Čím víc lásky, tím víc rozvodů

Nespokojené jsou partnerky boháčů i chuďasů. Existuje mnoho modelů soužití a zdá se, že co model, to naběhnutí si na potenciální problém…

Podnikatel Milan (40) zná svou partnerku šest let. Dva roky s ním bydlí v jeho domě, sám jí to nabídl, aby si zvykali spolu žít. Protože přítelkyně studuje, velkoryse navrhl, že bude veškeré nákupy a investice hradit on a kromě toho jí bude dávat 15 tisíc kapesného měsíčně.

Z toho si měla platit módu, fitko, jazykové kurzy a další hobby. Zpočátku vše fungovalo, občas ho překvapila teplou večeří při svíčkách, později se však idyla rozplynula. Dnes už přítelkyně nevaří, doma nic nedělá, na společné nákupy má také stále méně času, peněz by však chtěla víc.

Milan si klade otázku, zda ho nemá jen za sponzora, a jeho city jsou raněny….

Chtěl si snad Milan svou partnerku tak trochu koupit, protože se mu zdála výrazně atraktivnější a mladší? Dívka zpočátku oslněná tím, že si bude žít jako princeznička, však možná po čase zjistila, že ji starší partner nudí, že si více rozumí se svými vrstevníky, že ji život ve zlaté klícce vlastně moc nebaví. A začala spekulovat, vydražovat svou cenu jako kompenzaci za setrvání v čím dál tím méně zajímavém vztahu.

Peníze, nevěra i nerealistická očekáváníČím víc lásky, tím víc rozvodů

Stejně jako Milan se v krizi ocitl i pár Romana (50) a Láďa (51), přestože jejich situace byla zcela jiná.

Ti dva spolu chodili skoro pět let. Oba byli rozvedení a otevřeně si přiznali, že jim nejde jen o chvilkové dobrodružství, nýbrž o vážný vztah. Jiskra přeskočila, oba se zamilovali. Protože každý z nich vlastnil byt, nemuseli se hned sestěhovávat, scházeli se však každý den. Občas přespala ona u něj, jindy zase on u ní.

Zpočátku vše skvěle fungovalo, pak však Romana čím dál tím častěji všímala toho, jak je Láďa opatrný na své peníze.

Čím dál tím méně za ni platil, nákupy pořizovala valnou měrou ze svého, společné výlety i dovolené si samozřejmě hradila také ona. Když se o tom zmínila kolegyním v práci, nevěřícně kroutily hlavou.

Má to zapotřebí? Vždyť je tak hezká, mohla by mít jiného kavalíra! Kdyby to byl nějaký chudák, ale špičkový manažer…

Přestože si po jiných stránkách dobře rozuměli, hlavně co se týkalo volnočasových aktivit, postojů a hodnot, odlišný přístup k penězům – a především pak Láďova neochota investovat do Romany nebo dokonce lakota – jejich lásku zabila. Zde by se dalo říci: není divu. Naopak je zvláštní, že s ním Romana vydržela celých pět let. Zdá se, že neplatí univerzálně, že ženy mají ve své „genetické výbavě“ hledat v mužích přístup ke zdrojům.

Co vězí za postojem druhého?

V 80 procentech partnerských hádek nejde o lásku, ale o peníze, prohlásila psycholožka Ulla Sebastianová v interview pořadu Volle Kanne televizního kanálu ZDF.

„Rozdílné hodnoty, pocity a způsoby chování, které přináší každý z partnerů z původní rodiny do tohoto vztahu, na sebe narážejí a partneři to neumějí zvládat,“ tvrdí. Co je pro jednoho velkorysost, je pro druhého rozhazování, co jeden považuje za šetrnost, vidí jiný jako lakotu.

My jsme půjčili manželovu bratrovi se ženou, smlouvu nesepsali a s penězi se nejspíš můžeme rozloučit.Čím víc lásky, tím víc rozvodůPůjčka (ilustrační foto)

„Moc nepomůže diskutovat s partnerem o tom, že je jeho životní postoj oprávněný. Účinnější je porozumět tomu, jaké je jeho nebo její vnitřní nastavení,“ kreré tvoří mimo jiné mozaika předchozích zkušeností.

Důvěra je nezbytná

O tom, kolik bude v rodině bankovních kont, zda bude nějaké společné a kolik do něj bude každý z partnerů přispívat, je diskutabilní. Záleží na tom, jestli se partnerům podaří domluvit takový model, jenž by skutečně vyhovoval oběma, ani jeden se v něm necítil znevýhodněn, zneužíván či jinak nekomfortně.

Důvěra spojená s penězi a hospodařením nesmí být ve fungujícím vztahu zásadně narušena nebo zničena. Nikdo z nás by asi nemohl věřit někomu, kdo nás zklamal na úrovni samotné existence. Je takřka vyloučeno, aby si někdo vážil partnera, jenž například vybílil společné konto a tyto prostředky použil na něco, co mělo zůstat partnerovi utajeno.

Právě tohle před pár lety zažila Dita (45): „Zjištění, že můj partner zakládal společnosti, o kterých jsem neměla nic vědět, že za mými zády vybíral peníze, pro mě byl strašný šok.

Potom se sice kál a taky se mi to snažil různými způsoby vynahradit a vrátit, ale jako muž u mě skončil. Ještě jsme spolu sice chvíli vegetovali, ale už jsem tomu neříkala partnerství.

Jedno vím jistě: že už nikdy nebudu nikomu věřit. Ale možná je to tak lepší.“

Nevěrní jsou chudí i bohatí

Zatímco ženy jsou o to věrnější, čím více jsou závislé na příjmu svého manželského nebo životního partnera, u mužů to je podle studie socioložky Christin Munschové z Cornell University přesně opačně. Čím více jsou na své ženě finančně závislí, tím raději zahýbají.

Není tedy divu, jestliže muži mají radši partnerku, která vydělává méně. Zatímco muži u sebe své ženy umějí držet kariérou a penězi, ženy to tímto způsobem neumějí. Munschová na základě provedené studie zjistila, že pravděpodobnost zahýbání u mužů, kteří jsou na svých ženách finančně závislí, je pětinásobná.

„Přispívá-li žena trojnásobně do společného rozpočtu, je tato pravděpodobnost nejvyšší. Muži evidentně nesnášejí, jsou-li finančně v podřízené pozici. Ale zahýbají i ti, co vydělávají mnohem víc než jejich partnerky,“ tvrdí Munschová a zdůvodňuje to tím, že musejí dlouho pracovat, cestovat a mají dost peněz na to, aby se mohli pobavit i s jinými ženami.

Simone Toonová doprovází bohaté „dědoušky“ na večeře a dovolenéČím víc lásky, tím víc rozvodů

Táňa (49) a Vašek (48) jsou ten první případ. Bohatá inženýrka a zedník s pochybnou minulostí. Přátelé ji varovali, ale byla zamilovaná a sex fungoval. Když se ale Vašek nastěhoval do jejího luxusního domu, ukončil své sporadické pracovní aktivity a spal s Táňou čím dál tím méně.

Bez skrupulí se však nechával živit. Celý den se válel v posteli s laptopem a čile komunikoval s děvčaty. Přestože se k Táně choval čím dál tím arogantněji, nepřestávala ho milovat a doufat, že se vše změní, až si najde práci, kterou údajně hledal.

Trpělivost jí došla až ve chvíli, kdy pod polštářem našla cizí kalhotky. Tehdy poprvé otevřela jeho noťas – a žasla. Za její peníze si kupoval i prostitutky! Rozvod proběhl velmi rychle, dlouho však trvalo, než se Táňa z tohoto šoku vzpamatovala a našla odvahu jít do dalšího vztahu.

Ten nyní má, ale už razí heslo: každý ve svém!

Druhý případ je učitelka Olina (58) a podnikatel Robert (58). Když vybudoval úspěšnou firmu, zůstala Olina doma, aby mohla svému choti poskytnout lepší zázemí a měla více času na čtyři vnoučata. Počáteční radost, že nemusí vstávat, ji ovšem během pár měsíců opustila.

Manžel čím dál tím častěji odjížděl do zahraničí a ji na dálku úkoloval. Pořídili si sice služku, ale ani to nepomohlo. Olina lítala jako hadr na holi a cítila se unavenější než v době, kdy učila ve škole.

Tušila sice, že jí Robert lže a místo obchodních jednání si někde užívá s milenkou, ale jistě to raději vědět nechtěla. Až to jednou nevydržela. Podívala se mu do mobilu, a bylo jasno….Od té doby uplynula spousta let.

Robert vystřídal několik milenek, doma sice nyní pobývá více, ale k Olině chová natolik nadřazeně, že se vždycky těší, až zase odjede. Ví, že situace je neúnosná, ale má strach ji řešit.

Dopřej milým plnou pozornost

Samozřejmě platí, že není bohatý jako bohatý. Ne všichni jměním zpychnou, řádí s mladými milenkami a doma se chovají odpudivě. Například anglický multimiliardář Sir Richard Branson (66), jehož jmění se odhaduje na pět miliard USD, žije šťastně již 38 let let se svou druhou ženou.

„Každý den si udělá čas na svou ženu Joan. To má prioritu a patří to k pevnému dennímu režimu,“ uvádí v článku Šest receptů na úspěch Richarda Bransona. Vždy mu to připomene, proč vybudoval Virgin (název jeho společnosti, pozn.red.). Přece pro svou rodinu! A je-li na cestách, musí aspoň zavolat nebo chatovat přes skype.

„Vypni maily a soustřeď se na rozhovor“, říká Branson. „Dopřej svým milým plnou pozornost, i kdyby to mělo být jen na půl hodiny.“

Autorka textu je vztahová koučka a vede na OnaDnes.cz poradnu ZDE.Čím víc lásky, tím víc rozvodů

Pavel (47) sice není miliardář, ale jako IT programátor vydělává velice slušně. Může si dovolit živit svou druhou ženu Ivanu (46).

Platí jí jazykové, hudební a taneční kurzy, dokonce ji odrazuje od toho, aby nastoupila do práce, jež by ji neuspokojovala nebo dokonce stresovala.

Je rád, že jejich společná dcera Julie (10) po příchodu ze školy nemusí být sama, že je klid a pohoda, když přijde unaven z práce domů. Chcete-li si někdo s Pavlem domluvit schůzku, se smíchem ho odkazuje na svou ženu. „To musíte zavolat Janě, ona je můj manažer!“

Láska a peníze spolu ve vztahu vždycky trochu souvisejí. Pokud někomu chybí kouzlo osobnosti, ani miliony to nespraví, ale ani vztah oslňující osobností, která nemá ani na rohlík, nemá do budoucna valné vyhlídky.

Říká se, že peníze kazí charakter, a mnohdy to tak skutečně je. Nestává se to ovšem každému. I v populaci bohatých se najdou „osvícení“, kteří jsou si vědomi toho, že peníze samy o sobě ke štěstí nestačí, že pravé hodnoty jsou jinde.

Jak pravil Richard Branson v interview pro Bild: „Peníze by neměly být motivací. Nejde až tak moc o peníze, ale o to být úspěšným. Bylo by samozřejmě krásné, kdyby na konci roku bylo více příjmů než výdajů.

Ale peníze jsou vedlejším produktem“.

Čím víc lásky, tím víc rozvodů

Jen co jsem přiletěla do Indie, kde pracuji na reportáži o smluvených manželstvích, několik lidí mě upozornilo, že budu mít problém, aby se mi k tomuto tématu místní lidé vyjádřili.

Čím víc lásky, tím víc rozvodů

„Západní novináři sem pořád jezdí dělat negativní reportáže o smluvených manželstvích, aby mohli ukázat, jak je indická společnost divná,“ říkali mi.

Ačkoli někteří lidé, se kterými jsem mluvila, vyjádřili zklamání nad tím, že západní společnost nechápe pointu smluvených manželství, mluvit o něm chtěli úplně všichni.

Indové totiž do hloubi duše věří, že manželství má být postaveno na racionálnějším základu, než je láska.

Jako argument rádi používají fakt, že Západ, kde polovina manželství ztroskotá, je poslední, kdo by měl nad smluvenými manželstvími ohrnovat nos.

V Indii se rozvádí zhruba jedno procento párů, což má samozřejmě hlubší důvody než je tradice smluvených manželství, ale za zmínku to stojí.

Více o seriálu: Láska 2010

Smluvená manželství už v Indii dnes už většinou nefungují tak, že rodiče vyberou svým dětem partnera a představí jim ho až při svatbě.

Budete mít zájem:  Vitaminy Pro Děti Rakytníček?

Rodiče stále sice vybírají svým dětem partnery podle kritérií jako jsou materiální zabezpečení, vzdělání, kasta nebo alespoň „podobnost rodin“ a astrologická kompatibilita, ale finální rozhodnutí v „moderních indických rodinách,“ už nechávají na mladých. Ti si můžou vzájemně volat, psát e-maily a mít šanci se aspoň trochu před svatbou poznat.

ARTI, sedmadvacetiletá vzdělaná a úspěšná Indka, která žije v Londýně, své rodiče v Dillí dokonce sama poprosila, aby jí s hledáním manžela pomohli, i když oni sami ji podporovali v tom, aby si někoho našla sama. Je pro ni důležité, aby rodiče vybrali někoho, s kým budou sami spokojeni. Indická manželství totiž nejsou spojením životů dvou lidí. Jsou spojením dvou rodin.

Předchozí díl seriálu: Když muž zahýbá, ale ne s milenkou

Indem v Americe

Třiatřicetiletý JOGEŠ pochází z Dillí, ale vysokou školu vystudoval ve Spojených státech a už tam zůstal. Stal se americkým občanem, v Kalifornii má úspěšnou firmu a jezdí terénním Porschem. V těchto aspektech se životu na Západě přizpůsobil naprosto bez problémů. Co se týče vztahů je ale zarytým Indem.

Smluvená manželství fungují,“ říká Jogeš. „Nikdo mě přece nezná tak dobře jako moje vlastní rodina.“
Když mu bylo třicet, zavolal tátovi do Dillí a řekl mu, že je připraven nechat si najít nevěstu. Byl finančně zabezpečený a na manželství se cítil zralý.

Otec rozhodil sítě v okruhu svých známých a brzy začaly chodit životopisy nevěst, ze kterých rodina vybrala pět kvalifikovaných kandidátek.

Všechny splňovaly požadované podmínky: pohledné hinduistky, světlá pleť, vysokoškolské vzdělání, jejich rodiny na tom byly finančně podobně dobře jako Jogešova rodina a nevadilo jim, že nevěsta se bude muset přestěhovat do Ameriky.

Jogeš si z uchazeček vybral jednu, o deset let mladší dívku ze stejné části města. Přes svátky ji přijel navštívit a požádat o ruku. Když přiletěl do Indie podruhé, bylo to už na svou vlastní svatbu.

Dnes, skoro dva roky po svatbě spolu žijí v Kalifornii, čekají první dítě a oba září štěstím. „Věděl jsem, že mi rodina vybere dobře,“ říká Jogeš. „A kdyby nevybrali, tak mi pomůžou manželské problémy vyřešit.

Od toho je rodina.“

Valentýnská soutěž: Vyhrajte knihu za příběh lásky!

Vyberte mi nevěstu…

S. SITAMARAN, sedmdesátiletý univerzitní profesor, říká, že láska je sice důležitým faktorem i ve smluvených manželstvích, ale ne hned. „U vás přichází prvně láska a manželství až po ní.

U nás přichází láska až po manželství,“ vysvětluje.

Sitamaran, který svoji ženu poznal prostřednictvím smluveného manželství před 40 lety, vypráví, že tenkrát poprosil rodiče, aby mu prostě vybrali takovou ženu, se kterou si myslí, že by si rozuměl. A manželství mu prý vyšlo skvěle.

Pro lidi za západního světa, kteří často na svých rodičích nenechají ani výběr vánočního dárku, natož životního partnera, je to jen těžce představitelné. Má to bezesporu i svoje výhody. Když jsou rodiče přímo odpovědní za manželské štěstí svých dětí, jen těžko můžou dva roky po svatbě, když přijdou manželské problémy, říci: „A neříkala jsem ti, ať si toho blbečka nebereš?“

Dokud nás rozvod nerozdělí

Takže, Kelly, čím to je? Je pravděpodobné, že při vstupu do prvního manželství jsou lidé mladí, nevyzrálí a nejistí, zatímco ve druhém nebo dalším svazku jsou již starší, vyzrálejší a jistější. Tyto charakteristiky ovlivňují způsob komunikace a osobní rozvoj partnerů.

V čem je druhé  manželství obvykle lepší? Jak jsem se zmínila ve svém článku Why First Marriages Fail, lidé, kteří vstupují do vztahů příliš mladí, vytvářejí nevyzrálé komunikační a konfliktní vzorce.

I když z takového vztahu vzejde manželství, jsou již tyto vzorce plně ukotvené a je velice nepravděpodobné a zřídkavé, aby došlo k jejich změně.

S přibývajícím věkem si lidé osvojují lepší komunikační dovednosti i schopnost řešit konfliktní situace, což souvisí s tím, že přibývá zkušeností a sebereflexe – jak o nás jakožto jedincích, tak i v rámci partnerství, skrze vztahy s různými partnery.

Proto lidé, kteří uzavírají manželský svazek později v životě nebo následně po prvním manželství, mají potenciál mít více spokojený vztah, protože jsou srovnanější sami se sebou v kontextu vztahu a protože vyvinuli partnerské dovednosti, vedoucí k větší spokojenosti ve vztahu.

Pro nevyzrálý vztah je charakteristické, že motivace pro naše jednání pramení ze strachu.

Takže rozdíl je ve zkušenostech. Jaké další faktory ovlivňují kvalitu manželství? Další důvod, který v článku uvádím, je ten, že ideálně tvoříme vztah s partnery, kteří nás podporují v našem individuálním růstu.

Tato myšlenka vychází z teorie expanze sebe sama Arta Arona, podle které mají všichni lidé vrozenou touhu růst a stávat se lepšími.

Když vstupujeme do manželství moc mladí, v časech rychlého osobního růstu, více riskujeme, že se vzájemně udusíme v rámci vlastního rozvoje.

Nevyzrálý a nejistý partner se bude nejspíš víc obávat příliš rychlé změny v osobním růstu partnera, která obvykle přerůstá vztah, než partner sebejistý a zralý, který spíše partnera v jeho růstu povzbudí a podpoří. První manželství se častěji rozpadají proto, že jeden nebo oba partneři si navzájem brání v růstu.

Konec nefunkčních manželství

Co byste vzkázala manželům v druhém nebo třetím svazku? I když jsou druhá a další manželství více vystavena riziku rozpadu, mají zároveň potenciál být víc naplňující. Lidé zůstávají ve vztazích, když jsou spokojení.

Když míra spokojenosti poklesne a zejména pokud zůstane nízká po delší čas, partneři směřují k rozchodu. Následné manželské svazky mají tendenci rozpadat se, protože partneři, kteří již mají jednou rozvod za sebou, se již nebudou tolik obávat dalšího rozvodu, pokud bude partnerství nefunkční.

Podle mého názoru je tohle lepší situace ve srovnání s přetrváváním ve vztahu proto, že se lidé cítí pod tlakem nebo se obávají neznámého. Takže můj vzkaz je: neobávejte se statistik, které vykazují vyšší počet rozvodů u druhých nebo dalších svazků.

Pojďme se raději soustředit na skutečnost, že další manželské svazky můžou být potenciálně mnohem více naplňující a uspokojující než ty první, ale zároveň, pokud budou neuspokojivé, není problém pro partnery se z nich vymanit, což je pozitivní.

Jaké jsou rozdíly mezi nevyzrálou a zralou láskou? Pro nevyzrálý vztah je charakteristické, že partneři neznají příliš dobře sami sebe, jsou nejistí, mají horší komunikační schopnosti, limitované dovednosti řešit konflikty,  budou pravděpodobněji víc omezovat růst partnera a  jejich motivace častokrát pramení ze strachu. Vyzrálou podobu lásky naproti tomu charakterizuje skutečnost, že partneři znají dobře sami sebe, jsou sebejistí, dokážou lépe komunikovat a řešit konfliktní situace, spíše podpoří partnera v růstu a jejich motivace pramení z lásky.

Dlouhodobé vztahy by měly expandovat a růst na individuální i partnerské úrovni.

Jsou lidé opravdu prokletí, když vstoupí do manželského svazku příliš mladí a nevyzrálí? Ne, to ne. Hovořím o některých párech, co se brali mladí, abych vysvětlila jistý typ vztahů.

Každý pár je jiný a mnoho partnerů může mít dobré komunikační schopnosti i schopnost řešit konflikty, což si možná osvojili od svých rodičů, nebo je možná v momentě vstupu do manželství neměli, ale osvojili si je v manželství později. To samé platí pro osobní rozvoj.

I když lidský osobní růst a změny jsou podstatně rychlejší v mladších letech, neznamená to, že se jejich partner nebude měnit stejným směrem a stejnou rychlostí. Existuje množství příkladů partnerů, kteří se brali mladí a zráli společně.

Takže řekněme, že existují rizika v prvním manželství, a pokud jsou si jich partneři vědomí, můžou podniknout patřičné kroky ke zlepšení.

A co byste doporučila dlouhodobým párům? Dělejte spolu nové věci, to je něco, co udržuje vášeň. Mluvte spolu – mluvte o vašich snech, nadějích, cílech do budoucna, a vytvořte si společný plán, jak toho dosáhnout.

Bavte se o aktivitách, kterým by se každý z vás rád věnoval, a vydefinujte si ty, které vás baví oba. Když mají partneři sdílené cíle, aktivity nebo projekty, nacházejí tak smysl v jejich vztahu a životě.

Dlouhodobé vztahy by měly expandovat a růst na individuální i partnerské úrovni.

Na jaké teorie se můžete odkázat? Už jsem se zmínila o teorii expanze, což je práce Arta Arona. Aron také demonstruje, jak nové aktivity podporují vášeň v dlouhodobých vztazích. John Gottman zas identifikoval tzv.

čtyři koně apokalypsy, poukazující na destruktivní komunikaci a konfliktní vzorce, které můžou predikovat rozpad vztahu.

Napadá mě také práce Stephanie Coontzové, která se zabývala historickými vzorci manželství a uvádí, že i když dnes existuje větší rozvodovost, mají manželství potenciál být mnohem uspokojivější než v minulosti, kdy partneři považovali zůstat spolu za povinnost (zejména ženy).

7 důvodů, proč je někdy rozvod lepší než špatné manželství!

Rozvod není nic příjemného, ale doba naštěstí pokročila a už vás maloměšťácky necejchuje hanbou a vinou. Přesto vás taková zkušenost poznamená. Snažíte se bojovat o manželství kvůli dětem, statusu manželky i kvůli pocitu, že přece nezahodíte společné roky života.

Někdy to ale prostě nefunguje, ať děláte, co děláte. A rozvod se nakonec jeví jako úlevné řešení situace.

Ačkoli to vypadá, že vás po rozvodu čekají jen oči pro pláč, tahanice o děti a majetek nebo samota, nemusí tomu tak být. Věřte nebo ne, i na rozvodu se dají najít pozitiva a benefity pro váš život.

Tady máte několik důvodů, proč je lepší odejít než zůstat v nezdravém manželství:

Budete mít větší šanci potkat toho pravého

Když jste vdaná, podvědomě se snažíte držet se od opačného pohlaví, aby váš partner nežárlil. Tak samozřejmě propásnete spoustu příležitostí potkat skvělé lidi a navázat nové kontakty.

Když jste šťastně vdaná, je to samozřejmě v pořádku! Ale pokud máte pocit, že vaše manželství připomíná Papinův hrnec, rozvod vám může pomoci nakonec najít tu pravou lásku a partnera přesně pro vás.

Některé studie skutečně ukazují, že lidé, kteří se znovu berou, mají menší pravděpodobnost, že se rozvedou. Lépe se znají a mají více zkušeností i trpělivosti.

Svou energii můžete věnovat osobnímu růstu

Pokud zůstanete delší dobu ve špatném manželství, vaše emocionální pohoda se vytratí a vy se ztrácíte. Vzpomínáte si na své staré koníčky nebo na věci, které vám přinášely dříve radost? Podporuje manžel vaše rozhodnutí a záliby? Užíváte si teď svého života? Pokud jsou vaše odpovědi „ne“, možná je čas udělat nějaké změny.

Po rozvodu mnoho lidí potvrzuje, že se se vrhli na osobní růst a dali energii do sebe, místo do nefunkčního vztahu.

Budete se cítit šťastněji

Věřte tomu nebo ne, ale když se dostanete pryč ze špatného manželství, sice ztratíte manžela, ale místo toho získáte štěstí. Život je příliš krátký na to, aby jste ho vyplýtvala na špatné vztahy! A pokud neřešíte už nic jiného, než jak jste nešťastná se svým partnerem, je vážně čas jít.

Rozvod může být zpočátku šok, ale později budete moci tuto stránku otočit a otevřít novou kapitolu ve svém životě. Je pravděpodobné, že bude o moc šťastnější než ta předchozí. Některé výzkumy ukazují, že muži i ženy se cítí šťastnější už 5 let po skončení manželství, protože se cítí více spokojeni se svými životy.

Budete mít zájem:  Konzervativní Léčba Ruptury Achillovy Šlachy?

Vaše děti budou více v pohodě

Hlavně udržet manželství kvůli dětem, to zní v hlavách zodpovědných maminek a tatínků. Pokud to ale nejde a trápení visí ve vzduchu den co den, věřte, že rozvod nakonec může být šťastnější řešení než neustálé dusno.

Vaše děti slyší sarkasmus a hádky a mohou se neustále cítit ve stresu. Takto se nenaučí, co je to zdravý vztah plný lásky, což by mohlo vést k obrovským problémům v jejich budoucím osobním životě. Pokud tedy nechcete ničit psychický stav vašeho dítěte, měli byste jim ukázat, jak se vzájemně respektovat a najít kompromis. A nezapomeňte na zlaté pravidlo – šťastný rodič znamená šťastné dítě.

Zlepší se vám zdraví

Většina lidí věří, že manželství posiluje zdraví, ale v případě špatného manželství to vůbec nefunguje. Naopak, nešťastné, konfliktní manželství může být pro vás zdravotně horší.

Studie potvrzují, že život v nepřátelském vztahu může být stejně fyzicky škodlivý jako příliš mnoho alkoholu nebo chronický pracovní stres. Takže pokud jste ještě nenašli cestu ven ze špatného vztahu, máte zvýšené riziko srdečních onemocnění, rakoviny, artritidy, diabetu a slabšího imunitního systému. Navíc i malé řezy a rány na kůži se hojí o 40 % pomaleji!

Začnete vypadat lépe

Po rozvodu se můžete dočkat změn k lepšímu i ve vašem vzhledu. Spousta lidí přiznává, že znovunabytá vnitřní pohoda a sebevědomí přispěly k tomu, že se začali cítit lépe a živěji. Jak jejich vnitřní já rozkvétalo, jejich vzhled se pomalu změnil k lepšímu.

A co víc, po rozvodu má většina lidí tendenci změnit svůj zevnějšek záměrně – začnou na sobě více pracovat, kupovat si nové oblečení, aktualizovat make-up a tak dále. Tyto změny také pomáhají zlepšit jejich sebedůvěru a pocit pohody. A ukázat okolí, že jste znovu ve hře!

Budete mít jednodušší odchod do důchodu

Zřídkakdy nás rozvod finančně nepoznamená. Avšak z dlouhodobého hlediska může být skutečně finančně prospěšný! Některé studie dokazují, že rozvedené ženy, které se nikdy nevdaly znovu, jsou často ve stáří velmi dobře zajištěné.

Po rozvodu se obvykle zaměřují na svou kariéru a pracují více hodin než dříve, zvláště pak ženy ve středním věku s odrostlými dětmi. Najednou máte finance také pro sebe, dokonce můžete výrazně zvýšit příspěvky na své důchodové zabezpečení.

autor: Kamila U.

Láska v ohrožení. Rozvodovost rapidně stoupá. Co s tím?

Foto: Prostock-studio, Shutterstock.com

Rozvolňování. K němu mnozí vzhlíželi, možná se za něj už i modlili. Láska si toho v posledních týdnech dost vytrpěla a zdá se, že první kroky některých párů povedou k právníkovi. Co všechno opatření spojená s epidemií koronaviru napáchala a jak to ovlivňuje rozvodové statistiky?

Další z černých scénářů se naplňuje.

Britská právnička Fiona Shackleton uvedla, že za běžných okolností dochází k nárůstům počtu žádostí o rozvod v době letních prázdni a přes Vánoce, kdy spolu páry tráví více času.

Varovala, že si stačí jen představit, co nařízená karanténa v době koronaviru asi udělá s partnerskými vztahy. (Někde to ale i vztahu prospívá. Proč jsou teď někteří muži více nadržení? )

Virus pochází z čínského Wu-chanu a tam také jako první opadla přísná karanténní opatření. V Číně hned poté masivně stoupla rozvodovost. V některých okresech dokonce došlo k přetížení místní samosprávy kvůli vyřizování žádostí o ukončení manželství.

Experti na vztahy, včetně americké sexuoložky Laury Berman, hlásají, že je třeba připravit se na řetězovou reakci. Podle této odbornice se „chuť rozvádět“ dostala už i do Spojených států amerických. A jen tam rozhodně nezůstane. Co je špatně a proč vlastně karanténa napáchala takové škody?

Být spolu 24 hodin 7 dní v týdnu je nepříjemné i pro velmi stabilní páry.

K nepřetržitému kontaktu přidejte finanční stres, strach z nemoci, existenční obavy, nekonečné požadavky dětí, online školní výuku a práci z domova.

Jde o obrovskou zatěžkávací zkoušku, kterou neustojí jen tak někdo. Partneři spolu nejdříve přestanou komunikovat, odcizí se, a pak na sobě začnou hledat jednu chybu za druhou.

Když se život najednou takhle zastaví, máte čas si všimnout, jestli si s protějškem nejste cizí vlastně už dávno. Jestli si máte stále co říct, nebo jen setrvačností udržujete chod domácnosti.

Některé páry si s aktuálním rozvolňováním vládních opatření od sebe odpočinou a jsou schopné vrátit se k normálu, jiné spolu odmítají žít dál.

Také si teď říkáte, jestli má vaše partnerství smysl? Ještě než začněte vyplňovat rozvodové papíry, jděte cestou poslední a jediné možné záchrany.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Karanténa prověřila vztahy. Ustojí to vaše láska, nebo jste se odcizili?

V případě, že na partnerovi vidíte jen to špatné a máte pocit, že vám vůbec nerozumí, primárně zkuste zajít do manželské poradny a oslovit odborníka.

Ano, peníze možná jsou v této době velkým problémem, ale na druhou stranu mnozí lidé v karanténě ušetřili na dojíždění nebo měli odloženo na dovolenou.

Investujte do vztahu a spojte se s terapeutem, který vám pomůže ventilovat a zpracovávat pocity, jež se ve vás v posledních týdnech nahromadily.

Má-li někdo z vás stav, kdy se na toho druhého nemůže ani podívat, cloumá s ním vztek, zlost nebo zklamání, promluvte si o tom, že každý z vás potřebuje vlastní bezpečný prostor. I kdyby se mělo jednat o malý koutek v rohu místnosti, oddělený třeba baldachýnem. Než vás terapeut přijme, netlačte na pilu a nechte se takto navzájem „vydýchat“.

Odděleně choďte na procházky a popřemýšlejte, co konkrétně vám na vztahu vadí, jak dlouho se cítíte mizerně a proč s partnerem nechcete mluvit. Informace se vám budou hodit pro terapeutické sezení a srovnané myšlenky vám umožní nechovat se unáhleně. Nestranná osoba do situace pomůže vnést trochu světla a zklidnit rozbouřené emoce. A právě tohle teď potřebujete.

Ostatně, britský deník Daily Mail zveřejnil průzkum, z něhož vyplývá, že více než 54 procent rozvedených lidí začne dříve či později přemýšlet, zda rozpad manželství nebyl chybou. Vždy je proto vhodné podniknout pro jeho záchranu maximum.

Život po přísné karanténě. Užijte si sex v hotelu!

Proč se Češi rozvádějí?

První, mírně šokující tvrzení říká, že rozvodů u nás v podstatě zase tak moc nepřibývá. Jistě, čísla jsou alarmující: historického maxima 50procentní rozvodovosti jsme dosáhli v roce 2010, pak se její hladina zase snížila.

V roce 2012 činila 44 %, což znamená, že se rozvedlo kolem 28 tisíc manželství – a to je prakticky stejný počet jako v roce 1980. Jenže tenkrát se zároveň uzavíralo i víc sňatků, protože „žít spolu na psí knížku“ se moc nenosilo. Takže v kolonce rozvodovost se ve statistice ČSÚ objevil daleko nižší údaj, 30,7 %.

Logická otázka tedy zní: Proč se méně bereme, když pro nás manželství stále představuje důležitou hodnotu? Odpovědí může být další překvapivé tvrzení: Právě proto!

Láska především

„Každá sociální instituce, manželství nevyjímaje, má tři důležité aspekty,“ vysvětluje sociolog Petr Fučík.

První je strukturální – tedy vyzkoušené vzorce jednání, druhý normativní (hodnoty a významy, které s ní spojujeme) a třetí disciplinační (ukazuje, jak vysoké je riziko odmítnutí, trestu či stigmatu, když tuto vyzkoušenou instituci zavrhneme).

„Myslím, že můžeme očekávat, že instituce manželství nebude mizet a oslabovat ve všech aspektech stejně. Může ubývat lidí, kteří do manželství vstupují, ale nemusí ubývat lidí, kteří mu přikládají významnou hodnotu.

Stejně můžeme manželství považovat za úžasné, žádoucí a prospěšné, ale nemusíme odsuzovat lidi, kteří tak nečiní, nebo jim to nevyjde. Myslím, že během 20. století posílil aspekt normativní, to znamená, že čekáme od manželství více, partnerské vztahy se posunuly do centra naší pozornosti.

To, čím jsme, odvozujeme daleko více od láskyplného vztahu než lidé v minulosti. Na druhé straně si myslím, že oslabuje disciplinační i strukturální aspekt. Rozvod je běžnější, stigmatizace slabá. Je to paradoxní, ale čím je ideální manželství vzácnější, tím spíše po něm toužíme. Je jasné, že už to nebude instituce, do níž vstoupí 95 % populace, ale na nezájem určitě nezajde,“ dodává sociolog z Masarykovy univerzity v Brně.

Manželství už není společensky nevyhnutelné ani ekonomicky nezbytné, uzavíráme ho pro ně samotné, jde nám v první řadě o „čistý vztah“. Podle britského sociologa Anthony Giddense se základem manželství stala romantická láska, prostor pro sdílení niterních prožitků, emocí a intimity – tedy koncept, který bychom před několika desítkami let s manželstvím prakticky nespojovali.

Z pohledu individuálního prožívání je to paráda! Jenže romantická láska jako základ manželství činí tuto instituci zároveň křehčí: Pokud nejsme v manželství šťastní, rozvádíme se a hledáme, kde nám bude líp.

Někteří psychologové upozorňují, že je-li rozvod příliš snadný, snižuje se ochota partnerů investovat do vztahu ve chvíli, kdy přestává být uspokojivý. „Důraz na romantickou lásku je sice faktorem, jenž činí manželství křehčím, ale co se týče ochoty investovat, je to dvojznačné,“ domnívá se sociolog Fučík.

„Na jednu stranu lze říci, že se celkem snadno můžeme z manželství vyvázat, na druhou stranu právě riziko ukončení vztahu nutí oba partnery k určité práci na něm.

Někteří autoři, například Američanka Karla Hackstaffová to dává do souvislosti s emancipací a posílením pozice žen, protože riziko rozvodu umožňuje vyjednávat také o jejich očekáváních. Rozvodovost tedy podle ní narušuje patriarchální model manželství.“

Rozvedená babička? A co má být?

Nové trendy můžeme vystopovat i v životní fázi, kdy se manželé rozvádějí. Stále se sice rozvádí hodně mladých párů v prvních letech manželství, ale jich „mládí“ vypadá jinak než, řekněme, před třiceti lety, kdy se do manželství vstupovalo na prahu dvacítky. Sociologové někdy mluví o „manželstvích na zkoušku“.

Ta dnes mezi dvacátníky prakticky neexistují. K tomu, aby si partneři vyzkoušeli, jestli spolu mohou žít, není třeba kupovat bílou róbu a běhat po úřadech. Těm dnešním „časně rozvedeným“ je spíš kolem třicítky. Na druhou stranu, čím zralejší jedinci do manželství vstupují, tím větší je šance, že spolu vydrží déle. (Např.

páry, které se v roce 2008 rozváděly, spolu žily průměrně 12,3 roku.)

Tím skutečně novým trendem je rozvod dlouhodobých manželství včetně rozpadů tzv. „prázdných hnízd“. Zatímco počet rozvodů do deseti let trvání manželství od roku 1980 klesá, v kategorii do 15 let je dvojnásobný a po dvaceti letech se rozvádí třikrát víc manželů než dřív.

Ubývá přitom klasických „hard“ důvodů typu alkoholismus nebo násilí a přibývají „soft“ důvody, které můžeme stručně shrnout zhruba takto: nemáme si co říct, už nás nic nespojuje, podvádíš mě, nemůžu vedle tebe osobnostně růst a navíc ekonomicky jsme schopni žít každý zvlášť.

Socioložka Karla Hackstaffová dokonce mluví o kultuře rozvodovosti. Tím, že je rozvod společensky akceptován, vytváří sebeposilující smyčku – manželé přijímají fakt, že není problém rozvést se, a po letech společného života přehodnocují své vztahy.

Dojdouli k závěru, že „jim to nestojí zato“, moc s podpisem rozvodových formulářů neváhají.

Svatba, rozvod a vzdělání

Budete mít zájem:  Karon injekce – příbalový leták

Pokud si říkáte, jak je dobře, že do výběru partnera už nemluví rodiče a že se na vás nikdo nebude dívat skrz prsty, když je mezi vámi a vaším vyvoleným či vyvolenou vzdělanostní a/nebo majetkový rozdíl, máme pro vás další lehce šokující tvrzení.

Až na výjimky se totiž dobrovolně chováme skoro stejně, jako v dobách „sociálního diktátu“. Princové a popelky (jakož i princezny a popeláři) patří spíš do pohádek a romantických filmů.

„Vzdělání, kterého dosahujeme, jazyk, který používáme, způsoby, jimiž trávíme volný čas – to všechno je ovlivněno socializací v rodině původu a to všechno ovlivňuje pravděpodobnost, s kým se potkáme a s kým si budeme rozumět,“ píše Petr Fučík v publikaci Rozvod a změny reprodukčních strategií.

Zkrátka to, co odborníci nazývají „výběrovým párováním“, se drží i v moderní společnosti, takže většina z nás zůstává ve stejném sociálním poli, v němž se jeho rodina pohybuje už pár generací.

Podívejme se, jak vypadá rozvodovost ve vztahu ke vzdělání. Po pravdě, žádné extrémní rozdíly v Česku nenajdeme. Zajímavé ovšem je, že vysokoškoláci, muži i ženy, se rozvádějí po delším prvním manželství než lidé s nižším vzděláním. Ale obecně nejvyšší rozvodový index (počet rozvodů na 100 uzavřených sňatků) mají ženy vysokoškolačky a muži s výučním listem.

Vzhledem k tomu, že mnohem častěji jsou iniciátorkami rozvodů ženy, můžeme si tenhle údaj vysvětlit třeba tak, že vysokoškolačky mají lepší uplatnění na trhu práce, a tedy menší obavy, že by rozvod ekonomicky nezvládly.

Zatímco manželky vyučených mužů, jejichž výdělky i potenciál najít práci, je relativně nižší, mohou nabýt dojmu, že bez takového partnera jim o moc hůř nebude.

Nerovné svazky

A další zajímavý údaj: Rozvedené vysokoškolačky mají méně dětí než vysokoškolačky žijící v manželství, u žen s nižším vzděláním se tenhle efekt tak často neprojevuje. Důvodů bude patrně několik. Ve výzkumech se opakovaně potvrzuje, že k formám partnerského soužití jsme značně benevolentní, ale rodičovství máme stále nejčastěji spojené s manželstvím.

Vysokoškolačkám se zpravidla daří tyhle hodnoty naplnit. Vdávají se často až za prahem třicítky, v prvních letech manželství přichází i dítě. Pokud se ale manželství rozpadne a nového partnera žena najde až s určitým odstupem, může se stát, že vsadí spíš na kariéru a o další děti nemá zájem, nebo se dostane do věku, kdy se jí otěhotnět už nedaří.

Celkově ovšem, zdá se, opakované sňatky zvyšují porodnost: Ženy, které se rozvedly a znovu vdaly, mají více dětí než jejich vrstevnice, které žijí stále v prvním manželství. V novém vztahu se totiž snáze rozhodnou pro další potomky, kteří by se jinak už patrně nenarodili.

Ženy s nižším než vysokoškolským vzděláním ale přivádějí častěji na svět děti i mimo manželství. Např.

v roce 2008 jen 18 % dětí narozených mimo manželství mělo matku vysokoškolačku, 71 % mělo matku se základním vzděláním, což sice může být projevem liberalizace a upřednostnění nesezdaného soužití, ale možná i faktu, že s muži v nižších vzdělanostních kategoriích je obtížnější udržet trvalý vztah.

Ostatně, že tito muži jsou jako partneři nejméně atraktivní, dokazuje i fakt, že při dalším sňatku volí ženy bez rozdílu věku častěji muže s vyšším vzděláním, než jaké měl jejich první manžel.

Zatímco šanci mužů na nové manželství zvyšuje vzdělání a přítomnost vlastních dětí v domácnosti, u žen tyhle faktory naopak nehrají roli. V jejich případě je nejdůležitější, v jaké životní fázi se rozvod odehrál – čím dřív, tím silnější je šance vstoupit do nového vztahu.

Rozvedená žena s dětmi mnohem častěji než rozvedený muž zůstává sama.

„Rodičovství naplňuje emocionální potřeby a tím odsouvá nutnost hledání partnerského vztahu na neurčito (což je princip, který u singles nenalézáme)… Omezení ve vztahu k dítěti jsou vnímána jako samozřejmá součást životních situací a zcela jinak než omezení ve vztahu k partnerství,“ konstatuje se v analýze Rozvod a změny reprodukčních strategií. Ženy, které zůstávají dlouho rozvedené, nebo ty, které se rozvedou ve vyšším věku, často zdůrazňují význam vlastní svobody a odpovědnosti za svá rozhodnutí. „Konečně si mohu žít po svém“, případně drsněji „Už nikdy nechci, aby se mi doma válely špinavé ponožky nějakého chlapa“. „Pro rozvedené ženy se snižuje atraktivita klasických forem partnerství. Literatura hovoří o tom, že je to negativní důsledkem traumatu rozvodu. Z mých dat ale vyplývá domněnka, že odklon naopak může pramenit z úspěšné adaptace,“ konstatuje sociolog Petr Fučík.

Nakolik se rozvody rodičů týkají nezletilých dětí a jak probíhá jejich adaptace na rozpad rodiny – to jsou otázky na samostatné téma…

Literatura:

Fučík, P. (2015). Rozvod a změny reprodukčních strategií. Brno: Masarykova univerzita Šatava J., Janský P. (2015). Analýzy ekonomických dopadů rozvodu na oba manžele. Praha: Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.

Jak přežít rozvod: Tohle vždy fungovalo a fungovat bude

Není v životě nic krásnějšího než upřímná, něžná a opětovaná láska. Čím vášnivější ovšem milostný cit je, tím více bolí rozchod. Nemluvě o rozvodu manželství, kde ještě více než sami partneři trpí rozbitím rodiny jejich děti.

Jak přesně probíhá rozvod, se dozvíte v galerii. 

„Před láskou nikdo neuteče, a když, tak je to jeho škoda,“ říkával Jiří Suchý a měl bezesporu pravdu. O šťastné celoživotní lásce sní děti už od útlého věku – život v harmonickém vztahu s milovanou osobou, korunovaný zplozením potomků, je pro většinu lidí smyslem života.

Ne nadarmo se ale říká, že od lásky je k nenávisti jen docela malý kousek. A tak zatímco v 50. letech skončilo rozvodem přibližně 10 procent z nich, v roce 2005 poprvé dosáhl poměr až k 50 procentům.

Zajímavé je, že se začínají v hojné míře rozpadat manželství i po 20 a více letech, což psychologové přičítají tomu, že mnoho dlouhodobě rozhádaných a nefungujících manželství drželo pohromadě jen s ohledem na děti. Ve chvíli, kdy se potomci osamostatní, už manželé nemají nic, co by je spojovalo.

V posledních letech se sice míra rozvodovosti mírně snížila na 47 procent, odborníci v této souvislosti ovšem poukazují na to, že její relativní pokles je způsoben tím, že dramaticky přibylo nesezdaných párů, což lze odvodit z počtu dětí narozených mimo manželství.

Zatímco ještě v roce 1990 jich bylo pouhých osm procent, dnes už jde bezmála o polovinu. Trendem, který se podle matrik rozmáhá v současnosti, je nejdříve děti, a teprve potom, po několika letech, svatba.

NEVĚRA, NEZÁJEM I ALKOHOL

Nejčastější příčinou rozvodů je podle informací evidovaných rozvodovými soudy neuvážený sňatek.

Zamilují se do sebe lidé, kteří se k sobě z různých důvodů nehodí, což si ale pod omamným vlivem lásky neuvědomují. Založí rodinu, vydrží spolu pár měsíců nebo let, ale jejich vztah je předem určen k neúspěchu.

Hned na druhém místě je alkoholismus jednoho z partnerů, v těsném závěsu pak odhalená či přiznaná nevěra. 

Slovníček pojmů

PŘEDMANŽELSKÁ SMLOUVA

Dohoda mezi budoucím manželem a manželkou, že každému z nich bude výlučně patřit to, co si po uzavření sňatku sám koupí, a každý z nich bude výlučným odpovědným dlužníkem vůči svým věřitelům z dluhů, které sám udělá. Pokud se manželství rozvede, odpadá nutnost soudit se o majetek podobně jako při dohodě manželů při rozvodu.

SPOLEČNÉ JMĚNÍ

Soud vychází ze zásady, že podíly manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Ze společného jmění se jim nahradí to, co ze svého výhradního majetku vynaložili na společný. Například pokud si po svatbě koupili byt a zrekonstruovali ho za úspory jednoho z nich. Soud přitom hájí především práva a potřeby nezaopatřených dětí.

VYPOŘÁDÁNÍ MAJETKU

Společné jmění manželů zaniká okamžikem zániku manželství. Společné jmění manželů včetně dluhů si ale mezi sebou musí vypořádat. Buď se dohodnou, komu připadne jaký majetek, kdo bude splácet případné společné dluhy, a dobrovolně uzavřou dohodu o vypořádání majetku, nebo bude jejich majetkové vyrovnání řešit soud.

STŘÍDAVÁ PÉČE

Jedna z forem péče o dítě, kdy rodiče po rozvodu nebo rozchodu žijí odděleně. Čas, který tráví dítě s každým z rodičů, by měl být stejný nebo alespoň srovnatelný. Otec a matka se mohou střídat v péči o dítě v intervalech v řádu několika dnů, případně týdnů. Vždy musí být brán v potaz zejména zájem dítěte.

COCHEMSKÝ MODEL

Nový přístup k soudnímu rozvodu, který české soudnictví přebírá z Německa a Skandinávie. Smyslem je zajistit dítěti právo na oba rodiče a minimalizovat psychické dopady rozvodu. Soud přihlíží nejen k názorům a posudkům právníků, ale i sociálních pracovníků a psychologů.

ROZVODOVÉ KAMARÁDKY

Ženy, které se samy rozvedly a hledají spřízněné duše pro sdílení pocitu nespravedlnosti a úzkosti mezi svými kamarádkami. S nimi často kují pikle proti manželům tak úspěšně, že se jim podaří rozbít manželství, i když k tomu není žádný racionální důvod.

JAK PŘEŽÍT ROZVOD

Rozvod je pro každého z manželů traumatizujícím zážitkem, který může nebezpečně ohrozit vaši psychiku, ale zejména psychický vývoj vašich dětí.

Nesrovnatelně šetrnější možností je takzvaný rozvod nesporný, kdy vás soud rozvede na základě předložení vzájemné dohody o úpravě výchovy dětí po rozvodu, o úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a případného výživného po rozvodu.

Pokud se manželé na zmíněných záležitostech nedohodnou, nezbývá jim než zvolit rozvod sporný, který je mnohem složitější, zdlouhavější, nepříjemnější a v neposlední řadě vyjde výrazně dráž, protože se nechávají zastupovat advokáty.

Ve sporném řízení soud zjišťuje příčiny rozvratu manželství, míru zavinění manželky a manžela, jeho součástí jsou výslechy účastníků i svědků. Takový rozvod většinou vystupňuje nenávist mezi manželi a dále může poškodit psychiku dětí.

Láska a vztahy – 07. 11. 2019Autor: Týdeník Květy

256 kWh/m²/rok)“,“price“:“5 985 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd82cec4001.09151161.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-2-kk-praha-5-nadrazni-4025639″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu atypický“,“locality“:“Děčín, Tržní“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, 1. patro, umístění v centru, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“4 100 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd80bf0a814.20218526.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-atypicky-decin-trzni-4025637″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 3+1″,“locality“:“Pardubice, Bělehradská“,“information“:“osobní vlastnictví, panelová konstrukce, přízemí, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“12 000 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd7d9f3ed59.11558159.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-3-1-pardubice-belehradska-4025636″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu 3+1″,“locality“:“Milovice, Topolová“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, 4. patro, umístění v klidné části obce, energetická třída C (83-120 kWh/m²/rok)“,“price“:“informace v RK“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd79e24b4b4.89016874.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-3-1-milovice-topolova-4025635″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Velvary, Růžová“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“3 200 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd775b8c825.90274330.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-velvary-ruzova-4025633″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 4+1″,“locality“:“Praha 3, Kouřimská“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, 1. patro, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“34 900 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd758eb6cd9.81841126.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-4-1-praha-3-kourimska-4025632″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu 4+kk“,“locality“:“Praha 9, Makedonská“,“information“:“družstevní vlastnictví, cihlová konstrukce, 1. patro, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“11 994 508 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd74da30616.51739191.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-4-kk-praha-9-makedonska-4025631″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Černovice, Dobešovská“,“information“:“osobní vlastnictví, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“1 925 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd7324c54b4.21780022.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-cernovice-dobesovska-4025630″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 2+kk“,“locality“:“Praha 9, K náhonu“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, přízemí, umístění v klidné části obce, energetická třída B (43-82 kWh/m²/rok)“,“price“:“16 000 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd71c57fc25.54036445.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-2-kk-praha-9-k-nahonu-4025629″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 2+kk“,“locality“:“Plzeň, Poděbradova“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, 6. patro, umístění v centru, energetická třída B (43-82 kWh/m²/rok)“,“price“:“11 500 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd6fa5eafe2.59342318.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-2-kk-plzen-podebradova-4025627″}]}>

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector