Co ženy vede k porodům mimo nemocnici?

Klinická psycholožka, psychoterapeutka a soudní znalkyně Michaela Mrowetz z Ostravy, využila svou praxi v práci na Porodnicko–gynekologické klinice fakultní nemocnice v Ostravě k výzkumu, co ženy vede k porodům mimo zdravotnická zařízení.

Výzkum se zabývá problematikou podpory raného kontaktu mezi matkou a dítětem v českém porodnictví, možností informované volby v porodní péči a v péči o novorozence a matku po porodu, dopady oddělení novorozenců od matek na chování matek a také motivy žen, které je vedou k domácímu porodu.

Celkově se výzkumu zúčastnilo 1341 matek, které v průběhu minulých deseti let porodily jak v porodnicích, tak plánovaně i neplánovaně mimo zdravotnická zařízení. Šlo o Češky a Slovenky žijící v Česku, na Slovensku a v zahraničí (státy EU, USA, Austrálie). Některé ženy rodící v cizině rodily v porodních domech.

Ženám nejvíc vadí, že jim v porodnici berou dítě

Jedním z výsledků výzkumu je zjištění, že nedostatečná podpora úzkého spojení matky s dítětem hned po porodu je nejzásadnějším důvodem pro rozhodnutí rodičky porodit mimo zdravotnické zařízení.

Oddělení dítěte od matky je jedním z faktorů rozvoje traumatu po porodu, trauma prožité v porodnici je zase silným faktorem v rozhodování vícerodiček rodit mimo porodnici. U prvorodiček je to obava z tohoto traumatu.

„Dalším výsledkem bylo, že pouze 19 procent žen, rodících v českých porodnicích, zažilo nepřerušovaný dvouhodinový kontakt s právě narozeným dítětem. A pouze 2 procenta žen rodících v českých porodnicích zažilo dvanáctihodinový nepřerušovaný kontakt se svým dítětem,“ říká psycholožka Michaela Mrowetz.

Na Slovensku je čas, po který jsou děti separovány od matek v porodnici, ještě delší. Masivně jsou oddělovány děti po medicínsky vedených porodech a porodech císařský řezem, ačkoliv zde by měla být podpora kontaktu vzhledem k imunologickým a hormonálním procesům ještě silnější.

Rodičky se chtějí svobodně vykřičet

Dalším silným motivem žen k domácím porodům bylo nezajištění individuálního režimu po porodu pro novorozence, který by byl citlivý a respektující k jeho potřebám a dále možnost porodu dle vlastního tempa a respekt k individuálnímu rytmu matky jako je svoboda emočních projevů, křiku, pohybu a podobně.

Totéž se týká i dítěte a jeho koupání, vážení, okamžik přestřižení pupečníku a podobně. Dále ženám vadí rutinní zásahy do těla typické pro nemocnici jako klystýr, nástřih hráze.

  • „Naopak pohodlí ženy – tedy motiv pobytu v domácím, komfortním prostředí, byl jedním z nejméně významných faktorů, které hrály roli v rozhodnutí rodit doma,“ uvádí psycholožka. 
  • Podle ní je zapotřebí humanizovat porodnictví a neonatologii takovým směrem, aby tyto potřeby byly dětem a jejich matkám zajištěny jako zcela normální a aby byla podpora rané vazby mezi matkou a dítětem byla běžnou normou.
  • „Je nutné, aby bylo o matku a dítě v českém porodnictví pečováno jako o jednu jednotku, a to s omezeným počtem pečovatelů,“ dodává psycholožka a autorka výzkumu.

Ženy mají dnes daleko více požadavků, říká primář gynekologie Michal Turek

Čím si písecká porodnice dělá dobré jméno a získává důvěru nastávajících maminek? Jak se změnilo porodnictví v době koronavirové a jak za posledních dvacet let? O tom a mnohém dalším jsme si povídali s primářem gynekologicko – porodnického oddělení Nemocnice Písek Michalem Turkem.

V roce 2019 bylo nejvíce porodů v červnu. Je běžné, že se v létě rodí víc dětí?Tradičně míváme měsíce duben až červen s vyšším počtem rodících maminek, ale jistě je „rozložení“ v roce méně znát než dříve. To jsou následky plánovaného rodičovství. Jarní děti bývají počaty na letních dovolených.

Přečíst článek ›

Máme za sebou několik neobvyklých měsíců, které přinesly mimo jiné také zákaz přítomnosti otců u porodu.

Bylo to podle vás správné rozhodnutí? Jak toto období nastávající maminky zvládaly?Ano, zhruba měsíc nebyla umožněna přítomnost otců u porodu. Miminko po porodu ale vidět mohli, takže to omezení bylo jen částečné.

Zda toto nařízení bylo správné, neumím a nechci hodnotit. Nejsem epidemiolog a nejsem tedy vzdělán k tomu, abych komentoval nařízení odborníků, potažmo ministra.

Navíc – sám pro sebe jsem si řekl, že nebudu komentovat nařízení vzniklá za pandemie. Víme, že jsou (a ani jinak nemohou být) šitá horkou jehlou, že jsou zveřejňována pod určitým tlakem při neznalosti z budoucna. Nechci tedy býti generálem po bitvě.

Maminky zvládly porody velmi dobře. Máme přesnou statistiku – od půlky března do konce dubna se u nás v roce 2019 i v roce 2020 narodil úplně stejný počet dětí. Měli jsme méně operačních porodů (císařských řezů) i méně komplikací. Nechci tím říci, že je to tím, že nebyli tatínkové přítomni v I. době porodní. Chci tím říct, že byly maminky šikovné i za těchto podmínek.

Koronavirová opatření stále doznívají. Jak se momentálně dotýkají porodnictví? Setkáváte se například s tím, že mají ženy v této době větší obavy otěhotnět?Zatím máme stále připravený porodní box pro případný porod maminky s COVID 19. Zdá se mi, že se vrací život do normálních kolejí, ženy, se kterými mluvím, nemají obavy otěhotnět v této době.

Loňský rok byl pro píseckou porodnici rekordní, co se týče počtu porodů. Víc jich bylo naposledy v roce 1990. Jaký byl vývoj v ostatních letech?V roce 1990 bylo přes tisíc miminek, o rok později už pod 900 a pak se počet dál snižoval.

Nejméně porodů bylo v letech 1998, 1999 a 2000, a to dokonce pod 700, což je historické minimum. Od té doby začal počet opět postupně narůstat až do roku 2008, odkdy se držíme v rozmezí od 850 do 950 porodů ročně. Poslední tři roky byly nad očekávání.

Vážíme si toho, že nás nastávající maminky v takové míře vyhledávají.

Přečíst článek ›

Čím to podle vás je, že má písecká porodnice tak dobré jméno i za hranicemi okresu?Je to komplex více faktorů. Jižní Čechy jsou rozděleny na tři stupně úrovně péče o nedonošené děti. České Budějovice se mohou starat o ty nejmenší, my můžeme pečovat o narozené od 32. týdnu. Od 36. týdnu se pak rodí maminky i v ostatních nemocnicích.

Nejvíce předčasných porodů je právě v době od 32. do 36. týdne, takže to je určitě jedna skupina žen, které k nám přijdou i z jiných okresů. Je to samozřejmě výhoda i u běžných porodů, že tady máme přístrojové i personální vybavení, když nastane nějaká komplikace.

Další, a to zásadní věc, je podle mě individuální přístup k maminkám. Neumožňujeme porody do vody, ale to je opravdu jedna z mála věcí, co nedoporučujeme, jinak vyhovíme v podstatě ve všem. Celkový přístup celé porodnice je určitě to hlavní, co k nám ženy přivádí. V okrese Písek se narodí 650 dětí a máme tisíc porodů, což je skvělý výsledek.

Zmínil jste, že se snažíte vyhovět téměř ve všem. Jaká jsou nejčastější přání či požadavky nastávajících maminek?Je spousta maminek, které chtějí rodit jinak.

Mají velké spektrum požadavků, se kterými se snažíme pracovat a pokud je to možné, vyhovět. Některé maminky chtějí komfort, jiné přirozenost, rychlost, velká skupina nechce přenášet a mnohé chtějí rodit císařským řezem.

To je častější přání než třeba přirozený porod. Císařský řez na přání však v České republice není možný.

Pro nás je vždy nejdůležitější, aby na konci porodního děje bylo zdravé miminko i zdravá maminka. Pokud žena rodí spontánně a bez komplikací, je to ta nejlepší varianta. Maminky si ale bohužel často neuvědomují možná rizika, která mohou nastat, i když je dnes zdravotnictví na skvělé úrovni.

Přečíst článek ›

Asi úplně nejčastější požadavek je dnes tzv. porodní plán a každým rokem se jejich počet zvyšuje. Neříkám, že to je špatně, ale někdy je smysluplný, jindy ne. Často jde jen o okopírovaný plán z internetu, „protože kamarádka ho také měla“, a to je ten případ, kdy nemá smysl. Většinou jsou v něm věci, které běžně děláme.

Je to takový nešvar dnešní doby. Já se vždycky snažím s maminkou o jejích přáních diskutovat, všechno s ní probrat. Jsem radši, když mi sama řekne, co chce a co ne, nemusí to nikam psát. Když mi věří, většina přání se jí splní, porod proběhne podle představ rodičky a zároveň je zajištěno bezpečí a zdraví matky a dítěte.

Co epidurál? Chtějí ženy spíš úlevu od bolesti, nebo přirozenou cestu?Většina chce úlevu od bolesti, odhaduji 2/3 žen. A není to žádná prohra.

Dnešní ženy nejsou horší než jejich předchůdkyně před 200 lety. Jen žijí v jiné době.

Je méně fyzické bolesti, ale o to více třeba té psychické, stresy v práci, rodině… Víte, při menstruaci si dnes každá druhá žena bere ibalgin a logicky tedy chtějí i porod bez bolesti.

Kolem čtyřiceti procent spontánně rodících žen dostává na vlastní žádost epidurál, který sníží vnímání bolesti až o 80 procent. Pro mě jsou jasnou zpětnou vazbou naše porodní asistentky. Jedná se zhruba o dvacet žen, z nichž mnohé už rodily.

Žádná z nich by nerodila doma a téměř všechny by si nechaly dát, v případě déle trvajícího porodu, epidurál. Jsou to ženy, které viděly opravdu hodně porodů a rozumí problematice a určitě by neudělaly nic, co by bylo špatné pro ně nebo jejich dítě.

Přečíst článek ›

Jak se změnilo porodnictví za posledních, řekněme, dvacet let?Samozřejmě se zásadně změnilo z pohledu medicínského, je to zde obrovský pokrok za dvacet let.

Dnes je daleko větší tlak na zdravotníky, a to ve všech oborech. Přibývá papírování, požadavků akreditačních, legislativních, hygienických, ekonomických… A generace žen, která dnes rodí, je jiná než před dvaceti lety.

Je víc sebevědomá, ale méně pokorná, více komunikativní, více ví, co chtějí.

Bohužel, internetové znalosti jim někdy dávají falešný pocit toho, že již všemu rozumějí a zdravotníkům pak nedůvěřují, mluví-li jinak, než jiní psali na internetu.

Maminky jsou pak samy proti sobě, protože bez důvěry může být vše těžší. Zdravotníci si dnes tedy důvěru musí vybojovat.

Tu důvěru, která pak vede k harmonizaci na porodním sále a ve svém důsledku k nekomplikovanému přirozenému porodu.

Ženy mají dnes daleko víc požadavků, a to jak možných, tak i nemožných. Musíme často trpělivě argumentovat proti těm nesplnitelným, protože by mohly mít neblahé následky. Přibývá také doprovodů u porodu.

Nejsou to jen tatínkové dítěte, ale také maminky rodičky, kamarádky nebo duly. Rozumím, že z psychologického hlediska mohou duly některým ženám pomoct, ale z medicínského hlediska tam třeba nejsou.

Naše porodní asistentky jsou zkušené a empatické, zvládnou pomoci mamince při porodu výborně.

Dula jako doprovod je v pořádku, někdy se u nás účastní porodů. Ale neměla by zasahovat do vlastního porodního děje, nemá k tomu pravomoci, zodpovědnost a často ani zkušenost.

Jejích služeb u nás využívá ročně tak dvacet až třicet maminek. Zásadní změnou je také to, že před třiceti lety se miminko odneslo po porodu pryč a maminka ho u sebe několik dnů neměla.

Dnes se dá mamince hned po porodu na bříško, přikládá se k prsu. Vážení a měření je možné až později.

Budete mít zájem:  Pulzující bolest hlavy – co ji způsobuje a jak na ni?

Přečíst článek ›

Určitě se mění také věk rodiček. Jak to vnímáte?Ano, věk rodiček se významně posouvá. Před 40 lety byl věk prvorodičky kolem dvaceti let, pak se začal postupně zvyšovat. Dnes je průměrný věk prvorodičky přes třicet let a dokonce více než osm procent žen rodí ve věku nad 40 let. Není to tedy žádná rarita. Nejstarším rodičkám bývá každoročně kolem 46 – 47 let.

Když jsem začínal, byl průměrný věk prvorodičky kolem 26 let a většina žen rodila mezi 25 a 30 lety. Osmnáctiletá maminka byla rarita a přes čtyřicet také. Dnes je to pestřejší – rodí u nás část žen již kolem dvaceti let a pak právě i ty, kterým již čtyřicet bylo.

To je charakteristika zhruba posledních pěti let. Je pravda, že biologicky je možné bez problému rodit v 18 letech, ale málokdo je dnes v tomto věku doopravdy připravený na založení rodiny. Mám tím na mysli zejména ukončení studia, finanční zajištění, bydlení a podobně.

V tom věku si většina slečen myslí, že by měly studovat, cestovat, pracovat… Kolem čtyřicítky jsou ženy vyzrálé, připravené a zajištěné, ale zase stoupají zdravotní rizika.

Časté jsou dnes například myomy na děloze, které má asi třetina žen mezi 40 a 50 lety, ve dvaceti žádná.

Takže shrnout by se to dalo asi tak, že sociálně jsou na tom lépe starší ženy, nicméně z biologického hlediska by měly rodit ideálně do třicítky.

Velkým tématem posledních let jsou domácí porody. Dá se předpokládat, jak se na to vy jako lékař díváte, ale zkuste vysvětlit, proč?Domácí porody jednoznačně nemohu doporučit.

I když se všechno jeví v nejlepším pořádku, nikdy dopředu nevíme, zda nenastanou komplikace. Ano, z tisíce porodů v Písku by se teoreticky osmdesát procent dětí mohlo bez komplikací nebo jen s menšími komplikacemi narodit doma.

My ale nikdy nevíme dopředu, kdy k nějaké komplikaci dojde. A nikomu to nedoporučuji zkoušet.

Přečíst článek ›

Zažil jsem naprosto zdravé ženy, které porodily zdravé miminko, u kterých ale při porodu nebo po něm došlo k takovým komplikacím, že kdybychom okamžitě nezasáhli pomocí lékařského vybavení, žena by zemřela.

Kolikrát jsou to tak závažné komplikace, které když člověk jednou zažije, nechce je zažít znovu. Pravděpodobnost, že se u zdravé rodičky nestane žádná komplikace, je sice poměrně vysoká, ale jisté to prostě není.

A není možné hrát nebezpečnou hru, kdo nakonec tu nepředvídatelnou život ohrožující komplikaci doma bude mít. Nikdo mě nikdy nepřesvědčí, že jsou domácí porody bezpečné.

Kdo viděl extrémně silné krvácení po porodu, nikdy by doma nerodil. Pak jde totiž o minuty.

A argument, že dřív se doma rodilo a bylo to přirozené, sice beru, ale také je třeba si říct, že tehdy jedno z deseti miminek a jedna ze tří set žen zemřely, taktéž přirozeně…

Přednosti písecké porodnice– může rodit děti od 32. týdne těhotenství- poskytuje epidurální analgezii 24hod/7dní v týdnu u cca 40% spontánních porodů- využívá výhody velkých i malých porodnic, tzn.

zázemí větší okresní nemocnice (v případě komplikací možnost spolupráce s odborníky z ostatních oborů: neonatologie, anesteziologie, chirurgie, rentgenologie (MR), hematologie…), ale zároveň zajištění stále ještě „rodinného“ prostředí a soukromí- opakovaně se umístila na prvním místě mezi porodnicemi ČR ve spokojenosti rodiček v programu PPP (přirozený porod v porodnici)- prioritou je individuální přístup a respektování splnitelných přání rodiček

– samozřejmostí je: baby friendly hospital, rooming in, bonding po porodu i po císařském řezu, možnost dotepání pupečníku, přítomnost otců či dalších blízkých osob u porodu, rodinný pokoj (přítomnost partnera po celou dobu hospitalizace), předporodní kurzy, poporodní rehabilitace pánevního dna a další

České porodníky trápí vysoký věk prvorodiček a stoupající počet žen v rizikovém těhotenství

Každoročně v České republice proběhne okolo 110 tisíc porodů, které jsou vedené v 93 porodnicích. Perinatální úmrtnost poklesla pod pět promile, což Českou republiku dlouhodobě řadí mezi země světa s nejnižším počtem úmrtí dětí v období před porodem a krátce po něm.

Pokles hlásí perinatologové i u předčasných porodů, a to na 7,8 procent. Rodí se i méně dvojčat – 1,4 % ze všech dětí.

V České republice také ubývá porodů císařským řezem, v roce 2017 jich bylo 24,5 procent z celkového počtu porodů, což je méně než průměrný počet císařských řezů provedených v zemích Evropské unie.

Za rok 2017 bylo nahlášeno deset úmrtí žen, které zemřely v průběhu těhotenství, porodu či šestinedělí. „Data porodnických statistik řadí naši zemi v oblasti porodnictví mezi nejlepší v Evropě, respektive ve světě,“ vypočetl profesor Antonín Pařízek.

Negativní věcí ovšem je, že se zvyšuje věk rodiček, zvláště prvorodiček.

„V současné době máme v České republice jeden ohromný problém z hlediska perinatologie a porodnictví vůbec. Spočívá v tom, že u nás rodí čím dále více starší ženy. Je to problém už proto, že s věkem ženy se objevují nejrůznější civilizační choroby jako je vysoký krevní tlak, diabetes apod., a tyto ženy se tak častěji stávají rizikovými.

Jinak řečeno nám stoupá skupina žen v naší zemi, které jsou v rizikovém těhotenství a naopak nám klesá počet žen v množině fyziologických těhotenství. Jen v Praze je věkový průměr prvorodiček okolo 34 let. Biologii ale neutečeme.

Ideální věk pro první miminko je okolo 24 a 25 let, takže my jsme zhruba o deset let dále,“ zdůraznil Pařízek, jenž je zároveň krajským perinatologem Středočeského kraje.

Starším rodičkám navíc musí porodníci až třikrát častěji ukončovat porod císařským řezem. „Aby se rána zahojila, k tomu je ale třeba dva roky, a když žena chce mít další miminko, tak se pak dostává do věku téměř ke čtyřicítce,“ řekl dále Pařízek.

„Klesá nám sice morbidita těhotných, ale zároveň s tím klesá počet možností, že ty ženy budou mít další děti,“ vyzdvihl. Naše země podle něj přitom potřebuje mít vyšší porodnost, která je dnes na úrovni 1,63, ovšem je potřeba ji dostat na 2,1.

Snížení porodnosti pod hranici prosté reprodukce znamená, že se nerodí tolik dětí nutných k tomu, aby se zachoval početní stav obyvatelstva.

Kdyby se však rodilo 2,1 dítěte na jednu ženu, tak by se v budoucnu zachovala rovnováha v tom, aby byli lidé v produktivním věku schopní postarat se jak o seniory, tak i o děti.

Navíc se lidé dožívají vyššího věku než v minulosti, a proto při nízké porodnosti populace stárne.

„Starší ženy – rodičky si neuvědomují, že jejich věk znamená, že pak ani samotný porod není úplně fyziologický, navíc ještě když je tam přidružené nějaké chronické onemocnění,“ přidala svůj názor v diskuzi MEDialogy porodní asistentka Nika Daňková z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Domácí porody? Neumíraly by promile, ale procenta!

Dalším závažným problémem, které české porodníky trápí, jsou tzv. domácí porody a alternativní porody, která média někdy dle Pařízka „přiživují nesmyslnou rétorikou“, ovšem málokdy se zdůrazňuje, že jde v tomto případě o velké ohrožení pro matku.

Pařízek má dokonce za to, že kdybychom dali volnost vzniku tzv. porodních domů, a také čím dál větší počet maminek by rodilo doma, pak by již neumíraly promile, ale procenta.

„Náš sedmdesát let tvořený systém není třeba výrazně měnit,“ nastínil svou úvahu v tomto směru Pařízek.

Prvními zdravotníky, kteří jsou s rodičkou mimo porodnici v kontaktu, jsou zdravotničtí záchranáři.

„Výzva k výjezdu k porodu v chodu bývá pro zasahující tým náročná ze dvou důvodů – jednak je to malá praxe, a tudíž žádná rutina, a za druhé jsou to dva pacienti, za něž přebíráme zodpovědnost.

Porod je sice fyziologickým dějem, přesto mohou nastat potenciálně smrtící komplikace ve velmi krátkém časovém horizontu, a to i při zcela bezrizikovém dosavadním průběhu těhotenství,“ vysvětlila k tomu záchranářka ze Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Jana Šeblová.

Podle ní často problém vzniká už v diagnostice, která je opožděná, protože záchranáři nemají dostatečné zkušenosti s vaginálním vyšetřením a hodnocením nálezů a u novorozence nemají možnost monitorovat srdeční ozvy plodu.

„Komplikace se projevují až zjevnými klinickými příznaky a zhoršením vitálních funkcí,“ vysvětlila Šeblová.

Kolik porodů v ČR neproběhne ve zdravotnickém zařízení?

Podle porodníků se přitom vůbec neví, kolik přesně se vyskytuje komplikací při domácích porodech. V České republice totiž neexistují přesné a spolehlivé statistické údaje ani o počtu a průběhu, a už vůbec ne o výskytu komplikací u domácích porodů. Pouze se odhaduje, že doma se plánovaně narodí kolem 0,5 až jednoho procenta dětí ročně.

„Přesná data nikdo neví, protože když porod neproběhne v porodnickém zařízení, tak se nám rozpadne na dvě skupiny žen.

Za prvé to jsou ženy, u nichž nastane překotná děložní činnost, tedy překotný porod a tady se nedá nic dělat, je to mimořádná situace, a pak jsou ženy, které si úmyslně naplánují porod v domácím prostředí respektive mimo porodnické zařízení.

Pořád se o tom mluví a denně se v médiích objevují články o plánovaném domácím porodu a my přesně nevíme, jestli jich je 400 nebo 800. Je to ale určitě pod jedno procento.

Závažný problém je ale v tom, že vůbec k tomu nemáme registraci, neboť porodní asistentky, které vedou porody doma jako placenou službu, k tomu nevedou žádnou dokumentaci,“ uvedl Pařízek. Podle něj ale musíme pamatovat na to, že až 35 procent porodů, které začnou dobře, se později zkomplikují. Porod vedený asistentkou proto musí mít vždy na dosah lékaře.

Sběr údajů o novorozenci a jeho matce provádí Český statistický úřad přes matriky a dále i Ústav zdravotnických informací a statistiky přes hlásící zdravotnická zařízení. Databázi perinatologických dat každoročně organizuje také Sekce perinatální a fetomaternální medicíny České gynekologicko- porodnické společnosti.

Systematickým plošným sběrem dat o porodech mimo zdravotnické zařízení se však dosud žádná státní ani nevládní instituce v ČR nezabývala, uvádí odborná práce „Plánovaný domácí porod – Česká republika 2018“, na jejímž vzniku se podílelo kromě gynekologicko-porodnického oddělení VFN Praha ještě i gynekologicko-porodnické oddělení Krajské nemocnice v Liberci.

Sanitní vozy vždy dorazí s určitou časovou prodlevou…

Lékaři ale uvádějí, že přibližně deset procent všech porodů v ČR vyžaduje ve svém průběhu nějakou lékařskou intervenci a až čtyři procenta dětí vyžadují po porodu resuscitaci.

„Po přerušení kyslíku do těla plodu, nejčastěji jako důsledku nepředvídatelné pupečníkové komplikace či odloučení placenty, může dojít již po sedmé minutě k nevratnému poškození mozku plodu. Při masivním krvácení rodičky je samozřejmě taktéž rozhodujícím kritériem čas.

Proto je iluzorní spoléhat se na zásah rychlé záchranné služby a následně na vyřešení kritické situace po převozu do zdravotnického zařízení,“ uvedla k tomu záchranářka Jana Šeblová. Její slova potvrdil i profesor Antonín Pařízek.

Budete mít zájem:  Dobrý a špatný cholesterol – jak na prevenci?

Zvláště prý když jde o akutní stav vyžadující například císařský řez, tak po dlouhých minutách, než se matka dostane z domu na operační sál, už leckdy může být hodně pozdě.

„Nejčastěji je definována hypoxie a asfyxie dítěte. Když si maminka rodící doma zavolá záchrannou službu, tak může říci, že krvácí, ale nepozná, že její dítě má problém s nedostatkem kyslíku a že se utahuje pupečník,“ poznamenal k tomu Pařízek.

(Hypoxie je nedostatečné zásobení organismu nebo jednotlivých tkání kyslíkem, způsobené snížením tenze kyslíku v arteriální krvi.

Perinátální asfyxie je přerušení dodávky kyslíku do organismu, kterým vzniká hypoxémie (pokles pO2) a hyperkapnie (vzestup pCO2) a metabolická acidóza.

Může přejít v ischémii neboli přerušení dodávky všech substrátů do tkání a orgánů a způsobit kompletní zástavu cirkulace, pozn. red.)

„Mezi komplikace, které se nedají poznat, patří opravdu tíseň plodu. Nemáme na to žádné monitory a řešíme jen to, co se manifestuje klinicky a to už bývá velmi pozdě,“ připojila Šeblová.

Problémem je podle ní také poporodní krvácení, které může být způsobeno mnoha faktory.

„Když je to porodní trauma, to jsme ještě schopni ošetřit a zastavit, ale poporodní krvácení z atonické dělohy může skončit velmi fatálně,“ dodala.

Ani zkušená porodní asistentka nemůže akutní situaci zvládnout

Porodní asistentka Nika Daňková resuscitaci novorozence viděla osobně prý nespočetněkrát a několikrát ji i prováděla. Neumí si však představit, že by v domácím prostředí ona sama byla schopná takovou pomoc novorozenci poskytnout.

„Protože pokud se tato situace děje na porodním sále, tak mám v zádech své další kolegyně, které volají akutně pediatry, neonatology, dětské sestry a další odborníky a v pár vteřinách jsou schopni dítěti pomoci.

Neumím si ale představit, že bych takto kvalitně dokázala pomoci dítěti sama v obýváku,“ řekla.

Ve studii „Plánovaný domácí porod – Česká republika 2018“ se k tomu mimo jiné píše: „Plánované domácí porody jsou dnes v České republice předmětem řady odborných, právních i etických diskusí. Studie zahrnuje také rešerše zahraničních studií, které popisují vliv plánovaných domácích porodů na mateřskou a perinatální mortalitu a morbiditu.

V České republice není zakotven odborný organizační a právní rámec pro vedení domácích porodů a neexistují ani přesné a spolehlivé statistické údaje o jejich počtu, průběhu či výskytu komplikací. Panuje zde ale jednoznačný konsenzus všech dotčených odborných společností organizovaných v České lékařské společnosti J. E. Purkyně, které domácí porody nepodporují a nedoporučují.

Přesto existuje minoritní procento žen, které preferuje porod doma.“

Porodní domy versus centra porodní asistence

Letos bylo v pražské Nemocnici Na Bulovce otevřeno první centrum porodní asistence, kde porody vedou pouze porodní asistentky.

Další podobná se plánují vybudovat v nemocnicích v Krči a porodnici u Apolináře spadající pod Všeobecnou fakultní nemocnici.

Premiér Andrej Babiš v nedávné diskusi organizované Radou vlády pro rovnost mužů a žen řekl, že na žádný z projektů zatím nejsou peníze.

Na téže diskusi se také probíralo zřizování porodních domů. Rada vlády k nim loni předložila návrh usnadňující jejich zřizování. Oficiálně porodní domy legislativa jako místo pro nekomplikované porody pod dohledem porodních asistentek povoluje od roku 2012.

Vzniku ale podle jejich zastánců brání příliš přísné podmínky. Musí mít například vlastní porodní sál jako v nemocnici, lékaře porodníka připraveného zasáhnout do pěti minut a možnost převést rodičku na sál do nemocnice za 15 minut.

Na rozdíl od center porodní asistence, která mají lékaře „za dveřmi“, protože stojí uvnitř areálu porodnice.

Názory na porodní domy se různí, proti jsou hlavně lékaři.

„Představte si situaci, že když někdo rodí v domečku na Jižním městě, který si říká porodní dům a nejsou tam přístroje na detekci hrozícího nedostatku kyslíku, tedy hypoxie, a najednou porodní asistentka vyhodnotí, že dítěti není dobře. Pak jde o minuty.

Než se zavolá záchranka, je to deset minut, než se vyhodnotí, že převoz je nutný, tak jde o další cenné minuty a nakonec získáme dobu 45 minut, jenže to dítě by za tu dobu bylo už sedmkrát mrtvé. Má vůbec smysl dělat porodní domy v naší zemi, když máme tak velkou nabídku porodnic? Toto není cesta.

Porod doma a v porodním domě je pro nás téměř to samé,“ poznamenal profesor Pařízek.

Vybudování centra porodní asistence u Apolináře naopak vítá. Projekt je podle jeho slov na papíře již osm let, ale nyní je zapotřebí sehnat pro jeho vznik 150 miliónů korun.

„Ministerstvo zdravotnictví se přiklání k tomu, že je třeba napřed zajistit bezpečnost matky a dítěte a pokud mají vznikat centra porodní asistence, tak mají vznikat v rámci nemocnic a v rámci porodnic tak, aby byly odděleny stavebně, aby byly nezávislé na zbytku porodnice a aby se rodička v tomto centru cítila v pohodlí a měla tam i individuální přístup porodní asistentky, kterou si zvolí a která ji provází v době porodu a vede i porod samostatně. Na druhou stranu má být vždy v dosahu lékař, který zasáhne, pokud dojde k nějaké hypoxii anebo jiné komplikaci, kterou není možné předvídat,“ řekl nedávno pro Zdravotnický deník ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že resort ale zatím nijak výrazně nepodporuje vznik samostatných porodních domů. (Více zde.)

„V případě porodních domů by lékař nebyl nablízku, a ten čas, který by trval do chvíle, než by rychlá záchranná služba dítě převezla, by byl pro dítě fatální,“ vysvětlil.

Projekty na centra porodní asistence v Thomayerově nemocnici a u Apolináře jsou podle Vojtěcha skutečně prozatím jen „na papíře“. Ovšem pokud budou peníze, tak do dvou let by se mohlo začít s výstavbou obou center.

PRAGUE QUiPP Study – nový nástroj pro predikci předčasného porodu

Jedním z nejzávažnějších porodnických problémů je předčasný porod. Jejich problematiku nyní řeší odborníci z Gynekologicko-porodnické kliniky 1.

LF UK a VFN v Praze ve spolupráci s Ústavem zdravotních informací a statistiky ČR (ÚZIS) a Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky za finanční podpory Evropské Unie.

Lékaři přicházejí s pilotní studií, jejíž úspěch bude znamenat zavedení screeningového programu pro všechny těhotné ženy v ČR.

„Jedná se o predikci předčasného porodu. Lékaři budou s jistou mírou pravděpodobnosti moci předpovědět, zda těhotná žena předčasně porodí, či nikoliv, a jaký bude benefit pro její miminko i jí samotnou.

Jde o screeningový program pro ženy, které čekají jedno dítě a mají vysoké riziko spontánního předčasného porodu.

Půjde především o ženy se zatíženou porodnickou anamnézou, které měly předchozí předčasný porod nebo potrat ve druhém trimestru těhotenství anebo mají zkrácené děložní hrdlo pod 25 mm (UZ cervikometrie),“ informoval v této souvislosti profesor Pařízek.

Jde o celostátní projekt a pokud má žena za sebou předčasný porod a je na začátku dalšího těhotenství, může se objednat na speciální vyšetření do Perinatologického centra porodnice „U Apolináře“ v Praze. Kontakt lze nalézt na www.predcasnyporod.eu.

Čím dříve se dítě narodí před plánovaným termínem porodu, tím je u něho vyšší riziko onemocnění plic a trávicího traktu, častěji se u něj vyskytuje mozková obrna, epilepsie, zhoršená kvalita zraku a sluchu a také má riziko vzniku poruch psychického vývoje. Přes velké pokroky v porodnictví je během posledních padesáti let frekvence předčasných porodů téměř neměnná. V ČR se předčasně narodí okolo osmi procent dětí, což je okolo devíti tisíc dětí každý rok.

Olga Böhmová

Lékaři udržovali 117 dní životní funkce ženy. Porodila zdravou holčičku

Mimořádný výkon mají za sebou lékaři, zdravotní sestry a další ošetřující personál Fakultní nemocnice Brno (FN Brno). Podařilo se jim udržet životní funkce u těhotné ženy ve stavu mozkové smrti a v polovině srpna pak přivedli na svět její dceru.

O snaze udržet těhotenství u ženy s mozkovou smrtí rozhodla skupina lékařů. Anesteziologové potvrdili, že je to možné a gynekologové zjistili, že plod je živý, nemá žádné zásadní vývojové vady a jeho váha odpovídá stadiu těhotenství.

Do fakultní nemocnice se sedmadvacetiletá žena dostala 21. dubna poté, co ji manžel našel doma v bezvědomí. Byla tehdy v 16. týdnu těhotenství a trpěla takzvanou arteriovenozní malformací s projevy epilepsie. Jde o vrozené onemocnění mozkových cév, u nějž hrozí možnost krvácení do mozku. Právě to se stalo a i přes letecký transport do nemocnice u ní ten den odpoledne nastala mozková smrt.

Od tohoto okamžiku pracovníci Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) FN Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity spolu s lékaři gynekologicko-porodnické kliniky vyvinuli veškeré úsilí k tomu, aby u ženy zajistili stabilizaci životních funkcí a podařilo se přivést na svět zdravé dítě.

Jde o unikátní případ nejen v Česku, ale i ve světě, protože jde dosud o nejdelší dobu, po kterou se podařilo zajistit, aby se dítě vyvíjelo v těle matky.

„Z rešerší, které jsme si během péče o tento případ dělali, plyne, že těchto případů bylo ve světě dosud zaznamenáno asi 30, z toho ve 12 bylo těhotenství ukončeno a jen ve dvou případech lékaři udržovali životní funkce déle než 100 dní,“ uvedl přednosta KARIM Roman Gál.

Znamenalo to zajistit činnost plic, srdce i ledvin, odvracet infekce a vše dělat tak, aby nedošlo k poškození plodu. „Žádná neočekávaná komplikace, kterou bychom neuměli řešit, nenastala. Přišly samozřejmě všechny, které se u takovýchto pacientů objevují,“ podotkl Gál.

Lékařům hodně pomohl přehledový článek německých kolegů z roku 2010, který kromě popisu podobných případů obsahoval i doporučené postupy, kterými se lékaři řídili. Pomohla jim také podobná zkušenost z minulosti, kdy přivedli na svět chlapce ženy, která byla už několik měsíců v kómatu, z něhož se nakonec probudila.

Holčička už je doma u rodiny

O snaze udržet těhotenství u ženy s mozkovou smrtí rozhodla skupina lékařů.

Anesteziologové potvrdili, že je to možné a gynekologové zjistili, že plod je živý, nemá žádné zásadní vývojové vady a jeho váha odpovídá stadiu těhotenství.

„Naše rozhodnutí bylo jednoduché: Pokračovat, pokud to půjde, minimálně do 24. týden těhotenství,“ uvedl přednosta gynekologicko-porodnické kliniky Pavel Ventruba.

Po dosažení tohoto termínu koncem června lékaři znovu ověřili, zda se plod stále vyvíjí a zjistili, že jeho váha je 980 gramů. V červenci dítě stále přibíralo na váze a nakonec lékaři stanovili termín porodu císařským řezem na 15. srpna. Holčička měla při narození 2130 gramů a měřila 42 centimetrů, po dalších dvou týdnech v péči neonatologů ji lékaři předali rodině.

Manžel ženy i její širší rodina se po dobu téměř čtyř měsíců také podíleli na péči. Nosili z domova například různé hračky nebo ještě nenarozenému dítěti četli. Dlouhodobá intenzivní péče totiž podle Gála dnes už standardně zahrnuje i rehabilitační péči a takzvanou bazální stimulaci, tedy snahu, aby byl pacient v co největším kontaktu s věcmi, které znal a s také s příbuznými.

Kritický je 24. týden

Petr Janků z perinatologického úseku gynekologicko-porodnické kliniky vysvětlil, že udržet těhotenství bylo zásadní minimálně do 24. týdne, kdy je pro vývoj plodu zásadní prostředí děloha a jeho napojení na placentu. Další dva týdny jsou kritické, a pokud dojde k porodu, je výrazně ohrožený život dítěte a pokud přežije, tak s vážnými trvalými následky.

Budete mít zájem:  Kvasinky V Tele Lecba?

„Po 26. týdnu se situace zlepšuje, ale dítě stále není schopné samo dýchat, proto je lepší když se těhotenství podaří udržet až k hranici 30. týdnů a ten 34. už je vlastně optimální a další prodlužování by naopak v tomto případě bylo rizikové. Mimo jiné proto, že není jednoduché monitorovat stav dítěte v děloze,“ popsal, proč se lékaři pokoušeli udržet těhotenství po tak dlouhou dobu.

  • Žena v mozkové smrti a porod ve FN Brno

Na otázky čtenářů odpovídal lékař

Vedoucí lékař Gynkologicko-porodnické kliniky MUDr. Vladimír Korečko odpovídal ve čtvrtek 20. září na online dotazy čtenářů Plzeňského deníku.

DOTAZ: Dobrý den, v kolika letech bych měla vzít dcery prvně na kontrolu? Děkuji.

ODPOVĚĎ: Pokud myslíte gynekologickou preventivní prohlídku, tak v době, kdy dívky začínají sexuální život. Vhodné doplnit mladistvým očkování proti HPV (prevence rakoviny děložního čípku) ještě před započetím pohlavního života.

DOTAZ: Dobrý den, prosím poraďte, jaké jsou příznaky a jak rozpoznat poporodní psychózu?

ODPOVĚĎ: Příznaky porodní psychózy různě varírují. Obecně se jedná o neschopnost matky pečovat o dítě.

Žena je většinou unavená, vyčerpaná, nejeví zájem o dítě, nemusí být dostatečně vyjádřen mateřský pud na běžné podněty, žena reaguje neadekvátně. Není vyloučený i agresivní chování, jak vůči obě, tak vůči dítěti.

V případě podezření na laktační psychózu ihned vyhledejte pomoc odborníka (psycholog, psychiatr, porodník).

DOTAZ: Dobrý den, jak doporučujete tatínkům zvládnout přítomnost při porodu?

ODPOVĚĎ: Přítomnost otce přináší pro rodičku výraznou podporu u porodu a pomáhá vytvářet silnější rodinné pouto v nejdůležitějším okamžiku života. Přítomnost otce by neměla být povinností. Při negativním prožitku může také narušit harmonii vztahu.

Proto by měl být tatínek u porodu jenom tehdy, pokud sám o to žádá a chce být součástí tohoto procesu. Komplikace, které mohou vzniknout v průběhu porodu, nemusí být lehce zvládnutelné pro citlivější jedince.

U porodu doporučujeme dodržovat pokyny personálu, který se snaží také vytvořit příjemné prostředí, aby tatínek zvládl situaci co nejlépe.

DOTAZ: Dobrý den, ráda bych rodila do vody. Za jakých okolností je takový porod vhodný? Děkuji

ODPOVĚĎ: Porod do vody patří mezi rizikové způsoby vedení porodu. V ČR se obecně neprovádí (kromě pracovišť ve Znojmě a Vrchlabí). Vodní lázeň se ovšem využívá na četných pracovištích pro průběh první a počátku 2. doby porodní.

Samotná finální fáze je již vedena mimo vodní prostředí. Při tomto porodu se musí jednat o zcela nerizikový porod, zdravou rodičku i plod. V případě komplikací ve finální fázi porodu tudíž není možné adekvátně zasáhnout.

Komplikace mohou vzniknout i u zcela nerizikového porodu.

DOTAZ: Dobrý den, jak dlouho dopředu před porodem je nutné vybrat porodnici?  Je třeba se nějak hlásit předem? Děkuji

ODPOVĚĎ: Ve FN Plzeň žádná registrace k porodu není nutná. Vítáme všechny maminky. Kontrola před porodem není nutná v případě, že se jedná o nerizikovou graviditu. Všechny gravidity pak kontrolujeme od termínu porodu.

  • DOTAZ: Dobrý den, pokud bych chtěla rodit císařským řezem, aniž by to bylo nutné ze zdravotního hlediska, je toto možné? Děkuji
  • ODPOVĚĎ: V ČR císařský řez na přání rodičky bez zdravotní indikace není oficiálně povolen.
  • DOTAZ: Doporučil byste předporodní kurzy, z jakého důvodu?

ODPOVĚĎ: Předporodní kurzy lze jedině doporučit, nejsou ovšem povinností. Rodičovský pár se v rámci nich dozví základní a praktické informace o průběhu těhotenství, porodu a péči o dítě. Součástí kurzů bývá i prohlídka porodního sálu a obeznámení se základními postupy v průběhu porodu.

DOTAZ: Dobrý den, pane doktore, jaký je Váš názor na porody doma – na co si dát pozor, jak moc je to rizikové atd.? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ: Porod doma patří k rizikovým porodům. I u zdánlivě zdravé rodičky s neproblémovým průběhem těhotenství, může v závěru porodu dojít k závažným komplikacím (dušení plodu), které nelze předem predikovat.

V případě porodu hypoxického dítěte, dítě při porodu doma nedostane adekvátní péči, a ani rychle přivolaná záchranná služba a transport do nemocnice nemusí znamenat záchranu dítěte bez poškození. Tomu lze předejít jen v případě, že dítě dostane ihned po porodu školený personál schopný provádět adekvátní resuscitaci. To je prakticky nemožné mimo nemocniční prostor.

Z obavy o osud dítěte se tento postup maminkám nedoporučuje. Porodnice pořád zůstává nejbezpečnějším místem porodu pro matku i dítě.

DOTAZ: Dobrý den, za jakých okolností je vhodné podání epidurálu a používá se často? Nebo doporučujete na utlumení bolesti jinou alternativu?

ODPOVĚĎ: Epidurální analgesie patří k nejefektivnějším metodám porodní analgesie, ovšem je i nejrizikovější.

Pro její podání musí být rodička v aktivní fázi porodu (branka 4 – 5 cm u prvorodičky, 3 – 4 cm u vícerodičky), musí mít pravidelné kontrakce, a nesmí mít problémy s páteří a krevní srážlivostí.

Alternativou podání epidurální analgesii je užití léků na bolest v podobě injekcí, čípků nebo inhalačně (rajský plyn).

DOTAZ: Dobrý den, co musím udělat pro to, abych se vyhnula u porodu střihání tzv. hráze? Děkuji

ODPOVĚĎ: V rámci prevence stříhání hráze lze maminkám v předporodním období doporučit provádění masáže hráze nebo cvičení s do pochvy zavedeným balónkem.

DOTAZ: Dobrý den, je možná interrupce i po 12 týdnu těhotenství?

ODPOVĚĎ: Po 12. týdnu gravidity je možné ukončit těhotenství jenom do 24. týdne z genetických důvodů (postižení dítěte) nebo v případě, kde by pokračování gravidity ohrožovalo život těhotné (závažné nemoci ženy).

DOTAZ: Dobrý den pane doktore, jsem leiden v hetero.st. a ředím krev, mám těhotenskou cukrovku, píchám 4j inzulinu na noc, mám nemocnou štítnou žlázu hypofunkci, jsem 37tt první dítě, které odpovídá velikosti. Je v tomhle případě možné, že nebudu moci přenášet a porod bude vyvolaný ale přirozenou cestou, nebo je nutný císařský řez? Děkuji Matoušková

ODPOVĚĎ: Ve Vašem případě by mělo být ukončeno těhotenství do termínu porodu. Císařský řez je indikován jenom u plodu s hmotností nad 4000 g. U menších plodů preferujeme indukci a vaginální vedení porodu.

DOTAZ: Myslíte si, že ženy, které absolvovaly předporodní kurzy, zvládají poté porod lépe? Kdy během těhotenství bych měla ideálně začít chodit do předporodního kurzu?

ODPOVĚĎ: Situace je silně individuální. Jsou maminky, které i po absolvování 3 porodních kurzů porod nezvládají a naopak maminky bez porodního kurzu zvládnou porod na výbornou.

DOTAZ: Chtěla bych odejít od mého gynekologa, jak mám postupovat? Musím od něj požadovat zdravotní dokumentaci a informovat ho o tom že chci odejít?

ODPOVĚĎ: Ano, gynekologa lze změnit. Uvědomujeme si, že je to háklivá záležitost. Doporučuji najít si nového gynekologa a cestou si vyžádat výpis ze zdravotní dokumentace.

DOTAZ: Jak dlouho trvá operace císařským řezem? Jaká jsou jeho největší rizika?

ODPOVĚĎ: Císařský řez trvá v průměru 30 – 45 minut. Největší rizika jsou poranění okolních orgánů, krvácení, poruchy hojení rány, infekce a trombembolické komplikace.

DOTAZ: Pane doktore, od kterého týdne těhotenství lze dítě zachránit?

ODPOVĚĎ: Dítě standardně zachraňujeme od 24. týdne těhotenství, individuálně postupujeme mezi 22. – 24. týdnem. Prognóza pro dítě je velice špatná.

DOTAZ: Dobrý den, mám termín 12.3. ale ráda bych rodila již 10.3. tento den je pro mne výjimečný. Myslíte, že by bylo možné takto porod naplánovat?

ODPOVĚĎ: V případě přání rodičky lze provést i indukci porodu – programovaný porod (tj. porod bez medicínské indikace k indukci) od 39. týdne gravidity. Samotná indukce ještě neznamená, že v ten samý den porodíte. Někdy indukce trvá i 2 – 3 dny, zvláště u prvorodiček.

DOTAZ: Dobry den, pane doktore, chtěla bych se zeptat, jak to ve vaši porodnici funguje s přikládáním dítěte ihned po porodu na tělo matky? A za jak dlouho je dítě dáno k prsu matky? Děkuji

ODPOVĚĎ: V případě fyziologického novorozence pokládáme dítě na břicho maminky – bonding – hned po porodu.

V případě rizikového novorozence nebo jeho špatné poporodní adaptace má přednost ošetření dítěte neonatologem. O délce bondingu rozhoduje jak přání matky, tak stav novorozence.

Po schválení neonatologem dítě může zůstat s matkou i celé 2 hodiny, po dobu pobytu na porodním sále.

DOTAZ: Dobrý den, kdy jet do porodnice? A jak rozpoznám kontrakce od poslíčků? Díky

ODPOVĚĎ: Pro odchod do porodnice doporučujeme pravidelné zesilující kontrakce, min. po 5 minutách. U vícerodiček jakékoliv zesilující pravidelné kontrakce.

Samotným důvodem odchodu do porodnice je i předčasný odtok vody plodové nebo silné krvácení z rodidel (špinění a slabé krvácení na začátku porodu jsou běžné). Pravé porodní bolesti (kontrakce) trvají min. 30 sekund a ztvrdne a bolí celé břicho.

V případě poslíčků (falešná porodní činnost) jsou bolesti lokalizované převážně v podbřišku nebo v kříži. Vhodné v tomto případě aplikovat horkou sprchu nebo vanu, kdy dojde k úlevě.

DOTAZ: Dobrý den, je možné odmítnout jednu z vašich porodních asistentek, nesedí mi jako člověk… ?

ODPOVĚĎ: V případě, že Vám nevyhovuje nějaká porodní asistentka, je možné zažádat o změnu. Na porodním sále ve FN trvale slouží 5 – 6 porodních asistentek.

DOTAZ: Dobrý den, pane doktore. Zvažuji porod ve Vaší porodnici, ale hodně lidí mě zrazuje s tím, že v porovnání s druhou plzeňskou porodnicí je to ve FN jako na „běžícím pásu“, na pacientky není moc času a z toho důvodu někdy k dojde k zanedbání péče. Můžete to, prosím, nějak vyvrátit? Děkuji.

ODPOVĚĎ: Porodnice ve FN Plzeň je největším porodnickým pracovištěm v Plzeňském kraji a patří k největším porodnickým pracovištím v ČR. Dlouhodobě stran porodní péče dosahujeme nejlepších výsledků a jsme nejvyšším pracovištěm koncentrujícím veškeré těhotenské komplikace z Plzeňského a Karlovarského kraje.

Na klinice pracuje tým vysoce erudovaných porodních asistentek, lékařů, porodníků i neonatologů, schopných zvládnout veškeré komplikace v průběhu těhotenství, porodu nebo v péči o rizikového novorozence.

V případě komplikací v periferních porodnicích se k nám děti nebo matky sekundárně převážejí, aby jim byla poskytnuta adekvátní péče, kterou nelze na periferním pracovišti zajistit. Ročně se u nás narodí 3300 dětí. Nejedná se ovšem o pásovou výrobu.

Porodní sály patří k nejmodernějším v ČR, každá rodička má ale svůj vlastní porodní pokoj s veškerým příslušenstvím (wc, sprcha masážními tryskami, relaxační vana a polohovací pomůcky vč. gymnastických míčů) a není rušena porodem ostatních. Naše postupy individualizujeme a snažíme se vycházet vstříc i přáním rodiček pokud to situace nebo zdravotní stav dovolí.

Zrazování od porodu v naší porodnici se nezakládá na objektivní realitě. Tvrzení, že na pacientky není čas a že dochází k zanedbání péče, se zakládá pouze na pomluvách. Naopak se velice často setkáváme s rodičkami, které měli v minulosti zanedbanou péči v periferních zařízení a pak volí raději porod u nás.

Zdroj: www.plzensky.denik.cz z 20.9.2018

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector