Více než dvacet procent českých dětí trpí obezitou, která jim může vážně poškodit zdraví.
Můžeme nějak zabránit tomu, aby nám děti netloustly před očima? „Podle odborníků snižuje riziko dětské obezity už pouhých dvacet minut tělesného pohybu denně. A to třeba i svižné chůze nebo obyčejného hraní na hřišti.
Právě na to už ale dnešní děti příliš zvyklé nejsou,“ zjistila Marcela Svobodová, reportérka Zpráv FTV Prima. Kromě pohybu je nejdůležitější to, co děti konzumují…
ŠETŘETE PŘI NAKUPOVÁNÍ, s kreditkou to jde. Získáte slevy, bonusy a až 2 % z každého nákupu zpět. Vyberte si kreditní kartu v porovnávači Prima Rádce.
Daň z nezdravých potravin?
Řada států už přistoupila ke krokům, které mají snížit obezitu jak u dětí, tak dospělých. Lotyšsko zdražilo limonády, Rumunsko zase cukrovinky a Maďaři dokonce zavedli takzvanou hranolkovou daň na jídla z rychlého občerstvení.
Dánové zase jako první na světě zavedli daň z tuku a některé naše zdravotnické organizace doporučují zvýšit sazbu daně na nezdravé potraviny i v českých obchodech. Nicméně tento experiment v Dánsku trval jen jeden rok. Tamním zákonodárcům se nepovedlo to, co si představovali.
Dánové začali jezdit nakupovat do sousedních zemí a až devítiprocentní daň na tučná jídla začala ničit i místní potravináře. Nabízí se tedy otázka, jestli by takové opatření opravdu pomohlo.
- Nenechte si ujít:
- SPECIÁL: Vše o placení kartou
- – hraný on-line seriál ze života
- – tipy, triky a rady
- – články
Zákaz prodeje nezdravých potravin ve školách
Naši zákonodárci ale zatím přemýšlejí jiným směrem. České republice chybí jen krůček k tomu, aby zakázala prodej nezdravých potravin ve školách. Podle odborníků nám ale ani po takových opatřeních děti nezhubnou. „Zákaz většinou nikdy nic neřeší.
Dokonce v zahraničí se ukázalo, že když došlo k zákazu těchto školních automatů, tak se prudkým způsobem zvedla konzumace dětí ve fastfoodech a růst obezity se zrychlil, místo toho, aby se zpomalil,“ říká Pavel Suchánek z Institutu dietologie a výživy. Jistou možnost tak představuje nabídnout dětem kvalitnější potraviny i v tolik oblíbených automatech.
Nicméně, dokud taková situace nenastane, nejlepším řešením podle odborníků bude vždy domácí svačina.
Vlastní svačina je nejlepší
Pouze deset procent obézních dětí ztloustlo kvůli užívání hormonálních léků. Drtivou většinu z nich si ale prý „vykrmili“ sami rodiče. Ti by tak měli jako první přistoupit k zásadnímu kroku – připravovat dětem kvalitní a zdravou svačinu.
A nejen tu.
Nicméně je podle odborníků důležité se při nakupování potravin v obchodech snažit vyhnout nejen těm potravinám, kterým by mohla hrozit vyšší daň nebo zákaz prodeje, ale i zdánlivě zdravým potravinám, které ale mohou být nebezpečné.
Čtěte etikety. Co raději nechat v regálech?
- Výživoví poradci varují zejména před ztuženými tuky, které obsahují například i oblíbené zdravé svačinky v podobě müsli tyčinek s polevou. Zákeřný ztužený tuk se ale ukrývá právě v těchto polevách. Snažte se tedy kupovat pouze müsli tyčinky bez polevy.
- Do nákupního košíku nedávejte ani nízkotučné sušenky s náplní.
- Minout byste měli i regály s ovocnými i dalšími slazenými nápoji, které jsou často plné cukrů a nezřídka i konzervantů. Namiřte si to raději k regálům s ovocem a zeleninou. Dětem z nich ale nemusíte ani připravovat čerstvé šťávy a džusy, raději jim dejte ovoce celé. Takto do sebe dostanou mnohem více vlákniny. „Když dětem nachystám na stůl spoustu jídla, včetně zeleniny třeba nakrájené na špalíčky, nebo udělané nějaké zeleninové jednohubky, tak je to to první, po čem sáhnou. Pokud jim vedle toho nedám na výběr chipsy a křupky,“ říká Jana Florentýna Zatloukalová, autorka knih o vaření.
- Ani všechny cereálie nemusí být úplně „zdravé“. Řada z nich obsahuje kromě velkého množství cukru i konzervanty.
Na co se zaměřit při nákupu?
Obecně se při nákupu neřiďte jen cenou či lákavou etiketou, ale měli byste také pečlivě číst složení výrobku, a to u všech potravin. Ideálně pak vybrat ty, které obsahují málo sodíku a cukru.
Celosvětové téma
Potraviny pro děti jsou aktuálním tématem pro řadu institucí po celém světě. Podle informací na internetových stránkách dTestu se jimi teď zabývá například i rakouská spotřebitelská organizace.
„Její průzkum zaměřený na potraviny pro děti starší tří let zjistil, že drtivá většina jich je nezdravých, plných soli, cukru a barviv. Žádný zákon však označení takových potravin jako dětských v EU ani na lokální úrovni nereguluje“, píše se na webu.
Před několika týdny také proběhl celosvětový den spotřebitelů, který byl zasvěcený zdravé výživě. Jedním z dílčích cílů tohoto dne byla podle dTesu i osvěta na školách a boj proti dětské obezitě.
Potřebujete poradit, jak efektivně nakládat s rodinnými financemi, jak ušetřit, kde spořit či investovat?
Nabízíme vám BEZPLATNOU osobní, telefonickou či mailovou KONZULTACI s našimi experty.
Poradíme vám, jaké řešení bude ve vaší situaci nejlepší. V kontaktním formuláři vyplňte vaše údaje, naši odborníci se vám v co nejbližším možném termínu ozvou.
Bendl nesouhlasí s hranolkovou daní, fandí propagaci životního stylu
S tím souhlasí i stínový ministr zemědělství Michal Hašek, který tvrdí, že by si lidé měli už od dětství zvykat na kvalitní a zdravé potraviny.
„Pokud budou ovšem i nadále stát ve školách automaty na sladké nápoje místo třeba mléčných výrobků, bude to těžké,“ vyjádřil se.
Podle něj by měl navíc efektivněji fungovat kontrolní systém státních orgánů ČR k potravinám. Mělo by být ale také jasné, kde na ně budou finanční prostředky.
Evropský parlament dal před více než čtvrt rokem zelenou lepšímu informování lidí o tom, co ve skutečnosti jí. Výrobci potravin si ale vyhádali, že například informace o výživové hodnotě potravin nemusejí být na přední straně obalu.
Jedním z návrhů, jak spotřebitele varovat před konzumací nezdravých potravin, bylo umístění semaforu s červenou barvou na vysoce kalorické potraviny.
V některých zemích evropské sedmadvacítky se politici rozhodli bojovat proti rostoucí obezitě obyvatel zavedením vyšší daně na nezdravé potraviny.
Výrobci by měli zlepšit informovanost spotřebitelů
Společnosti v celé evropské sedmadvacítce, které podobné potraviny vyrábějí, mají teď necelé tři roky na to, aby zlepšily informovanost spotřebitelů. Nově budou muset povinně na obalech uvádět výživovou hodnotu potravin a původ masa. S tím se ministr zemědělství Bendl ztotožňuje.
Stávající informace na obalech jsou podle něj zvláště pro starší lidi naprosto nedosažitelné. „Vše je psáno tak drobnými písmenky, že je nelze přečíst. To by se mělo rozhodně změnit, lidé by se měli být schopni orientovat v tom, co konzumují,“ vysvětlil.
Hranolková daň mu ale, stejně jako ministru financí Kalouskovi, připadá nevhodná.
Petr Bendl
Na jedné straně musíme jako politici hlídat kvalitu potravin, na straně druhé ale musíme podporovat domácí výrobce potravin. Měli bychom propagovat regionální výrobce, to může pomoci jejich konkurenceschopnosti.
Jako možné řešení vidí zrušení zákona o významné tržní síle při prodeji potravinářských a zemědělských produktů a jejich zneužití.
Spolu s ministerstvem plánuje změnu zákona o ochraně hospodářské soutěže. „Paragrafy, které jsou v prvotně zmíněném zákonu důležité, budou přeneseny do opraveného zákonu o ochraně hospodářské soutěže.
Budeme se zabývat tím, jak lépe ochránit českého zemědělce,“ dodal.
-
Miroslav Toman
autor: ČT24, zdroj: ČT24 -
Michal Hašek
autor: ČT24, zdroj: ČT24
Michal Hašek
Jakékoliv daňové zatížení potravin, hranolkovou daní počínaje, ale platí to i obecně, povede k tomu, že lidé, kteří mají nízké příjmy, se budou uchylovat k nákupu levnějších potravin. To ve většině případu znamená k méně kvalitním výrobkům. To pak může nést i zdravotní rizika.
Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman zásadně odmítá dělení potravin na zdravé a nezdravé.
Miroslav Toman
Podle nás je to otázka míry a způsobu konzumace, nikoliv kvality daných potravin. Respektujeme dobrovolné značení potravin pomocí semaforů, na druhou stranu ale musíme říci, že čím více je požadavků na informace na obal potravin, tím méně je na obalech místa. Hranolková daň je podle nás pouze další fiskální opatření, které má zmírnit deficity státních rozpočtů.
Evropská komise chce zavést zastropování přímých plateb v zemědělství
Zemědělství v Česku se ze ztrát dostalo do zisků. I přesto si zemědělci stěžují, že nemají rovné podmínky jako jejich kolegové ze starých členských zemí Evropské unie. Změnit to má reforma zemědělské politiky evropské sedmadvacítky.
Návrh společné zemědělské politiky z dílny evropské komise chce omezit přímé platby jednomu podniku. To by znevýhodnilo české farmy. České zemědělce návrh nenadchl, proti zavedení takzvaných dotačních stropů dlouhodobě brojí.
Zastropování se nelíbí ani ministerstvu zemědělství a jeho šéfovi. Komise chce omezit přímé platby jednomu podniku na maximálně 300 tisíc eur (7,4 milionu Kč) ročně, což by znevýhodnilo české farmy. Ty jsou totiž v průměru největší v EU. „Principy zastropování odmítáme,“ řekl Bendl.
Bude se snažit, aby toto opatření bylo z návrhu odstraněno, a chce v tomto najít další spojence v rámci EU.
Bendl také vyjádřil nesouhlas nad návrhem reformy, který počítá s tím, že by se nejméně na sedmi procentech půdy farmy nemělo hospodařit. Tato půda má být osazena například stromy. „Sedm procent je příliš. Dotklo by se to velkých podniků a výrazně snížilo jejich konkurenceschopnost,“ řekl.
Nesouhlas nad zastropováním plateb a vyčleněním půdy vyjádřil také stínový ministr zemědělství Michal Hašek. Když nebude návrh o zastropení zrušen, měl by být podle něj limit poskytovaných prostředků alespoň zvýšen. Reforma se příliš nelíbí ani českým zemědělcům.
Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby to výrazně omezí jejich produkci.
MEDICAL TRIBUNE CZ > Rath: Ministerstvo zaplevelilo české zdravotnictví
Václav MORAVEC, moderátor:
Před 10 lety byla spokojenost s fungováním zdravotnického systému vyšší, když přesahovala hranici 40 procent. Podle dlouhodobého sociologického šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, byl největší počet nespokojených lidí s českým zdravotnictvím v roce 2008. Spokojena s tím tehdy byla jen čtvrtina lidí.
Na vině mohlo být zavedení regulačních poplatků. Současný ministr zdravotnictví Leoš Heger chce podle svých slov další částí zdravotnické reformy nejen vylepšit postavení pacientů. 8 novelizací zákonů a 4 úplně nové normy. To je další část zdravotnické reformy, kterou představil před měsícem ministr Leoš Heger. Klíčové jsou podle ministra dva zákony.
O zdravotních pojišťovnách a univerzitních nemocnicích. První jmenovaný dá víc prostoru zdravotním pojišťovnám, jak regulovat zdravotní péči a motivovat pacienty. Například: kdo žije zdravě a chodí na preventivní prohlídky, dostane zadarmo vitamíny, nebo slevu na pojištění. Naopak obézního pacienta nebo kuřáka by mohly zdravotní pojišťovny i trestat.
Jaromír GAJDÁČEK, předseda Svazu zdravotních pojišťoven /15. 4. 2012/:
Si dovedu představit, pokud by bylo takzvané nominální pojistné, že bude platit ten celý příští rok o něco víc. Václav MORAVEC
O tom, co, jak a za kolik, se ale nejspíš strhne velký politický boj. Ministerstvo zdravotnictví totiž přiznává, že prosadit další část reformy bude dřina.
Stejně jako zákony promyslet a sepsat je do všech detailů.
Je velmi těžké prokazovat tomu člověku, jestli opravdu kouří, nebo ne. Václav MORAVEC
Inspiraci může Česká republika hledat v zahraničí. A to ať pozitivní, či negativní. Dílčí zkušenosti má třeba Maďarsko. Pacient, který tam nedodrží léčebný režim, nedostane příspěvek na léky.
Nedávno tam také zavedli takzvanou hranolkovou daň. Zjednodušeně řečeno: sladké nápoje, brambůrky a bonbony jsou výrazně dražší, než třeba jogurty, ovoce či zeleninové saláty.
Miklós SCZÓZCSKA, maďarský ministr zdravotnictví /15. 4. 2012/:
Funguje to. Dokonce už při výrobě, protože továrny omezují sůl a cukr. Václav MORAVEC
Jasnější obrysy má v České republice plán, podle kterého nebudou pojišťovny platit za úrazy při rizikových sportech. Ten, kdo bude například chtít skákat padákem nebo lézt po horách, se pravděpodobně bude muset připojistit. Jinak si bude případné náklady za léčbu hradit sám.
Petr NOSEK, náměstek ministra zdravotnictví /15. 4. 2012/:
To rizikové chování přináší všem nám náklady na zdravotní pojištění. Václav MORAVEC
Podle plánu Ministerstva zdravotnictví by nové zákony o veřejném zdravotním pojištění a zdravotních pojišťovnách mohly vstoupit v platnost k 1. lednu roku 2014. Vedle přípravy zákonů chce ministerstvo pokračovat ve změnách sítě nemocničních lůžek.
Upraví přerozdělování vybraného pojistného, zatím se dělí mezi pojišťovnami podle věku a pohlaví pojištěnců. Nově se zohlední i počty chronických pacientů. Ministerstvo pokračuje v práci na sloučení Vojenské zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. Pozvání do Otázek přijali ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09.
Děkuji, že jste hostem otázek, vítejte, pane ministře, dobrý den.
Dobrý den. Václav MORAVEC
A vítám jeho stínového protějška z ČSSD, středočeského hejtmana Davida Ratha. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví /ČSSD/:
Dobrý den. Václav MORAVEC
Pane ministře, které další kroky, když se podíváte na ty věci, které chcete prosadit, jsou klíčové, a námitka, že se to nedá stihnout ve druhé půlce vládnutí premiéra Petra Nečase ještě navíc v poměrně složitých poměrech, které jsou v Poslanecké sněmovně po minulém týdnu?
Leoš HEGER
Tak já bych pokládal jako za klíčové ještě další změny v pojišťovenských zákonech. My máme připravený věcný návrh zákona o zdravotních pojišťovnách, který sloučí dohromady všechny pojišťovny pod jednu střechu. A k tomu je potřeba ještě udělat celou řadu změn drobnějších, takových operativnějších v Zákoně číslo 48 o všeobecném zdravotním pojištění. Dát prostě určitá pravidla tomu systému. Václav MORAVEC
A námitka, že už jste to dávno měli mít připravené včetně těch detailů, které se týkají toho, co si bude muset pacient připojistit, kde se bude muset připojistit, protože ukázal to například zákon o, a respektive vyhláška o dostupnosti zdravotních služeb, o souhlasu obou rodičů. Že některé ty věci jsou nepromyšlené a pak je zase novelizacemi vracíte zpět.
Leoš HEGER
No, tak já se musím odkázat na začátek svého funkčního období. Já jsem se nikdy netajil s tím, že zdravotnický systém je mimořádně složitý a je ho potřeba měnit postupně a nedělat další revoluce. My jsme těch revolucí tady měli dost a vždycky chybí trpělivost ho ladit. A tohle to já hodlám dělat dále krok po kroku. A kolik na to bude času, to je tak trošku vyšší moc. Navíc dělat výrazné změny v době, kdy ten systém se dostává do deficitu, a pohybujeme se v hospodářské krizi, taky není příliš jednoduché. Každá změna, do které se nalijí nějaké startovací peníze, je daleko, daleko snazší. Václav MORAVEC
Davide Rathe, počítáte s tím, že budete v některých momentech komunikovat s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem a s touto vládní koalicí ještě na změně těch zákonů, které se týkají fungování zdravotních pojišťoven, a které se týkají i zdravotního pojištění jako takového?
David RATH
Tak my komunikujeme samozřejmě v rámci Poslanecké sněmovny, zdravotního výboru. Ale ta komunikace je téměř zbytečná, protože všechno, co zazní z našich úst v Poslanecké sněmovně a případně ve zdravotním výboru, tak je ze strany vládní koalice vždycky odmítáno. Takže my jsme volající na poušti. Říkáme své názory. Říkáme své komentáře. Říkáme své návrhy. Stejně to nemá žádný smysl, protože vládní většina má dost poslanců, aby s nikým o tom debatovat nemusela. Já myslím, že typický příkladem je přijetí zákonů, které platí. Příklad za všechny. Léčení dětí vyžaduje souhlas o bou rodičů. Všichni víme, že to od začátku byla hloupost. Říkali jsme to v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo i vláda nám říkala….. Václav MORAVEC
Uznal a teď bude tu věc měnit.
David RATH
No uznal to poté, co to platí. Takže tady máme zákon, který několik měsíců platí, všichni jsou z toho zoufalí. A to není jediná chyba v tom zákoně. Takových tam najdem spoustu. Málokdo třeba ví, že lékaři musí mít knihy přání a stížností jako novinku, asi ministerstvu se zastesklo po době před listopadem 89, kdy restaurace a jídelny měly tyhle knihy přání a stížností. Víme, jaký měly efekt. Pak se zrušily. Nyní nám po 20 letech někdo asi zresentimentuje, ze zákona povinně zavedl do zdravotnických zařízení. Václav MORAVEC
To znamená, souhlas obou rodičů je jen podle vás jedna chybná věc. A když už ministr chce tuto věc novelizovat, tak by měl novelizovat třeba zrušení knih přání a stížností u lékaře?
David RATH
Tam by těch novelizací byla potřeba celá řada. V podstatě já deska tu analýzu mám na stole. A příští vláda, která, doufám, bude sociálně demokratická, a bude mít, doufám, rozum v hlavě, tak v podstatě ty zákony bude muset komplexně celé prostě předělat. Protože to je jedna hloupost vedle druhé. My jsme na ty hlouposti, jak říkám upozorňovali v rámci Poslanecké sněmovny. Vláda se nám vysmála. Provalila si to většinou svých hlasů, které tam mají. A nám nezbývá, než čekat. Čili samozřejmě je to trochu demotivující, neustále jaksi ukazovat na ty jednotlivé dílčí chyby a hlouposti, když ta druhá strana v podstatě si tvrdohlavě na tom trvá, aby za pár měsíců nám dala za pravdu. Je to příklad s IZIPem, dnes aktuální. Je to příklad se souhlasem obou rodičů. Je to příklad s elektronickými recepty. Je to příklad s lékovou politikou. Je to příklad s knihami přání a stížností. Čili to máme desítky věcí, kterými současné ministerstvo zaplevelilo a zchaotizovalo ten prostor českého zdravotnictví. Václav MORAVEC
A námitka, že těch změn bylo tolik, že toto jsou jen drobnosti, třeba ten souhlas rodičů, nebo knihy přání a stížností? A pane ministře, přijdete vy opravdu s komplexnější novelou, nebo se to bude týkat je rozvolnění souhlasu obou rodičů u dětských pacientů?
Leoš HEGER
Tak vezměme z toho, co tady dramaticky říkal pan hejtman Rath. Ten souhlas rodičů my jsme navrhovali, aby to bylo u velmi těžkých zákroků, například má-li se dítěti amputovat noha. To, že to právníci napsali vágně a jsou teďka na to dva výklady, to mě velmi mrzí a za to se omlouvám. Ale proti tomuhle principu nikdo v podstatě nebyl. A na tu vágní formulaci nikdo neupozornil. A pokud jde o knihy přání a stížností, to je resentiment, prosím, pana hejtmana. Jaksi za bývalým předsedou jejich strany, když tady zmínil, že byly v restauracích. Václav MORAVEC
A vy … v zákoně?
Leoš HEGER
My to máme samozřejmě v zákoně, protože tam máme pasáž o kvalitě. A jestli vy se, jestli vy se bráníte mít tady nějaký program kvality u každého lékaře, tak to je opravdu směšné. To já myslím, že Evropa je dneska někde jinde. David RATH
Ano, v Evropě máte knihy přání a stížností. Leoš HEGER
Ale uznám, že se jaksi tvrdě neshodneme na některých věcích. My bychom neradi tady měli státní zdravotnictví socialistického typu. Tak tam samozřejmě jsou ty rozdíly velké. Václav MORAVEC
A které věci, ještě pane ministře, tedy uznáváte teď, že z té dosavadní části reformy, které se týkaly zdravotních služeb, které se týkaly postavení nás, jako pacientů, standardů, nadstandardů, se ukazují, že ne zcela fungují. A bude je zapotřebí zpřesnit, novelizovat tak, jako souhlas obou pacientů?
Leoš HEGER
Ano, je ještě jedna, ke které se veřejně hlásím. Jsou to vstupní prohlídky do zaměstnání. Tam uniklo, a to, prosím, nikdo nezpochybňoval, přestože diskuze o těch prohlídkách byla veliká, uniklo, že tam zůstalo, že musíte, chcete-li po někom, aby vám napsal nějaký posudek za tři hodiny, tak on musí mít na to vstupní prohlídku. To je samozřejmě nesmysl. Václav MORAVEC
A to budete také novelizovat?
Leoš HEGER
Tam už to budeme také měnit. Václav MORAVEC
Přepněte si na zpravodajskou ČT24. V diskuzi Davida Ratha a Leoše Hegera pokračujeme za pár okamžiků na zpravodajské ČT24. Připojí se k nám i odbornice ze světové banky Hana Brixi.
Zdaňme prasárny a nechme hypermarkety prodávat, co chtějí
Tak pravil v nedělních Otázkách Václava Moravce jihomoravský hejtman a stínový ministr zemědělství ČSSD Michal Hašek. Jejda! Už jsem chtěl začít věřit, že se malý velký Zloun skutečně intelektuálně odpoutal od svého mnohaletého antiintelektuálního období formovaného stupidním populismem Jiřího Paroubka – a najednou tohle!
Vsadím se, že Haškovi v hypermarketu nakupuje asistentka, případně manželka. Podle něj totiž o tom, co nám hypermarkety prodávají, ve skutečnosti nerozhodujeme my, zákazníci, ale nákupčí. A ti nám nedopřejí kvalitu, po níž tak toužíme – a zvlášť tu poctivou a zdravou českou, například potraviny označené Klasa.
Takže speciálně pro hejtmana Haška: v každém trochu lepším hypermarketu si můžete například v masných výrobcích vybrat od nejhorších a nejlevnějších prasáren, jež bývají české a dost pravděpodobně vás ušetří trápení s důchodem, protože vás zabijí dávno předtím, až po skutečné masné výrobky,
čímž myslím, že obsahují i maso. Ty bývají dražší a zahraniční.
Většina Čechů kupuje prasárny. Někteří prostě proto, že na lepší nemají; jiní prostě proto, že si ještě z komunismu myslí, že jídlo nemá být odměnou, ale trestem.
Ostatně podívejte se na TV pořad Prostřeno! Nákupčí samozřejmě rozhodují o dodavatelích jednotlivého zboží; berou to, co nejvíc chceme a na kterém nejvíc vydělají. Ale chápu, že politikům je tenhle princip zcela cizí.
Obvykle nám za co nejvíc peněz dopřejí to, co chceme ze všeho nejméně.
A ještě k české kvalitě Klasa. Schválně jsem se na ten zázrak znovu podíval. A myslím, že začínám Haška chápat. Mezi lahůdkami najdete třeba budapešťský krém, bramborový salát, alpský párek se sýrem…. Nepřejte si, abych pokračoval. Mezi rybami totiž najdete buď kapra, nebo kapří podkovy.
- Ať žijí české Vánoce po celý rok!
Tím ovšem Hašek neskončil. Podle něj bychom neměli po vzoru některých západních zemí bojujících s obezitou zavádět tzv. hranolkovou daň, tedy více danit jídlo, které nás nejvíc zabíjí. V tom se levičák Hašek shoduje i s náhlým konzervativcem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem; ten hranolkovou daň označil za sociální inženýrství.
Vlastně bych s oběma i souhlasil. Jako někdo, kdo považuje stát i všechny daně za zločin, si nemyslím, že nám politici mají určovat, co jíme. Jenže je problém, že nám stejní politici určují, kolik platíme na zdravotním pojištění – a že to jsou měsíčně zločinné peníze, ať jsme nemocní nebo ne!
A víme, že lidi, co jedí nejhorší prasárny, taky obecně nejvíc trpí nejvážnějšími nemocemi a odčerpávají nejvíc zdravotního pojištění. Hranolková daň je má přinutit o svém zdraví přemýšlet skrz vlastní peněženku.
Ano, vím to a víte to i vy: chytrák Kalousek přišel s Kalouskovskou fintou, jak na vše vyzrát. I když všichni stále platíme stejně zločinnou zdravotní daň, privatizuje Kalousek státní zdravotnictví tím, že nás nutí platit za stále více věcí ještě jednou. Ještě jedny volby a budeme dvakrát platit vše!
Proč tahle trapná kamufláž, a zvlášť nenávidí-li velký lidovec bojující léta za sociální výhody lidovců sociální inženýrství? Ať si každý kupuje – a klidně povinně – vlastní zdravotní pojištění. To by zohlednilo, jak moc si vykuřujeme plíce, vyléváme hlavu a ničíme srdce výrobky Klasa. Jenže to bychom po Kalouskovi chtěli moc.