Moderní genetikou hýbe jedna velmi zásadní otázka. Do jaké míry to jsou pouze geny a genetika co určuje náš celý život? Tedy to, jak budeme vypadat, jakými budeme trpět chorobami, ale také jaké bude naše nadání a naše chování. Existují dědičné znaky a choroby, jejichž dědičnost je ovlivněna pouze jedním genem (monogenní dědičnost), jehož účinek je rozhodující.
Například řada dědičných poruch metabolizmu je způsobena mutacemi v genech kódujících různé enzymy. Pokud jsou mutovány obě kopie genu v buňce, potom není dostupný ani produkt – enzym a příslušná metabolická dráha je přerušená. Zde je efekt dědičnosti snadno popsatelný. Ovšem existují i choroby a znaky, které takto jednoduchou dědičnost nemají.
Jsou podmíněny účinkem více genů (polygenní dědičnost), nebo se na jejich vzniku podílejí mimo genetiky i faktory zevního prostředí. Například ischemická choroba srdeční je typickým případem multifaktoriální choroby.
Určitě k ní existují i dědičné předpoklady (v určitých rodinách se infarkt myokardu vyskytuje častěji než v jiných), ovšem značným způsobem se uplatňují i faktory zevního prostředí, jako kouření, nedostatek pohybu či špatné složení stravy.
Dopamin funguje jako neurotransmiter (signální substance) v centrálním nervovém systému, kde je zapojen do přenosu pocitů uspokojení a výrazně tak ovlivňuje naše motivace. Jeho signální cesta tak výrazně ovlivňuje lidské chování, neboť motivace jsou jedním z jeho zásadních hybatelů.
Vědci předpokládají, že toto je jeden z příkladů, jak může náš genotyp ovlivňovat v určitých situacích celé naše chování. Nelze předpokládat, že gen DRD4 bude jediným faktorem, který ovlivňuje naše chování v souvislosti s alkoholem a pitím.
Je to však doklad skutečnosti, jak složitý a komplikovaný je celý tento proces.
Autor: Antonín Šípek
Zdroj:
Genetics May Influence Social Drinking http://www.medicalnewstoday.com/articles/195725.php
Text studie:
A Variable-Number-of-Tandem-Repeats Polymorphism in the Dopamine D4 Receptor Gene Affects Social Adaptation of Alcohol Use Investigation of a Gene-Environment Interaction http://pss.sagepub.com/content/early/2010/07/07/0956797610376654
Literatura:
OSEL.CZ – Co nám diktují geny? http://www.osel.cz/index.php?clanek=248
Použité obrázky:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dopamine.png http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dopamine_Pathways.png
68
Sklony k alkoholismu mohou být dědičné. Jestliže jsou problémy s alkoholem u nejbližších příbuzných, alkoholu se pokud možno zcela vyhýbejte
V průběhu měsíce dubna se věnujeme zdravotním tématům, která souvisí s alkoholismem. Zvýšená konzumace alkoholu je jedním z hlavních problémů dnešní společnosti a alkoholismus je bohužel stále na vzestupu. Závislost se vytváří především u lidí, kteří s popíjením alkoholu začali již v mladistvém věku. Radí MUDr. Petr Grenar.
Sklony k alkoholismu ale mohou být i dědičné. Vznikající závislost mohou pomoci překonat partneři, rodina nebo praktický lékař, který zavčas poukáže na zhoršující se zdravotní stav v důsledku nadměrné konzumace alkoholu.
Alkohol je nejdostupnější i nejoblíbenější droga, jejíž vliv na lidský organismus je bohužel bagatelizován. Vznikající závislost je potřeba zavčas rozpoznat ještě před tím, než se dostaneme za tuto hranici. Mezi hlavní signály vznikající závislosti patři navyšování pravidelné konzumace a neschopnost dodržet krátkodobou abstinenci.
Alkoholismus jako dědičné sklony
Říká se, že existuje tzv. „gen alkoholismu“. Není jednoznačně prokázané, že na genetické části chromozomu je skutečně gen, který nám verifikuje alkoholismus jako takový.
Ale je potřeba se zamyslet nad tím, jestli máme v rodině někoho, kdo měl nebo má problémy s alkoholem, léčil se závislostí na alkohol nebo zemřel na následky nadměrného užívání alkoholu…Pokud je to náš přímý příbuzný, je nutné si uvědomit, že můžeme mít velké vrozené sklony k tomu, abychom alkohol rovněž přijali za svého přítele… V tomto případě je opravdu nutné být velmi opatrný a alkoholu se pokud to půjde zcela vyhnout, protože potenciální vlohy ke vzniku závislosti na alkoholu neseme v sobě.
Při vznikající závislosti na alkoholu je prvním pomocníkem nejbližší rodina a praktický lékař
Každý, kdo příliš konzumuje alkohol, se většinou nejprve pokusí přerušit konzumaci sám. Ale problém je, že postižení lidé svojí závislost dlouho bagatelizují a vymlouvají se, že ještě problémy s alkoholismem nemají.
I když se to málokomu podaří, je potřeba, aby se nejprve každý sám jednou či dvakrát pokusil konzumaci alespoň na měsíc zcela přerušit. To se bohužel málokomu podaří. Pak už je ale nutné to řešit.
Je třeba si uvědomit, že alkoholik, i lehký, se nikdy nezbaví závislosti sám tím, že si řekne: „já teď přestanu“… Dřív nebo později se závislost opět vrátí. Není nutné ihned vyhledat odborníka a navštívit protialkoholickou léčebnu. Prvním krokem může být partner či nejbližší rodina.
Ošetřující lékař může v první fázi pomoci varováním před zhoršujícím zdravím
Vedle rodiny může v počátcích závislosti velmi zásadně pomoci také ošetřující lékař. Pokud se mu s problémem svěříme, závislosti na alkoholu nás sice sám nezbaví, ale může nás přimět vážně přehodnotit celou situaci.
Například tím, že udělá spektrum různých vyšetření, která poukáží na to, že už můžete mít v důsledku nadměrné konzumace alkoholu už i fyzické a zdravotní problémy. Postiženého to může stimulovat ke změně přístupu, protože se začne obávat zhoršeného zdraví.
Alkohol totiž může stát za vznikem různých onemocnění a je zdrojem mnoha dalších zdravotních komplikací, která mohou z dlouhodobého užívání alkoholu vzniknout.
Nakolik geny opravdu předurčují, jací jsme? Slabiny a přednosti máme vepsané do DNA | Věda
Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek, radí lidová moudrost. Zdaleka ne všichni se podle ní řídí a výjimkou nejsou ani chorobní liknavci. Nedávný výzkum německých genetiků odhalil silnější sklony k odkládání povinností čili k prokrastinaci u lidí, v jejichž genu TH došlo ke změně jednoho písmene genetického kódu.
Tento gen se podílí na produkci látek zodpovědných za přenosy nervových vzruchů v mozku. Prokrastinační varianta genu TH pracuje na vyšší výkon – a mozek jejích majitelů se díky tomu nachází trvale ve stavu vyššího uspokojení. Těmto lidem nepřináší dokončení práce výrazné zlepšení nálady, a s plněním povinností proto nespěchají.
Každý člověk má slabiny i přednosti své osobnosti zčásti vepsané do dvojité šroubovice DNA. Nositelé varianty TaqA1 genu DRD2 bývají o něco extrovertnější než vlastníci jiných forem tohoto genu.
Genetici odhalili i varianty genů, které se promítají do sklonů k alkoholismu, žárlivosti nebo k liberálním politickým názorům. Některé varianty genu AVPR1a jsou spojovány s nezištností.
Za „živnostnický gen“ lze označit jednu z variant genu DRD3, protože ji častěji dědí podnikaví lidé.
Dědičnost promlouvá i do náchylnosti k podvádění. Lidé, kteří zdědili aspoň po jednom z rodičů delší variantu genu DRD4, mají o polovinu víc známostí na jednu noc než jejich vrstevníci s kratší variantou.
Gen nevěry, jak se někdy dlouhému genu DRD4 přezdívá, ovlivňuje práci nervových obvodů v mozku a posiluje nutkání k aktivitám, jež s sebou nesou vzrušení. Někdo zahání hlad po dráždivých zážitcích milostnými avantýrami, jiný hazardem. Genetici však varují před paušalizací.
Každý vlastník dlouhého genu DRD4 není donchuán či gambler. A naopak nevěrníci a lidé závislí na hazardu se rekrutují i z lidí se „spořádanou“ krátkou variantou.
Souhra armády slabých genů
Řada lidských vlastností má velmi slabé genetické pozadí. Například sklon k samotářství je podmíněn dědičností jen ze čtyř procent, z 96 procent ho určují životní podmínky včetně výchovy, vlivu školy nebo bydliště.
Pokud mají lidské vlastnosti solidnější dědičný základ, pak se do nich obvykle promítají slabé efekty velkého počtu genů. Proto genetici neradi slyší, když se hovoří o genu pro ten či onen rys osobnosti.
Jednotlivé geny ovlivňují naše vlastnosti jen nepatrně a často jejich podíl nepřesáhne jedno procento.
I „rozptýlené“ dědičné dispozice založené na vlivu mnoha „slabých“ genů umí moderní genetika odhalit. Islandští vědci identifikovali v DNA osmatřicet úseků ovlivňujících věk, kdy mají lidé první pohlavní styk. Finští genetici popsali varianty 128 úseků DNA, jejichž změny zvyšují náchylnost k riskantnímu chování včetně sklonu k hazardním investicím.
Genetické pozadí úspěšnosti při studiu tvoří varianty přinejmenším 1200 úseků dědičné informace. Není jasné, jestli tyto „školní“ varianty genů posilují inteligenci, nebo se podílejí na silné vůli a ochotě překonávat překážky. Genetické dispozice přispívají k úspěšnosti studentů ze 12 procent.
To už není zanedbatelný vliv, stejně silně působí rodinné zázemí.
Málokdo zdědil všechny „slabé“ geny v pozitivně působících variantách. Některé zděděné varianty genů nám pomáhají, jiné naopak komplikují život. Výsledný efekt působení mnoha „slabých“ genů na danou vlastnost vyjadřují genetici v tzv. polygenním skóre.
Ani to však neskýtá u konkrétního člověka stoprocentní vodítko pro odhad jeho vlastností a schopností. Platí tu totéž, co pro varianty jednotlivých genů.
Nelze vyloučit, že člověk s vysokým polygenním skóre pro úspěšné studium stěží vychodí základní školu – a člověk s nízkým polygenním skóre zas vystuduje s červeným diplomem.
Geny a brexit
Polygenní skóre vypovídá víc o celé populaci než o jednotlivcích. Nedávná britská studie odhalila v hornických oblastech Anglie nápadně nízký výskyt variant genů předurčujících člověka k úspěchům ve škole. Vědci to vysvětlují tak, že nadání pro studium usnadnilo lidem odchod z chudého prostředí do měst.
Dnes už se ve většině těchto lokalit uhlí netěží, ale dědictví minulosti je tu v dědičné informaci obyvatel stále patrné. Vzácnější výskyt variant genů přispívajících k úspěšnému studiu se v těchto regionech pojí s volební preferencí extremistických stran. Většina těchto voličů také hlasovala pro vystoupení Británie z EU.
O výsledku referenda však samozřejmě nerozhodovaly jen geny voličů.
Představa, že máme svůj osud předem napsaný v genech, je od základu mylná. Školy se proto nebudou při výběru nadaných žáků řídit výsledky genetických testů, ale použijí k tomu osvědčený systém přijímacích zkoušek.
Investorské firmy nebudou při přijímání nových burzovních makléřů spoléhat na to, že jim genetické testy odhalí nezodpovědného hazardéra schopného prodělat astronomické sumy riskantními spekulacemi.
A seznamovací agentury nebudou výběr ideálních párů zakládat na tom, že partner s genem pro nevěru najde větší pochopení u protějšku s nízkým dědičným sklonem k žárlivosti.
Firmy zabývající se komerčními genetickými testy přesto zavětřily a nabízejí klientům analýzy zaměřené na varianty genů stojících v pozadí nejrůznějších vlastností a osobnostních rysů. Údaje, které zákazníci za své peníze dostanou, však nemají valnou cenu. Šance, že právě oni představují výjimku popírající obecný trend, je nepříjemně vysoká.
Dědičnost „velké pětky“ lidské osobnosti
|
Chat: Eva Bobůrková — Sama doma — Česká televize
tomas: „jak moc skodi 4piva(desitky)+2dcl vina kazdy vecer ..je mi 27let“
Eva Bobůrková: „Buď a nebo, nebo obje za jeden večer? U mužů je považováno množství odpovídající čtyřem deci vína denně ještě „v norměů , u žen zdravá dávka činí dvě deci vína (a nebo dvě piva u mužů a jedno pivo u žen). Jsou šak odborníci, kteří varují zejména před pravidelnou konzumací -určitě je dobré občas i tuto bezpečnou dávku vynechat.“
Adriana: „manzel raz do tyzdna ide na pivo s kamosmi a vzdy pride totalne napity. jeho otec bol alkoholik. Da sa hovorit v jeho pripade o alkoholizme a dedicnosti? Ked ho na to upozornim, tak mi dokazuje, ze bez piva vydrzi a pije 2.tyzdne len dzusy. Ale vidim, ze je viac podrazdeny.“
Eva Bobůrková: „u vašeho manžela je určitě riziko závislosti na alkoholu vyšší než u mužů, jejichž otec problémy s alkoholem neměl. Pokud však vydrží dva týdny bez alkohlu,asi se nedá počítat za alkoholika. Zkuste na něj působit, aby nepil až do opilosti…“
Majtenyiová Petra: „Dobrý den chci se zeptat jaká je šance na vyléčení, jestliže se pacient již jednou léčil neúspěšně. Nevíme si rady další léčení odmítá. Děkuji“
Eva Bobůrková: „Obecně je úspěšnost léčby alkoholové závisloti bohužel dosti malá a nebezpečí recidivy velké. Určitě je ještě menší šance na úspěch,pokud paient léčbu odmítá. Zkuste se poradit v ambulanttí protilakoholové ordinaci na dalším postupu.“
HanK,: „Dobrý den. Kamarádka má 2,5 letého syna a během těhotenství občas – dle mého názoru – často popíjela víno. Razila názor, že malé množství uškodit nemůže, což není pravda.
Je možné, že tímto porušila i vývoj řeči? Momentálně malý říká jen máma táta a jiné zvuky zvířat napodobuje. Nebo je to v i genech, neboť kamarádka pracovala ve vinohradnictví atd.
, takže víno a podobný alkohol pro ni byl na denním pořádku. Má malý předpoklad tíhnou k alkoholu??? děkuji“
Eva Bobůrková: „Myslím, že je těžké takto na dálku vám říci, zda mohla vašekamarádka poškodi vývoj plodu – neříkáte jaké množství pila, jak často – rozhodně však je spousta dětí, u kterých je vývoj řeči pomalejší než u jiných.
Myslím, že by vaše podezření měl případně slyšet dětský lékař onoho chlapce. Jinak obecně je sklon k závislosti do jisté míry dědičný – synové mají asi pětkrát větší pravděpodobnost stát se závislým, je-li jejich otec alkoholik.
“
Helena: „Slyšela sem že těhotným ženám se doporučuje na večer sklenička červeného vína k vůli krvinkám.Je pravda že to pomáhá, neuškodí to dítěti?“
Eva Bobůrková: „Názory sjou různé i v odborné obci. Také jsem slyšela, že deci neškodí ani ženě, ani dítěti. Jsou však i odborníci, kteří alkohol i v malém množství v těhotenství velmi nedoporučují.“
Iva: „Dobrý den, jmenuji se Iva a je mi 17 let, již delší dobu se trápím kvůli svým rodičů. Můj otec je podnikatel a postupem času se dostal do problémů s alkoholem. To mi potvrdilo i mnoho dalších lidí z jeho okolí. Má velmi zhoršené jaterní testy a odmítá se léčit.
Na mé naléhání nedá a stále si kupuje alkohol, ikdyž jej má od lékařů přísně zakázán. Domů chodí velmi pozdě, špatně se stravuje a v noci špatně spí a křičí ze spaní. Co mám dělat aby si uvědomil, že se dostal do velkých problémů?On si je jist, že na alkoholu není závislý..
“
Eva Bobůrková: „Každá rada drahá. Zkuste jej přemluvit, aby si došel na vyšetření a omezil pití.Pakliže už je záislý, sama těžko něco zmůžete. Zkuste se podarit v protilakoholické léčebně nebo ve sružení anonymních alkoholiků.“
Jana: „Dobré poledne přeji, chtěla bych se zepat jaké je stádium kdy se už může poznat alkoholismus? Kdy je už ten signál… a pozor..je třeba něco dělat?“
Eva Bobůrková: „Těch varovných znaků je mnoho. Typickým je třeba ten, zda člověk má na alkohol chuť už ráno, kdy trpí špatnou náladou, když se nenapije, když při jakémkoli problému sahá po lahvi…“
Benadová,Losiná 225,Chválenice,332 04: „Osobně,coby milovnici kvalitního dobrého vína z vinařské rodiny mi přijde normální si takřka denně dát pro chuť jednu maximálně 2 deci červeného vína denně.Jedná se o alkoholismus?Prosím nezveřejňovat mé jméno“
Eva Bobůrková: „Odborníci tvrdí, že množství dvě dcl denně pro ženu může naopak být zdravé. Ale ne více.“
nechci být jmenována: „Co dělat,aby syn neopakoval chování otce alkoholika,má 15 let a mám z toho strach,přestože otec 5 let abstinuje.“
Eva Bobůrková: „Pokud váš syn zažil otce před léčením, moh by to být pro něj ostatečně odstrašující příklad. Určitě je ale vystaven většímu riziku – připomínejte mu to, snažte se, aby měl koníčky, zájmy, aby nezačal příliš často chodit na diskotéky a do barů.“
kateřina: „Dobrý den, jak velké riziko mají moje děti pokud je závislost v rodině manžela a to nejenom na alkoholu.“
Eva Bobůrková: „Dobrý den, obecně platí, že synové alkoholiků mají pětkrát vyšší riziko, že se stanou závislými na alkoholu, dcery asi trojnásobné. Závislost (jakéhokoli druhu )v rodině je určitě varovným signálem .“
Karolína: „Dobrý den. Mám osobní problém s alkoholem.Otec alkoholik.. já piju denně,2-4 dcl č.vína, o víkendu několikrát i do opilosti.Nevyhýbám se ani tvrdímu alkoholu. Toto trvá asi již třetí rok…
Jsem skoro třicetiletá, bezdětná, nemocná se št. žlázou.Co byste mi doporučila jako budoucí matce, otěhotnět plánuji v oříštích dvou letech, když nevěřím, že bych zvládla intenzivní protialkoholickou léčbu. ..z psych.
důvodů přímo v léčebně. Děkuji K.“
Eva Bobůrková: „Myslím, že pro dítě byste se měla rozhodout, až když budete vědět, že zvládnete nepít. Měla byste hlvně zcela vynechat tvrdý alkohol.
Zkuste udržet míru dvě deci, ale pokud cítíte (a asi správně), že alkohol už je pro vás problém, obrŤTE se na amlulantní poradnu a nbo na sdružení anonymní alkoholici (AA), najdete kontakt na webu.
Přečtěte si v pátek přílohu Zdraví v MFDNes, bude věnována speciálně pití žen.“
kateřina: „Ještě dodatek k mému dotazu, jedná se o manželova strýce a bratrance(neni to jeho syn)“
Eva Bobůrková: „Ta to je lepší, ale přesto bych byla obezřetnější, než kdyby se áedný alkohlik širokodaleko rodině nevyskytoval.“
Hana: „Dobrý den,je to opravdu moc vážný problém, v naší se společnosti se alokohol příliš toleruje.
Sama mám švagrovou alkoholičku,vloni absolvovala protialokoholní léčebnu,vypadalo to moc nadějně, ale po návratu sice 3 měsíce abstinovat vydržela, jenže pak zase začala a dnes je na tom stále hůř.Na léčení už neche, že prý jí to už nic nedá.
Jak na ní působit, v poradně mi radili léčebnu, ale jak ji přemluvit? Má čtyři děti,naštěstí manžel a její maminka se starají,jak se dá.Děkuji a moc všechny zdravím“
Eva Bobůrková: „Myslím,že by se měl manžel i maminka spojit a trvat na léčbě. Eistuje íce forem než hospitalizace, ale švagrová by se něla spoléhat, že ona může pít a ostatní se postarají…“
Jana, 30 let: „Mám opačný problém. V mládí mi nikdo alkohol nezakazoval – např. dovolili mi líznout piva. Otec je alkoholik. Já sama jsem se stala zapřísáhlým abstinentem. Nyní mám málo krvinek, špatný tlak.
Jako rada na zmírnění zdravotních obtíží je mi doporučováno pít červené víno, občas pivo. Bohužel mám k alkoholu odpor i přesto, že abstinence mi v tomto případě škodí. Bojím se ale, ať nedopadnu jako otec.
Jak mi pomoci?“
Eva Bobůrková: „Určitě existuje i jiný duh léčby než pití vína či piva – konzultujte to s lékařem nebo i s více lékaři, je určitě nesmysl, abyste začala pít, když máte k lakoholu opor -a když vámpotenciálně hrozívětší nebezepčí kvůli rodinné zátěži“
Alena,Praha: „Dobry den! Slysela jsem, ze existuje u alkoholiku hormon, ktery prave po poziti alkoholu vzbuzuje pekne pocity,proto si dopravaji ve vetsi mire. U nekoho se pry ale ani nevyskytuje..jaka je pravda?“
Eva Bobůrková: „Máte asi na mysli hormon serotonin, který se vyplavuje po požití alkoholu. Někteří lidé skutečně mají jeho nedsotatek, a může se projevit například i depresemi. U alkoholilů jde spíš o to, že dobře odbourávají alkohol a tudíž snesou větší množství a není jim špatně.“
Misa: „Prominte, ja uz vino piju od asi 3 let a nemam problemy. Ucastnil jsem se nekolika mat.olympiad a dnes delam programatora CNC. Mozna je to gen, ktery mam, ale nedokazi se opit.“
Eva Bobůrková: „Sice se mi nechce věřit, že pijete víno od tří let, ale každopádně můžete být rád, že se nedokážete opít. Po jakémkoli množství? Váš případ by pak mohl zajímat vědce…“
[email protected]: „Otec byl alkoholik, je pravděpodobné, že i syn bude mít tyto sklony?Jak tomu zabránit?“
Eva Bobůrková: „Odborníci uvádějí pětinásobné riziko závislosti u synů alkoholiků oproti synům, jejichž otcové problémy s alkoholem nemají. Snažte se, aby váš syn měl zájmy, koníčky, neboť takovéto děti mají mnohem menší pravděpodobnost, že se začnou setkávat s alkoholem, mluvte s ním o nebezpečí, keré mu hrozí“
jana: „dobry den,chtela bych se zeptat,jake je riziko,kdyz ja sama jsem byla zavisla na alkoholu,posleze asi 4 roky na heroinu a manzel hral automaty.ted zijeme uplne normalne,hodne vedu holky ke sportu.zatim jsou male,ale muzu udelat neco,abych snizila to riziko,ze se stanou na necem zavisle?“
Eva Bobůrková: „Riziko závislosti u vašich dětí je určitě větší – určitě je vě´dte ke sportu, k tomu, aby měly spoustu zájmů, snažte se je navést na to, aby jim bylo dobře v nerizikovém prostředí, aby měly jinou zábavu než později vysedávat v kavárnách či na dikotékách. A mluvte s nimi o nebezepčí závislosti,odborníci dopoučují odrazovat od alkoholu a jiných drog už od věku 7 let.“
Darina Gurutidu, [email protected]: „Dobrý den, pocházím z rodiny, kde otec i matka byli alkoholici. Já sama i můj manžel jsme 100% abstinenti. Děti vedeme k aktivnímu a smysluplnému trávení volného času. Navíc dětem vštěpujeme, že pít alkohol není správné, protože to člověka ničí. Je možné, že se u nich projeví geny prarodičů? Děkuji za odpověď.“
Eva Bobůrková: „Děláte všechno proto, aby se tak nestalo, děláte to dobře. Úplně však nikdy nemůžete vyloučit, že se dostanou do špatné společnosti, které umožní rozvinout dědičnou zátěž – proto se učitě snažte dál.“
Eliah: „Jak se obecne pozna ze je clovek alkoholik?Kamarad pije pravidelne kazdy vikend do tezke opilosti….nevi kdy ma dost“
Eva Bobůrková: „To už vypadá nebezpečně. Poraďte se v nějaké ambulantní protialkholické poradně.“
Míša: „Je nějaká pomoc pro synovce, má 26 let. Otec byl alkoholik, spáchal sebevraždu. Synovec zatím alkoholik není, ale myslím, že to že musel zažít alkohol při svém dospívání a nakonec otce našel oběšeného, tak to ho dost poznamenalo.
Rád se napije, když má vypito více, je agresivní, ne na všechny, ale na své nejbližší. Odmítá však jakoukoliv odbornou pomoc. Je ve svém věku nevyrovnaný a ani není již zcela zajištěný. Nemá stálou práci ani stálé bydlení.
I když si hledá obojí, ale zatím neúspěšně.“
Eva Bobůrková: „Zkuste s ním mluvit, případně ho přemluit k návštěvě protialkoholní poradny. Je určitě v nbezpečí.“
nechci být jmenována: „Dobrý den,mám problám mamka je alkoholička již několik let(je tzv.
tajný piják) ale nepřizná to a otec pije každý druhy den láhev ferneta nebo becherovky a tvrdí že žádný problém nemá i když se snažíme ani jeden z rodičů s tím nech ce nic děla, mám sestru a obě dvě už si nevíme rady rodina se nám snaží pomoct ale zatím to bylo k ničemu.Je nějaká možnost jak je přimět aby šli na léčení,jak na ně zapůsobit aby si uvědomili že takhle to dál nejde? Děkuji“
Eva Bobůrková: „Zkuste se poadit v protialkohlní léčebně, jste ve velice nelehké situaci,držím palce.“
Petra: „Alkoholicka demence,slysela jsem tento vyraz nedavno,ale nebyl specifikovan, pomuzete mi?..kdy k ni muze dojit? Dekuji za odpoved.“
Eva Bobůrková: „Záleží na tom, kolik let a v jakém množství člověk pije -je to ozklad osobnosti, způsobený piím,ale kdy porpukne, je individuální.“
Bára: „Dobrý den, má matka po smrti otce začala hodně pít. Dostala se na 1/2l tvrdého alkoholu denně. K tomu užívala ibalgin proti bolestem. Po roce pití šla do léčebny. Úspěšně absolvovala léčbu. Nicméně po půl roce abstinence jsme začali pozorovat, že začíná míň přemýšlet. Připadalo nám to, že je opilá, ale nebyla. Obvodní lékařka řekla, že za to může alkoholismus.
Ovšem přijde mi divné že po 9 měsících abstinence by ji najednou začaly ubývat mozkové buňky. Četla jsem o tom, a ve všech literaturách se uvádí, že v průběhu alkoholismu mozek degeneruje. Jestliže v době kdy s tím přestane je vše naprosto v pořadku, nemělo by se nic tak hodně stát. Byla na několika vyšetřeních, psychologických a neurologických.
Jediný závěr z toho byl, že jí odumřelo hodně neuronů. Nyní má plný invalidní důchod, krátkodobá paměť je velmi špatná orientace v prostředí taky. Myslíte, že to opravdu je způsobeno alkoholem ? Na koho bych se případně mohla obrátit. Obvodní lékařka mi není schopna více pomoct. Tvrdí, že se s tím už nedá nic dělat. Že už to bude jen horší. Jsem smířená s tím,že lepší už to nebude.
Ale chtěla bych udržet matku alespoň na dnešní úrovni uvažování.“
Eva Bobůrková: „Zkuste konzultovat problém s neurologem,není-li ohoten vám poradit obvodní lékař.“
Ketamin jako budoucí lék na alkoholismus? Látka může pomoct snížit chuť pít, tvrdí vědci
Pouhá jedna malá dávka ketaminu by mohla alkoholikům usnadnit cestu k abstinenci. Na možné využití této látky při léčbě alkoholismu nedávno upozornila skupina vědců z University College London.
Fakta Ketamin
Ketamin
- Ketamin je léčivo, které se využívá v lidské i veterinární medicíně jako anestetikum. Vyvolává stavy nazývané disociativní anestezie a zhruba od roku 1965 je zneužíván i jako rekreační droga. Kromě anestetického účinku totiž způsobuje také halucinace a hypertenzi.
- Ketamin byl objeven na začátku šedesátých let dvacátého století. Následně byla tato látka používána na bojištích války ve Vietnamu.
- Jedná se o disociativní anestetikum. Na rozdíl od ostatních anestetik stimuluje kardiovaskulární i dechové centrum a je potentním analgetikem. Účinek nastupuje rapidně, většinou do tří minut po podání. Používá se v medicíně katastrof, protože je bezpečný i v rukou nevyškoleného anesteziologa. Širšímu použití v klinické praxi zabraňují nežádoucí účinky, které jsou často psychického rázu – děsivé sny, dezorientace nebo senzorické a percepční iluze.
- Ketamin se obvykle aplikuje injekčně. V humánní medicíně se občas používá jako anestetikum u dětských či naopak starších pacientů (u nichž má zřejmě méně vedlejších účinků než ostatní látky tohoto typu), vždy však v kombinaci se sedativy, aby se zabránilo halucinacím.
- Chronické užívání ketaminu může vést ke zhoršení kognitivních funkcí včetně paměti. Při častém užívání hrozí také riziko problémů s močovým měchýřem či ledvinami.
- První širší a dlouhodobá studie uživatelů ketaminu zjistila, že lidé často zneužívající tuto látku jsou více depresivní a mají zhoršené různé úseky paměti včetně verbální, krátkodobé a vizuální. U méně častých uživatelů ketaminu nebyly na poli pozornosti, paměti a psychické pohody zjištěny rozdíly vůči kontrolní skupině. Stejně na tom byli bývalí uživatelé ketaminu. Zdroj: Wikipedie
Do jejich studie bylo zahrnuto 55 mužů a 35 žen. V průměru tito lidé vypili 34 půllitrů piva týdně, což pětinásobně překračuje doporučený limit. Nikomu z nich však lékaři oficiálně alkoholismus nediagnostikovali.
Experiment vypadal tak, že devadesátičlenné skupině vědci nejprve ukázali obrázky piva a jiných alkoholických nápojů. Při té příležitost je požádali, aby ohodnotili své nutkání se napít. Poté jim výzkumníci nabídli pivo.
Ve druhé fázi studie pak tým vědců dobrovolníky rozdělil do tří skupin. U první se předchozí postup opakoval, avšak s tím rozdílem, že jim namísto piva byla nitrožilně podána malá dávka ketaminu.
Proceduru následně výzkumníci zopakovali i u druhé skupiny, té však nitrožilně aplikovali lék, který měl pouze placebo efekt. Třetí skupině dobrovolníků pak podali malou dávku ketaminu, a to bez předchozí procedury.
Během následujících devíti měsíců se všem třem skupinám podařilo snížit spotřebu alkoholu. Největší zlepšení ale vědci zaznamenali u první skupiny zkoumaných, kterým ukazovali obrázky piva a následně jim nitrožilně podali ketamin.
O závislostech na lécích se moc nemluví, ale jsou časté. Už i u dětí Konzumace alkoholu se těmto lidem podařila v průměru snížit o polovinu, navíc měli více dní, kdy alkohol nepili vůbec. Snížilo se nejenom nutkání si alkoholické nápoje dát, ale také si je méně užívali.
Podle autorů studie lze totiž ketamin využít k „přepisování“ vzpomínek, které souvisejí s pitím. „Jedná se o první ukázku velmi rozumného a dostupného přístupu,“ poznamenal podle BBC hlavní autor experimentu Ravi Das z University College London.
„Došlo k opravdu velkému poklesu, který vydržel celou dobu nebo se v následujících devíti měsících ještě lepšil. Překvapilo mě, jak efektivní to bylo,“ uvedl Das podle deníku The Guardian.
Potřeba dalšího výzkumu
Autoři studie mají podle svých slov ambici zlepšit život lidí se závislostmi. Na dané téma je ale potřeba provést ještě další výzkum – experiment například chtějí zopakovat prostřednictvím klinické studie.
Podle profesora psychologie Matta Fielda z University of Sheffield, který se studie neúčastnil, jsou dané výsledky „slibné“. Podotýká však, že do dalšího výzkumu by vědci měli zahrnout mnohem větší vzorek lidí.
„Ketamin je návyková látka a je spojená s poškozením močového měchýře a rizikem nehod, proto musíme být opatrní k jeho využívání ve skupinách, které mají sklony k závislostem,“ upozornila profesorka psychofarmakologie Celia Morgan z University of Exeter, která se také studie neúčastnila.
„Je to však důležitá práce, která se snaží posunout výzkum o ketaminu a paměti kupředu,“ dodala.