Co s naším mozkem dělá vánoční stres

Začal Advent. Jak se vyhnout vánočnímu stresu?

Předvánoční úklid. Pečení. Shánění dárků. Snaha mít všechno perfektní. Než usedneme ke štědrovečerní tabuli, máme spoustu povinností, které z nejkrásnějšího období roku dělají pro mnohé období velmi stresové. Zkuste to letos jinak – pozitivně. Zbývají ještě více než tři týdny, během kterých všechny přípravy hravě zvládnete. Vsaďte na naše rady.

Co s naším mozkem dělá vánoční stres

Vánoce jako z reklamy?

„Přejeme klidné a pohodové vánoční svátky!“ Tak zní mnohá přání, která posíláme našim blízkým do schránek a v SMSkách. Jen málo z nás si však Vánoce opravdu v klidu a pohodě vychutná. Přichází vám v souvislosti s Vánocemi na mysl jen stres a shon? Zkuste se jim pro letošek postavit čelem.

Žena dokonalá hospodyňka

Předvánoční stres padá zejména na ženy. Ženy se totiž snaží připravit svým blízkým co nejkrásnější Vánoce, které budou dokonalé do posledního detailu.

Přejeme si mít doma tu pravou pohodu, kterou vidíme v reklamách – naklizený dům, bohatá štědrovečerní tabule, deset druhů cukroví, perfektně zabalené dárky a v neposlední řadě krásné šaty, speciální líčení a účes. To všechno bývá v představách žen o hezkých Vánocích.

Tato příprava však vyžaduje spoustu času a energie. Realita je tak často na hony vzdálená.

Psychologové navíc upozorňují, že Vánoce jsou pro mnoho lidí jakýmsi přelomovým obdobím, během kterého bilancují uplynulý rok a porovnávají svá očekávání se skutečností. Pokud nejsou očekávání naplněna, dochází tak k dalšímu prohloubení stresu.

Realita stresem nabitá

Děti se nemohou dočkat, a tak jsou neposedné a zlobí. V práci bývají před Vánoci uzavírky, deadliny a roční hodnocení, takže přijít z práce až večer není nic výjimečného.

O to těžší je postarat se o nákupy surovin na pečení, zpracování těsta a samotné pečení.

Když k tomu připočteme plán vyprat záclony, utřít prach v policích s nádobím po babičce a prozářit celý dům čistotou, jde i zkušené hospodyni hlava kolem.

Poslední kapkou bývají nákupy dárků, přestože se na ně těšíme celý rok. Největší radostí je dělat radost druhým.

Když však vkročíme do obchodu plného jiných „dárkuchtivých“ lidí, je radost ta tam a pořizování vánočních překvapení je spíše o nervy.

Jsou tyto řádky jako vytržené z vašeho pomyslného deníku? Vezměte si do ruky papír a tužku a dejte dohromady seznam, který vám pomůže vyvarovat se předvánočního stresu. Nedovolte, abyste si kvůli hoře práce a úkolů letošní Vánoce neužili.

Vánoční plán

I když k věcem raději přistupujete spontánně, zkuste si vytvořit svůj vlastní „adventní kalendář“. Připravte si na list papíru tabulku s jednotlivými dny až do Vánoc, případně klidně využijte přímo kalendář či diář.

Na druhý list si sepište všechny činnosti, které je potřeba do Vánoc udělat.

K položce „nakoupit na pečení“ nebo „koupit dárky“ je ideální rovnou dopsat i seznam – v prvním případě potřebných surovin, ve druhém případě jména a tipy, jaké dárky by dotyčného potěšily.

Plánování je prvním krokem k tomu určit si priority. Když uvidíte všechny činnosti pospolu na papíře, bude se vám čas mnohem lépe organizovat. K sepsaným úkolům a povinnostem přiřaďte čísla.

Je pro vás důležitější umýt okna, nebo sehnat robota, kterého si váš syn tolik přeje? Je to jen na vás. Při přemítání nad seznamem „co všechno musím udělat“ možná zjistíte, že některé body nejsou důležité vůbec. V tom případě není nic jednoduššího, než je škrtnout.

Vžijte se do role manažera a naplánujte si svůj čas.

Nejdůležitější je být spolu

Jakmile budete mít seznam hotový, snadno si jednotlivé úkoly rozvrhnete do dnů. Nic si ale nevyčítejte, pokud některý z „domácích úkolů“ nesplníte.

Vánoce nemají předepsaná pravidla a je jen na vás, jaké si je uděláte. Hlavní je myslet na to, že nejdůležitější je zdraví, duševní pohoda a to, že se celá rodina sejde pohromadě.

Dárky udělají vašim blízkým radost, ať už budete mít okna umytá, nebo ne. Pokud však necháváte nákup dárků na poslední chvíli, zkuste to letos jinak a položce „koupit dárky“ ve vašem seznamu přidělte klidně číslo 1.

Nejenže za dárky kupované těsně před Vánoci utratíme mnohem více peněz, protože je většinou pořizujeme bez rozmyslu, ale obchody narvané lidmi k prasknutí vánoční náladě dvakrát nepřidají.

Často se také může stát, že místo vysněných hraček a krásných vánočních balíčků na vás budou v prodejně čekat jen prázdné police. Předvánočnímu shonu v nákupních centrech se nejlépe vyhnete pořízením dárků na internetu.

Zdraví je na prvním místě

Brouzdáte v e-shopech a nenapadá vás, čím blízké potěšit? Zdraví máme všichni jen jedno, a proto jsou skvělým tipem právě dárky, které podpoří zdraví našich milých. Balíčky „z lékárny“ už dávno nedělají radost jen seniorům.

Je hlava rodiny sportovec tělem i duší nebo má rád všelijaké technické „hračičky“? Skvělým dárkem pod stromeček pak bude stylový krokoměr. Můžete se spolehnout, že už tuto vychytávku nedá z rukou.

Krokoměr pánům pomůže s novoročním předsevzetím „letos už fakt začnu něco dělat“ – bude je bavit sledovat, jak na displeji naskakují spálené kalorie, a po rodinných výletech budou nadšeně oznamovat, kolik kilometrů jste našlapali.

Krabice, jejíž obsah chrastí jako „kindervajíčko“, zase potěší vaše malé ratolesti. Dárkové balení multivitamínů s Bartem Simpsonem nadchne chlapce parádním překvapením – budíkem svítícím ve tmě. S Bartem totiž bude ranní vstávání hned příjemnější.

Dvojitá dávka vitamínů, která se v krabici skrývá, potěší i vás, protože podpoří imunitu vašeho rošťáka a zažene všechny bacily. Nabité vitamíny – hlavně pro zimní období důležitým „céčkem“ – jsou i želatinky Rakytníček.

Jejich vánoční balení ve tvaru pohádkového domečku s motivem oblíbeného Čtyřlístku rozzáří oči každé princezně.

Co s naším mozkem dělá vánoční stres

Multivitaminové želatinky RAKYTNÍČEK

Dárkové balení přípravků, které podpoří zdraví a kondici, lze věnovat také babičce a dědečkovi. I prarodiče však kromě doplňků stravy můžete překvapit technickou vychytávkou. Třeba s digitálním tonometrem od Cemio rozhodně nešlápnete vedle! Prarodiče budou nadšení, že si mohou měřit tlak v pohodlí domova, a vám se uleví, že mají krevní tlak pod kontrolou a dbají o své zdraví.

Dostatek energie = pohon pro vánoční shon

Všechno zařizování, které se s Vánocemi pojí, je zátěž pro organismus. Nelze se proto divit, že jste na konci dne vyčerpaní a bez energie. Zkuste proto během adventu „najet“ na zdravější životní styl. Vyhnete se tak i povánočnímu problému – jak co nejrychleji shodit kila nabraná během svátků. Vyzkoušejte stravu, která organismus nezatíží, ale naopak posílí.

Pokud je vaší tradiční snídání bílý rohlík, přejděte na celozrnné pečivo, díky kterému dostanete do těla až třikrát víc vlákniny. Vsaďte také na luštěniny – nejenže jsou plné draslíku, vápníku a železa, ale navíc je lze vařit „ve velkém“.

Když jeden den uvaříte rodině velký hrnec čočky na kyselo, nemusíte druhý den připravovat večeři a namísto toho vám zbyde čas na jednu dávku cukroví.S jídlem se pojí i další tip, jak si vychutnat vánoční svátky v pohodě. Mnozí je totiž berou jako svátky dobrého jídla a pití.

Co s naším mozkem dělá vánoční stresUvařte si zdravě. Luštěniny jsou plné prospěšných látek!

Po „zdravějším“ adventu si samozřejmě můžeme dopřát něco dobrého a speciálního, ale rozhodně bychom se neměli přejídat. Protože pokud vás bude pálit žáha, bolet žaludek anebo se budete cítit nafouklí, jen těžko si rodinné chvilky užijete. Pro jistotu s sebou mějte třeba žvýkací pastilky Rennie.

Buďte parťáci

Je pochopitelné, že více předvánočních úkonů a povinností obstarávají ženy. Mít však pocit, že „všechno leží jen na mně“, je stresovým faktorem už samo o sobě. Proto je důležité zapojit do příprav celou rodinu – a z povinností se klidně mohou stát radosti.

Do úklidu se zapojí starší děti a s vánočním pečením rády pomohou i ty menší. Nejenže si budete moci „odškrtnout“ body v seznamu předvánočních činností, ale co víc – zažijete společné rodinné chvilky, což je to nejhezčí. O těchto okamžicích jsou vlastně celé Vánoce.

A možná dáte vzniknout i milé rodinné tradici.

Stres padá i na muže

Ač se někdy zdá, že pánové se s Vánocemi nijak netrápí, mnohdy bývá opak pravdou. Muži totiž mají vánoční období spojené s velkými výdaji, a tak se stresují nad rodinným rozpočtem.

A samozřejmě i milující manžel a tatínek touží dát svým nejbližším dárek, který jim rozzáří oči, takže přichází stresování nad tím nejhezčím a nejlepším dárkem. Co se týče financí, je vhodným řešením domluvit se na cenové relaci vánočních darů.

A čím obdarovat partnerku? Za to, že se postarala o krásné Vánoce, si zaslouží péči. Nejen vaši, ale i tu kosmetickou. 

Úsměv na rtech je nejhezčí dárek

Netrapte se tím, že jste letos nestihli linecké. Zapomeňte na to, že na čištění koberců už nedošlo. Hoďte za hlavu stres z toho, že dětem nemůžete splnit všechna přání, která se v dopise Ježíškovi objevila. O Vánocích je totiž skutečně důležité jen jedno – rodinná pohoda.

Když budete usměvaví vy, přenesete dobrou náladu i na své blízké. A děti budou opravdu šťastné jen tehdy, když u večeře a u stromečku zavládne pohodová atmosféra. Žádné hádky, žádný stres, jen radost z toho, že se všichni po roce opět ve zdraví sešli. Vánoce totiž nemusí být 100% dokonalé, hlavně když jsou jedinečné a „naše“.

Další tipy na Vánoce

Přečtěte si náš blog

Co s naším mozkem dělá vánoční stres

Vánoce jsou už za rohem a někdy se může zdát, že lidé se v tuto dobu dělí na dvě skupiny. Zatímco ta první má všechny dárky vyřízené už od října, tu druhou chytá panika a hrůza z kupování dárků na poslední chvíli. Přestože by Vánoce měly být svátky klidu a pohody, zdá se, že si to stále nedokážeme vzít opravdu k srdci a necháváme se opakovaně semlít prosincovými shony.

Jenže ono to není jen o Vánocích. Stres na sebe necháváme působit běžně i v práci nebo doma. Zúzkostní nás novinové články nebo debaty s přáteli. Dokážeme si vůbec představit život bez stresu?

Stres dřív a dnes

Co jeden člověk považuje za stresující, nemusí u druhého vyvolat tak silné negativní pocity. To, co považujeme za stresující, je zcela individuální a záleží na naší osobní odolnosti, minulých zážitcích a interpretaci dané situace.

V souvislosti se stresující situací se mluví o reakci útok nebo útěk (anglicky fight or flight). Tělesné pocity, které zažíváme při zvýšeném stresu (zrychlené dýchání, zvýšení tělesná teplota, zúžené vnímání) má tedy evoluční význam. Naše tělo se tak chystá k náročné akci – buď zaútočit, nebo utéct.

Tento mechanismus nás chránil po tisíciletí, ale v každodenních problémech dnešní doby jej nedokážeme plně využít. Jako příklad lze uvést stres v zaměstnání nebo špatná finanční situace.

Útoková či útěková reakce tu není nemožná, ale přináší s sebou nevyhnutelně další stresující situace (ztráta zaměstnání, bezdomovectví, soud za ublížení na zdraví atd.).

Existují však způsoby, jak míru našeho stresového nepohodlí účinně snížit. V tomto článku vám nabídneme hned pět strategií. Na některé budete potřebovat papír a tužku, jiné budou vyžadovat okamžitou pohotovost a další budou naopak běh na dlouhou trať. Není nutné dodržovat všech pět zásad a pořadí je také na osobním rozhodnutí.

1. Ovládněte své myšlenky

Už samotný způsob, jakým přemýšlíme o událostech našeho každodenního života, může mít negativní vliv na naši duševní pohodu. Některé myšlenky si mohou pomyslně žít svým vlastním životem a nejenže svou zbytečností zahlcují naši mysl, dokonce nám mohou velmi uškodit. Je proto užitečné si uvědomit, že jde často jen o myšlenky, dojmy a domněnky, nikoli nepopiratelná fakta.

  • Podrobte tedy své myšlenky následujícím otázkám:
  • Existuje nějaký důkaz, který popírá neochvějnou jistotu této myšlenky?
  • Co bych řekl/a příteli, který by měl v podobné situaci stejnou myšlenku?
  • Co získávám a co ztrácím, když takto přemýšlím?
  • Jaké pocity ohledně této situace budu mít za půl roku?
  • Existuje nějaký jiný způsob, jak na tuto situaci nahlížet?

Pokuste se své myšlenky podrobit těmto otázkám a pravděpodobně budete překvapení, jak málo myšlenek obstojí. Označením myšlenky za zbytečnou na vás přestane mít takový vliv a hladina úzkosti začne klesat.

  1. 2. Hledejte řešení
  2. Je těžké snažit se vyřešit problém, když jste v něm ponoření až po uši. Jedním ze způsobů, jak si v těžkých chvílích ulevit od stresu, je praktikování těchto tří kroků:
  3. Uvědomte si problém a napište si jej na papír
  4. Sepište si seznam možných řešení tohoto problému.
  5. Vyberte řešení, které se vám v danou chvíli jeví jako nejlepší a realizujte jej.
  6. Pokud výsledek nebude uspokojivý, zvolte jiné řešení ze seznamu.
  7. 3. Omezte čas věnovaný obavám

Se stresem se silně váží pocity znepokojení, starostí a obav. Často pak mysl není schopná vypnout a uklidnit se. Utápění v trápení se může stát každodenní součástí uvažování o realitě kolem vás. Proto dalším způsobem, jak snížit intenzitu úzkosti, je zredukování času, který vtíravým myšlenkám věnujete.

Jak na to? Určete si krátký časový úsek, který věnujete svým obavám. Může to být například 10 minut denně někdy v odpoledních hodinách.

Pokud si na nějakou starost vzpomenete kdykoli jindy během dne, zapište si ji a věnujte se jí až v 10 minutách určených pro starosti.

Díky tomuto zvyku nejen snížíte hladinu stresu během celého dne, ale také si dokážete, že dříve vtíravé myšlenky dokážete mít nyní pod kontrolou.

4. Odpočívejte a dýchejte

Najít si čas pro odpočinek je velmi důležité. Můžeme se věnovat například svým koníčkům, číst knížku nebo si udělat sólo procházku do lesa. Jde zkrátka o jakoukoli aktivitu, která vám dělá radost. Bez občasného zastavení a uvolnění nás i běžné události snadno vyčerpají a leccos nám může způsobovat úzkost.

Dobrý způsob, jak zklidnit své tělo a snížit úzkost, je ovládání vlastního dechu – jeho rytmu a intenzity. Jeden z typických příznaků úzkosti je totiž změna dechu, který se stává zrychleným a mělkým.

Pokud si ve stresové situaci uvědomíte tuto změnu, zaměřte se na zpomalení a prohloubení dechu. Výsledek pocítíte téměř okamžitě. Výhodou této techniky je, že ji můžete praktikovat téměř kdykoli a kdekoli a nepotřebujete k tomu žádný nástroj.

Mnohdy si okolí ani nevšimne, že s dechem zrovna pracujete. Dechových technik existuje celá řada, o jedné z nich jsme psali zde.

5. Poznejte sami sebe a sdílejte

Pro zvládání úzkosti je nesmírně důležité, abyste se dokázali vyznat sami v sobě. Kam v životě směřujete, čeho chcete dosáhnout a co vás činí šťastnými. Důležité a často opomíjené je přijetí sebe takové, jací jste. Nestresovat se z toho, čeho jste mohli dosáhnout nebo kdo z vás mohl být.

Podpůrné je, když své vnitřní procesy sdílíte s někým blízkým, komu důvěřujete. Pocit izolovanosti určitě není to správné rozpoložení pro duševní pohodu. Proto se zkuste svěřovat. Možná budete zpočátku cítit ostych, ale pravděpodobně brzy zjistíte, že i lidé kolem vás prochází nelehkými chvílemi. A právě sdílení může významně ulehčit vaší úzkosti.

