Cena nemusí být hlavní bariérou pro nákup biopotravin

Cena nemusí být hlavní bariérou pro nákup biopotravin

Trh biopotravin – jeho vývoj, bariéry nákupu potravin v biokvalitě, možnost důvěry ve značku Bio,
dotace pro ekologické zemědělství a budoucnost tohoto sektoru – to vše bylo obsahem půlhodinového rozhovoru v rámci pořadu Řečí peněz, který odvysílal Český rozhlas tuto sobotu 16.června. Na otázky redaktorky Nadi Bělovské odpovídala naše kolegyně Andrea Hrabalová z PRO-BIO LIGY a Luděk Šťastný z obchodní společnosti bio nebio s.r.o.

Vývoj biotrhu u nás a v Evropě

Vývoj trhu biopotravin v České republice sleduje Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI),
který každoročně publikuje Zprávu o trhu s biopotravinami v ČR. Ačkoliv jsou data zpracovávána se
zpožděním a poslední dostupné údaje máme z roku 2016, z čísel lze vyčíst současnou situaci a trendy.

Češi za biopotraviny utratí ročně více než 2,5 miliardy korun a obrat v posledních letech
narůstá dvouciferným tempem (14 % v roce 2016). Stejně dynamický růst biotrhu prožívá i
Evropa, kde řada zemí hlásí také dvouciferný nárůst obratu za biopotraviny, a to poprvé od roku

2008, kdy zasáhla finanční krize. Nárůst okolo 20 % zaznamenala Francie, Irsko, Dánsko a Norsko; nad 10 % pak Itálie, Rakousko, Španělsko, Švédsko a Německo.

  • V ČR mají biopotraviny zhruba 1% podíl na celkové spotřebě potravin a nápojů; průměrná roční
    spotřeba na obyvatele je okolo 250 korun. Jednoprocentní podíl se může zdát nízký a určitě by bylo
  • správné naplnit cíl Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství, tedy navýšit spotřebu
  • Německo, Francie a Itálie, dosahují podílu biopotravin na celkové spotřebě mezi 3 až 5 %.

biopotravin na 3 % do roku 2020. Přesto je třeba si uvědomit, že i největší evropské biotrhy, jako je

Co stojí za boomem biopotravin?

Ačkoliv za spotřebou biopotravin u nás stojí i v dnešní době úzká skupina lidí, která je nakupuje
pravidelně, stále více lidí má o této problematice alespoň základní povědomí. Mnohem více se o
tomto tématu mluví a píše, což souvisí s větší osvětou týkající se stavu životního prostředí, tj. půdy,
vody, biodiverzity aj.

Ekologické zemědělství tu nabízí řadu řešení a nákup biopotravin je pak logickou
cestou, jak šetrnější způsob hospodaření podpořit. Zákazníci se také více zajímají o kvalitu jídla a jsou
informovanější – vědí, proč je dobré biopotraviny kupovat.

Významnou roli hraje rovněž přebírání
zkušeností ze zahraničí a v neposlední řadě také skutečnost, že jsou biopotraviny stále dostupnější.

O jaké biopotraviny mají Češi největší zájem?

Stejně jako v předchozích letech je největší zájem o tzv. „Ostatní zpracované biopotraviny“, které
představují třetinu maloobchodního obratu biopotravin.

Dříve v této kategorii dominovaly hotové
pokrmy typu dětských výživ, dnes se jedná zejména o koření, kávu a čaj.

Ze srovnání jednotlivých
kategorií potravin je však největší objem prodeje u mléka a mléčných výrobků (23 % celkového
obratu za biopotraviny) a nově u ovoce a zeleniny (nárůst z 13 % na 21 %), kde se jedná zejména o

zpracované produkty.

Je produkce českých ekofarem dostačující, nebo musíme biopotraviny dovážet?
Produkce biosurovin je pro naše podmínky u řady komodit dostačující, přesto biopotraviny na český
trh dovážíme a tvoří až 60 % obratu. Důvod je prostý – domácí poptávka po biopotravinách není

natolik velká, aby umožnila našim výrobcům realizovat úspory z rozsahu (tj. snížení nákladů díky většímu objemu výroby), jaké dosahují výrobci v Rakousku, Německu či Francii. „Proto se stává, že vlastně nakupujeme české bioprodukty (mléko, obilí, ovoce) ve zpracované biopotravině z Německa,“popisuje realitu trhu Luděk Šťastný.

Kvalita české bioprodukce je v zahraničí velmi ceněna. Každoročně se exportuje zhruba polovina obilí,
luskovin a ovoce (jablek), téměř veškerá kořenová zelenina, třetina mléka a významný je také export
mladého skotu v živém.

Poptávka po biopotravinách v západní Evropě narůstá rychleji než nabídka
surovin tamních zemědělců, proto nabývá na významu mezinárodní obchod.

Domácí výrobci jsou
v kleštích – na jedné straně neexistuje dostatečný odbyt pro jejich výrobky a na druhé straně jim

rostou ceny biosurovin.

Jsou dotace pro ekologické zemědělství dostačující?

Ekologické zemědělství je dotováno v celé Evropě. Platby jsou poskytovány na hektar a jejich výše je
odstupňována dle způsobu užití půdy – nejnižší platby jsou na travní porosty, naopak nejvyšší na
pracněji obdělávané vinice, sady nebo zeleninu, někde mezi jsou platby na plodiny na orné půdě. Na

  1. dotace mají nárok všichni zemědělci, ať malí nebo velcí.
  2. Je však potřeba zmínit, že dotace na ekologické zemědělství (EZ) jsou jen jednou složkou z celého
    balíku dotací, které dnes zemědělci čerpají. Průměrná výše dotace na hektar se pohybuje okolo
  3. 15 000 korun, z toho dotace na EZ tvoří zhruba 25 procent.

Dotace pro EZ byly zpočátku součástí tzv. agroenvironmentálních opatření, jejichž hlavním cílem je
podpora extenzivnějšího a k přírodě šetrnějšího hospodaření. Tedy kompenzace ztrát, které vznikají
přechodem na méně intenzivní zemědělské postupy. Dnes se stále častěji hovoří o ekologické

  • intenzifikaci a o tom, že by se stávající dotační systém měl více zaměřit na podporu bioprodukce.
  • Hlavním motivem rozvoje ekologického zemědělství by však v budoucnu neměly být dotace, ale
    zájem spotřebitelů podporovat tento způsob hospodaření, vyjádřený nákupem biopotravin.

Jsou vyšší ceny biopotravin nutností?

Na úvod je třeba říci, že společnost jako taková vlastně nezná hodnotu – cenu potravin a orientuje se
pouze podle cen nastavených zejména v řetězcích. Málokdo se pozastaví nad tím, že stejný výrobek,
např. máslo, stojí 49,90 Kč a vedle v akci 29,90 Kč, nebo že mléko koupíme pod deset korun, přitom

náklady na produkci jednoho litru u domácích farem dosahují osmi korun.

Odpověď tedy zní: ano, ceny biopotravin jsou vyšší než ceny, které známe z řetězců. Důvodů je více.
První navýšení ceny vzniká hned u samotného pěstitele nebo chovatele. V případě rostlinné produkce
jde zejména o vyšší pracnost z důvodu zákazu využití běžně používaných pesticidů a umělých hnojiv.

Často také klesá výnos. U chovů zvířat jde zejména o dražší krmivo, ale také o delší dobu výkrmu a
nižší počet zvířat v chovech z důvodu zajištění většího prostoru na kus. Nižší je také dojivost nebo
snáška vajec.

Je to dáno tím, že ekologické zemědělství neusiluje o maximalizaci výnosu, potažmo

zisku, ale o udržitelné hospodaření a rovnováhu mezi produkcí a zachováním prostředí.

Další navýšení ceny nastává u výrobce, který má omezený seznam přídatných látek a technologií
povolených při výrobě biopotravin. Hlavním důvodem zvýšení ceny je však často zpracování malých
objemů a partií.

Budete mít zájem:  Vřed Na Zadku Léčba?

Menší objemy významně navyšují cenu i při přepravě mezi výrobcem a obchody.
Poslední navýšení pak nastává v obchodech.

„Marže – navýšení u obchodníka, které pokrývá zisk a
veškeré náklady spojené s prodejem výrobku –, jsou v řetězcích podobné jako marže malých

prodejen,“ míní Luděk Šťastný z obchodní společnosti bio nebio a dodává, „řetězce jsou ale schopny díky své velikosti a různým akcím nabídnout příležitostně výrazně nižší ceny než menší obchody.“Pokud chceme levnější biopotraviny, musí nejprve narůst poptávka.

Existuje nějaká záruka, že jsou biopotraviny opravdu bio?

  1. Označení „bio“ nebo „eko“ na výrobku je chráněno zákonem (národním i evropským) a nemůže si jej
    na svůj výrobek dát kdokoli. Nárok na toto označení má pouze subjekt, který je registrován v systému
    ekologického zemědělství a každoročně prokáže splnění zákonných podmínek – je kontrolován
  2. jednou ze čtyř v Česku fungujících certifikačních organizací.

Předpisy pro ekologické zemědělství se vztahují na celý proces produkce od pole až po vidličku –
kontrolováni jsou zemědělci, výrobci i obchodníci tak, aby nedošlo ke klamání spotřebitelů a
existovala tzv. dohledatelnost vzniku potraviny.

Subjekt, který chce pěstovat, vyrábět nebo prodávat
biopotravinu a mít právo označovat svoje výrobky logem bio, vstupuje do systému dobrovolně a za

kontrolu a získání certifikátu si platí.

Od roku 2010 je navíc pro spotřebitele rozpoznání biopotravin vyrobených v rámci Evropské unie
snadné. Všechny biopotraviny pocházející z EU musí na svém obale nést evropské bio logo (lísteček),
číselný kód kontrolní organizace a informaci o místě původu surovin. Pokud je biopotravina vyrobena

nebo certifikována v České republice, musí nést navíc také naše národní bio logo (biozebru).

Je reálné, aby se ekologické zemědělství provozovalo na veškeré zemědělské půdě?

S ohledem na vývoj prostředí okolo nás je to skoro nutnost. Při současném konvenčním hospodaření
žijeme na dluh. Ničíme si půdu, zamořujeme spodní vody, nevíme, co pesticidy dělají dlouhodobě

s lidským zdravím…

Nevládní organizace sdružené pod IFOAM EU Group prosazují Vizi EZ pro Evropu v roce 2030, která
obsahuje mimo jiné cíl dosažení více než 50% podílu zemědělské půdy obhospodařované dle principů
ekologického zemědělství v rámci Evropské unie. Řada evropských zemí má svoje Akční plány pro
rozvoj EZ, kde přímo navrhují navýšení ploch obhospodařovaných v ekologickém režimu. Např.

  • Německo má navrženo navýšení podílu půdy zařazené do EZ na 20 % do roku 2030 ze současných 6 % v rámci Akčního plánu na řešení klimatické změny.
  • „Věříme a doufáme, že se Česká republika nechá inspirovat zahraničím a bude i nadále rozvoj
    ekologického zemědělství podporovat,“ uzavírá rozhovor přáním Andrea Hrabalová za PRO-BIO LIGU.
  • Celý rozhovor si můžete pustit zde.

***
Na závěr připojujeme poděkování redakci za vyčlenění prostoru tomuto tématu. S ohledem na
dynamický růst trhu biopotravin a nové otázky s tímto spojené je toto téma opět aktuální. A pokud
máte další „brouky v hlavě“ nebo nějaké dotazy z oblasti bio a eko, neváhejte se na nás obrátit,

ideálně prostřednictvím bioporadny.

PRO-BIO LIGA je odborná pobočka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, zaměřená na propagaci a
osvětu biopotravin a systému ekologického zemědělství mezi spotřebitelskou veřejností. Liga zprostředkovává rozcestník informací a zajímavostí ze světa ekologického zemědělství, bio a místních potravin od roku 2002 na stránkách www.lovime.bio (dříve www.biospotrebitel.cz).

Štítky:Biopotraviny, Ekologické zemědělství, kvalita potravin

Zemědělství

Pěstitelé zeleniny s obavami vzhlížejí k příští sezoně, kterou kvůli pandemii koronaviru zřejmě opět poznamená citelný nedostatek pracovní síly z tuzemska a hlavně ze zahraničí. Už letošní rok byl pro tuzemské pěstitele zeleniny velmi náročný a mnozí zřejmě stanou před rozhodnutím, zda příští rok zredukovat plochy se zeleninou.

Ministerstvo zemědělství vyplatí potravinářům kompenzace za Covid-19. Vláda na to uvolní až 3 miliardy korun

Ministerstvo zemědělství připravilo kompenzační program Agricovid potravinářství pro potravináře, kteří mají ztráty kvůli pandemii COVID-19. Vláda k tomuto účelu schválila výdajový rámec až 3 miliardy korun, pravidla programu ještě musí potvrdit Evropská komise.

Chovatel ovcí: Vlci jsou chytří a s každou ochranou si časem poradí

Přísně chránění vlci, jejichž počet nyní také v Česku neustále rychle roste, jsou pohromou pro stáda ovcí. Jen na Broumovsku jich tyto šelmy letos zahubily stovku, a další ještě přibudou, říká chovatel ovcí a starosta Vernéřovic Tomáš Havrlant.

Zemědělci by na dotacích měli dostat 3,8 mld.Kč stejně jako letos

V národních zemědělských dotacích by měli zemědělci získat v příštím roce 3,8 miliardy Kč. Navrhuje to ministerstvo zemědělství v materiálu, který má ČTK k dispozici. V pondělí výši dotací projedná vláda.

Mutace genu dvojího osvalení u plemene charolais

mutací Q204X v genu dvojího osvalení se většina chovatelů plemene charolais již potkala – ať už na bázi teoretické v podobě označení některých býků v katalozích inseminačních společností, či na bázi ryze praktické, neboť sami ve svém stádě tuto mutaci sledují.

Farmáři v Plzeňském kraji letos po letech zvětšili plochy brambor

30. 10. 2020 | Zdroj: ČTK |  Článek

Farmáři v Plzeňském kraji letos po letech zvětšili plochy pro pěstování konzumních brambor. Důvodem tohoto kroku byla vyšší výkupní cena a jejich nedostatek v minulých dvou letech, řekl ČTK Viktor Kopačka, ředitel podniku VESA Velhartice, jednoho ze dvou největších šlechtitelů brambor v ČR.

Statistici zveřejní data o produkci masa a mléka

30. 10. 2020 | Zdroj: ceskenoviny.cz |  Článek

Český statistický úřad dnes zveřejní údaje o výkonu zemědělství v letošním třetím čtvrtletí. Půjde například o údaje o produkci jednotlivých druhů masa, výkupu mléka, cenách jatečných zvířat nebo stavech chovů. Loni ve třetím čtvrtletí produkce masa meziročně vzrostla o 2,7 procenta na 112.320 tun.

Ministr zemědělství schválil sazby přímých plateb pro rok 2020

30. 10. 2020 | Zdroj: MZe ČR |  Článek

Ministr zemědělství Miroslav Toman schválil výši sazeb přímých plateb pro rok 2020. Také v letošním roce se budou vyplácet zálohy na jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy ve výši 70 %.

Komora: V zemědělství chybí pracovníci, nedorazili cizinci

30. 10. 2020 | Zdroj: ČTK |  Článek

Budete mít zájem:  Guarana – perfektní přírodní zdroj energie

V živočišné výrobě aktuálně chybí zhruba šestina pracovníků kvůli karanténám nebo ošetřování dětí, které nemohly jít do škol. Lidé ze zahraničí pak nedorazili na pěstování zeleniny. ČTK to dnes sdělili zástupci Agrární komory ČR.

Rekordní cena za simentálského býka v Irsku

29. 10. 2020 | Zdroj: ČSCHMS |  Odkaz

Rekordní prodejní cenu 52.000 EUR hlásí Irsko za simentálského býka Clonagh Lucky Explorer vydraženého na aukci Roscommon Mart pořádané v sobotu 24. října 2020. Býk narozený v květnu 2019 z kombinace Manor Park Hansome a matky Clonagh Dora The Explorer byl prodán do Velké Británie.

  • ||

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A BIOPOTRAVINY – ppt stáhnout

1 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A BIOPOTRAVINYKvantitativní výzkum – povědomí a nákupní chování v oblasti biopotravin Říjen / Závěrečná zpráva z exkluzivního výzkumu pro Ogilvy & Mather

2 Hlavní zjištění Nákupní chování Bariéry spotřeby biopotravinVe zkoumaném vzorku populace (16-50 let, vyšší příjem domácnosti) je pojem biopotraviny známý a dobře chápaný. 2/5 tyto produkty kupují, přičemž třetina pravidelně.

Významnou cílovou skupinou jsou ženy, lidé s vyšším stupněm vzdělání (VŠ, případně SŠ), považující svoji životní úroveň za velmi dobrou. Tito typičtí spotřebitelé jsou konzistentní jak v deklarovaných postojích k problematice „bio“ (přijímají ji pozitivně, dodržují zásady ekologické zodpovědnosti), tak v nákupních zvyklostech týkajících se biopotravin.

Největší brzdou vyšší spotřeby biopotravin je jejich vysoká cena. Nákupní chování Biopotraviny nejčastěji nakupují ženy a respondenti s vyšší životní úrovní domácnosti. Kupují se především mléčné výrobky (24 %), dále zelenina a ovoce, biomaso, pečivo, nápoje, pochutiny.

Nejčastěji nakupují biopotraviny v supermarketech, i když za kvalitnější považují ty, které prodávají specializované prodejny a přímo z farmy od biozemědělce. Kromě primárního důvodu nezájmu o nákup biopotravin, kterým je cena, skupina 40 – 50 let nevěří, že biopotraviny jsou lepší než běžné. VŠ vzdělaní uvádí, že se špatně shánějí a jsou v malém sortimentu.

Postoje k biopotravinám Tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že při pěstování biopotravin jsou používané aspoň částečně chemikálie. S podporou ekozemědělství státem souhlasí především ženy, respondenti si maturitním vzděláním a dotázaní, kteří nakupují biopotraviny. Celkově souhlasí s určitou státní podporou ekozemědělství necelé ¾ dotazovaných.

Pomocí postojových výroků můžeme rozdělit respondenty podle míry pozitivního / negativního postoje k problematice biopotravin. Pozitivně naladěné jsou zejména ženy, respondenti s vyšším stupněm dosaženého vzdělání, lidé, kteří se snaží dodržovat ekologické zásady, a také skupina více nakupující biopotraviny.

Negativně se k této oblasti stavějí lidé, kteří nedodržují ekologické zásady, muži a dotázaní s nižším stupněm vzdělání. Bariéry spotřeby biopotravin Největší bariérou spotřeby biopotravin je jejich cena, je to hlavní faktor, který spotřebitele odrazuje.

Dalším faktorem je určitá nedůvěra v „čistotu“ biopotravin, chybí přesvědčení, že biopotraviny mají lepší kvalitu, jsou zdravější než běžné potraviny. A v neposlední řadě je to malý sortiment a poněkud komplikovaná dostupnost, o které svědčí i to, že respondenti považuji za nejkvalitnější zdroje biopotravin biofarmy nebo specializované obchody, ale nakonec je nejčastěji nakupují v supermarketech.

3 Východiska a parametry projektuZadání projektu Zadavatelem projektu je agentura Ogilvy & Mather.

Po komunikačních kampaních je cílem zjistit povědomí české veřejnosti o ekologickém zemědělství, biopotravinách a značkách biopotravin (české a evropské logo BIO potravin) a to, jestli došlo ke změně nákupního chování a zvýšení spotřeby biopotravin.

Cíl projektu Cílem je zachytit změny ve smýšlení a nákupním chování veřejnosti ve vztahu k biopotravinám. Metoda projektu Ad-hoc kvantitativní průzkum – CAPI (s využitím notebooku). Vzorek respondentů (opora výběru) Obyvatelé středních a větších měst > 50 tis.

obyvatel SŠ a VŠ vzdělání Vyšší než průměrný příjem ( Kč jednočlenné a Kč vícečlenné domácnosti) Věk let Kvótní výběr Kvótní znaky: věk, vzdělání, region, pohlaví, příjem Velikost vzorku: 513 respondentů Termín dotazování: 1. – 12. října 2010 Ne moc dobře 19% / Velmi špatně 2%

4 ZNALOST A NÁKUPNÍ CHOVÁNÍVětšina respondentů dokáže uspokojivě spontánně vysvětlit termín „biopotraviny“. 3/4 správně udávají, že jde o ekologicky pěstované potraviny bez chemických zásahů. Dále jsou považovány za zdravější nebo kvalitnější, chutnější, zároveň také za dražší.

O existenci a prodeji biopotravin vědí téměř všichni (96 %), kupují je necelé 2/5 respondentů. Jedná se častěji o ženy a respondenty s vyšší životní úrovní domácnosti. Nejčastěji se nakupují mléčné výrobky (24 %). Následuje zelenina a ovoce (23 %, resp. 19 %), biomaso a pečivo (12 %, resp. 8 %).

Pokud domácnost biopotraviny nakupuje, činí tak většinou pravidelně – 35 % nakupuje minimálně 1x za měsíc. Měsíčně utratí 19 % dotázaných do 500,- Kč, 13 % kupuje biopotraviny za Kč. Nejvyšší vydané částky deklarují lidé do 29 let. 17 % respondentů deklaruje, že v porovnání s minulým rokem nakupuje biopotraviny spíše více.

Nejčastěji nakupují lidé biopotraviny v supermarketu (21 %), i když za nejkvalitnější pokládají ty ve specializovaných prodejnách (13 %) a na farmě u biozemědělce (13 %). Jedna pětina lidí deklaruje povědomí o biobedýnkách (koupila si ji však pouze 3 %), častěji jsou to ženy a vysokoškolsky vzdělaní respondenti.

Hlavním důvodem, proč biopotraviny nekupují, je pro největší část dotázaných jejich vysoká cena (40 %).

Při podrobnějším pohledu lze nalézt typické důvody pro různé skupiny: skupina 40 – 50 let nevěří, že jsou biopotraviny lepší než běžné, zároveň také přiznávají, že mají málo informací; pro VŠ se špatně shánějí a jsou malého sortimentu. Ženy častěji uvádějí vlastnictví soukromé zahrádky.

  • 5 Biopotraviny = ekologicky pěstované, bez chemie
  • 6 96 % dotázaných ví o prodeji biopotravin v ČR
  • 7 Necelé 2/5 respondentů kupují biopotraviny
  • 8 Typický spotřebitel: žena, vyšší životní úroveň domácnosti2008 2010 Kupujete ve Vaší domácnosti biopotraviny?
  • 9 Pokud bio, pak hlavně mléčné výrobky, zelenina a ovoceJaké biopotraviny kupujete? 2008 2010
  • 10 Nákup: 1/3 biopotraviny nakupuje pravidelně
  • 11 Nejintenzivnější spotřebitel: s maturitou a VŠ vzděláním2008 2010 Jak asi často nakupujete ve Vaší domácnosti biopotraviny?
  • 12 Nákup: nejčastěji v hodnotě do 500,- Kč
  • 13 Měsíční útrata za biopotraviny v jednotlivých skupinách2008 2010 Jakou částku měsíčně utratíte za nákup biopotravin?
  • 14 Podíl útraty za biopotraviny na celkových nákladech za potraviny (%)
  • 15 Nákup biopotravin v porovnání s minulým rokem zůstává víceméně na stejné úrovniVe srovnání s dobou před rokem kupujete ve Vaší domácnosti biopotravin:
  • 16 Nejčastější místo nákupu biopotravin – supermarket Nejkvalitnější biopotraviny – specializovaný obchod, biofarma
Budete mít zájem:  Farmářské trhy - podívejte se kde budou, od pátku do neděle

17 23 % dotázaných zaregistrovalo prodej biobedýnekSlyšel(a) jste o tom, že biozemědělci připravují spotřebitelům tzv. biobedýnky, což je balíček sezónního výběru ovoce a zeleniny?

  1. 18 Biobedýnku si zatím koupila pouze 3 % dotázaných
  2. 19 Hlavní a výrazný důvod nezájmu (spontánně): vysoká cena
  3. 20 Důvody nezájmu (spontánně): třídění2008 2010
  4. 21 Další důvody nezájmu (podpořeně): nedůvěra, zvyk, lhostejnost
  5. 22 Další důvody nezájmu (podpořeně): srovnání 2008 / 2010
  6. 23 Další důvody nezájmu (podpořeně): srovnání 2008 / 2010
  7. 24 Typické důvody nezájmu: VŠ – nedůvěra / 30-39 let – cena / ženy – cena2008 2010 Hlavní důvod, proč nekupují biopotraviny

25 POSTOJE K BIOPOTRAVINÁM23 % respondentů ví, kde se v okolí nachází biofarma. 72 % dotázaných si myslí, že při pěstování biopotravin jsou používané chemikálie, přičemž z nich 18 % uvádí používání chemikálii jako celkem běžné. To, že biopotraviny jsou zdravější než potraviny běžné se domnívá 71% dotázaných.

V rámci ekozemědělství jsou dotázanými považovány za nejlepší tyto způsoby: chov hospodářských zvířat v přirozených podmínkách, hnojení pouze přírodními hnojivy a krmení hospodářských zvířat pouze krmivem z ekofarem.

S podporou ekozemědělství státem souhlasí především ženy, respondenti si maturitním vzděláním a dotázaní, kteří nakupují biopotraviny, přičemž celkově s podporou ekozemědělství souhlasí necelé ¾ dotázaných (72%).

Vlastní produkce potravin bez chemických přípravků spotřebu příliš nesaturuje – pouze 15% domácností pěstuje takové produkty na svých zahrádkách. Dodržování zásad ekologické odpovědnosti deklarují zejména tyto skupiny: ženy, vyšší stupeň vzdělání, let, vyšší životní úroveň domácnosti.

Celkem polovina dotázaných se hlásí k tomu, že bere zásady ekologické zodpovědnosti vážně a snaží se je dodržovat. Z postojových výroků je zřetelný souhlas s faktem, že biopotraviny si mohou kupovat rodiny s běžnými příjmy pouze výjimečně (81 %). 72 % souhlasí s názorem, že rozšíření pěstování biopotravin povede k celkovému zvýšení cen.

Většina dotázaných ztotožňuje s názorem, že české zemědělství se bez zásahů chemie (umělá hnojiva, postřiky, atd.) neobejde (71 %). Názor, že i v běžně pěstovaných potravinách je obsah škodlivých látek zanedbatelný, sdílí 56 % dotázaných.

Tyto výroky rozdělují respondenty podle míry pozitivního – otevřeného / negativního – uzavřeného postoje k problematice biopotravin. Pozitivně naladěné jsou zejména ženy, respondenti s vyšším stupněm dosaženého vzdělání, lidé, kteří se snaží dodržovat ekologické zásady, a také skupina více nakupující biopotraviny. Neutrální postoj zaujímají nejčastěji lidé ve věku let. Negativně se k této oblasti stavějí lidé, kteří nedodržují ekologické zásady, muži a dotázaní s nižším stupněm vzdělání.

26 Znalost biofarmy v okolí: 23 %2008 2010 Víte ve svém okolí o nějaké farmě, kde pěstují biopotraviny nebo mají biochov?

27 28 % lidí věří nepoužívání chemikálii v biozemědělstvíPři pěstování biopotravin nesmí být vůbec použity průmyslové chemikálie, jako jsou hnojiva, postřiky proti škůdcům a podobně.

Věříte tomu, že chemikálie při pěstování biopotravin skutečně nejsou používány? Který z následujících výroků nejvíce odpovídá Vašemu názoru? Jsem si jist(a), že při pěstování biopotravin nejsou chemikálie vůbec používány 28% Je možné, že ojediněle jsou chemikálie použity i při pěstování biopotravin 54% Myslím si, že při pěstování biopotravin jsou chemikálie používány celkem běžně 18%

  • 28 Více než 2/3 souhlasí, že biopotraviny jsou zdravější, avšak pokles proti předchozí vlně výzkumu v r.2008
  • 29 Hodnocení ekozemědělství
  • 30 Postoje v jednotlivých skupinách
  • 31 Postoje v jednotlivých skupinách
  • 32 Postoje v jednotlivých skupinách
  • 33 Podpora ekozemědělství: častěji ženy, dotázaní s maturitním vzděláním, lidé kupující biopotraviny

34 „Čisté“ potraviny ze zahrádky: častěji obyvatelé Čech2008 2010 Máte zahrádku? Pokud ano, pěstujete vlastní potraviny bez používání chemie?

  1. 35 Ekologická odpovědnost – polovina se považuje za odpovědné
  2. 36 Zásady ekologické odpovědnosti: ženy /VŠ /40-50 let /lepší životní úroveň domácnosti2008 2010 Řekl(a) byste o sobě, že jste člověk, který bere zásady ekologické odpovědnosti hodně vážně a snaží se je dodržovat, kde to jen jde?
  3. 37 Názory dotázaných na konkrétní výroky – obavy z cen potravin
  4. 38 Postoje v jednotlivých skupinách
  5. 39 Postoje v jednotlivých skupinách
  6. 40 Postoje v jednotlivých skupinách

41 Pozitivní postoj k biopotravinám: lidé dodržující ekologické zásady, ženy, vyšší stupeň vzděláníFaktorová analýza rozdělila respondenty podle souhrnného kritéria: Postoj k problematice biopotravin: pozitivní – otevřený / negativní – uzavřený 1: Pozitivní – nezmění se vzhled krajiny, není to přechodná záležitost, tento druh zemědělství se bude rozšiřovat, pěstování jde i bez hnojení -> lidé, kteří se snaží dodržovat ekologické zásady, ženy, vyšší stupeň vzdělání. 2: Neutrální – běžná domácnost si biopotraviny může kupovat jen omezeně, zemědělství se neobejde bez hnojení, bio postupy nebudou přejímat ostatní zemědělci -> lidé ve věku 30 – 39 let. 3: Negativní – je to přechodná záležitost – móda, zemědělství se neobejde bez chemických zásahů, dojde ke celkovému zvýšení cen potravin -> lidé, kteří se nesnaží dodržovat ekologické zásady, vyučení, muži. Skupina pozitivně naladěných vůči biopotravinám je konzistentní jak v deklarovaných postojích a chování (dodržuje zásady ekologické zodpovědnosti), tak i v nákupních zvyklostech (častěji nakupuje biopotraviny).

42 POVĚDOMÍ O LOGÁCH 54 % dotázaných už někdy vidělo logo pro národní označení biopotravin, tzv. „biozebru“ s nápisem Produkty ekologického zemědělství. 9 % dotázaných už někdy vidělo evropské značení biopotravin.

Tímto poměrně novým logem s motivem listu a s evropskými hvězdami musí být povinně označeny všechny biopotraviny vyrobené a balené v Evropské unii od 1. července 2010 a mohou ho využívat i dovozci biopotravin do EU.

43 Více jak polovina už někdy viděla logo národního značení biopotravinViděl(a) jste už někdy toto logo? ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=513 (2010), n =504 (2008) POZNÁMKA: Srovnání v letech ZDROJ: STEM/MARK, Ekologické zemědělství a biopotraviny 10/2010

44 Méně než desetina už někdy viděla logo evropského značení biopotravinViděl(a) jste už někdy toto logo? ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=513 (2010), n=504 (2008) POZNÁMKA: Srovnání v letech ZDROJ: STEM/MARK, Ekologické zemědělství a biopotraviny 10/2010

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector