Konzumace vlákniny má pro člověka význam i přesto, že ji náš trávicí systém zpracovává s potížemi. Představuje potravu pro bakterie, které se nacházejí ve střevním systému a zajišťují trávení. Psyllium je zdroj bezlepkové vlákniny z jitrocele indického, a dnes poznáte význam jeho užívání pro zdraví.
Psyllium – rozpustná vláknina z jitrocele
Psyllium je ve vodě rozpustná vláknina z jitrocele indického (Plantago ovata), která je známá jako objemové laxativum.
To znamená, že má projímavé účinky, a zároveň dokáže absorbovat vodu a zvětšit svůj objem.
Tím zvyšuje i objem stolice a její průchod střevním systémem. [1] [2]
Jitrocel indický (Plantago ovata) je jednoletá rostlina, která dorůstá do výšky maximálně 8 cm a dožívá se přibližně 130 dní. Kromě toho, že se vyskytuje i volně v přírodě, je zároveň kultivovaná v několika zemích, například ve Španělsku, Francii nebo Indii. [3] [4]
Psyllium je pro své účinky na lidský organismus známé již tisíciletí v tradiční čínské a ajurvédské medicíně v Indii.
Povědomí o této rostlině sice nemá v západní civilizaci tak dlouhou historii, ale je známé i v Evropě a Severní Americe.
Výhodou pěstování
jitrocele indického je fakt, že jedna rostlina dokáže vyprodukovat až 15 000 semen. [4] [5]Psyllium a jeho zdravotní benefity
Lidské tělo nedokáže dobře vstřebat vlákninu, přesto je její význam pro zdraví klíčový. I psyllium představuje pro organismus několik benefitů, na které je potřeba poukázat. Je jednou z možností, jak doplnit příjem vlákniny, která je užitečná při celé škále zdravotních problémů [13]:
- zácpa
- průjem a řídká stolice
- syndrom dráždivého tračníku
- vysoký krevní tlak
- vysoká hladina cholesterolu v krvi
- onemocnění srdce
- obezita
- metabolický syndrom
- diabetes
Psyllium a lidské trávení
Díky schopnosti absorbovat vodu a zlepšovat průchodnost stolice ve střevním systému je psyllium pochopitelně nejvíce prospěšné v trávicím systému. Používá se pro zmírnění zácpy, podporu správného fungování trávicího systému, a mimo jiné je také prebiotikum.
Podobně jako jiné zdroje vlákniny, i psyllium má význam pro růst probiotických bakterií v našem organismu. Zdravá střeva a správné množství bakterií není pouze prospěšné pro správnou konzistenci a průchodnost stolice.
Střevní systém představuje důležitou část lidské imunity, díky správnému fungování trávení se tělo lépe vypořádá se záněty a infekcemi. [6]
Probiotika jsou kmeny bakterií, které se v našem těle podílejí na správném trávení. Prebiotika jsou látky s obsahem vlákniny, která je ,,potravou” pro probiotické bakterie. Chcete se o bakteriích v našem trávicím systému dozvědět více? Přečtěte si náš článek – Probiotika: význam užitečných bakterií pro imunitu a celkové zdraví sportovců.
Psyllium se v porovnání s jinými typy vlákniny fermentuje pomaleji, což je výhodné, protože nezpůsobuje nárůst plynatosti. Střevní bakterie dokážou fermentovat pouze jeho část a produktem jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), včetně butyrátu.
Podle výsledků výzkumu jsou zmíněné kyseliny zdraví prospěšné. Podle studie z roku 2017 jsou SCFA důležitými metabolity, které spojují střevní mikrobiotu a vlákninu se zdravým fungováním střev.
Rovněž uvádějí, že právě butyrát má klíčový význam pro udržení střevní homeostázy. Konzumace vlákniny v běžné podobě, například z obilnin, je často spojena s nadýmáním a komplikovanějším trávením.
Může za to jeho těžká stravitelnost, avšak v tomto případě má psyllium výhodu, a tu ocení zejména lidé, kterým plynatost může vadit. [7] [8]
Mezi výhodami byl uveden i význam při zmírnění zácpy. Tímto významem se zabývali vědci ve studii z roku 2019, jejímž cílem bylo ověřit, zda má psyllium vliv na střevní mikrobiotu u zdravých lidí a pacientů trpících zácpou.
Podle vědeckých závěrů byl zjištěn malý, ale podstatný vliv na střevní mikrobiotu v obou skupinách, ale k výraznější změně došlo u pacientů se zácpou.
Došlo k nárůstu organismů, které jsou spojeny s produkcí mastných kyselin s krátkým řetězcem, například Faecalibacterium. Psyllium a jeho benefity pro zdravá střeva nejsou pouze součástí tradiční východní medicíny.
Výsledky studií jsou relevantní, proto psyllium a jeho užívání nepatří pouze do ,,lidového” a ,,alternativního” léčitelství. [9]
Psyllium a cholesterol
Hypercholesterolemie je stav, při kterém má pacient vysokou hladinu cholesterolu v krvi. Existují 2 základní typy cholesterolu – LDL (špatný) a HDL (dobrý).
Vysoká hladina LDL cholesterolu se spojuje s hromaděním tukových zásob bohatých na cholesterol v tepnách – aterosklerózou. Výsledkem hromadění tuku v cévách je zužování jejich průchodnosti a jejich možné zablokování.
Pokud se takto zablokují koronární tepny, vzniká infarkt, a v případě tepen, které zásobují mozek krví, mozková příhoda. [10]
Vliv na hladinu cholesterolu mají všechny zdroje vlákniny, psyllium není výjimkou. Užíváním vlákniny z jitrocele indického tedy nepodporujete pouze své trávení, ale i správnou hladinu cholesterolu.
Podle všeho je psyllium schopno redukovat celkový cholesterol a ,,špatný” LDL u lidí trpících zvýšeným cholesterolem.
Kromě jiného byl zpozorován i menší pokles ,,dobrého” HDL cholesterolu. [1]
Studie z roku 2000 zkoumala psyllium a účinky jeho dlouhodobého užívání na lidech trpících primární hypercholesterolemií. Účastníci měli dodržovat po dobu 8 týdnů dietu (AHA Step I diet).
Subjekty s hladinou cholesterolu od 3,36 do 4,91 mmol/L v séru byly náhodně rozděleny do 2 skupin. Jejich úkolem bylo konzumovat během následujících 26 týdnů 2x denně celulózové placebo nebo psyllium (5,1 g).
Skupina, která užívala psyllium, prokázala pokles celkové koncentrace séra a LDL cholesterolu o 4,7% a 6,7%. Podle vědců je psyllium vhodným doplňkem léčby hypercholesterolemie, případně alternativou terapie léky.
[11]
Psyllium a jeho použití pro účely snížení hladiny cholesterolu je v Německu limitováno ve srovnání s jeho aplikováním jako laxativa.
To tvrdí observační studie z roku 2008, jejímž cílem bylo zjistit, zda jsou důvodem nežádoucí účinky na trávicí trakt. Během 1. týdne hlásila většina účastníků trávicí symptomy a nežádoucí efekty, které se následně během 2. a 3.
týdne výzkumu snižovaly. To znamená, že psyllium může být léčebnou možností pro lidi s mírně a středně zvýšenou hladinou cholesterolu. Trávicí problémy jsou u některých pacientů pouze přechodné.
Léky mají vedlejší účinky, a to nás často demotivuje od případného užívání. Pokud jsou však dočasné a jsou účinné v léčbě, možná je vhodné jim dát alespoň šanci a následně se rozhodnout. [12]
Psyllium a hubnutí
Je obecně známo, že vláknina po konzumaci zvětšuje svůj objem a je hůře stravitelná. Psyllium se totiž v žaludku zvětší a vytvoří jakýsi gel, díky kterému se budete cítit sytí a nedojde k možnému přejídání.
Přímým důsledkem proto může být omezení příjmu potravy, a následná redukce hmotnosti. Některé studie tuto hypotézu potvrzují a ve výsledcích uvádějí pozitivní vliv na hmotnost.
Studie z roku 2016 prokázala nárůst plnosti a úbytek hladu u účastníků, kteří užívali psyllium během tří dnů před snídaní a obědem. Dávka 6,8 g představuje trvalejší výhody sytosti než bylo zaznamenáno u účastníků s placebem.
Je potřeba zároveň dodat, že přehled z roku 2020, který zahrnuje 22 výzkumů, nepotvrdil celkový dopad psyllia na celkovou hmotnost, obvod v pase nebo BMI. [7] [15]
Psyllium bylo předmětem zkoumání mnoha výzkumů, obzvláště pro ověření jeho vlivu na udržení a redukci hmotnosti. Lišila se délka trvání výzkumu, dávka a účastníci, některé studie deklarují pozitivní výsledky, podle jiných nemá psyllium na BMI a hmotnost vliv. K takovému závěru došli například ve studii z roku 2016.
Jejím cílem bylo objasnit účinky semen rostlin Plantago psyllium a Ocimum basilicum na antropometrické měření u lidí s nealkoholovým ztučněním jater. Pouze pro doplnění, antropometrie je měření rozměrů a proporcí lidského těla.
V závěru uvádějí, že používání Plantago psyllium, Ocimum basilicum nebo jejich směsi po dobu 12 týdnů neovlivnilo výsledky měření u účastníků se zmíněným onemocněním. Příkladů výzkumů, které ověřovaly, zda má psyllium vliv na redukci hmotnosti, je mnoho.
Důležitým faktem je, že úřad FDA (Food and Drug Administration) neschválil používat psyllium pro účely redukce hmotnosti. Psyllium nebo jiný zdroj vlákniny může být skvělým doplňkem během různých programů na úpravu hmotnosti.
Vláknina dokáže zvýšit pocit sytosti, který je během tohoto procesu určitě výhodný. Pokud chcete zhubnout, zvažte více pohybu, sport a změnu stravování, případně se o nejlepším postupu poraďte s odborníkem. [15] [16] [17] [18]
Je psyllium vhodné i pro lidi bez zdravotních problémů?
Vláknina se přirozeně vyskytuje v obilninách, luštěninách, ovoci a zelenině. Pokud si ale nejste jisti, zda jí přijímáte dost, měli byste přehodnotit svůj jídelníček, nebo sáhnout po výživových doplňcích.
Dnes je na trhu dostupná vláknina v různých formách, a dokonce i Psyllium ve formě prášku, granulí, kapslí nebo slupek semen. Jeho význam ocení určitě celiaci a lidé s alergií na lepek, protože je přirozeně bezlepkové.
Jeho konzumací určitě nic nezkazíte a můžete ho užívat jako součást zdravé stravy. [7] [13]
Chcete se o vláknině, jejích výhodách a zdrojích dozvědět více? Všechny potřebné informace získáte v článku – Vláknina v potravinách – kolik jí sníst a jaké benefity nabízí?
Psyllium a jeho vedlejší účinky
Mezi nejčastěji uváděné vedlejší účinky patří zácpa, nadýmání, plynatost nebo průjem, a jsou zaznamenány i alergické reakce. Důležité je také pít dostatečné množství vody.
V případě, že vaše zácpa trvá více než 7 dní, máte vážné bolesti žaludku nebo krvácení z konečníku, neužívejte psyllium a vyhledejte svého lékaře.
Při alergických reakcích, jakými jsou vyrážky, otok obličeje, jazyka, rtů, hrdla nebo těžké dýchání, vyhledejte ihned lékařskou pomoc. [13] [14]
Dávkování
Doporučená denní dávka se liší podle produktu, proto je nejvhodnější užívat psyllium podle doporučení na obalu. Určitě však nezapomínejte na pitný režim, který je v tomto případě velmi důležitý.
Psyllium není pro většinu lidí náročné na trávení a užívání 5 – 10 g 3x denně nemá vedlejší účinky, i když byly pozorovány příznaky jako plynatost, nadýmání a křeče. Užívání například 5 g je doporučeno spojit s 200 a více ml vody.
Pro účely formování stolice a v případě akutních dávek uvádí zdroj examine.sk i vyšší dávku. V zájmu předcházet vedlejším účinkům je proto nejlepší držet se doporučených dávek.
V případě, že užíváte psyllium pro účely léčby konkrétních potíží, není na škodu se před užíváním vlákniny z jitrocele indického poradit se svým lékařem. [1] [6] [7]
Psyllium je jednou z možností, jak doplnit vlákninu a podpořit správné fungování střev a také imunitu.
Jeho konzumace má význam pro správné trávení, udržení hladiny cholesterolu a svým způsobem i udržení a redukci hmotnosti. Věříme, že jste v článku poznali psyllium a jeho význam pro lidský organismus.
Chcete, aby se o této vláknině dozvěděli i vaši přátelé? Neváhejte a podpořte článek sdílením.
Zdroje:
[1] Kamal Patel – Psyllium – https://examine.com/supplements/psyllium/
[2] bulk-forming laxative – https://medical-dictionary.thefreedictionary.com/bulk+laxative
[3] Plantago Ovata – https://www.botanytoday.com/plantago-ovata/
[4] Bonnie L. Grant – Psyllium Plant Information – Learn About Desert Indianwheat Plants – https://www.gardeningknowhow.com/ornamental/foliage/psyllium/psyllium-plant-information.htm
[5] Psyllium – https://www.encyclopedia.com/sports-and-everyday-life/food-and-drink/food-and-cooking/psyllium
[6] Brian Krans, Kristeen Cherney – The Health Benefits of Psyllium – https://www.healthline.com/health/psyllium-health-benefits
[7] Arlene Semeco – 7 benefits of psyllium – https://www.medicalnewstoday.com/articles/318707
[8] Sathish Sivaprakasam, Puttur D. Prasad, Nagendra Singh – Benefits of Short-chain fatty acids and their receptors in inflammation and carcinogenesis – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4942363/
[9] Jonna Jalanka, Giles Major, Kathryn Murray, Gulzar Singh, Adam Nowak, Caroline Kurtz, Inmaculada Silos-Santiago, Jeffrey M. Johnston, Willem M. de Vos, Robin Spiller – The Effect of Psyllium Husk on Intestinal Microbiota in Constipated Patients and Healthy Controls – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6358997/
[10] High Cholesterol (Hypercholesterolemia) – https://www.health.harvard.edu/a_to_z/high-cholesterol-hypercholesterolemia-a-to-z
[11] J W Anderson 1, M H Davidson, L Blonde, W V Brown, W J Howard, H Ginsberg, L D Allgood, K W Weingand – Long-term Cholesterol-Lowering Effects of Psyllium as an Adjunct to Diet Therapy in the Treatment of Hypercholesterolemia – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10837282/
[12] B Uehleke, M Ortiz, R Stange – Cholesterol Reduction Using Psyllium Husks – Do Gastrointestinal Adverse Effects Limit Compliance? Results of a Specific Observational Study – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18222665/
[13] Cathy Wong – The Health Benefits of Psyllium – https://www.verywellhealth.com/the-benefits-of-psyllium-89068
[14] Cerner Multum – Psyllium – https://www.drugs.com/mtm/psyllium.html
[15] Cathy Wong – Can Psyllium Husk Help With Weight Loss? – https://www.verywellfit.com/psyllium-for-weight-loss-89128
[16] Ana Aleksic – Psyllium Husk: What is it Used For? + Side Effects – https://selfhacked.com/blog/psyllium-husk/
[17] Shahab-Aldin Akbarian, Sedigheh Asgary, Awat Feizi, Bijan Iraj, Gholamreza Askari – Comparative Study on the Effect of Plantago psyllium and Ocimum basilicum Seeds on Anthropometric Measures in Nonalcoholic Fatty Liver Patients – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27761216/
[18] anthropometry – https://www.dictionary.com/browse/anthropometry
Bakterie ve střevech řídí naše životy víc, než jsme mysleli
O stavu své mikroflóry – vnitřního prostředí střev, nemáme většinou žádný přehled.
Nemoci začínající ve střevech a trávicím traktu nebolí, jejich projevy zaměňujeme a příčinu potíží hledáme jinde.
Většina laiků si myslí, že by tato onemocnění rozpoznala podle bolestí střev či břicha, nepříjemných pocitů v žaludku nebo nechutenství. Ty se však objevují až v pokročilých fázích onemocnění.
Základ a prapůvod nemocí se přitom ukrývá v našem mikrobiomu, tedy vnitřním prostředí střev. Na tom, jak zdravý je mikrobiom, závisí, jak zdraví jsme my. Jednou z látek potřebných pro zdravá střeva je tzv.
butyrát, sůl kyseliny máselné, který by měl být ve střevech obsažen přirozeně, ale někdy se ho nedostává.
Dokáže obnovit celistvost střevní sliznice, snížit pronikání obsahu střev do sliznice i krve a podílet se na tlumení chronických zánětů ve střevech.
Autor: Archív Petra Ryšávky
Petr Ryšávka v roce 2008 ve spolupráci se společností Favea založil firmu Pharmaceutical Biotechnology s.r.o., která se zaměřuje na vývoj probiotik a nových preparátů určených k podpoře imunitního systému.
Pod jeho vedením byla vyvinuta nová generace probiotik, označovaných jako biofilmová probiotika.
Jako první v rámci celé Evropy uvedl na trh orální probiotika, podílí se na vývoji probiotik pro onkologické pacienty.
Výzkumný tým, který vedl Petr Ryšávka z Pharmaceutical Biotechnology, dokázal vyrobit tuto látku uměle a umí ji dopravit do střev. Tam působí jak preventivně, tak by mohla pomoci při zánětech střev a dalších nemocech, kdy je butyrátu nedostatek, nebo zlepšit cukrovku.
Podařilo se vám uměle vytvořit látku zvanou butyrát. Co to je a proč je pro nás tak významný?
Butyrát ovlivňuje řadu pochodů v lidském těle, kde má dvě základní funkce – signalizační a dále energetickou.
Řada studií prokazuje zajímavý terapeutický potenciál butyrátu sodného zejména v prevenci a podpůrné suplementaci pacientů s idiopatickými (nespecifickými) střevními záněty a dále u pacientů s diabetes mellitus typu II.
Podávání butyrátu pacientům se zánětlivými onemocněními střeva může zmírnit příznaky zánětu a současně obnovit integritu slizničního epitelu. Jednoduše řečeno uzavírá střevní sliznici, porušenou zánětem, a snižuje riziko, že střevní obsah prochází do krevního řečiště.
V této souvislosti má butyrát pravděpodobně i protektivní vliv na rozvoj případných onkologických onemocnění střeva vznikajících v důsledku chronického zánětu. Díky vlivu butyrátu na zvýšení senzitivity k inzulinu přináší jeho suplementace nový směr v redukci obezity a omezení některých kardiovaskulárních onemocnění.
- Sůl kyseliny máselné, měla by být přirozenou součástí střevní mikroflóry. Produkují ji střevní bakterie.
- Dokáže obnovit celistvost střevní sliznice, snížit pronikání obsahu střev do sliznice i krve.
- Má zásadní vliv na tlumení chronických zánětů ve střevě – konkrétně v tlustém střevě jde hlavně o prevenci rakoviny konečníku, v tenkém střevě pak o prevenci například Crohnovy choroby.
- Může působit protizánětlivě, a dokonce protinádorově.
Jak tělo získává butyráty přirozenou cestou?
V lidském střevě vznikají anaerobní fermentací vlákniny mastné kyseliny s krátkým řetězcem (MKKR). Mezi tyto organické kyseliny s jedním až šesti uhlíky patří acetát, propionát a butyrát, produkované obvykle v poměru 3:1:1. Jejich produkci ovlivňuje složení mikroflóry a zdroj substrátu.
Rozpustná vláknina (pektin, oligosacharidy) obsažená v ovoci, zelenině a luštěninách má vysokou kvasivost, a je tak hlavním zdrojem samotného butyrátu.
Butyrát hraje zásadní úlohu ve výživě epiteliálních buněk střeva, udržování pH a v neposlední řadě může také ovlivňovat regulaci, proliferaci, diferenciaci a apoptózu buněk.
Butyrát sodný je molekula skládající se pouze ze tří atomů uhlíku a zbytku kyseliny karboxylové. Hlavními producenty butyrátu ve střevě jsou bakterie řádu Clostridiales. Patří mezi ně například Faecalibacterium prausnitzii nebo Eubacterium rectale, které mohou dohromady tvořit u zdravých lidí až sedmadvacet procent biomasy střevních bakterií.
Proč máme nedostatek butyrátu? Znamená to, že máme málo „zdravých“ bakterií? Proč tomu tak je?
Důvodem nedostatku jsou dva základní faktory: Prvním je nadužívání antibiotik a antimikrobiálních látek, které mění a ruší rovnováhu střevního mikrobiomu. Druhým faktorem je základní pokles obsahu rozpustné vlákniny ve stravě moderního člověka. Rozpustná vláknina obsažená v ovoci a zelenině je hlavním zdrojem pro tvorbu butyrátu střevními bakteriemi.
U střevního mikrobiomu bych se ráda zastavila. Co všechno podle současného vědění ovlivňuje? Lékaři o něm někdy mluví jako o „druhém mozku“.
Představte si, že cca sedmdesát procent imunitního systému se ukrývá v trávicím traktu. A jsou to právě střevní bakterie, které ovlivňují správnou funkci naší imunity. Lidský organismus je nositelem trilionů bakterií, přičemž průměrný člověk jich má ve střevech 1–1,5 kg. To je desetkrát více než počet buněk, které tvoří lidské tělo.
Tento takzvaný mikrobiom ovládá a řídí naše životy mnohem víc, než bychom si byli ochotni připustit. Zásadním způsobem ovládá nejen imunitu, ale i obezitu, psychiku, a má tak spojitost i s řadou onemocnění.
Stejně tak i metabolity našich střevních bakterií, kam patří zejména butyrát, mají velmi pozitivní dopad na lidský organismus a jejich pravidelné doplnění může vyřešit potíže celé řady pacientů.
Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách
Hodně se mluví o přemrštěné hygieně, nadužívání některých léků, ale také například o vlivu císařských řezů. Čím vším si své střevní prostředí narušujeme?
Jak jsem již uvedl, zejména nadužívání antibiotik vede u některých lidí k nevratné změně střevního mikrobiomu. Často se stává, že antibiotická terapie je spouštěcím mechanismem závažných střevních potíží nebo vleklých poruch regulace imunity. Střevní mikrobiom je v nadneseném slova smyslu i dědičný. Vyvíjel se v rámci lidské fylogeneze stovky tisíc let.
Matky svůj mikrobiom při porodu předávaly svým dětem a zajišťovali navození správné „startovací kolonizace“. V dnešní době už samotný porod císařským řezem znamená zásadní porušení tohoto přirozeného přenosu mikrobiomu z matky na dítě. Důsledky jsou dnes zcela zřejmé. Děti narozené císařským řezem trpí výrazně častěji poruchami regulace imunity.
Mnohem častěji trpí na astma, alergie nebo například atopické dermatitidy.
Jak zjistíme nedostatek butyrátu? Existují nějaké testy?
Počátek střevního onemocnění je nenápadný, často ho nemáme ani možnost zpozorovat, a pokud si už přece jen něčeho všimneme, přemýšlíme o celé řadě jiných důvodů než o onemocnění střev.
„Postupně nám přestává správně fungovat imunita, jsme často nemocní, nebo se nám objeví alergie, astma či atopická dermatitida, ale i kožní vyrážka neznámého původu.
Začínáme také přibírat na váze, nebo naopak bezdůvodně hubnout, a v neposlední řádě vše odnese naše psychika – trpíme depresemi, skleslostí, do ničeho se nám nechce, máme celkový pocit psychické nepohody,“ popisuje zdánlivě nesouvisející příznaky Petr Ryšávka.
Rutinní analýza butyrátu ve střevě se plošně v dnešní době u pacientů trpících například Crohnovou chorobou rozhodně neprovádí a je to škoda. Bohužel navíc nejsou k dispozici jednoduché rutinní testy, které by umožnily rychlé a levné stanovení butyrátu. Klinické studie však ukazují, že u naprosté většiny pacientů trpících nespecifickými záněty střeva je snížená koncentrace butyrátu.
Co umí syntetický butyrát?
Syntetický butyrát je naprosto totožný s butyrátem produkovaným bakteriemi. Naopak, je extrémně čistý bez různých reziduí.
Kdo se na jeho vývoji podílel?
Na přípravě produktu s obsahem butyrátu se podílel tým Pharmaceutical Biotechnology s.r.o. V rámci vývoje, resp. testování, spolupracujeme poměrně intenzívně s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně.
Galerie: Výroba probiotik a doplňků stravy
Jak vidíte využití butyrátu v budoucnosti?
V tuto chvíli je nutná edukace lékařů. Jak praktiků, tak specialistů, kteří o této molekule mnoho neslyšeli a v řadě případů nevnímají obrovský terapeutický potenciál této molekuly, potvrzený řadou klinických studií.
RNDr. Petr Ryšávka
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor genetika a molekulární biologie. Po dokončení studia a obhájení rigorózní práce získal na Masarykově univerzitě titul RNDr.
Pracoval ve společnosti Bioveta na pozici technolog výroby bakteriálních přípravků, vedoucí oddělení bakteriálních přípravků a zástupce výrobního ředitele, kde zodpovídal za výrobu a vývoj bakteriálních vakcín.
Současně se intenzivně věnoval problematice využití mikrobiálních lyzátů pro podporu imunitního systému u lidí.
V roce 2008 z Biovety odešel a ve spolupráci se společností Favea založil firmu Pharmaceutical Biotechnology s.r.o., která se úzce profilovala na vývoj probiotik a nových preparátů určených k podpoře imunitního systému. Pod jeho vedením byla vyvinuta nová generace probiotik, označovaných jako biofilmová probiotika.
Tento unikátní vynález chráněný patentem představuje světovou revoluci v oblasti probiotik. Biofilmová probiotika vyvinutá v České republice jako jediná na světě přinášejí pacientům řadu klíčových benefitů ve srovnání se stávajícími probiotiky.
Jejich struktura kopíruje stav přátelských střevních bakterií v lidském těle, a představuje tak nejpřirozenější formu probiotik.
Jako první v rámci celé Evropy uvedl na trh orální probiotika – přátelské bakterie pro dutinu ústní, které cíleně potlačují vznik infekcí v dutině ústní a středouší. Aktivně přednáší na farmaceutických a lékařských kongresech, kde se zaměřuje především na vliv střevní mikroflóry na zdraví člověka.
Je autorem patentu na biofilmová probiotika a celé řady užitných vzorů. Podílí se na vývoji probiotik pro onkologické pacienty.
Je členem rady Admirevet (Centrum výzkumu Veterinárního ústavu v Brně), členem Rady Centra materiálového výzkumu na FCH VUT v Brně a konzultantem pro transfer technologií v Centru mezinárodního klinického výzkumu v rámci Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
Mikrobiom – ovladač našeho zdraví?
Jestli má někdo právo ovlivnit to, jak se cítíme a chováme, pak jsou to naše střeva. Přesněji řečeno miliardy mikroorganismů, které v nich pobývají a vysílají řídící signály jak do imunitního systému, tak do mozku. Proč se vyplatí dobře nakrmit střevní bakterie a co jim vlastně chutná? Ptali jsme mikrobiologa RNDr. Petra Ryšávky.
Petře, na začátek by možná stálo za to si vyjasnit, co vlastně „mikrobiom“ znamená.Někdy se setkáte s názvem mikrobiota, ale my používáme označení mikrobiom.
Myslíme tím soubor všech mikroorganismů a jejich genů ve střevě, které dodnes neumíme zcela jasně definovat.
Z hlediska anatomie nejde o tělesný orgán, ale spíš o jakýsi ekosystém, zkrátka o společenství nejrůznějších bakterií, kvasinek, prvoků, hub a virů.
Proč se o něm v současné době mluví víc než kdy předtím? Boom prožívá věda o mikrobiomu v posledních pěti letech. Je to asi nejrychleji rostoucí odvětví vědy o člověku a snad každý den se publikují nové informace o tom, jaký vliv mají bakterie na vznik depresí, alergií, nádorových onemocnění nebo diabetu.
Může za to vývoj diagnostických metod a taky moderní analýza bakteriální DNA, která prokázala, že ve střevě nemáme padesát, ale asi tisíc bakteriálních druhů. Počet bakterií ve střevech je obrovský, rovná se množství buněk v celém těle, takže je logické, že nás mikrobiom ovládá mnohem víc, než jsme si připouštěli.
Když jsem před dvanácti lety začínal s výzkumem probiotik, bylo tohle téma v plenkách. Dneska už víme, že se u řady zdravotních problémů musíme nejprve podívat na střevní mikroflóru a na spojitost mezi oslabeným mikrobiomem a daným onemocněním.
Mému týmu se podařilo vyvinout individualizovaná probiotika, která do mikrobiomu doplní správné bakterie a zregenerují ho. Boříme tak mýty o tom, že si v lékárně můžete koupit univerzální preparát.
Moje a vaše střeva jsou odlišná prostředí a vyžadují specifický přístup.
Co všechno naše střevní mikroflóra ovlivňuje? Primárně imunitní systém, ve střevech se totiž vytváří 70 % naší imunity.
Už tisíce let žije lidský organismus s bakteriemi v určité symbióze, která funguje na základě promyšleného mechanismu – bakterie vysílají signály a ty řídí kromě jiného obranný systém našeho těla.
Spousta nemocí je důsledkem poruchy imunitního systému a u naprosté většiny nemocných lze pozorovat poškozený střevní mikrobiom. Ve střevech zdravého člověka žije až tisíc bakteriálních druhů, kdežto například u pacienta, který prodělal antibiotickou terapii, to můžou být jen tři sta.
Ve střevech zdravého člověka žije až tisíc bakteriálních druhů, kdežto například u pacienta, který prodělal antibiotickou terapii, to můžou být jen tři sta.
Jakmile se střevní bakterie dostanou do nerovnováhy, spouští se v těle řada negativních procesů. Důsledkem jsou nespecifické střevní záněty, atopické ekzémy, Crohnova choroba, autoimunitní onemocnění, ale taky cukrovka typu 2, chronická únava nebo deprese.
Opravdu mi moje střeva říkají, jak se cítím?Skutečně to tak je. Mozek a naše střeva totiž propojuje přímá osa, tzv. gut-brain axis. Z centrální nervové soustavy až do břicha vede nervus vagus, tedy bloudivý nerv, po kterém tam a zpět putuje velké množství signálů.
Většinu z nich jsme ještě nedokázali popsat, ale jisté je, že mikrobiom působí na vývoj a funkce mozku, a tím pádem i na naši náladu. Nepředstavujte si to ale jako jednosměrku.
Cesta mezi střevy a mozkem je oboustranný komunikační kanál, takže mikrobiom může způsobit úzkosti a stres dokáže zhoršit stav mikrobiomu.
Vyhořet může jen ten, kdo hoří. Jak se chránit?
Proč nebrat dlouhodobý stres (v restauracích) na lehkou váhu a jak s ním bojovat?
Více zde
Jaký jídelní lístek mu prospívá?Základní pravidlo zní: rozmanitost. Když je náš jídelníček pestrý, nakrmíme všechny bakterie a udržíme si ve střevech rovnováhu.
Možná se to někomu nebude líbit, ale člověk je všežravec a každá jednostranná dieta vede k porušení zdravé variability mikrobiomu, který nereaguje na trendy, ale na evoluční vývoj. Různé potraviny rozhodují o množení, nebo naopak útlumu různých bakterií.
Když budete ode dneška jíst jenom zeleninu, přeroste vám ve střevech jeden určitý druh, nebo jedna skupina bakterií a dojde k disbalanci mikrobiomu.
Střevní bakterie si nejvíce pochutnají na rozpustné vláknině, která podporuje přátelskou mikroflóru a kterou najdeme v ovoci, zelenině nebo v luštěninách. Jen pro srovnání – naši předkové konzumovali denně asi 120 gramů rozpustné vlákniny, dnešní člověk jí za den přijme 10 až 15 gramů.
Mikrobiom se rozrůstá od dvanáctníku, kde je bakterií nejméně, a pokračuje do tenkého a tlustého střeva, kde se naopak bakterie vyskytují v největším množství.
Nejoblíbenější potravou bakterií v mikrobiomu je rozpustná vláknina. Na tu však nejsme v naší moderní stravě zvyklí, a tak někteří z nás po její konzumaci trpí nadýmáním, zvlášť po požití luštěnin.
Na těch si pochutnává spousta bakterií, množí se a „plivou“ řadu prospěšných látek (metabolitů). Oxid uhličitý a vodík jsou jen vedlejší produkty, které musí z těla ven.
Nadýmání tak není problém, ale projev vděčnosti spokojených střevních bakterií.
Bohatým zdrojem rozpustné vlákniny je veškerá zelenina a ovoce, především čekanka, ale taky česnek a cibule.
Fermentací rozpustné vlákniny vzniká ve střevě například butyrát, což je látka, která posiluje imunitu, vyživuje střevní sliznici a reguluje zánětlivé reakce ve střevě.
Množení bakterií ve střevě trvá asi 25 minut, změna mikrobiomu tak nastane v řádu desítek hodin. Ke zhoršení mikrobiomu může dojít i za jediný den. Prokázal to pokus, v rámci kterého dobrovolníci konzumovali pouze hamburgery a kolu.
95 % serotoninu, tedy hormonu štěstí, produkují právě střevní bakterie. U lidí trpících depresí se zjistila nízká rozmanitost mikrobiomu a vědci se snaží přijít na to, které typy bakterií jsou spouštěčem.
Takže se měl mikrobiom v minulosti lépe?Těžko říct, jak přesně se naši předci stravovali, ale troufám si tvrdit, že k nám odpradávna patří oheň a maso jako zdroj aminokyselin, které vyživují určité typy bakterií.
Stejně přirozená je pro nás lokálnost, protože náš mikrobiom ví, odkud pocházíme, a dělá mu dobře to, co roste okolo nás.
Vlivem globalizace se jídelníčky podobají, ale mikrobiom Evropana je a bude jiný než mikrobiom Asiata, tudíž každý z nich dokáže štěpit a zužitkovat jiné látky.
Našim bakteriím chutnají také kvašené potraviny.
Ty se teď hodně popularizují, ale byl bych opatrný s nadměrnou konzumací některých „trendy“ produktů, například kombuchy, sójových omáček a dalších exotických surovin.
Pro nás je zkrátka vhodnější kvašená zelenina, kysané zelí, jogurty a kysané mléčné produkty, ve kterých navíc bakterie metabolizují laktózu a kasein a snižují tak jejich alergičnost.
Kvalita potravin byla kdysi dávno taky jiná. Ke kvalitě se musíme vracet v první řadě. Vezměte si třeba chleba. Dřív to byl jeden ze základních zdrojů živin, ale dnešní běžné pečivo s ním nemá nic společného.
V minulosti se peklo jen z kvasu, což je mix stovek bakteriálních druhů, přičemž každý z nich má jiné enzymy a štěpí různé složky těsta, zatímco moderní droždí je monokultura, která obsahuje pouze jednu kategorii enzymů.
Kváskové pečivo je tak mnohem stravitelnější a nutričně zajímavější.
Problémem není jen droždí a chemické přídatky, ale taky mouka z obilovin, které se přešlechtily tak, aby obsahovaly víc bílkovin.
Výsledek? V mouce je víc lepku, který podporuje vznik alergií, a mnohem nižší podíl rozpustné vlákniny a dalších prospěšných živin.
Proto je dobře, když si pekaři vybírají mouku v biokvalitě a nejlépe z nepřešlechtěných, původních odrůd, jako je pšenice špalda, jednozrnka nebo dvouzrnka.
Výběr mouky je pro pekaře stěžejní. Podle čeho se rozhodují?
Více zde
Všimne si náš mikrobiom rozdílu mezi bio a konvenční potravinou? Zkoušeli jsme několik pokusů a došli k jasnému závěru – není okurka jako okurka.
Připravili jsme dvě smoothie ze supermarketové a domácí okurky a přidali do nich probiotické bakterie. Na konvenční okurce množily stokrát méně než na té ze zahrady.
To je indicie, která dokazuje, že zelenina vypěstovaná ve skleníku je pro bakterie a naše tělo nutričně atraktivnější než plody, které nikdy neviděly zdravou půdu a slunce.
Když už jsme u experimentů, pokaždé se zmiňuju o hamburgeru. Koupil jsem si ho před pěti lety, abych vyvrátil hypotézu zahraniční novinářky, která tvrdila, že se jí po čtrnácti dnech nezkazil. Měla pravdu, po několika měsících jenom vyschnul, ale nezplesnivěl. Dodnes ho ukazuju na konferencích a říkám, že to, co nejedí bakterie a plísně, si naše mikroflóra nezaslouží.
Co konkrétně tedy střevním bakteriím škodí?„Mrtvé“ potraviny plné chemických konzervantů, které zakonzervují i bakterie v mikrobiomu. Dalším nepřítelem jsou umělá sladidla, kterými se doslazují nízkoenergetické potraviny. Ukázalo se, že můžou paradoxně zvyšovat riziko diabetu.
Hlavním zabijákem našich bakterií jsou však antimikrobiální látky, to znamená antibiotika.
V medicíně mají nezastupitelné místo, ale pokud se nadužívají nebo předepisují zbytečně, mikrobiom se razantně změní a v některých případech nenávratně vybijeme spoustu prospěšných bakterií.
V posledních letech provádíme genocidu vlastních bakterií, aniž bychom věděli, jaká je regenerační schopnost mikrobiomu. Někdy stačí suplementace správných probiotik a za tři měsíce se obnoví, ale u některých pacientů se to už nikdy nepovede.
Probiotika jsou přátelské bakterie a živé organismy, které žijí v našich střevech a podporují zdraví mikrobiomu i celého organismu. Patří mezi ně například laktobacily nebo bifidobakterie.
Prebiotika představují krmivo pro bakterie, příkladem je rozpustná vláknina inulín.
Psychobiotika jsou probiotické bakterie, u kterých se předpokládá pozitivní vliv na naši psychiku, například zmírnění depresivních stavů.
Čím dál tím víc lidí se stravuje venku. Jak se na spokojenosti mikrobiomu podílejí restaurace?Jsem rád, že se na to ptáte, protože o mikrobiom by se měla zajímat i gastronomie.
Každý kuchař je hlavním doktorem střevních bakterií a měl by nám servírovat vyvážený zdroj živin a jídlo z čerstvých surovin. Na první pohled se to nezdá, ale konzervanty dneska najdeme v ledasčem.
Do uzenin se přidává benzoan, do supermarketového pečiva transglutamináza, která sice zvláčňuje těsto, ovšem je silně alergenní. Čím více potravin nebo polotovarů si restaurace vyrobí sama, tím lépe.
A jak vypadá ideální menu pro mikrobiom?Každý chod by měl obsahovat zeleninu. Teď už se na talířích objevuje víc, ale pořád má status přílohy a to nestačí. Na lístku by mělo vždycky být něco fermentovaného, třeba čerstvý jogurt v dezertu.
Co se masa týče, je nutné dbát na kvalitu a množství. Jsme sice masožravci, ale naši předci měli větší příjem rostlinné stravy a dopřávat si masové jídlo každý den podle mě není úplně vhodné.
Zato bych chtěl zdůraznit, že na kvalitní alkohol v rozumné míře, hlavně na pivo a červené víno, reaguje mikrobiom velmi pozitivně.
Dovedu si představit, že bychom v budoucnu mohli do jídla přidávat správnou koncentraci probiotických bakterií tak, aby nezměnily chuť potravin, ale zvýšily jejich příznivý účinek na náš mikrobiom, a tedy zdraví.
Asistoval jsem například u vaření probiotického piva, které je samo o sobě zdravé díky procesu kvašení.
Myslím ale, že každá restaurace, která hostům dopřeje zážitek z kvalitního jídla a příjemnou atmosféru u stolu, odvádí pro náš mikrobiom skvělou práci.
Zdroje navíc: DVTV – Honzák, Margit Slimáková, Zdravá střeva od Sonnenburgových, Obsahuji davy od autora Ed Yong
Butyrát
Popis
Butyrát je sůl kyseliny máselné, mastné kyseliny s krátkým řetězcem (chemicky jde o kyselinu butanovou). Název „butyrát“ název vznikl díky skutečnosti, že sloučeniny této látky s glycerolem tvoří důležitou součást mléčného tuku (latinský výraz pro máslo je „butyrum“).
Za normálních okolností je butyrát v našem organismu produkován naprosto přirozeně, a to bakteriemi, které jsou součástí střevního mikrobiomu (zejména při procesu kvašení rozpustné vlákniny). Zároveň jej ale přijímáme i potravou, zejména prostřednictvím mléčných výrobků.
Historie
Kyselinu máselnou objevil v roce 1814 francouzský chemik Michel Eugène Chevreul a o čtyři roky později ji z másla izoloval.
Princip působení
Butyrát hraje v našem těle zcela zásadní roli. Je například nezbytný pro udržení integrity a funkce střevní sliznice. Pokud ho máme nedostatek, dochází rovněž k rozvoji zánětlivých procesů ve střevech. Nepůsobí ale pouze ve střevech. Z nich totiž proniká do krevního oběhu, a může tak ovlivňovat procesy v celé řadě orgánů a tkání našeho těle.
Butyrát přitom procesy v těle ovlivňuje pomocí tří základních mechanismů:
1. Epigenetické působení
Stěžejní roli hrají přímé epigenetické účinky butyrátu, tj. schopnost ovlivňovat aktivitu genů v naší DNA.
Butyrát patří mezi výrazné inhibitory enzymů jménem histondeacetylázy, které se účastní epigenetické reakce jménem deacetylace histonů.
Právě deacetylace histonů je přitom jedním z procesů, které vypínají geny – ty se pak chovají, jako by v naší DNA vůbec nebyly. Kromě toho ale butyrát ovlivňuje i další epigenetické reakce, tedy metylaci genů a regulaci pomocí microRNA.
2. Ovlivnění buněčné signalizace
Butyrát aktivuje několik typů buněčných receptorů souvisejících s G-proteinem. Tyto receptory se účastní tzv. buněčné signalizace, tedy procesu, který přenáší informace uvnitř buňky, a ovlivňuje tak její chování. Dysfukce těchto receptorů proto může buněčné děje ovlivnit zásadním způsobem.
3. Zdroj energie pro buňky
Butyrát slouží jako důležitý energetický substrát, a tím ovlivňuje přežití a fungování jak našich vlastních tělesných buněk (zejména těch střevních), tak i mikroorganismů, které jsou součástí střevního mikrobiomu.
K nedostatečné přirozené produkci butyrátu dochází zejména v případě narušené rovnováhy střevního mikrobiomu. V tomto případě je možné chybějící butyrát doplnit prostřednictvím doplňků stravy.
Role při vzniku a léčbě zdravotních potíží
Nádorová onemocnění
Butyrát účinně potlačuje proliferaci a podporuje apoptózu nádorových buněk, a to zejména prostřednictvím regulace acetylace histonů tvorby microRNA. Má také antiangiogenní efekt (tj. potlačuje tvorbu nových cév, které zajišťují krevní zásobení rostoucího nádoru) a brání tvorbě metastáz. Velmi účinný je v prevenci i léčbě rakoviny střev, plic a kůže.
Velkou roli v protinádorovém působení butyrátu přitom hraje jeho epigenetický potenciál. Zvyšuje totiž zejména aktivitu tzv. tumorsupresorových genů, které jsou součástí přirozených obranných mechanismů těla proti vzniku nádorů.
Jde například o gen, podle nějž se tvoří protein p53 (tento gen je přezdíván jako „protinádorový policajt“), nebo gen SLC5A8. Podporuje také aktivitu genů pro tvorbu detoxikačních enzymů (např.
glutathion-S-transferázy), které se podílejí na eliminaci škodlivých volných radikálů.
Zánětlivá střevní onemocnění
Nedostatek butyrátu byl opakovaně prokázán u osob trpících Crohnovou chorobou i ulcerózní kolitidou, což jsou dvě nejčastější zánětlivá střevní onemocnění.
Butyrát působí silně protizánětlivě (potlačuje zejména aktivitu nukleárního faktoru NF-kB a prozánětlivých interferonů) a zároveň podporuje integritu střevní sliznice, která je u zmíněných chorob zásadně narušena. Zde je efektivní jak užívání butyrátu, tak i podpora jeho produkce konzumací rozpustné vlákniny.
Obezita a diabetes
Butyrát omezuje pronikání imunitních buněk do tukové tkáně, čímž výrazně přispívá ke snížení zánětu a usnadňuje hubnutí.
Zároveň pomáhá zmírnit inzulinovou rezistenci, což je důležité nejen při hubnutí, ale i v prevenci a léčbě diabetu. U obézních osob bylo rovněž zaznamenáno výrazné snížení počtu bakterií produkujících butyrát.
Podávání butyrátu pokusným myším pak u nich vedlo k výraznému snížení inzulinové rezistence, přestože byly krmeny nezdravou stravou.
Podle některých teorií by měl butyrát (přesněji řečeno jeho nedostatek) hrát rovněž důležitou roli při vzniku diabetu I. typu, jehož podstata je autoimunitního charakteru. Měl by totiž mít ochrannou úlohu proti tvorba autoprotilátek proti beta-buňkám Langerhansových ostrůvků slinivky, v nichž je produkován inzulin.
Kardiovaskulární choroby
Butyrát omezuje produkci cholesterolu v těle a výrazně zasahuje do procesů tvorby aterosklerotických plátů v cévách.
Imunita a alergie
Butyrát ovlivňuje široké spektrum signálních drah souvisejících s fungováním imunitního systému. Ovlivňuje proliferaci, diferenciaci a apoptózu imunitních buněk a také jejich pronikání do tkání, aktivaci a produkci cytokinu, což jsou mechanismy uplatňující se při vzniku autoimunitních onemocnění.
Zajímavým účinkem je také podpora produkce bílkoviny jménem katelicidin. Ta vzniká ve střevních, žaludečních a jaterních buňkách a hraje důležitou roli ve vrozené imunitě, konkrétně v obraně před bakteriálním infekcemi. Prokázána byla i účinnost butyrátu v boji proti několika konkrétním infekcím (např. proti salmonelóze).
Nedostatek butyrátu pravděpodobně souvisí i s alergickými projevy. Například u šestiměsíčních kojenců trpících atopickým ekzémem byl zaznamenán nedostatek bakterií Coprococcus eutactus, které butyrát produkují.
Mozková mrtvice, paměť a neurodegenerativní choroby
Butyrát má výrazné neuroprotektivní účinky (tj. chrání nervové buňky), což se uplatňuje například při léčbě následků ischemie (nedostatku kyslíku), k níž dochází například při mozkové mrtvici. Podporuje totiž produkci růstového faktoru BDNF, který působí na buněčné mechanismy v mozkové tkáni. Zlepšuje například proliferaci (tj. vznik nových neuronů), jejich migraci a diferenciaci.
Butyrát má také příznivý vliv na paměť, a i zde je to díky epigenetickému působení. Blokuje totiž tvorbu histondeacetyláz, a tím brání deacetylaci, která „vypíná“ geny nutné pro synaptickou plasticitu (tj. tvorbu nových spojů mezi nervovými buňkami) a tvorbu dlouhodobé paměti.
Nadějně vypadají rovněž výzkumy na využití při Huntingtonově chorobě (druh demence) a Alzheimerově chorobě.
Autismus
Přesné příčiny vzniku autismu jsou sice stále ještě neznámé, v poslední době ale řada výzkumů potvrdila, že u lidí s tímto problémem dochází k dysfunkci mitochondrií, která je do značné míry podmíněna epigeneticky.
A právě butyrát dokáže spolu s dalšími nasycenými mastnými kyselinami s krátkým řetězcem (tj. propionátem a acetátem) funkci mitochondrií pozitivním způsobem ovlivnit.
Představují totiž důležitý zdroj energie pro mozkové buňky, a zejména to platí v časných fázích vývoje mozku.
Ve střevech pacientů s poruchou autistického spektra byl zároveň pozorován nedostatek bakterií, které tyto kyseliny produkují, a zároveň nadměrný výskyt bakterií rodu Clostridia a Desulfovibrio. Velmi diskutována je proto i souvislost rostoucího počtu autistických dětí s nadužíváním antibiotik.
Dědičná onemocnění
Velmi nadějně vypadají výzkumy mapující možné využití butyrátu v léčbě pacientů trpících cystickou fibrózou, srpkovitou anemií a beta-thalassemií.
Užívání a kontraindikace
Studií, které by zkoumali bezpečnost užívání butyrátu, bylo zatím provedeno jen málo, obecně je považován za bezpečný. Za normálních podmínek totiž buňky střeva kyseliny s krátkým mastným řetězcem velice rychle absorbují – takto je obvykle rychle absorbováno cca 95 % butyrátu (produkovaného bakteriemi i přijatého potravou) a zbylých 5 % je bezpečně vyloučeno stolicí.
Kromě užívání samotného butyrátu je ovšem zároveň vhodné podpořit obnovu rovnováhy střevního mikrobiomu, a zajistit tak obnovu přirozené produkce této látky.
Zásadní je v tomto směru dostatečná konzumace prebiotik, tj. rozpustné vlákniny, která tvoří substrát nezbytný pro přežití střevních mikroorganismů.
Konzumace rozpustné vlákniny se ostatně projevila pozitivním způsobem i u většiny výše uvedených nemocí a obtíží.
Zdroje informací
RNDr. Petr Ryšávka. Butyrát. PharmaNews. http://www.pharmanews.cz/clanek/butyrat/
Den Besten G, Van Eunen K, Groen AK, Venema K, Reijngoud DJ, Bakker BM. 2013. The role of short-chain fatty acids in the interplay between diet, gut microbiota, and host energy metabolism. Journal of Lipid Research. 54(9): 2325-2340.
Fellows R, Denizot J, Varga-Weisz P. 2018. Microbiota derived short chain fatty acids promote histone crotonylation in the colon through histone deacetylases. Nature Communications. 105(2018).
MacFabe, DF. 2012. Short-chain fatty acid fermentation products of the gut microbiome: Implications in autism spectrum disorders. Microbial Ecology in Health and Disease. 23.
Michielan A, D’Inca R. 2015. Intestinal permeability in inflammatory bowel disease: Pathogenesis, clinical evaluation, and therapy of leaky gut. Mediators of Inflammation.
Rios-Covian D, Ruas Madiedo P, Margolles A. 2016. Intestinal short chain fatty acid and their link with diet and human health. Frontiers in Microbiology. 7:185.
Thangaraju M, Cresci G, Liu, K, Ananth S, Gnanprakasam JP, et al. 2008. GPR109A is a G-protein-coupled receptor for the bacterial fermentation product butyrate and functions as a tumor suppressor in colon. Cancer Research. 69(7):2826-32.
Zaleski A, Banaszkiewicz A, Walkowiak J. 2013. Butyric acid in irritable bowel syndrome. Przeglad Gastroenterologiczny. 8(6): 350-3.
Nylund L, Nermes M, Isolauri E, Salminen S, de Vos WM, Satokari R. Severity of atopic disease inversely correlates with intestinal microbiota diversity and butyrate-producing bacteria. Allergy. 2015 Feb;70(2):241-4.
Govindarajan N, Agis-Balboa RC, Walter J, Sananbenesi F, Fischer A. Sodium butyrate improves memory function in an Alzheimer’s disease mouse model when administered at an advanced stage of disease progression. J Alzheimers Dis. 2011;26(1):187-97