Celiakie není alergie

Jen těžko byste posledních pár let hledali více démonizovanou složku potravy, než jakou představuje právě lepek.

Přestože se v naší stravě vyskytuje v nezměněné podobě již tisíce let, jeho odmítání a dobrovolné vyřazování z jídelníčku (i když nezpůsobuje žádné trávicí obtíže) je čím dál častější až v posledních letech.

Má to ale nějaký důvod? Jaká jsou pro a proti bezlepkové diety? Nejen o tom bude náš dnešní článek. 

Pár základních informací o lepku

Z chemického hlediska patří lepek (též gluten) mezi zásobní bílkoviny a vyskytuje se nejčastěji v rostlinách z rodu trávovitých. Do této skupiny patří veškeré obilniny (žito, ječmen, oves,..

), primárně se však bavíme o pšenici, která je co do obsahu lepku jednou z nejbohatších.

Důvod, proč bývá lepek u některých jedinců problematický, je relativně složitý, tudíž se ho pro lepší pochopitelnost pokusím vysvětlit jen povrchně a v odrážkách:

• ✅ Po konzumaci lepku se jako součást potravy dostává do střev ✅ Zde způsobuje stimulaci zonulinu (proteinu zvyšující propustnost střev) ✅ V důsledku toho se dostanou do těla i větší molekuly proteinů (včetně lepku) ✅ Což v těle vyvolá imunitní odezvu ✅ A jelikož se látky podobné lepku nachází mimo jiné na sliznici tenkého střeva, zonulin na ně začne působit
• ✅ Čímž může vyvolat zánět

Jak jsem již předeslal, vyvolání větší produkce zonulinu1 může u některých (velmi často i geneticky nějak predisponovaných) jedinců vyvolat onemocnění dnes běžně označované jako celiakie. Podle odborných webů2 tento problém sice není léčitelný, dodržování správné diety ale eliminuje veškeré příznaky (bolesti břicha, průjmy, nadýmání, zvracení). Do stejné skupiny patří i další, mnohem méně známá onemocnění, například Duhringova choroba3 či glutenová ataxie. Kromě toho ale rozlišujeme další, z hlediska historie o poznání novodobější, problémy způsobené lepkem. Konkrétně se jedná o: 

Neceliakální glutenová senzitivita (NCGS)

O tomto poměrně zajímavém onemocnění toho ve skutečnosti moc nevíme. Odborné zdroje4 uvádí, že ačkoliv jsou příznaky stejné jako pro celiakii, narozdíl od ní nemá autoimunní charakter.

Pokud tedy po konzumaci lepku cítíte pocity na zvracení a zažíváte bolesti břicha, nemusí to být nutně celiakie – lékař ji může vyloučit, stejně jako může vyloučit i alergii na pšenici.

S největší pravděpodobností vám v takovém případě doporučí bezlepkovou dietu – a pokud se situace napraví, je jasné, že máte právě neceliakální glutenovou senzitivitu. 

Alergie na lepek

Podle toho, zda se jedná či nejedná o autoimunní onemocnění, rozlišujeme celiakii a NCGS. Alergie na lepek je ale odlišná a projevuje se stejně jako kterákoliv jiná alergie – totiž alergickou reakcí. Její symptomy jsou stejné jako u dvou výše popsaných onemocnění, ale s tím rozdílem, že vše probíhá daleko rychleji (většinou v řádu minut od konzumace potraviny s obsahem lepku). 

Jíst ho, nebo nejíst?

Pokud jste článek dočetli až sem, možná máte pocit, že lepek je naprosto nevhodný k nějaké častější konzumaci.

A nemá cenu si nic nalhávat – lepek se dnes vyskytuje i tam, kde bychom ho vůbec nečekali – například v některém pivu, kečupech, uzeninách, čokoládě, sojových omáčkách a čas od času je najdete i v některých druzích rýžových či kukuřičných výrobků. Když se ale budete rozhodovat, zda lepek jíst či nikoliv, zeptejte se sami sebe na jednoduchou otázku.

Bývá vám po konzumaci produktů s obsahem lepku nějak špatně? Dnes se již ví, že složení střevního mikrobiomu je věc do jisté míry individuální a pokud dokážete lepek strávit bez problémů, znamená to, že váš mikrobiom je na tento typ potravy dostatečně vybaven příslušným typem bakterií.

Jestli tedy zvládnete sníst například pšeničné pečivo bez negativních pocitů, není co řešit. Výzkumy5 totiž ukazují, že pokud zdravý člověk přestane konzumovat lepek, místo očekávaných pozitivních účinků může svůj mikrobiom naopak poškodit (a tím samozřejmě snížit obranyschopnost imunitního systému). 

Za co lepek vyměnit?

I v případě lepku hraje obrovskou roli marketing. Pokud budete u každého jídla jeho bezlepkovou alternativu, je jasné, že si pořádně připlatíte. Bohužel to ale není jediná nevýhoda.

Když porovnáte nutriční profil pšenice a nějaké (většinou) bezlepkové náhrady, třeba kukuřice, zjistíte, že druhá zmíněná plodina je na tom hůře. Kukuřice obsahuje přirozeně více jednoduchých cukrů, zatímco má mnohem nižší obsah vlákniny i mikronutrientů.

Najít vhodnou náhradu je tedy víc než obtížné. A proto lidem, kteří netrpí po konzumaci lepku žádnými problémy, rozhodně doporučuji pečivo z jídelníčku nevyřazovat.

Jak pro běžnou populaci, tak pro sportující jedince nedisponuje vynechání lepku z jídelníčku žádnými benefity, spíše naopak. A navíc, čerstvé pečivo skvěle chutná a hodí se naprosto ke všemu. Tak proč si ho čas od času nedopřát?

Zdroj: Miroslav Dvořák

Mohlo by vás zajímat:

Proč se (ne)bát palmového oleje ve výživě

Palmový olej je jedna z nejvíce probíraných surovin. Někteří jej uvádí jako toho největšího zabijáka, který se v naší současné stravě nechází. Je tomu opravdu tak? Je palmový olej vážně tak škodlivý, jak se uvádí?

Proč se (ne)bát laktózy ve výživě

Laktóza je společně s lepkem a palmovým olejem nejdémonizovanější produkt. Říká se, že mléčné produkty zahleňují, odvápňují a způsobují hormonální nerovnováhu. Je tomu opravdu tak? Jaký je vliv mléka na naše zdraví?

Celiakie a alergie na lepek. Znáte rozdíly?

Měl jsi někdy nepříjemné trávicí příznaky po konzumaci potravin bohatých na lepek, jako je chléb nebo těstoviny, a ptáš se, jestli máš celiakii, intoleranci lepku nebo alergii na pšenici? I když tyto tři stavy mají podobné příznaky, existují výrazné rozdíly ve způsobu, jakým lidské tělo reaguje na lepek. Typy testů, které lékař používá k diagnostice každého onemocnění, jsou také odlišné. V tomto článku si vysvětlíme podrobněji příznaky celiakie, lepkové intolerance a alergie na pšenici.

Celiakie je autoimunitní porucha, která způsobuje, že geneticky náchylní lidé negativně reagují na gluten, bílkovinu nacházející se v pšenici, ječmeni a žitu. Lepek vyvolává imunitní reakce a postupem času se poškodí výstelka tenkého střeva. Bez diagnózy a vhodné léčby je pravděpodobné, že se rozvine malabsorpce, tedy neschopnost tenkého střeva vstřebávat živiny do krve.

Příznaky celiakie

Existuje mnoho běžných příznaků celiakie, které přímo souvisejí s neschopností těla správně trávit jídlo, jako např.:

• průjem
• ztráta váhy
• nafukování a plynatost
• bolesti břicha
• zácpa
• zvracení

Existují také příznaky, které si s celiakií prvotně nemusíš spojovat, protože přímo nesouvisejí s trávicím systémem. Mezi další příznaky celiakie patří:

• svědivá pokožka
• bolesti hlavy a únava
• bolest kostí a kloubů
• kyselý reflux a pálení žáhy
• vředy v ústech
• záchvaty

Celiakie je vážná porucha. Pokud máš diagnostikovanou celiakii, nejúčinnějším způsobem, jak zvládnout příznaky, je úplné vyloučení lepku z potravy (pozor, lepek obsahuje dokonce i pivo).

Intolerance lepku

Intolerance lepku, také známá jako citlivost na lepek, má podobné příznaky jako celiakie. I když obě tato onemocnění způsobují, že tělo má negativní reakci na lepek, nemají stejný důsledek.

Když celiak zkonzumuje lepek, jeho imunitní systém zaútočí proti tkáni jeho vlastního těla. Při intoleranci lepku způsobí jeho konzumace krátkodobé nadýmání a bolesti břicha.

Na rozdíl od celiakie nesnášenlivost lepku obvykle nezpůsobuje dlouhodobé poškození těla.

Příznaky intolerance lepku

Existuje mnoho příznaků intolerance, většinou jde o gastrointestinální příznaky. Pokud zpozorujete některé z těchto příznaků po konzumaci potravin s lepkem, pravděpodobně se tento problém týká i tebe. Některé běžné příznaky zahrnují:

• průjem
• únava
• nadýmání
• bolest břicha
• nevolnost
• plynatost
• zácpa

Rovněž jako u celiakie, existují i ​​další příznaky, které nemusí zcela souviset s intolerancí lepku.

Mezi tyto příznaky patří:

• silnější bolest žaludku (tento typ bolesti není normální a může vyžadovat lékařskou pomoc)
• bolest hlavy
• bolesti kloubů a svalů
• zmatenost

Všimni si, že mezi méně častými příznaky celiakie a intolerance lepku jsou malé rozdíly, vředy v ústech, záchvaty a svědění kůže mohou být spojené s celiakií a pravděpodobně nebudou výsledkem intolerance lepku.

Lidé s intolerancí lepku mohou najít úlevu doplněním trávicích enzymů, které jim pomohou zmírnit příznaky, snížením objemu lepku ve stravě nebo jeho úplným vyloučením.

Alergie na pšenici

U lidí s alergií na pšenici se vyskytuje reakce (imunitního systému) na množství potravinových bílkovin nacházejících se v pšenici, včetně lepku. Avšak na rozdíl od celiakie je tato imunitní odpověď pouze dočasná. Alergie na pšenici také nezpůsobuje trvalé poškození tenkého střeva, pokud reakce nezpůsobí anafylaxi, nejvážnější typ alergické reakce.

Příznaky alergie na pšenici

Všimni si, že mnohé příznaky alergie na pšenici jsou velmi podobné nesnášenlivosti lepku. Příznaky jsou také srovnatelné s jakýmkoli jiným druhem potravinové alergie. Mezi příznaky alergie na pšenici patří:

• křeče žaludku
• nevolnost a/nebo zvracení
• bolest hlavy
• nosní kongesce (tvorba hlenů)
• kožní vyrážky
• těžké dýchání
• anafylaxe

I když alergie na pšenici nezpůsobí trvalé poškození tvých střev, riziko anafylaxe by se mělo brát velmi vážně. Pokud máš diagnostikovanou alergii na pšenici, může ti lékař doporučit antihistaminika nebo ideálně dietu bez pšenice.

Nejdůležitější je uvědomit si, že i když příznaky celiakie, intolerance lepku a alergie na pšenici mohou být velmi podobné, mají i své jedinečné rozdíly. Proto je nesmírně obtížná samodiagnostika a při výskytu některého z výše uvedených příznaků se důrazně doporučuje navštívit svého lékaře.

Je bezlepková dieta vhodná pro zdravé lidi?

Dodržování bezlepkové diety je dnes módním trendem. Lidé si myslí, že bezlepková jídla jsou zdravější a že lepek je škodlivou součástí stravy. To vedlo k odborným studiím, které se zabývaly touto problematikou. Potvrdilo se, že u většiny osob dodržujících bezlepkovou dietu není medicínský důvod na její dodržování.

Bezlepkovou dietu by neměli dodržovat lidé, kterým lepek neškodí. U zdravých lidí může vynechávání obilných zrn vést až ke kardiovaskulárním onemocněním a celkově ohrozit jejich zdravotní stav.

„Častou příčinou trávicích obtíží nebo přibírání, případně jiných zdravotních problémů není občasné konzumování pečiva, ale příliš časté konzumování pečiva.

To může způsobit intoleranci, nebo dokonce celiakii,“ vysvětluje výživová poradkyně.

Další vážné riziko „módy“ bezlepkových potravin spočívá v tom, že se mnozí (možná jinak zdraví) lidé vydávají na cestu konzumace potravin, které nejsou biologicky plnohodnotné – bezlepkové potraviny jsou vyráběné především z bílé bezlepkové mouky, a proto často neobsahují dostatek vlákniny, železa, vitamínů skupiny B, vápníku, fosforu a zinku a hrozí jim riziko deficitu důležitých živin.

Závěr

Na závěr je třeba zdůraznit, že bezlepková strava pro zdravé lidi je jen špatně informované mediální šílenství a lukrativní byznys lidí, kteří nepodloženými a nesprávnými doporučeními slibují konzumentům snížení hmotnosti, zvýšení zdravotní kondice a mnohé další „benefity“.

Autor: Mgr. Daniela Garančovská • Foto: Depositphotos Inc. • Zdroj: www.protein.cz

Celiakie – nesnášenlivost lepku | EUC Laboratoře

Když se řekne nesnášenlivost lepku (celiakie), většina lidí si představí problémy s trávicím traktem – průjmy, zvracení, opoždění vzrůstu u dětí. Většina případů tohoto onemocnění v populaci tyto příznaky ale nemusí mít – je to třeba jen únava, opožděná puberta, psychické problémy – např. deprese, poruchy menses, neplodnost, spontánní potraty a jiné. Kdo by hledal problém v nesnášenlivosti lepku?

I z tohoto důvodu proto většina případů celiakie nebývá rozpoznána, i když způsobuje pacientům vážné problémy – v ČR odborníci odhadují, že je to až 90% případů! Právě laboratorní vyšetření poskytuje dobře dostupný nástroj, jak informaci ke svému zdravotnímu stavu získat.

Celiakie je chronické autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu), který je součástí bílkoviny obilnin. Onemocnění, které přetrvává celoživotně, má určitý genetický předpoklad a pro jeho manifestaci je nutná konzumace lepku.

Nepostihuje pouze trávicí ústrojí, u geneticky vnímavých jedinců může dojít i k autoimunitnímu poškození nejen střeva, ale i jater, štítné žlázy, kůže, kloubů, mozku či srdce. V současnosti tuto nemoc neumíme vyléčit, potíže však zmizí po striktním vyloučení lepku z potravy. V evropských zemích trpí chorobou asi 1% populace.

Jen 10% postižených v ČR je evidováno, 90% těchto pacientů není vyšetřeno a rozpoznáno! Tito „rozpoznaní“ pacienti jsou většinou zachyceni již v dětství, většinou mají příznaky postižení trávicího ústrojí, tedy projevy KLASICKÉ celiakie.

Často se jedná o první projevy v dětském věku – průjem, nauzea, zvracení, bolest břicha, úbytek na váze, neprospívání, nadýmání. U těchto pacientů prokážeme v laboratorním vyšetření specifické protilátky, mají změny na střevní sliznici.

Většina dospělých „nerozpoznaných“ pacientů ale nemá gastrointestinální symptomy, trpí tzv. NEKLASICKOU formou celiakie. Vyskytuje se ale i u dětí, dominuje zde zejména malý vzrůst vzhledem k věku. Pacienti – děti i dospělí mohou mít kožní projevy dermatitidy, nebo jediným projevem celiakie může být anemie z nedostatku železa (hypochromní anemie).

Také opožděná puberta, menstruační poruchy, ale i neplodnost a spontánní potraty by měly vést k testování, zda problémem není celiakie. Problémy mohou být i neurologické či psychické, depresivní stavy včetně těžších forem někdy i se sebevražednými tendencemi.

U těchto pacientů prokážeme v laboratorním vyšetření specifické protilátky, mají změny na střevní sliznici.

Další skupinou pacientů jsou ti, kteří nemají výrazné problémy, trpí kupříkladu jen vyšší únavou, kterou si vysvětlují například pracovním vytížením. Tento stav se označuje jako SUBKLINICKÁ (dříve tichá) celiakie.

U těchto pacientů prokážeme v laboratorním vyšetření specifické protilátky, mají změny na střevní sliznici. Pak je zde i skupina pacientů, kteří mají v laboratorním vyšetření protilátky, ale nemají ještě změny na střevní sliznici (nebo biopsie nepostihla postižený úsek střeva) a nemají žádné potíže. U této tzv.

POTENCIÁLNÍ celiakie se příznaky celiakie ve výše uvedených podobách mohou teprve rozvinout.

Dalším možným stavem je intolerance lepku (prostá) (neceliakální glutenová sensitivita, NCGS), která by neměla být zaměňována s celiakií.

Obtíže nespecifického charakteru – migrény, průjmy, nadýmání, únava se dostavují za několik hodin až dní, nedochází k aktivaci enzymu transglutaminázy a rozvoji celiakie, ostatní laboratorní nálezy zatím nejsou přesvědčivé.

Další možnou reakcí je i alergie na pšeničné antigeny, kde lze prokázat protilátky třídy IgE (tuto kategorii poruchy zde již neupřesňujeme).

Diagnostika klasické celiakie:

• specifické protilátky proti tkáňové transglutamináze třídy IgA
• stanovení celkového IgA v séru
• Anti-deamidovaný gliadinový peptid (DGP IgG)

V případě snížené hladiny IgA protilátek je třeba vyšetřit protilátky proti tkáňové transglutamináze a protilátky proti endomyziu ve třídě třídy IgG. Diagnóza celiakie je závažná, představuje totiž nutnost celoživotní diety. Závažnost vyplývá i z toho, že u pacienta mohou být autoimunitními procesy postiženy i další orgány. Proto je doporučeno po prvním vyhledávacím laboratorním vyšetření dále již postupovat pod vedením lékaře, kde vzhledem k závažnosti diagnózy je doporučeno ještě laboratorní vyšetření opakovat nebo dále doplnit vyšetřením střevní sliznice. Podstatné a primární je u možných příznaků na toto onemocnění myslet a stav relativně nenáročným laboratorním vyšetřením jako prvním krokem ozřejmit.

Jak je toto vyšetření hrazeno?

Pokud vyšetření ordinuje lékař, je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Krevní test lze provést i bez žádanky za vlastní úhradu. 1. odběr dospělý / dítě 2. protilátky proti tkáňové transglutamináze třídy IgA, IgG

3. Anti-deamidovaný gliadinový peptid (DGP IgG)

Jak se připravím k odběru?

Odběr se provádí nalačno ze žilní krve. Odběr se většinou provádí ráno, pacient by neměl odpoledne a večer před odběrem jíst tučná jídla, večeře by měla být přibližně 10-12 hodin před odběrem. Ráno před odběrem nesnídat, nekouřit, je dobré vypít tak ¼ litru vody či neslazeného čaje.

Za jak dlouho mohu očekávat výsledky?

• Výsledky lze vyzvednout za 7 pracovních dní po odběru krve.
• Péče o zdraví je nejlepší investice!
• Objednat test

Celiakie: Proč se jí říká chameleon?

Foto: Dragana Gordic, Shutterstock.com

Intolerance lepku, to je celiakie, autoimunitní onemocnění, které postiženým likviduje sliznici tenkého střeva. Nepleťte si ji s alergií na lepek, která zdaleka není tak závažná. V obou případech je však nutné vyhýbat se potravinám s lepkem. Které to jsou?

Celiakií trpí zhruba jedno procento populace a narůstající chemická zátěž v potravinách toto číslo stále zvyšuje. I když je nyní moderní vyhýbat se lepku, ti, kdo mají tuto diagnózu, ho opravdu nesmějí konzumovat.

Příznaky jsou velmi různorodé: od bolesti břicha až po deprese, proto se celiakii někdy říká „nemoc chameleon“.

K jejímu propuknutí, respektive probuzení dosud nijak se neprojevující celiakie, může dojít v kterémkoli věku, nejčastěji je to mezi 25. a 40. rokem života.

Celiakii je třeba odlišit od alergie na lepek: alergikům způsobují rizikové potraviny alergickou reakci, ale ne zánět zažívacího traktu.

Jedná se o dědičnou nemoc, která se typicky projevuje střevními potížemi, jako je průjem a plynatost. Nemocný může mít křeče v břiše, nekontrolovaně hubnout, ztrácet energii a být velmi unavený. Děti bývají plačtivé, mají objemnou a velmi zapáchající stolici, v důsledku toho hubnou, nerostou a celkově neprospívají.

Problém je, že příznaky mohou být i zcela atypické a objevují se v jakémkoli věku.

Zánět ve střevě způsobuje potíže se vstřebáváním živin a celiakie se může projevit nedostatkem železa, řídnutím kostí, zvýšenou kazivostí zubů a problémy v dutině ústní, například afty.

Nemocného mohou bolet klouby, někteří dokonce trpí depresí a úzkostí. U žen pak způsobuje gynekologické potíže včetně neplodnosti.

Někdy se nemoc nemusí navenek vůbec projevit a přijde se na ni až ve chvíli, kdy se diagnostikuje u jednoho člena rodiny a pátrá se, kdo další nemoc zdědil.

Foto: GBALLGIGGSPHOTO, Shutterstock.com

Nepříjemné trávicí obtíže nejsou to jediné, co celiakie způsobuje

Nemoc lze zjistit z cíleného vyšetření krve, následně se pak provádí gastroskopie, někdy se při ní odebere malý vzorek tenkého střeva.

Jako lepek (= gluten) se označují bílkoviny, které se vyskytují v některých obilovinách (pšenice, ječmen, žito, oves, špalda).

Pro léčbu je proto naprosto zásadní zcela vyloučit lepek ze stravy a konzumovat jen výrobky z bezlepkových obilovin (kukuřice, proso, čirok, rýže) a pseudoobilovin (pohanka, amarant, quinoa). Někdy je pro zvládnutí potíží potřeba krátkodobě užívat kortikoidy.

Celiakie způsobuje zánět sliznice tenkého střeva, což vede k zničení klků, které na něm přirozeně jsou. Povrch střeva se tak zmenšuje a znemožňuje se správné vstřebávání živin.

To způsobuje různé problémy, například chudokrevnost nebo osteoporózu, v krajním případě pak může dojít k metabolickému rozvratu, který může skončit až selháváním organismu.

Opakující se střevní záněty také výrazně zvyšují riziko vzniku nádorů zejména na střevě.

Chorobě nelze předcházet, a pokud již propukne, je jedinou prevencí i léčbou bezlepková dieta. Pozitivní vliv může mít kojení a zavedení malé dávky lepku do stravy již v prvním roce života dítěte: ne dříve než ve čtvrtém, ale ne později než v sedmém měsíci.

Foto: Alena Ozerova, Shutterstock.com

Dříve se děti před „nebezpečnými“ potravinami chránily co nejdéle, dnes je to přesně naopak

• Popis – Celiakie je dědičné autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku.
• Příznaky – Nejčastěji se objevuje průjem, plynatost, křeče v břiše, pokles hmotnosti, únava. Kvůli zánětu střeva se špatně vstřebávají živiny, hrozí chudokrevnost či osteoporóza, psychické problémy, neplodnost. Příznaky jsou tak různorodé, že se kvůli tomu celiakii přezdívá nemoc chameleon.
• Léčba – Jedině přísná bezlepková dieta, v některých případech krátkodobě kortikoidy.
• Smrtnost – Na neléčenou celiakii se neumírá.
• Prevence – Nemoc je dědičná, prevence jako taková tedy neexistuje. Avšak prevencí i léčbou je bezlepková dieta, u dětí kojení a časné zavedení lepku do stravy.

Na celiakii není lék. Diagnóza znamená doživotní bezlepkovou dietu

Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém lepek způsobuje zánět sliznice tenkého střeva a následně střevo poškozuje.

Potíže dospělých celiaků jsou velmi rozmanité – od jaterních poruch, špatné funkce štítné žlázy, odvápnění kostí, zhoršení zraku a revmatických onemocnění až po únavu, průjmy a zácpy, ale i duševní poruchy.

Úplné zničení sliznice střeva může vést až k tomu, že tělo nedokáže vstřebávat potřebné živiny, tedy tuky, aminokyseliny, vitaminy rozpustné v tucích či minerální látky, především vápník.

Diagnózu potvrdí biopsie

Vyšetření na celiakii probíhá ve dvou fázích. Nejprve se provede vyšetření protilátek v krvi a poté následuje biopsie, tedy odebrání vzorku střevní sliznice, na kterém se pozoruje stupeň poškození. V období vyšetření musí pacient dodržovat dietu s lepkem, aby nedošlo k falešně negativním výsledkům.

Jediným lékem je dieta

Žádný lék na celiakii neexistuje. Jedinou možnou léčbou je přísná bezlepková dieta, při které by měly příznaky onemocnění postupně vymizet. I poté však musí pacient v dietě pokračovat.

Bezlepková dieta vyřazuje nejen všechny výrobky z pšenice, žita, ječmene a ovsa, ale i všechny další produkty a pokrmy, ve kterých se lepek ukrývá.

Často se jedná o potraviny, ve kterých bychom lepek vůbec nehledali, jako jsou jogurty, pomazánky, uzeniny, pudingy, zmrzliny, sirupy, ochucené kávy a čaje, energetické tyčinky a mnoho dalších. 

Celiaci jsou odkázaní na čtení etiket

Celiaci musí pečlivě studovat etikety výrobků a jídelní lístky v restauracích. V obchodech vybírají z bezlepkových produktů, které musí být v souladu s českou legislativou označeny deklarací „bez lepku“. Orientaci při nákupu usnadňuje logo přeškrtnutého klasu, které používají někteří výrobci bezlepkového sortimentu.

Devět věcí, které jste možná o celiakii nevěděli

1. Celiakie není alergie na lepek. V případě alergie vzbuzuje lepek reakci, nepoškozuje však sliznici tenkého střeva.
2. Celiakie se často spojuje s trávicími potížemi, ale ve skutečnosti má problémy se zažíváním jen asi třetina dospělých celiaků.
3. Zažívacími potížemi, nadýmáním a bolestmi bříška trpí spíše dětští pacienti s celiakií.
4. Celiakie není dětská nemoc, ze které pacient časem „vyroste“. Nesnášenlivost lepku může propuknout kdykoliv v průběhu života.
5. Dispozice k nesnášenlivosti lepku se dědí, a proto je třeba u rodinných příslušníků počítat se zvýšeným rizikem výskytu.
6. Celiakie jde často ruku v ruce s intolerancí mléčného cukru (laktózy). Celiakie se také častěji objevuje při dalších autoimunitních onemocněních, jako je např. cukrovka I. typu.
7. Mezi komplikace nesnášenlivosti lepku patří osteoporóza, metabolická kostní nemoc, porucha krevní srážlivosti, podvýživa, zvýšené riziko vzniku nádoru, sterilita nebo zvýšené riziko spontánního potratu.
8. Bezlepkové potraviny musí splňovat velmi přísné legislativní limity. Nesmí obsahovat více než 20 mg lepku na 1 kg potraviny, což odpovídá například jednomu malému drobku chleba.
9. Celiaci si musí pohlídat i konzumaci alkoholu. Víno ani čisté destiláty lepek neobsahují, ale pivo naproti tomu obsahuje malé zbytky bílkovin z ječného sladu, takže je třeba vybírat z bezlepkových piv.

Rozdíl mezi alergií na lepek a celiakií

Pokud se nezajímáme o detaily, spokojíme se s konstatováním, že celiakie i alergie na lepek v zásadě patří mezi alergie a řeší se stejným způsobem – bezlepkovou dietou.

Co je lepek?

Lepek je proměnlivá směs bílkovin vyskytující se ve čtyřech druzích obilovin ze skupiny „pšenicovitých“. Tyto obiloviny poznáme podle toho, že jejich zrno má podélnou rýhu. Lepek je hlavní bílkovinou ve všech typech pšenice, žita, ječmene a ovsa. Více je v obilovinách už jen škrobů.

Z pohledu celiakie není důležité, ve kterých z výše uvedených obilovin je lepku více nebo méně. Ve všech je ho tolik, že způsobuje problémy.

Obsah lepku se i u jednoho druhu obilí může lišit, a to v závislosti na podmínkách, v jakých bylo pěstováno. Čím více lepku obilovina obsahuje, tím je považována za kvalitnější a výživnější – alespoň z pohledu mlynářského a pekařského. Díky lepku jsou výrobky z mouky pružné, dobře kynou a po upečení si drží tvar.

Výraz lepek je opravdu odvozen od lepivosti. Stejně tak cizí název gluten znamená latinsky „lepidlo“.

Alergie na lepek, nebo celiakie?

Pokud vás zajímá, jaké jsou rozdíly v příčinách, diagnóze a léčbě těchto dvou onemocnění, musíme nahlédnout pod pokličku imunitního systému…

Atopická („klasická“) alergie na lepek	Celiakie – imunitní nesnášenlivost lepku
Původ reakce	je zprostředkována protilátkami typu IgE* zaměřenými proti lepku	je zprostředkována zejména protilátkami typu IgA** a má autoimunitní charakter (imunitní systém při konzumaci lepku napadá tenké střevo)
Příznaky	svědění v ústech a krku, bolest žaludku, zvracení, průjem, nadýmání, rýma, dušnost, anafylaxe, kopřivka, ekzém aj.	průjem, nadýmání, poruchy vstřebávání živin, únava, neprospívání a poruchy růstu u dětí, zvýšená kazivost zubů, afty, chudokrevnost aj.
Nástup příznaků	rychlý: jednotky až desítky minut po konzumaci lepku	pomalý: hodiny až dny po konzumaci lepku
Kde se léčí	alergologie	gastroenterologie
Diagnostika	krevní nebo kožní imunologické testy	různá vyšetření střev, různé krevní testy
Trvání	nemusí být celoživotní, někdy dokonce sama odezníváčastější v útlém dětství	je celoživotnínezávisí na věku
Vyléčitelnost	je možné vyvolat toleranci organismu vůči lepku, a to zejména pomocí alergenové vakcinace	zatím není známa možnost úplného odstranění nemoci

* imunoglobuliny E** imunoglobuliny A

Celiakie a alergie na lepek není jedno a to samé

Alergie na lepek a celiakie jsou dvě různé věci. Podle primářky oddělení genetiky GHC kliniky Moniky Koudové si lidé často tyto pojmy pletou. O tom, jak se to vzájemně liší a pro koho je důležité vědět, že má k celiakii genetické předpoklady, mluvila v pořadu Třináctka Plus.

Celiakie je intolerance lepku. Je to autoimunitní onemocnění, které může postihnout ty, kteří mají tuto dispozici k celiakii geneticky zakódovanou.

Dispozici k celiakii má zhruba třetina z nás

„Ale pozor, sama genetická dispozice nedělá diagnózu tohoto onemocnění. Genetickou dispozici má u nás asi jedna třetina lidí, ale zhruba jen jedno procento z nich celiakii v průběhu života rozvine. Ten, kdo tu dispozici nemá, celiakií neonemocní.

My jsme schopni říct, kdo si na případné onemocnění musí dát pozor. Spouštěcím mechanizmem celiakie může pak být v průběhu života cokoli. Může to být nějaká prodělaná infekce, stres, porod atd.

To znamená, že někomu se to spustí už v dětství a někomu až v dospělosti, tedy u těch predisponovaných,“ vysvětluje paní primářka Koudová.

Alergie na lepek

„U alergie na lepek také pomůže bezlepková dieta, ale nejsou k ní zatím vztahovány stejné dispozice jako k celiakii. U té už je porušená prostupnost střevní sliznice a má to i jiný dopad na imunitu nemocného. Netrápí je jenom zažívání, ale jsou více unavení, řídnou jim kosti, ženy mají problém s otěhotněním a dokonce i deprese mohou mít v zárodku svého propuknutí skrytou celiakii.“

Čtěte také

Proč je genetické vyšetření důležité

„Genetické zjištění celiakie je také důležité v tom, že když nevíme, že ji máme, tak díky špatné funkci střeva přicházíme o všechny důležité živiny, vitamíny a minerály, a to způsobuje další zdravotní komplikace. K jejich správnému odhalení může pomoci právě genetická odpověď – jestli je to problém celiakie a léčíme ji, nebo hledáme dál,“ dodává primářka Koudová.

Vyšetření trvá asi 10 dní a dělá se buď z odběru krve či stěru z dutiny ústní.

Podobné je to i se zjišťováním intolerance mléčné bílkoviny, dispozicí k parodontóze a testováním funkčnosti enzymů v našem těle, které jsou důležité pro přirozenou detoxikaci našeho organizmu. Toto vše o nás totiž prozradí genetická informace, kterou odborník dokáže najít a přesně přečíst.

Související příspěvky

Ne každá štíhlá dívka je anorektička, vysvětluje psycholožka

Poznáte kvalitní potraviny podle značení na obalu?

Každý rodič by měl chtít, aby bylo jeho dítě očkované, říká vakcinolog

Umělé posilování imunity může být na škodu. Raději dejte na zdravý rozum

Káva prospívá zdraví, potvrzuje lékař

Chcete se zbavit bolesti zad nebo se naučit bojovat se stresem? Prý vám pomůže Alexandrova metoda

autor: Ivana Navrátilová

Neléčená celiakie může způsobit zdravotní komplikace

Intolerance obilovin (celiakie) se může vyvinout na jakoukoliv složku jádra obilného zrna, přičemž nejznámějším zástupcem bílkovin obsažených v obilných zrnech je lepek. Patří mezi zásobní výživné bílkoviny a charakteristická je pro něj pružnost, tažnost a schopnost bobtnání. Lepek, jehož nejvyšší obsah najdeme v pšenici, tak určuje vlastnosti těsta a jeho lepivost.

Celiakie je dědičné onemocnění, přičemž výskyt u příbuzných 1. stupně je 8–18 %, u jednovaječných dvojčat až 70 %.

K projevům trvalé nesnášenlivosti lepku patří typické zánětlivé změny sliznice tenkého střeva, jež vedou k porušenému vstřebávání všech živin, vitaminů, minerálů a také vody.

Od tíže postižení sliznice se pak odvíjí stupeň onemocnění, přičemž celiakie má různé klinické formy – od plně rozvinutých přes neúplné až po zcela bezpříznakové.

Jak se nesnášenlivost lepku projevuje během života?

Typické projevy dnes nalezneme u předškolních dětí – mohou je trápit objemné mastné stolice, průjmy, bolesti a zvětšení bříška, ochablé svalstvo.

 U školních děti se nemusí objevovat žádné nápadné střevní symptomy. Typický je špatný stav výživy, chudokrevnost, menší vzrůst a opožděný celkový vývoj.

 Puberta může v případě nepoznané, tudíž neléčené celiakie přinést spontánní zlepšení.

Nemoc se pak znovu projeví v dospělosti, obvykle mezi 25.–40. rokem věku. Spouštěčem může být předchozí závažnější infekční onemocnění, fyzický či psychický stres, úraz nebo operace. U žen se může celiakie objevit v souvislosti s těhotenstvím, porodem, kojením.

V dospělosti se může nesnášenlivost lepku manifestovat nespecifickými zažívacími obtížemi, pocity plnosti, plynatostí a nechutenstvím. Projevy tohoto záludného onemocnění u dospělých jsou zcela individuální a velice pestré. Samotné střevní příznaky nebývají časté a mohou i zcela chybět, případně jsou průjmy jen lehčího rázu a nárazové.

Velice často se v dospělosti dostavují mimostřevní příznaky v podobě únavy, anemie nereagující na léčbu, zánětů sliznic dutiny ústní či spojivek, výrazného izolovaného zvýšení sérových aminotransferáz (AST, ALT), Duhringovy dermatitidy (typ celiakie s kožními projevy onemocnění), hypoplazie (neúplného vyvinutí) zubní skloviny, předčasné osteoporózy, polyneuropatie a myopatie. K průvodním projevům se řadí také deprese, poruchy chování, oligospermie (snížená tvorba spermatu), gynekologické poruchy (nepravidelná a opožděná menstruace), samovolné potraty či neplodnost.

Celiakii nezřídka provázejí další autoimunitní onemocnění – nejčastěji jde o autoimunitní zánět štítné žlázy (10–20 % celiaků), cukrovku 1. typu (3–8 % celiaků), jaterní, plicní a další autoimunitní choroby.

Celiakie není dostatečně diagnostikovaná

Jde o silně poddiagnostikované onemocnění, což znamená, že nemocní s malými nebo nevýraznými příznaky se nedostanou do péče lékařů. V současnosti je diagnostikováno a lékařsky sledováno jen asi 10 % postižených. V České republice se výskyt celiakie odhaduje na 1 : 250, ale – jak se zdá – je ještě vyšší.

Nediagnostikovaní pacienti jsou často mnoho let vyšetřováni různými specialisty. U žen může mít nediagnostikovaná celiakie za následek častější opakovaný potrat, opožděný vývoj plodu, nízkou porodní váha novorozence, může s ní souviset předčasný porod a porod císařským řezem.

Diagnostika celiakie je přitom poměrně snadná; na základě odběru krve se v séru stanoví celkové IgA a autoprotilátky k tkáňové transglutamináze, případně také proti endomysiu.

Jsou-li tato vyšetření pozitivní, následuje endoskopické vyšetření pacienta zavedením sondy do žaludku a duodena (dvanáctníku) a je odebrán vzorek sliznice tenkého střeva (biopsie) k histologickému vyšetření.

Aby nebyl ovlivněn výsledek vyšetření, pacient nesmí lepek vysadit, dokud není provedena biopsie.

Dle nových kritérií diagnostiky u dětí lze vypustit biopsii a stanovit diagnózu, pokud jsou hodnoty vyšetření z krve vyšší než desetinásobek horní hranice normy a pokud jsou přítomny klinické projevy. U dospělé populace je však ke stanovení diagnózy biopsie stále nutná.

Jak se celiakie léčí?

Jedinou léčbu představuje celoživotní bezlepková dieta, která je založená na úplném vyloučení všech surovin, potravin a nápojů, jež v jakékoli formě obsahují příměs obilovin (pšenice, ječmene, žita, …). Zásadní je vyloučit veškeré potraviny obsahující mouku z uvedených obilovin, a to i ve stopových množstvích.

Celiaci musejí ze svého jídelníčku důsledně vyškrtnout také potraviny, v jejichž příměsích se lepek vyskytuje.

Patří k nim uzeniny, hořčice, kečup, pšeničný škrob, uzeniny, kypřicí prášky, pudinky, čokoláda, zmrzlina, tavené sýry, pivo či pomocné látky v lécích.

Povolená je rýže, sója, kukuřice, brambory, pohanka, proso, jáhly, amarant, eventuálně speciálně upravená bezlepková mouka. Bezlepkové potraviny lze poznat dle symbolu přeškrtnutého klasu.

Po vysazení lepku z jídelníčku se nepříjemné zdravotní obtíže obvykle časem upraví a pacient je bez potíží.

Jaké mohou být komplikace celiakie?

Nedodržování bezlepkové diety či pozdní diagnostika onemocnění může přinést různé komplikace. K nejnebezpečnějším patří zhoubné nádory, jež se objevují asi u deseti procent neléčených celiaků. K dalším komplikacím patří poruchy kostního metabolismu, neuropsychické komplikace aj.

Článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Sausen Sládkovou.

V případě zaznamenaných obtíží se co nejdřívě objednejte k našim specialistům na tel: +420235360133