Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Trh s nemovitostmi prošel výraznými změnami. Dostupné bydlení je každodenním tématem v politických diskuzích i v médiích. Ceny nemovitostí rostou, nabídka bytů je dlouhodobě nižší, než poptávka, výstavba nových bytů je nedostatečná a omezená neefektivním a pomalým procesem schválení. V neposlední řadě začínají platit nová pravidla pro financování bydlení. Kde začít s nápravou tohoto stavu a jaké další problémy se mohou vynořit? Nejen tyto otázky budou hlavními tématy 11. prosince na Fóru Zlaté koruny – Bydlení.

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Životní pojištění není produkt, který si pořizujeme na krátkou dobu, ale zpravidla s ním plánujeme strávit řadu let. Věnovat čas výběru vhodné pojistky se rozhodně vyplatí, ať už jde o kvalitu, nebo peníze, které za pojištění vydáme. Neuzavírejte proto pojistku okamžitě s první pojišťovnou, jejíž akční nabídku uvidíte v televizní reklamě.

Porovnejte více produktů napříč trhem podle důležitých parametrů, které rozhodují o tom, zda vám bude pojištění v případě potřeby skutečně k užitku – tedy dostanete od pojišťovny dostatečně zaplaceno. Ať už si budete pojistku sjednávat na vlastní pěst, nebo využijete služeb finančního poradce, ptejte se především na následující otázky.

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Akciové trhy v posledních týdnech procházejí výprodeji. Mnoho burzovních komentátorů zdůvodňuje pokles cenných papírů obchodní válkou mezi USA a Čínou. Je to logické.

Když se dva kohouti na světovém poli obchodu hašteří, výsledkem musí být minimálně mírná zranění. Tyto šrámy pociťují už některá odvětví, která zvýšená cla přímo zasáhla.

Nejvíce se v současné době mluví o amerických technologických firmách, kterým se mohou zvýšit jejich vstupní náklady, protože mnoho součástek pochází právě z Číny.

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Říjen je podle dlouhodobých statistik v České republice měsíc s nejvyšším počtem dopravních nehod.

Na vině jsou povětrnostní podmínky, zhoršená viditelnost a svou roli hrají i nebezpečné srážky s lesní zvěří, která se v této době okolo silnic vyskytuje.

Zmírnit následky dopravní nehody po finanční stránce může správně zvolené pojištění. Co si u pojistky ohlídat, aby člověk neplatil zbytečně mnoho a zároveň bylo pojištění účinné?

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Rychlost růstu bohatství českých domácností loni meziročně zpomalila o 2,4 %, přesto jsou Češi nejbohatší z celé východní Evropy. Konstatují to autoři mezinárodní studie o světovém bohatství, kterou provádí skupina Allianz. Češi jsou v průměru dvaapůlkrát bohatší než sousední Slováci a v žebříčku si oproti loňsku o dvě místa polepšili.

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Je to tu. Další kolo zpřísňování hypoték začalo v pondělí 1. října 2019. Česká národní banka nebere přehřívání trhu s nemovitostmi na lehkou váhu, a proto vydává jedno omezení za druhý. Jak se od října letošního roku změní hypoteční trh?

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Před časem mě zaujal článek, ve kterém se psalo, že Češi nemají na investování dostatek prostředků a investicím nerozumějí.

Text vycházel z průzkumu UniCredit Bank, v němž položili dotazovaným mimo jiné tyto dvě otázky: Proč neinvestujete? A kolik vám měsíčně zbývá volné hotovosti? Výsledky jsou přinejmenším zajímavé – většina lidí odpověděla, že na investování nemá peníze, případně investicím nerozumí.

Na druhou otázku pak drtivá většina respondentů odpověděla, že jsou schopní si dávat stranou měsíčně alespoň 500 a více korun. Češi tak svým způsobem sami sebe obelhávají. Proč si to myslím?

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Většinou vás informujeme o finančních produktech, ale dnes jsme si pro podnikatele připravili jinou radu, a to jak efektivně zacházet s finančními prostředky.

Ministerstvo financí připravilo novelu zákona o změně DPH, která má od 1.

ledna 2019 umožnit plátcům daně, kteří mají nedobytné pohledávky za svými odběrateli, z nichž odvedli DPH, snížit základ daně právě o výši dlužné částky, a tedy celkově státu zaplatit na DPH méně.

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Existují obchodníci, kteří si nechtějí do svého zařízení instalovat jakýkoliv software. Pro tyto obchodníky je skvělou volbou WebTrader – není potřeba nic stahovat ani instalovat. WebTrader je dostupný pro MT4 i MT5 a autorizace obchodního účtu je snadná. Přečtěte si více v našem článku a dozvíte se, jaké má WebTrader další výhody.

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají – Měšec.cz

Na starobních důchodech vyplatil stát v minulém roce více jak 250 miliard korun a důchodový systém se dostal (přispěním krize) i přes příznivý demografický vývoj posledních let do mínusu o mnoho let dříve, než předpokládala zpráva první, tzv. Bezděkovy komise (rok 2005). Nejen tato data tlačí politickou reprezentaci země k zreformování celého systému.

Současná středopravicová vláda již avizovala, že reformu uskuteční a bude při ní vycházet z nedávno oznámených doporučení Poradního expertního sboru (známějšího jako druhá Bezděkova komise).

Doporučený plán lze ve zkratce shrnout tak, že státem garantované důchody budou postupně snižovány tak, aby jejich financování bylo pro stát udržitelné a o výši své životní úrovně v důchodu se budou muset více přičinit, soukromým spořením, občané.

Více: Důchodová reforma zachrání státní rozpočet, ale vaši penzi ne

Výměnou za nižší vyplácené důchody by stát měl snížit sazbu u sociálního pojištění z 28 na 23 %. Na druhou stranu by si ušlý zisk z odvedeného pojistného měla státní kasa vzít zpět na dani z přidané hodnoty. U té je naplánováno sjednocení sazeb na 19 % (dnes 10 a 20 %).

Protože tímto krokem dojde ke zdražení základních životních potřeb (jako jídlo či léky), nelíbí se takové opatření české levici. Proto zůstává otazníkem, zdali je návrh Bezděkovy komise stavěn na pevných politických základech, a zdali by speciálně v tomto bodě neměla vláda najít kompromis s opozicí.

Jinak se může stát, že reforma bude po dalším volebním vítězství ČSSD reformována, a to není vzhledem k citlivosti tématu žádoucí.

Muž, narozený 15. 1. 1948, požádal o řádný starobní důchod. Jeho důchodový věk je 62 let a 2 měsíce. Tohoto věku dosáhl 15. 3. 2010 a do této doby získal celkem 45 roků pojištění.

Osobní vyměřovací základ (OVZ) muže za rozhodné období 1986–2009 činí 29 890 Kč.

Výpočtový základ se stanoví následujícím způsobem:

  • částka 10 500 Kč (1. redukční hranice) náleží do výpočtového základu v plné výši,
  • k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 27 000 Kč (2. redukční hranice) a částkou 10 500 Kč (tj. 16 500 Kč); 30 % z 16 500 Kč, tj. 4 950 Kč,
  • dále přičteme 10 % rozdílu mezi částkou 29 890 Kč a částkou 27 000 Kč; 10 % z 2890 Kč, tj. 289 Kč.

Výpočtový základ činí celkem 15 739 Kč (10 500 Kč + 4950 Kč + 289 Kč). Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn. že za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu, tj. 10 623,825 Kč, zaokrouhleno na celé Kč nahoru = 10 624 Kč.

Procentní výměra starobního důchodu tedy bude 10 624 Kč, základní výměra 2170 Kč. Starobní důchod tak bude celkem činit 12 794 Kč.

Na lepší důchod nemáme…

Nechme ale nyní politickou elitu stranou a podívejme se, co si o nastíněných plánech myslí lid. V červenci tohoto roku provedla společnost SANEP průzkum, ve kterém odpovídalo 5049 lidí ve věkové kategorii 18 až 65 let. Z takového počtu už lze úspěšně vyvozovat společenskou náladu, a co se důchodů týče, můžeme již dopředu říci, že růžové brýle Češi nenosí.

Jedním ze základů budoucího důchodového příjmu by podle plánů Bezděkovy komise mělo být soukromé spoření. Více jak polovina dotázaných však v průzkumu uvedla, že v současné době si spoření na důchod nemohou dovolit. Čtěte také: Konečně objevená naděje budoucího důchodce

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Zdroj: SANEP

Vzhledem k tomu, že současný průměrný důchod se pohybuje těsně nad hranicí 10 000 Kč a v budoucnu by měla jeho výše výrazně klesnout (reálná hodnota budoucích důchodů by měla klesnout), tak se v kombinaci s minimálními naspořenými částkami na soukromém spoření může stát, že velká část budoucích důchodců bude mít výrazné problémy s udržením alespoň důstojné životní úrovně.

O tom, že situaci vnímáme reálně, přesvědčují odpovědi na dotaz, jestli se domníváme, že nám bude stačit státem vyměřená penze na důstojný život. Že ano, si myslí 7,2 % dotázaných, 9 % neví a zbylá drtivá většina ví, že se na stát spoléhat nemůže. V tento okamžik ovšem znovu narážíme na limity předchozího dotazu, který hovoří o tom, že zhruba polovina lidí si na penze spořit nemůže.

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Zdroj: SANEP

Z výše zmíněného tak vyplývá, že se nám zde rýsuje silná budoucí generace důchodců, kteří budou žít na hraně nouze. Přitom již dnes vidí důchodce jako nejslabší sociální skupinu 43,8 % dotázaných. V budoucnu tak důchodce bude pravděpodobně rovnou synonymem pro žebráka. Čtěte také: Penzijní fondy vám na penzi nenašetří, úrok dávají horší než banky

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Zdroj: SANEP

Není to jen o číslech

I když komentáře jednotlivých výsledků vyznívají značně depresivně, jsou vždy vyřčeny s  nadsázkou a dovádějí závěry průzkumu ad absurdum. Přesto je ale nelze úplně vyloučit.

Co by se mělo stát, aby se nenaplnily? Především by důchodová reforma měla být dotažena do konce, a to tak, aby nebyla s novou vládou opět překopávána.

A do důchodové reformy nepočítejme jen samotnou výplatu důchodů, jejich výši a strukturu.

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Vzhledem k tomu, že její nevyhnutelnou součástí bude zvyšování důchodového věku, musí se dělat vše pro to, aby zaměstnávání seniorů bylo jednodušší a více odpovídalo jejich potřebám. O tom, že tomu nyní tak není vypovídá třeba nedávná analýza Českého statistického úřadu.

Podle ní je v Česku na částečný úvazek zaměstnáno jen 6,2 % pracujících lidí. To je čtvrtý nejhorší podíl v celé Evropské unii.

A proč je to špatně? Právě časté využívání kratšího úvazku výrazně zvyšuje pracovní aktivitu osob ve věku kolem šedesáti let, uvádí výše zmíněná analýza.

V neposlední řadě by měl každý začít u sebe. Definitivně pryč je doba, kdy se stát postaral. Od státu počítejte s minimem, které vám snad pokryje základní potřeby, ale jestliže se chcete mít v důchodu dobře, pak musíte hledat vlastní cesty a nemusí se jednat jen o soukromé penzijní spoření (viz rámeček Důchodová reforma podle Aleše Michla).

Nezávisle na tom, jestli reforma bude nebo ne, pokud chcete finančně přežít a nejste milionáři, doporučuji: 

  • Vsadit na děti. Nejlepší důchodová reforma pod sluncem je…rodit více dětí. Kouzelný proutek nemám, zkusím ale alespoň podprahově zapůsobit. Dlouhodobě nejčastější jména děvčat: Tereza, Eliška, Kateřina. A chlapců: Jan, Jakub, Tomáš. S chutí do práce!
  • Pravidelně investovat do akcií nebo akciových fondů. Třeba každý měsíc tisíc korun. Neříkám všechno do akcií. Tvrdím, že každý Čech nebo Moravan by měl mít 5 až 10 procent majetku v akciích. Pokud namítnete, zda nemůžou akcie zase spadnout, pak říkám: Ano mohou! Jenže stejně tak i náš letadlový penzijní systém. Chcete jistotu? Na tu nevěřte, nemáte ji ani tehdy, pokud si koupíte státní dluhopisy. 
  • Vezměte si hypotéku na kvalitní nemovitost. Barák je důležitý. Před penzí ho můžete prodat, vyměnit, podle toho, jak na tom finančně budete.
Budete mít zájem:  Mám hledat svému dítěti novou mámu?

Aleš Michl je analytikem Raiffeisenbank.

„Přerušte, nepanikařte.“ Šéf penzijního fondu řeší ztráty kvůli koronaviru a radí, jak spořit na důchod

Penzijní fondy mohou jeden rok vydělat desítky procent, další pak část peněz ztratit. I to je běžná realita důchodového spoření, říká prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop a dodává, že různé výkyvy se rozmělní v čase.

Proto varuje před neplánovaným výběrem spoření kvůli dočasnému nedostatku peněz. „Když nemáte peníze, můžete klidně třeba na půl roku přerušit placení,“ říká v rozhovoru pro České důchody.

A radí i měsíční spořicí částku, která by měla většině lidí zajistit klidnější důchod.

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají Zdroj: Archiv A. Poklopa

Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností

David Budai 7.9.2020

Toto je druhá část rozhovoru s Alešem Poklopem, která se zaměřuje na fondy v době koronaviru a tipy na důchodové spoření. První část, ve které mluví o budoucnosti důchodů v Česku, je k přečtení zde.

Řada lidí si říká, že penzijní fondy vydělávají málo peněz. Objevují se různé články, že sotva pokryjí inflaci…

To mě hodně zlobí, protože když se objeví výsledky penzijních společností, spousta novinářů dává bombastické titulky jako „nevydělaly ani na inflaci“.

U toho původního produktu, tedy transformovaných fondů, jsme tak striktně svázání regulatorně, že si nemůžeme dovolit investovat jinak. Pokud státní dluhopis nese 1 %, tak na inflaci těžko vyděláme.

I přesto dokáže tento produkt vydělat více než vklady v bankách, navíc je tam ještě stání příspěvek. A to už nikdo nesrovnává.

Nové připojištění nabízí, kromě velmi konzervativního fondu, také možnost vstupovat do vyvážených nebo dynamických fondů. A pak záleží, jaký máte apetit k riziku nebo věk. Za rok 2019 dynamické fondy „udělaly“ 20 % a vyvážené 15 %. Takže se tam vydělat, dneska už zhodnocovat dokážeme.

V některých letech jsou ale tyto fondy ve ztrátě.

Samozřejmě, je to investice a projevují se tam výkyvy ekonomiky nebo nenadálé situace, jako teď byla pandemie. Ukázal to třeba rok 2018, kdy kurzy akcií totálně popadaly a spousta našich klientů byla za ten rok v minusu. Ale už následující leden a únor to vyrovnal.

Ta samá situace je dnes, kdy se v rámci pandemie popadaly trhy, naše dynamické fondy rázem přišly o to, co loni vydělaly. Z plus 20 % byly rázem na minus 18 %. Ale teď už jsme na nějakých minus 3,2 %. Takže je vidět, že doba spoření vyrovnává propady.

Existuje riziko, že člověk může přijít o většinu úspor?

Je tam fenomén dlouhodobosti, takže když spořím 20 let, výkyvy zaznamenám. Ale nemyslím si, že by člověk přišel o všechny své peníze. Navíc tam funguje takzvaný autopilot, kdy pět let před důchodem převádíme naspořené finance do konzervativního portfolia, aby se zabránilo velkým výkyvům.

Daří se vám lidi přesvědčovat, ať to penzijní spoření vnímají na 20 let dopředu a neplaší, když zaznamenají několik procent mínus?

V západních zemích funguje tento segment desítky let, takže tam jsou lidé více zvyklí na různé výkyvy. Ale i Češi jsou od krize v roce 2008 vzdělanější v tom, že je potřeba tvořit rezervy. Není to tak, že by lidi viděli minus na účtu a hned by panikařili.

Dostáváme na to spoustu dotazů a daří se nám vysvětlovat, že penzijní spoření je na dlouhou dobu. A že by je nějaká ekonomická epizoda neměla vyvést z míry. Koneckonců ani pandemie by je neměla vyvést z míry, a jsem rád, že nezaznamenáváme, že by lidé začali peníze vybírat, protože přišli o práci. Ale uvidíme, jak bude vypadat druhá polovina roku.

Takže předpokládáte, že část lidí na ty úspory sáhne?

Myslím si, že dopad pandemie na ekonomiku teprve přijde a projeví se to ve třetím nebo čtvrtém kvartálu. Ale nemyslím si, a nikomu bych to ani nedoporučoval, že by lidé sahali na penzijní úspory.

Nehledě na to, že v takovém případě by člověk dostal v rámci odbytného jen své vlastní naspořené peníze bez státních příspěvků, a ještě by se mu zdanily zisky.

Není nutné panikařit, ten produkt totiž umožňuje řadu věcí – třeba přerušení placení, zakonzervování.

Popište mi více, jak je možné spoření přerušit. Když tedy zůstanu bez práce nebo mi chybí peníze, nemusím nic posílat?

Pokud to situace umožní, můžete si třeba jen snížit úložku, pokud ne, můžete klidně třeba na půl roku přestat platit příspěvky. Penzijní společnost vás na to nanejvýš upozorní, ale nehrozí žádné sankce či penále. Nic se neděje, v tomto je ten produkt velmi přívětivý.

Další možností je odklad placení, kdy můžete po určité době příspěvky doplatit a nepřijdete tak o započtenou dobu, protože se za uhrazené příspěvky zpětně dopočítá. A platí to pro starší transformované i nové fondy.

Vyplatí se dynamičtější fondy i padesátníkům, nebo by měli zůstávat u konzervativních variant?

Vyplatí se. Stále dnes někteří zůstávají v tom starém penzijním připojištění a my jim doporučujeme přechod do nového doplňkového penzijního spoření kvůli zhodnocení. Ale samozřejmě smysluplně, určitě to nedoporučíme tomu, kdo má 55 let, a nechce přistoupit na žádné riziko.

Takže padesátníkům se to vyplatí, protože mají před sebou 10 nebo 15 let spoření. Obecně to pak doporučujeme lidem do 45 let, pokud je jim více, vysvětlujeme různé vlivy, které by si měli uvědomit, než se rozhodnou.

Někteří finanční poradci tvrdí, že penzijní fondy se vyplatí v podstatě jen v okamžiku, kdy máte příspěvek od zaměstnavatele. Jinak jsou zbytečné a je lepší si koupit nemovitost nebo pozemek. Navíc ta státní podpora za moc nestojí…

Nemyslím si, že by státní podpora byla malá, naopak je to jeden z produktů, který je státem podporovaný nejvíc, pokud jde o státní příspěvky a daňové úlevy.

Takže se to vyplatí i těm, kdo nemají příspěvek zaměstnavatele. Pokud někam vložím 300 korun měsíčně a dostanu k tomu minimální příspěvek 90 korun, tak je to dost výrazné zhodnocení.

Ročně lze na státních příspěvcích získat až 2760 korun. To žádný jiný finanční produkt nedokáže.

Každý by měl přemýšlet z pohledu, že má připravené nějaké krátké, střední a dlouhé peníze. A mezi dlouhé úspory řadím penzijní spoření. I tím, že už má dnes charakter investice, je dobré ho mít v dlouhodobých úsporách právě vzhledem k využití státní podpory jako první.

Kolik si tedy má člověk spořit, aby to bylo dostatečné?

Každý máme jinou představu o tom, co chceme ve stáří dělat. Je rozdíl, pokud budu sedět doma a číst si, nebo chci cestovat, nebo brát třeba vnoučata na dovolenou.

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemajíZdroj: Archiv A. Poklopa

Zeptám se jinak. Většina lidí očekává, že budou mít nějaký průměrný nebo lehce podprůměrný důchod, nechtějí sedět doma a občas si chtějí zajet na dovolenou. Kolik tedy spořit měsíčně?

Každý by si měl dávat stranou 10 % svých příjmů, ale to samozřejmě většinou nefunguje. Troufnu si tvrdit, že stačí tisícovka, pokud si spořím dostatečně dlouho a jsem v doplňkovém penzijním spoření. Pak už ta úspora může být slušná.

Člověk, který si začne spořit krátce po nástupu do prvního zaměstnání tisícovku, tak po 30 letech si s příspěvkem státu naspoří 850 tisíc.

Když to převedeme na 20 let průměrného důchodu, dělá to 3500 korun k důchodu, což už je slušné přilepšení.

Všiml jsem si, že penzijní společnosti nabízejí i důchodové spoření pro děti. Dává to vůbec smysl, když Češi často nemají naspořeno dostatek ani pro sebe?

Považuji to za dobrý dárek pro děti i třeba pro vnoučata. Když lidé začnou dětem spořit a ukládají tam i nízkou částku, tak si to dítě v 18 letech může vybrat třetinu vložených peněz a použít je třeba na studia.

Tím bude mít lepší výchozí pozici než jeho vrstevníci, kteří tento typ investice mít nebudou.

Navíc je to svým způsobem edukace, budou vědět, že je nutné začít si spořit na důchod co nejdříve, protože v posledních pár letech před důchodem už to nedoženou.

Dále doporučujeme

Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají Češi vědí, že důchody budou malé, na spoření na penzi ale nemají

Češi si dobrovolně chystají chudý důchod, 700 korun měsíčně nestačí

Všechny fondy tzv. třetího důchodového pilíře letos peníze svých klientů zhodnocují – což je radikální změna proti předchozímu slabému období. A ještě jedna věc se mění: po pětiletém setrvalém úbytku střadatelů je počet lidí vstupujících do systému letos konečně vyšší než počet klientů, kteří s naspořenými penězi z fondů odcházeli.

Celkově má 4,5 milionu Čechů v penzijních fondech skoro půl bilionu korun. Jenomže průměrná naspořená částka, s níž klienti odcházejí, se pohybuje kolem 100 tisíc korun. Příliš málo na to, aby se z toho dala delší dobu pobírat renta ke státní penzi.

Spoření ve 3. pilíři stát dotuje zhruba 20 miliardami ročně na státních příspěvcích a daňových úlevách. Střadatelů přibývá, stejně jako firem, jež svým zaměstnancům na důchodové spoření přispívají. Čerstvým penzistům ale zatím ani dlouhodobé spoření nepřináší vyšší komfort ve stáří. A není to jen tím, že na spoření dávají relativně nízké částky, v průměru kolem 700 korun měsíčně.

Naprostá většina lidí u nás, celkem 3,4 milionu, stále spoří v takzvaných transformovaných fondech, tedy v původním systému soukromého důchodového spoření nastaveném počátkem 90. let minulého století.

Transformované fondy jsou tvrdě regulované, musí klientům garantovat, že ani krátkodobě neprodělají. Smějí investovat jen do bezpečných nástrojů, jako jsou státní dluhopisy. Přinášejí ale jen symbolické zhodnocení.

Budete mít zájem:  Jsou předtréninkové suplementy a různé doplňky před tréninkem dobré nebo špatné?

Od roku 1995 vydělaly klientům v průměru jen 3,47 procenta ročně. Jen symbolický zisk nad průměrnou inflaci, která za čtvrtstoletí činí 3,34 procenta.

Od roku 2013 jsou transformované fondy uzavřeny pro nové klienty. Zájemci o spoření mohou od té doby využít nové, tzv. účastnické fondy.

Mohou si vybírat v pestřejší škále fondů s různou investiční strategií, od povinně konzervativních s nízkým rizikem po fondy dynamické. Ty investují odvážněji, mohou snáze spadnout do ztráty, ale dávají šanci na vyšší zhodnocení úspor.

Ani nový systém ale zatím obrat nepřinesl. Mnoho lidí v obavě před rizikem dál volí konzervativní fondy, kde se od roku 2013 do loňska zhodnocení pohybuje většinou pod dvěma procenty – sotva na úrovni inflace.

Výše se vyšplhaly jen konzervativní fondy penzijních společností Allianz, ČSOB a České pojišťovny. Povinně konzervativní fond Komerční banky PS je za pětiletku své existence dokonce v minusu (-0,52 %).

Spořicí či vyvážené fondy se v první pětiletce své existence pohybovaly od více než tříprocentních propadů (NN PS spořicí –3,54 %, KB PS spořicí –3,22 %) po zhruba deset procent výnosu.

Velké rozdíly jsou také mezi dynamickými fondy, které investují i do rizikových instrumentů, jako jsou akcie. Nejnižší výnos v této kategorii vykázal dynamický fond KB (+7,76 %), rekordmanem je Conseq globální akciový (+48,12 %).

Podle Martina Pavlíka, portfolio manažera z Conseq penzijní společnosti, je nízký výnos některých konkurenčních fondů spojen s jejich pomalejším rozjezdem před šesti lety.

Jaký důchod byste považovali za přiměřený?Celkem hlasovalo 24079 čtenářů.

„Část fondů – tak jako Conseq globální akciový – byla zainvestována hned od prvních měsíců vzniku. Mohli jsme tak participovat na růstu akciových trhů v letech 2013 a 2014. U některých fondů ale během prvních let byly svěřené peníze deponované na účtech a z růstu trhů netěžily,“ vysvětluje.

Kromě toho výnosnost fondů závisí na rozložení investic. A také trhů, na něž se ten který zaměřuje.

Letos všechny fondy všech osmi penzijních společností své výsledky zlepšují. Za první pololetí roku vydělaly konzervativní fondy v průměru 1,9 procenta, vyvážené fondy přidaly 5,5 a dynamické 9,5 procenta. Například Conseq globální akciový tak může ohlásit od počátku své existence už 65procentní zhodnocení.

Pro penzijní spoření však není rozhodující ani letošní dobré pololetí, ani loňský mizerný rok, dokonce ani dosavadní pětileté výsledky důchodových fondů.

„Pro investora, který se chce zajistit na stáří, je investiční horizont 20, 30 nebo 40 let,“ říká Pavlík. Na tak dlouhou dobu nedoporučuje konzervativní strategii, jíž stále většina Čechů dává přednost.

„V tak dlouhém horizontu je dynamičtější investování lepší,“ říká makléř. „Ne vždy musí vyšší riziko znamenat vyšší výdělky. Ale statisticky je dynamická strategie pro dlouhodobé investování výnosnější než investice do dluhopisů.“

Podle Aleše Poklopa, šéfa Asociace penzijních společností, se ale ve zvyklostech českých střadatelů rýsuje změna. Mladší klienti vstupující do systému podle něj volí odvážnější způsob investování mnohem častěji než generace dnešních padesátníků a starších.

„Systém soukromého penzijního spoření je dobrý, jen je třeba ho kultivovat a víc o něm informovat. To by mělo jít nejen od penzijních společností, ale i ze strany státu,“ tvrdí.

Penzijní fondy kvůli krizi ztrácejí dech

Ekonomové už léta varují: na důchody nebude mít stát dost peněz. Myslete na to a šetřete si sami. Jak vyplývá z malé ankety mezi Pražany, vzali si toto upozornění k srdci, velká většina penzijní připojištění má. Co od něho očekávají?

Češi poslechli, spoří jich hodně – 4,3 miliónu. Peníze pravidelně ukládají do některého z desítky penzijních fondů. K tomu jim může přidat zaměstnavatel a po splnění podmínek dostanou i státní příspěvek. Fondy navíc rozdělují klientům výnosy ze svého podnikání na kapitálových trzích.

„Představovala bych si větší přínos z mých uložených peněz,“ uvedla jedna z oslovených žen. „Příčiny mi nejsou známy. Může to být ekonomická situace. Problém by mohl být ve špatném hospodaření s mými penězi, ale nezměnila bych ho, protože když srovnám výsledky mého fondu s výsledky jiných, tak nejsou o nic lepší,“ doplnila.

„Myslím si, že žádný důchod za 40 let nedostaneme, co půjdu do důchodu. Pořádně to nesleduji, ale myslím si, že je lepší si něco spořit, než nic a být závislý jenom na státu,“ řekl další respondent. „Mám to asi týden, protože se mi to zdálo dobré,“ řekla jiná žena.

S výnosy v penzijních fondech už to není tak růžové jako ještě před deseti lety. Teď kvůli hospodářské krizi nevydělávají skoro vůbec nic. Nebo dokonce prodělávají. Kdo dosud nebyl spokojený se svým penzijním fondem, mohl přejít ke konkurenci.

„Když jsem si ho zakládala, tak jsem uvažovala, že to bude přilepšení na penzi. Ale šetřím hodně dlouho a je to málo. Výnos tam nebyl skoro vůbec žádný, tak jsem změnila penzijní fond.

Teď je to trošku lepší,“ svěřila se se svou zkušeností další žena. I ostatní oslovení si penzijní fond založili kvůli tomu, aby si přilepšili k důchodu.

Stejně tak i oni ovšem příliš nepočítají s velkými sumami.

Změnit fond už ale nebude tak snadné. Od srpna to půjde zadarmo jen pět let od uzavření smlouvy, jinak za poplatek. Fondy za to slibují, že klientům více připíší na výnosech. Ale to se teprve uvidí.

Za změnu penzijního fondu budou muset lidé platit

Ale důsledky finanční krize pociťují i penzijní fondy. Už dávno neplatí, že mohou nové klienty lákat na desetiprocentní zhodnocení jejich vkladů. Pokud třeba loni vůbec nějakého zisku dosáhly, smazala ho inflace. Reálné zhodnocení tak klienti očekávat nemohou. Letos tomu jistě nebude jinak.

Přesto lidé nové smlouvy uzavírají. A tak je dobrovolné penzijní připojištění v Česku stále velmi populární. „Problém je v tom, že když Češi spoří hodně, tak si spoří relativně malé částky.

Klienti si dnes v průměru spoří zhruba 500 korun měsíčně, zaměstnavatel jim k tomu přidává zhruba 600 korun měsíčně, ale pořád to v součtu není dostatečná částka, která by mohla stačit na pokrytí budoucích potřeb v důchodu,“ upozorňuje Petr Brousil z Penzijního fondu České pojišťovny.

Spoření na důchod v penzijních fondech bude navíc od srpna přísnější. Za přechod ke konkurenci mohou fondy požadovat až 800 korun. „Každý fond bude moci svým klientům účtovat poplatky za přestup k jinému penzijnímu fondu, a to až 800 korun. Poplatky jsou omezeny na klienty, jejichž smlouvy s penzijním fondem trvají dobu kratší než pět let,“ doplnil Petr Brousil.

Dodal, že možnost účtovat poplatky se vztahují pouze na převody, které byly do fondu doručeny po 1. srpnu. Do té doby se poplatky ještě účtovat nebudou. Možnost účtovat poplatky se vztahuje i na předčasné ukončení smlouvy s penzijním fondem, s takzvaným odbytným.

Zavedení poplatků by mělo fondům snížit náklady, které jim vznikají při zařazování každého nového klienta do jejich systémů. Novela zákona, která bude platit od srpna, přináší i další novinku.

„Novela zákona o penzijním připojištění zakazuje zaměstnavatelům ovlivňovat zaměstnance ve výběru penzijního fondu.

Zaměstnanec má právo spořit se svým zaměstnavatelem u penzijního fondu podle svého výběru,“ upřesnil Petr Brousil.

Rozhodující přitom je, zda zaměstnavatel na penzijní připojištění přispívá, nebo ne. Pokud přispívá a přijde za ním zaměstnanec, že chce spořit u konkrétního penzijního fondu podle svého výběru, zaměstnanec mu tam musí posílat příspěvek.

Penzijní fondy tak už nesmějí zaměstnavatelům poskytovat úplaty a další výhody, kterými si je zavazovaly k podpoře pouze jejich klientů. Nejednaly tak v nejlepším zájmu pojištěnců.

Nová pravidla by měla penzijním fondům snížit náklady. Profitovat by z toho měli lidé, kteří si spoří na důchod.

„Úspory v nákladech penzijních fondů by se měly pozitivně promítnout u zhodnocení připisované klientům penzijních fondů,“ potvrdil.

To ale teprve uvidíme. Zatím to vypadá tak, že penzijní fondy přešlapují na místě.

„Zatraktivnění penzijního připojištění by jistě pomohl nový zákon o penzijním spoření, který počítá s možností zavedení různých investičních schémat, klient by volil podle toho, jaký má vztah k riziku a jaké očekává výnosy.

Klienti by měli možnost investovat konzervativně, ale mohli by investovat i více agresivněji a své peníze by mohli umísťovat do akcií,“ přiblížil Petr Brousil.

Návrh zákona už schválila vláda, dál se už ale letos zřejmě nedostane, a tak k očekávaným změnám v příštím roce nejspíš nedojde.

Spořit na důchod by se nemělo pouze s penzijním fondem

Od srpna se mění podmínky pro spoření na důchod v penzijních fondech. Například bude zaveden až osmisetkorunový poplatek za případnou změnu penzijního fondu. Pomůže to spoření v penzijních fondech?

Šéfredaktor finančního serveru Investujeme.

cz Petr Zámečník se domnívá, že by zavedení poplatku mohlo pomoci, protože náklady na akvizici jednoho klienta fondu jsou dnes poměrně vysoké a jsou skryty v nákladech pro příští období.

„Znamená to, že se rozpočítávají mezi všechny účastníky penzijního připojištění několik let poté, co klient k fondu přijde. Tento poplatek by měl snížit migraci klientů,“ vysvětlil Petr Zámečník.

Fondy slibují, že ušetřené náklady se vrátí klientům v podobě vyšších výnosů. A podle Petra Zámečníka se tomu věřit dá. Veškeré náklady, které fond má, jsou totiž vypláceny ze zisku. Teprve čistý zisk fondu se dělí mezi akcionáře a další účastníky fondu.

Lidé mají ještě dva týdny na to, aby změnily penzijní fond, pokud v tom stávajícím nejsou spokojeni. „Pokud lidé nejsou spokojeni a mají k tomu konkrétní důvod, proč chtějí penzijní fond změnit, pak nezbývá, než jim to doporučit. Ale měnit penzijní fond kvůli tomu, že je posledních čtrnáct dní, kdy přestup není zatížen poplatkem, je spíše zbytečné a kontraproduktivní,“ řekl Petr Zámečník.

Budete mít zájem:  Ženy v přechodu zbytečně tloustnou

Doplnil přitom, že pokud jsou lidé spokojeni, měli by zůstat. To, že penzijní fond za loňský rok nevyplatil příliš velké zhodnocení, nepovažuje totiž za hlavní důvod pro změnu fondu.

„Nezapomeňme, že některé fondy, které vyplácely vysoké zhodnocení, tak ho vyplácely z prostředků akcionářů.

To znamená, že fondy nedosáhly takto vysokého hodnocení, ale toto zhodnocení zaplatily jako jakýsi marketingový nástroj, aby přitáhly klienty,“ upřesnil Petr Zámečník.

Pokud se ovšem klient rozhodne pro změnu penzijního fondu, měl by se rozhodovat podle strategie, tedy jestli investuje více konzervativně nebo více dynamicky. Rozhodovat může i značka fondu, kdy pro klienta může hrát významnou roli preference nějakého peněžního ústavu. V neposlední řadě by rozhodování klienta mohly ovlivnit také bonusy, které penzijní fondy nabízejí.

Spořit na důchod by se podle Petra Zámečníka nemělo pouze s penzijním fondem.

Ten by měl sloužit pouze jako jeden z pilířů, a to pilíř velmi konzervativní a velmi bezpečný, který sice nepřinese závratné zhodnocení, ale dosáhne minimálně kladného nominálního zhodnocení.

„Pokud si srovnáme výsledky penzijních fondů za loňský rok s výsledky akciových fondů, tak zatímco penzijní fondy připsaly plus minus nulu, akciové fondy zpravidla ztratily polovinu hodnoty,“ dodal Petr Zámečník.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu [email protected]

autoři: jas , vij

Spoříte si na penzi? Státní příspěvek využívá více Čechů než vloni

Jedno hezčí než druhé. Podívejte se ČTK

Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci prvního čtvrtletí spořilo 4,453 milionu lidí. Bylo to o 2000 více než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici.

Seniorka. Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,45 milionu lidí. To bylo o 40 tisíc méně než na konci roku 2018. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má milion lidí, o 43 tisíc více než loni v prosinci.

Přečíst článek ›

„V době, kdy se inflace blíží třem procentům, se z transformovaných fondů stává smutný případ nesprávné investiční strategie. Kvůli racionálně nesmyslné garanci kladné nuly fondy nemají šanci porazit takto vysokou inflaci a pravidelná každoroční reálná ztráta kolem dvou procent začne časem spořitele bolet,“ řekl ČTK analytik Partners Martin Mašát.

Do budoucna proto očekává rychlejší odchod lidí z transformovaných fondů do fondů účastnických. Vedle klasického zhodnocení pomocí finančních trhů se podle něj často zapomíná na příspěvky od státu a daňové úlevy, které výnosnost tohoto spoření razantně zvyšují.

Vyšší zhodnocení, vyšší riziko

Za první čtvrtletí činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 1,8 miliardy korun.

Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření stoupl proti konci roku 2018 o dvě koruny na 136 korun.

Průměrný měsíční státní příspěvek vyplacený na penzijní připojištění činil 129 korun (nárůst o korunu) a na doplňkové penzijní spoření 160 korun (beze změny).

Přečíst článek ›

Objem příspěvků zaplacených účastníky penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v tomto období dosáhl 9,2 miliardy korun.

Celkový průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření klesl proti konci roku 2018 o korunu na 701 korun.

Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění klesl o dvě koruny na 678 korun a průměrný měsíční příspěvek účastníka doplňkového penzijního spoření klesl o deset korun na 780 korun.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie.

Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.

Počet účastníků penzijního připojištění ve fondech třetího pilíře

Rok Počet v milionech
2000 2,37
2001 2,53
2002 2,62
2003 2,74
2004 2,96
2005 3,28
2006 3,59
2007 3,94
2008 4,21
2009 4,39
2010 4,53
2011 4,57
2012 5,13
2013 4,96
2014 4,80
2015 4,64
2016 4,54
2017 4,47
2018 4,45
1. čtvrtletí 2019 4,45

Zdroj: MF

Přečíst článek ›

2.6.2019

  • starobní důchod,
  • Česká tisková kancelář,
  • penzijní připojištění,
  • spoření

Opel Astra první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Subaru XV nové vozidlo, servisní knížka Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Suzuki nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Audi A4 nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Mazda 6 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo + PRODAT AUTO

Z penzijních fondů klientům nejvíce vydělal Allianz

Polovina lidí si nemůže dovolit spořit na důchod

• 

ZDROJ: ctk

Většina penzijních fondů svým klientům „zhodnotí“ úspory pod úrovní inflace. Pokračuje tak negativní trend z předešlých let. Nejlépe si loni vedl penzijní fond Allianz. Naopak velkým zklamáním je zhodnocení penzijního fondu Generali.

Češi mají o penzijní připojištění stále velký zájem. Nic na tom nemění ani fakt, že jim penzijní fondy v posledních letech nabízejí velmi slabé zhodnocení. Loni například míru inflace překonal pouze jediný z nich.

Vyplývá to z výsledků hospodaření penzijních fondů za rok 2011, které v minulém týdnu zveřejnila Asociace penzijních fondů ČR. Překvapivě k tomu došlo ještě před 28. únorem, do kdy můžou klienti penzijních fondů přejít ke konkurenci.

Po tomto datu se pro ně systém uzavře a změna fondu při zachování stávajících podmínek už nebude možná. To je přitom jen jedna z mnoha změn, která čeká český penzijní systém.

Z čísel za loňský rok je patrné, že spoření na důchod v podobě penzijního připojištění je pro Čechy i nadále velmi atraktivní. Dohromady si v něm ukládá peníze 4 599 209 klientů, což je o necelé čtyři tisíce víc než konci roku 2010.

Podle zástupců Asociace penzijních fondů tak penzijní připojištění využívá přes 70 procent ekonomicky aktivních obyvatel České republiky. „Tyto statistiky potvrzují stabilitu systému a odpovědnost občanů ČR za finanční prostředky pro svůj důchodový věk,“ říká Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů ČR.

Ten samý Jiří Rusnok, který figuruje v Národní ekonomické radě vlády (NERV), jež poslední roky neustále opakuje, že si Češi spoří na stáří příliš málo a bezhlavě spoléhají na státní důchod.

Rok 2011

Na konci roku 2011 bylo na účtech klientů v jednotlivých penzijních fondech dohromady přes 232 miliard korun, zhruba o 16 miliard víc než o rok dřív. Z hlediska zisků penzijních fondů jsou poslední dva roky hodně podobné. V loňském roce zisk fondů činil 4,55 miliardy korun, zatímco v roce 2010 fondy vydělaly 4,58 miliardy.

Mnohem zajímavější je ale pohled na to, jak si v roce 2011 vedly jednotlivé fondy. V posledních letech svým klientům pravidelně nabízejí jen velmi nízké zhodnocení, které sotva (pokud vůbec) překonává inflaci.

Právě procentuální zhodnocení vkladů je přirozeně jednou z věcí, které veřejnost u fondů sleduje ze všeho nejvíc. A stejně přirozené je, že výrazně ovlivňuje nárůst či úbytek aktivních účastníků jednotlivých fondů.

Penzijní fondy podle počtu účastníků:

Penzijní fondy podle počtu účastníků Autor: penize.cz Zdroj: penize.cz

Například penzijní fond Allianz, který již řadu let připisuje nejvyšší zhodnocení na trhu, loni získal 48 tisíc nových klientů. Dařilo se také penzijnímu fondu České spořitelny, jemuž přibylo 20 tisíc klientů.

Papírově měl nejvyšší nárůst klientů penzijní fond ČSOB Stabilita, šlo však o důsledek jeho sloučení s fondem ČSOB Progres, druhým z fondů skupiny ČSOB. Čísla za oba penzijní fondy dohromady však ukazují, že skupina v roce 2011 přišla o 19 tisíc klientů.

Ještě hůř na tom byly penzijní fondy ING (ztráta 21 tisíc klientů) a AXA (úbytek 27 tisíc klientů), které na tom s dlouhodobými výnosy nejsou zrovna nejlépe.

Penzijní fondy podle počtu účastníků:

Minimální a maximální možné zhodnocení penzijních fondů v roce 2011 Autor: Produktove listy Zdroj: Produktové listy

Penzijní fondy sice ještě nezveřejnily, jaké výnosy svým klientům za loňský rok připíšou, z hospodářských výsledků ale už můžeme vyvodit poměrně přesné odhady. Pokud penzijní fondy nerozdělí mezi své klienty víc než povinných 85 procent zisků. Vítězem loňského roku je penzijní fond Allianz, ten by účastníkům připsal zhodnocení 2,7 procenta.

Smutné je, že tento fond bude s největší pravděpodobností jediný, který překoná inflaci, jež činila 2,4 procenta. Mezi nejlepší fondy z pohledu zhodnocení v roce 2011 dále patřily Penzijní fond České spořitelny (s očekávaným výnosem 2 procenta), penzijní fondy ING a Komerční banky (oba 1,9 procenta).

Výnos dalších čtyř fondů v pořadí se bude pohybovat v rozmezí od 1,4 do 1,7 procenta.

Totálním propadákem byl v roce 2011 penzijní fond Generali, který klientům připíše jen 0,3 procenta. Neúspěch fondu Generali je pro odborníky velkým překvapením.

Dosud se totiž nejmenší fond na trhu prezentoval velmi slušnými výsledky a svým zhodnocením jako jeden z mála šlapal na paty i jinak suverénnímu PF Allianz.

Nabízí se otázka, zda se nedojde ke spojení tohoto fondu s fondem příbuzným, jak to udělala se svými fondy skupina ČSOB: „Lze se zatím pouze domnívat, že část zisku byla použita na umoření nákladů příštích období.

Je ale s podivem, proč skupina Generali–PPF riskuje negativní PR a proč stejně jako ČSOB nespojila oba fondy ještě před koncem roku,“ hodnotí David Vondrák, vedoucí serveru Produktovelisty.cz. Oním druhým fondem skupiny Generali-PPF je Penzijní fond České pojišťovny, největší z českých penzijních fondů.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector