Čtenáři si knihy vybírají podle sociálních sítí

Správně vybraná ukázka z knihy může být jedním ze zásadních prvků, který rozhodne o její prodejnosti.

Pokud chceš vydat knihu s Pointou, ukázku budeš spolu s anotací a odměnami připravovat už do předprodeje. I ona může přispět k tomu, aby tvá kniha nakonec přistála na pultech knihkupců.

Jak ale vybrat tu správnou a na co bys sis měl(a) dát při výběru pozor? Pojď se na to s námi podívat.

Jak
by měla ukázka vypadat

Ukázka musí čtenáře zaujmout hned v prvních několika
větách a udržet si jeho pozornost po celou dobu čtení. Cílem totiž je, aby si
chtěl přečíst víc a následně si koupil celou knihu. Ukázka by měla být zajímavá, zábavná a
srozumitelná bez širšího kontextu. Musí dobře odrážet celkový obsah a styl tvé
knihy.

Podle čeho ukázku
vybírat

Ne všechny ukázky jsou vhodné. Pamatuj si, že jednotlivé
části z tvé knihy mohou mít svůj účel a roli. Zkus najít takovou pasáž, která
má potenciál vyvolat debatu nebo odhaluje něco, co knihu odlišuje od ostatních.
Nevybírej ale ojedinělou část knihy, která se stylisticky nebo obsahově výrazně
liší od zbytku.

Snaž se vyprávět

Je dobré, když má ukázka svůj vlastní vyprávěcí oblouk.

Jde o zajímavou část příběhu, který sám o sobě obsahuje seznámení se situací,
zápletku a hledání řešení (samotné rozuzlení do ukázky zařadit nemusíš, jestli
chceš, aby čtenář zůstal na vážkách, jak to celé dopadne, a chtěl číst dál).
Pokud jsi napsal(a) detektivku, vyber ukázku, kde se vyšetřuje kousek záhady.
V případě cestopisu můžeš zvolit pasáž s popisem konkrétní zkušenosti z
cesty.

Ať už vybereš jakkoli, úryvek by měl rezonovat. Jak?
Obvykle nejlépe fungují odvážné ukázky, ve kterých vyjádříš něco, co si jiní
lidé mohou myslet, ale bojí se to říct, nebo naopak něco důvěrného, co ve
čtenáři vzbudí pocit, že se ho text týká.

Formality
k ukázce pro předprodej

Teď ještě pár technických věcí.

Pokud se chystáš vybírat
ukázku pro crowdfunding na Pointě, pamatuj, že by měla být dost dlouhá, aby se
do ní mohl čtenář začíst, ale neměla by ho přehltit nebo odkrýt příliš mnoho z
knihy.

Doporučujeme, aby ukázka měla 6 až 10 normostran. Ujisti se, že je bez gramatických,
pravopisných a stylistických chyb. Pokud plánuješ mít v knize hodně ilustrací nebo
fotek, zařaď je do ukázky taky.

Jak
můžeš ukázku využít?

Během crowdfundingu na Pointě najdou čtenáři ukázku na
stránce předprodeje knihy. A jak ji můžeš využít ty jako autor? Aktivně
s ní pracuj.

Pasáž(e) z knihy můžeš zveřejnit třeba na svém blogu,
sociálních sítích nebo v newsletteru. O pomoc můžeš požádat i své
okolí nebo influencery, kteří ukázku mohou sdílet stejným způsobem.

V některých
případech se vyplatí oslovit i média, zejména ta lokální.

Čtenáři si knihy vybírají podle sociálních sítíSpolečné autorské čtení Karolíny Kváš a Martiny Hudečková na Instagramu.

Kromě samotného zveřejnění vybrané ukázky ti může pomoct
i autorské čtení, kde posluchačům představíš i delší pasáž ze své knihy.

To
můžeš udělat po domluvě například v místní knihovně nebo po své vlastní
ose, třeba online na svém Instagramu. Pokud chceš, spojit se přitom můžeš i
s dalšími autory.

Společné autorské čtení online pořádali v minulosti
třeba Karolína Kváš s Martinou
Hudečkovou
nebo David Lauda s Lucií
Hrochovou.

Pracuj
s ukázkou nejen při crowdfundingu

Pamatuj si, že ukázku můžeš využívat ve všech fázích
přípravy knihy, tedy nejen v předprodeji, ale i při její výrobě a po samotném
vydání. Po celou dobu by ti měla narůstat základna fanoušků. Ty můžeš nalákat
právě i spojením s jinými autory nebo účastí na různých literárních
akcích, kde můžeš lidi, kteří tě ještě neznají, zaujmout.

Po vydání knihy je možné část knihy publikovat také
v aplikaci StoryMe. Ta vznikla s podobným
cílem, zaujmou částmi knih čtenáře, kteří pak obvykle zatouží číst dál a koupí
si celou knihu.

Rukopis
máš hotový a už víš, jak vybrat ukázku? Pokud jsi to ještě neudělal(a),
zaregistruj se a zkus vydat svou knihu právě s námi.

Knihy pro každého

Barbora Votavová

Česká republika je čtenářskou velmocí. Máme nejvíc veřejných knihoven. Čtenářů a čtenářek je v populaci skoro osmdesát procent, z toho většinu tvoří ženy. Jejich poměr mezi těmi, kdo knihy v digitálním světě reflektují, je ještě významnější. Knihy jsou součástí naší sebeprezentace coby lidí, kterým není lhostejný svět.

Axiomem knižní sféry je, že knihy posilují slovní zásobu, kritické myšlení i empatii.

Zároveň ale máme v roce 2020 co do oceněných kompletně mužskou Magnesii Literu a ani na jiných frontách to nevypadá, že nás před chybějící diverzitou, nedostatkem solidarity nebo před selháváním demokracie zachrání právě ušlechtilý a kultivující dopad čtení.

„Abychom si osvojili víc pojmů, musíme víc číst,“ píše Timothy Snyder v Tyranii, apelativní sbírce lekcí na obranu demokracie. „Každá dobrá kniha oživí naši schopnost uvažovat o víceznačných situacích a posuzovat úmysly druhých lidí.

“ Jako příklad pak uvádí řadu populárních beletristických textů od Bratrů Karamazových až po Harryho Pottera. Poněkud zřejmě přeceňuje lidskou schopnost najít v krásné literatuře to, co v ní spatřuje sám, a ještě si to vyložit dostatečně prodemokraticky. Snyder vidí ságu J. K.

 Rowlingové jako ukázku světa tyranie a vzdoru a naznačuje, že díky četbě lidé dovedou tyranii rozpoznat a vzdorovat jí.

Fanoušci a fanynky čarodějnického světa jsou ovšem v poslední době slyšet především coby obránci autorčiných transfobních komentářů, které útočí na snad nejzranitelnější minoritu a které jsou v šokujícím souladu s politikou kabinetu Donalda Trumpa.

Budete mít zájem:  Léky Na Bolest Kyčlí?

„[Čtenář] dokáže daleko lépe vyhodnocovat informace, vzdorovat tomu, čemu se říká dneska fake news,“ uvádí v podobném duchu Jiří Trávníček. Za čtenáře a čtenářky ve svých výzkumech považuje každého, kdo čte alespoň jednou ročně, tedy něco kolem 80 procent populace. Alespoň jednou za čtvrtrok čte 75 procent lidí, jednou měsíčně nebo častěji 65 procent. Zároveň ovšem 55 procent lidí v Česku opakovaně nějaké té falešné zprávě nebo hoaxu uvěřilo (průzkum agentury Ipsos z října 2019).

Zdá se tedy, že čtení a jeho blahodárný vliv na naše uvažování a budoucnost světa se přeceňuje. Přesto je čtenářství považováno za chvályhodnou součást životního stylu a kniha je symbolem rozhledu a empatie. Nakolik oprávněná je pověst knih coby kratochvíle, která je nadřazena jiným způsobům trávení volného času, jak propagátoři čtenářství tak často naznačují?

Gratuluji, právě jsi splnila svůj denní čtenářský cíl!

Čtenářství se stalo do určité míry performativní záležitostí a kniha v kabelce či na stolku v kavárně statusovým symbolem. To, jak čteme, přitom ovlivňují fenomény, které jsou typické pro životní způsob digitalizovaného, optimalizovaného, pozdně kapitalistického jednadvacátého století.

Ve snaze vykompenzovat stres hektické každodennosti je módní usilovat o mindfulness, zen, hlubokou práci. A zároveň se věnovat technikám, jako je bullet journaling (odrážková metoda zaznamenávání úkolů a plánů), pomodoro (metoda organizace času), a dalším zlepšovákům produktivity.

V módě je jednoduše nebýt roztěkaní, nedívat se neustále jen do displejů a monitorů. A také být ve všem efektivní, neprokrastinovat a měřit svůj výkon. Vede to ke dvěma jevům, které se v případě knih často potkávají na stejném nočním stolku. Čtení je trendy.

Je v módě otevřít román a nenechat se u četby rušit notifikacemi. Zároveň je však trendem počítat si, kolik knih za rok přečteme. Zapojovat se do čtenářských výzev — do té na Databázi knih se každý rok zapojí více než deset tisíc lidí. Zaznamenávat stránky přečtené za den. Nastavit si cíle.

Měřit, jestli jich dosahujeme, klidně speciální aplikací v chytrém telefonu.

Tyto dva trendy si v mnohém odporují a napovídají dost o tom, proč si někdy dvě čtenářské skupiny, nebo možná spíše dva způsoby čtenářské sebeprezentace, tak výrazně oponují.

Jedna pojímá čtení jako soukromou a skoro intimní činnost, v níž se od světa a také od sítí odpojuje, ta druhá přistupuje ke čtení v mnohém podobně jako k běhání, cvičení jógy nebo učení cizího jazyka.

Měří výkon, sdílí progres, ukazuje výsledky, popisuje zážitky slovem i obrazem.

Podobně se pak dá přistoupit i k reflexi literatury, na jedné straně jsou jí vyhrazena jen tradiční média, dlouhé texty a kvalifikovaná pera, na straně druhé pak jde o zcela otevřené pole, přístupné komukoli, kdo chce s ostatními sdílet svůj názor, dojmy nebo hodnocení, i kdyby to bylo jen v popisku fotky na Instagramu. Symptomatické pro současné čtenářství je i to, že se tyto dva přístupy zároveň prolínají a řada čtenářů a čtenářek vidí jako součást svého životního stylu obojí. Umět odložit telefon a soustředit se na čtení a zároveň sdílet, co čtu, jak čtu a jak hodně čtu. Existují literární publicisté aktivní na Instagramu i instagramové influencerky publikující v tradičnějších médiích. Většinou to paradoxně vede spíše ke kognitivní disonanci než k přibližování světů odborné literární veřejnosti a širokého čtenářstva.

Velmoc lidové reflexe literatury

Dětský čtenář si vybírá knihu sám

Chceme, aby si děti vybíraly kvalitní četbu. Co to vůbec je četbu si vybírat? Ne jenom ji dostat a přijmout, ani jenom mít knížku doporučenu. Ani mechanicky sáhnout po tom, co bez přemýšlení upoutá čtenářův zrak.

Čtení je výrazně individuální proces. Proto čtenář potřebuje vybírat knížky velmi osobně. Avšak ne jen se rozhodnout, nýbrž zejména rozvažovat i nad nabídkou, i nad vlastními preferencemi a zájmy.

Malý čtenář si má zvyknout, že vybírat si knihu znamená i dát si čas na úvodní rozmýšlení a také na poradu s druhými. A po četbě si dopřát hovor o tom, jak dobře si knihu vybral.

Výběr přestává být náhodný, intuitivní a nereflektovaný.

Kdo si umí vybrat dobrou knihu:

  • uvědomuje si svůj čtenářský záměr (co mu má tato četba přinést, čeho chce četbou této knihy dosáhnout – o tom si možná potřebuje popovídat);
  • zná své čtenářské preference i své potíže (staví na své čtenářské zkušenosti – dítě i knihovník ji může vidět ze záznamu výpůjček, žák i učitel ze záznamů z četby. Pomůže, když si dítě své preference pojmenuje);
  • trpělivě hledá a vybírá (prozkoumá, vyhodnotí i případně odmítne knihy, které se nabízejí, a to aniž by byl chválen nebo kárán – to by popíralo čtenářovu autonomii);
  • zná a má navyklý postup, podle čeho odhadovat, co kniha slibuje právě jemu (umí prohlížet obal, stránku s obsahem, nadpisy a ilustrace, recenze knih v tisku i na síti atp.);
  • zpětně po dočtení svůj výběr vyhodnocuje (v hovoru s druhými, v záznamech o četbě atp.).

Dáváme dětem před čtením příležitosti k váhání, k přehrabování, vracení a znovu vytahování knih z polic, k nakukování, skládání na hromádku, z níž se pak ještě dál vybírá? To vše patří k výběru knihy. Také osobní hovor o vybírání je významný, i když čtenář ještě ani neví, jak se rozhodnout a co si vybrat.

Není ani tak důležité, aby mu druhý radil, ale to, aby si čtenář sám pro sebe své záměry a preference vyjasňoval a podle nich vyhodnocoval vytipované tituly. Poradit si však děti dají rády.

Rodič, učitel, knihovník, kamarád, brzy přejdou od „Tohle by se ti mohlo líbit“ k tomu, že mu pomáhají popovídáním a otázkami bez „správných“ odpovědí, aby si čtenář ujasnil svůj záměr, své preference, zda hledá to, co se mu osvědčilo, nebo něco dosud neznámého. Předávají výběr knížky do rukou samotného čtenáře.

Cílem je, aby měl co nejčastěji zážitek „To jsem si dobře vybral!“ a pokud možno jen zřídka zážitek „Zase mě nebavilo, co mi dali.“

Jak se potom samostatný čtenář dostane ke kvalitní beletrii a nezůstane třeba u kýčovitých či zkreslujících a komerčně nalakovaných textů? Důležité je, aby daný čtenář zažil intimní kontakt s textem.

Budete mít zájem:  Jak se bránit onemocněním dýchacích cest nejen v zimě

Aby se na příběh nejen „koukal“ zvenčí, ale stal se součástí fikčního světa („jako bych tam zrovna byl!“) a aby pocítil, že z něho pak vystoupil poučenější nebo citlivější, zkušenější. Proto má dostávat čas a příležitosti na rozhovory po četbě, ve kterých se učí své zážitky a poznatky pojmenovat a sdílet.

Text příliš jednoduchý, plochý, nepodnětný nedává podněty pro hovor a to může čtenáře podnítit k volbě textu náročnějšího. V některých školách pořádají čtenářské hovory třeba mezi dvojicí osmák-druháček.

Pro výběr knihy jsou významné nejen faktory individuálního zájmu, ale také faktory časové nebo i tradiční trendy. Móda či kampaň způsobuje, že populace nebo její vrstva má společnou četbu, sdílí své zážitky, rozvíjí se diskuse.

To je cenné, i když sám text někdy bývá plytký.

I to, že se nakupují rozmanité (obvykle dost kýčovité) doplňky k příběhům nebo kvaziencyklopedie k postavám, tím vším se utváří a udržuje povědomí, že knihy a jejich četba jsou zároveň individuální i vysoce sociální jev – posilují společné kulturní vědomí národa (např.

Broučci, Jára Cimrman) nebo i celé civilizace (např. biblické příběhy nebo Harry Potter). V příležitostech, které dětem připravujeme pro setkání s knihami, nemá ovšem komerce a zábavnost odvádět čtenáře od vlastního poslání knihy – od četby, prožitku a sdílení.

HAUSENBLAS, Ondřej. Dětský čtenář si vybírá knihu sám. Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2017, 31(3) [cit. 2021-04-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/detsky-ctenar-si-vybira-knihu-sam

Verze pro tisk

Jak vybrat tu „nej“ knihu? Rady a tipy od čtenářů

Březen se vždy oslavoval jako měsíc knihy, čtení a čtenářů. I v dnešní době se k tomu svátku hlásí mnoho knihkupectví, knihoven nebo různých organizací podporujících čtenářství. Dalo by se říct, že dnešní trh je knihami doslova zavalen a výběr z nich není někdy vůbec lehký. Máme pro vás několik tipů, které ho mohou usnadnit.

Možná tu situaci znáte, probíráte se na internetu nově vydanými knížkami a z nepřeberného množství titulů a autorů se vám zatočí hlava.

Pokud si nejdete vybírat cíleně, ale jen s tím, že byste si rádi něco dobrého přečetli, může to skončit tak, že si nakonec nevyberete nic.

Pokud nevíte, na co se zaměřit, zkuste některý z tipů níže – zaměřili jsme se u nich však i na možná úskalí.

1. ANOTACE od nakladatele

Jako první vás určitě zaujme krátká anotace, kterou nakladatelé vybavují vydané knihy. Podle anotace se však dozvíte jen to, o čem kniha pojednává, jaké je její téma, příběh, a případně zpracování.

O kvalitě díla vám toho už moc neřekne, protože to ani není její účel. Anotace je navíc marketingový text, který má za účel knihu prodat.

Někdy proto může vyvolat falešné naděje a zklamání, pokud knížka nenaplní vaše představy, které jste si na jejím základě udělali.

2. RECENZE na internetu

Další možností, jak si knihu proklepnout, jsou určitě různé recenze, které najdete na internetu, ale třeba i v tištěných médiích. I k nim je třeba přistupovat obezřetně.

Recenze literárního kritika může dílo „shodit“, ale váš oblíbený bloger jej bude vyzdvihovat. Co s tím? Přečtěte si určitě více textů a pak se sami rozhodněte, zda dáte knížce šanci.

Někteří čtenáři se dokonce recenzím před čtení knihy cíleně vyhýbají, aby nebyli zaujatí.

3. ZÁJMOVÉ SKUPINY a stránky

České děti čtou víc než v minulosti, překvapila velká studie. U mládeže však literaturu vytlačují sociální sítě

Zcela v souladu s tím také rodiče nejmladších dětí považují právě sportování a návštěvu kroužků za nejpřínosnější způsob trávení volného času dětí.

Výrazné rozdíly mezi způsoby trávení volného času jsou také mezi dívkami a chlapci, tyto rozdíly s věkem spíše narůstají.

Zejména starší dívky se častěji věnují poslechu hudby, využívání sociálních sítí a přípravě do školy, zatímco chlapci tráví častěji svůj volný čas hraním elektronických her, sledováním televize i návštěvou YouTube.

Využívání sociálních sítí roste skokově. Zatímco více než dvě třetiny dětí ve věku 9–10 let lze považovat za „neuživatele“ sociálních sítí, ve skupině 11–12 let klesá počet „neuživatelů“ sociálních sítí na 38 %.

Na konci druhého stupně základní školy pak už pouze 18 % dětí tvrdí, že nepoužívají sociální sítě. Ve věku 15–19 let potom využívají sociální sítě téměř všichni a většina dokonce denně.

Sociální sítě tedy představují pro mládež klíčový zdroj informací o okolním světě i důležitý komunikační nástroj.

Kdo vede děti ke čtení?

Nejvýraznější vliv na rozvoj čtenářství má podle výsledků nové studie rodina, škola a knihovna. Naprostá většina rodičů (90 %) si je velmi dobře vědoma významu zvládnutí čtenářské gramotnosti pro své děti a souhlasí s názorem, že čtení knih je pro vzdělání dětí klíčové.

Čtenářství rodičů také ovlivňuje čtenářství dětí – z dětí rodičů, kteří sami čtou, se častěji stávají silní čtenáři a také pravidelní návštěvníci knihoven. Děti rodičů s vysokoškolským vzděláním zpravidla čtou více.

Budete mít zájem:  Clovek Ve Zdraví A Nemoci?

Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy jsou děti malé. Pouze šest procent malých dětí uvedlo, že jim rodiče nikdy nepředčítali.

U starších dětí je největší podíl těch, kterým rodiče už nečtou, ale dříve jim četli (67 %).

Téměř každé dítě i dospívající dostává alespoň někdy knížku jako dárek nebo ji získává doma v domácí knihovně.

Mládež získává nejčastěji knihy ke čtení z veřejné knihovny, na druhém místě jako dárek.

Starší děti a mládež si knihy také častěji než mladší děti půjčují od kamarádů, příbuzných, sourozenců nebo je stahují či kupují na internetu v elektronické podobě.

Nejmladší školní děti si nejčastěji vybírají knížky podle obrázků na titulní straně nebo v knize, na základě doporučení rodičů a podle velikosti písmen.

Starší děti a mládež si vybírají knížky ke čtení v první řadě podle žánru, ze seznamu knih povinné školní četby a na základě doporučení kamarádů.

Z hlediska žánrů nejmladší školní děti nejvíce preferují pohádky, komiksy a knihy o zvířatech, u starších dětí a mládeže je nahrazuje fantasy, dobrodružné knihy a komiksy.

Žánrová skladba se silně proměňuje s věkem a liší se i z hlediska pohlaví.

Mezi nejoblíbenější knihy čtené v poslední době u mladších dětí patří Honzíkova cesta, Povídání o pejskovi a kočičce a Čtyřlístek, u starších dětí je to zejména Deník malého poseroutky, Harry Potter, Robinson Crusoe – u mládeže nejčastěji jmenovanými tituly, které v poslední době zaujaly, patří Harry Potter, Zaklínač, ale také Padesát odstínů šedi.

Díky široké nabídce knižních titulů v dnešní době nemají děti a mládež jednoznačně preferované knihy nebo knižní hrdiny, uvedené tituly zmínilo vždy pouze cca 1 až 5 % dětí.

Pomáhá povinná četba?

V rámci výuky má povinnou četbu více starších dětí a mládeže ve věku 9–19 let (67 %) než nejmladších školních dětí (33 %). Povinná četba může být vhodnou pobídkou k aktivnímu čtenářství, ale hodně záleží na tom, jak je ukládána.

Čtvrtina starších dětí a mládeže není spokojena s tím, jak je povinná četba zadávána a jaké úkoly děti a mládež v souvislosti s četbou dostávají.

Více než polovina starších dětí a mládeže totiž odhaduje, že minimálně polovina dětí ve třídě povinnou četbu nečte a čtenářské deníky a referáty připravuje na základě informací z internetu.

Děti jednoznačně preferují volný výběr titulů knížek ke čtení.

S elektronickými knihami má v současné době zkušenost 27 % dětí a mládeže. Jen šest procent je ale čte pravidelně. Srovnání let 2013 a 2017 ve skupině 9–14 let ukázalo, že sice mírně vzrostl počet dětí, které mají již zkušenost se čtením elektronických knih, ale také mnohem více dětí než v roce 2013 dává přednost papírovým knihám.

Audioknihy alespoň někdy poslouchá 23 % dětí a mládeže, nicméně pravidelně se této činnosti věnuje jen velmi malá část respondentů.

Naše projekty

Humbook je platforma, která zastřešuje vše kolem young adult knih a sdružuje čtenáře YA literatury. Prostřednictvím webu, sociálních sítí, newsletteru i souvisejících eventů jim poskytuje informace o kni­hách, autorech nebo akcích spojených s YA literatur­ou a také prostor pro sdílení názorů a zážitků. Humbook je mladá, cool značka, je dynamická, má názor, je trendsetterem, je součástí komunity. Vznikla v souvislosti s jednodenním festivalem HumbookFest a těsně před druhým ročníkem v roce 2017 se začala etablovat jako značka zastřešující young adult litera­turu obecně.
Objevujte s Knihozemí svět dětských knih! V České republice ročně vychází více než 2 000 knižních titulů pro děti. Zorientovat se v nich a vybrat pro své ratolesti ty správné může pro rodiče, prarodiče nebo třeba učitele docela oříšek. Na pomoc je tu Knihozem, průvodce světem dětských knih. Z široké nabídky Knihozem vybírá ty nejlepší. Pomáhá tak rodičům šetřit čas a místo dlouhých nákupů si užívat společné chvíle s rodinou a knihami, které doporučuje Knihozem. Knihozem pomáhá probudit v dětech radost ze čtení i z nových poznatků… Objevujte s námi svět dětských knih!
BOOKO je aplikace pro chytré telefony a tablety, ve které rodiče a děti najdou dětské knihy v interaktivní podobě. Neustále rostoucí knihovna s interaktivními příběhy  přináší obohacené verze oblíbených dětských knih, ke kterým jsme přidali funkce pomáhající rozvíjet čtenářské dovednosti dětí. V aplikaci najdete knížky od největších a nejoblíbenějších dětských nakladatelství v České republice, jako jsou Albatros, Fragment, CPress nebo Edika.
Fenomén chat fiction přináší novou podobu psaní i novou formu čtení přímo do vašeho telefonu. Jde o příběhy, které mají podobu konverzací ve stylu sociálních sítí nebo esemesek. Vše se odehrává skrze krátké zprávy, které si mezi sebou postavy posílají. S každým ťuknutím se vám odhalí další kousek příběhu. Storki si může číst úplně každý a každý je může také vytvářet. 
Pronikáme také do segmentu luxusních investičních knih a pro milovníky umění připravujeme pod hlavičkou nakladatelství Valer hned několik speciálních edic: Luxusní, investiční produkty

  • Kronika první republiky – spojení originální kolekce pamětních medailí spolu s výjimečnou knihou mapující historii první republiky (více informací)
  • Slovanská epopej – nadčasový příběh životního díla Alfonze Muchy, unikátní reprodukce pláten a kvalita tisku (více informací)
  • Sběratelská edice uměleckých monografií
  • Limitované edice knih doplněných o luxusní doplněk
  • Řada bibliofilních vydání známých děl světových klasiků s ilustracemi významných současných výtvarníků
Pointa přináší alternativu k tradičnímu publikování knih. Spojuje autory, redaktorky, korektory, grafičky, sazeče, ilustrátorky i markeťáky se čtenáři a čtenářkami. Z registrovaných kolegů si autor sestaví tým, knihu představí čtenářům a začne na ni sbírat peníze v předprodeji. Když se to povede, pustí se knižní parta do společného díla.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector