Chytrá karanténa prý funguje

Chytrá karanténa je systém, který povede k včasnému zachycení, testování infekčního onemocnění covid-19 a izolaci v karanténě co největšího počtu potenciálně nakažených osob. Součástí toho je ve spolupráci s nakaženými vytipování kontaktů, na které mohli přenést virus.

Chytrá karanténa prý fungujeAktuální denní přehled Chytré karantény

Chytrá karanténa také pomůže krajským hygienickým stanicím zrychlit a zpřesnit jejich postupy.

Díky využití digitálních technologií bude mnohem jednodušší a přesnější identifikovat lidi, kteří přišli s koronavirem do kontaktu.

Vše je samozřejmě plně v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů a data jsou využita pouze po udělení výslovného souhlasu. Získané údaje o poloze nebudou nijak zneužívány. 

Informace ke zpracování osobních údajů v rámci vzpomínkového telefonátu

Nejedná se o nic nového. Inspirovali jsme se tam, kde se to skvěle osvědčilo. Podobný systém chytré karantény již funguje. Používají jej například Korejská republika nebo Singapur.

Chytrá karanténa prý funguje Chytrá karanténa prý funguje

Postup

  • Člověk, který se dozví, že se nakazil onemocněním COVID-19, je kontaktován krajskou hygienickou stanicí, aby společně s hygienikem identifikoval co největší počet rizikových kontaktů za posledních 5 dnů. 
  • Když k tomu vydá oficiální souhlas, vytvoří na základě mobilních dat od operátorů krajská hygienická stanice „vzpomínkovou mapu“ míst, na kterých se nakažený pohyboval.
  • Poté, co si nakažený vzpomene společně s hygienikem na všechny potenciálně ohrožené kontakty, formou speciálně vybudovaného call centra jsou lidé co nejrychleji informováni a izolováni v karanténě. 
  • Následně jsou tito lidé v karanténě po 4-5 dnech navštíveni dvoučlenným odběrovým týmem, který odebere vzorek a zajistí, aby se dostal do laboratoře s volnou kapacitou. Tak aby byl otestovaný člověk v co nejrychlejším možném čase (ideálně do 48 hodin) zpraven o výsledku.
  • V případě, že je test pozitivní, nový nakažený prochází stejným celým procesem. Samozřejmě za předpokladu jeho oficiálního souhlasu.

Aplikace eRouška

Aplikace, která pomůže veřejnost upozornit na rizikové kontakty s pozitivně testovanými osobami.

Občané vystavení rizikovým kontaktům mohou následně přizpůsobit svoje chování – více sledovat svůj zdravotní stav, omezit společenské aktivity či provést soupis kontaktů v poslední době.

Výhodou pro uživatele je zejména skutečnost, že v případě, že u nich nákaza propukne, dokážou snadno a rychle předat hygienikům své kontakty za poslední dny a hygienu navíc upozorní i na kontakty s těmi, které nemohou osobně znát.

Chytrá karanténa prý funguje

Co je aplikace eRouška? Jde o mobilní aplikaci pro chytré telefony. Stáhnete si ji, aktivujete a necháte běžet tzv. na pozadí. Díky Bluetooth technologii si vaše aplikace pamatuje ostatní eRoušky, které jste potkali.

 Pokud se u Vás prokáže koronavirus, pracovník hygienické stanice se vás při telefonátu zeptá, zda máte eRoušku. Pokud toto potvrdíte, odešle Vám pomocí SMS zprávy jednorázový kód, který zadáte do Vaší eRoušky. A ta pak odešle identifikátory, se kterými v uplynulých dnech komunikovala na serveru.

Z tohoto serveru si identifikátory stáhnou ostatní eRoušky a mohou svoje majitele varovat, pokud potkaly Vaši eRoušku.

Hygienická stanice přitom nedostává informace o identifikátorech a tyto jsou tak plně anonymní, tj. nemají nic společného s telefonním číslem nebo majitelem telefonu. Každý, kdo aplikaci eRouška používá, tak pomáhá, aby bylo nakažených co nejméně. 

Proč je důležité, aby aplikace mělo hodně lidí?Cílem aplikace eRouška je zpomalit a ideálně zastavit šíření nákazy. Pomáhá, aby bylo co nejdříve možné izolovat potenciálně nakažené osoby od ostatních. Do skládačky tzv.

rizikových kontaktů, na které si nakažený při rozhovoru s hygienikem vzpomene (třeba kolegy z práce) přidá i lidi, které neznáte.

Typicky ty, se kterými jste třeba mohli stát v jedné frontě, jet spolu v tramvaji nebo v metru… Tímto eRouška přispívá k postupnému uvolňování celostátní karantény a snížení dopadů pandemie na českou společnost a ekonomiku.

Čím více nás bude eRoušku používat, tím lepší vytvoříme síť, která nás bude vzájemně chránit a varovat před rizikem. Každý, kdo si eRoušku „nasadí“ pomáhá dobré věci – aktivně se zapojuje do boje proti koronaviru. Pomoci můžete třeba jen tím, že o aplikaci řeknete lidem ve Vašem okolí. A nebo jim můžete s instalací eRoušky rovnou pomoci ???? 

Jak zapadá eRouška do tzv.

Chytré karantény?Když budeme chytrou karanténu brát jsou soubor opatření, která využívají moderní technologie s cílem, abychom oddělili koronavirem nakažené a ohrožené od zdravé populace, pak je eRouška ideální pomocník pro kontaktování lidí, kteří byli s nakaženým v epidemiologicky významném kontaktu (tedy typicky déle než 15 minut na vzdálenost kratší než dva metry). eRouška je tedy nástroj, který pomůže rychleji kontaktovat potenciálně nakažené.

Existuje i možnost využívat aplikaci Mapy.cz a v ní si zapnout sběr geolokačních dat. Obě aplikace používají jiné technologie. Podstatné ale je, že obě pomáhají zpřesnit data, se kterými hygienici pracují při boji s epidemií, a proto jsou důležitou součástí Chytré karantény.

Více na: https://erouska.cz/

Informace ke zpracování osobních údajů při užívání aplikace eRouška.cz

Upozornění v aplikaci Mapy.cz

Mobilní aplikace Mapy.cz je součástí chytré karantény. Jedná se o partnerskou spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Seznam.cz na základě bezúplatné smlouvy. Správcem a provozovatel aplikace je společnost Seznam.cz.

Těm, kteří aplikaci používají, umí zaslat upozornění v případě, že jim hrozí zvýšená pravděpodobnost nákazy virem covid-19, a to na základě významného osobního kontaktu s pozitivně testovaným člověkem. Bližší informace naleznete zde: https://www.seznam.cz/zastav-covid/.

Chytrá karanténa

Koncept Chytré karantény vytvořil na základě zahraničních zkušeností Jan Kulveit a Petr Bartoš v rámci iniciativy COVID19CZ.

V současné chvíli jde o jediný koncept, který je i technologicky připravený k nasazení a tento dokument slouží jako autoritativní popis toho, jak Chytrá karanténa skutečně funguje.

  • Našim cílem je omezení šíření nákazy mezi lidmi
  • Základem je vyhledání (neboli trasování) kontaktů nakaženého s cílem izolovat ty, kteří se mohli nakazit
  • Podmínkou úspěchu je izolovat potenciální nakažené rychle
  • Chytrá karanténa spoléhá na spolupráci na veřejnosti  

Výhodou Chytré karantény je výrazně menší dopad na běžný život obyvatel i na ekonomiku. V karanténě jsou pouze nemocní a lidé s vysokým rizikem nakažení, zatímco plošný zákaz vycházení lze uvolnit za předpokladu respektování zvýšené hygienické opatrnosti. Dodejme, že přesnou sadu opatření, která povedou k omezení šíření nákazy v současnosti neznáme, a je pravděpodobné že např. omezení pořádání masových akcí musí zůstat v platnosti i při aplikaci Chytré karantény.

Chytrá karanténa také předpokládá důsledné vysvětlování důvodů a postupů obyvatelům a jejich spolupráci.

  • Široká dostupnost a distribuce zdravotnického materiálu
  • Izolace nakažených a ohrožených osob
  • Rychlé nalezení kontaktů nakažených
  • Efektivní testování
  • Informování veřejnosti a její kooperace
  • Chytrá řešení pro odhalení ohrožených míst

Široká dostupnost a distribuce zdravotnického materiálu je klíčová pro zajištění ochrany zdravotnického a dalšího strategického personálu a jeho akceschopnosti.

Izolace nakažených a rizikových osob je základem úspěchu Chytré karantény. Karanténa jako prevence šíření nemoci je nejúčinnější a nejefektivnější pokud je nakažený v izolaci od dalších osob (tedy v karanténě) už 3-4 dny od nákazy.

Čím déle se nakažený pohybuje mezi dalšími lidmi, tím více dalších osob nakazí. Izolace, neboli karanténa může probíhat buďto v domácnosti, pokud jsou k tomu podmínky, nebo mimo domov. Je možné si představit např.

využití hotelů pro osoby bez příznaků, či kliniky pro nakažené.

Rychlé nalezení kontaktů nakažených. Pro omezení dalšího šíření nákazy je nutné zvládnout najít valnou většinu kontaktů na ty, kdo se mohli nakazit, a to během jednotek dnů.

Vzhledem k exponenciálnímu šíření nemoci si nemůžeme dovolit čekat na výsledky testů a kontaktování ohrožených osob déle než den či dva. Pokud kapacita testování nepostačuje,  potřebujeme zkontaktovat potenciálně rizikové kontakty i bez testů.

U takových méně jistých případů hygienik ohroženému vysvětlí riziko a doporučí mu do karantény vstoupit dobrovolně (lze zde využít institut pracovní neschopnosti). Znamená to tedy nečekat na testy  a trasování kontaktů a karanténu neodkládat.

Karanténa by byla určena nejen pro ty, co mají pozitivní test na koronavirus a kdo s nimi přímo přišli do styku, ale i dobrovolná pro další skupinu osob ohrožených nákazou. Veřejnosti je nezbytně nutné vysvětlit, že díky dobrovolné karanténě mohou ochránit zdraví a životy dalších lidí.

Efektivní testování, neboli testování potenciálních případů nakažení vyžaduje přísnou priorizaci s ohledem na efektivní využití možností testování, tedy například statistické metody a také priorizace testování těch, kdo přicházejí do styku s větším počtem lidí, zejména zdravotníků, lidí v sociální péči, ale i třeba prodavaček. V ostatních případech není nutné čekat na výsledky testů, ale preventivně ukládat dobrovolné karantény.

Informování veřejnosti a její kooperace je naprosto nezbytná pro dobrovolné dodržování podmínek Chytré karantény.

Obyvatelstvo si musí uvědomit a musí mu být srozumitelně vysvětlováno, že cílené selektivní omezení pohybu a dodržování hygienických pravidel nám pomůže jednak dostat šíření nákazy pod kontrolu a chránit naše zdraví, jednak zabrání dalším materiálním škodám, kolapsu ekonomiky či snížení životní úrovně každého z nás. To obnáší především (ale nikoliv pouze) důslednou informovanost všemi komunikačními kanály.

Chytrá řešení pro odhalení ohrožených míst obnáší pomocné metody při rozhovoru hygienika s nemocným člověkem pro důsledné trasování jeho pohybu, a tím odhalení rizikových osob z posledních několika dní.

Účelem tohoto trasování je pak včasné kontaktování osob, které mohly s nakaženým přijít do styku a jsou tedy nákazou také ohrožené. Tímto jsou hygienou podchycováni a k testování vybírány osoby, jež by mohly být dále zdrojem nákazy.

Chytrá řešení v našem případě obnášejí Vzpomínkovou mapu umožňující dohledat riziková místa, kde se nakažená osoba pohybovala a zprostředkovaně i lidi, kteří se zde mohli nakazit. Základem chytrého řešení je přitom také ochrana osobních informací.

kritériem pro vyhodnocení rizika  je přítomnost na rizikovém místě v určitý čas, nikoliv nakažení jedinci. Vyhýbáme se tak nebezpečí ostrakizace nakažených. To vše s ohledem na fakt, že s virem SARS-CoV-2 přijde v průběhu času do styku většina populace.

Budete mít zájem:  Chystá se průvodce kvalitním masem

Zatímco o většině klíčových opatření Chytré karantény panuje na veřejnosti určitá představa, kategorie Chytrých řešení obnáší nové a pro tyto účely dosud nepoužívané technologie. Zastavíme se u nich tedy samostatně. Účelem Vzpomínkové mapy je urychlit identifikaci potenciálně nakažených jedinců, a to při rozhovoru hygienika s nemocným (člověkem, co obdržel pozitivní výsledek testu na koronavir a byla mu hygienikem udělena karanténa). Postup zcela respektuje zavedené zvyklosti a standardy prevence šíření epidemií hygieniky i ochranu osobních údajů. Nově je k dispozici technologický nástroj pro usnadnění identifikace a rychlejší kontaktování potenciálně nakažených lidí.

Chytrá karanténa prý funguje

Schéma Chytré karantény jako tisknutelné PDF.

Vytváření Vzpomínkové mapy

  • hygiena předá zabezpečeným kanálem identifikaci nakaženého do software Covid ARC
  • callcentrum Vzpomínkové mapy kontaktuje telefonicky nakaženého a vyžádá si výslovný souhlas s použitím lokačních údajů
  • tento souhlas je uložen do Covid ARC a je předpokladem dalšího kroku
  • operátoři vygenerují sadu lokalizačních dat o pohybu právě tohoto jednoho mobilního čísla a zároveň dotyčné číslo upozorní přes SMS na vygenerování dat.
  • banky vygenerují sadu dat o tom, kde daný člověk fyzicky platil platební kartou
  • tato sada dat se importuje automaticky do CleverMaps, kde vzniká heatmapa pohybu nakaženého. Neobsahuje žádné další kontaktní údaje
  • hygienik, nebo trénovaný a vyhrazený pracovník callcentra, zavolá nakaženému a snaží se s ním identifikovat kontakty na další lidi, se kterými byl v ohrožených místech
  • Vzpomínkovou mapu používá hygienik k tomu, aby identifikoval potenciální rizikové kontakty nakaženého
  • ohrožené lidi, neboli rizikové kontakty určuje hygienik dle předem daných kritérií vycházejících z aktuálních studií o COVID-19, ke kterým patří například to, že nakažený byl po dobu delší než 15 minut na vzdálenost méně než dva metry od této osoby  
  • díky Vzpomínkové mapě lze také postihnout místa, kde se nakažený zdržoval a kde by mohl nákazu přenést na další lidi
  • identifikace totožnosti těchto lidí je výhradně na nakaženém, nejsou k ní použita data z mobilní sítě či od bankovních operátorů. Jedinou výjimku tvoří dobrovolné použití mobilních aplikací
  • neprodleně po skončení hovoru (nejpozději ale do šesti hodin) jsou data z Covid ARC vymazána
  • vzniklý kontaktní seznam lidí je dále zpracováván krajskou hygienickou stanicí  
  • Zdroje obohacených informací
  • Více o zacházení s daty viz náš Závazek datové důvěry.
  • Faktické provedení Chytré karantény je na státu
  • Schéma Chytré karantény jako tisknutelné PDF.

Vzpomínková mapa nemůže fungovat bez široké škály zpětně dohledatelných údajů o pohybu nakaženého. Veškeré předání údajů ovšem závisí na souhlasu nakaženého a tento souhlas se týká výhradně dat o něm samotném. Mezi tato data patří:     – data o pohybu v mobilní síti (tedy přibližná místa a časy)     – data o provedených platbách kartou (přesná místa a časy) Dále může hygiena jako obohacující data pro zjištění dalších ohrožených osob využít data z mobilních aplikací, které si uživatelé dobrovolně stáhli. Díky takto automaticky získávaným datům, které obohatí epidemiologické šetření hygieny lze poskytnout lékařskou péči osobám, jejichž ohrožení si nakažený ani nemusí uvědomovat. Tato pro jeden účel digitálně spojená data jsou po zpracování případu neprodleně (nejdéle však do šesti hodin smazána ze systému Covid Active Response Center (ARC). Tým technologických expertů z PwC a právních odborníků z PwC Legal poskytuje pro bono poradenské služby k projektu tak, aby se maximálně zajistilo bezpečné zacházení s citlivým daty a lidé se nemuseli bát, že jejich osobní údaje budou zneužity. „Stejně jako u komerčních zakázek jsme i v tomto projektu identifikovali nebo definovali kontrolní mechanismy, které průběžně a pravidelně testujeme, abychom zajistili, že daný projekt nevybočuje ze stanovených mantinelů. Zaměřujeme se například na kontroly ukládání dat, přístupu k nim a mechanismy jejich výmazu na konci projektu call centra pro tzv. Chytrou karanténu,” vysvětluje partner PwC z oddělení řízení rizik Tomáš Kuča.      Vznik aplikace eRouška byl motivován snahou pomoci hygienikům se snadnějším, rychlejším a efektivnějším kontaktováním lidí, kteří mohli během posledních dní přijít do styku s osobami nakaženými koronavirem. Aplikace využívá Bluetooth technologii a pouze do telefonu majitele ukládá anonymizovaná data o mobilních zařízeních, která mají také nainstalovanou aplikaci eRouška. Zaznamenává jejich vzájemná setkání a ukládá nejen identifikátory další aplikace, ale i dobu po kterou byla zařízení v blízkosti. Výhoda pro samotné uživatele aplikace spočívá v tom, že v případě, že u nich nákaza propukne, mohou snadno s hygieniky tato data sdílet.  Prověření pracovníci hygieny mají přístup k zabezpečenému rozhraní, ve kterém mohou spárovat data a identifikátory aplikací, které dostaly od nakaženého, s telefonními čísly, která uživatelé eRoušky zadali při registraci do aplikace. Pouze hygienici takto získají telefonní kontakty ohrožených lidí. Získaná telefonní čísla pak obvolají a doporučí urychlené otestování. Ti, co mají nainstalovanou eRoušku si tak u vzpomínkového telefonátu s hygienikem (při epidemiologickém šetření) nemusí složitě vzpomínat, s kým se setkali. A naopak mohou mít data i o lidech, které neznají (například o těch, se kterými jeli autobusem). Na druhou stranu to předpokládá masivní využívání aplikace co nejširší skupinou obyvatel. Aplikaci Mapy.cz provozuje společnost Seznam.cz. Aplikace obsahuje podporu dobrovolného ukládání polohy a ověřeného sebeprohlášení za nakaženého. Servery Seznamu pravidelně zkontrolují, zda uživatel nemohl přijít do rizikového kontaktu s nakaženým jedincem a pokud ano, doporučí uživateli další postup. S ohledem na ochranu dat nejsou tato data předávána dále mimo servery společnosti Seznam bez aktivní spolupráce uživatele (předání hash identifikátoru pracovníkovi callcentra) a nejsou tak automaticky napojena na systém Covid ARC. Společnosti a jednotlivci sdružení v iniciativě COVID19CZ jsou tvůrcem, provozovatelem a správcem technického řešení Chytré karantény. Iniciativa COVID19CZ nemá ale ani žádnou faktickou, ani žádnou legislativní možnost, jak Chytrou karanténu zavést a provozovat. To je výhradně věc státu a státních institucí. Z naší strany je pouze nabídnuto komplexní řešení včetně vypracované metodiky, technických postupů a potřebných nástrojů, včetně software i hardware vybavení. Kromě toho pomáháme koordinovat a zprostředkovat spolupráci dobrovolníků.

Chytrá karanténa od CleverMaps: chybí „jen“ lidská síla

Na začátku byla platforma firmy CleverMaps pro práci s velkými lokačními daty. Pak se ale vynořil COVID-19 a s ním – v rámci iniciativy Covid19cz – i možnost onou platformou pomoci v boji proti šíření viru.

Společnost CleverMaps se spojila s dalšími technologickými firmami a během pěti dnů společně vyslaly do světa tzv. chytrou karanténu. Přes různé kritiky z poslední doby funguje podle všeho sám software bezchybně.

K dokonalosti chybí ale lidská síla.

To, co vzniklo pod rukama vývojářů v době koronavirové krize, by se – vzhledem k celkové době vzniku – dalo popsat jako projekt, který nemá daleko k zázraku.

Během pěti dnů byl na světě systém, který měl pomáhat (a doposud pomáhá) co nejrychleji identifikovat a izolovat lidi nakažené covidem-19.

Vývojáři chytrou karanténu poskládali z „kostek“, které do té doby při své práci používali a zdárně ji jen přizpůsobili novému cíli.

„Na technologickou část chytré karantény jsou použité tři kusy softwaru, přes software Keboola putují data ze systému do systému, my jsme dali dohromady aplikaci pro operátory a také tzv. vzpomínkovou mapu. Pak je tu ještě klasický callcentrový software od Daktely, který pomáhá provádět hovory a zaznamenávat všechna data,“ vysvětluje vývojář Ondřej Tomas – spoluzakladatel firmy CleverMaps, která patří mezi naše klienty.

Tři týdny života přehledně na mapě

Jak to tedy celé funguje, když si to přeložíme do řeči pro obyčejné smrtelníky? Zkuste si jen tak cvičně vzpomenout, co jste dělali v uplynulých třech týdnech a sami pro sebe si vyjmenovat, kolik lidí jste kde potkali.

Jde to ztuha, ačkoliv podle údajů v občance by vám paměť zatím měla sloužit dobře? V případě, že vám zavolá operátor z krajské hygienické stanice, aby vám sdělil, že jste covid pozitivní, vám nejspíš hlava nebude sloužit o nic lépe.

A tohle je přesně situace, kdy na scénu může přijít jako pomocník č. 1 chytrá technologie.

Vzpomínková mapa, kterou má na kontě právě společnost CleverMaps, vám bude ztracenou paměť navracet a hygienici díky tomu budou moci dopátrat spoustu dalších jedinců, které jste mohli nakazit (a na které jste mezitím mohli vesele zapomenout).

„Aby mohli operátoři vzpomínkovou mapu vytvořit, potřebují nejprve svolení nakaženého člověka s použitím jeho geolokačních údajů.

Pokud souhlasí, mobilní operátor a banky (na základě údajů z placení bankovními kartami), posílají do systému informace o tom, kde se daný člověk v posledních jednadvaceti dnech pohyboval,“ vysvětluje Tomas.

Technologie si tato data přežvýkají a vzpomínková mapa pak už jen „vyhodí“ přehledně vyznačená kritická místa, kde se nakažený zdržoval déle než 15 minut. To jsou berličky, které hygienikům pomáhají v dalším zjišťování a trasování.

„Konkrétní příklad může být třeba návštěva zvěrolékaře před čtrnácti dny, na kterou by nakažený člověk mohl úplně zapomenout. V době, kdy už byl infekční přitom seděl v čekárně 40 minut s dalšími deseti lidmi – tedy v bezprostřední blízkosti a v uzavřené místnosti.

Budete mít zájem:  Jak také poznat správného výživového poradce

Tohle je tak právě to místo, které bude třeba zaznamenat a uložit pro návazné kontakty,“ pokračuje Tomas. Krajské hygieniky pak čeká další detektivní práce – v tomto případě volají danému zvěrolékaři a z knihy návštěv (například) zjišťují další potenciálně nakažené jedince.

Ti pak zůstávají v karanténě a podstupují testování, aby nemoc nešířili dál.

GDPR na každém kroku

Ačkoliv se vývojáři při tvorbě systému inspirovali i v zahraničí a česká verze je tak hodně podobná třeba té jihokorejské, velký rozdíl tu hrají (v Evropě notoricky známá) čtyři písmenka: GDPR.

Právě v Jižní Koreji, Izraeli nebo Singapuru se totiž nikdo nikoho na nic neptá a tamní operátoři trasují souhlas-nesouhlas. Pro naše hygieniky ale zamítavá odpověď nakaženého znamená červenou stopku pro jakékoliv další kroky.

Data o pohybu a místech výskytu covid pozitivního přitom podléhají režimu „přísně tajné“ a jakákoliv obava ze zneužití informací je tak lichá. „Vzpomínková mapa je po šesti hodinách od udělení souhlasu smazána, v případě, že dojde k provedení hovoru, je smazána okamžitě.

To znamená, že nikde nic nezůstává k žádné další analýze,“ upozorňuje Ondřej Tomas. Seznam navázaných rizikových kontaktů si poté zpracovávají jednotlivé hygienické stanice.

Chytrá karanténa prý funguje

Aplikace pomáhá při tvorbě vzpomínkové mapy nakaženého

Jediná vada na kráse? Nejsou lidi

Projekt chytré karantény si pod svá křídla od samého počátku vzalo ministerstvo zdravotnictví a původní termín pro technologické řešení rozšířilo na kompletní logistiku kolem – sběr vzorků a testování.

Jedná se o velmi náročný proces, ve kterém je potřeba hodně pomocných rukou, nohou i úst. A ty bohužel chybí. „Pociťujeme to v situacích, které nastávají teď, kdy jsou denní přírůstky nakažených například sto lidí. U každého z nich máte zhruba třicet navázaných kontaktů. 30 x 100 = 3 000.

To znamená, že za den by bylo třeba obvolat zhruba 3 000 lidí a vzhledem k tomu, jak jsou ty hovory dlouhé a náročné, by bylo potřeba asi 500 až 600 operátorů dohromady,“ vypočítává Tomas.

Tolik lidí ale krajské hygienické stanice nemají a mnohdy nemají ani potřebnou techniku či techničtěji zdatné pracovníky.

A ačkoliv je chytrá karanténa (nebo alespoň její technologická část) připravená na případnou další koronavirovou vlnu – data proudí, softwary fungují – lidský faktor v rámci krajských hygienických stanic kolabuje. Situaci by mohlo vyřešit jedině centrální call centrum s dostatkem vyškolených pracovníků.

Chytré mapování v dalších oblastech

Podle Ondřeje Tomase může chytrá karanténa najít uplatnění i v jiných oblastech nebo jiných kritických situacích. „Může určitě fungovat jako takový disaster recovery system, nemusí se to týkat jen šíření covidu nebo obecně pandemií. Využitelný bude i při případných katastrofických situacích, například záplavách,“ dodává Tomas.

Společnost CleverMaps stojí i za dalšími chytrými projekty. Startup CleverAnalytics začínal právě v JICu. Formou různých workshopů a intenzivního tříbení myšlenek mu naši konzultanti pomohli k vývoji produktu, který analyzuje údaje o zákaznících.

Firmám tak – znovu díky mapám – pomáhá zjistit a pochopit, kde jejich produkt má a kde naopak nemá úspěch.

Za zmínku stojí projekt rovněž z dílny CleverMaps – CleverFarm, který už dnes funguje jako samostatná sesterská společnost. Jejím produktem je software pro chytré zemědělství.

Díky speciálním senzorům v síti IoT systém měří, analyzuje a shrnuje informace a vyšlapává tak zemědělcům nejkratší možnou cestu za tzv. precizním zemědělstvím.

Chytré technologie zkrátka pomáhají tam, kde to dává smysl – v oblastech, které jsou nad lidskou kapacitu a v tomto případě také paměť. Mimochodem zpátky k našemu úkolu: jestli jste si vzpomněli na víc než dvacet lidí, srdečně blahopřejeme. V opačném případě buďme vděční za každou novou technologii, která nám dokáže pomoct – třeba právě za vzpomínkovou mapu od CleverMaps.

Chytrá karanténa funguje, jen když přibývají stovky nakažených, tvrdí část hygieniků

Systém chytré karantény je účinný, pokud přibývají stovky nakažených. Při nízkých počtech případů dohledání nemocných a jejich kontaktů neurychluje. V otevřeném dopise vládě a poslancům to uvedlo šest desítek epidemiologů a hygieniků z krajských hygienických stanic a některých zdravotnických institucí. Zároveň se ohradili proti tomu, že by chtěli být „zadržovatelem pokroku“.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) hygienikům chytrá karanténa „trošku vadí“. Nejspíš to vnímají tak, jako by jejich dosavadní metody nebyly chytré. Babiš tak zareagoval na dopis. „Máme velice chytré hygieniky, děkuji všem. Chytrá karanténa je IT systém, tak se to jen nazvalo,“ řekl v České televizi premiér.

V systému chytré karantény by experti měli využívat takzvané paměťové mapy. Sestavily by se z dat o použití mobilu od operátorů a o platbách kartou od bank, a to se souhlasem pacienta.

Informace bude možné získat i z aplikace v mobilu eRouška, která si pamatuje ostatní telefony v blízkosti s touto aplikací.

Údaje by si měli hygienici, laboratoře a odběrová místa vyměňovat přes webovou aplikaci.

Chytrá karanténa se začala testovat v Jihomoravském kraji, přidávaly se další regiony. Podle pisatelek a pisatelů otevřeného dopisu zkušenosti ukazují, že systém nevede k urychlení vyhledání nemocných a jejich kontaktů.

Nástroje chytré karantény by pomohly tehdy, kdyby denně přibývaly stovky nemocných.

„Při současných počtech případů naopak systém snižuje kvalitu epidemiologického šetření a ve svém důsledku i zhoršuje související dopady epidemie,“ míní autoři a autorky dopisu.

Podle nich výsledky nepřináší chytrá karanténa, ale kvalifikovaná a vyčerpávající práce epidemiologů a hygieniků. Ti od počátku v co nejkratším čase nemocné a jejich kontakty dohledávají, cíleně je pak testovali.

„Naprostá většina nemocných je teď izolována do 24 hodin po vyslovení podezření na onemocnění, obdobně rychle jsou podchyceny epidemiologicky významné úzké kontakty nemocných,“ stojí v dopise.

Podle něj k omezení počtu případů kromě plošných omezení vedla i práce expertů a je riskantní nahrazovat fungující systém jiným.

Prymula: Zavádění nových systémů nešlo úplně snadno

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula připustil, že zavádění některých nových systémů pro spuštění chytré karantény nešlo v krajských hygienických stanicích úplně snadno. „Po pilotním projektu se ukázalo, že není v lidských silách se naučit ty systémy využívat rychle tak, aby byly efektivně využívány,“ uvedl nedávno Prymula.

Autoři a autorky dopisu se ohradili proti tomu, že by byli „zadržovatelem pokroku“. Podle nich je jejich obraz zkreslený. Vadí jim, že ho přebírají média a někteří politici.

domácí Aktuálně.cz koronavirus Andrej Babiš Roman Prymula

Prymula: Chytrá karanténa začíná v pátek. Když dáte souhlas, vzpomínková mapa zmizí do šesti hodin

„Celý systém ještě doplňujeme různými smluvními vztahy. Byly tady pochybnosti, do jaké míry mají být sdílena bankovní data. Ale i jen na základě dat (mobilních) operátorů jde vzpomínková mapa vytvořit taky,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Poslechněte si celý rozhovor Jana Bumby s Romanem Prymulou na Plusu

Je prý čistě na libovůli každého, jestli souhlas dá, nebo ne. „Když nedá, tak mapa nevznikne a kontakty se zjišťují jen na základě pohovoru… Souhlas tam být musí, jinak se mapa vůbec nevygeneruje. Funkční je pouze na šest hodin, pak je zničena.“

Až dosud prý většina lidí souhlas dala. „Obavy těch, co ho nedali, byly z toho, že se v době omezeného pohybu vyskytovali někde, kde být neměli. Obávali se tak, že by za to mohli být sankcionováni. O tom to ale není. My potřebujeme jen jejich kontakty, abychom je byli schopni izolovat.“

Čtyři rozhovory

Proti současnému pohovoru s epidemiologem je chytrý systém odlišný hned ve dvou směrech.

Marián Hajdúch: Chytrá karanténa není jednoduchý projekt. Věřím, že se rozjede do konce dubna

Číst článek

„Elektronický systém Daktela (tedy software pro kontaktní centra s nahráváním hovorů a statistikami), do kterého epidemiolog zaznamenává údaje z pohovoru, má hned čtyři rozhovory. První dva jsou klíčové pro to, abychom zjistili, jaké kontakty nemocný měl. Abychom je byli schopni efektivně zjistit, využíváme vzpomínkové mapy.

Ty ale vzniknou jen tak, že dá souhlas. Pak operátor vyjede místa, kde se v posledních pěti dnech na minimálně 15 minut zastavil a která se mu na mapě zobrazí jako terčíky. Při pohovoru se ptáme, co jste tam dělal a jestli jste se nepotkal s někým, kdo by mohl být rizikový kontakt.

Takto vlastně doplňujeme klasické epidemiologické šetření,“ vysvětluje Prymula.

Zachytíme čtyři ze šesti

Nešlo by to jen tak, že člověk řekne, s kým se viděl? „To je problém ve chvíli, kdy vám kontakt popíše, ale nezná na něj telefon apod. Nezřídka se stane, že ho nejsme schopni vyhledat. To se stává hlavně v MHD… V chytré karanténě je tzv. záchytnost zhruba čtyř (kontaktů) ze šesti.“

„V tuto chvíli už chytrá karanténa funguje ve 12 krajích (ze 14) , zbývá Pardubický a Královéhradecký kraj. A od 1. května jsme schopni začít naplno.“

Roman Prymula

V mapě ale podle Prymuly nejsou žádné osobní údaje, jen zastávky člověka, kde se dá zjistit, na jaké trajektorii se pohyboval v posledních dnech.

Budete mít zájem:  Bramborák (téměř) stokrát jinak

„Rozvolňujeme řadu poměrně přísných opatření, lidé začínají víc chodit do práce a mít další aktivity, otevírají se obchodní centra a oproti tomu tady musí být systém, jak zjistit pozitivní případy. Virus ale nezmizel, a tak abychom se vyhnuli vyššímu nárůstu nemocných, musíme je umět efektivně zachytit.“

Protesty epidemiologů?

Jak se dívá na protesty 60 epidemiologů nebo hygieniků, kteří napsali otevřený dopis vládě a poslancům? Opatření podle nich funguje v situaci, kdy přibývají stovky nemocných. Při nízkých počtech je podle jejich mínění systém málo efektivní.

Svým způsobem prý pravdu mají, protože pokud teď máme jen pár případů, tak to stačí dělat klasickým postupem. „Teď se ale snažíme připravit na takzvanou druhou vlnu. Pokud dojde znovu k nárůstu (nemocných), tak to už stejným způsobem zvládnout nejde.“

Sám prý s některými hygieniky a epidemiology na místě mluvil. „Brali úkorně to, že je někteří lidé napadali s tím, že používají nějaké absolventní metody, což není pravda. Stejně se tady šetří léta a efektivní to je. (Ten dopis) je spíš jejich obrana proti útokům, které tady i masmediálně byly,“ dodává Roman Prymula.

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Jana Bumby.

Chytrá karanténa: Co to je a v čem je lepší?

Redakce Seznam / Ministerstvo zdravotnictví ČR

Cílem chytré / inteligentní karantény je omezit šíření nákazy mezi lidmi. Základem je rychlé vyhledání (trasování) kontaktů nakaženého s cílem izolovat ty, kteří se mohli nakazit.

Výhodou chytré karantény je výrazně menší dopad na běžný život, v karanténě jsou pouze nemocní lidé a lidé s vysokou pravděpodobností nakažení. Součástí chytré karantény je dobrá dostupnost ochranných pomůcek, rychlé trasování, efektivní testování, dodržování izolace nakažených.

Úspěch chytré karantény je závislý na spolupráci veřejnosti.

V běžné karanténě jsou izolováni všichni v určité oblasti, v tuto chvíli se omezení týkají celé naší země. Díky chytré karanténě mohou být izolováni jen lidé, kteří jsou potenciálně nakažení, mohou být rychle testováni a v případě negativního testu, tedy zjištění, že nakažení nejsou, mohou zase zpět mezi ostatní.

Součástí chytré karantény je dobrá dostupnost ochranných pomůcek, rychlé trasování, efektivní testování, dodržování izolace nakažených. Úspěch chytré karantény je závislý na spolupráci veřejnosti.

Technologické řešení je hotové a máme plnou podporu ministra zdravotnictví a hlavní hygieničky. Nyní se pracovníci v místních hygienických stanicích učí systém používat a důvěřovat mu. Děláme pro to ze strany COVID19CZ maximum a máme i podporu vlády.

Lokalizační call centrum kontaktuje na základě informací pracovníků hygieny nakažené jedince. Pracovník call centra s nimi konzultuje, kde všude se v hygienou stanovené době nacházel a s kým se potkal.

Stanovená doba je zhruba 14 dní před prvními příznaky nemoci.

Cílem je vytvořit seznam potenciálně nakažených kontaktů, následně je obvolat, zjistit jejich stav a požádat je o izolaci nebo testování, aby nemoc dále nešířili.

Operátor lokalizačního centra dostane kontakt nakaženého od pracovníka hygienické stanice. Telefonicky ho kontaktuje a požádá o výslovný souhlas využití lokačních dat jeho SIM karty a místa plateb platební kartou.

Nakažený je upozorněn na vygenerování těchto dat za pomoci SMS. Tato data se automaticky vloží do tzv. vzpomínkové mapy v systému CleverMaps.

Poté operátor znovu zavolá nakaženému a pomocí této vzpomínkové mapy se snaží společně sestavit seznam lidí, se kterými přišel nakažený do rizikového kontaktu. Identifikace totožnosti lidí, se kterými se nakažený setkal, je plně na něm – nevyužívají se k tomu žádná data s výjimkou dobrovolného využití aplikací.

Díky tomu, že nakažený vidí, že byl v úterý večer v ulici Pražská, vzpomene si například, že tam byl v hospodě na večeři s Láďou a Filipem nebo že na zastávce po cestě domů potkal Boženu.

Neprodleně po ukončení telefonátu je vzpomínková mapa nakaženého smazána, nejpozději do 6 hodin od telefonátu. Seznam rizikových kontaktů je dále zpracován v rámci hygienické stanice.

Jako pomůcka pro dohledávání ohrožených kontaktů nakaženého může sloužit mapa pohybu dotyčného nakaženého, která je sestavená z polohových dat jeho mobilního telefonu a údajů o tom, kde využil svoji platební kartu.

To celý postup zpřesňuje a urychluje, což je klíčové – čím rychleji seznam call centrum sestaví, tím více telefonátů zvládne, tím lépe se daří virus dostat pod kontrolu a tím dříve je možné uvolnit plošnou karanténu a soustředit se jen na opravdu nemocné či ohrožené osoby.

Využití polohových dat je možné jen se souhlasem nakaženého, zpracována jsou data dle doporučení hygieny zhruba 14 dní před prvními příznaky nakaženého a po sestavení seznamu call centrem okamžitě mazány. Pokud nakažený souhlas neposkytne, pracovník call centra pracuje bez této pomůcky.

I tak je ale ze zákona povinností nakaženého sdělit hygienické stanici, kde se pohyboval – souhlas s využitím dat je jen digitalizací a zjednodušením této povinnosti.

Aplikace Mapy.cz obsahuje podporu dobrovolného ukládání polohy a ověřeného sebeprohlášení za nakaženého. Servery Seznamu, který provozuje Mapy.cz, pravidelně zkontrolují, zda uživatel nemohl přijít do rizikového kontaktu s nakaženým jedincem, a pokud ano, doporučí uživateli další postup.Tato data nejsou automaticky dále předávána.

V případě, že se s vámi spojí pracovník hygieny za účelem trasování vašich kontaktů, je možné údaje z vaší aplikace Mapy.cz využít s vaším aktivním souhlasem pro obohacení vaší vzpomínkové mapy za účelem přesnějšího seznamu ohrožených kontaktů.

Chytrá karanténa zatím nebyla plošně spuštěna. Je na uvážení, jestli byl občan s někým v těsném kontaktu či nepoužívá ochranné pomůcky. Zatím se jedná pouze o možnost kontaktu bez striktních opatření, doporučujeme sledovat zdravotní stav (teplota, dušnost) a používat ochranné pomůcky a zvýšenou hygienu, jak je ostatně všude nařízeno.

V aplikaci Mapy.cz je uvedeno: Technologie mají své limity, proto se jedná o pravděpodobný kontakt. Polohová data nemusí přesně fungovat v budovách, v metru atp. Proto prosíme, abyste sami zvážili, jestli opravdu mohlo ke kontaktu dojít. Pokud ano, doporučíme kontaktovat odborníky a izolovat se.

Hovor s operátorem je nahráván. Nakažený i jiný volající musí výslovně souhlasit se zpracováním a předáním informací. Operátoři call centra i pracovníci hygienické stanice jsou poučeni o tom, že pracují s osobními daty.

Po předání seznamu kontaktů hygienikům jsou veškerá lokační data smazána, a to nejpozději do 6 hodin od ukončení hovoru.

Na dodržování těchto pravidel dohlíží nezávislá firma PwC (PricewaterhouseCoopers), která celý proces audituje.

Data a soukromí lidí jsou v bezpečí. Veškeré činnosti v rámci chytré karantény a trasování probíhají dle zákona, zásad GDPR a pod přísným dohledem společnosti PwC (PricewaterhouseCoopers).

Dbáme na to, aby naše řešení nesbírala data, která nejsou potřeba, aby byl uživatel důsledně informován, a veškeré zpracování dat probíhá jen s jeho výslovným souhlasem, který lze kdykoliv odvolat.

Rozumím vašim obavám a rád je rozptýlím. V případě této informace došlo k nedorozumění ohledně interpretace dat.

Využitá data byla anonymní a nebylo z nich možné vyčíst identitu majitele karty. Vaši kartu opravdu nikdo nesleduje.

Data byla připravena společností Dateio na základě jejích anonymních statistických dat o platbách v Itálii jeden týden oproti platbám v ČR další týden. Jde o velice hrubý výpočet jen na agregátních datech.

Platí už dříve mnohokrát uvedené – přistupujeme velmi zodpovědně, citlivě a přísně k ochraně soukromí a dat. Je to klíčové a nedovolíme jejich zneužití v rámci boje s koronavirem.

Data jsou získávána na základě výslovného a informovaného souhlasu nakaženého uživatele. Banky a operátoři tato data poskytují jen v případě, že nakažený poskytne souhlas. Další aplikace si uživatelé instalují sami a v průběhu instalace dávají výslovný souhlas s využitím dat. Souhlas je možné neudělit a také kdykoliv odvolat.

I při neudělení souhlasu je ovšem nakažený povinen ze zákona informovat pracovníky hygienické stanice o svém pohybu a sestavit seznam potenciálně nakažených kontaktů.

Na dodržování pravidel a GDPR dohlíží nezávislá společnost PwC (PricewaterhouseCoopers).

COVID19CZ vzniklo jako neformální uskupení odborníků. Základ iniciativy položili čeští podnikatelé a technologičtí odborníci, kteří k sobě postupně nabalují komunitu dobrovolníků a nadšenců ochotných pomoci.

Společnými silami se věnují různým projektům, které naplňují jednotlivé cíle. Ukazují, jak data a technologie pomáhají šíření nákazy zpomalit a minimalizovat její následky.

Kromě chytré karantény nebo linky 1212 je projektem COVID19CZ také CoroVent, rezervace na testování v nemocnicích Reservio.cz, Dobrovoz a DámeRoušky.

Využití technologií a inovací se v boji s koronavirem ukázalo efektivní v řadě zemí, např v Jižní Koreji.

Všichni, kdo na projektu COVID19CZ pracujeme, se v prostředí technologií a internetu pohybujeme celý svůj profesní život. Využít technologie pro boj s koronavirem jsme se rozhodli z vlastní iniciativy. Předáváme naše řešení státu, který je dále využívá pro boj s koronavirem.

Proto je budujeme tak, aby poskytovala co nejvyšší ochranu soukromí. Dbáme na to, aby naše řešení nesbírala data, která nejsou potřeba, aby byl uživatel důsledně informován, a veškeré zpracování dat probíhá jen s jeho výslovným souhlasem, který lze kdykoliv odvolat.

Využíváme také dohledu třetích stran, např. společnosti PwC.

Chceme pomáhat této zemi, společnosti a každému z nás, kteří tady žijeme. I my tady žijeme a máme to tady rádi. Přijde nám automatické, že v době krize je čas na pomoc. Rozumíme moderním technologiím a vidíme v současné krizi celou řadu příležitostí, jak ji za pomoci technologie lépe zvládat.

Zpátky na informační rozcestník >>>

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector