Doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc.
Celý článek
10. červenec 2020
| ing. Martin Kulma Ph.d., RNDr. František Rettich, CSc.
Obecně se jedná o velkou skupinu infekčních nemocí, jejichž původce (virus, bakterie či jiný patogen) je pomocí členovců přenášen z rezervoárového zvířete na vnímavého člověka, který nemá protilátky proti příslušné infekci.
Celý článek
9. červenec 2020
| ing. Martin Kulma Ph.d., RNDr. Kateřina Kybicová, Ph.D.
Základní informace o onemocnění HGA převzaté z webu ECDC.
Celý článek
17. březen 2020
| MUDr. Monika Liptáková, Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
Ochrana je základem prevence mnoha onemocnění přenosných komáry jak na území České republiky, tak v zahraničí.
Celý článek
9. červenec 2020
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
Letošní sezóna klíšťat již začala a je v plném běhu. Chraňte se před klíšťaty! Lze se s nimi setkat prakticky kdekoliv – na zahradě, v parku, u vody a v lese. Klíšťata mohou přenášet různé nákazy. Hlavní zásadou je zabránit napadení klíšťaty při pobytu v přírodě a jejich včasné a správné odstranění, pokud k napadení došlo.
Celý článek
9. červenec 2020
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
Výskyt tularémie v přírodě je dán především existencí infikovaných hlodavců, kteří jsou zdrojem nákazy, a členovců sajících krev (komáři, mouchy, blechy, ovádi, klíšťata), kteří působí jako přenašeči původce onemocnění.
Celý článek
22. červenec 2019
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
Celý článek
18. červen 2019
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí a RNDr. Kateřina Kybicová, Ph.D., Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu
Ochrana před poštípáním komáry je základem prevence mnoha onemocnění jak na území České republiky, tak v zahraničí.
Celý článek
27. srpen 2018
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
Celý článek
5. květen 2017
| MUDr. Fabiánová Kateřina
Odkaz na stránky České vakcinologické společnosti
Celý článek
17. březen 2016
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
Nahoru
Choroby, které přenáší komáři
Komáři a onemocnění, které přenášejí, jako například malárie, žlutá zimnice, horečka dengue, japonská encefalitida a mnohé jiné, jsou obávanou hrozbou, zejména pro lidi žijící v tropických oblastech. ČR a většina evropských zemí nepatří k zemím, ve kterých se běžně tato onemocnění vyskytují, ale v celosvětovém měřítku komáři infikují více než 700 milionů lidí ročně. Jelikož v posledních letech dochází k prudkému rozvoji turismu a velkým lákadlem jsou právě exotické země, v tomto článku stručně popíšeme jednotlivá onemocnění, jejich terapii a případnou prevenci.
Komáři mohou přenášet různá onemocnění, ať už virové nebo parazitární. Jedna z nejznámějších nemocí přenášená komáry je malárie.
Malárie
Jedna z nejrozšířenějších infekčních nemocí, postihující zejména tropické a subtropické oblasti – subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, amazonská oblast Jižní Ameriky, Indie. Ročně na ni onemocní přibližně 300 – 500 miliónů lidí.
Původce a přenos:
Pojem “malárie” zahrnuje několik horečnatých onemocnění, které jsou způsobeny parazitickými prvky. Podle typu plasmodiu známe několik typů malárie, odlišných zejména klinickým průběhem a mortalitou. Přenašeč na člověka je samička komára, rodu Anopheles, infikovaná tímto parazitem.
Po poštípání člověka, plazmodium putuje do jater, kde dochází k jeho rozmnožování. Následně vstupuje do červených krvinek – erytrocytů, kde se opět masivně množí, poškozuje jejich a vyplavuje se do krevního oběhu.
Tyto periody vyplavování do krve způsobují typický klinický obraz ve formě “malarických záchvatů.”
Těhotné ženy a děti jsou obzvláště ohroženy, protože v oblastech, kde se malárie vyskytuje, je významnou příčinou potratů a úmrtností novorozenců.
Klinické příznaky malárie
Onemocnění často začíná náhle, s bolestmi hlavy, svalů, únavou, zimnicí střídavou s pocitem tepla a především horečce. Také mohou být přítomny příznaky ze zažívacího traktu, jako zvracení, průjmy. Zpočátku jsou to příznaky podobné chřipce.
Horečnaté záchvaty začínají rytmicky opakovat, což je pro lékaře důležitým diagnostickým krokem (kromě anamnézy pobytu v tropické zemi).
V dalším průběhu onemocnění nastupuje bledost kůže a sliznic, obraz chudokrevnosti (z rozpadu červených krvinek), případně žluté zbarvení kůže a skléry (žloutenka).
Při neléčení, a to zejména pokud se jedná o závažný – tropický typ malárie, se mohou o několik dní rozvinout těžké a někdy smrtelné komplikace. K nim patří poškození ledvin, srdce, zažívacího traktu (průjmy), plic (edémy) a “cerebrální malárie” (mozková malárie), která může vést ke komatu, až k smrti.
Diagnostika a léčba malárie
Diagnóza se stanoví během aktivního onemocnění, mikroskopickým důkazem parazitů malárie v krevním preparátu (krevní nátěr), během horečné fáze. Ale i samotné klinické příznaky a anamnesticky udávaný pobyt v tropické zemi zvyšují podezření na tuto nemoc.
Malárie je život ohrožující onemocnění, proto při jejím podezření je nutné ihned navštívit lékaře. Nemoc by měla být léčena v raném stádiu.
V léčbě se využívají antimalarika, při výběru nichž musí lékař brát v úvahu místo a délku pobytu v zahraničí, výskyt odolnosti – rezistence plazmódií na antimalarika v místě pobytu a zdravotní stav cestovatele.
Léčení malárie, zejména těch závažných typů, musí začít co nejdříve, už při podezření, i bez existujícího výsledku mikroskopického důkazu parazitů.
Prevence – profylaxe
Pokud plánujete cestu do oblasti s výskytem malárie, měli byste se nejprve informovat u vašeho lékaře o užívání chemoprofylaxe – prevence léky (antimalarika).
Avšak pozor, užívání ochranných prostředků vás nechrání 100% před malárií.Proto je nutné nezapomínat na používání repelentů – prostředky na odpuzování hmyzu, nošení dlouhých kalhot, triček s dlouhými rukávy, spaní pod moskytiérou – síťka proti moskytům.
Mezi další onemocnění, přenášené různými druhy komárů, patří:
Žlutá zimnice
Původcem onemocnění je virus žluté zimnice, RNA-virus z rodu flaviviry. Vyskytuje se endemicky v některých tropických zemích Afriky a Ameriky. Člověk se může infikovat výlučně bodnutím komára žluté zimnice (Aedes aegypti).
Žlutá zimnice je akutní, horečnaté onemocnění. Patří k hemoragickým infekčním chorobám, tedy je doprovázena vnitřním a vnějším krvácením. Probíhá ve dvou fázích.
V první fázi nastupují nespecifické symptomy, jako horečka, zimnice, bolesti hlavy či končetin, zpomalený puls, nevolnost a zvracení, které mohou po několika dnech ustoupit.
Vzápětí následuje, avšak pouze v části postižených, druhá fáze s opětovným výstupem teploty, žloutenkou, poškozením ledvin, jakož i vnitřními a vnějšími krváceními, které v 50% případů končí smrtelně. V rámci profylaxe se používá vakcína, která obsahuje oslabený kmen viru žluté zimnice (očkování živou očkovací látkou).
Horečka Dengue
Původcem je virus dengue, sérotypy 1 – 4. Vyskytuje se endemicky v tropických oblastech. Přenos na člověka je zprostředkován komáry, hlavně druhem Aedes aegypti.
K přenosu nemoci přispívá i letecká doprava, přičemž již byly popsány případy tzv. “letištní dengue horečky”.
Infekce virem dengue může probíhat s obrazem horečné virózy, s kožním vyrážkou – výsevem, ale i jako závažná hemoragická horečka, která může vyústit do syndromu šoku (DSS – dengue shock syndrome).
Horečka Papatači
Onemocnění je vyvoláno viry z rodu Phlebovirus, přenášené komárem Phlebotomus papatasi.
Toto horečnaté onemocnění se vyskytuje ve Středomoří, na Balkáně, v oblastech Kavkazu, u Rudého moře, v Íránu, Iráku, Afghánistánu, Indii a jinde.
Klinicky probíhá jako náhle vzniklá horečka, doprovázená bolestmi hlavy a pocením. Příznaky trvají 3 dny a průběh onemocnění je většinou nekomplikovaný.
Chickungunya
Původcem horečky je alfavírus z čeledi Togaviridae. Virus je rozšířen v subsaharské Africe, na Arabském poloostrově, v jihovýchodní Asii, na Nové Guineji a některých ostrovech západního Pacifiku. Přenašečem infekce je komár rodu Aedes. Onemocnění začíná náhle vzniklou teplotou (39 – 40 st.
C), se zimnicí, což trvá maximálně 10 dní. Doprovodnými příznaky jsou nevolnost, bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů. Kožní vyrážka se objevuje v 60-80% v oblasti trupu a končetin. Vzácná komplikace, která byla popsána při tomto onemocnění, je meningoencefalitida – zánět mozku a jeho obalů. Léčba je symptomatická, tj.
léčba klinických příznaků.
Japonská encefalitída B
Původcem onemocnění je flaviviry, který je přenášen komáry, hlavně Cullex tritaeniorhynchus. V klinickém obraze dominuje vysoká teplota, únava, případně zvracení.
V některých případech je také přítomna porucha chůze, třes končetin až křeče, které mohou při špatném průběhu progredovat do kómatu.
V profylaxi je u nás dostupná neživá vakcína, vhodná pro cestovatele do endemických oblastí Asie, hlavně v období dešťů.
Západonilská horečka
Její původce je ve světě velmi rozšířený. V Evropě byl prokázán v jižním Rusku, na Ukrajině, v Moldavsku, Bělorusku, Rumunsku, Francii, Španělsku, Portugalsku, Maďarsku, Slovensku a v ČR (Hubálek a Halouzka 1996). Přenašečem tohoto viru je druh komára Culex pipiens a často bývá příčinou propuknutí epidemie.
Klinický obraz je charakterizován náhlým nástupem horečky trvající 3 – 5 dní. K dalším příznakům patří bolesti hlavy, krku, pohybového aparátu, výsev vyrážek na trupu a končetinách, únava, nechutenství a bolesti břicha. V 15% případů západonilské horečky byly popsány komplikace, jako zánět mozku, jater, slinivky a srdečního svalu.
Úmrtnost se pohybuje mezi 5 – 10% nakažených.
TIP: Mrkněte na domácí a přírodní prostředky na komáří bodnutí
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Jaké nemoci přenášejí komáři? Některými se můžete nakazit i v Česku
S přicházejícím teplým počasím se do našich krajin chystají zamířit také naši věrní letní společníci – komáři. Nepříjemné svědivé boláky, které nám v horkých nocích nedají spát, však zdaleka nejsou vše, co nám tento otravný hmyz může způsobit. Jaké nemoci komáři přenášejí a které z nich můžete chytit i u nás?
Komáři – otravní společníci
Ať už se léto rozhodnete trávit kdekoliv, kde je jen trochu teplo, počítejte s tím, že nějaký ten komár vám rozhodně přijde do cesty. Tento obtížný hmyz se totiž mimořádně rychle rozmnožuje a horké počasí mu velmi svědčí.
Proti komárům se kromě repelentů můžete bránit různými přírodními recepty, vyzkoušejte například česnek či citronovou trávu. Kvůli jejich stoupající odolnosti je to s nimi však čím dál těžší.
Komáři jako přenašeči nemocí
Kromě toho, že komáří bodnutí pěkně svědí, zvlášť když někdo trpí alergií, existuje ještě jeden důvod, proč tito tvorové zaujímají jedno z prvních míst v žebříčku nejnenáviděnějších druhů hmyzu. Stejně jako klíšťata jsou totiž komáři přenašeči značného počtu nemocí, z nichž některé jsou i životu nebezpečné.
A s tím, jak se postupně rozšiřuje oblast oblíbených dovolenkových destinací, se zvyšuje šance, že si z prázdnin přivezete nějakou tropickou chorobu.
Malárie
Z nemocí, které přenášejí komáři, patří bezpochyby k největším postrachům malárie. Způsobuje ho prvok jménem Plasmodium a nemoc může mít několik podob. Toto potenciálně smrtelné infekční onemocnění, v první fázi se projevující horečnatými záchvaty střídajícími zimnice, je nejvíce rozšířené v tropických a subtropických oblastech.
Pokud tedy tento rok vyrážíte na exotickou dovolenou do těchto krajin, určitě si od svého lékaře nechte předepsat antimalarika. Myslete však na to, že ani ty vás neochrání stoprocentně – přibalte si tedy s sebou ještě dostatečné množství repelentů.
Proti malárii se v současné době testuje očkování, není ale ještě uvedeno do praxe.
Žlutá zimnice
Další z chorob přenášených na člověka výhradně komáry je žlutá zimnice. Jedná se o horečnaté infekční onemocnění, se kterým se lze setkat v tropických oblastech Afriky a Ameriky. Kromě horečky se projevuje žloutenkou, vnitřním a vnějším krvácením a zhruba v polovině případů končí smrtí. Naštěstí je možné se proti žluté zimnici nechat očkovat.
Průzkum: Trápí vás komáři a klíšťata? Jak poznat kvalitní repelent?
Horečka Papatači
S touto nemocí se můžete setkat zejména v oblastech Kavkazu, poblíž Rudého moře, v Iráku, Iránu, Afghánistánu, Indii, ale i na Balkáně či ve Středomoří. Jedná ze horečnaté onemocnění, kromě vysoké teploty provázené bolestmi hlavy, není ovšem nijak závažné – příznaky obvykle trvají pouhé tři dny.
Horečka dengue
Horečka dengue je akutní infekční onemocnění způsobené arboviry. Viry šíří stejný typ komárů jako výše zmíněnou žlutou zimnici. Horečka dengue propuká v epidemie a je spjata s obdobím dešťů.
Její průběh může mít dvě formy: první je typická vysokými horečkami, bolestí hlavy, kloubů a celého těla. V některých případech dochází k tuhnutí svalů a následným problémům s chůzí. Klasicky se zvětšují mízní uzliny a mění se krevní obraz. A po třech dnech vyraší jasně červená vyrážka, prvně se objevující na nohou.
Druhá forma je nebezpečnější, přechází z mírnější formy do krvácivých stavů, které dále mohou vyústit až v šokový stav s následným selháváním orgánů.
Podle statistik dochází k výraznému nárůstu výskytu horečky dengue u českých cestovatelů. Mezi rokem 2015 a 2016 je to více jak 200 % nárůst! V první polovině roku 2016 bylo nahlášeno 84 případů.
Virus Zika
Možná ještě máte na paměti, že v roce 2016 vypukla epidemie této nemoci na americkém kontinentě. Světová zdravotnická organizace dokonce v té době vyhlásila globální stav nouze a s virem Zika se v laboratořích vytáhlo do boje.
Virus Zika je přenášen komárem egyptským a patří do čeledi Flaviviridae. U většiny nakažených (uvádí se až 80 %) nevyvolá žádné příznaky, u ostatních způsobí horečku zika, která se projevuje vysokými teplotami, bolestmi kloubů a vyrážkou.
Jeho zákeřnost spočívá ve vlivu na plod, což ho činí rizikovým pro těhotné ženy. U plodu virus Zika způsobuje vážné vývojové poruchy včetně tzv. mikrocefalie neboli zakrněním mozku. Nicméně epidemie byla úspěšně zažehnána.
Japonská encefalitida B
Pokud jste se rozhodli vycestovat do Asie, a to zejména v období dešťů, pak byste se měli nechat očkovat proti japonské encefalitidě typu B. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou, únavou a nevolností, v těžších případech pak třesem končetin, poruchou chůze a může končit až upadnutím do kómatu.
Počet nakažených klíšťovou encefalitidou vzrostl o 21 procent. Podívejte se na mapu výskytu
Západonilská horečka
Onemocnění, jehož přenašečem je komár Culex pipiens, je smrtelné zhruba v jedné desetině případů, ovšem setkat se s ním můžete prakticky všude na světě – jeho výskyt byl prokázán i v mnoha evropských státech včetně České republiky. Šlo sice pouze o vzácné případy, nicméně u nás to bylo naposledy v roce 2013.
Západonilská horečka se projevuje prudkým zvýšením teploty, které trvá 3-5 dní. Poté nastupují bolesti svalů a kloubů, únava a nechutenství. V těžkých případech může nemoc způsobit zánět mozkových blan, ochrnutí nebo i smrt.
Valtická horečka
Další nemocí, kterou můžete od komára chytit i v Čechách, je valtická horečka, ta ovšem není nijak závažná. Její příznaky se podobají chřipce, proto mnoho lidí ani neví, že jí prodělalo. Valtická horečka trvá 3-5 dní a léčit se dá běžnými prášky na horečku, odpočinkem a dostatkem tekutin.
Nemoc způsobuje virus Ťahyňa, který byl poprvé objeven ve východním Slovensku.
Lymeská borelióza
Tato nemoc je spojována hlavně s klíšťaty, které jsou také v drtivé většině jejími přenašeči, ovšem za určitých podmínek ji mohou přenést i komáři. Původce nemoci v těle komára sice nežije, ovšem pokud komár bodne nakaženého a na sosáku mu zůstane jeho krev, může pak boreliózu přenést na svou další oběť.
Prozradíme vám příznaky, díky kterým zjistíte, jak se pozná borelióza
Chickungunya
Další z nemocí, které přenáší komáři, je exoticky znějící chickungunya, jedna z virových horeček. Způsobuje ji alfavirus, který je rozšířen především v subsaharské Africe, Arabském poloostrově, v jihovýchodní Asii a v některých místech Pacifiku. Nemoc se projevuje vysokou teplotou a zimnicí, přidat se mohou i další příznaky jako je nevolnost, bolesti hlavy, svalů a kloubů a vyrážka.
Komáři představují riziko po celém světě. Na jejich bodnutí se umíralo i v Česku
Jsou jich na tři a půl tisíce dosud známých druhů, vyskytují se na všech lidmi trvale obydlených kontinentech, přenášejí řadu méně i více závažných nemocí a umí dokonale znepříjemňovat život téměř každému teplokrevnému živočichovi nacházejícímu se v jejich dosahu.
Na druhou stranu ale také představují velice důležitý článek potravního řetězce, a proto by jejich vyhubení planetě Zemi, respektive jejím obyvatelům spíše než cokoliv jiného ublížilo. Komáři tu byli, jsou a (snad i) budou, je ale potřeba mít se před nimi pořádně na pozoru.
Komáři, tak jak je známe dnes, po tomto světě létali již v dobách, kdy mu vládli dinosauři. Svědčí o tom mimo jiné i 79 milionů let stará fosilie z období křídy nalezená na území Kanady. Jak dlouho ale komáři tuto planetu ve skutečnosti obývají, se zatím neví. Některé odhady vědců každopádně hovoří až o stovkách milionů let.
Vzhledem k tomu, že tento dvoukřídlý hmyz je tak hojně rozšířen, je zároveň i největším zvířecím zabijákem lidí na světě. Na následky nemocí pramenících z jeho bodnutí zemře ročně přes 700 tisíc osob.
Od malárie po západonilskou horečku, jež pohltila i Evropu
Výčet chorob, které komáři přenášejí, je vskutku dlouhý. Mezi ty nejznámější patří malárie, virus zika, žlutá zimnice, západonilská horečka a mnohé další.
Posledně zmíněná byla v relativně nedávné době navzdory svému pojmenování zaznamenána rovněž v České republice, a to konkrétně na jižní Moravě. Podle vědců ji sem během loňského roku zavlekli ptáci migrující z Afriky.
O její další šíření se pak podle všeho postaral komár tygrovaný, jenž se právě v této části země hojně vyskytuje.
Během podzimu se následně přímo v Česku touto nemocí nakazili dva lidé – starší žena a později také jeden muž. Žena nakonec nákaze podlehla, zatímco muž byl po několika dnech strávených v nemocnici propuštěn domů. V jiných Evropských státech včetně Chorvatska či Srbska byla ale situace o poznání tragičtější.
Komáři v Česku
Na území České republiky žije zhruba 40 až 50 druhů komárů z šesti rodů. Jejich přirozeným habitatem jsou především okolí řek, potoků a dalších vodních ploch. Vyskytují se ale také v lesích či na loukách. K nelibosti nás lidí často zavítají rovněž do městské zástavby.
Pakliže ve svém domě na nějakého z těchto tvorů narazíte, bude to s největší pravděpodobností komár pisklavý. Mezi další známé druhy poletující po našem území patří například již zmíněný komár tygrovaný, komár záplavový či komár obtížný, který je de facto pouze poddruhem komára pisklavého.
Nebezpečné jsou pouze samičky
V souvislosti s komářím bodnutím je potřeba zmínit jednu prostou skutečnost – pokud se ráno probudíte a zjistíte, že vás během noci tento otravný hmyz popíchal, můžete z toho vinit pouze a jen samice. Samcům totiž na rozdíl od nich k vlastní obživě stačí rostlinné šťávy. Samičky naopak potřebují dostatek energie pro tvorbu vajíček, a tu lze snadno získat právě prostřednictvím krve.
Útočí většinou, až když se setmí
Pokud se vám zdá, že komáři bodají výhradně v noci, nemusí se jednat až o tak mylnou domněnku. Na světě existují tisíce druhů komárů, přičemž některé z nich jsou aktivní i během dne. Převážná většina ale hýří aktivitou skutečně zejména v noci, respektive k večeru. A má to své logické opodstatnění.
Během slunného dne, kdy teploty venku dosahují vyšších hodnot, hrozí komárům vzhledem k jejich drobným tělům doslova vyschnutí. Aby tedy s vodou hospodařili co možná nejúsporněji, preferují zůstat přes den skryti někde ve stínu v místech s vysokou vlhkostí. Jakmile se rtuť teploměru začne pohybovat směrem dolů, jejich aktivita narůstá.
Kromě výše uvedeného je potřeba zmínit ještě další faktor, a sice jejich chabé letecké schopnosti. Komáři jsou relativně malí a lehcí živočichové, kteří pocítí i sebemenší závan větru. K večeru nicméně intenzita tohoto přírodního živlu zpravidla ustává, což komárům přirozeně hraje do karet. Zároveň tak snadněji rozpoznají, odkud vane pach jejich potenciálního hostitele.
S identifikací oběti pomáhají tři základní faktory
Komáří smysly jsou citlivé na oxid uhličitý, který je obsažen ve vydechovaném vzduchu. A právě ten slouží coby jeden ze základních identifikačních faktorů, na základě kterých si tito tvorové vyhledávají svoji další „oběť”.
Těmi dalšími jsou, jak již bylo řečeno, tělesný pach, který každý člověk vylučuje prostřednictvím své kůže, a rovněž i vyzařující teplo. Jakmile pak určí zdroj všech těchto činitelů, je načase „zaútočit“.
V Česku přenášejí komáři závažné nemoci jen výjimečně
Navzdory nedávnému výskytu zápodonilské horečky lze konstatovat, že nemoci, kterými je možné se v Česku v důsledku komářího bodnutí nakazit, jsou spíše méně závažného charakteru. Jaké to jsou? Tak například valtická horečka.
Ta se nejčastěji projevuje podobnými příznaky jako chřipka.
Člověka dokáže oslabit na dobu tří až pěti dnů, přičemž k její úspěšné léčbě je zapotřebí, aby měl pacient dostatek tekutin, vyhýbal se fyzické zátěži a užíval běžné medikamenty, kterými se chřipka standardně léčí, tedy například paralen.
Mezi další známé nemoci přenášené českými komáry patří rovněž lymská borelióza. Ta postihuje zejména nervovou soustavu, srdce či klouby. Vyznačuje se také příznaky připomínajícími chřipku, mimo to ji lze ale identifikovat taktéž pomocí červených skvrn s bledým středem na kůži nejen v místě bodnutí, ale po celém těle.
Zároveň je potřeba dodat, že tuto nemoc přenášejí především klíšťata, u komárů se jedná spíše o výjimečné případy. Pokud se tak ale stane, je to důsledkem skutečnosti, že krev nakaženého živočicha uvízla na komářím sosáku, odkud se dále přenesla na člověka. V těle komára jako takového původce lymské boreliózy nežije.
Pakliže je nemoc rozpoznána včas, odezní bez závažnějších následků. K její léčbě se používají antibiotika. V případě pozdní reakce nicméně může dojít k omezení funkčnosti dotčených orgánů.
Někdy ovšem dokáže nemalé starosti způsobit už jen samotné bodnutí tímto hmyzem. V důsledku alergické reakce totiž postižené místo oteče, začne nepřiměřeně svědit, ba dokonce pálit. V takové situaci je pak dobré vyhledat odbornou pomoct.
Prevence proti komárům
Co se týče babských rad, pak platí, že lidé, kteří se komárů bojí, by se měli snažit vyhýbat pobytu venku během úsvitu a soumraku, nosit spíše dlouhé oblečení a v místnostech používat větráky, jež tato stvoření zaženou. Relativně spolehlivým pomocníkem pochopitelně jsou i nejrůznější repelenty.
Cestovatelé, pozor! Komáří bodnutí může být i smrtelné
Tento hmyz způsobuje více lidského utrpení než jakékoliv jiné zvíře na světě. Každý rok zemře na jím přenesené nemoci více než milion osob. A trpí nejen člověk, komáři jsou rizikem například i pro koně či pro psy. Jejich štípnutí může navíc vyvolat i nebezpečnou alergickou reakci.
Ve vlhkých tropických oblastech jsou podmínky pro život komárů více než příznivé. Rozumný cestovatel by se tedy před nimi měl co nejúčinněji bránit. Každé štípnutí totiž hrozí jak virovými, tak parazitickými onemocněními. Nejznámějším z nich je malárie, rozhodně ale není jediné.
Horečka, jež může končit smrtí
Horečka dengue se vyskytuje v Severní a Jižní Americe, Africe i v Asii. Ačkoliv se nejedná o primárně smrtelné onemocnění, jeho projevy dokážou být velmi nepříjemné. V posledních letech se navíc zvyšuje jak závažnost nemoci, tak počet případů.
Onemocnění přenášejí komáři Aedes aegypti a Aedes albopictus, kteří nechávají svá vajíčka v blízkosti lidských obydlí a dobře odolávají standardním protikomářím postřikům. Důsledkem adaptace a přemnožení se tito komáři dostali v posledních 16 letech i do dříve bezpečných oblastí. Například v roce 1999 bylo evidováno 55 nemocných v Texasu a z toho jeden případ byl smrtelný.
Ve Venezuele pak v roce 2004 onemocnělo 11 600 lidí. Během epidemie v Indonésii roku 1999 podlehlo horečce dengue přes 600 lidí.
Léčba neexistuje
Žlutá zimnice má přes 400 let dlouhou historii, ale nyní se objevuje jen v tropických oblastech Afriky a Jižní Ameriky. Nevyhýbá se městům ani džungli. Mezi cestovateli se ale jedná o již téměř vymizelé onemocnění, zejména díky povinnému očkování, které zavedla většina postižených zemí.
Nebezpečné oblasti jsou zejména v subsaharské Africe a v Jižní Americe. To, zda se chystáte do potencionálně nebezpečného území, zjistíte na této mapce: http://www.cdc.gov/yellowfever/maps/index.html. Proti žluté zimnici zatím neexistuje žádná léčba, jedinou ochranou je vakcinace. Z neočkovaných cestovatelů jich zemře přibližně polovina.
Hlavní je obrana
Pokud se tedy chystáte do míst ohrožených výskytem nebezpečných komárů, věnujte pozornost některým důležitým opatřením:
- Noste oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi.
- Chraňte zbylou kůži kvalitním repelentem.
- V noci instalujte moskytiéry.
V případě oblastí ohrožených malárií nezapomínejte na pravidelné užívání správných antimalarik a před cestou se informujte o možnostech očkování proti žluté zimnici.
(jez)
Zdroj: www.mosquito.org
Další článek
Líbí se Vám tento článek?
- Arabské trhy aneb Skrytá rizika číhající na turisty
- Autem po Evropě: na co se připravit?
- Autostop – levné cestování, ale s riziky!
- Bezpečné cestování v těhotenství: rady, tipy, zásady
- Braňte se nákaze: co na cestách (ne)jíst
- Břišní tyfus: chytit ho můžete i ve Středomoří
- Čeká vás dlouhý let? Nedávejte trombóze šanci!
- Češi jsou národem cestovatelů, trendem je digitální nomádství
- Cestování bez signálu? To se vám se satelitním telefonem nestane
- Cestování kráse neuškodí: 4 triky, jak na to
- Cestování na Blízký východ. Kam můžete bezpečně vyrazit?
- Cestování na zapomenutá místa. Sem chcete, jen o tom zatím nevíte!
- Cestování po Mexiku: rizik stále přibývá
- Cestování po zbytek roku? Podle světel semaforu a tak trochu jinak
- Cestování s chronickou nemocí: důkladná příprava je základ
- Cestování s léky vyžaduje důkladnou přípravu
- Cestování v důchodu? Pro stále více seniorů běžná realita!
- Cestování v Pobaltí: od křižáků po secesi
- Cestování v těhotenství? Ano, ale rozumně
- Cestování za zimou: pozor na podchlazení a omrzliny!
- Cestovatelé, pozor! Infekce může číhat i v nejdražším hotelu
- Cestovatelé, pozor! Infekce může číhat i v nejdražším hotelu!
- Cestovatelský průjem: nepříjemná komplikace dovolené
- Cestovní pojištění s ERV
- Chorvatsko a Černá Hora: úspěch dovolené je ve vašich rukách
- Chystáte adrenalinovou dovolenou? Dobře se pojistěte!
- Chystáte se dobýt americký kontinent? Bez přípravy nemusíte uspět!
- Čína a Mongolsko: výběr očkování nepodceňujte!
- Čína: jak přežít pobyt ve znečištěných městech
- Čína: odvrácená tvář asijského giganta
- Co takhle strávit silvestrovskou noc v zahraničí? Máme několik tipů
- Desatero pro cestovatele – pravidla chování v zemích třetího světa
- Desítka nejčastějších mýtů spojených s cestovními nemocemi
- Dítě „na palubě“: tipy pro spokojenou posádku
- Do Austrálie jen s očkováním, pojištěním a repelentem
- Dovolená na čtyřkolce? Nezapomeňte doma zodpovědnost!
- Dovolená na jachtě? Jen pro zodpovědnou posádku!
- Dovolená na motorce aneb Co před startem nezanedbat
- Dovolená příští rok? Vybírejte podle tipů Lonely Planet!
- Dovolená se zážitkem: Láká vás sexuální turistika?
- Dovolená v Egyptě – krása doprovázená riziky
- Egypt: krásy a rizika země faraonů
- Ekoturistika jako naděje pro budoucí generace?
- Exotické nemoci v Evropě? Blíže, než jste čekali!
- Extrémní dovolená? Zážitek (ne)jen pro drsňáky!
- Hit současné dovolené? Obytné vozy a karavany!
- Horečka dengue ohrožuje Čechy! Počet nákaz roste
- Horečka při cestování v zahraničí. Víte, jak správně postupovat?
- Horečnatá infekce – nechtěný suvenýr z dalekých krajin
- Horská turistika: zahraniční velikány pokořujte jen s dobrým pojištěním
- Hroch – nejnebezpečnější zvíře Afriky
- Hygiena na cestách. Na co běžně nemyslíme?
- I při cestách po Evropě nás ohrožují závažné infekce
- I s astmatem se dá cestovat, chce to ale důkladnou přípravu!
- Indonésie bez rizika: myslete na zdraví i osobní věci
- Itálie, Španělsko, Řecko: víte, co musíte udělat před dovolenou?
- Jak se při cestování po velkoměstech nenechat napálit
- Jak se vyhnout nákaze z vody? Dodržujte 5 jednoduchých pravidel
- Jak ve zdraví zvládnout pobyt v Tatrách
- Jak zvládnout návrat z teplých krajin zpátky do zimy?
- Jedete na dovolenou autem? Nezapomeňte se připravit!
Kvůli oteplování se do mírného pásma šíří tropické nemoci přenášené komáry
Hlavní obsahKomár tygrovaný (Aedes albopictus) Foto: Profimedia.cz
Odborníci předpověděli pohyb dvou nejtypičtějších druhů komára-přenašeče, a to Aedes aegypti a Aedes albopictus. Učinili tak na základě očekávaných rostoucích teplot v některých regionech. Zabránit rozšíření závažných onemocnění podle expertů může jen ráznější postup vůči klimatickým změnám a omezení globálního oteplování.
Komár egyptský (Aedes aegypti) přenáší virus zika a také horečku dengue, žlutou zimnici a nemoc chikungunya. Poslední tři nemoci přenáší stejně jako západonilskou horečku i komár tygrovaný (Aedes albopictus).
Ten se od roku 2012 pravidelně objevuje na jihu Moravy, jeho výskyt je u nás stále častější. Není ale jasné, zda se na jihu Moravy už zabydlel a zimuje tam, nebo pokaždé přilétají noví jedinci.
Loni v září se přímo v ČR poprvé nakazili dva lidé západonilskou horečkou. [celá zpráva] Dvaasedmdesátiletá žena nemoci podlehla v břeclavské nemocnici.[celá zpráva] Virus západonilské horečky zjistili epidemiologové u komárů a koní už v červnu.
Zpráva ale varuje především před virem zika, proti kterému podobně jako proti západonilské horečce v současné době neexistuje efektivní očkování; ve fázi testování je pak jen několik preparátů proti horečce dengue. „Pro nás je mnohem jednodušší zabránit komárům nebo virům, aby se někde objevili, než zabránit šíření nákazy, která již propukla,“ uvedl vedoucí studie Colin Carlson z univerzity v Georgetownu.
| Západonilská horečka |
| Onemocnění způsobuje vir označovaný jako západonilský virus, který přenášejí komáři tygrovaní. Projevuje se podobně jako jiné virózy. Dětem, starším osobám a lidem s oslabeným imunitním systémem může virus způsobit encefalitidu či meningitidu. Při závažném onemocnění hrozí u rizikových pacientů i smrt. U zdravých osob nemoc často vyvolá jen příznaky připomínající chřipku. Inkubační doba se pohybuje od tří do 14 dnů. Účinný lék ani vakcína zatím neexistuje. |
Snížit rizika nákazy je možné například používáním repelentů, instalací ochranných sítí na okna nebo odstraněním stojatých vod z okolí domovů. Účinnější je ale podle odborníků zakročit proti klimatickým změnám a rozšířit globální programy, jejichž cílem je sledovat a omezovat výskyt komárů.
Experti varují, že nemoci přenášené komáry se mohou objevit ve městech s vysokou hustotou zalidnění; mnozí z jejich obyvatel budou těmto virům vystaveni poprvé.
„Lidé, kteří se s těmito onemocněními předtím nikdy nesetkali, si proti nim nevytvořili imunitu,“ cituje agentura Reuters Carlsona.
„Obáváme se, že se objeví mnohem rozsáhlejší epidemie, až se tam tyto patogeny objeví poprvé,“ dodal.
Hlavní zprávy
Komáři přenáší množství nemocí. Tyto můžete chytit i v Česku!
V souvislosti se stále se šířícím virem Zika se pořád více mluví o nebezpečí, které štípnutí komára může představovat. Ačkoli Zikou se od českého komára s největší pravděpodobností nenakazíte, existují nemoci, které chytnout můžete.
Komáři nejsou jenom obtížným hmyzem, který se obrovskou rychlostí rozmnožuje a především v létě dokáže pořádně znepříjemnit život. Mohou být také přenašeči nejrůznějších onemocnění. Malárie, žlutá zimnice nebo horečka Dengue jsou asi těmi nejznámějšími, že byste je ale chytli od českého komára, se bát nemusíte. U jiných ale riziko hrozí, i když ve velmi malé míře.
Valtická horečka
Jedná se o virové onemocnění, které přenáší komár z rodu Aedes. Tento druh komára žije hlavně v lužních lesích a přemnožit se může například při povodních, jako tomu bylo v roce 1997. Běžný je zejména na jižní Moravě. Svůj název dostala horečka podle místa, kde ji v 60. letech minulého století vědci objevili.
Jedná se o onemocnění podobné chřipce, objevuje se především v létě a na podzim a postihuje hlavně děti. Typickými příznaky je náhlý začátek horečky, který trvá 3 až 5 dní, bolest hlavy, pocit neklidu, zvracení, nechutenství, dále pak bolesti kloubů a krku. Nejedná se o nijak vážné onemocnění a léčit je ho možné klidně i běžnými prášky na chřipku, odpočinkem a dostatečným množstvím tekutin.
Západonilská horečka
I když je od nás řeka Nil vzdálená tisíce kilometrů, i tato původně africká nemoc se může v Česku objevit. U nás ji přenáší komár pisklavý. V České republice první případy odhalili lékaři na Břeclavsku při záplavách v roce 1997, další v roce 2002 a jeden z posledních v roce 2013 v Ostravě.
Inkubační doba nemoci je 3 až 14 dní a projevuje se prudkým nástupem horečky, která trvá 3 až 5 dní.
Dalšími příznaky jsou bolest hlavy a v krku, bolesti svalů a kloubů, vyrážka, únava, nechutenství či střevní potíže. V těžkých případech může vyvolat i zánět mozkových blan a může skončit ochrnutím nebo smrtí.
V minulosti toto onemocnění prodělal například herec Pavel Nový, ten si ho ale údajně přivezl z dovolené na Kypru.
Lymeská borelióza
Nejčastějšími přenašeči boreliózy jsou klíšťata, podle některých odborníků ale dokážou tuto nemoc přenášet také komáři. Původce nemoci sice nežije v těle komára, ten ji ale může přenést pasivně. To znamená, že ji přenese prostřednictvím krve nakaženého, která mu zůstala na sosáku. Tímto způsobem se pak při štípnutí může nemoc dostat i do lidského těla.
Onemocnění se projevuje ve třech fázích. Nejprve se v místě vpichu objeví červená skvrna, která může být větší než 5 cm, tuto fázi doprovází horečka, bolesti svalů a kloubů, únava. Po několika měsících se obtíže vrací s ještě větší intenzitou, častá je obrna v obličeji. Poslední fází je zánět mozku a míchy, mnohdy ale nastoupí i roky po kousnutí hmyzu.
Sekundární infekce
Nebezpečí hrozí také v případě, kdy si svědivý štípanec od komára rozškrábeme. Do malých otevřených ranek se potom může dostat jiná infekce z okolí. Pravidlem je proto zatnout zuby, použít zklidňující gel a hlavně neškrábat!
- NEPŘEHLÉDNĚTE:
- NENÍ V LŮNĚ SAMO! Dojemný ultrazvuk ukazuje umírající dvojče, jak drží za ruku svou sestru
- REVOLUCE V LÉČBĚ RAKOVINY: Co zastavilo nemoc u 94 procent léčených pacientů?
- mom, TN.cz
V Česku je západonilská horečka. Šíří ji i český komár, říká expert
S komáry alespoň párkrát za léto bojujeme v Čechách snad všichni, ne každý ale tuší, že existuje i někdo, kdo se tím zabývá profesionálně pod záštitou hygienické stanice. Je tohle záležitost čistě jižní Moravy?
Takovým způsobem jako v Jihomoravském kraji to nikde jinde nefunguje. Je to způsobeno tím, že tento kraj má s komáry nejvíc problémů. A to hned z několika důvodů.
Jednak jsou to rozsáhlé lužní lesy kolem dolního toku Moravy a Dyje, které poskytují ideální podmínky pro líhnutí kalamitních druhů komárů. To znamená, že kalamity jsou tady největší.
Jsou samozřejmě i jinde, třeba na Litovelsku nebo Poděbradsku, ale nikdy to nejsou tak obrovská území jako v Jihomoravském kraji.
Jižní Morava je také otevřená do nížin v Rakousku i na Slovensku směrem na Balkán, a je tam poměrně teplé klima. To znamená, že je to jakási vstupní brána pro teplomilné druhy rostlin a živočichů včetně komárů, ti se tady objevují většinou jako první z celé republiky.
Důležité je i to, že je zde spousta rybníků, kde je hodně ptáků. Ti nám sem mohou přinést nemoci, především tedy západonilskou horečku. Na jižní Moravě jsou i parkoviště, kde často zastavují auta přijíždějící z Balkánu nebo odjinud z jihu, třeba z Itálie, to také hraje roli.
Oldřich Šebesta při instalaci lapačů komárů v roce 2012.
Oldřich Šebesta dlouhodobě chrání obyvatele i zvířata Jihomoravského kraje před kalamitními druhy komárů, kteří mají na jižní Moravě jeho vlastními slovy potenciál učinit oblasti „prakticky neobyvatelnými“.
Profesionálně se zabýval monitoringem a hubením komárů na jihomoravských hygienických stanicích, například v Břeclavi nebo přímo na Krajské hygienické stanici v Brně.
Kromě toho se věnuje i výzkumu výskytu tropických nemocí přenášených komáry, jako je například západonilská horečka, nebo výskytu invazních druhů komárů, kteří se na Moravu dostávají ze subtropických a tropických oblastí. Aktuálně se například připravuje na nový výzkum těchto problematik ve spolupráci s Akademií věd České republiky.
Jak se postupuje při prevenci komářích kalamit?
Musíme sledovat průtoky řek a počasí, musíme být ve spojení s majiteli lesů, aby nás upozornili, kdy se objeví voda, což se snažíme sledovat i průběžně a v určitých intervalech oblasti objíždíme. Když dojde k zaplavení, sledujeme, co se v té vodě děje a podle toho dál postupujeme.
Jak vypadá samotné hubení komárů?
V současné době jsou jedinou možností, jak výrazným způsobem zasáhnout do výskytu kalamitních druhů komárů, postřiky proti larvám. To znamená, že jakmile v některé oblasti stoupne voda, sledujeme tam množství larev komárů a jejich stádium. V okamžiku, kdy dosáhnou do určitého stádia, upozorníme zodpovědné lidi a majitele, aby zakročili.
Proti larvám se používá larvicidní přípravek, který je vysoce selektivní. To znamená, že zabíjí prakticky pouze larvy komárů a ničemu jinému neškodí.
Tady je nevýhoda, že se musí zasáhnout velice přesně, protože obzvláště v létě je vývoj komárů velice rychlý. Na to, abychom zasáhli, máme jen opravdu velmi málo dnů. Třeba jen jeden až tři, dokdy se musí postřik provést.
V tomto spolupracujeme s krajským úřadem, který má zásoby přípravku a poskytuje je obcím, kde se tyto druhy komárů vyskytují.
Proč je tak málo času? Jde o to, aby se komáři nestihli vylíhnout?
Protože postřik zasahuje jen proti larvám, které ještě přijímají potravu. Larva zkrátka musí ten přípravek sežrat. To znamená, že nefunguje na vajíčka a ani na stádium larev, kdy už se připravují na kuklení, protože v té už potravu nepřijímají. No a to stádium, kdy přípravek funguje, trvá jen několik málo dnů.
Jaké jsou letošní podmínky, víte už, jaká bude komáří sezóna?
Víceméně normální, žádné extrémy tady letos nejsou. Kde se objevilo více vody, tam se komáři vyskytují, prováděly se i postřiky, ale ono se to nikdy nepodaří dokonale.
To se nestane prakticky nikdy, protože ty plochy jsou obrovské a špatně přístupné. Vy musíte přesně stříknout na to místo, kde larvy jsou.
Tam následně zemřou téměř ze 100 procent, ale stačí minout i malé místo a komáři se stejně vylíhnou. Takže oni se objeví vždycky, ale lokální rozdíly jsou obrovské.
Poměrně dost komárů se vylíhlo v oblasti u rakousko-slovenských hranic v oboře Soutok, tam je to v současnosti asi nejhorší.
Jak by to vypadalo, kdyby se komáří populace na jižní Moravě vůbec neregulovala a přišla kalamita?
Stačí se podívat do roku 1997. Tam sice byly provedeny postřiky, ale až proti dospělým komárům. Nebylo to provedeno přímo v lese, ale až v obcích, aby se chránilo obyvatelstvo. Situace tam byla hodně vážná, pobyt například v Břeclavi byl docela problematický.
A šlo v uvozovkách jen o nepříjemnost pro místní obyvatele, nebo to i nějak zasáhlo do rovnováhy ekosystému?
Nejlepší by bylo zeptat se pracovníků v lesích, ale já můžu říct, že tam byly velké úhyny zvířat.
Byla tohle dosud největší kalamita?
Bylo jich víc. Například v roce 2002. Poslední taková opravdu obrovská kalamita byla v roce 2010, kdy se voda vylila opakovaně, takže trvala prakticky od května až do října.
Pořád si neumím představit, jak vlastně vypadá taková „obrovská kalamita“…
Mám jedno takové přirovnání. V roce 2010 v oboře Soutok jsem před polednem, tedy v době minimálního výskytu komárů, nasmýkal (nachytal do síťky, pozn. red.) přes 700 nalétávajících samiček na osobu za minutu. To jsou prostě neuvěřitelná čísla a pobyt je tam prakticky nemožný.
Tato statistika nešla spočítat jinak než tak, že jsme přijeli na místo, vystoupili z auta, já si vzal síťku, kolegyně mi odměřila minutu a já jsem po tu dobu kolem sebe smýkal komáry, kteří se na mě snažili naletět. Pak jsem chycené komáry odvezl do laboratoře a samozřejmě až dodatečně spočítal.
Zabýváte se i výskytem tzv. invazních druhů komárů a tropickými nemocemi, jako je například západonilská horečka. Těchto problémů přibývá v mírných podnebných pásech i jinde ve světě, co je hlavní příčina?
Nejdřív musím říct, že ve skutečnosti spolu výskyt invazních druhů komárů a právě té západonilské horečky absolutně nesouvisí. Tyto problémy se u nás objevily víceméně ve stejnou dobu a bývají spojovány, ale nemají spolu nic společného.
Západonilská horečka je virové onemocnění, které se vyskytuje normálně u ptáků, ale za určitých okolností jí může onemocnět i člověk, a v některých případech to může být i vážné.
Tento virus má několik kmenů a nejzávažnější je linie 2 původem ze subsaharské Afriky, tu nám sem zřejmě přivlekli ptáci.
A právě proto se vyskytuje nejvíc u rybníků, takže jižní Morava je velmi ohrožená, protože ti ptáci, když táhnou z jihu, tak velice často končí na jihomoravských rybnících.
Na lidi tuto nemoc tedy přenáší komáři, ale jsou to naši normální komáři, kteří se tu běžně vyskytují.
Takže když štípne nakaženého ptáka z Afriky, může západonilskou horečku na lidi přenášet i český komár… Jak je to tedy s invazními druhy?
Ano, komár musí štípnout nejdřív ptáka, nakazit se a pak, když se přisaje na člověka, přenese nemoc na něj.
Co se týče invazních druhů komárů, tak to jsou komáři, kteří se normálně vyskytují v úplně jiných oblastech a jsou nějakým způsobem, zpravidla aktivitami člověka, zavlečeni jinam.
Jde o několik druhů komárů například z jihovýchodní a východní Asie nebo z Ameriky. Většinou bývají dováženi se zbožím, například s květinami, známý způsob je i přeprava v ojetých pneumatikách, které se převážejí přes moře.
Pokud do nich naprší, komáři se v nich mohou rozmnožovat.
Tyto druhy jsou nebezpečné v tom, že zase mohou přenášet různá onemocnění, jako například horečka dengue nebo třeba v roce 2007 byla v severní Itálii menší epidemie chikunguy.
Tyto druhy si tropické nemoci přivezou přímo ze země původu?
Buď se stane to, že do Evropy přijede nějaký turista, který v sobě má daný virus, a pak už stačí, aby se na něm tento komár nasál a může virus přenášet na dalšího člověka.
Teoreticky si ale tito komáři můžou onemocnění i přímo přivézt. V Evropě se třeba takto na krátké vzdálenosti nemoci šíří s dopravou.
Například někdo jede na dovolenou do Itálie, kde je silně rozšířený aedes albopictus (komár tygří), který se tam dostal zhruba kolem roku 1990.
Tento komár tam třeba někomu zaletí do auta, ten člověk pak odjede, zastaví v Mikulově, jde na kafe a komár vyletí. No a tento komár teoreticky může být infikovaný už z té Itálie.
Tohle tedy platí obecně k Evropě, jak to s invazními druhy vypadá v Česku?
Nemůžu mluvit za celé Česko, náš výzkum se zaměřuje na jihovýchodní Moravu, ale ono je to do značené míry nejpostiženější české území. Prakticky každoročně u nás bývá chytán právě aedes albopictus, ten se vyskytuje dost často. Vyskytují se tady už od roku asi 2000 teplomilní komáři původem ze středomoří, ale ti nemají větší význam.
Z nemocí je nejzajímavější především ta západonilská horečka. Právě na jižní Moravě jsme poprvé z celého Česka našli tu nebezpečnou linii 2. Nejprve v komárech na lednických rybnících, pak s odstupem asi pěti let se začala objevovat i u lidí.
Příčinou šíření tropických komárů do mírných pásů je tedy pohyb lidí a zboží. Hraje roli i změna klimatu?
Hlavní příčina je samozřejmě globalizace – převážení velkého množství zboží z místa na místo, a tak dále. Ale jsou to i změny klimatu. Třeba konkrétně aedes albopictus je původem ze subtropické až tropické jihovýchodní Asie, ale protože se Evropě dost otepluje, tak už i tam nachází vhodné podmínky a může se tady rozmnožovat.