Co je vlastně špatně na uzeninách? Horší než tuk jsou ftaláty

ftaláty

  • Vzorec DEHP jako příklad strukturního vzorce ftalátů

  • Ftaláty (estery kyseliny ftalové) jsou organické sloučeniny používané jako změkčovadla plastických hmot bezmála sto let. Uplatňují se především při výrobě PVC a výslednému materiálu propůjčují měkkost, pevnost, průhlednost, průsvitnost i odolnost. S ftaláty se může setkat v kosmetice, adhezivech, barvách i pesticidech.

    Jedná se o skupinu asi 40 látek s různými chemickými i toxikologickými vlastnostmi. Ftaláty s nízkým počtem uhlíků jsou již většinou nahrazeny „bezpečnějšími“ ftaláty s počtem uhlíků větším než 6. Globálním cílem je snaha o používání jiných než ftalátových změkčovadel.

    Do prostředí se dostávají během celého životního cyklu: výrobě, spotřebě i likvidaci. V materiálech nejsou pevně vázány a unikají do okolního prostředí. Chování v prostředí je závislé na typu ftalátu. Často se jedná o perzistentní látky schopné bioakumulace. Člověk je ftalátům vystaven především vdechnutím a pozřením.

    Některé ftaláty jsou neškodné, jiné toxické. Ty nebezpečné poškozují reprodukční a endokrinní (hormonální) systém.

    Pomozte chránit zdraví lidí v Česku před škodlivými účinky toxických látek darem podle svých možností. Děkujeme!
  • Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové jsou organické sloučeniny používané jako změkčovadla plastických hmot bezmála sto let. Uplatňují se především při výrobě PVC a výslednému materiálu propůjčují měkkost, pevnost, průhlednost, průsvitnost i odolnost.

    S ftaláty se může setkat v kosmetice, adhezivech, barvách i pesticidech. Jedná se o skupinu asi 40 látek s různými chemickými i toxikologickými vlastnostmi. Ftaláty s nízkým počtem uhlíků jsou již většinou nahrazeny „bezpečnějšími“ ftaláty s počtem uhlíků větším než 6.

    Globálním cílem je snaha o používání jiných než ftalátových změkčovadel.

    Za normálních podmínek jsou ftaláty hustou, bezbarvou kapalinou s nízkou rozpustností ve vodě, dobře rozpustnou v tucích. Ftaláty jsou jen omezeně těkavé. Ve finálním produktu nejsou pevně vázány a mohou unikat do okolního prostředí. Výroba ftalátů probíhá většinou reakci anhydridu kyseliny ftalové s vhodným alkoholem.

    V Integrovaném registru znečištění jsou sledovány úniky di(2-ethylhexyl) ftalátu (DEHP). V roce 2013 byla v tomto směru největším znečišťovatelem společnost SVITAP J.H.J., s.r.o. s více jak 26 tunami DEHP uniklými do odpadních vod. Obecně je zdrojem ftalátů v ČR chemický průmysl (výroba plastů a pryží), druhotně pak vystupují jako zdroj znečištění ČOV.

    • Další podrobné informace hledejte na stránkách věnovaných jednotlivým ftalátům:
    • di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)
    • di-isononyl ftalát (DINP)
    • dibutyl ftalát (DBP)
    • Přehled ftalátů, s nimiž se můžete nejčastěji setkat
    Název Zkratka Chemický vzorec Identifikační číslo CAS
    Dimethyl ftalát DMP C6H4(COOCH3)2 131-11-3
    Diethyl ftalát DEP C6H4(COOC2H5)2 84-66-2
    Diallyl ftalát DAP C6H4(COOCH2CH=CH2)2 131-17-9
    Di-n-propyl ftalát DPP C6H4[COO(CH2)2CH3]2 131-16-8
    Di-n-butyl ftalát DBP C6H4[COO(CH2)3CH3]2 84-74-2
    Diisobutyl ftalát DIBP C6H4[COOCH2CH(CH3)2]2 84-69-5
    Butyl cyklohexyl ftalát BCP CH3(CH2)3OOCC6H4COOC6H11 84-64-0
    Di-n-pentyl ftalát DNPP C6H4[COO(CH2)4CH3]2 131-18-0
    Dicyklohexyl ftalát DCP C6H4[COOC6H11]2 84-61-7
    Butyl benzyl ftalát BBP CH3(CH2)3OOCC6H4COOCH2C6H5 85-68-7
    Di-n-hexyl ftalát DNHP C6H4[COO(CH2)5CH3]2 84-75-3
    Diisohexyl ftalát DIHxP C6H4[COO(CH2)3CH(CH3)2]2 146-50-9
    Diisoheptyl ftalát DIHpP C6H4[COO(CH2)4CH(CH3)2]2 41451-28-9
    Butyl decyl ftalát BDP CH3(CH2)3OOCC6H4COO(CH2)9CH3 89-19-0
    Di(2-ethylhexyl) ftalát DEHP C6H4[COOCH2CH(C2H5)(CH2)3CH3]2 117-81-7
    Di(n-oktyl) ftalát DNOP C6H4[COO(CH2)7CH3]2 117-84-0
    Diisooktyl ftalát DIOP C6H4[COO(CH2)5CH(CH3)2]2 27554-26-3
    n-oktyl n-decyl ftalát ODP CH3(CH2)7OOCC6H4COO(CH2)9CH3 119-07-3
    Diisononyl ftalát DINP C6H4[COO(CH2)6CH(CH3)2]2 28553-12-0
    Diisodecyl ftalát DIDP C6H4[COO(CH2)7CH(CH3)2]2 26761-40-0
    Diundecyl ftalát DUP C6H4[COO(CH2)10CH3]2 3648-20-2
    Diisoundecyl ftalát DIUP C6H4[COO(CH2)8CH(CH3)2]2 85507-79-5
    Ditridecyl ftalát DTDP C6H4[COO(CH2)12CH3]2 119-06-2
    Diisotridecyl ftalát DIUP C6H4[COO(CH2)10CH(CH3)2]2 68515-47-9
  • Zatímco některé z ftalátů zřejmě nepoškozují zdraví ani životní prostředí, jiné jsou pro zdraví lidí nebezpečné.

    Jsou to zejména ftaláty klasifikované jako toxické pro reprodukci (patří mezi CMR látky) – benzyl butyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), di(2-methoxylethyl) ftalát (DMEP), diisobutyl ftalát (DIBP), jejichž použití bylo omezeno například v obalových materiálech na potraviny nebo v kosmetice. Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém.

    V současné chvíli existuje více než 20letá vědecká práce dokazující toxicitu ftalátů u zvířat. Bylo také provedeno několik dlouhodobých studií na lidech, které dokazují, že ftaláty blokují mužské hormony, tzv.androgeny. Důsledkem je tzv.demaskulinizace populace. Samci u zvířat vykazují nižší počty spermií, nesestouplá varlata či vrozené vady penisu.

    Mezi nejcitovanější patří studie provedená v roce 2005 pod vedením Shanny Swan, která našla „významnou souvislost“ mezi množstvím ftalátů a jejich metabolitů v těle těhotné matky a změnách pohlavního ústrojí u jejich synů. Ženy s nejvyššími hodnotami ftalátů v moči měly spíše syny s nesestoupenými varlaty a menšími penisy.

    Současně objevila, že postižení chlapci vykazovali kratší vzdálenost mezi řitním otvorem a genitáliemi (tzv.anogenitální vzdálenost), která je u chlapců zhruba 2x větší než u děvčat. To je považováno za jeden ze znaků mužského pohlaví. Zkracováním této vzdálenosti dochází tedy podobně jako u zvířat k tzv.

    demaskulinizaci mužského potomstva podobně jako to bylo dokázáno ve studiích na zvířatech.

    Další longitudinální studie z USA prokázala vliv ftalátů na neurobehaviorální vývoj dětí. 9 let trvající studie z Mount Sinai School of Medicine v New Yorku poukázala na vyšší výskyt agrese, emoční lability, poruchy pozornosti a deprese. Vědci měřili množství ftalátů a jejich metabolitů v moči matky ve 3.trimestru.

    Pokud se v jejich moči našlo vyšší množství ftalátů, byla u jejich dětí objeveny poruchy chování ve větší míře než u matek s nízkými koncentracemi ftalátů. Další studie, tentokrát provedená švédskými lékaři, zjistila, že děti vystavené vyšším koncentracím ftalátů měřené v prachu z jejich domovů, byly spíše náchylné k alergiím, ekzému a astmatu.

    Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.

    1. Vlivy na lidské zdraví je nutné u ftalátů hodnotit individuálně, protože se u různých ftalátů liší. Bližší informace proto hledejte na následujících stránkách věnovaných jednotlivým ftalátům:
    2. di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP) di-isononyl ftalát (DINP)dibutyl ftalát (DBP)
    3. Sedm nejvíce studovaných ftalátů jsme se pokusili ve stručnosti charakterizovat v následující tabulce:

    Tabulka 1: Charakteristika jednotlivých ftalátů. Základní tabulka použita z publikace „Viele Kitas stark mit weichmachen belastet – BUND fordert Verbot der Schadstoffe im Umfeld von Kindern“ (BUND 2011) a doplněna.

    Změkčovadlo REACH (1) Hormonální disruptor (2) Vliv na zdraví TDI (mg/kg tělesné hm.) (5) Zákaz ve výrobcích
    DEHP – di(2-ethylhexyl)ftalát x Kat. 1 toxický pro reprodukci (3), vyvolává alergie a astma 0,05 hračky, výrobky pro děti, kosmetika
    DBP – di-n-butylftalát x Kat. 1 toxický pro reprodukci (3), toxický pro vývoj 0,01 hračky, výrobky pro děti, kosmetika
    DIDP – di-isodecylftalát Kat. 2 poškození jater 0,15 hračky určené pro vkládání do úst
    BBP – benzylbutylftalát x Kat. 1 toxický pro reprodukci (3), toxický pro vývoj 0,50 hračky, výrobky pro děti, kosmetika
    DINP – di-isononylftalát Kat. 2 poškození jater, vyvolává alergie a astma 0,15 hračky určené pro vkládání do úst
    DIBP – di-isobutylftalát x Kat. 2 toxický pro reprodukci (3), toxický pro vývoj není známo
    DNOP– di(n-oktyl)ftalát poškození jater hračky, výrobky pro děti
    DPP – dipentylftalát x toxický pro reprodukci, toxický pro vývoj (4)

    Vysvětlivky:

    1. Tyto materiály jsou navrženy pro zákaz podle nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH).
    2. Předběžný seznam látek hodnocených jako endokrinní disruptory (Evropská komise 2010), tedy narušujících hormonální systém. Látky hodnocené jako endokrinní disruptory (látky poškozující hormonální systém člověka) (Evropská komise 2010). U látek uvedených v kategorii 1 byl škodlivý účinek zjištěn alespoň u jednoho pokusného zvířete. V kategorii 2 jsou látky s hormonálně nepříznivým účinkem v modelových experimentech (In vitro testy).
    3. Reprodukční toxicita zahrnuje poškození reprodukčních schopností a poškození dělohy
    4. Podle Hannase a kol. (Hannas, Furr et al. 2011) může být DPP ještě nebezpečnější z hlediska vlivu na vývoj samčího pohlavního ústrojí než jiné dlouhodoběji studované ftaláty
    5. TDI: Tolerovatelný denní příjem podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA)
    Budete mít zájem:  Veganská strava není pro každého, veganství se musíme naučit

    Ftaláty byly také sledovány Státním zdravotním ústavem v porovnávací studii v jednotlivých členských zemích EU. Odborníci ze SZÚ měřili koncentrace ftalátů a jejich metabolitů v moči a zjistili, že se u Čechů objevují ve vyšší koncentraci než je průměr v ČR, a to i u dětí.

    U dětí se koncentrace běžně pohybovala kolem 70 mikrogramů na litr moči, přičemž evropský průměr byl kolem 50 mikrogramů.

    Vyšší koncentrace se objevovaly u mladších dětí a zejména chlapců, častěji pak tam, kde měli byt vybaven PVC podlahami a tapetami či proběhla rekonstrukce v posledních 2 letech.

  • Limit pro ovzduší není stanoven.

  • 11 ftalátů bylo klasifikováno jako toxické pro reprodukci a jsou proto zařazeny na seznam zvláště nebezpečných látek a regulovány tzv. vodním zákonem 253/2001 Sb. 

  • Evropské normy také regulují použití ftalátů (BBP, DEHP, DBP, DINP and DIDP) v plastových obalech na potraviny, a to jednak absolutní hodnotou, která nesmí překročit 0,05-0,1% hmotnostního podílu, jednak migračními limity. Záleží na druhu potraviny, zda je přímo v kontaktu s jídlem a zda se jedná o obaly na jedno či vícero použití.

    Základní právní předpis, který se týká potravinových obalů, je vyhláška č. 38/2001 Sb  o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, která byla pozměněna vyhláškou č. 271/2008 Sb (ta nabyla platnost 15. 8. 2008.

  • Ftaláty nově podléhají systému Evropské chemické politiky známé pod zkratkou REACH. (Registration, Evaluation, Authorisation of Chemicals). Dosud bylo chemickým průmyslem zaregistrováno zhruba 26 ftalátů, které jsou vyráběny v množství více než 1 tuna ročně (na jednoho výrobce či dovozce).

     V letech 2014-2015 probíhá autorizace 7 ftalátů, které byly označeny za velmi rizikové pro lidské zdraví a životní prostředí z důvodu jejich působení jako endokrinní disruptory (ovlivňují produkci a funkci hormonů). Z toho 4 ftaláty – DEHP, DBP, BBP, and DIBP – se ocitly na tzv. kandidátní listině pro autorizaci.

    Na kandidátní listině se ocitly ty chemické látky, které představují velké riziko pro lidské zdraví a životní prostředí a které budou muset být autorizovány jen pro specifické užití tam, kde pro ně neexistují alternativy. Současně pro tyto látky může kterýkoli členský stát EU podat návrh na úplný zákaz použití v Evropské Unii.

     V roce 2011 podalo Dánsko návrh na restrikci 4 ftalátů označených jako toxických pro reprodukci na základě poznatků o jejich kumulativních negativních účincích na lidské zdraví. Dánsko provedlo rozsáhlou biomonitoringovou studii právě za účelem zmapování své populace z hlediska zatížení ftaláty.

    Evropská chemická agentura (ECHA) však dánský návrh v roce 2012 zamítla s odůvodněním, že není dostatečná pro stanovení rizika pro celou evropskou populaci. Současně bylo Dánsku zakázáno učinit zákaz ftalátů na národní úrovni.

    U dalších 3 ftalátů, tedy DINP, DIDP a DNOP se rozšíření zákazu mimo hračky a výrobky pro děti neplánuje vzhledem k tomu, že u nich nebyla prokázána toxicita pro reprodukci. Z důvodu předběžné opatrnosti však Evropská Unie nepřistoupila ani ke zrušení jejich zákazu ve výrobcích pro děti a hračkách.

  • Věda doporučuje 6 jednoduchých způsobů, jak ztratit neúměrný břišní tuk

    Omezení sacharidů ve stravě je velmi účinný způsob, jak zhubnout. To dokládají četné studie. Když lidé omezí sacharidy, jejich chuť k jídlu klesá a zhubnou (19).

    Více než 20 randomizovaných kontrolovaných studií nyní prokázalo, že diety s nízkým obsahem sacharidů vedou ke 2–3krát většímu úbytku hmotnosti než diety s nízkým obsahem tuků (20, 21, 22).

    To platí i v případě, že skupiny, které jedly stravu s nízkým obsahem sacharidů a mohly jíst tolik, kolik chtěly, zatímco skupiny, které jedly stravu s nízkým obsahem tuku a byly omezeny kaloriemi, měly hlad.

    Dieta s nízkým obsahem sacharidů také vede k rychlému snížení hmotnosti odvodněním těla, což dává lidem téměř okamžité výsledky. Rozdíl při vážení je často patrný během 1–2 dnů.

    Stačí se vyhnout rafinovaným sacharidům (cukr, bonbóny, bílý chléb atd.), což by mělo stačit, zejména pokud udržujete vysoký příjem bílkovin.

    Pokud však potřebujete rychle zhubnout, snižte příjem sacharidů na 50 gramů denně. Tím se vaše tělo dostane do ketózy, ztratíte chuť k jídlu a vaše tělo začne spalovat především tuky na energii.

    Samozřejmě, strava s malým množstvím sacharidů má mnoho dalších zdravotních výhod než je jen hubnutí. Například u diabetiků s typem 2 může mít život zachraňující účinky (23).

    Shrnutí

    Studie prokázaly, že značné omezení příjmu sacharidů je zvláště účinné při odstraňování tuku v oblasti břicha, v okolí orgánů a především v játrech.

    4. Jezte potraviny bohaté na vlákninu, zejména na viskózní vlákninu

    Dietní vláknina je většinou nestravitelná rostlinná hmota. Často se tvrdí, že konzumace dostatku vlákniny může pomoci při hubnutí. Toto je pravda, ale je důležité mít na paměti, že ne všechna vláknina je vytvořena stejně.

    Zdá se, že to jsou hlavně rozpustná a viskózní vlákna, která mají vliv na vaši hmotnost (24). Jedná se o vlákninu, která váže vodu a tvoří hustý gel, který „sedí“ ve střevech.

    Tento gel může značně zpomalit pohyb potravy zažívacím systémem a tím zpomalit trávení a vstřebávání živin. Konečným výsledkem je dlouhodobý pocit plnosti a snížené chuti k jídlu (25).

    • Jedna přehledová studie zjistila, že navýšení 14 gramů vlákniny denně bylo spojeno s 10% snížením příjmu kalorií a úbytkem hmotnosti o 4,5 kg během 4 měsíců (26).
    • V jedné pětileté studii bylo stravování 10 gramů rozpustné vlákniny denně spojeno se snížením množství tuku v břišní dutině o 3,7% (27).
    • To znamená, že rozpustná vláknina může být také zvláště účinná při snižování škodlivého tuku v břiše.

    Nejlepší způsob  jak získat více vlákniny, je jíst hodně rostlinných potravin, jako je zelenina a ovoce. Luštěniny jsou také dobrým zdrojem, stejně jako některé cereálie jako je celý oves.

    Shrnutí

    Existují důkazy, že rozpustná dietní vláknina může vést ke snížení množství břišního tuku. To by mělo způsobit významné zlepšení metabolického zdraví a snížit riziko několika nemocí.

    5. Cvičení je velmi účinné při snižování tuku v břiše

    Cvičení je důležité z různých důvodů. Je to jedna z nejlepších věcí, kterou můžete udělat, pokud chcete žít dlouhý a zdravý život a vyhýbat se nemocem.

    Výčet všech úžasných zdravotních výhod cvičení je nad rámec tohoto článku, ale správné cvičení je účinné při snižování tuku v břiše. Mějte však na paměti, že zde nemluvím o břišních cvičeních. Snižování spotů (ztráta tuku na jednom místě) není možné.

    Budete mít zájem:  Clostridium botulinum – co tato bakterie může způsobit?

    V jedné studii nemělo 6 týdnů cvičení zaměřeného jen na břišní svaly měřitelný účinek na obvod pasu nebo množství tuku v dutině břišní (28).

    Jak již bylo řečeno, jiné typy cvičení mohou být velmi efektivní.

    V mnoha studiích (29, 30) bylo prokázáno, že aerobní cvičení (jako chůze, běh, plavání atd.) způsobuje výrazné snížení obsahu tuku v břiše.

    Další studie zjistila, že cvičení úplně zabránilo lidem v opětovném získávání břišního tuku po hubnutí, což naznačuje, že cvičení je zvláště důležité při udržování hmotnosti (31).

    Cvičení také vede ke snížení zánětů v těle, snížení hladiny cukru v krvi a ke zlepšení všech ostatních metabolických abnormalit, které jsou spojeny s nadbytkem tuku v břiše (32).

    Shrnutí

    Cvičení může být velmi efektivní, pokud se snažíte ztratit břišní tuk. Cvičení má také řadu dalších výhod pro zdraví a může vám pomoci žít delší život.

    6. Kontrolujte svoje jídlo a zjišťujte, co přesně a kolik jíte

    To, co jíte, je důležité. Skoro to ví každý. Většina lidí však nemá ponětí, co skutečně jí.

    1. Lidé si myslí, že jedí jídlo „s vysokým obsahem bílkovin“, „s nízkým obsahem sacharidů“ nebo něčím jiným, ale mají tendenci to drasticky nadhodnocovat nebo podceňovat.
    2. Myslím, že pro každého, kdo chce opravdu optimalizovat svůj jídelníček, je sledování obsahu a množství toho, co jíte po určitou dobu naprosto nezbytné.
    3. To neznamená, že to musíte praktikovat po celý život, ale dělat to občas a několik dní v řadě vám pomůže uvědomit si, kde je třeba provést změny.
    4. Více:
    • Vysoká nebezpečnost viscerálního tuku a způsoby jak se ho zbavit

    Tipy pro zdravé stravování :

    Ve své podstatě jsme vodou, která nás z 2/3 utváří, promývá, osvěžuje, odkyseluje a očišťuje naše myšlenky, protože jen mozek je tvořen ze 74 % touto cennou tekutinou. V kostech se pak nachází nějakých 22 %, ve svalech pak procent 73. 2/3 vodičky najdeme v buňkách, jedná se o tzv, intracelulární tekutinu. Zbylá 1/3, tzv. tekutina extracelulární, utváří krev, lymfu, sliny, trávicí šťávy, tkáňový mok atd. Je tolik důležitá, neboť odplavuje metabolický odpad, který je přirozeným výsledkem práce našeho těla, podílí se na distribuci živin, minerálních látek, vitamínů v ní rozpustných, zvyšuje tělesnou i duševní výkonnost, má energizující účinky, zachovává svěží vzhled pleti, správně ředí naši krev.

    Jsme-li dehydrováni, naše krev je hustější, tělo pak spotřebuje mnohem více energie, aby ji udrželo v oběhu.

    Tím klesá naše pozornost, objevuje se únava, což se projevuje na celkovém denním výkonu, člověk pak instinktivně sahá po kávě či dalších serotoninových životabudičích, jako je čokoláda, rozličné sladké dobrotky, sušené ovoce.

    Samozřejmě, únava a nedostatek energie můžou mít stovky různých příčin, nelze tu opravdu vše svádat ně nedostatečný pitný režim.

    Dejme si teď ruku na srdce, kdy jsme se byli naposledy projít, nemyslím teď honbu za nákupy, na mysli mám opravdickou procházku, zajezdili si na kole, vytáhli běžecké boty, abychom v pomalém tempu míjeli ubíhající krajinu, kdy neexistuje nic, žádné negativní myšlenky, jen my a náš dech, se kterým splýváme v jedno.

    Únava zde může mít skutečně velkou spoustu příčin, jako je např. neustálé překyselování organismu nevhodnou stravou, nedostatečným pohybem, kdy si klidový režim dopřáváme víc, než je zdrávo.

    Negativní myšlenky, mezi které neřadíme pouze stresy a strachy pramenící z práce, ale také závist, zlobu, pocity marnosti ze sebe samého, neúnavné vynášení soudů týkající se lidí okolo, nenávist, lítost a jistě bychom zde vymysleli i další.

    Někdy je skutečně moc krásné nechat věci plynout a obestřít se klidem. Nesoudit, usínat klidní, přijímat věci tak, jak je jim třeba vejít do našeho života. Naučit se tu mít především sám sebe, stabilitu, bublinu, kterou neprorazí žádné nářky druhých. Mít v sobě samém oporu.

    Jsme jako nádoby, které je třeba naplnit a vše, co pak přetéká, smíme poslat do světa. Možná si řeknete: „Tedy, co má to vše společného s vodou a vysokou váhou…

    “ Věřím však, že ve zdravém těle skutečně také zdravý duch, pokud jsme tedy v rovnováze, přijímáme právě ono množství stravy, které nám třeba, hýbeme se právě tak, jak nám velí naše smysly, nepodstatné necháváme plynout, to podstatné pak řešíme s nevídanou lehkostí, veškeré problémy a to i starosti s váhou, stanou se podstatně snazšími.

    Proto, přejeme-li si zde opravdu zredukovat váhu, je zde třeba něco pochopit, nespoléhat se na to, že postačí změnit pouze a jen jídelníček, ne, opět ráda vzpomenu jedno staré dobré pravidlo, ke kterému jsem si v průběhu svého života došla: vše jedno a vzájemně se prolíná. Pojďme se však opět vrátit k pitnému režimu, který bude dalším střípkem do mozaiky na naší cestě do plavek o velikost menších.

    Denní příjem tekutin se zdroj od zdroje liší. Já sama uznávám doporučení amerického nutricionisty Jonnyho Bowdena, autora několika úžasných knih, věnovaných výživě, které by také stálo za to ve své knihovně mít.

    Ten si stojí za tím, že bychom měli na každý kilogram tělesné hmotnosti vypít 30 ml vody. Toto však rovněž nelze brát doslova, při váze 130 kg bychom totiž museli vypít 3900 ml vody. Naslouchejme tedy svému tělu, neboť je naším nejlepším učitelem.

    Nikdo druhý tu každé ráno neobouvá naše boty, neví, kudy nám třeba občas jít, s čím se tu denodenně potýkáme, čemu tu čelíme. Navíc, každý z nás je tolik jedinečný, chovejme se tedy podle toho, a pokud tápeme, zkusme se zeptat našeho nitra. Budete překvapeni, jak často může přijít odpověď.

    Někomu tu tedy postačí přijmout 1 litr vody, protože zbytek tekutin dožene polévkou, zeleninovou šťávou, vodovým želé z agaru, které má velni nízkou kalorickou hodnotu a jež může být zajímavou variantou, jak zde pořešit dopolední svačinky.

    K tomu všemu se určitě ještě vrátíme, ráda vás naučím, jak tady kouzlit a vytvářet všelijaké zdravé pamlsky. Podstatná část tekutin se nachází také v čerstvém ovoci a zelenině, mléce, jogurtech, jogurtových nápojích a podobně.

    Kolik vody tělo spotřebuje?

    Pokud tu tedy vypijeme 2000 ml vody, pojďme se podívat, jak s nimi tělo naloží. Během jednoho dne vyloučí cca 1200 – 1500 ml, 200 ml odchází z těla pryč stolicí, až 400 ml vody přes den vydýcháme plícemi. 500 – 600 ml se nám odpaří pokožkou, část z toho také vypotíme.

    Tady bych jen ráda upozornila, že v extrémních podmínkách, jako je sauna, můžeme během hodinky ztratit celé dva litry tekutin. Pokud bychom tedy vypili pouze to, co jsme vypotili, bude to žalostně málo. Je tedy třeba přemýšlet a onen pitný režim přizpůsobit tomu či onomu životnímu stylu.

    Obrazem toho, zda zde dostatečně pijeme, je nám posléze moč a také kůže, která při deficitu vody ztrácí svou pružnost, moč je pak tmavá, zapáchající. Moč je vůbec dobrým indikátorem, čím více své tělo překyselujeme, tím tmavší pak bude.

    O deficitu vody svědčí také popraskané rty, suchá sliznice, drsný jazyk. Drobné výkyvy organismus snese, při dlouhodobějším vodním deficitu však začíná tělo vodou šetřit, kdy nazpět vstřebá část přefiltrované moči. Ta je již hustější, riziko vzniku ledvinových kamenů se zvyšuje.

    Voda je rovněž účinným projímacím prostředkem, tzv. laxativem, pokud zde trpíme na zácpu, občas zde skutečně pomůže navýšit denní příjem tekutin o několik skleniček vody.

    Pokud jsme se tedy rozhodli do léta shodit pár přebytečných kil a následně si váhu dlouhodobě udržet, prvním z kroků bude změna životního stylu, kdy se spolu naučíme vybírat právě a jen takové potraviny, které naše tělo nezatíží, udělají mu dobře, rozhoupou spící metabolismus, případně napomohou také snížit množství, často zbytečně užívaných léků. Ony první kroky tu pro většinu z nás nebudou zadarmo. Mnohé tu potrápí vtíravé chutě na sladké, den ostatních pak namísto 24 hodin bude čítat hodin 48, protože se do něj zakousnou zdlouhavé hladové myšlenky. Někomu pak bude činit problém sport, pohyb, procházky, druhému v pohybu zabráné přebytečná kila, případně únava.

    Zde nám právě pitný režim může být přítelem. Jakmile se objeví první příznaky hladu, teď mám na mysli pocit, kdy už hodinu po jídle máme tendence uspořádat tajnou bojovou výpravu pro něco k snědku, naučme se pít.

    Tělo totiž velmi často vysílá signál: DOPLNIT TEKUTINY, který tu nesprávně rozšifrujeme jako pocit hladu, jež následně potlačíme nějakou dobrotou, případně druhým obědovým, v horším případě pak večerním, nášupem.

    Jak tedy pít? V jakých časových intervalech?

    Jakmile se zde každé ráno probudíme, naučme se započít svůj den sklenicí vlažné vody s citrónem. Ten nastartuje rozespalý organismus a krásně popožene metabolismus, který pak bude lépe trávit dopolední sacharidy.

    Navíc, skutečně se mějme rádi, mysleme na to, že zatímco jsme snili, naše tělo pracovalo, dýchalo, regenerovalo, čistilo, budovalo, bojovalo s choroboplodnými zárodky a také, po dobu osmi hodin, během kterých jsme se nesvlažili jediným douškem, spotřebovalo také podstatnou část vody, kterou je třeba ráno opět doplnit. Pokud jsme chudokrevní, rozmíchejme ve sklenici (dejme si za úkol 350 ml) lžíci sladké melasy. Během dopoledne pak vypijme další půl litr vody, stejně tak odpoledne a menší množství vody si užijme také před spánkem. Zde postačí 100 ml tekutin, které stejně v průběhu noci vydýcháme a které náš močový měchýř nezatíží. Pamatujme také na to, že není žádoucí vypít větší množství vody najednou. Teď mám na mysli nějakých 500 ml tekutiny na ex. Vody je pak přespříliš, krev je příliš řídká, do akce s větší vervou vstupují ledviny, srdíčko, klesá obsah sodíku v krvi, klesá krevní tlak, močový měchýř dostává zabrat.

    Mohou se objevit tzv. edémy, neboli otoky, které bývají odrazem ledvinové insuficience, jejich nedostatečnosti, deficitem albuminu, plasmatické bílkoviny, která vytahuje přebytečnou vodu z tkání do krve, případně pak skutečně nadužíváním tekutin, za které lze považovat také přílišnou konzumaci piva.

    Dále se mohou objevovat také zduřelé krční žíly, přibývání na váze, aniž bychom navýšili svůj energetický příjem, časté močení a samozřejmě také přetížení celého močového traktu.

    Tudíž, také zde si pamatujme, že všeho moc škodí, proto i nadále naslouchejme svému tělu, snažme se jej vyladit, stravou, pohybem, adekvátním příjmem tekutin, pozitivní myslí.

    Jakým tekutinám zde dát přednost?

    Nejoptimálnějším nápojem je pro nás voda. Čistá pramenitá voda bez jakékoli příměsi a chuti. Snažme se tedy vymanit z područí nejrůznějších reklam a sladkých limonád, kupovaných džusů, ochucených minerálních vod, upřednostňujme dobrou kohoutkovou vodu před vodou z PET lahví.

    Balená voda je konzervována, ošetřena, aby v plastové láhvi vydržela déle, než za běžných okolností vydrží. Navíc, často s ní nebývá zrovna 2x uctivě nakládáno. Lahve jsou skladovány v nevyhovujících podmínkách, vystaveny světlu a vysoké teplotě. Do vody se posléze uvolňují ftaláty, tzv.

    endokrinní disruptory, které, mimo jiné, ohrožují mužský sexuální a reproduktivní vývoj. Dále oslabují funkci ledvin, jater, zvyšují riziko vzniku alergií a astmatu.

    Proč se jimi tedy ještě více zanášet, když jsou zcela běžnou součástí předmětů denní potřeby, jako jsou šampóny, kondicionéry, tělové a vlasové spreje, nanášíme je na tělo díky parfémům a toaletním vodám, lakům na nehty.

    Ušetřeni nezůstávají bohužel ani ti nejmenší, kteří jsou vystavováni účinkům dětských šampónů, tělových mlék, krémů i pudrů. Kdybyste si teď do rukou vzali svůj nejoblíbenější krém, snědli byste jej? Nenanášejte na své tělo nic, co byste se báli zkonzumovat. Pokožka je propustnou vrstvou, pamatujme na to.

    Namísto drahých a zbytečných krémů použijme např. kokosový olej, jež je bezpečný i pro naše nejmenší. Poslední, co bych ještě k těmto zatěžujícím chemikáliím ráda podotkla, je fakt, že spousta toxinů si naše tělo ukládá právě do tuků. Ty jsou jakýmsi rezervoárem všeho, s čím si naše játra nedovedou poradit. Proto dejme si skutečně to nejlepší, zbytečně se tu nezanášejme hloupostmi.

    S tekutin upřednostňujme tedy čistou pramenitou, případně kohoutkovou vodu, přírodní minerální vody, které z důvodů velké spousty minerálů střídejme, dále pak bylinkové čaje, čerstvé zelenino-ovocné šťávy, které připravíme svépomocí.

    Mysleme také na lehké zeleninové polévky, které obvykle čítají čtvrt litru vody. Káva je v tomto případě sporná, tu a tam narazím na informaci, že ji do pitného režimu zařadit lze, jinde je tato informace vyvracena.

    Sama za sebe ji ponechávám stranou, beru ji jako občasné zpříjemnění dne, kdy se tu s někým milým na chvíli posadím a sdílím. Sdílené radosti jsou radostmi dvojími.

    Poslední upozornění bych ráda ještě věnovala nápojům, kterým se zde vyhnout, jedná se o sycené nápoje, kdy zbytečný oxid siřičitý funguje jako lupič vápníku a podílí se tak na vzniku osteoporózy, kupované a mnohy přislazované ovocné šťávy a džusy, slazené minerální vody, sladká kefírová mléka, různé podoby ledových čajů, které rovněž obsahují vysoký podíl zbytečného cukru. Stejně jako v přirozenosti, tak i v jednoduchosti nachází se krása. Užívejme tedy čistou vodu, případně pak bylinkové čaje, ty ovocné rovněž ponechme stranou, většina z nich nás totiž překyseluje, o čemž jsme psali již výše…

    Na vylepšení pitného režimu doporučuji náš Bylinný čaj, osvěží, dodá energii,pročistí cévy,pomůže nám spálit tuky a vytvarovat postavu.

    Dále je vynikající Aloe Vera koncentrát kudy teče tudy léčí a vylepšuje náš pitný režim zdravou formou.

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *