Jahodník obecnýFragaria vesca L.
Výskyt:
Jahodník roste na pasekách, mezích, slunných stráních a ve smíšeném lese.
Popis:
Vytrvalá bylina z čeledi růžovitých s bílými pětičetnými květy a trojčetnými dlouze řapíkatými listy, dorůstající 10 až 20 cm výšky.
Sbíráme:
Sbíráme listy i s řapíkem (květen – září)
Účinné látky:
Listy jahodníku obsahují třísloviny, organické kyseliny, vitamín C a minerální látky.
Použití:
- Působí močopudně,
- regulují tvorbu žluče,
- staví průjmy
- a hojí rány.
Léčivé jsou i plody pěstovaných a planých jahodníků
Plody – jahody:
jahody jíme čerstvé, vyzrálé a neslazené
- při cukrovce,
- překyselení žaludku,
- chudokrevnosti,
- revmatizmu,
- na pročištění krve,
- proti žlučovým kamenům ,
- ledvinovým kamenům,
- močovým kamenům;
slazené s mlékem nebo smetanou
- na posílení nervů,
- na posílení srdce
- a při nedostatku vitamínu C.
Čaj (nálev):
Pijeme 2 šálky denně při
- chorobách jater,
- chorobách ledvin,
- při revmatizmu,
- horečnatých onemocněních
- a na pročištění krve.
- Zevně při
- Podobné i pročišťující účinky mají i listy ostružníku a maliníku.
- – 2 lžičky řezaného sušeného listu nebo listu, květu a kořene – na 1/4 vody.
- Povaříme 10 minut a necháme 15 minut ustát.
Denní čaj:
1 lžička jahodníkových listů na ¼ l vody – přelijeme vroucí vodou a necháme 15 minut ustát.
Lesní čaj:
- 1 díl jahodníku (list),
- 1 díl ostružiníku (list)
- 1 díl maliníku (list).
Listy necháme několik dní spěchované zavadnout, teprve pak dosušíme. 2 lžičky na ¼ l vody – přelijeme vroucí vodou a necháme vychladnout. Pijeme naráz nalačno a večer po jednom šálku.
Jahody
07. Šťáva z bobulovin
Upozornění
Je pochopitelné, že při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře.
Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky.
Autoři nemohou ručit za následky vyplývající ať už ze správného, či nesprávného použití metod a receptů, které jsou prezentovány.
Jahoda, jahodník jako bylinka – účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití
Jahodník obecný (fragaria vesca) neboli zemnice – kdo by neznal a neměl rád toto ušlechtilé ovoce, k jehož vynikající chuti se přidává i krásný vzhled? Pěkné a působivé jsou především plody, ale ani listy se svým tvarem nedají v kráse zahanbit. Avšak pozor, k léčebným účelům používáme výhradně lesní jahody.
Účinky rostliny:
Účinky rostliny:
- dna
- cévní nemoci
- hemoroidy
- chudokrevnost, anémie, blednička
- průjem
- záněty v těle
- zadržování vody v těle – močopudný účinek
- zlepšuje trávení
- zlepšuje konzistenci stolice
- detoxikace – „čistí krev“
Všechny zahradní jahody jsou z tohoto hlediska pouze prázdnou dobrotou. Jahodníkové lístečky se sbírají hned zjara, dříve než rostlina začne kvést, ale nejpozději do začátku kvetení. V té době jsou ještě pěkně svěže zelené a plné účinných látek. Listová droga (bylina) se dá koupit i v lékárně a v drogerii. Mnohé recepty doporučují fermentaci listů, které se potom více podobají ruskému čaji. Jde o zahřívání. Profesionální bylinkáři to ale nedoporučují – fermentace snižuje účinné šíly jahodníku. Chvála jahodového čaje nemá konce, protože čaj je nejen lahodný a chutný, ale i mimořádně zdravý. Proslulý botanik Linné jím léčil například dlouhotrvající dnu.
Jahodník pomáhá při léčení mnoha chorob, například při průjmech a cévních obtížích, při hemoroidech a zánětlivých onemocněních i při chudokrevnosti.
jeho hlavní přednost spočívá v širokém a všestranném působení na celý organismus. Můžeme jej užívat neomezeně, tím se stává nejdůležitější, zdravotně preventivní rostlinou.
Každý, kdo si chce zachovat zdraví, měl by častěji místo černého čaje nebo kávy vypít jahodový čaj.
Je výborný i samostatně, ještě lepší je však v kombinaci s plody šípku a listy borůvky, maliníku a ostružiníku.
JAHODY: v sezoně je třeba jíst co nejvíce plodů. Známé jsou takzvané jahodové dny – jeden až tři dny jíst jen jahody, které dokáží výborně pročistit a zregenerovat celý organismus.
Plody obsahují značné množství vitaminů (A, B, C), působí mírně močopudně, čistí krev, upravují trávení a stolici. Známe i ojedinělé případy, kdy organismus některých lidí reaguje na jahody vyrážkami a svěděním.
V takovém případě můžeme používat pouze čaj z listů.
Univerzální lahůdkový čaj:
- list jahodníku 5 (dílů)
- plod růže šípkové 3 (dily)
- list borůvky 3
- list maliníku (ostružiniku) 2
- květní plátky růže šípkové 1 (díl)
Dvě lžíce směsi zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme pod pokličkou asi 15 minut vylouhovat. Čaj přecedíme, přidáme šťávu z poloviny citronu a podle chuti osladíme medem, přírodním hnědým nebo hroznovým cukrem. Používáme ho jako konzumní čaj v množstvi podle chuti, po jídle, studený na žízeň a podobně.
Kerblík se hlavně používá v kuchyni, prospívá i trávení
Kerblík třebule je miříkovitá rostlina, kterou zřídka používáme v kuchyni. Tradiční místo má v té středomořské. Po této rostlině sahají i lidové medicíny.
Foto: Pixabay
Kerblík třebule (Anthriscus cerefolium) je jednoletá rostlina s bílými květy, známá i jako třebule pravá. Roste divoce, ale můžete si ji i vypěstovat na záhonku. Je potřeba dávat pozor na záměnu s kerblíkem lesním (Wikipedie), který se nesmí jíst. Kerblík třebule pochází ze Středního východu, ale rozšířila se prakticky na všechny kontinenty.
Nutriční obsah
Listy kerblíku jsou cenné na vitamín C, minerální látky hořčík, železo, fosfor, zinek, selen, obsahují i betakaroten.
Kerblík pro zdraví
Podle tradiční medicíny měl kerblík prohřívat staré (studené) žaludky. Konzumace rostliny zastavovala škytavku. Čaj z listů podporuje trávení. a snižuje vysoký krevní tlak. Lidové medicíny využívají kerblík i na kašel (usnadňuje vylučování hlenu). Kromě toho mírní ekzém, klidní zarudnutí. Odvar lze použít i na obklady očí.
Měli byste vědět
Rostliny z čeledi Apiaceae (i petržel a koriandr) mohou vyvolávat podráždění kůže – týká se vnitřního i vnějšího použití.
Přečtěte si: Audiokniha Kudy do pohody vám dopřeje skutečný relax
Kerblík v kuchyni
Středomořská kuchyně využívá jeho příbuznou chuť estragonu, kombinovanou s petrželkou a sladkost rostliny zase připomíná anýz.
Kombinuje se s rybami, mrkví, pečenými bramborami, přidává se do mletého masa, na kuřata a skvěle chutná v polévkách i smetanových omáčkách.
Poslouží také jako výborná a krásně zeleně vypadající ozdoba chlebíčků. Můžete ho dát všude tam, kam obvykle dáváte petrželku.
Pěstování kerblíku a sklizeň
Kerblík můžete každoročně vysívat na zahrádku od dubna do září. Roste rychle a už zhruba za měsíc si na něm můžete pochutnávat. Má rád lehkou propustnou půdu a polostín. Potřebuje pravidelnou zálivku, nevyhovuje mu přílišné sucho. Pokud vysejete kerblík v září, budete se moct hned zjara těšit na bohatou sklizeň.
Kerblík se sklízí do výkvětu. Pak už ho nesbírejte. Ideální je čerstvý, můžete ho ale i zamrazit. Nesušte.
Zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Kerbl%C3%ADk_t%C5%99ebuleGill Daviesová, Bylinky, Euromedia/Esence, 2016Jekka Mcvicarová, Euromedia – Knižní klub, 2005
Bylinkový speciál: Jahodník obecný
Jahodník obecný patří do čeledi růžovitých. Je to trvalka, která roste běžně ve volné přírodě na osluněných lesnatých stráních a dorůstá výšky 5 až 20 cm. Má přízemní listovou růžici a větvený oddenek.
Listy jahodníku jsou řapíkaté, trojčetné, pilovitě zubaté. Drobné květy jahodníku jsou bílé se žlutým středem a květy mají 5 kališních lístků a 5 bílých lístků. Jahodník kvete od května po celé léto.
Plodem jahodníku jsou drobné nažky na zdužnatělém lůžku.
Využití v kuchyni
Z listů jahodníku se nejčastěji připravuje chutný a osvěžující čaj. Jahodník patří do základní složky většiny čajových směsí, protože má velmi příjemné aroma. Pěstované odrůdy běžného jahodníku zahradního nemají léčivé účinky, proto tyto listy nesbírejte a neužívejte.
Plody jahodníku jsou vhodné na přípravu letních salátů a koktejlů, vyzkoušejte i jahodové víno. V kuchyni využití jahod miluje snad každý a receptů je nespočet. Nejčastěji se používají do sladkých jídel, avšak nejchutnější jsou čerstvé. Pozor, plody jahodníku mohou vyvolat alergickou reakci, lze ji potlačit současným podáváním s mlékem.
Díky příjemnému aroma jsou listy jahodníku obecného používané do voňavých potpourri.
Jak pěstovat jahodník
Jahodník obecný se velmi snadno rozmnožuje šlahouny, které velmi rychle zakořeňují, čímž vznikají nové rostliny. Takto rozmnožujeme na jaře a na podzim. Jahodník si také můžeme vypěstovat ze semen, která ale nezatlačujeme do půdy, pouze je rozsejeme.
Takto vysetá semena zakryjte sklem nebo pěstujte v miniskleníku s regulací teploty, pro klíčení je totiž nutné vytvořit teplo. Jahodníky patří mezi víceleté bylinky.
Na zahrádce pěstovaný jahodník obecný potřebuje humózní, výživnou půdu, s neutrálním pH, proto mu vyberte slunné stanoviště. Snese však i polostín.
Kdy sklízet a jak uchovat
Jahodník se nejčastěji sklízí pro léčebné účely, využívají se z něj listy, kořen i zralé plody. Listy sbíráme nejlépe v květnu, v době počínajícího květu.
Vhodná doba je velmi brzy ráno kolem sedmé hodiny za suchého počasí. Sbírají se hlavně mladé listy světle zelené barvy, které následně sušíme v polostínu. Sušené listy si uchovávají jemné aroma.
Léčebně se využívají také jahody – plody zralé nebo nezralé.
Babské rady
Čaj připravený z listů jahodníku má silně močopudný účinek. Zlepšuje metabolismus a vylučování kyseliny močové, pomáhá při dně a čistí krev. Od průjmových onemocnění pomůže čaj z listů, ale i samotné plody. Jahody pomáhají i při ledvinových kaméncích. Pro krásnou pleť vyzkoušejte smíchat čerstvou jahodovou šťávu z plodů smíchanou se smetanou.
Tuto směs naneste na pleť a o 20 minutách důkladně omyjte. Nepoužívejte, jestliže jste na jahody alergičtí. Plody obsahují vlákninu, pomáhají při zácpě, zlepšují trávení a zahání žízeň. Jahody konzumujte proti překyselení žaludku. Díky obsahu železa pomáhají při chudokrevnosti.
Pověry praví, že těhotné ženy nosily na břiše váček se sušeným jahodníkem, který měl ulevit od těhotenských obtíží.
Listy jahodníku obsahují flavonoidy, quercitrin, třísloviny, vitamín C, silice, draslík a železo. Plody jahodníků obsahují cukry (fruktózu a glukózu), pektiny, organické kyseliny a železo. Účinky jahodníku jsou velmi mírné a je nutné dlouhodobé užívání. Jahodník obecný rozšiřuje cévy, a tím snižuje krevní tlak.
Zlepšuje hypertenzi a zpomaluje srdeční rytmus. Čaj připravený z kořenů a listů jahodníku obecného má velmi příjemné a uklidňující účinky na naše nervy a povzbuzuje organismus. Používá se také jako kloktadlo při zánětech v dutině ústní.
Čaj připravujte z jedné lžičky sušených listů jahodníku obecného, kterou přelijete 250 ml vody a necháte 15 minut odstát.
Jahodník obecný | Žena.cz
- Fragaria vescaLidové názvy: lesní jahoda, jahůdka, malá jahoda, podzemní jahoda, podzemek, zemnice, jahodovník
- Čeleď: růžovité
Popis rostliny
Jahodník obecný představuje trvalku s výškou od 5 do 20 cm.Jahodník, nesprávně také jahodovník, má dlouze řapíkaté, trojčetné listy. Jsou složené z lístků vejčitého tvaru s pilovitě zubatým okrajem. Listy jsou chlupaté, stejně jako lodyha.
Oddenek jahodníku vytváří nadzemní plazivé šlahouny, vyrůstající z úžlabí listů. Slouží pro vegetativní rozmnožování. Od dubna po celé léto zdobí rostlinu drobné, pětičetné, oboupohlavné květy.
Bílé korunní lístky se většinou vzájemně překrývají, obklopují žlutý střed s několika desítkami tyčinek. Květy vytvářejí chudé okolíkové vrcholíky.
Květní lůžko po opylení dužnatí a červená. Označuje se jako jahoda – jde o souplodí drobných nažek umístěných na šťavnatém květním lůžku.
Výskyt a pěstování
Jahodník obecný roste po celém území České republiky, od nížin až po horské oblasti. Dává přednost humózním, mírně suchým až mírně vlhkých půdám. Bohatě plodí zejména na světlinách. Osídluje slunné lesní stráně a paseky, háje, lesní cesty, meze a louky.
Jahodník se díky svým šlahounům rychle rozrůstá, aby vytvářel kompaktní porosty. Pokud se pěstuje na zahrádce, potřebuje humózní, výživnou půdu, nejlépe s neutrálním pH. Bude se mu dařit na slunných stanovištích.
Druhy
Jahodník zahrnuje několik desítek druhů, které rostou zejména v mírném pásmu severní polokoule. Jsou typické dužnatým souplodím s nažkami. Ve šlechtěné podobě představuje jedno z nejoblíbenějších druhů ovoce.
Kulturní forma jahodníku má název jahodník velkoplodý. Léčivé účinky jsou však připisovány zejména jahodníku obecnému.
Z divokých druhů se na našem území vyskytují vedle jahodníku obecného také drobnější jahodník trávnice nebo jahodník truskavec.
Léčitelství
Listy jahodníku obsahují vysoký podíl tříslovin (10 %), také flavonoidy, třísloviny, vitamín C, draslík, železo nebo malé množství silice.
Aromatické látky, železo a další minerály (vápník, fosfor, zinek) najdeme i v plodech, vedle cukrů, pektinů, organických kyselin (jablečná, citronová, šťavelová, salycylová), vitamínů (A, B, C, E) aj.
V léčitelství slouží zejména mladé listy jahodníku, léčebné využití má však i kořen, zdraví prospěšné jsou také samotné jahody.List se trhá i s řapíkem, v době květu. Suší se v tenkých vrstvách, ve stínu, uměle při teplotě do 40 °C. Uchovává se v uzavřené nádobě, v suchu a temnu.
Lesní jahody se konzumují čerstvé, připravují se z nich nejrůznější dezerty, ovocné saláty a koktejly. Uplatní se v receptech na domácí kompoty, džemy, marmelády, víno aj. V teplé kuchyni jsou aromatickou ingrediencí sladkých koláčů a dortů. U citlivých jedinců však mohou vyvolat alergickou reakci.
Léčivé účinky jahodníku
- – má protizánětlivé vlastnosti- podporuje látkovou výměnu- je prospěšný při potížích žaludku a střev- má močopudné účinky
- – pomáhá při zánětech močových cest, chorobách ledvin a dně
- – ulevuje při hemoroidech
- – snižuje krevní tlak
– má svíravé působení- posiluje organismus při rekonvalescenci- zesiluje stahy děložního svalstva- příznivě působí při ženských potížích
Podávání a užití
Vnitřní užití
V léčitelství se jahodník podává především jako čajový nálev z listů (čajová lžička sušené drogy se zalije šálkem vroucí vody a nechá se odstát 15 min.), popíjí se 1 – 2x denně. Má mírně svíravou, nahořklou chuť a lahodné aroma.
Čajový odvar pro posílení organismu, zklidnění nervů nebo pročištění krve se připravuje z kořene jahodníku (2 čajové lžičky drogy se povaří asi 10 min. ve 250 ml vody, nechá se odstát 15 min., popíjí se 1 – 2x denně).Detoxikační vlastnosti jahodníku se využívají ve směsích s ostružiníkem nebo maliníkem.
O příjemné aroma však jahodník obohatí i řadu dalších bylinných směsí.
Jahodník nemá negativní vedlejší účinky.
Vnější použití
Odvar z jahodníku poslouží i jako hojivý obklad. Přikládá se na mokvavé rány, pomáhá také při krvácivých hemoroidech. Jako kloktadlo jahodník údajně pomáhá při zápachu z úst.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
Na jaře mějte pitný režim pestře bylinkový. Jaké vybírat?
„Důležitá je pestrost jídelníčku a tedy i pitného režimu, nejen na jaře, ale po celý rok. Díky ní získává organismus celý komplex látek, které by jinak získat nedokázal. Bylinné čaje jsou výborné. Obsahují vitamíny, fytochemikálie a další, ty tvoří celý komplex látek podporující celkovou obranyschopnost organismu,“ říká nutriční terapeutka Zuzana Douchová.
Neznamená to, že od této chvíle vyměníme vodu za bylinkové čaje. Dát si však jednou či dvakrát denně místo sklenice vody čaj, naše tělo ocení. „Nesmíme zapomínat, že v minulosti se bylinkové čaje nepily jen ve chvíli, kdy někoho skolila viróza, léčil si nachlazení. Pily se denně.“ říká Zuzana Douchová.
Není bylinka jako bylinka
Nic se však nemá přehánět. Je potřeba vědět, že z některých bylinek si můžeme čaj vařit den co den, krásně nás osvěží a neuškodí ani dětem, u jiných je třeba opatrnosti a dbát na stanovené dávkování.
Vždy je vhodné jejich užití konzultovat s lékárníkem, účinky bylin zná, a navíc dokáže upozornit, pokud by se některá ovlivňovala s užívanými léky.
Jak si ozvláštnit pitný režim?
Jaké vybírat?
„S výjimkou neutrálních bylin jako je kopřiva, šípek, jahodník, maliník by jiné neměly být užívány dlouhodobě. Ostatní, včetně směsí, bychom měli užívat obezřetně jako zpestření či lék a pravidelně je střídat,“ uvádí Zuzana Douchová.
Meduňka lékařská – umí skvěle zklidnit a uvolnit. Pomůže i večer, když nemůžete usnout.Kozlík lékařský – čaj si můžete připravit z jeho kořene. Jde o stejnou bylinku, z níž se připravují známé valeriánské kapky.
Třezalka tečkovaná – nazývá se přírodním antidepresivem. Aby se účinky projevily musí se užívat alespoň tři týdny, nikdy však víc než tři měsíce.
Levandule – krásně voní a je známá zklidňujícími účinky, čaj si můžete připravit jen z ní jako jednodruhový, nebo si namíchat domácí směs například s meduňkou.
- Zánět v ústech, bolest v krku
Šalvěj – čaj je výtečný pomocník při virózách a nachlazení, když „sednou“ do krku. Pomáhá ulevit i zánětu dásní a při aftech. Nemusíte jím jen kloktat, po spolknutí upravuje trávení a ulevuje při nadýmání. Ve směsi s levandulí se podle babských receptů bylinka osvědčuje proti nočnímu pocení.
Mateřídouška – nejen příjemně voní a dá se pít, když si chcete udělat příjemný večer, ale zároveň pomáhá na odkašlávání.
Podběl – je další bylinkou na záněty dýchacích cest a uvolnění hlenů. Osvědčuje se i při chronickém zánětu průdušek.
Divizna velkokvětá – přináší úlevu chrapotu, rýmě a zánětu průdušek.
Lipový květ – čaj z něj vypít pěkně teplý a zalézt do postele. Podporuje pocení a tím urychluje léčení.Šípek – čaj ze šípků můžete pít teplý pro zahřátí, studený pro osvěžení.
Je zásobárnou vitamínu C, a to i přesto, že se jej hodně v teplé vodě zničí. Pokud chcete vitamínu zachovat více, můžete drcené šípky namočit na dvě až tři hodiny do studené vody a pak výluh jen lehce zahřát.
Lékořice – kromě mírného zvýšení tlaku má výrazný vliv na metabolismus, upravuje hladinu krevních tuků a podle babských receptů rozpouští ledvinové kamínky.Skořice – čistě skořicový čaj nebude nejlepší, ale můžete špetkou koření ochutit třeba ovocný.
Hloh obecný – má pozitivní vliv na nemoci srdce, zlepšuje jeho prokrvení, upravuje tlak krve.Jmelí – upravuje krevní tlak, doporučuje se při ateroskleróze. Tady je však důležitá opatrnost, bílé kuličky jsou jedovaté. U jmelí je vhodné vsadit na směs od odborníků a konzultovat i užívané léky.
Fenykl – pomáhá malým dětem a úplně stejně pomůže i dospělým. Můžete si připravit čaj, nebo mít v pohotovosti v krabičce semínka a když bude potřeba, pár jich sežvýkat.Máta peprná – ta je klasikou v případě zažívacích obtíží. Vyvarovat bychom se jí však měli v případě, že nás pálí i žáha, problémy by mohla zhoršit.
Řebříček obecný – pomáhá při pálení žáhy při dietní chybě, stejně jako při refluxní chorobě žaludku. Uleví i při pocitech na zvracení.Anýz a kmín – čaj ze známého koření příjemně uleví.
Ideální čas na sběr bylin: svatojánská půlnoc
Zdroj: Archiv ireceptar.cz
24. 06. 2017 | Doba čtení 5 minut
Počátek léta představoval pro naše předky ideální čas na sběr většiny bylin. Věřili, že právě v tomhle období se v nich koncentruje magická síla. Které bylinky se těšily největší oblibě a k čemu je naši předchůdci nejčastěji používali?
Nejlepší bylina je..
Co oblast, to jiná „zaručená“ rostlina. Například kolem Rožnova nedají dodnes dopustit na řepík lékařský (Agrimonia eupatoria).
Kdekoliv se ve vzpomínkách pamětníků setkáme s devaterem kvítí, ani jeho výčet není přesně stanoven.
Často stačilo, aby v čajové směsi bylo zastoupeno právě devět druhů a už lidé věří, že pomůže od kdejaké nemoci a možná navíc přičaruje i lásku.
Velké oblibě se těší mateřídouška. Zdroj: Shutterstock.com / Vojce
Shoda však panuje na tom, že nejúčinnější jsou zeliny nasbírané mezi Jány, tedy mezi svátky Jana Křtitele a Jana Pavla (24. a 26. června).
Samozřejmě v závislosti na místních podmínkách a průběhu vegetace bylo možné rostliny sbírat třeba i pár týdnů před či po svátcích. Sbírat se prý mají mlčky a na devíti různých místech.
Dle pověry vůbec největší léčivou silou vládly ty byliny, které nasbírala mladá nahá dívka o svatojánské půlnoci.
Ctěná a chtěná byla především takto nasbíraná mateřídouška, kterou si u dívek objednávaly budoucí maminky, aby mohly v jejím odvaru poprvé vykoupat miminko.
Dívence měla koupel přinést krásu, chlapečkovi mužnost a sílu. Vhodné bylo také sbírat rostliny v květnu, měsíci Panny Marie, kdy se v přírodě vše probouzí do života a má největší moc.
Květy černého bezu se sbíraly naopak kolem svatodušních svátků, zralé plody pak samozřejmě až na podzim.
Pro zázračné bylinky nemusíte na konec světa
podběl lékařský Zdroj: T. Kašpar / Foto
Pokud se zatoužíte vykurýrovat pomocí bylinek, tak určitě vsaďte hlavně na ty domácí. Vždyť i naši předkové byli odkázáni většinou jen na své nejbližší okolí. I když na jarmarkách se často daly nakoupit ingredience, které doma k mání nebyly.
Vesměs ale užívali bylinky ze zahrádky nebo ty, co rostly za humny, pili vodu ze studánky či mléko od vlastní kravky, na „cizoty“ moc nespoléhali.
A pokud jim ta která bylinka nepomohla, nezlobili se a dál hledali jinou, která jim od jejich trápení pomůže.
- Podběl lékařský (Tussilago farfara) – naši předkové věřili, že kdo spolkne první podbělový květ, který na jaře spatří, vyhne se po zbytek roku bolesti v krku. I nyní je jeho léčivá síla využívána při léčbě kašle a nachlazení. Chutnější a zdravější je ve směsi devatera kvítí.
- dobromysl obecná Zdroj: T. Kašpar / Foto
Dobromysl obecná (Origanum vulgare) – dobromyslí měly být novorozenému Ježíškovi dle legendy vystlány jesličky, aby chránila jeho spánek. Má nezastupitelnou roli v čaji z devatera kvítí, po vypití jejího odvaru se můžete těšit na klidnou a ničím nerušenou noc. - Jahodník obecný (Fragaria vesca) – z jahodníku se nejčastěji sbírají listy, někdy i s květy či zralými plody, které pak dodávají především čajové směsi krásný vzhled.
jahodník obecný Zdroj: T. Kašpar / Foto
- zeměžluč okolíkatá Zdroj: T. Kašpar / Foto
Zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea) – je váženou a v posledních letech čím dál vzácnější léčivou rostlinou, používanou především k léčbě trávicích obtíží. - Smetanka lékařská (Taraxacum officinale) – pampeliška si podobně jako ostatní žlutě kvetoucí rostliny našla své místo v léčbě chorob jater, po dlouhé zimě bývala také příjemným zpestřením jarní kuchyně.
- jitrocel prostřední Zdroj: T. Kašpar / Foto
Jitrocel prostřední (Plantago media) – obsahuje podobné léčivé látky jako jitrocel kopinatý, avšak ve výrazně nižších koncentracích. V lidovém léčitelství bývají jeho semena používána jako nenásilné projímadlo. Jeho listy se používaly stejně jako u známějšího jitrocele kopinatého na otevřené krvácející rány a dokonce i bércové vředy. - heřmánek pravý Zdroj: T. Kašpar / Foto
Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) – léčivou sílu heřmánku snad nejlépe dokumentuje prastará lidová moudrost: „Před bezem smekni, před heřmánkem klekni.“ Heřmánek provázel člověka od narození – v heřmánku se děti koupaly nebo se jim oplachovaly oči, dospělým měl pomoci od plísně nohou či kožních vyrážkách.
9 květin a bylin, které byste měli pěstovat na jednom záhonu se zeleninou. Jsou to rostlinolékaři
Prospěšnost smíšených kultur v zeleninové zahradě je už dávno známá věc. Pojďme si připomenout, jak si mohou rostliny vzájemně pomoci. Správnou kombinací květin, bylin a zeleniny předejdeme nutnosti použít chemické přípravky na ochranu rostlin a zvýšíme pravděpodobnost, že zdravou zeleninu vypěstujeme i bez podobných zásahů.
Vysázejte do záhonů se zeleninou květiny i bylinky
Je také důležité, dobře si naplánovat rozložení druhů zeleniny na záhonech. Nejlépe nám poslouží pěstební nákresy, které bychom si měli dobře uložit a každým rokem na jaře se do nich znovu podívat. Na záhonech či políčku totiž musíme příbuzné plodiny střídat, aby se předešlo zbytečnému šíření chorob. Nikdy nesázejte stejné nebo příbuzné plodiny na záhony hned za sebou.
Prevence je lepší než léčba. Věta, která platí i na naší zahradě. Které květiny a bylinky bychom tedy měli vysadit do záhonů se zeleninou?
Aksamitník (Tagetes)
Aksamitníky, lidově a mnohem častěji zvané jako afrikány, sami netrpí téměř žádnými chorobami. Naopak se ještě dokážou postarat o své méně šťastné kolegy z rostlinné říše.
Blokují totiž vývoj půdních háďátek, která jinak tak ráda napadají brambory, jahody nebo cibuloviny.
Pro boj s háďátky byl dokonce vyšlechtěn kultivar aksamitníku rozkladitého s názvem Ground control, který má ještě větší účinnost než běžné afrikány a je vhodný na zelené hnojení.
Dokonce i výskyt plísní je mnohem menší, pokud na záhony mezi rajčata, dýně, okurky nebo brambory vysázíte aksamitníky.
Vysázejte do záhonů se zeleninou květiny i bylinky
Měsíček lékařský (Calendula officinalis)
Měsíček má podobné účinky, jako aksamitník. Dokáže si poradit s háďátky, mšicemi i slimáky, ale největší účinek má v boji proti plísním. Vysaďte ho proto v blízkosti rajčat, okurek, dýní nebo melounů a brambor.
Vysázejte do záhonů se zeleninou květiny i bylinky
Heřmánek pravý (Matricaria recutita)
Oblíbený heřmánek je skvělým ochráncem zeleniny před houbovým a plísňovým onemocněním a podporuje její zdravý růst. Heřmánek vysaďte mezi hrách i fazole, salát, špenát nebo celer. Pórku a cibuli pomáhá proti červivosti.
Máta peprná (Mentha piperita)
Máta peprná má jednu nepříjemnou vlastnost, a tou je velká rozpínavost. Jakmile ji do zahrady jednou vysadíte, už se jí nezbavíte a bude se vám rychle rozrůstat. Přesto má i tak velký význam mátu na záhony vysadit.
Dokáže odpuzovat od veškeré zeleniny žravé dřepčíky a košťáloviny chrání před běláskem zelným, který by do nich rád nakladl svá vajíčka, ale i molicí.
Máta dokáže i ochránit bramborové políčko před nepříjemnou plísní bramborovou.
Máta má svůj význam i v ovocném sadu. Vysaďte ji pod třešně, kde odpuzuje vrtuli třešňovou a pod jabloněmi zase pomáhá bojovat s obaleči.
Kopr vonný (Anethum graveolens)
Kopr většině lidí voní, ale to neznamená, že bude vonět i hmyzu. Kopr odpuzuje ze záhonů zeleniny dřepčíky i bělásky, proto ho vysévejte mezi saláty, zelí, květáky, okurky, mrkev, brokolici, ale také mezi jahody a brambory.
Vysázejte do záhonů se zeleninou květiny i bylinky
Levandule (Lavandula officinalis)
Voňavou levanduli vysaďte na okraj zeleninových záhonů, protože dokáže odpudit celou řadu škůdců, například slimáky, mravence, ploštice i mšice. Levandule nejvíce prospívá jahodám, česneku, květáku, hrášku i fazolím.
Šanta kočičí (Nepeta cataria)
Šanta dokáže odpuzovat od brokolice i od květáku žravé dřepčíky, ale umí ze zeleninových záhonů vyhnat i mravence.
Řebříček obecný (Achillea millefolium)
Řebříček patří stejně jako většina předchozích bylin k silně aromatickým rostlinám, které dokážou v zahradě odpuzovat běláska zelného, mšice nebo svilušky. Na druhou stranu zase velmi voní užitečnému slunéčku sedmitečnému, které hubí mšice.
Vysázejte do záhonů se zeleninou květiny i bylinky
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
Šalvěj dokáže od košťálovin odehnat běláska zelného a od veškeré zeleniny dokonce i slimáky, ale na druhou stranu se špatně snáší s okurkami, cuketami a dýněmi.