Bylinkový speciál: Šalvěj lékařská

Bylinkový speciál: Šalvěj lékařskáBylinkový speciál: Šalvěj lékařská

 

Šalvěj lékařskáSalvia officinalis L.

salvare – spasit, vyléčit

Lidové názvy:

Salvija a sylva.

Výskyt:

Šalvěj je původem ze Středozemí. Pěstuje e v různých zemích. U nás roste v zahrádkách, kde občas zplaňuje.

Popis:

Šalvěj je polokeř 30 – 50 cm vysoký. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, podlouhlé nebo vejčité, jemně vroubkované, na spodině někdy opatřené dvěma postraními oušky. Jsou dlouhé 2 – 8 cm, 1 – 4 cm široké, dosti tlusté s hustou síťovou nervaturou. Někdy jsou na líci lysé, na rubu pak šedé a plsnaté, barvy stříbrošedé nebo zelené.

Sbíraná část:

List (Folium salviae) a nať (Herba salviae).

Sbíráme:

v květnu a v červnu.

Sběr:

Listy se sbírají krátce před květem kolem 12. hodiny za suchého počasí, protože vlhké listy hnědnou. Suší se v tenkých vrstvách pokud možno rychle ve stínu. Při umělém sušení nemá teplota překročit 35 ° C. Sušená nať by měla být zelenavá až stříbrošedá.

Má silný kořenitý pach a kořenitou, hořkou a svíravou chuť. Listy se mohou také sbírat tak, že se sebere nať a po usušení se listy prostě sdrhnou. Květy jsou světle fialové, zřídka bílé v lichopřeslenech, rozvíjející se v červnu až v červenci.

Kalich je hnědočervený, měkce chlupatý, 2 tyčinky ve fialové koruně, která má horní pysk přilbicový. Plodem jsou čtyři tvrdky.

Účinné látky:

Silice – thujon, salviol a cineol, třísloviny, oxyterpenové kyseliny, estrogenní hormony a amid kyseliny nikotinové.

Použití:

  • v malých dávkách snižuje vylučování potu,
  • působí protizánětlivě, svíravě, baktericidně
  • podporuje vylučování moči. 
  • Blahodárně působí na mozek
  • nervy
  • oči 
  • a žlázy
  • Ostří smysly a paměť
  • tlumí stařecký třes
  • Působí na kůru velkého mozku, což je blahodárné při duševní vyčerpanosti
  • Zlepšuje koncentrační schopnosti
  • dovede uvolnit psychický přetlak

Čaj (nálev):

se užívá

  • proti pocení (antihidrotika), 
  • uvolňuje křečovité stažení hladkého svalstva (spazmolytikum), 
  • ke zmírnění nočního potu v klimaktériu a v pubertě
  • Dále se používá při plicních nemocech
  • chorobách žlučníku
  • jater
  • žaludku 
  • a ledvin a všech nemocí s tím spojené,
  • obrně
  • onemocněních míchy
  • žláz
  • chvění končetin
  • nadýmání
  • zánětech hrtanu 
  • a dutiny ústní,
  • krvácení dásní 
  • uvolnění zubů (kloktání nebo vatové tampóny v ústech), 
  • posiluje celé tělo,
  • zabraňuje záchvatům mrtvice
  • a omezuje sekreci mléka,
  • Čistí krev,
  • odvádí hleny 
  • z dechových orgánůžaludku
  • povzbuzuje chuť k jídlu
  • Včasné pití šalvějového čaje ušetří i vyoperování mandlí

– 2 – 3 lžičky řezané drogy na ¼ l vody. Vsypeme do studené vody a necháme 3 minuty vařit.Pijeme vlažný, 1 – 2 šálky denně. 

Proti pocení užíváme po lžících, a to každé dvě hodiny.

Tinktura

  • se používá ve stejných případech jako čaj.
  • – 50 g řezané drogy zalijeme ½ l koňaku nebo jiného destilátu a necháme v dobře uzavřené láhvi 10 dní stát za občasného protřepání.
  • Užíváme 30 kapek na lžíci vody 3krát denně proti pocení.
  • Obklady: 30 kapek tinktury rozředíme vodou a přikládáme na místa postižená hmyzím kousnutím.

Prášek:

sušené listy rozdrtíme nebo rozemeleme na jemný prásek a užíváme 3 krát denně na špičku nože proti 

  • pocení
  • průjmu
  • nechutenství 
  • a při žaludečním kataru

Koupel:

200 g šalvěje na 1 litr vody. Krátce povaříme a necháme 20 minut stát. 

  • Přidáváme do vanové lázně při nervových onemocněních

Bylinkový speciál: Šalvěj lékařská

Fotogalerie – Šalvěj lékařská

Šalvěj lékařská jako koření

Upozornění

Je pochopitelné, že při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře.

Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky.

Autoři nemohou ručit za následky vyplývající ať už ze správného, či nesprávného použití metod a receptů, které jsou prezentovány.

Šalvěj lékařská – nejen první pomoc při bolesti v krku

Šalvěj lékařská je typickou tradiční bylinkou, která pomáhá při zánětech nosohltanu nebo třeba angíně. Může být díky krásným květům i nádhernou ozdobou záhonu.

Šalvěj byla vždy považována za tajemnou rostlinu a týká se jí řada pověr. Už Aztékové často platili daně, případně clo, semeny šalvěje, která byla velmi ceněná.

Šalvějí existuje velké množství, a to nejen okrasných druhů, ale také kultivarů. Pro zdraví volíme většinou šalvěj lékařskou, vybírat se dá ale i řada krásných letniček a trvalek, které se odvděčí nádhernými barvami.

Bylinkový speciál: Šalvěj lékařská
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je dřevnatějící bylina s oválnými listy, které mají stříbrošedý nádech. Typické je modré květenství – může dorůst až do metru. Říká se jí také babské ucho, vlčí chvost nebo třeba muškátová bylina. Nejspíš pochází z Balkánského poloostrova.

Látky v šalvěji

Šalvěj je bohatý zdroj antioxidantů, které předcházejí nejen stárnutí, ale i zánětlivým onemocněním jako je třeba revmatická artritida.
Éterický olej obsahuje thujon, ceneol, kafr nebo eukalyptol, dále v rostlině nechybí třísloviny diterpenové hořčiny. Nechybí vitaminy skupiny B, vitamin P, dále minerální látky a také hormonálně účinné látky.

Šalvěj působí antimikrobiálně a protizánětlivě.

Šalvěj prospívá zdraví

O šalvěji se říká, že by měla vyléčit snad každou lehčí nemoc.

Silně aromatická rostlinka posiluje nervovou soustavu a mírně zlepšuje paměť.

Velmi účinné přírodní antiseptikum se často s oblibou využívá při zánětech dýchacích cest. Pomáhá při angíně a zánětech dutiny ústní, protože se postará o dezinfekci sliznice a zároveň hojí bolest v krku, ale třeba i zubů. Stačí rozžvýkat list rostliny nebo si můžete připravit silnější nálev a vykloktat si. Využít se mohou čerstvé i sušené listy.

Pomáhá při zažívacích potížích spojených s nadýmáním, průjmem, i lehčími křečemi.

* při snižování horečky,
* bolestech hlavy, kloubů nebo dokonce revmatismu,
* bolesti v krku, angíně a zánětu,
* dezinfikuje sliznici,
* klidní dutinu ústní při krvácení dásní,
* podporuje trávení,
* mírní nadměrné pocení,

* omezuje tvorbu lupů.

Šalvěj není vhodná pro těhotné a není dobré ji konzumovat dlouhodobě, poškodila by játra.

Pro léčebné účely i vaření se sbírají listy nebo celé vršky rostlinky před rozkvětem. Protože má ale velmi silné účinky, je třeba s ní nakládat velmi opatrně.

Přečtěte si:  Domácí recepty proti nemocem: osvědčily se i v moderní době

Šalvěj v kuchyni

Šalvěj samozřejmě patří i do kuchyně jako koření. Výrazná hořká kafrová vůně báječně ladí s tučným masem, třeba i rybami. Čerstvou ji můžete využít například v bylinkovém másle. Hodí se do společnosti heřmánku, máty, pelyňku, bobkového listu, tymiánu, kmínu nebo také česneku.

Pěstování šalvěje

Šalvěj snadno vypěstujete ze semene nebo z vrcholových řízků, pokud možno v dobře propustné štěrkovité půdě. Poměrně vděčná rostlina kvete zhruba od června až do podzimu. Šalvěj je víceméně odolná vůči chorobám a škůdcům. Pouze pozor na přemokření půdy.

Listy a květy sice přitahují včely nebo motýly, nevoní ale slimákům.

Zdroj:
Léčivé rostliny, Ottovo nakladatelství 2010
Byliny, Gill Daviesová, Euromedia – Esence, 2017

Šalvěj zmírní zánět i křeče

Aktualizace: .. : Vydáno: 25.06.2008, 01:00

Bylinkový speciál: Šalvěj lékařská šalvěj – koření – bylinky ČTK/C3356 Beate Schleep

Šalvěj lékařská získala svůj přívlastek pro široké léčebné využití zejména ve středověké medicíně. Příznivé účinky jsou však známy již mnohem déle. K léčivým rostlinám patřila šalvěj již ve starověkém Římě. K nám se tato bylina dostala až teprve v 9. století, kdy začala být hojně využívána k přípravě léků i chutných pokrmů.

Šalvěj lékařská patřila ve středověku k běžné výbavě kuchyně. Dnes se při přípravě pokrmů používá spíše vzácně. Jako koření je možné použít jak čerstvé listy, tak i drť ze sušené šalvěje.

Ve staročeské kuchyni se šalvěj používala stejně jako dnes petrželka. Nejvhodnější je toto koření k ochucení masitých pokrmů.

K okořenění bylinkového másla je vhodné použít šalvěj ve směsi s bazalkou nebo rozmarýnem.

Jak působí

Látky obsažené v extraktu z šalvěje lékařské působí proti drobnému krvácení, lokálně potlačují zánětlivé projevy na kůži a na sliznicích. Při vnitřním užívaní mohou pomoci při léčbě křečových stavů a zvýšeného svalového napětí.

Kde roste

Šalvěj lékařská pochází z oblasti Středomoří. Je zvyklá na slunné a vlhké prostředí. Pokud je pěstována u nás, vyžaduje proto stejně příznivé podmínky. Sbírá se šalvějová nať nebo list. Sušení by mělo probíhat při teplotě okolo 30° C.

Kdy vám pomůže

Šalvěj tvoří pouze doplněk vyvážené každodenní stravy. Posloužit může zejména při lehčích křečových stavech nebo jako zevně používaný extrakt ke zmírnění zánětů na sliznicích a na kůži.

Na co dát pozor

Silice obsažené v extraktu z šalvěje lékařské mohou ve vyšších dávkách vyvolat křeče. Výjimečně se mohou vyskytnout i alergické reakce jak při zevním, tak při vnitřním použití.

Kdy pomáhá

V 16. století se s pomocí šalvěje zastavovalo krvácení z ran, používala se proti křečím, třesu rukou i nohou. Dokonce měla i usnadnit početí.

Extrakt z šalvěje lékařské se používá zevně při zánětech dutiny ústní a zvýšené krvácivosti dásní. Vnitřně se využívá při zánětech trávicího ústrojí a k potlačení zvýšené potivosti. Jednotlivá dávka ve formě čajového extraktu je 1,5 g sušeného listu. Jako součást čajových směsí je šalvěj lékařská využívána k léčbě průjmů a dlouhodobého kašle.

  • Autor: uLékaře.cz
Budete mít zájem:  Dobrý chleba dělá jen dobrá mouka

Šalvěj lékařská | Žena.cz

  • Salvia officinalisLidové názvy: sylva, šalvice, babské ucho, babí roucho, vlčí chvost, muškátová bylina, kodice, koda
  • Čeleď: hluchavkovité

Popis byliny

Šalvěj lékařská je vytrvalou léčivou bylinou, která roste jako polokeř s výškou od 20 až do 80 cm.Šalvěj má přímé, nevětvené lodyhy. Ty jsou ve spodní části zdřevnatělé a nafialovělé. Jinde nabývají šedivě zelené barvy. Lodyha má čtyřhranný profil, stejně jako mladé listy je jemně plstnatá.

Sametově hebké listy lodyhu obrůstají vstřícně. Mohou být šedivé, zelené až nafialovělé. Mají jemně svraskalý povrch a podlouhle vejčitý tvar. Jsou vroubkované až celokrajné. Vynikají silnou vůní.Šalvěj kvete v květnu až červenci. Modrofialové dvoupyské květy vyrůstají z paždí horních listů a vytvářejí lichopřesleny.

Plodem je tvrdka.

Na léčivé vlastnosti šalvěje odkazuje již její latinský název. Pochází z řeckého „salvare“ ve významu „vyléčit“.

Výskyt a pěstování

Šalvěj lékařská pochází ze Středomoří. Dodnes volně roste ve Francii, Španělsku nebo v Itálii. Osídluje zejména suché vápencové svahy a skály.U nás se pěstuje jako jednoletá nebo víceletá bylina. V teplejších polohách zplaňuje. Šalvěj potřebuje dostatek tepla a slunce, vyhovují jí chráněná stanoviště a sušší, propustná půda, nikdy ne kyselá.

Vysévá se do skleníku v březnu a v dubnu, v květnu se přesazuje ven. Množí se i dělením trsů nebo řízkováním.

Léčitelství

Droga obsahuje vonné silice s hlavními složkami v podobě mírně toxického thujonu, slaviolu, kafru nebo cineolu.

Šalvěj je také zdrojem tříslovin, saponinů, hořčinů, pryskyřic, vitamínů skupiny B, vitamínu P a dalších hormonálně účinných látek.V léčitelství se uplatňuje zejména kvetoucí nať, sbírá se v květnu až červnu.

Seřezává se asi 10 cm nad zemí. Suší se v tenké vrstvě. Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 35 °C.

Sklízet se dají i samotné listy. Čerstvé, sušené nebo zamrazené slouží jako koření. Skýtají nahořklou chuť a kořenitou vůni. Dochutí různé druhy masových pokrmů, paštiky, sekanou apod. Hodí se ke skopovému nebo telecímu masu, také divočině nebo rybám. Šalvěj najdeme i v receptech na bylinková másla, domácí sýry nebo dušenou zeleninu.

Léčivé účinky šalvěje

  1. – má protizánětlivé, antibakteriální, protivirové a protiplísňové vlastnosti- příznivě ovlivňuje činnost žaludku a žlučníku- působí močopudně- oživuje krevní oběh- posiluje nervy, zlepšuje paměť
  2. – je prospěšná při onemocnění dýchacích cest
  3. – tlumí pocení

– pomáhá při gynekologických potížích a zánětech močových cest- vně působí jako dezinfekce

Podávání a užití

Vnitřní užití

Šalvěj lékařská v léčitelství nachází uplatnění především jako čajový nálev (1 – 2 čajové lžičky drogy na šálek vroucí vody, nechá se louhovat cca 10 min.), popíjí se 1 – 2 šálky denně, nejdéle týden. Obdobně poslouží i prášek ze sušených listů, ten se podává na špičku nože 3x denně.

V podobě alkoholové tinktury se šalvěj užívá po 20 kapkách 3x denně, jako víno (recept níže) se užívají 1 – 3 polévkové lžíce denně. Ve vyšších dávkách šalvěj hrozí poškozením jater, při předávkování také pseudoepileptickým záchvatem. Proto se nikdy nepodává dlouhodobě. Šalvěj není vhodná pro těhotné nebo kojící ženy. Mj.

také omezuje tvorbu mateřského mléka.

V čajových směsích se šalvěj často kombinuje s heřmánkem, také s řebříčkem nebo přesličkou, levandulí a mátou.

Vnější použití

Dezinfekční vlastnosti šalvěje se uplatňují v kosmetice. Odvar ze šalvěje lze využít jako vlasovou vodu proti lupům a padání vlasů nebo jako pleťovou vodu na problematickou pleť. Poslouží i jako bylinná koupel.

V podobě obkladu se šalvěj užívá při kožních poraněních nebo bodnutí hmyzem. V neposlední řadě bylina slouží jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní, bolestech v krku, zahlenění, ale i krvácení dásní nebo aftech.

Šalvějové víno – recept

Na 1 l vína budeme potřebovat cca 70 g sušených listů šalvěje. Listy naložíme do vína a uzavřeme, abychom vše nechali louhovat 10 dnů. Poté přecedíme. Víno dle tohoto receptu posiluje nervy, ale pomůže zvládat například i příznaky klimakteria.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Šalvěj lékařská – zažehná bolest v krku i žaludeční problémy

Trápí vás bolesti v krku? Máte neklidné zažívání spojené se střevními problémy? Vzpomeňte si na šalvěj lékařskou, kterou možná máte i doma ve své lékárničce. Šalvěj se stejně jako třeba heřmánek nebo řepík nejvíce používá k přípravě odvarů a kloktadel. Ta dokáží zmírnit průběh zánětlivého onemocnění a jsou tak vhodným doplňkem k naordinované léčbě.

O šalvěji lékařské

Léčivé účinky šalvěje nejsou žádnou novinkou, ba naopak se spojují s mnohaletou tradicí. Problémy, které šalvěj pomáhá řešit, jsou v mnoha případech známé již z léčitelství a babských rad.

Šalvěj lékařská se běžně využívala už ve starověké Persii, v Číně nebo v Egyptě. Své využití nachází nejen v lidovém léčitelství, ale také v naší kuchyni, kde se dá použít při přípravě mnoha různých pokrmů. V našem článku se dozvíte, jaké léčivé látky šalvěj obsahuje, při jakých problémech ji užívat nebo jak si ji doma snadno vypěstovat.

Samotné jméno šalvěje je odvozeno od jejího latinského názvu Salvia, který pochází z řeckého slovesa „salvare“, což v překladu znamená „léčit“.

V průběhu let se totiž tato trvalka rozšířila z Malé Asie až na východ Středomoří. Dnes se zcela běžně vyskytuje v Řecku, v Itálii, ve Francii nebo Španělsku.

Zatímco doma ji budete pravděpodobně pěstovat v květináči umístěném na okenním parapetu, zde přirozeně roste na skalách a svazích.

Šalvěj a její účinky na zdraví

Šalvěj lékařská, kterou charakterizuje silná, kořenitá a hořká vůně, se užívá vnitřně i zevně. 

Nejznámější je její použití jako vnitřní dezinfekce, kdy je vhodná při zánětech a bolestech krku, ústní dutiny, drobných poraněních v ústech nebo při problémech se zuby.

Jelikož se u ní prokázaly antibakteriální a antiseptické účinky, můžete ji v kombinaci s vhodnými léky užívat již při prvních příznacích onemocnění. Bolest krku je typická pro chřipku, angínu i nachlazení.

Bolesti zubů akutního charakteru často značí různé záněty v ústech. Spojují se také se stavy po vrtání nebo trhání zubů.

Šalvěj působí nejen jako dezinfekce. Pro vnitřní užívání je vhodná i tehdy, když vás trápí potíže s trávícím traktem. Dokáže zklidnit žaludek, střeva a zamezit nadýmání.

Látky obsažené v šalvěji také brání nadměrnému pocení, klidní nervy, pomáhají při problémech se stresem či s nespavostí. Pocení se spojuje nejen s virózami, ale třeba i s menstruačními potížemi nebo s klimakteriem.

I zde můžeme šalvěj lékařskou jen doporučit.

Zajímá vás i zevní použití této léčivky? Zde vám přijde vhod na různé oděrky a špatně se hojící rány na kůži, které mohou velmi potrápit. Řeší také lupy ve vlasech, plísně a mykózy (včetně těch gynekologického charakteru). Zde rovněž působí jako dezinfekce a je báječným podpůrným prostředkem při používání zevních mastí a krémů.

Šalvěj se pro své pozitivní účinky přidává také do různé kosmetiky. Najdete ji například v ústních vodách, zubních pastách a v kosmetice určené pro problematickou pokožku postiženou akné. Přidává se také do mastí na ekzémy nebo na opruzeniny.

Prospěšné látky obsažené v šalvěji

Z prospěšných látek šalvěj obsahuje například vitamíny skupiny B, jejichž nedostatek se projevuje únavou, podrážděností, špatnou pokožkou, nechutenstvím nebo třeba i křečemi v dolních končetinách.

Dále obsahuje estrogenní hormony (pro které je vhodná i při gynekologických potížích) nebo salviol, cineol a thujon – jedná se o silice s protizánětlivými a baktericidními účinky.

Stejně jako u mnoha dalších bylin se v ní nacházejí třísloviny, které jí propůjčují charakteristickou hořkou chuť. Mají stahující a protizánětlivý účinek.

Z dalších látek jsou v šalvěji obsažené kyseliny oxyterpenové a amid nikotinové.

Na co si dát při užívání pozor

Šalvěj lékařská se nedoporučuje k dlouhodobému užívání. Obsažená silice thujon totiž v našem organismu působí omamně až toxicky. Jestliže se šalvějí předávkujete, může se dostavit pseudoepileptický záchvat. Dostanete do stavu opojení, které provází zimnice a návaly horka, nevolnosti, zvracení až ztráta vědomí.

Z minulosti jsou doloženy případy, kdy se užívání thujonu pro mnoho lidí stalo osudným. Uvádí se však, že by bylo potřeba dávkovat zhruba 15 gramů této drogy, aby se u vás takový stav dostavil.

Běžné denní doporučené množství šalvěje nepřekračuje 3 šálky odvaru.

Šalvěj se neužívá jako prevence, ale pouze při akutních obtížích nebo ještě pár dní po jejich odeznění – doba konzumace tak běžně netrvá déle než 14 dní.

Jelikož látky obsažené v šalvěji mohou snižovat tvorbu mateřského mléka, nedoporučuje se tato bylinka ani budoucím a kojícím maminkám. Zde je možné šalvěj používat pouze zevně. Pokud však chcete kojení už ukončit, můžeme vám ji naopak doporučit.

Budete mít zájem:  Batrafen vaginální krém – příbalový leták

Pěstování šalvěje lékařské

Šalvěj lékařskou si můžete vypěstovat na své zahrádce nebo ji koupit již usušenou v lékárně. Pro používání je vhodná jak šalvěj čerstvá, tak i sušená nebo mražená. Ze šalvěje se využívá celá nať nebo pouze její listy. Chcete si ji sami vypěstovat? Na následujících řádcích vám poradíme jak na to.

Nejlépe uděláte, když ji budete pěstovat ze sazenice, kterou si zakoupíte na trhu nebo v květinářství. Při řádné péči vám z ní vyroste mohutný keřík, který může být vysoký až 50 cm.

Standardně se však její výška pohybuje kolem 20 až 25 cm, jelikož naše podmínky jí tolik neprospívají jako podmínky její domoviny.

Listy šalvěje mají podlouhlý nebo vejčitý tvar a jsou poseté drobnými vroubky.

Šalvěj můžete sklízet po celou vegetační dobu – tedy od začátku května až do průběhu července. V červnu až červenci můžete pozorovat květy ve výrazné fialové barvě. Barva samotných listů a nati by měla být zelená až stříbrošedá.

Její listy se sbírají ještě před květem, poté už nemají tak výrazné léčivé účinky. Dobré je šalvěj sbírat za sucha, jinak hrozí, že by její listy zhnědly. Následně je můžete spotřebovat čerstvé nebo usušit. Při sušení nepřekračujte teplotu 35°C, jinak byste se připravili o prospěšné látky.

Měli byste sušit mimo ostré sluníčko a v dobře větrané místnosti. Dá se používat celá nať nebo se z ní listy dají po uschnutí odrhnout. K sušení můžete využít například i stále oblíbenější sušičky potravin. Pokud se šalvěj rozhodnete zamrazit, využijte na to formičky na led.

Vytvoříte si tak praktické bylinkové kostky. 

Jak připravit šalvěj lékařskou

Pro přípravu nálevu se použijí přibližně 2 až 3 lžičky sušené bylinky a ty se zalijí 250 ml vroucí vody. Šalvěj se nechá vylouhovat zhruba 15 minut.

Poté je odvar vhodný jak pro vnitřní užívání jako čaj (zde se obvykle dávkuje 1 až 3 šálky denně ), kloktadlo i k přípravě obkladů. Pokud chcete zabránit pocení, doporučujeme pít čaj po lžičkách v průběhu celého dne.

Když se potíte pouze v noci, dejte si šálek studeného čaje před usnutím.

Z šalvěje se dále připravuje tinktura, na kterou budete potřebovat zhruba 50 g řezané šalvěje a 500 ml destilátu. Vše smícháte a uzavřete do lahve. V této formě necháte odpočívat 10 dní ve tmě při pokojové teplotě, pouze občas protřepete. Tato tinktura je rovněž vhodná proti pocení.

Když chcete zamezit zažívacím problémům, doporučuje se rozdrtit listy šalvěje a vzniklý prášek užívat třikrát denně v množství, které se vejde zhruba na špičku nože. Rozdrcená šalvěj se využívá také v kuchyni. Perfektně se hodí jako koření na maso, do omáček nebo na sýry.

Na zevní použití je šalvěj lékařská vhodná také do koupele. Pokud si nechcete kupovat speciální pěnu, dávkujte zhruba 200 g šalvěje na 1 litr vody. Nať zalijte horkou vodou či povařte, nechte vylouhovat a poté ji přidejte do napuštěné vodní lázně. Tímto způsobem šalvěj lékařská pomáhá při nemocech týkajících se nervové soustavy.

Přehled pozitivních účinků

  • pomáhá při bolestech krku, zubů a ústní dutiny
  • působí protizánětlivě (proti bakteriím, virům, plísním)
  • je vhodná při trávicích potížích
  • její užívání zamezuje nadměrnému pocení
  • pomáhá při problémech s menstruací a v klimakteriu
  • uklidňuje, řeší stres a nespavost
  • je účinná na oděrky, opruzeniny, špatně se hojící rány
  • řeší lupy ve vlasech a mykózy

Jak pěstovat šalvěj, voňavé koření i léčivou bylinku v jednom

ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ: Jak vypěstovat léčivou bylinku i koření v jednom Šalvěj lékařská je bylinka spojená s věčným mládím a zdravím. Aromatické, sametově hebké zelenostříbřité lístky jsou trpké až svíravě nahořklé, ovšem jejich protizánětlivé, antivirotické a antiobiotické účinky tenhle chuťový nedostatek spolehlivě přebijí. Její lístky můžeme použít při nachlazení i špatné náladě, můžeme je přidat jako koření k rybám a všem druhům masa. Po promnutí mezi prsty zajímavě voní. A navíc její rozmanité formy s barevnými listy oživí zelenou bylinkovou zahrádku. Poradíme, jak šalvěj lékařskou pěstovat na zahradě nebo v nádobách a prozradíme recepty, jak ji jako aromatické koření využít při vaření. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je multifunkční bylina. Obsahuje především silice s různým podílem cineolu, thujonu, kafru, borneolu a salviolu, třísloviny, triterpenoidy, hořčiny, laktony, saponiny, pryskyřice, vitaminy řady B a fytoestrogeny. Sušená šalvěj má silnější účinek než čerstvá.

ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ (Salvia officinalis) je multifunkční bylina, která má protizánětlivé, antivirotické a antiobiotické účinky

Protizánětlivé účinky šalvěje lékařské se dají velmi dobře využít při chorobách z nachlazení, výluh (1 lžička sušených či 1 lžíce čerstvých lístků šalvěje zalijeme 250 ml horké vody, necháme asi 5 minut vyluhovat, scedíme) působí silně potopudně, mírní bolest v krku a usnadňuje odkašlávání. Především v klimakteriu se využívá se její schopnosti čelit psychickému rozladění, napětí a melancholii, protože posiluje nervovou soustavu. A navíc omezuje návaly.

Šalvěj zlepšuje trávení, zabraňuje průjmům a povzbuzuje chuť k jídlu. Harmonizuje střeva, žaludek, žlučník a menstruační cyklus. Ve vysokých a dlouhodobých dávkách působí šalvěj toxicky.

Při užívání ve vodním výluhu či odvaru problémy nehrozí. Toxicitu vykazují zejména alkoholové a olejové výluhy, když přeženeme přípustné množství. Naprosto nevhodná je šalvěj pro těhotné a kojící ženy.

 

Odvar ze sušené nebo čerstvé šalvěje (stačí nechat projít lístky šalvěje krátce varem a nechat 1 minut vyluhovat) můžeme využít jako kloktadlo, které pomáhá při bolestech v krku a navíc dezinfikuje ústní dutinu; je to dobrá prevence proti kazivosti zubů, zbavení se aftů, ale také paradentózy.

Zevně se šalvěj užívá ve formě odvaru (při zánětech sliznice v ústech a krku, zánětech mandlí, hnisání zubů, krvácení dásní, uvolnění zubů, astmatu, bronchiálních katarech), masti (bodnutí hmyzem), obkladu (při diabetu, srdeční slabosti a bolesti hlavy) či koupele (např. pro lidi se slabými nervy a ženy s nemocnou dolní částí těla).

 

Šalvějový sirup proti kašli

Ingredience

  • 300 g čerstvé šalvěje lékařské
  • 1 l vody
  • 1 kg cukru (může být i o něco méně)
  • 4 lžíce citronové šťávy
  • špetka skořice

Příprava

Šalvěj povaříme asi 2 minuty v 1 l vody. Sejmeme, zakryjeme a necháme 24 hodin vyluhovat. Pak scedíme, přidáme cukr a pomalým vařením odpařujeme do konzistence sirupu. Nakonec přidáme citronovou šťávu a špetku skořice. Důkladně promícháme. Sirup skladujeme v chladničce.

Užití

Užíváme při kašli a nachlazení 1 lžičku třikrát denně. Vždy dobře zapijeme nebo přidáme přímo do čaje či jiného nápoje. Šalvějový sirup není určený k trvalému užívání. Velmi dobře odstraňuje zahlenění, usnadňuje odkašlávání, mírní chrapot.

Recept na šalvějový sirup proti kašli

10 pravidel pěstování šalvěje lékařské

  1. Šalvěj můžeme pěstovat v nádobách, ale lépe prospívá na venkovním záhonu. Šalvěj lékařská je trvalý polokeř s metlovitě rozvětveným stonkem a oválnými, stříbřitě našedlými listy, zespodu postupně dřevnatí, dorůstá do výšky 70–80 cm. Kvete nafialovělými květy.
  2. Šalvěj vyžaduje lehkou, kyprou, dobře propustnou hlinitopísčitou půdu.

    Daří se jí i na suchých a na živiny chudých půdách. Aby co nejlépe rostla, potřebuje slunné a chráněné místo. Nepohrdne vápněním. Šalvěj nemá ráda hnojení čerstvým hnojem.

  3. Šalvěj odolává mnoha škůdcům a chorobám a navíc je spolehlivou ochránkyní především košťálovin (zelí, brokolice, květák, kedlubna) před běláskem zelným a před slimáky, kterým prostě nevoní.

     

  4. Šalvěj můžeme předpěstovat, musíme začít už začátkem března, aby měly rostlinky dost času zesílit. Semínka šalvěje rozhodíme na výsevní substrát smíchaný s jemným pískem, mírně zasypeme a přitlačíme. Výsev udržujeme vlhký. Vzešlé rostlinky dvakrát přepichujeme.

    Předpěstované sazeničky vysazujeme v druhé polovině května, když už nehrozí mrazíky, na venkovní záhon zhruba 40 cm od sebe.

  5. Šalvěj se dá také pěstovat přímým výsevem semen na záhon od dubna do května nebo v září. Vysejeme je 1–2 cm hluboko, do řádků vzdálených 40–60 cm. Během klíčení pravidelně zavlažujeme.

    Jakmile rostliny vyklíčí a zesílí, vyjednotíme je na vzdálenost asi 40 cm.

  6. Šalvěj je možné množit také vegetativně, především kultivary s barevnými listy. Asi 8 cm dlouhé vrcholové řízky dobře zakoření v substrátu na řízkování. Další způsob je hřížením, když spodní větvičky ohneme k zemi, přichytíme a zahrneme zeminou..

    Od mateřské rostliny ji oddělíme až po vytvoření kořenového systému. 

  7. Při pěstování v nádobách dodržujeme základní zásadu, že do jednoho květináče patří jedna rostlina. Dbáme na to, aby květináč se šalvějí byl na místě, kde je stále dostatek světla. Nepotřebuje ani příliš výživnou zeminu, ani častou zálivku. V nádobě má šalvěj životnost zhruba 3 roky.

  8. Na zálivku není šalvěj vůbec náročná, spíše naopak musíme dávat pozor na přemokření, především když je chladno. Šalvěj nesnáší mrazy, proto ji na zimu musíme zakrýt pečlivě chvojím, aby nevymrzla. Pokud budeme o šalvěj správně pečovat,vydrží krásná až 7 let. Doporučuje se po 4 letech přesadit na jiné místo.

    Na jaře, když odstraníme chvojí, je potřeba šalvěj okopat a pohnojit trochou kvalitního kompostu.

  9. Konce výhonků šalvěje často zaštipujeme, abychom podpořili kompaktní růst rostliny. Důležité je hluboké seřezávání starších dřevnatých větviček. Rostlina rychle znovu obrazí. Po odkvětu suché květy ostříháme, aby se rostlina zbytečně nevysilovala tvorbou semen.

  10. Čerstvé lístky šalvěje můžeme sbírat kdykoliv, nejlépe ale těsně před rozkvětem během slunečných a suchých dní okolo poledne. To totiž obsahují nejvíce éterických olejů. Celou nať sklízíme dvakrát do roka, uřízneme ji zhruba 10 cm nad zemí. Listy usušíme při teplotě okolo 30 °C. Sušené šalvějové lístky jsou šedozelené a plstnaté.

ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ: pestrolisté kultivary oživí převážně zelenou bylinkovou zahrádku

Co asi dělám špatně, že nám šalvěj chřadne

Listy žloutnou

Pravděpodobně ji zbytečně moc zaléváme a v přemokřené půdě pak postupně uhnívá. Jestliže žloutnou listy šalvěje pěstované v nádobě, nemá rostlina dostatek místa pro kořeny a musíme ji přesadit do většího květináče.

ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ se dá dobře pěstovat na zahradě i v nádobách

Šalvěj v kuchyni

Šalvěj lékařská se používá jako koření. Hodí se do zeleninových omáček, polévek, omelet a zapékaných pokrmů. Vynikající je zejména při přípravě masa, kdy stačí na jednu porci zhruba jeden lístek šalvěje. Aby byla chuť co nejlepší, lístek nasekáme, smícháme s olivovým olejem a maso spolu s dalším kořením naložíme.

S kouskem šalvěje zvlášť dobře chutnají ryby, králík, drůbež, jehněčí a skopové maso, zvěřina, vepřové i hovězí. Velmi často se také využívá při výrobě domácích paštik. Tahle výtečná bylinka si také skvěle rozumí s dýní, hodí se do rizota, k těstovinám, gnocchi či raviolám.

Dokřupava smažené šalvějové listy jsou výtečné jako skvělá chuťovka místo chipsů, ale hodí se i na ozdobu různých jídel.

S kouskem šalvěje zvlášť dobře chutnají ryby

Dekorativní kultivary šalvěje lékařské

Pestrolisté kultivary šalvěje lékařské oživí převážně zelenou bylinkovou zahrádku. Disponují stejným aroma i všemi léčivými účinky jako klasická šalvěj.

Šalvěj lékařská 'Purpurascens'

Vyznačuje se podlouhle eliptickými fialovými až tmavofialovými listy se stříbrným nádechem, jsou jemně plstnaté.

Šalvěj lékařská 'Purpurascens'

Šalvěj lékařská 'Icterina'

Kultivar je charakteristický dekorativními, žlutozelenými nepravidelně panašovanými listy.

Šalvěj lékařská 'Icterina'

Šalvěj lékařská 'Tricolor'

Vyniká podlouhle eliptickými listy, které mají nejdříve po narašení purpurovou barvu. Postupně získávají typické šedozelené zabarvení, růžové okraje blednou až nakonec přejdou do krémové barvy.

Šalvěj lékařská 'Tricolor'

Mohlo by vás ještě zajímat: 

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Šalvěj, máta, meduňka – bylinky plné vůně a chuti z domácí zahrádky

Milovníci čaje nedají na vlastnoručně vypěstované bylinky dopustit. Lahodný nápoj vykouzlíme jak z máty a meduňky, tak i z lístků šalvěje.
Foto: Adéla Taitlová (9x), Právo

Není nutné, aby rostly na záhonu určeném pro bylinky. Stejně úspěšné je pěstování společně s trvalkami a letničkami, ale také ve starém hrnci nebo volně podél štěrkové cestičky.

Vyhradíme pro ně takové místo, kde budou vždy na dosah. Jejich vůně, na rozdíl třeba od tymiánu a levandule, totiž nestoupají k nosu jen díky polednímu horku, ale teprve až po promnutí mezi prsty. Voňavé esence nám napoví, jak bylinky chutnají.

K sušení sbíráme jednotlivé listy i celé lodyhy. Nejlépe před rozkvětem a za slunečného počasí, kdy obsahují nejvíce silic.

Všechny tři druhy uplatníme v kuchyni i v domácí lékárničce, ať už sklizené za čerstva, nebo usušené.

Šalvěj lékařskou (Salvia officinalis) můžeme směle prohlásit za královnu mezi bylinkami. Je to takový všelék, hlavně díky vysokému obsahu silic, které působí protizánětlivě.

Nahořklá vůně ani chuť nemusí být každému hned příjemná, ale dá se na ně rychle přivyknout. Urostlý šalvějový polokeř je chloubou každého zahrádkáře. Šedoplstnaté listy pěkně doplňují květinová rabátka, dobře se vyjímají i ve smaltovaném škopíku.

Bohatá fialová květenství navštěvují včely a čmeláci. Šalvěj najdeme stejně jako mátu s meduňkou v čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Listy odvozených kultivarů zdobí fialová barva nebo krémové či žluté žíhání.

Šalvěj lékařská se dobře cítí v květináči. Nesmí však vyschnout, ani stát v mokru, jinak brzy zahyne.

Pěstování: Bylinka pochází z jižní Evropy, miluje teplo a slunce. Zastíní-li ji mohutnější rostlina, vytvoří slabé, řídké výhony. V jiné než dokonale drenážované půdě se jí nedaří. Při nedostatečné zálivce docela rychle usychá, v mokru žloutne a zahnívá.

Prospívá jí jarní přihnojení vyzrálým kompostem. Ani sebelepší péče jí však nezajistí dlouhý život. Na zahradě vydrží něco okolo tří až pěti let, pak zachází nebo příliš zdřevnatí. Pomůže, když ji po odkvětu a na jaře seřízneme podobně jako levanduli. Nikdy nezasahujeme do starého dřeva! V zimě může namrznout, téměř vždy však znovu obrazí. Šalvěj množíme bylinnými řízky.

Odběr bylinných řízků je snadnou a spolehlivou cestou, jak si krátkověkou šalvěj namnožíme do zásoby.

Využití: Listy sbíráme celé léto. Před zimou na rostlině necháme dostatek nových výhonů, aby nezmrzla. Chuťově podporují pokrmy z ryb, vepřového a kuřecího masa. Udušené na másle výborně chutnají s těstovinami a ve slaných koláčích.

Z čerstvých nebo sušených listů zase uvaříme léčivý odvar. Komu by přišel moc hořký, zjemní ho lžičkou medu.

O rozmanitosti mát se můžeme přesvědčit každý rok na bylinkových slavnostech, které pořádají mnohá zahradní centra. Dávno nejde jen o mátu peprnou (Mentha x piperita) či klasnatou (M. spicata), jejichž vůně i chuť připomínají mentolovou žvýkačku.

Dnes můžeme svoje čichové a chuťové buňky rozmazlovat díky mátě citronové, pomerančové, jablečné, broskvové, jahodové, ananasové, dokonce i čokoládové, fíkové či banánové. Většina z nich má listy zelené, ale mohou být i nažloutlé, krémově panašované nebo s kakaovým přelivem.

Máta má jednu nectnost. Bujně se šíří. Aby nezaplevelila záhon, vysadíme ji do větší nádoby. Nutná je pravidelná zálivka.

Pěstování: Skoro všechny máty rostou bujně, až tak, že dokážou zaplevelit záhon během jediné sezóny. V šíření dužnatými podzemními výběžky je omezíme buď pravidelným, ale pracným okopáváním, nebo kořenovou zábranou.

Praktické je pěstování ve větší nádobě, ideálně dřevěném rozpůleném sudu, v němž zemina nevysychá tak rychle jako v terakotovém květináči.

Jen máloco v létě osvěží tak jako voda s ledem, plátky citronu a mátovými listy. Je jen na nás, jestli sáhneme po mentolové nebo třeba banánové, báječně chutnají všechny.

Máty potřebují stabilně vlhkou kompostovou zeminu, jinak strádají a stávají se náchylnější k napadení mšicemi a rzí. Porostou všude, kromě temných zákoutí. Většina je mrazuvzdorná, ovšem nově vyšlechtění kříženci, např. máta banánová, potřebují zazimovat v chladné místnosti.

Na podzim trsy seřízneme k zemi, aby na jaře měly dostatek prostoru pro nové rašení.

Rozkvetlé bylinky se chvějí pod bzukotem opylujícího hmyzu. Snímek dokládá, jak moc jsou květy máty klasnaté oblíbené u včel.

Využití: Listy trháme po celou sezónu. Čerstvé je uplatníme do pomazánek, na vařené brambory, k jahodám se šlehačkou a k masu, zejména jehněčímu. Tvoří nedílnou součást kubánského nápoje mojito. V létě z nich připravíme osvěžující ledovou vodu s citronem.

Ovocné variety podtrhují chuť ovocných salátů, koláčů, zmrzlinových pohárů či mléčných koktejlů. Z právě sklizených či sušených listů připravíme výborný čaj, do něhož se báječně hodí špetka hřebíčku.

Citronelka, lemonka, medovka — i takto poeticky se říká meduňce lékařské (Melissa officinalis), jedné z nejaromatičtějších zahradních bylinek. Příhodné by bylo i označení zelený dobyvatel, protože se čile šíří semínky, která po odkvětu vytrousí.

Zdivočelé meduňkové porosty vypadají úžasně, avšak na omezeném prostoru květenství záhy po zavadnutí raději odstraníme. Jako každá jiná opadavá trvalka přezimuje v kořenech pod zemí, na jaře obráží mladými, jasně zelenými lístky s vrásčitou texturou. Dožívá se vysokého věku. K dostání jsou atraktivní kultivary se zlatými a zlatě panašovanými listy.

Meduňka se usídlila ve štěrku podél kamenné obruby a skvěle se jí tu daří. Mulč z oblázků totiž udržuje zeminu optimálně vlhkou.

Pěstování: Nenáročná a přitom spolehlivá meduňka patří mezi oblíbence zahrádkářů a včelařů. Včely jejich drobné bílé kvítky zbožňují. V bylinkových spirálách jí vyhradíme nejníže položené místo, kde se zdržuje vlhkost. V suchu skomírá, proto se jí nedaří v malých květináčích. Ráda se sluní, ale bez problémů roste i ve světlém stínu pod řídce olistěnými dřevinami.

Nezklame ani na plochách vysypaných štěrkem. Když půdu občas obohatíme organickou hmotou, naroste trs klidně až do pasu. Unaveně vyhlížející rostliny seřízneme a důkladně zavlažíme, vytvoří nově olistěné kompaktní chomáče. Meduňku lze stejně jako mátu namnožit vrcholovými řízky zakořeněnými ve sklenici s vodou.

Pečlivě usušené listy vydrží v neprodyšných skleněných dózách velmi dlouho. V zimě přijdou bylinné výluhy vhod.

Využití: Listy sklízíme od jara do podzimu. Nejlépe chutnají za čerstva v ledových nápojích, ovocných salátech. Nahrazují citronovou kůru v koláčích a sušenkách.

Každý by měl ochutnat uvolňující meduňkový čaj, jehož citrusové aroma znásobíme sušeným kardamomem. Máme-li v úmyslu meduňku sušit, nasbíráme ji těsně před rozkvětem, kdy jako většina bylinek obsahuje nejvíce silic.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector