Většina maminek velmi důkladně řeší, co dát svému dítku v prvním roce života, ale ve chvíli, kdy začnou děti jíst normální jídla, jejich pozornost obvykle upadá. Někdy je to v dobré víře, protože mají pocit, že dítě již může jíst vše a ono je to do určité míry pravda, ale většinou je třeba dávat pozor na množství.
Sůl nad zlato – ale kolik dávat dětem?
Sůl nad zlato – ale kolik dávat dětem?V první řadě je třeba dát si pozor na soli a jejich množství. Zejména na ty skryté, které mohou nebezpečně zvedat obsah sodíku v těle. Skryté soli jsou obsaženy nejen v pečených výrobcích (např.
v rohlíku), ale také v margarínech nebo šunkách. Proto se obecně doporučuje dětem solit jídlo co nejméně, protože ony získávají do těla sodíku nepřímo více než dost.
Bohužel spousta rodičů má stále pocit, že podáváním uzenin, šunek či paštik dětem dopřávají to nejlepší, co jim neublíží.
Více podrobností naleznete v článku Jak je to se solením u dětí
Ostrá jídla nejsou pro děti!
O tom, že do dětského jídelníčku nepatří ostrá jídla, asi není třeba se dlouze rozepisovat. Hlavním důvodem je, že obsahují především značný podíl chilli nebo pálivých papriček, které obsahují vysokou koncentraci kapsaicinu.
Právě díky této látce může dojít k podráždění zažívacího ústrojí a dokonce i nebezpečnému zvracení.
„Naštěstí většina dětí taková jídla hned vyplivne, pokud to nejsou Hispánci, nebo nemají rýmu“, říká odbornice na dětské stravování Simona Lazzari, která vede například kurzy vaření pro děti.
Koření v dětské stravě? Jako šafránu…
Podobně problematická jako jídla ostrá mohou být pro děti kořeněná jídla. Tato nejenže sama o sobě dětem neprospívají, ale ničí jim také chuťové pohárky.
Některé druhy koření mohou být pro děti opravdu nebezpečné!
Příkladem je muškátový oříšek, ten může způsobit ospalost, a dokonce halucinace.
Dát pozor byste si měli také při vaření polévek pro celou rodinu, v takovém případě do ní totiž bujónová kostka s obsahem glutamátů nepatří. V neposlední řadě je třeba upozornit na kari, ani to nemá kvůli své výraznosti v dětském jídelníčku co dělat.
Pro děti je lepší, když se naučí na přirozené, nebo jemnější chutě. Proto doporučujeme dětská jídla jemně ochucovat zelenými bylinkami, případně zeleninou. Nejen že tak nahradíme koření, ale do určité míry můžete takto suplovat i sůl (v rozumné míře můžeme použít také česnek).
Tuky jsou potřeba, ale pozor na tučná jídla
Tučná jídla většinou nebývají pro děti nebezpečná okamžitě, ale zadělávají jim na problémy do budoucna. Podobně jako příliš vysoké množství soli jsou to právě tuky, které zvyšují pravděpodobnost obezity. Ta je zejména u dětí obzvlášť nebezpečná.
Výzkumy dokazují, že děti, jež jsou obezitou postižené, mají celoživotní problémy nejen s pohybovým aparátem a kardiovaskulárním systémem, ale také s psychikou. Je prokázané, že u těchto dětí exponenciálně stoupá riziko infarktu do 30 let.
To však neznamená, že by děti měly vyrůstat na nízkotučných výrobcích! Platí zlaté pravidlo, že je třeba dohlížet na výběr potravin, jejich množství a na celkové složení jídelníčku.
Jaká mohou být další rizika při časté konzumaci živočišných tuků? To vám prozradíme zde.
Celozrnné pečivo, semínka a ořechy… Patří do dětského jídelníčku?
Většina lidí má zažito, že celozrnné pečivo je pro tělo zdravější a přínosnější než běžné bílé. To je sice pravda, ale platí to především pro dospělé.
U dětí může být přílišný počet zrníček na škodu. Obsahují totiž hodně vlákniny, se kterou si dětský organismus neumí ještě poradit.
Do čtyř let by se na dětském jídelníčku nemělo celozrnné pečivo objevovat téměř vůbec. Ale pozor, to ještě neznamená, že by nemohly jíst například tmavé rohlíky. Ty totiž nebývají celozrnné a dětskému tělíčku neuškodí.
Navíc se děti přirozeně naučí jíst i další druhy pečiva, ne pouze bílé pečivo.
- V dětském jídelníčku by se nemělo objevovat příliš samotných semínek, přidávat je do pokrmů můžeme, ale velmi opatrně a postupně.
- Zajímavost: Semínka mohou být riziky, ale neplatí to pro slunečnicová a dýňová semínka, ta se mohou rozemletá přidávat do jídla už před koncem prvního roku dítěte.
Jinou kategorií jsou ořechy. Ty samy o sobě problematické nejsou a mohou je konzumovat děti již od cca 9 měsíců, je ale nezbytné být velmi opatrný zejména proto, že se jedná o silný alergen. Do stravy je tak dětem přidávejte postupně a nejlépe pomleté.
Je třeba dávat vždy pozor, pokud dítěti dáváte drobné plody ovoce, zeleniny a oříšky, protože může snadno dojít k zalknutí či vsunutí do nosu.
Sladké může ohrozit
V neposlední řadě je třeba zmínit cukry. Ty mají pochopitelně také nedílný podíl na dětské obezitě, a to zejména proto, že si na nich děti velmi jednoduše vypěstují závislost.
Většina odborníků se shoduje, že je pro děti lepší, aby se s klasickým cukrem setkaly až po jednom roce života. Toto platí i pro med, protože jde o silný alergen.
Pro starší děti, u kterých je možnost vytvoření alergie na med malá, se jedná o ideální formu sladidla, kterým vhodně nahrazujeme cukr.
V omezené míře jsou vhodné ovocné cukry, které dětské tělo dokáže lépe zpracovat. Bohužel je třeba poukázat na to, že v mnohých přesnídávkách či ovocných jogurtech je cukrů víc, než je vhodné.
Proto je důležité číst obaly s informacemi o složení a věnovat jim zvýšenou pozornost.
Ideálním řešením je odmala děti zvykat na neslazené čaje a vodu, díky čemuž nebudou vyžadovat sladké limonády, které můžeme označit jako „zlo“ v dětských jídelníčcích.
Speciální článek věnovaný cukrům připravujeme na listopad, kdy se bude blížit období plné sladkostí. Mimo jiné se v něm dozvíte, jak nahrazovat klasický cukr.
Rada od odborníka: Simona Lazzari, výživová poradkyně a dula, radí
“Nekoukejte jen na nevhodné potraviny, dítěti také neprospěje, pokud se v jeho jídelníčku nebudou denně (ideálně 2x) objevovat obiloviny (např. vločky, bulgur, pohanka či kroupy) a 4 – 5 malých porcí zeleniny nebo ovoce.”
Slyšela jsem, že děti nemohou celozrnné pečivo, je to pravda? A co celozrnné obiloviny?
Dostala jsem se do debaty s kamarádkami, které mi tvrdí, že celozrnné věci dětem škodí. Že odírají střeva – to se mi nezdá… a že mají moc vlákniny – že dětská střeva ji nezvládají zpracovat? Některým to dokonce řekl i dětský doktor, je to pravda? A jak je to s celozrnnými obilovinami pro děti?
To co říkají vaše kamarádky je pravda, ale pouze částečná a vyjmutá z kontextu, můj doktor mě na to také v poradně upozorňoval a tak jsem zjišťovala, proč to tak je. Velmi malým dětem opravdu nesvědčí celozrnné pečivo a to proto, že ono ve výsledku není celozrnné.
Není vyrobené z celého pouze namletého zrna, ale převážně z bílé mouky a pak obohacené otrubami, obarvené natmavo, aby budilo dojem, že je pečené z tmavé mouky a občas je do něj přidáno nějaké semínko. To je také hlavní důvod, proč se pečivu i celozrnnému vyhýbáme.
Bohužel dnešní vymílání bílé mouky už probíhá pouze ve válcových mlýnech a tam se otruby vymílají takovým způsobem, že z nich vzniknou malé ostré špičaté kousky. Když pak malé dítě sní takový rohlík, přidané otruby opravdu velmi poškozují jeho střevo, protože se chovají jako jehličky a narušují jemnou střevní sliznici.
Není to tedy tím, že by měli moc vlákniny, ale přidanými otrubami. Opět místo celého, dokonale přírodou vymyšleného celého zrna je použita jen jeho půlka (bílá mouka), která je pak obohacená o už odebranou vlákninu.
Co se týče celozrnných výrobků jako je celozrnná rýže, oves, kukuřice, ječmen… nemusíte se obávat, tam je slupka přirozenou součástí celého zrna, které je jako celek velmi dobře stravitelné i pro malé děti. Malým dětem kteří nedokáží kousat se doporučuje obilí pasírovat a tím se slupka z celého obilí odstraní.
- TÉMA
- celozrnné pečivo a obilí pro děti
Your account will be closed and all data will be permanently deleted and cannot be recovered. Are you sure?
Děkujeme, že jste se stavili. Vemte si ještě
VIDEO KURZ ZDARMA
Zlepšete zdraví i postavu a začněte podle Jíme Jinak.
45 minut videí, rady a recepty.
PŘIHLÁSIT ZDARMA
Z poradny nutriční terapeutky (5)
Od kdy je vhodné začít s minerálkami u dětí a v jakém množství?S minerálními vodami u dětí musíme být opatrní. Každá minerální voda obsahuje jiné množství minerálních látek a ty mohou různě zatěžovat dětský organizmus. Raději dávejte přednost slabým ovocným nebo černým čajům, ředěným džusům a vodě.
Voda může být kohoutková nebo balená, ta ale bez bublinek. S minerálkami začínejte opatrně až po druhém roce dítěte, nepřekračujte denně 200 ml a střídejte různé druhy minerálních vod.
Mám 20měsíčního syna, který pije pouze vodu, šťávu nebo ředěný džus. Čaj nechce. Občas vypije trošku mléka (dávám mu plnotučné), ale maximálně 100 ml za den, spíš méně. Syna jsem kojila do 15 měsíců, lahvičku vždy odmítal.
Je to tak v pořádku?Co se týká tekutin, jejich výběr je v pořádku. Když nechce čaj, nenuťte ho nebo zkuste nabídnout jiný druh nápoje. Co se týká mléka, je 100 ml denně málo. V tomto věku by mělo dítě dostávat zhruba 500 ml mléka.
Pokud ho nevypije v tekuté podobě, můžeme ho nabízet ve formě kaší, pudinků a dalších mléčných výrobků. Můžeme nabídnout třeba jogurtové mléko. Mléko a mléčné výrobky jsou nenahraditelným zdrojem vápníku a v době vývoje dítěte jsou naprosto nezbytné.
Je třeba zvolit pro dítě přijatelnou formu podávání a snažit se mu tuto dávku denně skutečně podávat.
Jaké doporučujete množství mléčných výrobků pro dítě kolem roku a půl? Syn kromě mléka sní k snídani chléb s lučinou, ke svačině cca 100 ml jogurtu nebo lipánku, občas trochu tvrdého sýra v hlavním jídle?V tomto věku je doporučené množství 500 ml mléka na den. Část z toho může být hrazena mléčnými výrobky – jogurty, sýry, tvarohem, kašemi, pudinky a podobně.
Při výběru mléčných výrobků musíme být opatrnější, protože na rozdíl od mléka, obsahují větší množství tuku, soli a dalších látek. Vybíráme tedy méně tučné varianty (pozor – nikoliv nízkotučné), například jogurty s 3,5–4 % tuku. U sýrů dáváme přednost čerstvým apod. Důležitá je pestrost a je třeba vypěstovat u dětí zvyklost, že mléko a mléčné výrobky patří do jeho jídelníčku.
Kdy můžu dítěti začít dávat celozrnné pečivo a výrobky?Celozrnné a tmavé pečivo, rýži, těstoviny a další výrobky s vyšším obsahem vlákniny je vhodné zařazovat do jídelního lístku až po 3. roce dítěte.
Velké množství vlákniny může pro dítě znamenat jistá zdravotní rizika. V případě, že dítě bude mít ve své denní stravě velké množství vlákniny, málo pije a málo se hýbe, může trpět bolestmi břicha, nadýmáním a mít zácpu.
V opačném případě, kdy je ve stravě vlákniny hodně a dítě má zároveň hodně tekutin a věnuje se aktivnímu pohybu, může trpět průjmy.
Ke stanovení denního doporučeného množství vlákniny pro děti je možné použít jednoduchý výpočet: k věku dítěte v letech připočítat 5 gramů vlákniny.
Příklad: 5 let + 5 gramů vlákniny = 10 gramů vlákniny na den
Mám 19měsíčního syna, který od doby, kdy jsme začali dávat příkrmy, velice špatně jí. Podle lékaře je zdravý a časem se to prý upraví. Nyní má virózu a včera snědl jeden jogurt a dva plátky tvrdého sýra, k tomu vypije v noci 2 x 250 ml kojeneckého mléka, které neodmítne nikdy.
V době před virózou jedl také velice málo, ale vzhledem k tomu, co jí teď, to bylo super (ráno: jogurt cca 80 g, svačina: nic, oběd: hustá polévka, svačina: jogurt, ovoce, večeře: 180 ml kaše + v noci 2 x mléko). Asi 14 dní před virózou jedl stále méně a nyní pouze jeden jogurt a 2 x mléko za 24 hod. K tomu všemu vypije 300–400 ml čaje.
Jak zvýšit jeho energetický příjem a jak postupovat, aby se u něj zvýšila chuť k jídlu? Jinak je velmi aktivní a energie mu opravdu neschází.Děti procházejí vývojem a to se odrazí i na jejich stravování. Zaprvé zkouší, co jim ve stravování vyhovuje, a za druhé zkouší také své rodiče, co všechno jim u nich projde.
Přílišná úzkostlivost a zvýšený důraz na stravování může u dítěte vyvolat opačnou reakci a odmítání. Doporučila bych nechat tomu volný průběh, nenutit dítě, ale pravidelně ve stálých intervalech mu jídlo nabízet. Ideální je, když jí rodina společně, dítě se nenápadně přizpůsobí.
Jídelníček můžete postupně rozšiřovat o nové potraviny a pokrmy a určitě, se dítě postupně zase vrátí do přirozených kolejí a bude jíst. Důležité je sestavovat vyvážený jídelní lístek, abyste dítěti nabízela všechny potřebné živiny, které potřebuje pro zdravý vývoj. Pestrost a pravidelnost spolu s potřebnou dávkou trpělivosti přinesou úspěch.
Pokud by se situace nezlepšovala a dítě by začalo objektivně strádat, poraďte se se svým pediatrem, který dítě zná a poradí Vám konkrétní postup.
Bc. Alena Strosserová
Nutriční terapeutka od roku 1985. Od roku 1994 pracuje jako metodička pro školní jídelny. Je členem Společnosti pro výživu od roku 1985, od roku 2009 vede redakční radu Zpravodaje pro školní stravování, který je součástí časopisu Výživa a potraviny, odborného časopisu o výživě, jež vychází od roku 1945.
Diskuze Odkdy celozrnné pečivo?
Ahojky,omlouvám se asi za trapný dotaz,ale odkdy mohou děti jíst
celozrnné pečivo?Děkuji
Velikost písma:
Ahoj.. Tak od kdy nevím,ale malému 17m
chutná.Dávám mu i cereálie místo sušenek
Celozrné pečivo by se dětem nemělo dávat,je pro ně špatně
stravitelné.
Příspěvek upraven 16.09.10 v 11:06
Holky,moc děkuji.Já si kupuji celozrnný chleba,moc velké kousky těch
zrníček tam nejsou,takže to zkusím a uvidím.Děkuji
Doporučuje se celozrnné pečivo dávat dětem až klidně od 6,7 let.
Ovšem důležité je, co myslíš tím celozrnný. Pokud si to pečeš doma
z celozrnné mouky, tak to je celozrnné, pokud to kupuješ v normální
pekárně, tak je to celozrnné jen minimálně – spíš, že je to posypané
semínkama, nebo jsou uvnitř.
Taky žiju v tom, co psala Dada … že se dětem celozrnné pečivo nemá
vůbec dávat. Nejenže to nestráví, ale ještě je to zatěžuje.
AnastazieB píše:
Doporučuje se celozrnné pečivo dávat dětem až klidně od 6,7 let.
Ovšem důležité je, co myslíš tím celozrnný. Pokud si to pečeš doma
z celozrnné mouky, tak to je celozrnné, pokud to kupuješ v normální
pekárně, tak je to celozrnné jen minimálně – spíš, že je to posypané
semínkama, nebo jsou uvnitř.
Já jsem myslela,jen to zkusit,ne že bych jí ho dávala furt,proto jsem se
ptala.No schválně zkusím,třeba nám ani nebude chutnat.dík
ono všude podle mého platí „všeho s mírou“ – i na vlákninu si
musí přeci střevo postupně zvykat. prostě celozrnné bych klidně dala
ochutnat a viděla, když chutná, střídala bych. myslím, že jde spíš
o pestrost stravy..
je to jako s tvarohem a se vším..
zrovna dneska jsme to s kamarádkama probíraly. Já nedávám, protože
jsem četla, že se malým dětem nemá dávat kvůli trávení, někdo tady
psal, že dokonce až od 6 let. Jenže Šimon moc nejí ovoce a zeleninu a
právě kamarádky říkaly, abych mu zkusila dát celozrnný pečivo, že po
tom může líp kakat. Má teď už takový dost tuhý bobky, jak tý vlákniny
moc nesní. Tak babo raď!
Také jsem četla, že celozrné ne – hodně vlákniny, špatné
trávení..
Ovšem tmavé obarvené karamelem, tvářící se jako celozrné asi
neuškodí..
Mě ale třeba po tomto tmavém, či celozrném pečivu bolí břicho a je mi po
něm těžko, takže doma moc nefrčí..
Zdravá výživa pro děti – PharmDr. Margit Slimáková
Co vše potřebuje vaše dítě jíst a čemu by se mělo vyhýbat? Potřebují rodiče studovat výživová doporučení anebo poslouchat experty? Kdy začít podávat lepek a kdo potřebuje umělá kojenecká mléka? Jak prosadit zdravou výživu u babiček a ve škole?
První rok života
Dítě se v prvním roce života nazývá kojenec a kojení (mateřské mléko) je bez jakýchkoliv pochybností základem výživy až do jednoho roku života. Ideální je plné kojení do šestého až sedmého měsíce a dostatečné kojení do jednoho roku věku, při kterém není třeba podávat žádná náhradní mléka ani jiné tekutiny.
Lepek
Někteří pediatři nově doporučují podávat lepek už od čtvrtého měsíce jako prevenci vzniku alergie na něj. S tímto doporučením nesouhlasím.
Studie, které by prokázaly nižší výskyt alergie na lepek u kojenců, kteří jej v minimálním množství dostali takto brzy, jsou doposud ojedinělé, jsou retrospektivní, nedefinují pojem malé množství a hlavně uspokojivě nevysvětlují důvod, proč by časnější podávání potravin mělo snížit riziko vzniku potravinové alergie.
Jako nejpravděpodobnější teorie se uvádí, že mladšímu dítěti se podává menší množství potraviny a že při podávání potraviny u starších dětí už nejsou děti současně kojeny, a tak jsou ochuzeny o ochranný vliv mateřského mléka. Tento můj postoj se shoduje s vyjádřením vědeckého poradního výboru Velké Británie pro výživu.
Umělá kojenecká mléka
Mimo výjimečných případů, ve kterých maminka skutečně nemůže kojit, podle mne umělá mléka nikdo nepotřebuje a do dětského jídelníčku je vůbec nedoporučuji zavádět. Situaci, kdy maminka nekojí, je třeba vždy konzultovat s pediatrem. Takzvaná alternativní rostlinná mléka nejsou pro kojence vhodnou náhradou mateřského mléka a v této funkci je také nedoporučuji.
Jsem však přesvědčena o tom, že většina maminek kojit dokáže a že často jen nečekané životní potíže, např.
komplikovanější porod a nezájem anebo neschopnost personálu porodnice pomoci, kojení zbytečně naruší.
Proto jako nejdůležitější stravovací doporučení všem těhotným maminkám navrhuji najít si spolehlivou laktační poradkyni anebo porodní asistentku, které jim mohou v případě náhlých potíží okamžitě pomoci.
První potraviny
V ideálním případě začínáme lokální bio zeleninou. Podáváme vždy pouze jeden druh a každé tři až čtyři dny přidáváme další druhy, které je později možné kombinovat.
S přibývajícími týdny postupně přidáváme zdroje kvalitních bílkovin a tuků, jako je např. červená čočka, quinoa, vaječný žloutek, kvalitní maso, máslo anebo za studena lisované oleje.
Z obilovin začínáme těmi bezlepkovými, nejlépe v jejich přirozené podobě, tj. například kaše z vařených a rozmixovaných jáhel anebo rýže.
Děti od jednoho do šesti let
Shoduji se s doporučeními Světové zdravotnické organizace, že ideální je pokračovat v kojení až do třetího roku.
V případě, že už nekojíte, je třeba zajistit dostatečný a pravidelný příjem kvalitních bílkovin, ale určitě to neznamená, že je nezbytné konzumovat kravské mléko, jak si přeje mlékárenský průmysl.
Kvalitní bílkoviny mohou pocházet například z kvalitního masa, luštěnin, vajec, semínek a zakysaných mléčných výrobků. Dětem připravujeme jednoduchá jídla s pravidelnými svačinkami. Základní poměry mezi jednotlivými skupinami potravin jde stanovit podle doporučení Zdravého talíře.
Bio
Označení bio nesou potraviny té nejvyšší kvality, které moc doporučuji všem, dětem samozřejmě nejvíce. Nejdůležitější jsou přitom alespoň do tří let věku, kdy nejsou detoxikační a eliminační systémy dětského organismu dostatečně vyzrálé a případná rezidua chemikálií z konvenčních potravin se mohou snadněji hromadit a být příčinou závažnějších poškození zdraví.
Celozrnné potraviny
Dětem do tří let se nedoporučuje výhradně celozrnná strava, ale to určitě neznamená, že bychom je měli vykrmovat rohlíky a koláči z bílé mouky. Ke zdraví prospěšným necelozrnným zdrojům obilovin patří např. jáhly, mnohé pšenično-žitné kváskové chleby, ovesné vločky anebo kulatozrnná, jasmínová a basmati rýže.
Speciální dětské potraviny
Mnoho ze speciálních potravin pro děti obsahuje nadbytečná množství cukrů, nejlákavější na nich je většinou přibalená hračka anebo pohádková postavička na obalu. Nezávislá testování opakovaně potvrzují zbytečnost anebo dokonce nezdravost takovýchto potravin:
Naše děti se staly terčem té nejproradnější reklamní strategie potravinářského průmyslu. Všemi dostupnými prostředky se společnosti snaží obejít vliv rodičů a nalákat děti na produkty s tou nejvyšší marží – sladkosti a chipsy. Velké koncerny dětem prodávají především ty produkty, které jim škodí. Šířící se epidemii obezity se pak už nikdo nemůže divit. (Oliver Huizinga, reklamní expert organizace Foodwatch).
Např. 100 gramů Pom-Bärů obsahuje pětkrát více soli a dvakrát tolik tuku než stejná porce hranolek od McDonald’s a výrobce je přitom propaguje jako jedinečnou a pro děti vhodnou svačinku.
K Nestle dětským cereáliím se zdarma přidává figurka akčního superhrdiny a přitom všechny obsahují více než 30 procent cukru. O této skutečnosti společnost na svých stránkách logicky mlčí.
Mnohem raději ovšem zdůrazňuje, že se jedná o celozrnné cereálie s osmi vitaminy a vápníkem.
A kdyby náhodou děti nepřesvědčila akční figurka, rodiče zajisté ke koupi přemluví známá expertka Kateřina Cajthamlová, která na stránkách koncernu Nestlé o cereáliích přímo básní. (Česká Pozice 27.4., 2013) http://bit.ly/DetiKo
Školáci
Zdravá výživa školáků znamená především kvalitní snídani a přípravu domácích svačinek do školy (včetně láhve s vodou).
Zdravá výživa školáků je zásadní nejen pro zdraví žáků a studentů, ale ovlivňuje i jejich chování a studijní výsledky.
Podle četných dopisů od rodičů přitom vím, že snahu o zdravou stravu jejich dětí běžně narušují školní jídelny a doplňkový prodej potravin ve školách.
Český spotřební koš, který je závazný pro vaření ve školních jídelnách, platí od roku 1993 a vychází z výživových dávek z roku 1989. Jiné středoevropské země výživová doporučení pro školáky v minulých letech aktualizovaly.
Naštěstí především díky tlaku rodičů a médií už došlo k určitému zlepšení i u nás, ale přesto by šlo ve školkách a školách jíst ještě mnohem lépe. Výživa ve školách se dnes k dětem dostává dvěma způsoby. První z nich je tzv.
doplňkový prodej, který je zpravidla nabízen ve školních bufetech a automatech. Druhou cestou jsou obědy vařené ve školních jídelnách. Prodeje v bufetech a automatech běželi pár let od revoluce bez jakéhokoliv omezení a nyní je jen omezeně reguluje Pamlsková vyhláška.
Vaření ve školních jídelnách se dodnes řídí vyhláškou, která je stará víc než čtvrt století. jak jde už ui dnes zajistit zdravější jídlo ve školách detailně vysvětluji zde.
Po skončení vyučování je dobré mít pro děti vždy nachystanou svačinu (např. v podobě výběru z nakrájené zeleniny, dipů anebo pomazánek, kvalitního pečiva, bílého jogurtu, oříšků a ovoce) a ideálním ukončením dne je společná rodinná večeře.
Dospívající
V tomto věku už děti nenapodobují rodiče, ale zdravá výživa se alespoň doma dá zajistit přítomností zdravých potravin. Nejdůležitější je nabízet snadno dostupné a připravitelné svačinky i potraviny, ze kterých si mohou děti samy vybírat a vařit. Neskladujte doma nevhodné potraviny, protože je jen otázkou času, kdy je děti najdou a snědí.
Dietování a poruchy příjmu stravy
Nezdravé dietování a poruchy příjmu potravy patří mezi typické problémy tohoto věku. Dospívající děti jsou obklopeny módními ideály krásy, zázračnými dietami a dietujícími kamarády.
Tou největší oporou pro ně musí zůstat rodina, a proto je katastrofou, když se i maminka nepřirozeně omezuje. Rodič, který opakovaně dietuje, vynechává večeři anebo přepočítává kalorie, předává signál, že stravu je třeba nepřirozeně kontrolovat.
Základní prevenci poruch příjmu stravy proto vidím v dlouhodobě zdravě se stravující rodině, kde je jídlo bráno jako požitek a ne jako postrach.
Alternativní výživové směry
Alternativní výživové směry v úhrnu nejsou problém a většina dětí z nich vyroste rychleji, když jim dáte prostor na zkoušení a hledání vlastní cesty, než když je budete striktně nutit do vašich stravovacích návyků.
Ze zdravotního hlediska jsou dokonce téměř jistě bezpečnější než dnes typická strava mnoha mladých, která je založena na junk food a soft drinks. Zdravý výběr nenápadně podporujte dostupností kvalitních potravin.
Pouze zpozorněte v případě neobvykle vyšší ztráty hmotnosti, zastavení menstruace u dívek a nelogických rozhodnutí (např. když etický vegetarián odmítá konzumovat ořechy).
Jak děti učit zdravě jíst
Buďte dobrým vzorem, zajistěte dostupnost zdravých potravin a zapojte děti do jejich pěstování a přípravy. Děti se učí sledováním svého okolí, několik prvních let zejména od rodičů a rodiny.
To, co děti vidí, je pro ně normální a sami to opakují.
Je proto rozhodující, jestli děti pravidelně vidí společně a zdravě se stravující rodinu, nebo reklamní obrázky šťastné rodiny při návštěvě McDonald‘s a při pojídání čokoládových tyčinek plných mléka.
Děti jedí především to, co jim nabízíme a co v jejich okolí snadno dostupné. Proto je zásadní minimálně doma zajišťovat zdravé stravovací prostředí, na rozdíl od toxického prostředí, kterému jsme všichni čím dál více vystaveni, a to v mnoha případech dokonce už i ve školách.
Zdravá výživa není suchá teorie, ale skvěle chutnající jídlo. Mnohem více než výuka faktů děti nadchne a přesvědčí vypěstování vlastní zeleniny anebo jahod, naklíčení semínek, vypěstování kvásku nebo výroba jogurtu. Nakupujte s dětmi na farmářských trzích, zkuste dovolenou na biofarmě (my jsme několik let jezdili na dovolenou pouze na takovéto farmy) a zapojte děti do zdravého vaření.
Co s babičkami?
Problematiku výživy i s prarodiči včas proberte. Případné neshody na výživových doporučeních mezi partnery ale nedoporučuji řešit diskuzí s babičkami. Rodiče samotní se musí nejdříve shodnout na výživovém stylu rodiny a společně jej prosazovat. Až po shodě mezi sebou by rodiče měli stručně, ale jasně a nejlépe společně vysvětlit, že:
- zdraví dětí je jejich zodpovědností a řeší jej na základě současných znalostí a zkušeností,
- konzumaci sladkostí z výživového hlediska nikdo nepotřebuje,
- existuje jednotná shoda mezi odborníky, že zdravá výživa je základním předpokladem zdraví dětí a může ovlivňovat i jejich chování a u školáků studijní výsledky,
- nikdy v minulosti se nekonzumovalo takové množství sladkostí a nezdravých polotovarů jako dnes,
- existuje spousta jiných možností, jak děti odměňovat, např. domácí zdravé koláče, zdravé sladkosti (sušené ovoce), časopisy, lístky do kina atd..
Co dětem nedoporučuji
Nedoporučuji jakékoliv dietní potraviny, umělá sladidla, vysoce průmyslově upravované potraviny včetně margarínů, trans tuky, izolovanou vlákninu, zbytečná aditiva, jako jsou umělé příchutě anebo barviva a mnohá konzervancia.
Ideální jídelníčky
Ideální jídelníček neexistuje. Zdravá výživa dětí není věda a určitě neznamená propočítávání kalorií a živin na talíři.
Jak poznáte, že dítě jí zdravě
Vaše dítě se bude cítit dobře a bude prospívat. Vidíte plynulý růst, občas s obdobími zpomalení anebo zrychlení, ale neměly by se objevit ztráty hmotnosti.
Jak vše převést do praxe?
Zdravou výživu lze do každodenní praxe nejlépe převést v klidu a s nadhledem. Všichni rodiče chtějí pro své děti to nejlepší a právě rodiče svým dětem nejlépe rozumějí.
Maminky a tatínkové, nenechte se znejistit experty, kteří dnes až příliš často předávají buď hesla potravinářského průmyslu, nebo zaslepeně izolovaná odborná fakta, aniž by je zasadili do reálné stravy a života.
Zdravá výživa není věda, tajemství úspěchu spočívá ve výběru skvěle chutnajících přirozených potravin v přípravě jídel z nich. V naprosté většině případů není potřeba ani kalkulačka, ani encyklopedie výživy, ani nutriční terapeuti.
Děti: Tohle jíst nesmí!
Děti ze zvědavosti ochutnávají všechno
První rok přemýšlejí maminky v podstatě nad každým soustem svého dítěte. Pečlivě vybírají ty správné potraviny, odměřují porce a dbají rad všech okolo i příruček. Jak dítě stárne, tato „přecitlivělost“ slábne. Přitom ale existují potraviny, které by neměly jíst třeba i desetileté děti. Které to jsou? Čemu se v jednotlivých obdobích života dítěte raději vyhnout? To jsme pro vás zjišťovali.
Zpočátku je to vcelku jednoduché. Pokud je vše v pořádku, minimálně několik měsíců se o stravu svého miminka nemusíte strachovat. Prvních šest měsíců si totiž vystačí pouze s mateřským mlékem, a pokud prospívá, není potřeba mu ničím přilepšovat.
„Pokud není možné kojení, podáváme umělou mléčnou kojeneckou stravu. Ta se musí vždy připravovat přesně podle návodu.
Snaha dítě uklidnit či vykrmit vyšším podílem nasypaného prášku jen zbytečně zatěžuje ledviny miminka,“ upozorňuje pediatr Tomáš Honzík.
Zhruba od šestého měsíce už začíná být strava dětí tak trochu vědecká disciplína.
Začíná se totiž se zaváděním příkrmů (super recepty na první příkrmy najdete ve článku 8 tipů na mňamky pro miminka), dítě ochutnává nové věci, ale stále toho je hodně, co by jíst nemělo.
Jde třeba o bílek (proto i těstoviny je potřeba dávat bezvaječné) či sladkovodní i mořské ryby. Důvodem bývá to, že tyto potraviny mohou u dětí vyvolat alergickou reakci.
„V případě dětí s atopickým ekzémem pak vejce nedáváme až do tří let,“ upřesňuje nutriční terapeutka Hana Knížková z poradenského centra Výživa dětí. A pokud má vaše ratolest nějakou potravinovou alergii, prodlužte i lhůtu na ryby a zařaďte je do jídelníčku až mezi druhým a třetím rokem.
Do tří let solte pokrmy velmi málo
V době mezi prvním a druhým rokem už můžete sice dětem dát klasické krabicové (trvanlivé pasterizované) kravské mléko, ale vždy musí být plnotučné. Na cokoli polotučného, nebo dokonce nízkotučného zapomeňte. Nízkotučné potraviny jsou určeny lidem, kteří potřebují snížit svou váhu. Zdravé a dobře prospívající děti naopak tuky potřebují pro svůj správný růst a vývoj a také jako zdroj energie.
Pro děti mladší dvou let nejsou vůbec vhodné vnitřnosti. „Jde o těžce stravitelnou potravinu,“ vysvětluje Hana Knížková. Ta doporučuje vynechat i syrový hrášek, a to hlavně kvůli možnému vdechnutí dítětem.
Ještě do tří let věku dítěte byste měli hodně šetřit se solí (do jednoho roku byste solit neměli vůbec). Také z toho důvodu patří mezi „zakázané“ potraviny například párky, salámy a uzeniny obecně.
Stále by se v dětském jídelníčku neměly objevovat mořské ryby, mořské plody a mořské řasy, protože jde o možné alergeny. „Děti mladší tří let by neměly ani moc jíst tvrdé sýry.
Mají totiž mnohem horší stravitelnost než sýry termizované,“ radí Hana Knížková.
Pozor i s exotickým ovocem, medem, ořechy a semeny všeho druhu. U citlivějších dětí mohou vyvolat alergickou reakci, v případě ořechů a semen je riziko vdechnutí.
Máte doma předškoláka a myslíte, že už je dost velký, takže není nutné úzkostně sledovat jeho jídelníček? Omyl! I pro děti mladší šesti let platí hodně omezení. Stále by třeba neměly jíst žádné tavené sýry.
„Při jejich výrobě se používají takzvané tavicí soli, nejčastěji fosforečnany, které zajistí měkkost a snadnou roztíratelnost sýru. Ve větším množství ale mohou způsobovat odebírání vápníku z kostí, který je především pro děti velmi důležitý,“ vysvětluje Hana Knížková.
Dále by do jídelníčku předškoláků neměly patřit žádné plísňové ani zrající sýry, jsou těžko stravitelné, obsahují hodně soli a mohou podráždit citlivé zažívání malých dětí.
Nevhodné jsou i jakékoli exotické potraviny (například asijské omáčky či koření), sója a také čokoláda. Opět z důvodu možné alergické reakce.
A pozor i na houby! Těžko se tráví a dětem mohou způsobit zažívací obtíže.
Uzeniny nejsou obecně zdravé, natož pro děti
Přestože v rámci zdravé výživy je usilovně doporučováno celozrnné pečivo, pro děti vhodné není. Do tří let by ho neměly jíst vůbec, ale vyhýbat by se mu měly až do deseti let.
„Celozrnné pečivo obsahuje velké množství vlákniny, ale malé děti ještě nemají zcela vyvinutý trávicí trakt, takže by jim to mohlo činit potíže,“ potvrzuje Hana Knížková. Pokud totiž dítě moc nepije a ani nemá příliš pohybu, může mu velké množství vlákniny způsobit bolesti břicha či zácpu.
V opačném případě, kdy má tekutin i pohybu dost, může trpět na průjmy. Proto celozrnným pečivem rozhodně šetřete. „Výjimečně je možné ho dětem dát, ale převažovat by mělo rozhodně pečivo bílé,“ dodává Hana Knížková.
A jak jedí vaše děti? Jakým potravinám se při vaření pro ně vyhýbáte a proč? Napište nám své rady do diskuse pod článkem.
Pozor na sůl v dětském jídelníčku, může vážně poškodit zdraví
Průzkum stravovacích zvyklostí dětí ve věku do tří let, který si letos zorganizovalo Poradenské centrum Výživa dětí, přinesl neradostné zjištění. Už ve věku půl roku má nadbytek sodíku ve stravě 80 procent dětí. Ve věkové skupině 1 až 1,5 roku je to 95 procent dětí, starší děti už překračovaly doporučené množství sodíku všechny.
„Tím je položen základ špatného trendu, který velmi negativně působí na zdravotní stav dětí.
Zátěž pro srdce a kardiovaskulární systém je zpravidla tak velká, že už u dětí školního věku lékaři často diagnostikují vysoký krevní tlak.
Diagnózy, které se dříve objevovaly v pokročilém dospělém věku, se tak přesouvají do stále nižších věkových skupin,“ upozorňuje docentka Zuzana Urbanová, dětská lékařka a kardioložka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Problémy jsou i s domácí stravou
„Překvapivě byl nadbytek sodíku zjištěn i u dětí, které byly kojeny a dokrmovány pečlivě připravovanou domácí stravou,“ uvádí lékařka.
| Doporučené množství soli | |||||
| Věk dětí | 4-12 měsíců | 1-3 roky | 4-7 let | 7-10 let | 11-14 let |
| Sůl (g/ den) | < 0,5 | 0,5-1 | 1 | 1,15 | 1,25 |
| Sodík (mg/ den) | 180 | 300 | 410 | 460 | 510 |
„Velkým nešvarem je třeba častá konzumace přesoleného pečiva, které mnohé děti dostávají již od kojeneckého věku. Později se k pečivu přidávají ještě uzeniny, sýry a jiné potraviny, které mají obsah soli většinou tak vysoký, že jen jejich jedna průměrná porce pokryje celodenní doporučenou dávku.“
Největší riziko nadměrného příjmu sodíku v kojeneckém a batolecím věku spočívá v přetěžování ledvin, které v tomto období ještě nejsou dostatečně zralé.
„Druhým obecně podceňovaným rizikem je pěstování návyku na slanou chuť, který je zpravidla velmi silný a s rostoucím věkem se dále stupňuje. A právě tady můžeme vidět počátek špatných stravovacích návyků a pozdějších problémů s nadváhou, obezitou a následně kardiovaskulárními onemocněními,“ vysvětluje Zuzana Urbanová.
Stupňování požadavků na slanou chuť, kterým byl dán základ právě v nejútlejším věku, dále pokračuje a již děti mladšího školního věku velmi výrazně upřednostňují slané potraviny.
„Děti, u kterých se tento trend nepodaří včas zvrátit, se bohužel stávají často velmi záhy pacienty dětských kardiologických ordinací,“ varuje lékařka.
Sůl je i tam, kde byste ji nečekali
Přestože se rodiče snaží dbát na kvalitu stravy svých dětí, často podceňují takzvanou skrytou sůl, která není na první pohled patrná. Tři čtvrtiny konzumované soli pochází v potravě dětí z průmyslově zpracovaných potravin, asi 15 procent je přidáváno během přípravy jídla a jen 10 procent je obsaženo v přírodních surovinách.
|
Při výběru hotové stravy, takzvaných „skleniček“, by se měli rodiče zaměřit na deklarovaný obsah sodíku a upřednostňovat ty, u kterých je tento obsah co nejnižší.
Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí doporučuje odvyknout si dosolovat hotové pokrmy a nejíst potraviny, na nichž je sůl viditelná. Například solené oříšky mají 790 miligramu sodíku ve 100 gramech, chipsy 750 miligramů, vyhnout bychom se měli i pečivu se solí na povrchu.
To by ale k dosažení doporučeného množství soli na den stále nestačilo. Neměli bychom to proto přehánět například ani s uzeninami.
„Nejjednodušší a nejúčinnější je vůbec děti na nadměrně slanou chuť nenavyknout,“ doporučuje Jitka Rusková. „Co nejdéle proto kojte a veškeré příkrmy připravované doma nesolte.
Kupujete-li hotové příkrmy ve skleničkách, máte šanci mít příjem velmi dobře pod kontrolou. Hodnoty sodíku jsou zde totiž povinně uváděny.
Následně se i u starších dětí snažte mít jejich jídelníček co nejvíce pod kontrolou,“ dodává terapeutka.
– Co nejdéle kojte. – Veškeré příkrmy připravované doma nesolte. Nenechte se zmást tím, že vám osobně připravené jídlo nechutná. Chuťové buňky miminka slanou chuť nevyžadují. – Kupujte hotové příkrmy ve skleničkách, protože hodnoty sodíku jsou tu běžně uváděny, a vy tak máte lepší kontrolu. – U starších dětí se vyvarujte především nákupu jídel v prodejnách rychlého občerstvení. Naprosto z jejich jídelníčku vyřaďte chipsy či slané oříšky.
|