Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
Tady ty doktory a sestry jen obdivovat, že tohle nemocnice zavedli. |
| |
hodne zpatecnicke – u protinozcu chodi tatove k porodum od konce 70.let minuleho stoleti.Samozrejme, ze nesmi kecat do remesla a plest se pod nohy odbornikum, jinak je vykazi ven. |
| |
Píše zde spousta teoretiků, kteří vstupují do diskuze bez jakýchkoliv zkušeností. Uvedu proto vlastní zkušenost z roku 2007 z porodnice v Karviné.Nebýt tehdy mé přítomnosti, má žena by už možná nežila. Lékaři podcenili její vyčerpání po prvním porodu a nevěnovali jí patřičnou pozornost. Nechali ji v pololeže odpočívat na křesle. Během přesunu na toto křeslo jim však před zraky hlavního lékaře i ostatních sester dvakrát omdlela. Minutu po jejím druhém vzkříšení lékař odešel pryč a v sále zůstala jen jedna mladá sestra, která polospící ženě dala do rukou jakousi polévku, pomohla jí spolknout asi dvě lžíce a také odešla. Žena s plnou pusou polévky omdlela potřetí! Následně jsem přivolal onu sestru, která však vůbec nevěděla co má dělat! Ženu jsem s obtížemi probral sám. Následně trvalo min. 10 minut, než se povedlo přivolat lékaře, který byl v tu dobu mimo budovu. Teprve následně jí napojili infuzi, která pomohla.Po tomto zážitku mi nikdo nevymluví, že přítomnost otce u porodu je namístě.Ovšem, všechno může jít hladce, ale co když ne? |
| |
| |
Zaujímavé, prosinec 2019 a tiež som pri bondingu na sále dostala najesť… |
| |
Tak jasně. Jídelna na sále. Bravo… Nechte si napadnout něco uvěřitelnějšího. Pedikůru vám nedělali? Násilím? |
| Váš primitívny komentár naozaj nie je na mieste. Ja som naozaj dostala jedlo, konkrétne snídani, na tom polohovateľnom kresle, na ktorom som syna porodila. Bolo to ku koncu bondingu, pomaly to tam začali sestry vypratávať a chystať na môj presun na oddelenie šestonedelia, ale najskôr mi dali najesť. Ale, ako je to u vás typické, vám v Nemecku sa to nestalo, takže sa to nemôže diať ani nikde v ČR a kto tvrdí opak, ten si vymýšľa, všakže? Jak malé dieťa… |
| Aaa paní Tenzler, wirklich unglaublich, i při porodu našeho prvního dítěte dostala rodička jídlo již na sále… Ale to nevadí, kočko, jděte se smát jinam |
Mezi jinym povoleni pristupu tatu k porodu, ktere bylo v Australii zavedeno od konce 70. let minuleho stoleti. |
| Dosti nevhodné kecy, zjevně opět bez jakýchkoliv zkušeností.Co jsem zde uvedl je pravda. Nepsal jsem, že tu polévku dostala na porodním sále, bylo to v sousední místnosti, kam ji krátce po porodu přesunuli. |
| taky jsme měli večeři, buďte v klidu, ale té paní to nevymluvíte, hiii, a přímo na sále, v Liberci v porodnici |
| Nevím, jaký máte důvod zpochybňovat mé tvrzení. Nanejvýš mohou být podmínky ve vašem bydlišti trochu jiné.Nejedná se o žádný výmysl, ale o skutečný průběh porodu v karvinské hlavní nemocnici v Karviné 4 v roce 2007. |
| Že má někdo potěšení, jste si vymyslela. S nějakými historkami o mlácení do břicha a svícení do obličeje, které tu nikdo nepsal, jste si to spojila sama. Radost takhle diskutovat, že? Je to takové snadné. |
| Prostě moje dlouholetá zkušenost s těmihle sebezviditelňovači. Ale příhoda o krmení polévkou čerstvě po porodu je top, to se musí nechat. Z jakého to asi bude trashového jihoamerického seriálu?Kdy vás naposledy v nemocnici někdo krmil polévkou po lžičkách? |
| Vy nikdy nezklamete. Nenávistná až za hrob. |
| Tak ono se i v průběhu porodu může jíst. Nevim, zda jste nekdy rodila, ale ono se ji a pije a to, ze dostane najist je normalni. Obsah jmse odvíjí od hodiny, kdy porodite(rano, obed, vecer). Trosku zauvazujte, ze je potreba doplnit energii po takovém vykonu. |
| Ty blázny, kteří si prosazujou svojí přítomnost u porodu, bych nechal, aby byla jistota, čtrnáct dní v karanténě. Málokdo si ve své namyšlenosti uvědomuje že nejde o jeho právo ale o bezpečnost především doktorů a celého týmu na sále. Při prokázání že tam dotyčný ten vir zavlekl tak ho nechat zaplatit desinfekci sálu, a plat celého týmu který by skončil v ksranténě. |
| A jak to chcete prokázat, pane Šatavo? |
| To prokáže dost těžko. I kdyby to fakt nastalo, tak to tam spíš zatáhla „ta dotyčná“ rodička, než její partner. |
| Právník přece rozumí úplně všemu… |
| Již podle fotografie je vidět, že je to odbornice. Sdělit, že otec je u porodu jako kontrola bych bral jen v tom případu, že to bude odborně vyškolený zdravotník. Toto tvrzení je asi totéž ,kdybych paní Mgr postavil za záda frézaři,aby mu zkontrolovala jeho pracovní postup- |
| Já jsem také nestihl zasáhnout, když manželku při porodu nastřihli, a to jsem tam byl „jako kontrola“. Přitom bylo více než jasné, že to dělali jen pro vlastní potěšení, aby se na ní násilím vyřádili. Kdybych to byl tehdy věděl, skočil bych po doktorovi a hodil mu kravatku, zlomil bych mu ruku, zavolal policii a tím manželku zachránil. Nojo, jenže jak se říká, pozdě bycha honiti, že… |
| dekujeme za argument, proc otec u porodu byt nema 🙂 |
| No, kdyz nema nic jineho na praci… |
| … advokátka Mgr. Adéla Hořejší, pro kterou je profesně i osobně důležitá otázka naplňování lidských práv. Svobodu jednotlivce a respekt k sobě i ostatním vnímá jako vedoucí hodnoty. Jako právnička se zabývá zejména zdravotnickým právem s důrazem na porodnictví a ochranu práv pacientů, ochranou osobnosti a rodinným právem…Zdroj: https://liberecky.denik.cz/tipy-archiv/adela-horejsi-pravni-pece-v-materstvi-281515.htmlPaní advokátka je profesionální lidskoprávní parazit, nic jiného. |
| Kdyz jsem rodila sama, tak mi bylo naprosto jedno, ktera ma lidská práva budou potlacena, to hlavni na cem mi zalezelo, bylo, abych porodem neublizila svym detem. jsem vdecna personalu dnes jiz privatisaci zanikle porodnice, ze udelal vsechno pro to, aby i pres komplikace vse dobre dopadlo. nejaky nastrih hraze jsem opravdu vubec necitila. |
| „Lidskoprávní patrazit“ Takú výstižnú charakteristiku som už dávno nečítal |
| Mno, pokud někdo protestuje proti nástřihu… jeho/její věc. Ale tipuji, že porodník zažije asi tak tisíckrát víc porodů než rodička a že tedy dokáže s tisíckrát vyšší pravděpodobností odhadnout, kdy je a kdy není potřeba nástřih.Kolegyně z bývalé práce při prvním porodu nástřih zuřivě odmítala… a při porodu ji dětská hlavička natrhla. Což, jak každý pochopí, je řádově horší zranění. Krvácení, chirurgie, na sále byla dvě hodiny, s nástřihem by byla za dvacet minut hotová. Namísto několikadenního hojení trpěla bolestmi několik měsíců. Kdyby rodila doma, tak to nemusela přežít vůbec. |
| Ale za to neporušení lidských práv to určitě stálo, že? |
| To je právě to, co taková aktivistka co nikdy nerodila a vůbec netuší jak to (ne)funguje nechápe. A pak se do toho zamíchá jejich hysterie a touha se předvádět – a na světě jsou takové názory jako má tady paní „právnička“. |
| tři porody, dva v porodnici a zbytečný nástřih bez oznámení (asi pro vyúčtování VZP nebo rutina), jeden porod doma, bez nástřihu a porodního poranění a s větším dítětem, jak je to možné? |
| On nastrih ci drobne porodni poraneni je u 1/3 porodu a tim drobne poraneni myslim treba siti na jeden steh. Takze neni potreba vzdy preventive strihat. Uprimne vam to reknou i v porodnici, ze to neradi delaji, ze to pridelava praci a je to zbytecne pokud se nejedna o nejakou patologii nebo hodne rychly porod, treba vyvolany medikamenty. |
| Jsou tady úžasné příběhy, kdy vyděšení laici předčí doktory. Takoví by neměli vůbec k doktorům chodit a léčit se sami. |
| Prostě další zbytečný právník. Klidně bojující proti zemi, která ji dala vzdělání.Kdyby dotyčná pracovala cca 10 let na porodním sále, měla aspoň tři děti, pak si dodělala práva, tak bych se její odbornosti nedivil, ale tak je to jen další demagog aplikující mlhavě postavené zákony nějakou nesmyslnou cestou … |
| Právníci by se tedy neměli pouštět do sporů se státem? Stát by měl tedy mít vůči občanům absolutní vrchnostenskou pravomoc bez možnosti soudního přezkumu? Pane Strako, tomu říkám revoluční pohled na věc. |
| Manžel u porodu našeho syna byl a jsem tomu ráda, protože se to pak zkomplikovalo, já tam pak začla krvácet a omdlela, poslal do dupy doktorku co to zapinkala a zalarmoval skvělého doktora co mě dal do kupy. Sice z toho byla kauza jako prase po celé nemocnici, ale žiju že V případě momentální situace ale opatření chápu. |
| Možná vám nedošlo, že „zapinkalo“ to vaše tělo a příroda… a ta doktorka by vám pomohla stejně jako doktor. Akorát díky hysterii jste na pomoc musela čekat déle protože se to jistě muselo řešit obrovským halo a skandalizováním běžné komplikace… No ale kdo chce kam… teď jste jistě spokojená, že jste se pomstila doktorce za něco, co jste způsobila sama (i když samozřejmě neúmyslně). Někteří neumějí nést ani sebemenší pocit, že přírodě se nedá poručit a hledají viníky všude kolem sebe jen ne tam, kde skutečně jsou. |
| Ona to opravdu zapinkala, přiznal to i primář později…ale už to neřeším, už to šlo a rodit se nechystám už asi nikdy…. |
| Evidentně tady pani Tenzler snedla rozum světa a vsechno zna, vsemu rozumi a vsude byla, protoze jinak si nedovedu jeji reakce vysvetlit. |
| Nejste vy jedna z těch komunistických svi.. teda bachařek… totiž pardon, „sestřiček“ na porodním? Podle těch byla taky chyba ženy, že z ní něco teče a musela si to, špína jedna, po sobě sama v bolestech vytřít. Její chyba, že ji bolí rodit 😛 |
| Tak ještě by to chtělo protest proti zakázaným návštěvám v nemocnicích, jako porušení lidského práva a jsme tady fakt jak v kocourkově. |
| Mě zajímá jiná věc. Proč takové články vlastně vznikají? Je to objednávka? Jistota čtenosti? Nebo novináři zachytili nový trend ve společnosti a vidí jeho potenciál? Nebo to je PR? Spousta otázek… |
| S advokatkou souhlasim. Vse co je uvedeno v clanku je naprosto logicke. |
| U porodu svých dětí jsem vždy byl (4x). A jsem tomu moc rád. Samozřejmě, že technicky jsem tam byl k ničemu. Ale byl jsem tam jako morální opora manželky, která me tam chtěla mít. Pro ni to bylo důležité.A k té obavě z nakažení – jestliže bych byl pozitivní na Covid, tak je vysoce pravděpodobné, že pozitivní by byla i manželka (i před porodem jsme sdíleli jednu domácnost, jedno lože apod). A je snad každému jasné, že ten virus by se hlavně šířil z rodici ženy než z opodál postavajiciho tatínka. |
| Myslím, že se možná mýlíte. Je část populace u které se Covid-19 zkrátka nechytá. Buněčná odolnost takového jedince mu zabrání v napadení organismu. Není tedy nutně dáno že v jedné domácnosti nemůže koexistovat zdravý jedinec s nakaženým.Za stavu kdy je částí veřejnosti prezentováno že přítomnost lékaře není nezbytná, či že je přímo nežádoucí, se opravdu může stát že porodník jako profese vyhyne či se přesune na soukromé kliniky kde bude pracovat za zcela jiných podmínek, zejména finančních. |
| Vy máte jistotu že když jste šel k porodu, že jste nepotkal někoho nakaženého a tím pádem jste ten virus přenesl na celý tým který byl u porodu a odsoudil je do karantény? |
| A teď si vemte, že někoho potkal ten tým a nakazil by otce…! |
| Takhle přenos fakt nefunguje. |
| Žena rodila v Benešově, u porodů jsem byl a vše bylo ok. Personál neměl žádný problém a mohl jsem kam sem chtěl. Odejmutí dítěte hned po porodu nevím, ale v Benešově se zeptají jak to chcete, aneb nabídnou dvě varianty, buď dítě mějte u sebe, nebo teď ho nakojte a mi ho dáme k sobě, a až si odpocinete, tak vám ho hned přineseme. Nic nenutilo a za nás spokojenost |
Fond ohrožených dětí
Vážení a milí členové, chtěli bychom Vás tímto co nejsrdečněji pozdravit a poděkovat Vám mnohokrát
za všechnu Vaší hmotnou a morální podporu. Té nám v uplynulém půl roce bylo opravdu zapotřebí.
Díky stanovisku
ministerstva zdravotnictví nám totiž nebyla přiznána dotace na provoz našeho nového Klokánka pro miminka a batolátka v
Praze 4. Tím jsme se dostali do velkých finančních problémů. Moc a moc proto děkujeme Vám všem, kteří jste nám
v této těžké době zaslali mimořádný členský příspěvek, resp. dar.
Také bychom Vás chtěli potěšit zprávou, že
výtěžek letošního kola naší celonárodní sbírky dosáhl deseti a půl miliónu korun, což je o milion víc než loni. Jen
díky tomu a podpoře Vás, našich členů, jsme nemuseli naši činnost z finančních důvodů omezovat.
Vážení a milí
členové, ještě jednou Vám za Vaší pomoc co nejsrdečněji děkujeme a těšíme se na Vaši další spolupráci a
podporu!
MZ: Děti do tří let patří do kojeneckých ústavů!
Naštěstí zrušení našeho nového Klokánka určeného především pro opuštěná miminka a batolátka nehrozí. Máme totiž
pověření ke zřizování a provozu těchto zařízení, a zákon o rodině jim dokonce dává přednost před ústavem, pokud
poskytují rodinnou péči ( § 46 odst. 2), bez ohledu na věk umisťovaných dětí. Tato zařízení fungují podle zákona o
sociálně-právní ochraně dětí z r. 1999, nikoli podle téměř čtyřicet let starého zákona z r. 1966, na který se odvolává
MZ. Zmíněné stanovisko obhajoval dne 9.10.2003 na semináři k náhradní rodinné péči konaném v Parlamentu dětský lékař a
předseda České sociální pediatrie MUDr. František Schneiberg takto: „Děti útlého věku vyžadují péči dětského
lékaře, který je zastáncem práv dítěte a jeho ochráncem. Snahou všech pracovníků KÚ a DD je zabránit deprivaci. Ústavní
péče se zlepšila a přiblížila se péči rodinné. Dnes se již s projevy těžké deprivace u dětí v ústavech nesetkáváme.
Veřejnosti je indoktrinována představa, že ústavy jsou plné krásných, zdravých dětí. Tyto děti však zdravé nejsou.
Minimálně nemají sociální pohodu. Z pohledu pediatra se téměř ve sto procentech jedná o děti rizikové. Tyto děti
potřebují především uspokojit biologické, tělesné potřeby. Uspokojení potřeb ostatních – psychických a sociálních, je
vlastně jakoby druhotné. Důležitá je především výživa, tj. strava přiměřená věku, připravená za zvláštních podmínek, k
čemuž slouží mléčné kuchyně v kojeneckých ústavech. Správné podávání stravy a techniku krmení zvládá pouze školený
personál. Nechci být příliš kritický, ale viděl jsem filmy z nestátních zařízení, jak tam ten personál krmí děti, a
jako pediatra mě jímala hrůza- Držení té savičky a dítěte při tom krmení, to chce také školený personál.“
Pan doktor Schneiberg si možná vzpomene na roční dvojčátka, chlapce a dívku, které před třinácti lety předával z KÚ
Kolín do pěstouské péče rodiny. Oba tam byli od narození. O holčičce se vyjádřil, že je těžce mentálně retardovaná a
pěstouny přesvědčoval, aby si vzali jenom chlapce. Pro dívku prý bude nejlepším řešením ústav sociální péče pro
nevzdělané. Pěstouni ale odmítli dvojčátka rozdělit a vybojovali si děti obě. Holčička byla skutečně úplně apatická a
poprvé se usmála až po téměř půl roce. Dnes je z ní normální šikovná dívka, navštěvující základní školu. Podobných
případů známe desítky.
A tak zatímco na počátku šedesátých let minulého století dětští lékaři a psychologové s velkou osobní statečností
poukazovali na negativní následky ústavní deprivace a bili na poplach, dnešní sociální pediatři považují ústavní péči
za nezbytnou a bojují proti jejímu snižování – v rozporu s výzkumy i praxí ostatních států. Trochu zvláštní vývoj!
Věříme ale, že s podporou veřejnosti a snad i většiny zákonodárců budou Klokánky jako rodinná alternativa ústavů žít a
rozrůstat se dál!
Jednání u náměstka MZ
Primátorská nadílka
„Klokaní“ statistika
Od září 2000 do 30.
září 2003 bylo do našich třinácti Klokánků s celkovou kapacitou 120 míst (40 v klasických
rodinách – v bytech „tet“ a „strýců“, 80 ve střídavé týdenní péči dvou „tet“) přijato celkem 420 dětí, z toho 89 bylo
mladších tří let, 67 ve věku od tří do šesti let, 109 ve věku od šesti do deseti let, 102 ve věku od deseti do patnácti
let a 53 dětí bylo starších 15 let.
Ke zmíněnému datu odešlo celkem 297 dětí, z toho do tří měsíců 187, za tři až šest měsíců 60 a jen u 50 dětí byl pobyt
delší než půl roku. Zpět do vlastní rodiny se vrátilo 186 dětí, do výchovy druhého rodiče přešlo 9, k prarodičům 12, k
jiným příbuzným 4, do osvojení a pěstounské péče cizích osob přešlo 46, do ústavní výchovy bylo přemístěno 18, na
psychiatrii2, jinam (internát, krizové centrum) 15 a po dosažení zletilosti odešlo 5 dětí.
Většina dětí byla do Klokánku umístěna na základě žádosti rodičů (334), z toho v 80 případech na doporučení OPD,
předběžným opatřením nebo rozsudkem nám bylo svěřeno 60 děti a na vlastní žádost bylo přijato 26 dětí.
„Klokaní“ reference
MÚ Žatec: „Zařízení Klokánek je v provozu od r. 2000. Podobné zařízení v Žatci ani blízkém okolí není, je stále plně
využito. Doporučujeme projekt podpořit v plné výši.“
MÚ Podbořany: „MÚ velmi úzce spolupracuje se zařízením FOD Klokánek v Žatci. Spolupráce s FOD je velmi efektivní a
vstřícná, se snahou vždy pružně reagovat na vzniklý problém.“
MÚ Litoměřice: “ Je pro nás velmi pozitivní, že můžeme v krizových situacích využívat Vaše zařízení Klokánek, kdy je
toto pro nás jediným možným a zejména rychlým řešením dané situace. Setkáváme se vždy s pochopením a vstřícností, což
je klienty kvintováno s velkým povděkem. Těšíme se na další spolupráci s Vámi a za tu dosavadní děkujeme.“
MÚ Kralupy na Vltavou: „Se zařízením FOD Klokánek spolupracujeme od ledna 2003. Spolupráce s Vámi byla vždy rychlá,
účelná a bezproblémová. Pomohli jste nám vyřešit situaci dětí, u kterých by klasická ústavní výchova nebyla
vhodna.“
MÚ Brandýs nad Labem: „Oceňujeme, že jste nám vyšli vstříc a že děti mohou být u Vás na dobrovolném pobytu. Nebýt
Vašeho zařízení, byli bychom nuceni sourozence umístit v dětském domově. Víme, jak je Tomáš problematický na výchovu.
Každý den, který může strávit ve Vašem zařízení, které jsme si mohli osobně prohlédnout, je pro něj velmi důležitý.
Přejeme Vám hodně síly do další práce.“
ÚMO Slezská Ostrava: „Velmi si vážíme pomoci pracovníků FOD v řešení opravdu krizových situací. Pomohou nám téměř
okamžitě, je-li to v jejich moci.
Díky zařízení FOD Klokánek v Benešově u Opavy a ve Valašském Meziříčí se nám podařilo
umístit a diagnostikovat děti, které bychom jinak byli nuceni umístit v DD nebo v Diagnostickém ústavu.
Je nám pouze
líto, že takových zařízení není v našem kraji více a doufáme, že i do budoucna bude spolupráce mezi OPD a FOD stejně
dobrá jako dosud a že zařízení na takové úrovni bude přibývat.“
ÚMO Ostrava Mariánské Hory a Hulváky: „Spolupráce s FOD v Ostravě je dobrá. Při umístění dětí do Klokánku FOD
aktivně spolupracuje s rodinou i při dalším řešení situace dětí.“
ÚMČ Praha 3: „Naše městská část využila v roce 2003 péči Klokánka v pěti případech. Principy této péče rodinného
charakteru jsou dle našeho názoru zárukou žádoucího rozvoje osobnosti dítěte.
Velmi vítáme a oceňujeme i spolupráci
Vašich pracovníků, kteří do problémových rodin pravidelně docházejí a snaží se systematickým působením posunout
podmínky pro výchovu dítěte v rodině na vyšší úroveň.“
ÚMČ Praha 17: Klokánek je velmi potřebné zařízení pro umístění dětí v krizových situacích do jejich vyřešení, po
dohodě s rodiči nebo na jejich přání. Máme s ním velmi dobré zkušenosti. Z našich návštěv dětí je patrné, že péče o ně
je v pořádku. Z tohoto podledu vidíme působení a existenci Klokánku jako potřebné a nezastupitelné.“
Kladné ohlasy máme i ze škol a od dětských lékařů, které děti navštěvují, stejně jako od jiných sociálních odborů. jež
spolupracují s našimi osmnácti pobočkami. Z této vzájemné místní spolupráce ve prospěch dětí máme velikou radost a
děkujeme za ni. Je pro nás i pro ohrožené děti mnohem cennější než postoje ministerstev nebo dotace.
Poslanecká návštěva
Drama v Klokánku
Krátce po otevření Klokánku v Praze 4 jsme v červenci t. r. na žádost rodičů přijali dvě blonžaté hnědooké sestřičky
(foto na str. 1 a na str.3 dole) ve věku jednoho a dvou let, v dosti zanedbaném stavu.
Rodiče bezdomovci byli krátce
předtím vyhozeni již z druhého azylového domu, pro závažné porušování řádu a špatnou péči o děti, s nimiž do pozdních
hodin vysedávali po hospodách, dále pro hrubé chování ke spolubydlícím i k dětem. Otec je navíc těžký narkoman. Rodiče
děti u nás několikrát do týdne navštěvovali, ale přes domluvy je vraceli pozdě, někdy až po 21.00 hod.
, nepřebalené,
hladové a nedostatečně oblečené, i když s sebou vždy dostali náhradní plínky, svačinku i teplé oblečení. Starší
holčička se tetě svěřila, že táta je zlej „bacá“ jí i mámu a že byli na nádraží a pán jim dával korunky. Opakovaně jsme
proto žádali o soudní svěření dětí do Klokánku.
Návrh péče o dítě ba předběžné opatření byl ale vždy zamítnut s tím, že
děti u nás nejsou ohrožené. Koncem listopadu nás však rodiče vyděsili prohlášením, že si sehnali bydlení u svého
známého a že si děti okamžitě berou zpět k sobě.
Protože už byl večer a my jsme byli přesvědčeni, že v péči rodičů by
děti opět těžce strádaly, odmítli jsme je vydat a kontaktovali jsme sociální pracovnici, která právě měla pohotovost, s
žádostí o předběžné opatření na svěření obou holčiček do Klokánku. Rodiče se však velmi rozčilovali a domáhali se
okamžitého vydání dětí.
Naštěstí sociální pracovnice i policie přijely brzo a agresivní otec se rychle „zkrotil“.
Dokonce prohlásil, že už je opravdu pozdě a že si pro děti přijdou až druhý den. To však již bylo vydáno tzv. rychlé
předběžné opatření a o děti jsme se už bát nemuseli. A tak jen díky vstřícnosti a výborné spolupráci sociální
pracovnice a Policie ČR obvodu Prahy 11, kde sídlí náš Klokánek, byly obě sestřičky uchráněny dalších traumatizujících
zážitků – zimy, hladu a hrubého zacházení. Děkujeme!
O dětech z Klokaních kapes
Desetiměsíční Nikolka byla přijata na žádost OPD poté, kdy ji matka předala biologickému otci,
který neuznal otcovství a který si s tak malým dítětem nevěděl rady. Následně bylo vydáno předběžné opatření. Holčička
měla krvavé opruzeniny, jež se naštěstí po několika dnech zcela zhojily. Nikolka je velmi milá a vnímavá holčička.
Doufáme, že bude brzy osvojena.
Ve stejném bytě s Nikolkou a dvěma miminky je i šestnáctiletá dívka z důvodu utajení těhotenství.
Po porodu chce dát dítě do osvojení a doma pokračovat ve studiu na střední škole. Je to velmi milá a hodná dívka, v
Klokánku je spokojená a ráda pomáhá tetě s malými dětmi.
Dvouletá Emilka byla do Klokánku přijata na základě žádosti matky, která se rozvádí a kvůli
zaměstnání nemůže o dcerku denně pečovat. Pravidelně ji navštěvuje a bere si ji domů v době svého volna. Hledá si
takové zaměstnání, aby si Emilku mohla vzít co nejdříve nastálo domů.
Frantík k nám byl umístěn ve třinácti dnech po odléčení abstinenčních příznaků. Jeho matka brala
drogy i během těhotenství. S protidrogovou léčbou ale přes své sliby dosud nezačala. Chlapec byl zpočátku velmi
dráždivý a plačtivý a „teta“ se moc nevyspala. Tež už je ale úplně v pořádku a jeho vývoj i projevy jsou v normě. Širší
rodina ho často navštěvuje a v budoucnu se o něj chce postarat
Týdenní Hanička k nám byla umístěna předběžným opatřením ihned po porodu své patnáctileté matky,
která u nás předtím pobývala z důvodu utajení těhotenství a následné adopce dítěte.
Tež si ale babička Haničky adopci
rozmyslela a žádá ji do své péče, třebaže holčičku u nás nikdy nikdo z rodiny nenavštívil. Nyní tedy o jejím osudu
rozhoduje soud.
Hanička v Klokánku výborně prospívá, podle psychologického vyšetření je její psychomotorický vývoj
rovnoměrný, odpovídající věku, holčička je emočně stabilní, bez výkyvů v chování a vývoji.
Celý byt a tetu mají pro sebe čtyři sestřičky ve věku jedenácti měsíců, dvou, tří a deseti
let, které jsou na sebe velmi silně citově vázány. Péče o ně byla zcela zanedbaná. Dvouletá holčička utrpěla
doma těžké popáleniny.
Veškerou péči prakticky zajišťovala nejstarší sestra, která kvůli tomu ani nedocházela do školy.
děti jsou u nás na předběžné opatření.
Pokud by tuto možnost neměly, byly by v případě nařízení ústavní výchovy, která
by jinak byla nevyhnutelná, rozděleny podle věku do různých ústavů.
Sedmnáctiletá Daniela, která měla za měsíc dosáhnout zletilosti, k nám utekla i se svým
novorozeným synkem z porodnice, protože se nechtěla vrátit k otci, jemuž byl malý
Matěj svěřen předběžným opatřením proti její vůli do péče. Uváděla, že si z otcem ani s jeho družkou
vůbec nerozumí, navíc do šestnácti let žila u babičky.
Dědeček dítěte ale požádal o výkon rozhodnutí. dva dny na to
skutečně přijel soudní vykonavatel v doprovodu tří uniformovaných policistů a dvou sociálních pracovnic. Daniela
zoufale plakala a stále se odmítala sbalit a s otcem odejít.
Naštěstí v tomto případě nebylo použito násilí – po
šestihodinovém vysilujícím vyjednávání se podařilo dosáhnout souhlasu otce a současně dědečka s umístěním dcery i vnuka
v Klokánku. I když je Daniela už dospělá, zůstává u nás, protože zrušení předběžného opatření Matěje se dosud
nepodařilo dosáhnout, třebaže dědeček na něm netrvá.
Daniela o synka vzorně pečuje a po zrušení předběžného opatření
hodlá žít s otcem dítěte v jeho bytě a s pomocí individuálního učebního plánu si dodělat školu. Věříme, že ona i otec
dítěte budou dobrými rodiči.
Devítileté Ivance zemřela letos maminka po dlouhotrvající
těžké nemoci. Péče o ni se ujal otec. Sousedé si naštěstí brzy povšimli, že otec se projevuje jako duševně nemocný
člověk, péči o dceru zcela zanedbává a bezdůvodně ji surově bije a nadává jí. Hladová a nešťastná holčička opakovaně
vyhledávala útočiště u sousedů. Na základě jejich i našeho podnětu byla Ivanka na návrh OPD umístěna předběžným
opatřením do Klokánku, kde je velmi spokojená.
Dvouletého chlapce jsme po dohodě se sociální péčí odvezli do Klokánku poté, kdy ho jeho matka na
noc opět opustila a její nezletilá sestra, která u ní byla na prázdninách z DD, vyskočila z okna ze čtvrtého patra.
Pád
naštěstí přežila, ale utrpěla těžká zranění. O tom nás vzápětí informovala sousedka, která již předtím poukazovala na
špatnou péči matky. V bytě byla ještě čtyřletá holčička, pro kterou přijela babička. Na péči o Martínka si ale již
netroufala.
Doufáme, že se pro něj brzy najde nová rodina.
Z článků o „boji“ FOD s ministerstvem
Vitalia.cz
| Popis: Vitalia.cz – váš průvodce zdravým životem |
| 2.března[4 minuty čtení] Dítěti není ještě ani deset let a již se potí. Je to v pořádku, nebo je to předzvěstí nějaké závažné nemoci? Mohou děti používat deodorant? Puberta zdá se ještě v nedohlednu. Děvčeti nebo chlapci je čerstvých osm let a z jejich pokojíčku i oblečení se line nevábná vůně. Z mokrých kruhů v podpaží si nic nedělají. Zatím. Jenže co když si toho všimnou spolužáci? A každý ví, jak do…25.listopadu[5 minut čtení] Zavřít školy, nebo je nechat otevřené? Těžká otázka, a ještě těžší je rozhodnutí. Co si myslí o klasické výuce ve školách v čase pandemie přední německý virolog Christian Drosten? Zatímco v České republice se žáci nejnižších ročníků základních škol vrátili zpátky do lavic a další ročníky je nejspíš budou následovat, v Německu je naopak na stole otázka, kdy se školy zavřou. Právě…21.srpna[3 minuty čtení] Otevřená okna, rozestupy, roušky. Zatímco rodiče a děti v České republice zatím nový školní rok vyhlížejí, v některých německých státech již začal. Jaká jsou opatření proti šíření viru a COVID-19 u sousedů a jaké přinášejí výsledky? Letní prázdniny jsou v Německu pouze šest týdnů a každý rok začínají, respektive končí v jiném termínu. Systém je nastaven tak, aby se spolkové zem…25.února[3 minuty čtení] Tuky jsou důležitou složkou výživy budoucích matek. V těhotenství mají klíčový význam pro vývoj plodu. Jaké potraviny by neměly v jídelníčku těhotné a kojící ženy chybět? Těhotenství je pro ženu zlomovým obdobím, kdy přestává mít odpovědnost pouze za své zdraví a kdy její dosavadní životní styl ovlivňuje přímo vznikající život. Každodenní vyvážená strava má dopad na růst a vývo…10.února[3 minuty čtení] TEST – Spotřebitelská organizace dTest nechala otestovat 12 dětských koupelových přísad a výsledky nejsou příliš potěšující. Až zjistíte, co obsahují, možná je svým dětem rozmluvíte. Voda a vodní radovánky jsou pro děti jedním z největších lákadel. Není proto divu, že řada výrobců nabízí nejrůznější produkty, které i obyčejnou vanu promění v zábavní park. Své ratolesti tak může…24.května[6 minut čtení] V nemocnici Na Bulovce mají ženy již od jara možnost vybrat si přirozený porod s porodní asistentkou. Oficiálně a bezpečně. Za „svou“ porodní asistentku si mnohé rády i připlatí, vyplývá ze zkušeností Centra porodní asistence. A ukazuje se také, že zásahy do porodu a medikace tu obvykle nejsou potřeba. Centrum porodní asistence (CPA) v Nemocnici Na Bulovce funguje od února letoš…18.dubna[7 minut čtení] V dobách, kdy rodily naše babičky, platilo pravidlo, že nad porodem má vycházet slunce pouze jednou. Jak moc se změnilo porodnictví a jak moc jsou lékaři nakloněni porodním plánům? V České republice podle posledních dat z roku 2017 proběhlo sto sedmnáct tisíc porodů, přičemž perinatální úmrtnost poklesla pod pět promile, předčasné porody pod osm procent. A rodí se i méně dvojčat…25.září[3 minuty čtení] Příčiny neplodnosti jsou různé, od vrozených či získaných zdravotních důvodů, stresu a nedostatku pobytu na slunci až po vysoký věk rodičů. „Homeopatie neporazí neplodnost, ale v mnohém může pomoci,“ říká gynekoložka. Každý šestý pár má v České republice potíže s početím potomka. To jsou fakta. Nejčastější příčinou je odkládání založení rodiny do pozdějších let. Nejlepší věk pr…21.září[3 minuty čtení] Narkóza: strašák, kterého se obávají rodiče malých dětí, jež mají podstoupit zákrok nebo diagnostické vyšetření v umělém spánku. Mají strach z poškození mozku. Jsou tyto obavy opodstatněné a jaké věkové skupiny jsou nejohroženější? V České republice každoročně podstoupí operační výkon v celkové anestezii přibližně sto tisíc dětí. Další skupinou jsou děti, které je třeba uvést d…23.července[3 minuty čtení] Úplná obřízka nemusí být vždy tím jediným řešením mnohých potíží s předkožkou. Rovněž v případě, kdy se zdá být situace beznadějná, pomůže konzervativní léčba. V jednom případě se odpůrci se zastánci obřízky shodují: jde o opomíjené onemocnění BXO. Potíže s předkožkou jsou výživným tématem mnohých diskusních fór. Rodiče malých dětí se bojí, aby jejich synové nemuseli podstoupit… |
Porodnici U Apolináře, Gynekologicko-porodnickou kliniku 1. LF UK a VFN? a jeho význam
Bohužel, v této porodnici jste pro ně jen další kus na sklad, který
bude stejně cca za 3 dny vyexpedován a pro ně je to jen další den
v práci a snaží se jen, aby se nestal nějaký průser.
Na první návštěvu mě sestra objednala až ve 38 týdnu. (kamarádku jinde
ve 36 týdnu). Po mém dotazu, zda to není pozdě, mi sestra stroze
odpověděla „my to tak objednáváme“….
.Porodila jsem ve 37 týdnu,
takže porodní plán jsem neměla…
Na „hekárně“ to byl totální nezájem ze strany sestry.
Když jsem
sestře při pravidelném monitoringu sdělila, že mám již kontrakce po
5 minutách, očekávala jsem, že od té doby budu pod „častějším
dohledem“, bohužel nikoliv… Při dalším monitoringu „můj“ monitor
již vydával při kontrakci varovné zvuky, očekávala jsem, že se něco
dozvím, byla jsem přeci jen prvorodička, bolest hrozná a já vůbec
nevěděla, jestli bude hůř, nebo jak blízko či daleko od porodu jsem,
sestra tomu ale nevěnovala žádnou pozornost. Pozvracela jsem se (do tácku) a
toto sestře sdělila. Naštvaně se na mě podívala a řekla „tak to snad
vyhodíte, ne?“ Když opomenu, že to je její job, jen jsem řekla, kdybych
věděla kam, tak to vyhodím…..Díky bohu, že došlo ke střídání služeb
a přišla nová sestra, které jsem sdělila, že myslím, že již rodím.
Během přesunu na prohlídku jsem musela tlačit, což mě sestra varovala, ať
to nedělám, že si potrhám vnitřek, jen jsem jí sdělila, že netlačit
nejde. Při prohlídce na křesle byla velmi překvapená, že je již dítě na
cestě…..prý rychle na sál a během chvíle byl syn mezi námi. Nástřih
hráze se uskutečnil, aniž bych to předem věděla, a z nůžek má syn (6
měsíců) pořád na hlavičce hematom. …
Co přišlo na oddělení šestinedělí, byl absolutní nezájem ze strany
kohokoliv. Čekala jsem, kdy mi přijde laktační poradkyně poradit
s kojením, (za kamarádkou, která rodila v Ostravě, den po porodu přišla
laktační poradkyně a půl hodiny se jí věnovala)…Když jsem tedy poté,
co mi zatvrdlo mléko, googlovala kojení, zjistila jsem, jak moc bylo pro
rychlé rozběhnutí laktace důležité první přiložení novorozence do
hodiny po porodu, které se neuskutečnilo. Když jsem si postěžovala
sestřičce, že mi syna nepřiložili na prso hned po porodu, řekla mi jen
„to je jedno“..! První „asistence“ s kojením na pokoji: přišla
sestra, přiložila mi syna k prsu, dala mu tak 5 vteřin, syn se otíral
pusinkou o bradavku, smál se a ona mu namáčkla hlavičku na bradavku a po
slovech „nemá hlad“ mi ho vzala. Jen se zeptala chcete ho tu nechat nebo ho
mám odvést? Když teď vidím, že to je často jeho rituál před kojením,
chce se mi brečet o co jsem ho prve ošidila. Bohužel hormony po porodu ze
mě udělaly osobu, kterou jsem nepoznávala, přestože jsem z byznysu zvyklá
se ozvat, těch pár dní po porodu jsem se nepoznávala….. Syna cpali
umělou, to jim šlo skvěle. Nikdo mi nepřišel poradit s kojením, dokud
jsem si sama o pomoc neřekla. Na dotaz, jestli je v porodnici laktační
poradkyně mi sestra řekla „to jsme tady všechny“ (smích). Tak se sestra
přišla podívat, řekla, ručičku má nepřirozeně a pak jen „no“ a
„konzultace kojení“ byla u konce…To, jak kojení funguje a jak je
důležité pro rozběhnutí laktace přikládat a přikládat jsem se
dozvěděla až od laktační poradkyně, která za námi přišla domů. Syn
v porodnici nepřibíral, ale nikdo nic nenamítal, nikoho to nezajímalo, až
3. den, když jsem myslela, že nás pustí domů a oni najednou nepustíme,
protože nepřibral… do toho šel pod modré světlo a nebýt milé kolegyně
na pokoji, která mi poradila, ať si od nich půjčím odsávačku (měli tu
manuální, nejlevnější co je) tak ani nevím, že tato možnost existuje.
Když jsem tedy ten poklad, mateřské mléko, přinesla sestrám na krmení a
viděla jsem, jak mu to stříkačkou stříkají do pusy a polovina toho
vytekla ven, chtělo se mi brečet.. Až laktační poradkyně doma mi řekla,
že když se nechá ve stříkačce vzduchová bublina, mimi si samo obsah
vysaje bez ztrát …
Jinak jsem chtěla nadstandardní pokoj..prý není. Jak jsem se od známých
dozvěděla později, takto to nefunguje, pokud chci nadstandardní pokoj a
péči, musím jim něco šoupnout předem.
Na toaletě jsem se štítila, vypadalo to tam spíše jak na nádraží než
v porodnici. Jídlo bylo pro mě nepoživatelné…..rohlíky, světlá nebo
tmavá omáčka a tvrdé vepřové maso.
Personál:
jediný dík patří skvělé porodní asistentce Gabriele.
Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:
Předem googlujte kojení, porod, jděte na předporodní kurz a hlavně
svojí vlastní dulu s sebou..