Situace ve výrobě sýrů se v naší zemi v posledních dvou dekádách zásadně změnila ve prospěch vyšší kvality i širší nabídky. Přesto dávají spotřebitelé v ČR stále větší přednost nákupu těchto produktů dovážených k nám ze zahraničí.
České sýry v zahraničí oceňují
V roce 2018 se k nám dovezlo jednapadesát procent z tuzemské spotřeby sýrů. Data za loňský rok sice nejsou známa, ale podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského (ČMSM) Jiřího Kopáčka podíl dovozů zřejmě ještě mírně narostl.
To je docela paradox za situace, kdy také roste export sýrů z ČR do zahraničí a dosahuje zhruba třiceti procent z celkové tuzemské výroby.
V zahraničí tak naše sýry oceňují, náš spotřebitel ale našim sýrům stále nevěří, ačkoli k tomu už dlouho nemá moc racionálních důvodů.
„Nemáme za co stydět, v kvalitě mlékárenských produktů jsme hodně vysoko,“ říká šéf mlékárenského svazu v rozhovoru pro server Vitalia.cz.
Sýry, které by si zasloužily ochrannou známku EU
Naše země byla přitom i historicky jednou z evropských sýrařských velmocí a na našem území také vznikla řada zcela jedinečných sýrů.
Například Nalžovský sýr, tuzemská varianta plísňových sýrů typu camembert, který se vyráběl až do 30. let minulého století. Právě tento sýr nebo další původní varianty našich sýrů, jako Maršovský sýr, Krkonošský pivní sýr, Moravský bochník nebo Blaťácké zlato, jsou natolik specifické, že by si zasloužily některou z ochranných známek EU.
Buď Chráněné označení původu (v současné době nemá žádný sýr vyráběný u nás takovou ochranu), nebo Chráněné zeměpisné označení (CHZO), jehož držiteli jsou Jihočeská Niva, Jihočeská zlatá Niva a Olomoucké tvarůžky. Například Slovensko má evropskou ochranu CHZO u osmi výrobků – a žádný z nich se v tržní síti běžně neprodává.
Galerie: Potraviny s chráněným označením
Specifické sýry české výroby
- Na našem trhu se přitom podle Kopáčka prosazuje celá řada specifických sýrů.
- Příkladem je Gran Moravia vyráběný z termizovaného mléka, tedy mléka zahřívaného na nižší teplotu, necelých 60 stupňů Celsia, což zachovává přirozené složení mléka.
- Tuzemská mlékárna v Klatovech je zase druhým největším výrobkem sýru Mozzarella v EU, sýru, který nebyl v minulosti u nás prakticky známý.
- Mlékárny z ČR nabízejí také nové varianty specifických sýrů, jako Parmezán z Litovle, mlékárna v Kutné Hoře grilovací sýry Allami, v nabídce jsou i různé typy horských sýrů od sýrárny Taurus.
Vznikají také specializované prodejny sýrů – takzvané „sýrotéky“, na čerpacích stanicích se prodávají sýrové tyčinky a konzumace sýrů se stává stále důležitější součástí současného životního stylu. Často ale poněkud zbytečně v podobě dovážené produkce.
Galerie: Mlékárenský výrobek roku 2019 – vítězové
Náhražky propadly
Neprosadily se naopak rostlinné analogy „sýrů“ s podílem rostlinného tuku, jejich prodej aktuálně klesá. Částečně proto, že se takové produkty nemohou jako „sýr“ označovat, zejména ale proto, že (jak potvrzuje i předsedkyně České potravinářské společnosti Jana Dostálová) prostě chutnají jinak. A spotřebitel, stále vyspělejší, to dokáže poznat.
Naproti tomu v ČR roste poptávka po kozích a ovčích sýrech, byť z celkové výroby sýrů u nás tvoří jen velmi malý podíl. Také ale proto, že se vyrábějí především na farmách, z klasických mlékáren je produkuje jen mlékárna Poděbrady (kozí Gouda) a nárazově mlékárna v Polné.
Na nezaslouženě nedobrou image v ČR vyráběných sýrů měly a stále mají velký vliv i mýty o mléce. ČMSM proto v loňském roce vydal publikaci „Mýty o mléce a mléčných výrobcích“ (autor Jiří Kopáček a kolektiv), kterou si může každý přečíst na www.mlekovaszdravi.cz. Soudím, že by to měl leckdo udělat.
Chuť nic moc, zato hodně bílkovin. Test prověřil kvalitu eidamu na českých pultech
Jak kvalitní je sýr eidam? Spotřebitelský časopis dTest prověřil celkem jednadvacet vzorků sýru eidam s obsahem tuku v sušině 30 a 45 procent z pohledu kvality, chutě a čistoty. Sýry během testování příliš nenadchly svou chutí, na druhou stranu ale překvapily obsahem bílkovin.
Eidam, původem z Nizozemska, má v české kuchyni místo už od 19. století. Postupně zde ale získal podobu levného sýra vhodného spíše na zapékání a smažení. Časopis dTest se při jeho testování zaměřil zejména na krájené plátkové eidamy, zastoupeny byly ale i bločky. Mezi testovanými byly jak produkty od známých výrobců, tak i privátní značky obchodních řetězců.
„Sýry byly nejprve podrobeny zkoumání obsahu tuku v sušině. Protože pro eidamy neexistuje žádný závazný předpis, byly získané hodnoty porovnány podle dobrovolné Cechovní normy pro eidamy vydané Českou potravinářskou komorou,“ vysvětluje šéfredaktorka časopisu Hana Hoffmannová.
„Obecně platilo, že čím více bylo naměřeno tuku v sušině, tím lepší hodnocení jsme udělili. Zohlednili jsme však, zda jde o 30% či 45% typy a každé kategorii nastavili odlišná kritéria,“ doplňuje.
Podíl tuku v sušině se u méně tučných sýrů pohyboval od 30,5 % (Madeta Jihočeský Eidam 30 % plátky) až do 35 % (Zlatý sýr Eidam 30 % plátky). U 45% eidamů propadla slovenská značka Liptov, kde laboratoř došla pouze k 44,4 % tuku v sušině.
Nejvyšší tučnost sušiny měly sýry značek Billa/Clever a Albert/Česká chuť. U obou byla hlášena hodnota 47,1 %.
Porovnání naměřených hodnot s údaji uvedenými na obalech bylo v podstatě bez problémů. „Ve dvou případech uváděla etiketa méně sušiny a v jednom případě nesouhlasila informace o obsahu tuku v sušině. Nešlo však o závažné prohřešky a ve všech případech to lze zdůvodnit nejistotou měření,“ upřesňuje zpráva dTestu.
Nejzajímavější výsledky přineslo podle autorů testu měření obsahu bílkovin. Průměrná naměřená hodnota testovaných vzorků byla 29 % u 30% sýrů a 26 % u 45% sýrů.
„U mozzarelly jsme v loňském červnovém testu naměřili obsah bílkovin kolem 15,5 %, u grilovacích tyčinek z letošního července to bylo zhruba 14 %, syrové libové hovězí maso nabízí 20 % bílkovin.
Eidam tak může směle konkurovat proteinovým tyčinkám, jejichž hodnoty se pohybují od 20 do 50 %,“ dodává Hoffmannová.
Měření obsahu soli ukázalo, že eidamy s 30 % tuku v sušině v sobě mají průměrně 1,67 % soli, u tučnější kategorie to pak bylo 1,49 %. Testované produkty jsou na tom tedy podobně jako mozzarella (1,4 %) a čedar (1,7 %). Ve srovnání s parmazánem (2,5 %) a nivou (2,3 %) je eidam neslaný příbuzný.
Kvasinky i Escherichia coli
Při senzorickém hodnocení byly eidamy rozděleny podle tučnosti do dvou skupin, devítičlenná komise následně hodnotila podle stanoveného standardu barvu, konzistenci, chuť a vůni.
„Téměř u všech eidamů se objevila alespoň jedna chyba, která stála za poznámku. Výjimku představoval Globus Eidam 45 % přírodní plátkový sýr, který se stal premiantem ochutnávky. Nejvíce připomínek obecně padalo k chuti, přičemž každou z kategorií eidamu trápilo něco jiného,“ uvádí shrnutí testu.
U sýrů s 30 % tuku v sušině si komise nejčastěji stěžovala na málo výraznou chuť. U tučnějších eidamů byly potíže s nepříjemnými příchutěmi jako hořkost a nakyslost.
Prověřovala se také čistota vzorků – zkoumala se zejména přítomnost nežádoucích kvasinek, bakterií salmonely, listerií a Escherichia coli.
U devíti sýrů nebyl nalezen ani jeden ze sledovaných mikroorganismů. „Nejčastěji jsme se v testu setkávali s kvasinkami, ty však představují hrozbu pro chuť a vůni produktu.
Nalezli jsme ale také bakterie Escherichia coli a to u 30% eidamů Agrico a Kaufland/K-Classic.
V obou případech šlo o stovky bakterií v jednom gramu, čímž se ještě vešly do povoleného tisícového limitu,“ říká Hoffmannová.
Celkem 15 sýrů se pak obešlo bez podpory látek, jako jsou konzervanty, barviva či stabilizátory. Nejčastěji deklarovaným éčkem byl stabilizátor chlorid vápenatý, kterým si výrobci pomáhají při sýření mléka. Objevil se ale také konzervant dusičnan draselný a barviva karoten a annatto.
Náš sýr je něco jako kdysi německá marka, říká Ital, který ovládl Česko — HlídacíPes.org
Italská rodina Brazzaleových v České republice vlastní největší továrnu na sýr typu grana na světě mimo Itálii a její mlékárenská skupina zde vykazuje tržby bezmála pět miliard korun. Rodinný podnik má historii sahající do roku 1650.
Prezidentem úspěšné italsko – české firmy je Roberto Brazzale. HlídacíPes.org s ním mluvil na Exportním fóru Asociace exportérů v Trutnově. Jen od roku 2017 vzrostla výroba sýra značky Gran Moravia v Litovli v Olomouckém kraji téměř o 40 procent na více než 10 tisíc tun. Sýr se sice vyrábí v Česku, k minimálně ročnímu dozrávání se však vozí do Itálie a odtud do celého světa.
Brazzale se mimo jiné netají svou kritikou společné měny euro. „Z eura bude možné vystoupit jen tehdy, až přijde nějaká velká krize, nějaký problém způsobený přirozenými ekonomickými zákony. Nevíme, kdy to bude, ale jsem přesvědčen, že k tomu dojde.
A bude lepší, když to bude dříve než později,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.
Dozvíte se v něm také o vztahu byznysu a ekologie a to, co si tento úspěšný podnikatel myslí o aktivitách Grety Thunbergové.
- Kam jsme podle vaší zkušenosti jako společnost tady v Česku za těch 30 let od roku 1989 došli?
Jsem přesvědčen, že obrození po roce 1989 tu proběhlo velice rozumně a dobře. Nebyla to jistě snadná doba, i když já jsem ji, pokud jde o Česko, pozoroval jen zvenčí.
Věřím, že jste to udělali tím nejlepším možným způsobem. Troufám si tvrdit, že dnes je tato země na vysoké úrovni a se slibnou další budoucností.
Ale je to vlastně jen návrat k historii, protože tato země byla na výborné pozici již dříve, po staletí.
- Vy jste tu na Exportním fóru zmínil, že jsme vlastně byli v minulosti součástí jedné země, Rakouska, že vaše rodina začala podnikat v roce 1650. Máme my Češi a vy Italové něco svým charakterem společného?
Určitě takovou tu serióznost ve správě věcí soukromých i veřejných. Tím mám ovšem na mysli kulturu Benátska, které bylo po tisíc let nezávislou zemí. Jinak jsme národy, které se co se temperamentu, vlastností a kultury doplňují. Společně můžeme dát dohromady ne to, že jedna a jedna jsou dvě, ale že jedna a jedna jsou tři.
- Jste osobně spokojen s tím, jak se tady žije a podniká, jaké je tu podnikatelské prostředí?
Bohužel tu nemohu žít tak dlouhodobě, jak bych sám chtěl. Obdivuji, jak dokážete žít takovým vyrovnaným způsobem. Jste pragmatičtí, máte smysl pro realitu a zároveň dokážete milovat život.
Pokud jde o podnikatelské prostředí, na které jste se ptal, je podle mého názoru zdravé. Stát tu do podnikání tolik nezasahuje. Máte také velkou výhodu v tom, že jste si uchovali vlastní měnu.
Není tu také tak pokřivené konkurenční prostředí.
Bez eura by bylo lépe
- Jak jsme slyšeli, nejste příznivcem společné evropské měny. Když ale podnikáte v Itálii a v Česku, v zemích s eurem a bez eura, netratíte na tom, třeba na kurzových pohybech? Nebylo by pro by vás lepší, kdyby Česká republika euro měla?
Bylo by nezodpovědné dívat se na krátkodobé benefity a nevnímat problematiku eura z dlouhodobé perspektivy.
Myslím, že přístup k měnové politice je v Evropské unii chybný. Každá země by měla mít svou vlastní měnu, protože každá země představuje svůj specifický funkční organismus. Myslet si, že je možné mít a udržovat stejnou měnu v tak odlišných zemích, je nešťastná představa a ideologie.
Společná měna má vliv na ceny bez ohledu na výkon ekonomiky v jednotlivých zemích a způsobuje nerovnováhy. Není žádné tajemství, s jakými problémy musí bojovat Evropská centrální banka. Na jedné straně totiž máte Německo s jeho přebytky ve výši tisíc miliard korun a na straně druhé Itálii s dluhem 450 miliard euro. Nikdo neví, jak s tím pracovat, co s tím dělat.
Pravda je, že nikdo netuší, jak by šlo ze společné měny vystoupit, i když mnozí pochopili, že je potřeba to udělat.
- Italská ekonomika bojuje s problémy, s vysokým zadlužením. Byla by na tom italská ekonomika podle vás lépe bez eura?
Politika není v tuto chvíli schopna nic udělat, ten problém je už příliš velký. Pro jakéhokoli politika by vystoupení z eura byla v podstatě sebevražda. Z eura bude možné vystoupit jen tehdy, až přijde nějaká velká krize, nějaký problém způsobený přirozenými ekonomickými zákony. Nevíme, kdy to bude, ale jsem přesvědčen, že k tomu dojde. A bude lepší, když to bude dříve než později.
- Ovšem jako podnikatel si asi žádný příchod velké krize nepřejete… Jistě ale sledujete nedobrou podnikatelskou náladu v Německu, Německo se jen tak tak vyhnulo recesi, ale i některé české exportní firmy zaznamenaly pokles odbytu. Obáváte se nástupu krize?
To, co nazýváme krizí, je ve skutečnosti přirozený vývoj ekonomiky. Je nesmyslné si představovat ekonomiku bez toho, abychom v ní zažívali jak křivku růstu, tak i propadu. Jistě – jsou tu politici, co se hlásí ke keynesiánství a myslí si, že dokáží nekonečný růst zařídit.
Ale to je jenom pohádka, která jim pak umožňuje strkat do všeho nos a snažit se urvat co nejvíce moci. Taková politika v Itálii vedla k zadlužení, že dnes dosahuje 135 % hrubého domácího produktu. Politici si naivně mysleli, že se sníží své dluhy a úrokové sazby tím, že měnu překonvertují k euru, což je de facto silná německá měna.
Jenže to způsobuje ohromnou nestabilitu, zadlužení je neřiditelné a působí dále obrovské škody.
České pivo, italský sýr
- Pojďme více na váš byznys. V dnešní době je vaše firma největší sýrárnou v České republice, která se podílí téměř jednou třetinou na celkovém vývozu sýrů z ČR. Jste spokojen s výsledky byznysu za letošní rok?
Výsledek bude dobrý, pozitivní.
Jen za poslední dva roky se nám tu podařilo navýšit produkci sýru Gran Moravia o 40 %. Samozřejmě pociťujeme zvýšení mzdových nákladů, ke kterému dochází v České republice, ale to je asi nevyhnutelný vývoj. Jinak tu rosteme od samého počátku a vidím tu i do budoucna další potenciál k růstu.
Pravidelnému a rozumnému.
- Před časem jste si postěžoval na to, že vás trápí nedostatek zaměstnanců… Už je to lepší?
Je to trochu lepší. Pozitivně se v tom odráží i ten zmíněný nárůst mezd, protože to lze považovat za návrat na úroveň mzdy srovnatelnou s ostatními zeměmi. Podstatné ale je, aby růst mezd zároveň odpovídal i nárůstu produktivity.
- Byznys s dlouho zrajícími sýry je specifický a náročný na cash flow. Musí se dobře plánovat, promýšlet logistika – v čem dále je to specifické?
Je to typický italský druh sýra, v Itálii představuje zhruba 50 % výroby sýrů. Vyžaduje to velké sklady a zařízení pro dlouhodobé zrání.
Nutností je i odpovídající a dlouhodobé finanční plánování, protože sýr zraje nejméně jeden rok, takže ve stavu skladových zásob je velké jmění.
Zároveň ale tento sýr představuje velice likvidní a ceněnou komoditu. Likvidnější a pevnější, než byla kdysi německá marka.
- Vy sám jste vymyslel i designoval řetězec prodejen “La Formaggeria Gran Moravia“. Jste se zájmem Čechů o vaše výrobky spokojen?
Nejsem pouze spokojen, jsem přímo nadšen. Nejen z toho, jak je to přijímáno našimi zákazníky, ale i z práce našich kolegů, zaměstnanců. Mají velký zájem a nadšeně přijímají naše nápady a další novinky. Filosofií našeho konceptu je, že nákup musí být svátkem jak pro zákazníky, tak pro prodávající. Pokud to tak nebude, budeme moct tyhle naše obchody zavřít.
- Bylo náročné nás Čechy přesvědčit, že strouhat si na špagety tenhle sýr je nesrovnatelně lepší než tam dávat levný eidam jako kdysi?
Eidam má samozřejmě má své využití v gastronomii, ale je pravda, že sýr typu grana má velmi všestranné použití pro řadu jídel. Existuje ve spoustě druhů a může být použit nejen do těstovin, ale třeba i do masa či do polévek. Vy tady v Česku říkáte, že pivo je tekutý chléb, takže když si k tomuto chlebu dáte náš sýr, máte dohromady dokonalý pokrm.
- Budete se svými obchody – sýrárnami expandovat i za hranice Česka?
Už teď máme jeden obchod v Číně a několik obchodů v Itálii. Zásadní je pro nás ale další rozvoj tady v České republice. Na to teď vynakládáme veškerou svou energii.
- Je pro vás vlastní síť maloobchodů i cesta, jak obejít obchodní řetězce s jejich maržemi?
Ne, je to spíš takový doplněk. Tento druh prodeje je úplně jiný druh zkušenosti, než jaký mají zákazníci v řetězcích. Můžou však vedle sebe koexistovat zcela bez problémů a i s řetězci máme dobrou zkušenost.
- Je těžké s řetězci vyjednávat o ceně?
Jakékoli jednání týkající se ceny je ze své podstaty obtížné. Je jasné, že musí vládnout vzájemný respekt, a to pak umožní dohodnout se na dobré ceně pro obě strany; i s velkými obchodními řetězci.
K podnikání nemůžete nikoho nutit
- Řekli jsme, že firma Brazzale má tradici sahající do 17. století. Jak běžné jsou v Itálii rodinné podniky, které po dlouhé generace vlastní a řídí přímo členové rodin?
Aby rodinný podnik existoval nepřetržitě po takto dlouhou dobu, není úplně běžné. Jinak ale mají rodinné podniky v Itálii velkou tradici.
Rodinný podnik není firma jako každá jiná, je to spíše takové společenství, klan. Žije podle logiky dlouhodobé perspektivy. Pracuje pro dobro celé komunity, které tvoří samozřejmě i zaměstnanci. Členové rodiny vědí, že nejsou pouze vlastníky a majiteli, ale že jsou součástí společenství a že mají sloužit ve prospěch všech a i pro budoucí generace.
Cílem je dobro pro všechny ve společenství, co se týče efektivity i zisku.
- Vaše rodina už po několik staletí prokazuje, že to není problém, ale přesto – nemůže být do budoucna problém otázka nástupnictví?
Zhruba před deseti lety jsme já a mí dva bratři završili generační přeměnu, která změnila přístup pěti předchozích generací. Od roku 1837 nedošlo k takové koncentraci majetku jako nyní. Udělali jsme to hlavně kvůli tomu, abychom se mohli věnovat velkému projektu, investici v České republice. Myslím, že to byl přirozený krok a i do budoucna to udělá ten, na koho to zrovna připadne.
- Ptám se proto, že řada českých podnikatelů, kteří tu začali po roce 1989 z nuly a uspěli, řeší třeba to, že syn nebo dcera vystudovali nějaký jiný obor, kterému se věnují a v podnikání rodičů pokračovat nechtějí… Tohle u vás nehrozí?
I to je přirozený vývoj. To, co je nyní v České republice mimořádné, je, že na odpočinek odchází první podnikatelská generace.
Byl jsem několikrát pozván do Prahy na Vysokou školu ekonomickou, abych pohovořil o naší zkušenosti právě před těmi českými podnikateli, kteří nyní řeší problém nástupnictví.
Jsem ale přesvědčen, že je lepší to nechat přirozenému vývoji; případně podpořit ty členy rodiny, kteří jsou ochotni přinést nejen osobní oběti, ale zároveň v rodinném podniku pracovat s vášní. Určitě není správné nutit někoho dělat to, co nechce, a nutit ho být podnikatelem.
- Vy sám jste vystudoval nejen práva, ale i hru na varhany, varhanní kompozici i dirigování orchestru. To jste dělat profesionálně nechtěl?
Ne, to rozhodně ne. Moje matka byla koncertní mistryní a já jí až do svých 25 let dělal takového asistenta, jezdil jsem s ní po světě. Já ale hraji špatně. V rámci hudby raději dělám něco jiného: například organizuji mezinárodní hudební festival. Každý musí pochopit, jakou roli má.
- Hodí se vám tahle kompetence i pro byznys? V Česku se říká, že něco šlape jako dobře sladěný orchestr…
To je správná poznámka. Je pravda, že i dirigování orchestru znamená řídit spíše lidské bytosti než hudebníky. Zejména kontrapunkt a fuga jsou tak náročné hudební formy, že je to i skvělé cvičení i z hlediska ekonomiky podniku. Hlasy kontrapunktu jsou vlastně metaforou lidského života.
- Mluvil jste o rodinném podniku jako o klanu. Nedávno ale do vašeho rodinného podniku majetkově vstoupil český podnikatel Tomáš Němec (miliardář a bývalý majitel gumárenské společnosti Mitas). Jaká je tam jeho role a stal se tím i tak trochu členem rodiny, klanu?
Velice si pana Němce vážíme. Vlastně i on má takový svůj rodinný klan, rodinnou firmu. Můžeme říct, že se mezi námi může rozvinout velice pěkná spolupráce. Rozumíme si, mluvíme stejným podnikatelským jazykem a jsme rádi, že v České republice máme takto schopného a významného partnera.
- Můžete říct, jaký podíl získal, nebo je to obchodní tajemství?
Pan Němec měl zájem o větší podíl, než který jsme mu mohli dát. Nicméně je takový, který naše rodina považovala za přiměřený. Naše rodina nemá v úmyslu dále zmenšovat svůj podíl. Důležitá je samotná naše spolupráce, ta je podstatnější než nějaké podíly a kvóty.
Co by měla říkat Greta
- Skupina Brazzale si zakládá na tom, že se chová ohleduplně k životnímu prostředí a k úspoře zdrojů. Nepřijde vám ale, že české zemědělství v tom je pozadu – třeba zadržování vody v krajině, podpora pěstování plodin, jako je řepka olejka? Jak se díváte na české zemědělství?
Já si českého zemědělství a jeho profesionality velice vážím.
Je jasné, že jakákoli agronomická práce se dá dále rozvíjet a zlepšovat, ale tento obor má v České republice mnohem lepší dopad na životní prostředí než v řadě jiných zemí. Promítá se to i do zvyšující se kvality produkce. Ovšem problém je v tom, že v Evropě je zemědělství podřízeno rozhodováním přicházejícím z Bruselu.
V tom je problém, protože to je svého druhu plánované hospodářství se všemi svými vadami.
- Jak to tedy dělat lépe s podporou zemědělství v EU?
Určitě přestat strkat ruce dovnitř trhu. Kontrolovat trh pomocí nákupů a intervencí, z peněz daňových poplatníků, nedává žádný smysl. V roce 2016 například EU nakoupila 400 tisíc tun sušeného mléka jen kvůli tomu, aby udržela cenovou hladinu. Výsledek byl hrozný, protože po tři následující roky tahle zásoba srazila ceny na světová minima.
Recept je tedy pořád stejný: Stát se musí vyhnout tomu, aby nadměrně zasahoval do ekonomického života. Má se omezit na to, aby dělal pouze to, co je užitečné pro občany. Bohužel mnoho politiků chce stále dokazovat, jak jsou nepostradatelní pro své lobbisty.
Často pak ale škody dopadají i na členy těchto lobby, jako se to stalo před třemi lety v zemědělství.
- Když mluvíte o lobby, zeptám se na Gretu Thunbergovou a hned pak vysvětlím proč. V Česku se stalo trochu módou v určité části společnosti na tuto švédskou studentku útočit, zesměšňovat ji. Jak její roli vidíte vy?
Myslím, že se stala takovým symbolem, ale není potřeba přisuzovat tomu, co dělá, nadměrný význam. Mně se ten pragmatický pohled Čechů líbí. Nesmíme podléhat emocím, je třeba se dívat na výsledky vědy. Ostatně i my, naše firma, jsme dokázali, že je možné dosáhnout uhlíkové neutrality i přesto, že se výrazně zvýší naše produktivita.
- Nedávno jste se pochlubili právě tím, že díky sázení lesů v Brazílii jste jako firma takzvaně uhlíkově neutrální. Je drahé mít takový přístup k byznysu a zároveň k ekologii?
Naopak, tyto lesy jsou samy o sobě podnikem a jsou i soběstačné. Znovuzalesnili jsme v Brazílii část našich pastvin, a tím v konečném důsledku zdvojnásobili produkci píce. S polovičním územím pastvin dokážeme vytvářet stejnou produkci a zároveň zachycujeme díky lesům množství oxidu uhličitého.
To vše se snížením výrobních nákladů, se zvýšením biodiverzity a větším pohodlím chovaných zvířat. Vysázeli jsme jeden a půl milionu stromů, o něž se pravidelně staráme. Ekonomie a ekologie zkrátka musí jít ruku v ruce, jsou to dvě strany jedné mince. Pokud je ekologie ekonomicky nevýhodná, lidé k ní ztrácejí motivaci a není to pak skutečná ekologie.
Je důležité změnit svoje chování a začít dělat věci tam, kde se to daří nejlépe. Je to vlastně princip specializace rozšířený na globální úroveň. Vždyť atmosféra kolem Země je jen jedna. V naší hlavě je ale 200 států s jejich hranicemi, lobby a bariérami, ale v zájmu nás všech, je ty bariéry bořit a soustředit produkci tam, kde to jde nejlépe.
Tohle bych rád slyšel i od Grety a od Friday for Future.
- Je ten ekonomicky-ekologický přístup, o kterém mluvíte, do budoucna pro byznys nezbytný, protože zákazník bude po firmách, a o to více v potravinářství, vyžadovat, aby byly šetrné k přírodě?
Ano. Rozhodující bude chování zákazníka, pokud se tedy bude rozhodovat na základě správných informací. Bohužel existuje spousta organizací, které informace zkreslují. Jsou to například různé lobby v národních státech a v Evropské unii.
Téma změny klimatu vede navíc i k tomu, že politici zahlédli obrovské sumy peněz, které lze díky tomu vytáhnout z kapes daňových poplatníků. To vnímám jako velké riziko.
To, co s uhlíkovou neutralitou udělala naše firma, se přitom odehrálo bez jakékoli pomoci státu a s našimi zákazníky o tom komunikujeme prostřednictvím obalů našich výrobků. To je něco, co se dá udělat. A dá se to udělat hned.
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu…Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč
Cestování do zahraničí: Kam můžete vyrazit? (INFOGRAFIKA) – E15.cz
Po Německu značně zpřísnilo režim na hranicích i Polsko a Slovensko. Čechy čeká v Polsku bez testu či dvojího oočkování od soboty 27. února karanténa. Povinná izolace pro lidi, kteří přicestují ze zahraničí, platí i na Slovensku. Opatření se vztahuje také na Slováky při návratu do vlasti.
Výjimku mají například řidiči a posádky v nákladní a osobní dopravě či pendleři. V cestovní mapě si ale mírně polepšily Baleárské a Azorské ostrovy. Češi tak mohou při návratu do vlasti ukončit povinnou karanténu dříve než po cestě z pevninské části Španělska a Portugalska.
Přehled opatření platných pro jednotlivé státy najdete v infografice.
Cestující, na které se nevztahuje některá z výjimek, se před překročením slovenských hranic musejí elektronicky registrovat, následně nastoupit do izolace na 14 dnů.
Karanténu mohou ukončit v případě absolvování testu na koronavirus s negativním výsledkem; vyšetření lze absolvovat nejdříve osmý den od začátku izolace.
Dosud například turistům z Česka postačovalo mít u sebe potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus, aby se v zemi pod Tatrami vyhnuli karanténě.
Jak je to s cestováním v praxi
Cestovní mapa níže ukazuje, do jakých států světa se zatím mohou Češi vydat. Zdrojem informací je rozcestník ministerstva zahraničí. Instituce v případě nejasností kolem momentální situace doporučuje řídit se vyjádřením příslušných zastupitelských úřadů České republiky v dané zemi.
Infografika znázorňuje, za jakých podmínek lze do zobrazených států cestovat, respektive vracet se z nich zpět do Česka. Zelená barva značí absenci omezení, oranžová varuje před dodatečnými překážkami, například nutnost podstupovat testy na COVID-19. Chcete-li mapu posouvat, vyberte z menu nástrojů po levé straně symbol ✥. Infografiku lze také oddalovat či přibližovat.
|
O čem svědčí český semafor Čeští cestovatelé musejí brát v potaz, že semafor ministerstva zahraničí není nadřazen vnitrostátním podmínkám jednotlivých členů unie. Semafor navíc znázorňuje jen podmínky, které platí pro návrat českých občanů z jednotlivých zemí. Nevypovídá ale o tom, zda či za jakých podmínek ostatní státy Evropy Čechy k sobě vůbec pustí. Nové ochranné opatření rozlišuje nově čtyři kategorie zemí: země s nízkým rizikem (zelené), země se středním rizikem (oranžové), země s vysokým rizikem (červené) a země s velmi vysokým rizikem nákazy COVID-19 (tmavě červené). Nad rámec vyobrazení na mapě patří mezi země s nízkým rizikem nákazy: Austrálie, Japonsko, Korejská republika, Nový Zéland, Singapurská republika a Thajsko.Od pondělí 22.2.2021 budou Balearske ostrovy stejně jako Kanárské ostrovy označeny na ???????? semaforu červenou barvou! https://t.co/76fzL40s2B— Czech Embassy Madrid (@CzechEmbMadrid) February 20, 2021
|
Přečtěte si o zkušenosti s cestou do USA, kterou měl finančník Petr Stuchlík:
Kam (ne)můžeme cestovat v Evropě
Belgie
Po vstupu nutná karanténa. Před cestou do ČR nutný test, následuje karanténa ukončitelná do 5 dnů PCR testem.
Dovolená v Česku: Porovnejte domácí skvosty s místy v zahraničí >>>
Británie
Při vstupu nutná karanténa. Test před návratem do ČR, následně karanténa a povinnost nosit respirátor.
Bulharsko
Podmínky se zpřísnily, země vyžaduje test na COVID-19. Před cestou do ČR nutný test, následuje karanténa ukončitelná do 5 dnů PCR testem.
Dánsko
Turistům vstup zapovězen, povolené jsou cesty v odůvodněných případech (práce, studium, návštěva rodiny a podobně). Před cestou do ČR nutný test.
Estonsko
Po příjezdu nutná čtrnáctidenní karanténa. Od 1. 9. je možné ji zkrátit na sedm dnů dvěma negativními testy. Po návratu do ČR nutný test nebo karanténa.
Finsko
Do země nelze volně cestovat. Cestující z Česka mohou přicestovat jen v odůvodněných případech (práce, rodina či škola). Tyto důvody musí český občan doložit. Před cestou do ČR nutný test.
Francie
Země požaduje negativní PCR test na koronavirus. Před cestou do ČR nutný test, následuje karanténa ukončitelná do 5 dnů PCR testem.
Itálie
Nutný negativní test při vstupu do země. Před cestou do ČR nutný test, následuje karanténa ukončitelná do 5 dnů PCR testem.
Irsko
Po vstupu do země povinná karanténa. Před cestou do ČR nutný test, následuje karanténa ukončitelná do 5 dnů PCR testem.
Island
Cestující s platným potvrzením o prodělané infekci či o očkování proti COVID-19 vyňati z protiepidemiologických opatření na hranici. Jinak je povinná karanténa po vstupu do země.
Kypr
Přicestovat do země kvůli turistice nelze. Od března by měl být umožněn vstup očkovaným proti COVID-19. Před cestou do ČR nutný test, následuje karanténa ukončitelná do 5 dnů PCR testem.
Maďarsko
Země až na výjimky zakázala vstup cizincům kvůli rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem. Výjimku mají například i osoby, které prokáží, že v posledních šesti měsících překonaly nákazu. Před cestou do ČR nutný test, následuje karanténa ukončitelná do 5 dnů PCR testem.
Německo
Německo obnovilo stálé hraniční kontroly na pomezí s Českou republikou.
Hranice mohou překračovat s negativním testem jen němečtí občané a cizinci s trvalým pobytem v Německu. Po příjezdu musí do karantény. Výjimku z karantény mají mimo jiné nákladní dopravci, kteří rovněž musí mít test. Rozbor potřebují i lidé, kteří chtějí Německem projet, v takovém případě ale musí tranzit doložit humanitárními důvody.
Výjimku z opatření mají také někteří pendleři. Na základě celoněmeckého nařízení dostali původně výjimku jen zdravotníci. Sasko rozhodlo, že vlastním zemským nařízením na seznam výjimek přidá ještě pracovníky v zemědělství, zejména v živočišné výrobě.
Bavorsko se rozhodlo pro volnější přístup s tím, že budou moci dojíždět všichni pendleři, které zaměstnavatel označí za nezbytné. Od středy má Německo umožnit denní dojíždění za prací všem důležitým profesím.
Nově může přes hranice dojíždět každý, koho zaměstnavatel označí za nezbytného pro chod firmy. Nezbytný je ale každodenní negativní test na koronavirus.
Po dnešním zasedání zemské vlády to prohlásila saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová, která má na starosti i zdravotnictví a boj s koronavirem. Řekla také, že přes hranice mohou dojíždět i učitelé či žáci.
Nizozemsko
Cestující z Česka musejí po příjezdu do země do desetidenní karantény. Negativní test na koronavirus nestačí. Před cestou do ČR nutný test, následuje karanténa ukončitelná do 5 dnů PCR testem.
Norsko
Zakázán vstup cizincům. Před cestou do ČR nutný test, následuje karanténa ukončitelná do 5 dnů PCR testem.
Polsko
Po vstupu do země nutná karanténa, pokud přijíždějící nebude mít negativní test nebo dvě dávky oočkování proti nemoci COVID-19. Před cestou do ČR nutný test, následuje karanténa ukončitelná do 5 dnů PCR testem.
Slovensko
Jen negativní cest už k cestám na Slovensko nestačí. Od středy 17.
února 2021 je pro osoby přijíždějící na Slovensko z České republiky povinná registrace prostřednictvím formuláře e-hranice, domácí 14denní karanténa a PCR test nejdříve osmý den izolace.
Před návratem ze Slovenska do Česka je navíc nutné vyplnit návratový formulář a absolvovat PCR test. Po návratu následuje karanténa s možností ji ukončit po pěti dnech provedeným dalším PCR testem.
Slovinsko
Po vstupu do země je pro Čechy až na výjimky povinná dvoutýdenní karanténa. Test před návratem do ČR, následně karanténa a povinnost nosit respirátor.
Švýcarsko
Při vstupu do země povinná karanténa. Před cestou do ČR nutný test, následuje karanténa ukončitelná do 5 dnů PCR testem.
Rakousko
Po vstupu do země je nutné nastoupit do karantény. Povinná je před cestou do Rakouska i on-line registrace. Povinný test před cestou do ČR a do pěti dnů po přicestování domů.
Rumunsko
Po vstupu do země povinná karanténa. Neplatí pro osoby očkované proti viru SARS-Cov-2, pokud od podání druhé dávky vakcíny uplynulo nejméně deset dnů před vstupem do země nebo nedošlo k přímému kontaktu s pozitivní osobou. Před cestou do ČR nutný test, následuje karanténa ukončitelná do 5 dnů PCR testem.
Řecko
Pro vstup do země je nutné předložit negativní test na COVID-19. Před cestou do ČR nutný test.
Chorvatsko
Vstup do země jen s testem. Před cestou do ČR nutný test (pouze PCR). Následuje karanténa, kterou lze po 5 dnech ukončit druhým PCR testem.
Dovolená v Česku autem: Tipy na výlety v Jižních Čechách >>>
Španělsko
Pro vstup do země je nutné předložit negativní test na COVID-19. Před cestou do ČR nutný test (pouze PCR). Následuje karanténa, kterou lze po 5 dnech ukončit druhým PCR testem. V případě návratu z Baleár či Kanárských ostrovů ji lze ukončit dříve.
Portugalsko
Před vstupem nutný test, po příletu karanténa. Před cestou do ČR nutný test (pouze PCR). Následuje karanténa, kterou lze po 5 dnech ukončit druhým PCR testem. V případě návratu z Azor ji lze ukončit dříve.
Dovolená v Česku autem: Co navštívit v západních Čechách? >>>
Autor: fry, vku, vaj, duk