Závěrem

Výše zmíněných pět strategií vám pomůže lépe zvládat míru své úzkosti. Nezapomínejte však, že změna nenastane ze dne na den. Možná přijdou i nepříjemné chvíle. Jde o dlouhodobý proces, do kterého je zapotřebí věnovat mnoho energie. Ale jak se říká – nejdůležitější je první krok. A nevzdat to.

Zdroj:

Kathryn Sandford: Anxiety Coping Mechanisms That Work When You’re Stressed to the Max https://www.lifehack.org/812967/anxiety-coping-mechanisms

Vánoce jsou klidné nebo stresující podle toho, jaký vedete životní styl. Jeho změna ale vyžaduje delší čas

Čas před vánočními svátky je náročný. Krátké dny a dlouhé noci se odráží na naší psychice, a když se k tomu přidá i všudypřítomný vánoční stres, prožíváme z hlediska zdraví zatěžkávací období.

Vánoční stres proto nepodceňujte. Právě v těchto dnech se mohou častěji objevovat různé psychosomatické problémy. Pokud nezměníme životní styl, v budoucnu se navíc mohou i zhoršovat. O radu jsme požádali MUDr.

Petra Grenara.

Vánoce díky komerčnímu tlaku přináší místo klidu spíše stres. Co byste jako lékař všem právě v těchto dnech poradil?

Ideální je v předvánočním čase doslova přibrzdit, nenechat se strhnout tím okolním všudypřítomným vírem nestíhání. Mnoho z nás řeší nejen dárky, ale často také různé roční uzávěrky, rozesílání přání, přípravu vánočních jídel atd…Je potřeba si přiznat a uvědomit, že všechno opravdu stihnout nelze. Snažit se najít zlatou střední cestu, abychom nebyli stresování tím, že nestíháme.

Ono to spíše vypadá, že k Vánocům stres patří…Právě před Vánocemi ale mnoho lidí prožívá sklíčené stavy. Mimo jiné i díky tlaku, aby byly o svátcích rodiny pospolu, protože ne všude jsou harmonické vztahy… Deprese mají i ti, kteří jsou sami…Jak se na to vše připravit, abychom vše zvládli? Přiznat si, že nestíháme je pouze pomoc v nouzi…

Problém je komplexnější. Když už jsou Vánoce za dveřmi, těžko změníme životní rytmus tak, aby byl pro nás stravitelný.

Pokud chceme mít klidné Vánoce, musíme na vánoční pohodě pracovat už v létě a na jaře…Pokud chceme zklidnit životní styl do únosné míry tak, aby byl pro nás přínosný, musíme ho přizpůsobovat pozvolna.

Neměl by to být šokový stav, kdy do něčeho spadneme, nabudí nás to, pak se po pár dnech otřepeme a vrátíme se do zaběhnutého rytmu, ze kterého jsme chtěli utéct. Je nutné přetáčet kormidlo velmi pozvolna. A to je otázka dlouhodobá.

Ale když už jsou Vánoce za dveřmi a vy jste v rozjetém vlaku na plné obrátky a plní stresu, je nutné si to uvědomit, že je potřeba aspoň přibrzdit. Snažit se, být na okolí a na své blízké příjemný, být jim světlem, být jim vánočním příkladem toho, že se všichni snažíme prožít Vánoce v klidu. Vánoce nejsou o dárcích, nejsou o hmotě, ale o klidu, a z toho musíme vycházet…

Teď rozhodně nezníte jako lékař…Jak se to vše odráží na našem zdraví?

Jako lékař totiž nyní denně řeším následky hektického životního tempa, které se před Vánoci dostane pro většinu lidí na neúnosnou míru. V ordinaci mám nyní mnoho lidí, kteří mají somatické problémy jako důsledek předvánočního stresu. Prapříčinou je naše nespokojenost z toho, že jsme ve stresu z blížících se Vánoc.

Několik pacientů mi i řeklo, „já už se těším, až bude po Vánocích, to už mi bude určitě mnohem lépe…“ Svým způsobem mají pravdu. Mnoho lidí prostě neví, jak si s tím vánočním stresem poradit. Všichni chtějí být povinně šťastní a přitom nejsou. To si uvědomí právě v těchto dnech. Vánoce jsou v prvé řadě o klidu a je třeba se zklidnit.

A pak se vše ostatní začne rýsovat zcela jinak. Naše zdraví i psychická pohoda.

Stres pomáhá mozku zůstat ve formě, tvrdí vědci | Věda

ŘÍM Stres může mít své kladné stránky. Je to útěcha pro ty, kdo mají příliš mnoho povinností a málo volného času.

Podle studie Texaské univerzity, která zahrnovala přes 300 účastníků, mají ti, kdo jsou zatíženi příliš mnoha úkoly, větší pravděpodobnost, že se jejich mozek udrží ve zdravém stavu.

Mají jasnější mysl, lépe si vybavují vzpomínky a s postupujícím věkem tyto schopnosti přetrvávají, napsal italský deník La Repubblica.

Vědci se ve své studii zabývali 330 zdravými osobami ve věku od padesáti do devětaosmdesáti let. Dotazovali se jich na to, co celý den dělají, a podrobili je sérii testů. Jejich výsledky ukázaly, že nezávisle na věku a vzdělání je životní styl bohatý na povinnosti spojen se zdravým mozkem.

Osoby, které byly více zaměstnány úkoly, zpracovávaly informace rychleji a jejich paměť, uvažování a slovník byly bohatší než tomu bylo u osob méně zaměstnaných. Podle vědců životní styl bohatý na nejrůznější aktivity zvyšuje možnosti učit se novým věcem, stimuluje mozek a klade před něj stále nové výzvy.

„Ze studie vyplývá, že více zaměstnané osoby mají tendenci mít lepší kognitivní schopnosti, především pokud jde o zapamatování věcí, které se nedávno naučily,“ vysvětluje jedna z autorek výzkumu Sarah Festiniová.

Předešlé studie zdůrazňovaly nezbytnost plnit komplikované úkoly, aby mozek zůstal výkonný. Kdo je velmi zaměstnaný, učí se novým věcem rychleji. Navíc se učí čelit nejrůznějším situacím a setkává se s mnoha lidmi.

Co však říci o tom člověku, který čelí stresu neustále? „Kdo je příliš stresován, může mít problémy. Je možné, že nedokáže zvládat situaci,“ vysvětluje Denise Parková z Texaské univerzity.

„Avšak získané údaje ukazují, že výhody pro mozek převažují. Nyní se tým vědců snaží zjistit, jak je možné, že četné úkoly mají pozitivní vliv na mozek.

Chtěli bychom najít recept na to, jak zachovat mozek v plné síle i ve stáří,“ dodává.

Mateřská láska vs. stres

V útlém věku pomáhá lepšímu rozvoji mozku mateřská láska. Rozvíjejí se zvláště některé jeho části, jako je hipokampus, který hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci.

Tým vědců z Washingtonské univerzity sledoval 127 dětí od období před nástupem do školy až do dospělosti. Vědci přitom použili skenování mozku. Chování matek vůči dětem bylo měřeno na základě pozorování a videozáznamů.

Na základě skenování mozku vědci konstatovali, že u dětí, jejichž matky je podporovaly více než je průměr, byl pozorován růst hipokampu , který byl dvakrát větší než u jejich spolužáků, jimž matky tolik podpory neprojevovaly.

Vědci také zjistili, že růst hipokampu je spojen se zdravějšími emotivními funkcemi, když děti vstupují do dospělosti.

„Vztah mezi rodičem a dítětem v období, které předchází škole, je životně důležitý,“ vysvětluje autorka výzkumu Joan Lubyová.

„Mozek malých dětí je plastičtější a je nejvíce ovlivňován zkušenostmi z prvních fází života. Proto je třeba, aby se dítěti dostávalo podpory a péče,“ dodává.

Prožít tajemství naděje

Nenabízím vám proto další článek o tom, jak jsme před Vánoci vystresovaní a jak nám uniká ta pravá vánoční atmosféra, která je přece úplně „o něčem jiném“, než je spěch, bitvy o nejlepšího kapra a tlačenice v obchodech.

Všem je nám totiž asi jasné, že snahy mít nejlepší cukroví, nejkošatější stromeček, nejnápaditější dárek a nejvzornější prožití Štědrého večera vytvářejí na mnohé lidi i na jejich okolí tlak a napětí, které ve svém důsledku paradoxně brání tomu, co sami chtějí prožít a k čemu všechny své přípravy směřují. O tom zde proto dále psát nemusíme.

Stres na míru

Je snadné obvinit za vánoční stres média, reklamu nebo úpadek duchovních hodnot. Velmi lehce a snad i s úlevou ukazujeme na vnějšího viníka toho, že se nám nedaří prožít Vánoce (či jakýkoli jiný svátek či celý život) podle našich představ. Je daleko těžší si připustit, že za všechno můžeme jen my sami.

Je jedno, jestli jako hlava rodiny budu doma křičet proto, že nemáme nakoupené všechny dárky, nebo proto, že ostatní nechápou duchovní poselství Vánoc.

Vždyť se na to podívejte, každý se nervujeme po svém: Někdo je vystresovaný tím, že se mu ještě nepodařilo koupit šestý dárek tetičce, jiného děsí, že se někteří členové rodiny nepřispívají ke klidu a sváteční duchovní atmosféře způsobem, jaký si on sám představuje. Jiný bude rozladěný tím, že on sám uvnitř sebe neprožívá Vánoce dost hluboce a patřičně šťastně.

Podstata lidské psychiky je po staletí stejná, to jen konkrétní obsahy a témata se mění. Je jedno, jestli jako hlava rodiny budu doma křičet proto, že nemáme nakoupené všechny dárky, že dcera spletla vánoční modlitbičku, že se se mnou někdo druhý hádá nebo proto, že ostatní nechápou duchovní poselství Vánoc.

Příčina je vždycky stejná: Naše neochota přizpůsobit se tomu, co se děje okolo nás. Být přiměřený a nemít ani příliš vysoká očekávání, která z Vánoc udělají nesplnitelný úkol, ani očekávání příliš nízká, která z nich učiní pouze další všední den. Naše neochota dát prostor také odlišným představám lidí okolo nás. A hlavně – naše nepochopení skutečného významu Vánoc.

Duchovní i psychologický význam adventu a Vánoc můžeme vnímat podobně – jeho tématem je naděje. Naděje, že přichází něco, co nás posune dále, co nám pomůže v našem životě.

Vánoce nejsou primárně rodinné svátky, těmi jsou mnohem lépe narozeniny či výročí svatby. Proto nemusím být rozčarovaný, rozhodne‑li se dospívající syn, že chce slavit Štědrý den se svou přítelkyní.

Vánoce nejsou primárně důkazem našeho myšlení na druhé lidi (a zahrnutí je dárky) – tím může být daleko lépe třeba Valentýn či jmeniny. Proto nemusím být rozčarovaný, dostanu‑li od každého pouze jeden malý dárek a pouze jeden malý dárek každému dám. Starosti s běháním za desítkami dárků mohu věnovat něčemu jinému. Podstatnějšímu.

Psychologie naděje

Jistě, Vánoce chceme slavit pospolu. Ale důvod by měl být jiný než jen zahrnout se dárky a dokazovat si vzájemnou náklonnost. Důvodem je prožít společně hlavní téma adventu a Vánoc, kterým je NADĚJE. Naděje, kterou bychom si měli v době vánoční i adventní sami v sobě připomenout a uvědomovat.

Neměli bychom se přitom spokojit s odpověďmi druhých lidí, ale ptát se sami sebe, ve své situaci: co pro mě znamená naděje? Je to slovo, které ve svém uvažování nad světem a sebou vůbec používám? Nestydím se za něj? Nezní mi příliš pohádkově, příliš idealisticky, příliš duchovně? Dávám naději ve svém životě dostatek prostoru?

Nehovořím teď o naději, kterou hned změníme v technickou honbu za svými cíli a představami (které ostatně věnuji ve svých článcích spoustu prostoru). Myslím tím opravdové a pouhé zamyšlení, jak nám samotná naděje (a způsob, kterým ji my sami, individuálně prožíváme) v životě pomáhá. A možná i zamyšlení nad tím, jak tuto naději můžeme podnítit a jak o ní můžeme pečovat.

Zamysleme se nad tím, co všechno slovo (a prožitek) naděje pro nás osobně obsahuje. Latinský výraz pro naději (spes, sperare) souvisí s pojmy jako je důvěra, dívání se dopředu, těšení se a očekávání.

Nezamýšlejme se jen nad tím, k čemu naděje odkazuje (k nějakému budoucnu, k nějakému stavu odlišnému od nyní), zaměřme se také a možná především na to, co s námi naše naděje dělá teď, jakou má funkci v naší přítomnosti, v našem každodenním prožívání.

Možná, že právě zkušenost naděje a její prožívání utvářejí jeden ze základních pilířů naší psychiky, který nám dává žít dobrý a spokojený život. Možná je naděje a důvěra stejně důležitá jako uspokojení důležitých potřeb, jako pocit prospěšnosti, jako dobrá nálada… V čem a k čemu pomáhá vaše naděje vám?

Žít nově

Vánoční úklid uvnitř nás – to je pravý smysl Vánoc a adventní doby. Budeme‑li vystresovaní či rozčílení, že se nám nedaří realizovat žádnou z perfekcionistických představ o tom, jak mají vypadat ty pravé Vánoce, zastavme se. Nic z toho není až tak důležité. Nenechme si vzít to, co je podstatné, zbytečnou představou toho, co je druhořadé.

K obnovení naděje a zamyšlení se nad ní nám možná postačí jen čistě prostřít stůl a zapálit svíčku. A možná že více než kdy jindy uvolnit více prostoru uvnitř sebe právě proto, abychom takové zamyšlení měli kde realizovat. Vánoční úklid by proto měl probíhat jak uvnitř, tak vně nás. Neperfekcionisticky. Přiměřeně.

Přeji všem čtenářům Psychologie.cz, ať prožijí končící čas adventu a nastávající čas Vánoc v přemýšlení nad nadějí. Právě z tohoto přemýšlení (i z naděje samé) se rodí nový život, který můžeme chápat také psychologicky jako schopnost žít nově. Tuto schopnost získáme z přemýšlení o naději, které koneckonců povede také k přesvědčení, že nám Vánoce nemůže skoro nikdo a nic zkazit.

Sílu žít nově můžeme čerpat právě z uvědomění,  že naděje je nám větším darem než všechny „reálné“ dary. To vám umožní užít si Vánoc daleko hlouběji s těmi, s nimiž právě budete, protože s nimi budete sdílet svoji naději. Tak, jak je strávíte. Tam, kde je strávíte. Příliš dalšího už totiž není k dobrému prožití Vánoc potřeba.

Jak trénovat paměť

Pokud si chcete udržet mozek v dobré kondici, je potřeba se pravidelně věnovat tréninku paměti.

Ale ne, už je to tu zase, někdo vás nutí do pravidelných aktivit, na které přeci nemáte čas! Nemějte obavy, ukážeme vám, že cvičení na trénování paměti není vůbec komplikované ani časově náročné.

A hlavně zjistíte, jak trénovat mozek při naprosto běžných každodenních aktivitách, takže vás to žádný čas navíc stát nebude!

Jde o to, že musíte svůj mozek na počátku tak trochu „rozhýbat“. Pojďte si tedy udělat menší test na paměť.

Připravte si prázdný papír a stopky. Máte 1 minutu na to, zapamatovat si 15 po sobě jdoucích pojmů. Po minutě přepište co nejvíce pojmů na papír.

  1. Hrad
  2. Velbloud
  3. Koloběžka
  4. Hokej
  5. Vířivka
  6. Rak
  7. Sukně
  8. Koberec
  9. Sjezdovka
  10. Víla
  11. Ředkvičky
  12. Parník
  13. Jeskyně
  14. Čokoláda
  15. Tanečník

Jak jste při našem testování paměti dopadli? Pokud jste si zapamatovali více jak 11 pojmů, máte velmi dobrou přirozenou paměť. Otázkou ale zůstává, jak dlouho informace v paměti zůstanou. Pokud máte skóre mezi 6–10 pojmy, je to naprosto běžný průměr a je zde určitě prostor na zlepšení. Jestliže máte 5 a méně pojmů, chtělo by to na krátkodobé paměti trochu zapracovat

Pokud jsme nedopadli nijak valně, nezoufejte, ukážeme vám techniky, se kterými si takový seznam zapamatujete do minuty naprosto bez chyby.

Cvičte si svůj mozek, když jdete nakoupit!

Nejprve se naučíme jednoduchou paměťovou techniku, kdy si vytvoříte z jednotlivých položek nákupu krátký, vtipný příběh. Jak? Je třeba co nejvíce zapojit fantazii, spojovat jednu věc s tou následující a vše si barvitě představit.

Nebojte se vymýšlet nereálné obrazy, naopak – čím komičtější, směšnější a absurdnější představa, tím lépe si informace uložíme do paměti. Využívejte své smysly, zapojte emoce, humor, pohyb, barvy, velmi dobře se dá využít i erotika. Nejdůležitější je představit si celý obraz tak, jako byste jej opravdu viděli a prožívali.

  • Tato technika je ideální pro seznam pojmů, sadu obrázků, ale i krátkou prezentaci, pár argumentů nebo třeba nákupní seznam.
  • Příklad:
  • Řekněme, že máte v plánu nakoupit tyto potraviny:
  • Chléb
  • Jablka
  • Vajíčka
  • Mléko
  • Mouku

Postupujete tak, že propojujete jednotlivé položky nákupního seznamu mezi sebou pomocí barvitého příběhu – čím více fantazie, absurdity a emocí, tím lépe.

Můžete si tedy představit následující příběh:

Držíte v ruce čerstvě upečený, voňavý chléb, který vám vyklouzne z rukou, spadne na zem a roztříští se na spoustu červených jablek, která lákají k nakousnutí.

V momentě, kdy se do jednoho chcete zakousnout, se ale změní ve vajíčko, jehož skořápka vám zůstává mezi zuby a žloutek teče po bradě. Jdete do lednice pro mléko, abyste se zbavili skořápek a nepříjemné chuti žloutku.

Napijete se, ale místo mléka se na vás z krabice sype mouka a zasněží vás od hlavy až k patě.

Ideální je představovat si v příběhu sami sebe – tím, že budete jeho součástí, si můžete i vše lépe prožít, zapojit své vlastní smysly, zkušenosti a představy.

Pojďte si ještě jednou vyzkoušet úvodní test za použití této techniky, určitě vám to půjde lépe. Je možné si například představit, jak jste na velkém hradě, osedláte si velblouda, který má místo nohou 4 koloběžky…a aby to bylo správné procvičení paměti, teď už pojďte sami.

Systém spojování, jak se této technice říká, můžete potrénovat také na našem trénovacím portále TrénujPaměť.cz.  

Jak trénovat mozek a zapamatovat si seznam úkolů?

Jsou momenty, kdy si potřebujete rychle uložit „to-do list“ neboli seznam úkolů, které musíte splnit. Můžete to udělat efektivně s technikou a nic ze seznamu zaručeně nezapomenete. A ještě to bude dobré cvičení na paměť.

Podívejte se na chvíli na následující seznam a pak ho zakryjte:

  • Poslat dopis do USA
  • Jít k zubaři
  • Zařídit letenky na služební cestu
  • Koupit narozeninový dort
  • Dobít baterii do foťáku

Zatímco je text zakrytý, přeříkejte si nahlas adresu svého trvalého bydliště, rodné číslo a vaše telefonní číslo. To by vás mělo zmást, asi jako když sedíte v kanceláři, chcete si uložit termín důležité schůzky a v tom na vás promluví kolega. Nic těžkého k zapamatování, ale najednou si tak jednoduchou informaci nejste schopni vybavit.

A teď pozor, vraťte se zpět k vašemu seznamu a zkuste ho vyjmenovat. Povedlo se vám to? V přesném pořadí a hned? Pokud ano, je to dobré. Ale co ale za hodinu nebo dvě? Nevypadne vám půlka věcí?

Pojďte to zkusit s námi. Podívejte se kolem sebe ve směru hodinových ručiček a v rozestupu zhruba jeden až pět metrů najděte pět bodů – reálných věcí kolem vás. Můžou to být třeba vstupní dveře, počítač, květina, klika u okna, kávovar, křeslo a jiné.

Minimálně by bylo dobré udržet odstup zhruba jednoho metru. Zkuste se zvednout a jednotlivé body si zblízka prohlédnout a osahat. Zní to trochu zvláštně, ale udělejte to, nechte se na chvilku vést. Zavřete oči a jednotlivé body si v duchu projděte.

Nyní vyberte první bod – máme například dveře, ale vy si nechte váš bod. Tento bod spojte s prvním úkolem. Obě věci spolu můžete spojit, slepit, svázat, nechat tancovat, mluvit, omotat kolem sebe. Čím absurdnější představa, tím déle nám zůstane v paměti.

Můžete si například představit, že dveře jsou oblepené dopisními obálkami a americkými vlajkami, protože máte přeci poslat dopis do USA. Další váš bod spojte se zubařem, který má v ruce vrtačku.

Další váš bod si můžete představit oblepený letenkami, na dalším může být napíchnutý dort, který se roztéká a šlehačka teče dolů a poslední bod spojte s baterií do foťáku.

Nepřipadá vám to jednoznačně lepší systém než pouhé „biflování“ předtím? Jsme přesvědčeni, že na tenhle seznam jen tak nezapomenete. Zde se jedná o paměťovou cestu, tedy techniku, kterou ovládali již staří Římané. Tato technika má fantastické možnosti a můžete se díky ní naučit neomezené množství informací.

Velmi ji oceníte, pokud se potřebujete naučit hodně informací za krátkou dobu, například na státnice, na maturitu, ale i cizí slovíčka apod. Je to také ideální způsob, jak cvičit krátkodobou paměť prakticky a bez námahy v podstatě každý den. Pokud byste si ale informace potřebovali uložit do dlouhodobé paměti, není to žádný problém.

Stačí si jednotlivé body a na ně nalepené informace zopakovat do 10 minut, pak ideálně do 24 hodin, případně za tři dny a za týden.

Vidíte sami, že způsobů, jak trénovat mozek je celá řada. Mozek funguje podobně jako sval a když jej nebudeme trénovat, postupně zakrní. Proto bychom si měli najít alespoň pár minut denně, kdy paměť aktivně zapojíme.

Jak jsme si ukázali, paměť je naprosto ideální trénovat prakticky, tedy tak, že budete techniky běžně používat v každodenním životě. Můžete vyrazit do obchodu bez seznamu napsaném na papírku, ale s položkami uloženými v paměti pomocí krátké paměťové cesty.

Stejně tak si můžete zapamatovat body na poradu nebo třeba prezentaci či proslov. Paměť můžete také perfektně trénovat cizími slovíčky, naučte se 10 slovíček denně a máte nejen potrénováno, ale také si rozšíříte slovní zásobu.

A pokud hledáte nějaký online trénink, účinnou a zábavnou variantou je trénování paměti online na našem portále www.trenujpamet.cz. Zkuste si dvakrát nebo třikrát týdně systém spojování, nebo si potrénujte dvojice slov či transformování. Je to ideální možnost, jak cvičit paměť a zároveň rozvíjet svoji fantazii.

Jde zároveň o trénink paměti a koncentrace, protože na rozdíl od křížovky, kterou můžete luštit i se zapnutými zprávami, neboť jste jich už vyluštili stovky a děláte to tak trochu automaticky, na naše cvičení na trenujpamet.cz se musíte zkrátka soustředit!

Často se setkávám s názorem, že čím je člověk starší, tím se mu hůř učí, méně si toho pamatuje a více zapomíná. Souhlasil bych, kdyby mě mé zkušenosti s trénováním paměti nepřesvědčily o tom, že zvyšující se věk nemusí být pro náš mozek takovou hrozbou, jakou si představujeme.

Zůstat aktivní je pro zachování dobré paměti i v pokročilejším věku naprosto stěžejní. Křížovky nebo hraní pexesa s vnoučaty nejsou špatné aktivity pro trénování paměti pro seniory. Nicméně dá se dělat mnohem víc. Vzdělávání v kterémkoliv věku pomůže snížit riziko demence.

Zkuste se třeba učit cizímu jazyku nebo se přihlaste do univerzity třetího věku. Ani nejde o to, co děláte, ale jde o to být aktivní a koncentrovat se na to, co děláte.

Pasivní sledování nekonečných seriálů je sice možná oblíbená zábava, ale vede k tomu, že mají lidé stále více pocit, že už si nepamatují tolik, co zamlada. Srovnávají se ale s dobou, kdy se většinou aktivně něco učili – na maturitu, na zkoušky, cizí jazyky.

Tím pádem pravidelně „posilovali“ svůj mozek a měli tak zcela objektivní pocit, že si vše pamatují lépe. Takže vypnout seriál a hurá do studia nového jazyka nebo na cvičení paměti online zdarma na trenujpamet.cz!

Učte se cizí slovíčka pomocí absurdních příběhů. Nikdy je už z paměti nedostanete pryč!

Vyzkoušejte ZDARMA naši aplikaci 2000 SLOVÍČEK.

Vánoce, Vánoce, stresujem se po roce. Jak si užít opravdu klidné svátky?

Přeplněná obchodní centra, nakupování dárků na poslední chvíli, předvánoční úklid, reklamy plné idyly Vánoc, povinné návštěvy rodinných příslušníků…

I to pro většinu z nás představuje hlavní stresové faktory, které mohou vést k bolestem hlavy a zad, zvýšenému krevnímu tlaku, problémem se zažíváním, únavě, nespavosti nebo až k úzkostem a depresím. Ale co ten stres ve skutečnosti je?

O co jde?

Stres je již od počátku lidské existence přirozená reakce našeho těla na podněty, které by mohly ohrozit náš život.

Mozek jednoduše vyšle signál do hypofýzy a ta následně stimuluje činnost nadledvinek, které uvolní adrenalin a další stresové hormony do krve. Svaly jsou prokrveny a je jim dodána potřebná energie.

Naopak se například omezí činnost trávicího ústrojí a tělo je připraveno na život zachraňující boj nebo útěk.

Pro případ, že nechceme skončit celé svátky na toaletě, utéct od tchýniny sváteční tabule nebo nedej bože někoho napadnout ve frontě na vánočního kapra, měli bychom se naučit stresový faktor ovládat.

Jak na to…

Prvním krokem ke zvládání stresu je naučit se poznat, kdy přichází, a pojmenovat si možnou příčinu.

Většinou poznáme příchod stresu díky napětí krku, ramenou  a svíravému pocitu kolem žaludku, který známe ze školních lavic. Jako nejúčinější cesta, jak zmírnit stres, je vyhnout se mu. Další, často mnohem reálnější cesta, je změnit způsob, jakým na danou stresovou situaci reagujeme.

Takže nedělejme si hlavu z věcí, které nemůžeme ovlivnit. Snažme se najít vícero řešení dané situace a mysleme na to, že nic není tak katastrofické, jak se zprvu zdá.

Pomůže také napsat si na papír všechny pro nás stresující faktory a připravit se na ně s předstihem, stejně jako na nákup dárků, splnění pracovních povinností a třeba i pečení cukroví.

Myšlenky jednou napsané na papíře již nezatěžují i tak přeplněnou hlavu.

Bojíte se, že i přesto nic nestihnete? Improvizujte! Občas i velká změna může znamenat pozitivní výzvu a ne pomyslnou hrozbu. Ale v první řadě nezapomeňte myslet na sebe! Protože kdo je ve vašem životě důležitější, než vy sami?

Poslouchejte příjemnou hudbu a dělejte si radost. Neměli bychom také zapomenout na předvánoční meditaci a rozjímání. Nemusíte se kvůli ní naučit levitovat nebo se na měsíce zavřít do buddhistického kláštera, stačí jen několik minut denně.

Chvilka, kterou věnuji k zastavení nekonečného proudu myšlenek tím, že se třeba jen několik sekund soustředím na rytmus svého dechu nebo si po obědě pár minut přemítnu o uplynulém roce. Někdy k uvolnění stresu stačí jen pomalu dýchat a počítat do deseti nebo si jen v duchu opakovat, že nic, co se děje, není ve skutečnosti tak důležité.

Nárokujte si klid

Je to vše také otázka priorit a nároků, které si na sebe klademe. Pod termínem ,,nárok” se rozumí to, o čem se domníváme, že to po nás někdo chce, nebo něco, co by se opravdu „mělo“’.

Ale když se nad tím vším pořádně zamyslíme, opravdu potřebujeme mít perfektně uklizeno, upečeno a nakoupeno? Nebo je důležitější mít pohodu a radost z přicházejících svátků? To ať už každý posoudí podle svého.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector