ČSA sní sen o dálkové flotile

Sny ovlivňují náš bdělý život v mnoha směrech.
Foto: Profimedia.cz

„Zdá se, že sny ovlivňují náš bdělý život v mnoha směrech. Teorie o významu snění předpokládají, že sny jsou prostředek, kterým mozek zpracovává emoce, stimuly, vzpomínky a ostatní informace, které jsme vstřebali během bdělého stavu,“ vysvětluje klinický psycholog Michael J. Breus.

Jestliže je tedy zpracovává, znamená to také, že výsledky tohoto procesu nějak poznamenají naše následné chování. Kdyby člověk věděl jak, lépe by rozuměl sám sobě. Jenže právě to je největší problém.

Co stojí za děsivými snyZdraví

Pomineme-li dávnou víru ve věštecké kvality snů nebo nejrůznější výkladové snáře, které přiřazují dějům ve snech symbolické významy, jedinou uznávanou metodou, jak se ve snech vyznat, je analytický výklad.

Jeho základy položili Sigmund Freud a Carl Gustav Jung, ale ani ten nemůže být dokonalý. Je silně individuální a laik bez pomoci psychologa nebo psychoanalytika sen rozklíčuje jen velmi těžko.

„Šedesát osm procent postav v mužských snech jsou jiní muži. U žen je to vyrovnanější, o jiných ženách sní ve 48 procentech,“ upozorňuje Patrick McNamara, psycholog a doktor behaviorální neurovědy.

Silnější pohlaví se ve snech chová agresivně vůči svým snovým protějškům. Ty většinou nereprezentují reálné lidi z jejich životů. I sexu je v mužském snění víc a také v něm figurují spíše neznámé postavy.

Erotika se v mužských snech údajně objevuje každou druhou noc. Muži často také vidí auta, cesty, v abstraktnějším slova smyslu pak násilí, úspěch i neúspěch a konkurenci. Jejich sny jsou kratší a méně barevné než ty ženské.

Ženy komunikují více než muži jak v bdělém stavu, tak i během snů. Zpravidla se svými blízkými a známými. K tomu si více, i během snu, všímají jejich emočních projevů. Také se jim často zdá o domově, ale i ztrátě blízké osoby.

Pokud se objeví agrese, je spíše verbálního rázu. I něžnější pohlaví sní o flirtování nebo sexu, každopádně ale mnohem častěji s člověkem, který se v jejich životě opravdu objevuje. Takový sen přichází údajně pětkrát do měsíce.

„Ženy trpí mnohem více než muži i nočními můrami,“ doplňuje americký psycholog Patrick McNamara. Zdá se jim častěji například o ztrátě zubů, pronásledování, pádech, plavání, záplavách a také o nejrůznější havěti, jako jsou hadi a pavouci.

„Jedna z teorií o nočních můrách tvrdí, že část z nich funguje jako trénink na takzvaný ‚boj‘ či ‚útěk‘,“ předestírá psycholog James Roland. Hluboce zakořeněná instinktivní reakce nám byla dána do vínku evolucí pro případ náhlé hrozby.

„Dnes můžeme jasněji vidět otisk evoluce už i v dětských snech. Často sní o tom, jak jsou pronásledovány nejrůznějšími příšerami, podobně jako nás kdysi pronásledovali predátoři v přírodě,“ vysvětluje psycholog Antti Revonsuo. Jiné teorie mluví o adresování a zpracovávání traumatických událostí.

Americký psycholog Calvin S. Hall zkoumal fenomén snění přes čtyřicet let. Zaznamenal okolo padesáti tisíc snů svých studentů. Převládající emocí byla úzkost a jiné negativní pocity. Tedy ne noční můry, ale nepříjemné sny. Podle mnoha odborníků během dne mnoho negativních emocí potlačíme a ony se během spánku znovu hlásí.

Jak si vyložit sny o nevěřeVztahy a sex

Dusíme v sobě také smutek, pocit hanby, vztek a již zmíněnou agresi. Odborníci se zatím neshodli na tom, zda rozdílné projevy a míru násilí ve snu způsobuje kultura, nebo biologické nastavení jednotlivých pohlaví.

„Může to samozřejmě být různým přístupem k socializaci. Dospívající chlapci jsou učeni projevovat se více agresivně a dívky zase více společensky, ale také je tu dostatek důkazů o tom, že nemusíme učit kluky, aby byli více agresivní a dívky zase sociální. Jde o přirozenou trajektorii vývoje,“ doplňuje psycholog Patrick McNamara.

Proč bychom měli spát nazíZdraví

Zajímavé je, že podle slavného neurovědce Allana Hobsona prosníme do svých sedmdesáti let plných šest let a v dětství sníme mnohem víc než v dospělosti. Odlišné obsahy snů jsou pozorovány už u malých kluků a holčiček.

„Určité rodové rozdíly existují především v oblasti hezkých snů, konkrétně ve způsobu hry a v objektech, jako jsou hračky. Chlapci si hrají s auty a vrtulníky, dívky s panenkami Barbie,“ prozrazují psycholožky Lucie Kráčmarová a Alena Plháková výsledky vlastního výzkumu zahrnujícího pětatřicet českých dětí ve věku od šesti do osmi let. Dívkám se také například zdálo více o zvířatech.

Snít s otevřenýma očima se vyplácíStyl

„V děsivých snech bývá zranění snícího nebo člena rodiny, objevuje se agrese.“ Dětem se zdají převážně barevné příběhy, ale objevují se i černobílé obrazy. „Polovině dětí se zdají i kreslené sny,“ doplňují psycholožky.

Rozdíly se dají najít i v tom, co si dokážeme vybavit po probuzení. Lidem se zdá šest až sedm snů za noc. Žádný z nich si nepamatuje patnáct procent mužů a jen osm procent žen.

Aspoň na jeden si podle spánkové laboratoře v německém Mannheimu vzpomene dvacet pět procent mužů a čtyřicet dva procent žen. Ženy si také vybavují více detailů a těm následně přikládají i větší důležitost než muži.

Ale proč si sny často nepamatujeme? Možná je máme až příliš živé. „Snová aktivita může působit velmi skutečně a intenzivně a mozek vizi ,schová‘, abychom si ji později nezaměňovali se vzpomínkou,“ vysvětluje psychiatr Alex Dimitru.

Studie z roku 2013 také tvrdí, že ti, kteří si sny lépe pamatují, mají lehčí spánek a tendenci se častěji probouzet. A podle profesora Roberta Stickgolda z Harvardské univerzity také záleží na tom, zda se probouzíme v té části spánkového cyklu, kdy se nám zdají sny.

Co říkají snáře

Dnes nám nejrůznější výkladové snáře slouží nejvíc k pobavení, ale ruku na srdce, koho aspoň někdy nenapadlo, jestli je na nich něco pravdy?

Sex. Ve snu symbolizuje poměrně přímočaře touhu, plodnost, ale i obecně zlepšení. Pokud vidíme pohlaví, čeká nás nečekaná zpráva nebo úleva.

Svatba. Ocitneme-li se na něčí svatbě, čeká nás samotné brzký svazek a zadané hodně dětí. Pozor ale na sňatek s neznámým člověkem. Oznamuje, že se nám nezdaří uskutečnit naše plány.

Ztráta zubů. Podle snářů zuby představují naši sílu a odvahu i činorodost. Sen tedy může znamenat, že se vyčerpáváte pro jiné. Pokud vám ve snu vytrhnou zdravý zub, je dobré dávat si pozor na zákeřné lidi.

Pavouk či pavouci. Přestože sny o nich bývají děsivé, snáře doporučují zapamatovat si druh. Křižák znamená povýšení v práci. Zelený pavouk uzdravení. Pavouk, který vás pokouše, zase změnu. Jeho velikost ukáže, jestli jde o změnu malou, či velkou.

Těhotenství. Vidět těhotnou ženu přinese slávu. Radost z těhotenství ale varuje před tím, že snícímu někdo, a to i z řad přátel, brzo podrazí nohy.

Hlavní zprávy

Sny hrají v životě větší roli, než by se zdálo. Umí říct o člověku mnohé

Lidé je odjakživa chápali jako předzvěst budoucnosti a šanci odvrátit eventuální nebezpečí. Na téma snů a významu jejich obsahu vyšly však už celé regály odmítavých vědeckých děl. Jejich autoři učeným jazykem vysvětlují pochody v našem mozku, ale přehlížejí jedno: jak je možné, že se spánkové vidiny občas naplňují?

Bylo tomu tak odjakživa. Staré letopisy například zmiňují sen perského krále Xerxese, varující ho před napadením Řecka. Římský císař Marcus Aurelius našel ve snu prostředek proti závratím a chrlení krve. Řecký lékař Asklepiadés našel ve snech Římanů četné lékařské rady…

Přečíst článek ›

A tak je to se sny dodnes. Jejich řeč překládají jinak psychiatři, psychologové i skeptici, jinak Židé, křesťané, spiritualisté, věštkyně. Téma samo o sobě zůstává otevřené.

Sen v roli proroka

Roku 1865 měl mít slavný německý chemik F. A. Kekulé sen, z něhož si zapamatoval neznámý strukturní vzorec. Byl to benzen – jeden z největších objevů vědcovy kariéry. Někdy kolem roku 1911 se švýcarskému chemikovi A. Wernerovi zdálo cosi o vazbách atomu v molekulách. Za dva roky získal za svůj „sen“ jako nejmladší na světě Nobelovu cenu. Bylo mu 27 let.

Roku 1918 bylo v americkém Michiganu znásilněno a zohaveno teprve pětileté děvčátko. Ač měla policie popis pachatele, nepodařilo se ho dopadnout. V den pohřbu oběti se jednadvacetiletý H. Rotrige (žil přes 50 km od místa činu) probudil ze sna, z něhož si zapamatoval jméno a současný pobyt vraha, nějakého A. Hottelinga.

Dotyčný onou vraždící zrůdou opravdu byl! V roce 1942 se ve státu Georgia našla mrtvola pastora W. C. Smitha. Neznámý pachatel ho zastřelil. Vyšetřování se vleklo měsíce – až jednou přišla Smithova dcerka, že se jí o tatínkovi zdálo. Prozradil jí prý jména svých tří vrahů i místo, kde odhodili zbraň.

Byla to pravda pravdoucí a na pachatele by policie bez onohu snu asi nikdy sama nepřišla.

Přečíst článek ›

Roku 1955 v americkém městě Silverton vyhlásili pátrání po zmizelé matce tří dětí, třicetileté M. Cooperové. Nikdo neměl tušení, co se s ní mohlo stát.

Uběhlo několik měsíců, když do kanceláře místního šerifa vtrhla jakási E. Westonová, aby vylíčila svůj neuvěřitelný opakovaný sen: v polorozpadlém stavení na jistém místě leží pod hromadou slámy mrtvola mladé ženy.

Ležela. Byla to M. Cooperová, zavražděná svým manželem.

Roku 1979 se měl zdát údajně strašný sen poštovnímu úředníkovi D. Boothovi z města Cincinnati ve státě Ohio. Ve spánku byl svědkem leteckého neštěstí. Letadlo se znaky USA sotva vzlétlo, vybouchlo a zřítilo se. Protože se stejné téma v Boothových snech opakovalo často, pro jistotu informoval místní letiště.

Při nehodě zahynulo 257 cestujících i členové posádky.

V říjnu 1966 se v hornickém městě Aberfan sesulo asi 150 tisíc tun půdy a důlního odpadu. Zavalena byla i místní škola. Zahynulo v ní bylo na 150 lidí, z toho 116 dětí. Psychiatr J.

Barker byl soudem pověřen ověřit pravdivost výpovědí asi šedesáti svědků, tvrdících, že blížící se katastrofu „cítili“. Ve svém znaleckém posudku zmínil i výpověď matky desetileté E. M. Jonesové.

Dva dny před tragédií jí prý dcerka řekla, že „brzy umře, ale nebojí se, protože bude v nebi s Ježíškem“. Měla mít sen o jejich škole, kterou zasypalo „něco černého“.

Agresivní sny mají muži i ženy

Mohou sny skutečně predikovat následující události? Co vše k nám jejich prostřednictvím promlouvá? Jaký význam mají zdánlivě nesmyslné sny, skládající mozaiku z na pohled bláznivých střípků? Tyto otázky zajímají nejen psychoanalytiky. Téma snů se stalo námětem mnoha vědeckých výzkumů, snažících se do „domnělého“ vnést alespoň nějaký řád a racionální poznatky.

Některé závěry se nedávno pokusil shrnout například odborný magazín Medical News. Podle něj výzkum naší mozkové činnosti naznačuje, že většina lidí sní čtyřikrát až šestkrát každou noc, přičemž jen málo ze svých snů jsme schopní si vybavit. Říká se, že už pět minut po skončení snu zapomínáme 50 % a za dalších pět minut až 90 % jeho obsahu.

Přečíst článek ›

Z čistě vědeckého hlediska jde obtížně stanovit, proč zůstává většina snů v zapomnění. Nicméně jejich lepšímu uchování může podle výzkumů napomoci co nejpřirozenější probuzení – bez budíku a zaměřené na obrazy prožité ve spánku okamžitě po procitnutí… Schopnost pamatovat si sny ovlivňují i další faktory.

Zatímco děti si je pamatují celkem živě, léty se naše možnosti snižují a sny se i stávají méně intenzivními. K tomuto vývoji dochází rychleji u mužů, než u žen, přičemž u obou pohlaví bývají sny trochu odlišné.

Kupodivu se tu stejně četně vyskytují sny agresivní, sexuální či militantní, ale u žen figurují více rodinní příslušníci, malé děti a domov.

Specificky sní lidé trpící nespavostí: jejich vzpomínky bývají lepší, nicméně častěji odrážejí psychické vypětí a stres. Naproti tomu chroničtí spáči a narkoleptici mají mít podle výzkumů sny bizarnější a negativněji laděné.

Zdravý alespoň ve snu

Nahlédnout do samotného obsahu snů láká vědu také. Jedna ze studií se zaměřila na sny u lidí trpících různými bolestmi hlavy. Zjistili, že nemocní s migrénou mívali zvýšenou frekvenci snů, v nichž dominovaly chutě a vůně. Lidé s bolestí obecně mají sklon prožívat ji i ve snu.

Neurovědci zkoumali například pacienty s popáleninami, přičemž takřka 40 % z nich hlásilo sny o bolesti. Zajímavé je, že ti, kterým se o jejich bolesti i zdálo, měli vyšší příjem jak anxiolytických léků, tak analgetik a na intenzivnější bolest si stěžovali i během terapeutických procedur.

Pozoruhodné zjištění přinesly výzkumné studie, zaměřující se na sny hendikepovaných lidí. Paraplegici i lidé bez končetin ve snech často běhají, jezdí na kole, prožívají rozličné fyzické aktivity.

Vědci tuhle skutečnost vysvětlují tak, že mozek všech lidí má geneticky danou schopnost vytvářet zážitky a představy napodobující zdravý život, v němž funguje vše tak, jak má.

Přečíst článek ›

Tvrdit však na základě tohoto závěru, že ve snech je vše ideální, by bylo daleko od pravdy. Příkladem budiž zjištění, že spánek rozhodně není dobrým spojencem, pokud chceme potlačit nějaké nežádoucí vzpomínky.

Naopak – sny přímo působí proti dobrovolnému potlačení něčeho, dokonce by se zjednodušeně dalo říci, že čím více se něco snažíme vědomě vytěsnit, tím vehementněji nám to sny vracejí zpět. Tolik věda.

Přes veškerá zjištění se však výzkumníci snů shodují v jednom: neexistuje snad žádný jiný kognitivní stav, který by byl tak důkladně prostudován a přesto tolik nepochopený, jako právě snění…

• 30 nejčastějších snů (podle Medical News)
• škola, učitelé a studium, pronásledování, sexuální zážitky, padání, pozdní příchod, úmrtí žijícího či oživení zesnulého, létání, nesložení zkoušky, balanc nad propastí, paralyzování strachem, fyzické napadení, ocitnout se nahý, dobré jídlo, plavání, zůstat zamčený, hmyz a pavouci, zabití, ztráta zubů, svázání, neschopnost pohybu, být znovu dítětem, neschopnost najít toaletu, objevování nových místností v domově, výrazné znalosti a mentální, schopnosti, oheň, agresivní zvířata, hadi, nález peněz, vlastní smrt, dušení, neschopnost dýchat, setkání s Bohem v jakékoliv podobě

Co mi ten sen chtěl říci?

Psychologové pracující se sny mají za to, že jejich význam je individuální a u každého mohou znamenat něco jiného. Klasické snáře toho tak obvykle moc neprozradí. Přesto se někteří znalci pokoušejí i o poněkud univerzálnější náhled na některé nejčastější sny.

Pronásledování, útěkJeden z nejčastěji uváděných snů. Nejspíš proto, že úzkost, kterou cítíme ve snu, je tak živá, že nám usnadňuje jeho zapamatování. Důvodem pro tyto sny často není strach ze skutečného pronásledování, ale spíše z toho, před čím v životě utíkáme.

VodaVoda často představuje naše emoce nebo podvědomí. Kvalita vody (čirá /temná, klidná /rozbouřená) prý často poskytuje nahlédnutí do toho, jak zvládáme naše emoce.

ŠkolaLidé se ve snech často ocitají ve škole nebo ve třídě, nezřídka konfrontovaní s testem či zkouškou, kterou nejsou připraveni složit. Podle psychoanalytiků může jít o skvělý příklad „snové hříčky“, používající určitý koncept a dávající mu jinou definici. „Lekce“ nebo „test“, kterým čelíme ve škole, mohou symbolizovat problémy aktuální.

Přečíst článek ›

SmrtAčkoli ve snu je smrt často vnímána jako negativní jev, bývá často přímo spojena s dramatickými změnami, které se dějí v životě snícího: konec jedné věci, aby se vytvořil prostor pro něco nového.

DůmDomy mají často představovat mysl snícího. Různé úrovně nebo místnosti se mohou vztahovat na rozdílné aspekty a stupně vědomí. Suterén často představuje to, co bylo zanedbáno, zatímco ložnice se vztahuje k intimním myšlenkám a pocitům – těm, které jsou nejblíže k jádru vlastního já.

LétáníLétání ve snu prý souvisí s tím, jakou kontrolu máme nad svým životem a zda jsme si jistí svými schopnostmi dosáhnout našich cílů. Vysoké létání je údajně jedním z nejvíc euforických snů, který si lze představit, zatímco létání nízko nad zemí nebo zachycení v překážkách (třeba v elektrickém vedení) může být nesmírně frustrující.

ČSA sní sen o dálkové flotile, obnoví ji do tří let

Na paralelní dráze Letiště Praha, která zatím nestojí, má startovat Airbus A330

Praha – Současně s potřebným prodejem třetiny letadel spřádají České aerolinie, bojující s hlubokými ztrátami, plány, jak své cestující dostat i na dlouhé vzdálenosti vlastními silami.

Ačkoliv se právě nyní ČSA se svou dálkovou flotilou rozloučily, má podle informací deníku Aktuálně.cz šéf ČSA Miroslav Dvořák vizi, jak jednou dálkové lety s ČSA obnovit.

Podle nejbližších Dvořákových spolupracovníků totiž má po dokončení restrukturalizačního plánu dojít na nákup nového dálkového letadla. Tentokrát typu Airbusu A330. Letoun by měl „stát“ na nové přistávací a vzletové dráze na Ruzyni.

Dosud ČSA provozovaly dálkové lety přes Atlantik –  do New Yorku nebo do Toronta. „Tyto trasy by ani po nákupu letadla nebyly zřejmě na pořadu dne. Cílem by byly spíše asijské destinace,“ prozradil Aktuálně.cz zdroj z Dvořákova okolí.

Nejdřív se bude prodávat

Je to však hudba vzdálené budoucnosti.

Nyní se firma připravuje k odprodeji všech letadel typu Boeing. Podle loňské výroční zprávy (letošní ještě není k dispozici) jich firma měla 20. Tři stroje Boeing 737 byly již odprodány. Tudíž zbývá až 17 strojů.

Firma přitom s prodejem nikterak nespěchá. Prodej se má odehrát v horizontu tří let – tedy v době, kdy se má uskutečňovat restrukturalizační plán.

„To, že letadla typu Boeing z flotily Českých aerolinií postupně odejdou, není tajemstvím. Namísto dřívějších třech typů letadel  nakonec zůstanou dva – Airbusy a ATR, což je pro společnost výhodnější,“ vysvětluje mluvčí ČSA Hana Hejsková s tím, že ČSA nebudou prodávat Boeingy pod tlakem.

Poslední rozloučení proběhlo nedávno i se dvěma dálkovými Airbusy A310. Po posledním letu je přivítala slavobrána z vodních děl. Bylo to naposledy, kdy voda dopadla na barvy ČSA.

Nyní se letouny přestříkávají na bílo a po nutných výměnách součástek poputují zpět leasingové společnosti, která je ČSA zapůjčila.

Ztráta ještě bude

Flotila ČSA však nezůstane zcela oslabena. Ve stejném časovém období totiž postupně dorazí osm strojů Airbus A319, které byly v minulosti naobjednány. Celkem tak „vozový park“ českého národního dopravce bude čítat necelé čtyři desítky strojů. S tím, že management se chce chlubit jednou z nejmladších flotil v Evropě.

ČSA pro letošní rok plánují ještě stále ztrátu, a to zhruba ve výši 600 milionů korun. Příští rok již má firma skončit v kladných číslech. Za loňský rok naopak vykáží ČSA enormní ztrátu ve výši okolo 3,7 miliardy korun, řekl v uplynulých dnech ministr financí Eduard Janota.

K posílení financí poslouží kromě prodeje letounů ještě další odprodeje majetku – firma se například zbaví dalšího hangáru.

Jen poslední formality zbývají ke stejnému kroku u nepravidelné dopravy, tedy charterů. Novými dceřinými společnostmi se velmi brzy mohou stát také výcvik pilotů, nebo údržba letadel. Mateřská ČSA se zaměří výhradně na pravidelnou dopravu.

Sen – Wikipedie

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek je o iluzorním zážitku během spánku.

O opeře Josepha Gustava Mraczka pojednává článek Sen (opera).
Sen na obraze Karla Brjullova

Sen je zážitek iluzorních hlasů nebo jiných vjemů vytvářených mozkem během spánku v rámci procesu snění. Sny často ukazují události, které jsou ve skutečnosti nepravděpodobné, a jsou obvykle mimo kontrolu spící osoby. Vycházejí z vnějších i vnitřních podnětů a vzpomínek a představ spícího. Sen je tudíž významná psychologická událost.

Někdy lidé zažívají během snění silné emoce; strašidelné nebo znepokojivé sny se označují jako noční můry a noční děsy.

Mnoho lidí věří, že sny mají určitý význam, a proto se snaží své sny určitým způsobem popsat a pak k nim přiřadit význam. Pro pohodlnější určování významu snů vznikly speciální výkladové knihy zvané snáře.

V historii se často věřilo, že sny předpovídají budoucnost, někteří lidé věří, že ve snu rozmlouvají se svým bohem, odborná veřejnost se staví k významu snů jakožto možnosti předpovědi budoucnosti spíše chladně až záporně.

Vědecká disciplína zabývající se sny se nazývá oneirologie.

Fyziologie

Každý normální člověk má za noc 8 až 10 snů, přestože asi 8 % žen a 15 % mužů tvrdí, že sny nemívají. Avšak nejméně 42 % žen a 25 % mužů si po probuzení vzpomene alespoň na jeden sen.

Byl vyvrácen názor, že by ženy měly sny častěji než muži, nebo činorodí lidé častěji než pasivní. Snění u zvířat se různí druh od druhu.

Vzpomínka na sen může být po probuzení živá, ale zpravidla se velmi rychle vytrácí – pokud si chce člověk své sny pamatovat, je dobré si je hned po probuzení zapsat.

Sen se objevuje v obou spánkových fázích (REM fáze i NREM fáze). Sny v REM fázi bývají velmi živé, barevné a spíše nelogické.

První se dostavují asi 70 minut po usnutí a probíhají asi 10 – 30 minut, REM fáze a živé sny se dostavují asi 4x za noc.

Pokud člověk několik nocí po sobě neabsolvuje REM fázi a sny, délka REM fáze se v následujících nocích významně prodlužuje. Většina lidí 95% snů zapomene.

Sny v NREM fázi jsou spíše obyčejné a jednoduché.

Obsah snů

Sen na obraze Jeana Lecomta du Nouy

Zdroje obsahu snů lze rozdělit na:

• vnější zdroje, např. zvuky, chlad, teplo – člověku, kterému se svezla přikrývka, se zdá o studené vodě apod.
• vnitřní zdroje, např. hlad, únava, bolest, začínající nemoc, sexuální podráždění, u žen má vliv na sny i menstruační cyklus,
• vzpomínky, představy, a to nedávné i velmi staré – zážitky, které představují naše nevyřízené záležitosti, inventář toho, co jsme nedokázali vyřešit nebo co nás tíží např. špatné vzpomínky.

Sen slouží k udržení spánku a neutralizuje působení negativních zážitků. Sen tedy právě proto reaguje na vnější podněty aby zabránil probuzení a chránil tak spánek. Ve snu se však reálná událost, která je předlohou ke snu, často maskuje a zhušťuje, takže lze jen obtížně odhalit vztah mezi zjevným obsahem snu a jeho skrytou příčinou.

Z výzkumů bylo zjištěno, že obsah snů je závislý na pohlaví i věku snící osoby – ve snech mužů se častěji objevuje násilí (ať už páchané snícím nebo na snícím), sexuální motivy, neznámí lidé v neznámých prostředích, oproti tomu ženy více sní o domově a známém prostředí, známých lidech. Dětské sny bývají bohaté na fantastické motivy, často se v nich objevují např. divoká zvířata. Dále bylo zjištěno, že asi 65 % snů je nepříjemných (strašidelných, smutných, rozčilujících) a pouze 20 % příjemných (zábavných, vzrušujících, radostných).[1]

Nepříjemné sny

Noční můra na obraze Nikolaie Abrahama Abildgaarda

Krátce po usnutí se někdy dostavuje tzv. noční děs (pavor nocturnus). Jde o náhlé vytržení ze spánku, spojené s velkým úlekem a pocitem úzkosti. Zpravidla je noční děs spojen s krátkým, strašidelným snem. Noční děs bývá častý zejména u dětí. Dítě pak rodiče, snažící se jej uchlácholit, odstrkuje, nepoznává je. Nesnažte se je násilně probouzet. Je možné, že dítě bude okolní hlasy vnímat zkresleně, budou pro ně velmi nepříjemné, rozléhající se, opakující se, tvořící ozvěnu. V tomto případě je ideální na dítě nemluvit vůbec. Pouze být u něj, čekat, až se pomalu probudí.

Noční můra se nazývá zlý sen, který sužuje spícího během noci. Oproti děsu má delší trvání, bohatší obsah a nemusí nutně vést k probuzení spícího.

Lucidní sny

Jako lucidní sny se označuje zvláštní typ snění, při němž si spící uvědomuje, že sní. Tyto sny lze ovládat. Do povědomí odborné veřejnosti se lucidní sny dostaly v 80. letech 20. století, poté co byly poskytnuty vědecké důkazy o jejich existenci. Lucidní snění se lze naučit pomocí mentálních technik vyvinutých a ověřených oneironauty (průzkumníky snů).

Výklad snů

Za dobu existence lidstva lze zaznamenat v každé epoše, ve které člověk dokázal souvisle a cíleně přemýšlet o jevech jemu blízkých, velice časté snahy vykládat významy snů. Z historického hlediska můžeme rozdělit tuto tendenci na tři směry:

Symbolický výklad snů

Při tomto postupu je předmětem zkoumání obsah snu jako celku. Obvykle se pohlíží na události, které se ve snu odehrály, v kontextu skutečné – reálné situace. Často se předpokládá, že sen přináší informace o dějích následujících současné situaci, tedy nahlíží do budoucnosti, věštecký.

Tento přístup je značně nespolehlivý, protože dva různí vykladači, ač použijí stejný postup, mohou dojít k naprosto rozdílným, klidně i opačným závěrům (což ovšem platí i při analytickém výkladu snů, kde i jeden vykladač, jsou vlastně dva, analytik a klient, mohou dojít k několika výkladům snu).

Za příklad takového postupu lze označit tvrzení, ke kterému došel biblický Josef při výkladu faraonova snu. Sen zobrazuje, jak za sedmi tlustými kravami jde sedm hubených, které pohltí prvé.

Sen je vykládán jako očekávání příchodu sedmi let nouze, které pohltí veškerý nadbytek vyprodukovaný předešlými velice úrodnými sedmi lety.

Podobně Josefův sen o dvanácti snopech, jeden stál a ostatní se mu klaněli, vypovídá o jeho výjimečném postavení mezi dvanácti syny jeho otce Jákoba (ten ostatně Josefovy bratry popudil natolik, že ho prodali do otroctví).

Šifrovací výklad snů

Šifrovací metoda výkladu snů se již snaží postupovat smysluplněji. Z celého děje vybírá důležité předměty a děje (otázkou je, podle čeho rozhoduje, že jsou důležité), které pomocí klíčovací metody překládá do srozumitelného jazyka. Protože předmětů a obecných událostí, které se ve snech vyskytují, je veliké množství, je k výkladu zapotřebí snář.

Snář je v podstatě slovník, který u každého hesla obsahuje symbolický výklad. Postupným překladem všech významných prvků získáme spoustu informací. Je ovšem na vykladači, který tuto metodu používá, aby dal jednotlivé informace do souvislostí a vytvořil tak smysluplný celek.

Např. u hesla Had lze dohledat následující informaci: být ovinut hadem je předpovědí tvé bezbrannosti vůči intrikám nepřátel.[2]

Analytický výklad snů

Analytickou metodu definoval Sigmund Freud ve své knize Výklad snů, tam v podstatě uvedl a interpretoval téměř 40 svých vlastních snů (vedle toho tam formuloval svou teorii o nevědomí, předvědomí, vědomí, censoru a vytěsnění, tedy základy tzv. topografického modelu mysli).

Tato metoda je jedinou věrohodnou a vědeckou metodou. Výklad snů tímto postupem velice pomohl k pochopení struktury mysli člověka, objevení rozdělení vědomí, předvědomí a nevědomí.

Metoda rozebírá sen na dílčí děje a objekty, které samostatně zkoumá na základě volných nápadů (asociací) snícího.

V některých rysech se možná podobá šifrovací metodě, ale netrvá na univerzální platnosti snových symbolů: jsou určité směrnice (špičaté a hranaté je falické, duté a prohloubené je vaginální, rytmické je koitální), ale v zásadě sen interpretuje individuálně, na základě volných asociací (správněji volných nápadů) snícího: rytíř s kopím může znamenat kupř. falického muže, kopí může symbolizovat penis a kůň pudovou sílu, ale zrovna tak může znamenat kůň, kopí a brnění silnou potřebu ochranných a obranných opatření, která chrání slabé Já (Self) snícího, a to vše m.j.

Příklad – jeden ze snů pacientky, má přítele Petra, nebývá moc doma, cítí se v životě osamocena, je sečtělá, zdá se jí: sedí na vyšehradské skále, pod ní jezdí vlaky a tramvaje, duní to, vidí, jak teče vltavská voda. Náš výklad je, na základě asociací: skála je Petr (petra,ae,f.

je latinsky skála, známo z Nového Zákona jí i mně,voda by mohla být pláč z osamění,ale také mařený čas, který se nevrátí; vlaky a tramvaje jsou jednak plné lidí, kteří se neznají, další ozvuk její samoty a jejich vzdálenosti ve vztahu, navíc někoho k někomu mohou vézt; jednak pohyb vlaku a tramvají je symbolem koitální aktivity, tedy těsného sblížení, které jí schází, bylo by lze i rozvíjet asociace ve směru N.Z. ((Ty jsi skála=Petr, na tobě vystavím církev svou.)), tedy otázku narcismu, jejího nebo jejího přítele , navíc opět otázku společenství, tentokrát symbolizovaného církví – to ovšem záleží na tom, kam interpretujícího vedou asociace snícího, co v něm vyvolávají, především po stránce emoční a tělesné, a co potvrzují a co zamítají, nikoli ovšem jeho vědomý souhlas nebo nesouhlas.
Freud přirovnává sen k halucinacím, tedy ke stažení libida z objektů a k tvorbě nových vnitřních objektů.
Jako hlavní funkci snu vidí jeho funkci strážce spánku, sen umožňuje libidinozním přáním, aby se v zastřené (jinak, jiným způsobem zastřené, než za bdělého stavu) podobě dostala do vědomí a nerušila proto spánek.
Pro Freuda analýza snů byla královskou cestou do nevědomí, která, využívajíc tzv. zbytků ze dne (událostí předchozího dne), zobrazuje vnitřní uspořádání nevědomých obsahů v lidské duši.

Freudův žák, přívrženec, a později odpadlík, Carl Gustav Jung se věnoval hluboce výkladu snů svých analyzandů (klientů), vytvořil techniku amplifikace, rozvinul teorii o subjektovém a objektovém významu snu (subjektový význam znázorňuje v různých prvcích snu rozličné aspekty analyzandova Já/bytostného Jám objektový spíše jeho situaci interpersonální, jistě obecně pojatou tak, jak ji má ve svém nevědomí).
Významně teorii snu a snění rozšířil kleiniánský psychoanalytik Thomas Ogden (cílem psychoanalýzy je dovolit pacietovi=analyzandovi, aby přerušené a nedosněné sny dosnil)

Hobsonův výklad snů

Americký psychiatr a výzkumník snů John Allan Hobson se zabývá otázkou, zda mají sny nějaký smysl. Ve svých teoriích tvrdí, že veškeré snění je pouze výsledkem elektrochemických signálů v mozku.

Nemají prý ale žádný význam, ten snům přisuzují až lidé a to kvůli kontextu.
Lidé se obecně snaží vždy události zařadit do kontextu a pojmout je jako příběhy. To stejné podle Hobsona dělají i se sny.

Z jeho pohledu jsou tedy sny pouze signály mozku bez nějakého smyslu.

Reference

1. ↑ KASSIN, Saul M. Psychologie. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1716-3. S. 140. 
2. ↑ Význam hada ve snu. Сонник [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 

Související články

• Fikce
• Halucinace
• Noční můra
• Představa
• Spánek

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sen na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo sen ve Wikislovníku
• Téma Sen ve Wikicitátech

AstroHospital

Autoritní data: GND: 4060747-1 | PSH: 9290 | LCCN: sh85039483 | WorldcatID: lccn-sh85039483

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sen&oldid=19444779“