Bootcamp: Téměř jako vojenský dril

 „Pre nás je bootcamp cvičením, kde má človek šancu zistiť svoje možnosti a prekonať svoje slabiny.“

4. MAR 2016

Bootcamp bol pôvodne výcvik určený pre vojakov americkej armády. Čoskoro sa však dostal aj medzi „obyčajných“ ľudí. Dnes je obľúbený nielen medzi mužmi, ale aj ženami. Prečo je bootcamp výborným skupinovým cvičením aj pre ženy? Spýtali sme sa Jaroslavy Juranovej z Bootcamp Slovakia.

Ako by ste charakterizovali bootcamp?

Bootcamp je známy ako vojenské sústredenie a vojenský výcvik s cieľom nabrať silu, vytrvalosť a posilniť výdrž v akejkoľvek situácii – v zime, v blate, vo vode, na suchu, skrátka všade, kde sa môže vojak ocitnúť. Pre nás je bootcamp cvičením, kde má človek šancu zistiť svoje možnosti a prekonať svoje slabiny. Samozrejme, všetko je prispôsobené prostrediu, ktoré sa nám ponúka tu, na Slovensku.

Bootcamp: Téměř jako vojenský dril Zdroj foto: Bootcamp Slovakia

Sú bootcamp tréningy vhodné skôr pre mužov či ženy?

Čo sa týka tréningu, nerobíme rozdiely medzi pohlaviami a s istotou vieme povedať, že tréning zvládne každý, kto má za sebou určité športové skúsenosti a chce sa posunúť vo svojej výkonnosti ďalej. Bootcamp je skupinové cvičenie, pretože okrem toho, že veríme v silu jednotlivca, veríme aj v silu skupiny pôsobiacej na jednotlivca, a tá je tiež dôvodom, prečo sa k nám klienti na tréning vracajú.

Takže je pravda, že cvičenie v skupine motivuje a posúva ďalej

Bootcamp je aj o pozitívnej energii, súdržnosti skupiny a motivácii, aj keď každý zo skupiny bojuje sám za seba. Ide nám nielen o tréning, ale aj o socializáciu a spájanie ľudí s rovnakým cieľom.

Motivácia je pri cvičení dôležitá. Čo iné ešte prinesie bootcamp konkrétne ženám?

Tréning s označením bootcamp, ako ho robíme v Bootcamp Slovakia, je zameraný na posilnenie a vytrvalosť celého tela, čiže možno očakávať celkový pozitívny efekt nielen na vonkajšiu stránku – telo, ale aj čo sa týka celkovo dlhšej výdrže pri akejkoľvek športovej aktivite a pocitu väčšej sily a vnútorného šťastia.

Bootcamp: Téměř jako vojenský dril Zdroj foto: Bootcamp Slovakia

Bootcamp možno nazvať aj funkčným tréningom. Prečo je dôležitý aj pre ženy?

Efektívnou kombináciou cvikov a celkovým nastavením tréningu si naše klientky budujú funkčné telo a muskulatúru rovnobežne a prirodzeným spôsobom, zároveň strácajú podkožný tuk a dosahujú požadovaný efekt na svojom tele.

Veríme, že nič s nálepkou „rýchlo a jednoducho“ v budúcnosti nezotrvá, pri cvičení a strave to platí 100-násobne.

Snažíme sa, aby si všetci klienti uvedomili, že to, čo má naozaj vydržať, vyžaduje pravidelnosť, chcenie a skutočnú (niekedy aj tvrdú) prácu na sebe samom.

Aktuálne teda organizujete spoločné tréningy pre mužov i ženy. Zvládne ich bez problémov aj nežnejšie pohlavie?

Naše tréningy sú pre všetkých. Každý na tréningu bojuje sám za seba, čo znamená, že si sám volí záťaž a tempo, aj keď sa snažíme klientov na tréningu motivovať tak, aby zašli až za hranice svojich síl.

Aj pri zmiešanej skupine veľakrát prispôsobujeme tréningy tak, aby sme viac sústredili záber na určitú partiu tela, ako sú stehná, zadok, stred tela – core (boky, brucho, chrbát), čo vie potešiť naše klientky, pre ktoré sú práve tieto partie problematické.

Bootcamp: Téměř jako vojenský dril Bootcamp: Téměř jako vojenský dril Zdroj foto: Bootcamp Slovakia

Ženy rady formujú problematické partie. Ako však na to na tréningoch reagujú muži?

V minulosti sme robili tréning zameraný čisto pre ženy, so záberom na problémové partie, ale ide o to, že o takýto typ cvičenia majú záujem aj muži, ktorým tiež záleží na pevnom a vyformovanom pozadí a plochom bruchu. Preto sa aktuálne venujeme všetkým naraz.

Prezradíte niečo aj z plánov do budúcnosti, ktoré potešia klientov?

Aktuálne okrem skupinových tréningov ponúkame aj individuálnejší prístup vo forme osobných tréningov, nutričného plánu a koučingu. No prezradíme, že v blízkej budúcnosti opäť plánujeme špeciálny tréningový program pre ženy a mužov, takže je sa na čo tešiť.

Zdroj foto: Bootcamp Slovakia

Ľudia, ktorí čítali tento článok, zaujímajú sa tiež o: 

Bootcamp: Téměř jako vojenský dril5 dôvodov, prečo sa oplatí cvičiť v skupine

Ani vám sa občas nechce cvičiť? Je to prirodzené. Čo vám však pomôže lenivosť prekonať? 

Bootcamp: Téměř jako vojenský drilCharakter napovie, ktoré cvičenie bude pre vás to pravé

Ak ste stále zaneprázdnení, oceníte tabatu alebo HIIT.

Bootcamp: Téměř jako vojenský drilPáči sa vám bootcamp? V zime spálite na tréningu ešte viac kalórií!

Bootcamp pochádza z amerických vojenských výcvikových táborov, a preto si mnohí myslia, že je iba pre trénovaných jedincov. 

Bootcamp: Téměř jako vojenský dril

Často slýchám, nebo čtu od těch, kteří podstoupili namáhavý intenzivní tréninkový program zvaný bootcamp, že si sáhli na dno, ale stálo to za to.

„Na búťák jsem se přihlásila s přítelem – právě v tom jsem viděla největší výhodu ‒ jednou hecoval on mě, abych překonala bolest a trénink vydržela, podruhé jsem hecovala já jeho, když už se mu nechtělo po několikáté vstávat v šest hodin ráno. Bootcamp je hodně o týmové spolupráci a vzájemné podpoře při cvičení,“ svěřila se mi Martina Vránová, čtyřiadvacetiletá studentka VŠE, která už má za sebou šestitýdenní dril.

Co je bootcamp?

Bootcamp: Téměř jako vojenský dril

Každý si od cvičení slibuje něco jiného, někoho láká pevnější a možná atraktivnější postava, jiný si zlepšuje kondici a někteří podstupují fyzický dril, protože chtějí být v případě nebezpečí silní a přežít. Bootcamp, cvičení inspirované armádou, slibuje od všeho trochu.

Podle organizátorů bootcampů se jedná o jeden z nejefektivnějších kondičních programů na světě.

Inspiraci našel u námořnictva Spojených států ‒ původně šlo o výcvik armády Spojených států, jehož prostřednictvím byli přijímáni vojáci k námořnictvu.

Samozřejmě v podání „fitness průmyslu“ se bootcamp přizpůsobuje široké veřejnosti a zvládnout by jej měl každý, kdo má vůli a chuť to zkusit. Je to vlastně obrovská fyzická, ale i psychická výzva.

Bootcampy slibují profesionální trenéry, sebezapření a propocená trička. Kurz trvá čtyři až šest týdnů. Třikrát v týdnu se přitom vstává velmi brzy ráno, většinou ještě před prací. Skupinka zhruba dvanácti odvážlivců se sejde a hodinu, až hodinu a půl raději nemyslí na to, že je něco bolí.

Každý trénink by měl být jiný ‒ někdy téměř do vyčerpání zdolávají náročnou opičí dráhu, běhají střídavě nahoru a dolů po stráních městských parků a příměstských lesíků, lezou po stromech, posilují, hopsají, zvedají a pokládají různé předměty. Variant a možností, jak někoho totálně vyčerpat, je mnoho, vždy by ovšem mělo jít o kombinaci aerobního a silového tréninku.

Kdo si na bootcamp troufne?

„Přečetla jsem si o tom na internetu a chtěla jsem to zkusit. Byla to výzva a teď nelituji. Jsem na sebe vlastně pyšná, že jsem to zvládla,“ říká studentka Martina a dodává, že ve skupině rozhodně nebyla nejmladší, ale ani nejstarší. Spektrum sportovců i nesportovců bývá široké.

Pětačtyřicetiletý podnikatel s nadváhou se potí vedle mladé útlé sekretářky. „Nemůžu říct, že bych po tom měsíci a půl nějak výrazně zhubla. Rozhodně jsem zpevnila svalstvo a cítím se teď mnohem víc fit.

Nicméně tam se mnou byla jedna dvaatřicetiletá účastnice, která prý shodila šest kilo,“ dodává Martina Vránová.

Bootcamp: Téměř jako vojenský dril

Bootcamp je určený pro každého, kdo je zdravý. Každý, kdo se přihlásí, by měl vyplnit dotazník o zdravotním stavu, pak následuje rozřazení podle dosavadní fyzické zdatnosti.

„Samozřejmě počítejte s tím, že se dostaví krize a vy budete mít pocit, že už nemůžete dál,“ varuje Martina a dodává, že si tím prošel každý. Hodina utekla a příště už to bylo zase jiné. Do cvičení dala maximum sil.

Bootcamp nemá za úkol dostat vás „pouze“ do formy, ale hlavně vrátit dnešnímu modernímu člověku chuť do pohybu. Sice poměrně drastickým způsobem, ale zdá se, že to funguje. Sport je totiž droga.

Když přijmete pravidelnou dávku pohybu, najednou nemůžete jinak a sezení před televizí vás prostě neuspokojí a do sportu se nemusíte ani příliš nutit. „Dřív jsem rekreačně běhala.

Často se mi samozřejmě příliš nechtělo a vyloženě jsem se musela nutit, nebo hledat záminku, proč dneska nejít. Teď chodím běhat s chutí a baví mě to,“ svěřuje se Martina.

Bootcampy v dnešní době pořádá kdekdo. Na svých stránkách je avizují také větší fitness centra. Chcete-li si opravdu „sáhnout na dno“, přihlaste se u české kaskadérky Hany Dvorské (Sportujme.cz) nebo na Bootcamps.cz, což zaujeme zejména ty, kteří nežijí v hlavním městě.

Čtyřtýdenní dril stojí zhruba 2500 korun, ale ceny se různí podle počtu dnů do týdne a podle počtu týdnů. Bootcamp je rovněž originální dárek pro toho, koho si chcete prověřit. 

Budete mít zájem:  Naše děti by se měly nakazit včas

Boot Camp: Jak jsem dosáhl pod své dno

Drsný. Skutečně, Boot Camp vzešel z výcviku americké armády. Cílem je dosáhnout co nejvyšší fyzické a mentální odolnosti vojáků.

Jeho česká obdoba ale vůbec nebyla tak brutální. Tedy alespoň v tom smyslu, že vám nikdo nešlapal po hlavě a neřval na vás, když jste nějaký cvik prostě nezvládali.

Jde o silově vytrvalostní trénink, který vás dostane do formy, říká Jakub Makalouš, který Boot Camp do Česka přivedl. Lidi nespokojené se svou figurou nakopne k tomu, aby na sobě pracovali, sportovcům pomůže ještě víc vylepšit kondici. Je prý opravdu pro každého.

A jaká byla realita?

Když jsme se v areálu Hamr v pražském Braníku poprvé sešli, viděl jsem skoro samé mladé lidi. Ve sportovním, pár známých se bavilo ve skupinkách, zbytek vyčkával. Plaché úsměvy, nesmělé pozdravy. Ono před sedmou hodinou ráno…

Ano, Boot Camp se odehrával třikrát týdně od sedmi po dobu pětasedmdesáti minut.

Když jsem tak díval po zatím neznámých účastnících, v duchu jsem se pochválil, že jsem přes léto pilně cvičil a pár nadbytečných kil sundal. „Tady se ti to bude hodit,“ problesklo mi hlavou.

Po pár úvodních slovech jsme vyrazili poklusem na louku, kde nás – skupinu zhruba dvaceti lidí – podrobili jednoduchým fyzickým testům: kliky, lehsedy, běh. Podle výsledků jsme měli být  roztříděni do skupin.

„Jsi na tom dobře,“ psal mi Jakub po první hodině. Nepřehnal jsem to? napadlo mě. Když jsem supěl při běhu za lehce vyklusávajícím atletem s vypracovanými lýtky, cítil jsem, že mi každou chvíli prasknou plíce. Představa, že bych funěl s vyplazeným jazykem za jeho zády celý měsíc …

Naštěstí ne! Šel jsem do střední skupiny. Tedy mezi ty, kteří jsou dost v kondici na to, aby si pořádně mákli, ale zase ne dost na to, aby atletovi stačili.

Hned ve středu jsem pochopil (a nejen já), co znamená sáhnout si pod své dno. Po rozcvičce následovaly po skupinkách výběhy do schodů na branický železniční most, posilování v písku na beachvolejbalových kurtech, ale to hlavní na nás čekalo na louce vedle tenisových kurtů.

Bootcamp: Téměř jako vojenský dril

Robert, jeden z trojice trenérů, se do nás pustil zhurta: „Tam po jedné noze, zpátky po druhé. Tam kačáky, zpátky žabáky. A jedu, jedu!“ Po všem tom skákání jsem cítil, jak mi nohy vypovídají službu. A začal jsem se bát druhého dne…

„Jděte se vyklusat, vyženete kyseliny z těla,“ radil Jakub i trenéři. Ale vždyť já nemohl ani chodit! No, v pátek jsem zjistil, že nejsem sám. Problémy měla celá řada kolegů. A také jsem zjistil, že se tělo nechá ošálit, a skutečně jsem se po pár minutách běhu zahřál a bolest odezněla.

To nejhorší mám za sebou.

Další dny se daly zvládat, i když jsme třeba celou hodinu strávili běháním v hlubokém písku. A hlavně jsem poznal, že to funguje. Že hodinka pohybu po ránu člověku vážně pomůže k tomu, aby se cítil fyzicky líp.

Navíc jsme dostali doporučení, co dělat ve volných dnech, a měli jsme možnost poradit se  specialistkou na výživu. I to vyžadovalo odvahu, tedy pokud se jejími radami chtěl člověk řídit. Proč jenom musejí být všechny dobré věci tolik nezdravé?

Hodiny plynuly. Bylo úžasné sledovat, že v jinak poměrně deštivém září během Boot Campu ani nekáplo. A když třeba při výklusu kolem branického golfového hřiště vysvitly do oparu ostré paprsky slunce, byla to ta nejlepší odměna za dřinu.

Přesto jsem Boot Camp nedokončil. Ne, že by mě přestal bavit, ale prostě jsem nevydržel. Nemohl jsem přizpůsobit biorytmus rannímu vstávání na půl šestou a tělo vypovědělo službu.

Bootcamp: Téměř jako vojenský dril

Začalo to nataženým stehenním svalem, pak jsem včas neuhnul při míčové hře a narazil si ruku. Definitivně mě pak uzemnily bolavé plotýnky. I když za ty spíš než sychravý ranní vzduch v Braníku mohla ledová klimatizace, kterou na nás vytrvale pouštěl horkokrevný kolega. Inu open space…

Přestože mně instruktorka Veronika ukazovala protahovací cviky a účastník Boot Campu Miloš mi ochotně dal číslo na známého fyzioterapeuta, který prý má zlaté ruce, věděl jsem, že to vzdám. Ale bylo mi smutno. A těším se, až se znovu setkáme na závěrečném zhodnocení akce. Po lidech, se kterými jsem se třikrát týdně dobrovolně mučil, se mi fakt docela stýská.

A vím, že do podobné akce půjdu znova. Ale připravenější a v lepším čase, aby mě zase nesklátila únava. Protože jedno je jisté. Boot Camp vás nakopne a ukáže vám cestu. Musíte pro to ale hodně udělat sami!

INFO BOOT CAMP Jakub Makalouš přivezl Boot Camp do Česka z Austrálie. Ač sloužil původně jako výcvikový program armády USA, dnes probíhají Boot Campy po celém světě. Po premiérovém Boot Campu budou v Česku následovat další, a to během celého roku 2008. Každý účastník si bude moci zvolit frekvenci a čas, který mu vyhovuje. V zimě půjde o indoor trénink, na jaře, v létě a na podzim o outdoor. Více informací najdete ZDE. 

Když hubnout, tak po vojensku

Už po pár minutách je jasné, že tahle disciplína, která připomíná vojenský dril, je ohromný zápřah pro tělo, ale i psychiku. Její příznivci tvrdí, že po prvních pár hodinách nemohli téměř chodit, ale touha překonávat sám sebe a závislost na fyzické aktivitě je tak silná, že si tělo brzy zvykne. A co víc, na postavu i kondici má skvělý dopad. A tak se sem někteří chodí „ničit“ před prací i třikrát týdně.

„Jedeme jako tým šedesát minut a snažíme se využít každou minutu té hodinky. Je to skvělý v tom, že člověk by to tady sám nevydržel, ale tím, že jsme tam třeba v osmi lidech, tak se držíme navzájem. Funguje tu taková týmová filosofie, že silnější táhnou ty slabší a naopak,“ vysvětluje trenér Bootcamp Praha Jiří Baran.

Do Česka se bootcamp dostal před více než třemi lety, teď ho už vyhledávají stovky lidí. Dostupný je hlavně ve větších městech. Například v Praze jich funguje už několik. Obvykle probíhají brzy ráno, nebo v pozdním odpoledni.

Ze zatažené podvečerní oblohy tu a tam slabě zaprší. Vzduchem létají povely jako na vojně. Skupina deseti lidí na louce u Vltavy pod vedením trenéra kmitá, jak může. Však jsou tu od toho, aby si sáhli na dno sil.

„Na vydýchání si dáme padesát sklapovaček,“ nešetří po čtyřiceti minutách cvičení své klienty Marek Bublík. Žádná pauza během hodiny a čtvrt tréninku v podstatě neexistuje a nikdo o ni zřejmě ani nestojí.

Lidi, kteří si zaplatili originální kurz bootcampu, si chtějí dát pořádně do těla. Metodu původně uplatňovali velitelé v amerických vojenských přijímačích, aby zjistili, kdo svou fyzičkou stačí na službu v armádě.

Teď díky ní hubnou stovky lidí i v Česku.

Sedmadvacetiletá manažerka logistiky Iveta Vacková dojíždí do sportovního centra v Braníku přes půlku Prahy třikrát týdně.

Iveta Vacková chodí cvičit třikrát týdně.

Foto: Milan Malíček, Právo

„Nemám ráda posilovnu, jsem raději venku na vzduchu a vůbec mi nevadí třeba déšť. Vyhovuje mi, že hodně běháme i posilujeme, takže to není jednotvárné.

“ Před dvěma a půl roku se na bootcamp přihlásila kvůli nadváze i touze vytvarovat si postavu. Kdysi závodně hrála basketbal, ale po přestěhování do Prahy a nástupu do práce se sportem přestala.

V okamžiku, kdy se dostala na téměř osmdesát kilo, se rozhodla něco dělat.

„Zpočátku jsem na tom fyzicky nebyla nejlépe, ale tělo si rychle zvyklo. I když občas to bolí. Záda, břicho, ruce, stehna… Z tréninku se kolikrát vracím úplně vyřízená, ale s dobrou náladou.

Po několika měsících jsem zhubla o patnáct kilo a tuk se mi přeměnil na svaly. Nemusím držet žádné diety, pořád jím čokoládu a další sladkosti,“ říká mladá žena, která v práci prosedí osm až deset hodin za počítačem.

„Potřebuju pak ze sebe vybít energii,“ vysvětluje, proč si život bez pohybu už nedokáže představit.

Na bootcampu má nárok na odpočinek jenom ten, kdo mele z posledního.

Foto: Milan Malíček, Právo

Cvičení v bootcampu je zvláštní v tom, že se v něm lidi hýbou na povel jako na vojně. V české verzi jim sice nikdo neřve megafonem do ucha, že při klicích mají víc ohýbat ruce a ramena tlačit k zadku, ale stejně jako v Americe i jinde po světě musejí poslouchat trenéra.

Budete mít zájem:  Test: Gulášová polévka z pytlíku 7× jinak

„Kdo chce mít krásný břicho?“ ptá se řečnicky Marek Bublík a žene své svěřence posilovat na karimatky. Vzápětí je nechá tahat pneumatiku na laně, poskakovat po jedné noze mezi kužely nebo běhat do kopce s několikakilovým míčem nad hlavou. Samozřejmě s napnutými lokty.

Kdo to zvládne nejrychleji, má u něho pivo.

Když vidím, že uběhnout kilometr po louce je jenom malá rozcvička na zahřátí, je mi jasné, že do téhle party bych nejspíš nezapadla.

Nejenom svou o pár tříd horší fyzičkou, ale také přesvědčením, že sport by měl být zábava, což se o těchto aktivitách z mého pohledu říct nedá.

Co na tom, že hnacím motorem má být jakýsi kolektivní duch a schopnost týmu vyhecovat jeden druhého. O to víc obdivuju pár cvičenců, kteří by mohli být mými rodiči, a přesto drží krok s ostatními.

Trenér Marek Bublík na své klienty sice neřve, ale hlídá, aby cvičili, jak mají.

Foto: Milan Malíček, Právo

„Nebojím se lidem ordinovat velké dávky a ještě jsem se nesetkal s nikým, kdo by neznal svou hranici.

Ale když vidím, že někdo mele z posledního, tak mu samozřejmě uberu a nedám mu třeba sto kliků, ale jenom dvacet,“ popisuje svůj přístup Marek Bublík, absolvent Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, který se živí především jako osobní trenér v posilovně a také učí několik hodin týdně tělocvik na gymnáziu.

Někteří sportovní nadšenci se bootcampu účastní i se zdravotním handicapem, jako je například astma. I na to jsou však trenéři připraveni.

„Když jsme byli na soustředění na Šumavě, kde hodně jezdíme na kole, zdržela se jedna klientka v kopci. Něco jsem tušil, tak jsem k ní sjel, a ona najednou dostala astmatický záchvat.

Většinou s sebou mají dýchací spreje, které rychle pomůžou. Horší jsou kolikrát silní kuřáci. Při zvýšené námaze se zakuckají a nevědí, kdy přestat.“

Manželé Kroftovi (běží vedle sebe jako předposlední) se bez pohybu neobejdou ani na dovolené.

Foto: Milan Malíček, Právo

Nápad nabídnout bootcamp české veřejnosti dostal po svém návratu z Austrálie bývalý slávistický hokejový útočník Jakub Makalouš.

Vrcholový sport musel kvůli vyhřezlé ploténce před deseti lety pověsit na hřebík, tak se jel k protinožcům jako trenér alespoň naučit angličtinu. Mezitím se však dal zdravotně natolik dohromady, že se začal připravovat na sezónu v Americe.

Tak se seznámil se způsobem cvičení zvaným bootcamp, které mu svou náročností připomínalo letní soustředění jeho bývalého hokejového klubu.

Jakub Makalouš bootcamp přivezl do Česka.

Foto: Milan Malíček, Právo

„Bylo to strašně těžké, ale přinášelo to výsledky. Když chce někdo zhubnout, zlepšit si postavu nebo fyzičku, tak pro to musí něco udělat.

Ne si vzít pilulku nebo si sednout na kanape a dát si vibrační pás kolem nohy,“ tvrdí nekompromisně Jakub Makalouš, devětadvacetiletý jednatel české firmy Bootcamps, která vznikla před více než třemi lety. Trenér Marek Bublík připouští, že někteří zájemci se po zkušební lekci už neukážou. „Asi si řeknou, že je to na ně moc.

Ale týká se to tak jednoho z dvaceti.“ Někdy však fyzický nápor neunesou ani protřelí sportovci. „Na jednom soustředění si chlapi v zoufalství odšroubovali a vyhodili ventilky z kola, aby nemohli pokračovat v túře.“

Několik zákazníků se k bootcampu připojilo náhodou, když zrovna běželi kolem. „Zastavili se a koukali, tak jsem je oslovil, jestli si nechtějí zacvičit s námi.

Jiní zase jenom kroutí hlavou a nemůžou pochopit, co to děláme.

Zvlášť když se nevydaří počasí, je zima a déšť,“ říká Marek Bublík, který uplynulou zimu cvičil dokonce v minus osmnácti stupních, ačkoli běžně v takovém mrazu chodí do haly.

Když se zrovna neběhá, tak se posiluje.

Foto: Milan Malíček, Právo

Manželé Kroftovi vítají ráno v plném nasazení na břehu Vltavy několikrát týdně. „Nejsme už sice nejmladší, ale musíme se udržovat,“ říká šestapadesátiletý bezpečnostní technik Jiří Krofta, který se věnuje i vytrvalostnímu běhu.

Na ruce má stejně jako jeho o jedenáct let mladší žena Mirka přístroj, který zaznamenává vzdálenost, místo pohybu, převýšení i tepovou frekvenci. „Vysoký tep není na hubnutí, ale když klušete pomalu, na sto dvacet, je to ideální.

Plno lidí dře v posilovnách a pak se diví, že nehubnou,“ upozorňuje jeden z nejstarších účastníků bootcampu.

Mirka Kroftová právě dosáhla svého tepového maxima.

Foto: Milan Malíček, Právo

„Zaplatil jsem si to tak, abych mohl na trénink každý den, ale to víte, někdy taky musím do práce,“ usmívá se Jiří Krofta, který byl u zrodu českého bootcampu.

„Za čtyři roky nám pršelo asi jenom třikrát, ale když jsme letos přecházeli z haly ven, tak hned první den koncem března lilo, že jsme byli všichni durch.

Pokud se člověk pohybuje, dá se to zvládnout, i když se necvičí na louce, ale na asfaltu nebo na umělé trávě.“

Více zajímavostí o bootcampu, o rozvrhu hodin a místech, kde se tréninky provozují, najdete na stránkách: www.bootcamppraha.cz a www.bootcamp.cz.

Čtěte také: Za žárlivostí nejčastěji stojí sobeckost a nevyspělost
Co vede žárlivce k jejich scénám?
Více se dočtete ve čtvrtek v deníku Právo (příloha Café).
  • Týmový duch vás donutí překonávat sám sebe a dokázat to, co byste sami nezvládli.
  • Sportuje se venku, pohyb je tak zdravější.
  • Díky kombinaci různých typů cviků se skvěle formuje postava a zároveň posiluje kondice.
  • Bootcamp slouží i jako dobré vybití energie.
  • Hodinový ranní trénink před prací vás nabudí do celého dne.
  • Trénujete pod dohledem profesionálního trenéra, který zajistí efektivní cvičení, ale zároveň umí povzbudit vaši psychiku.
  • Nerozhoduje věk, váha ani fyzická kondice, zvládne to každý.

Hlavní zprávy

Navy Boot Camp

Základní otázky o Navy Basic Training

Téměř každý týden přijíždí nový autobus rekrutů na náborový výcvikový velitel – také známý jako Navy Boot Camp. Navy Boot Camp se koná v náborovém výcvikovém velitelství Great Lakes (RTC Great Lakes), severně od Chicago, Illinois. Je to jediné zařazené základní výcvikové místo pro námořnictvo od roku 1999. Prvních pár dní není příliš náročné, protože tráví svůj čas v den čekání v řadách pro zpracování do armády.

To vyžaduje lékařské prohlídky, instruktáže a další administrativní překážky, které musí každý nábor vykonat.

Navy Drill Instructors – nábor velitelů divize

Skutečná zábava začíná, když jste přiděleni do divize Recruit, a setkat se s instruktorem. V námořnictvu se instruktory nazývají RDC (Commanders Division Recruit). Adresování RDC jako „pane“ nebo „madam“ najde nábor nějaké další pozornosti. RDC jsou šéfoví důstojníci nebo důstojníci a mohou být adresy jako takoví.

Je zásadní, abyste se obrátili na důstojníka jako „důstojníka _____“ a šéfa jako „šéf ____.“ Náčelníci námořnictva čekají s nadšením, že noví rekrutenti se s nimi budou zabývat jako „pane“ nebo „madam“.

Toto je obvykle následováno tyranským displejem, jehož cílem je házet rekrutované osoby do úplného zmatku zmatku a zároveň demonstrovat, že jsou to námořní velitelé, kteří mají na starosti námořnictvo (a nové náborové organizace).

Boot Camp týden týdně

P týden : Boot Camp začíná P-dny, přibližně pět dní. Během P-dnů se budete podrobovat lékařské, zubní a administrativní projekci, očistíte se a vydáte uniformy. Naučíte se základy stojanu, řetězce velení a organizace námořnictva.

Během zpracování budete dokončeni papírování, abyste zahájili vojenskou platbu. Na závěr budete mít slavnostní uvedení do provozu a v tomto okamžiku bude oficiálně zahájen trénink vašeho výcvikového místa.

Týden 1. Po týdnu P. začíná opravdový námořní trénink a pokud si myslíte, že vaše RDC bylo během prvních pár dnů těžké, počkejte, až oficiálně začne první týden.

První tři týdny Navy Boot Camp jsou zřejmě nejtěžší (fyzicky a stresující). Projděte první tři týdny a budete téměř jistě absolvent.

Stejně jako u základního výcviku Armády a letectva, během prvních pár týdnů zjistíte, že nikdo nemůže vypadat, že dělá nic správného.

Během prvního týdne budete muset vzít vaše první plavecké kvalifikace. Než budete absolvovat výcvikový tábor, budete muset splnit požadavky na kvalifikaci na plavání 3. třídy.

Také během tohoto prvního týdne vás RDC představí složitosti vojenské cvičení (pochodování).

Učení v učebně během prvního týdne se bude týkat uznání hodnosti a míry, povědomí o znásilnění, rovnosti příležitostí, sexuálního obtěžování a bratrství a klíčových hodnot. První týden je také váš nejintenzivnější týden fyzické kondice.

Budete mít zájem:  Žvýkali už Indiáni. Je to zdravé?

2. týden . Během druhého týdne obdržíte své uniformy (více oblečení na šablonu). Nemůžete si však udržet uniformy šatů. Jakmile je vyšíváte, převezmete je na krejčí, aby bylo správně nasazeno.

Vaše práce ve třídě bude sestávat z kurzu o profesionalitě, testování, velitelství námořnictva, strážní stráž a zvyky a zdvořilosti. Budete také mít svůj první písemný test, který pokryje všechny předměty, které jste se dosud naučili.

Samozřejmě, že tento týden bude pokračovat fyzická výcvik, cvičení a všeobecné vykřikování.

Kurz důvěry – 2. týden startovního tábora Navy se naplní vaší první návštěvou kurzu důvěry. Pokud máte jakýkoliv tvar, budete se těšit na tuto část kurzu. Navy Boot Camp Confidence Course je navržen tak, aby simuloval překážky, s nimiž se člověk může setkat během nouzové situace na lodi.

Nábor zaměstnanců (Oxygen Breathing Apparatus, standardní vybavení pro protipožární palubu lodí) nese pytle na pytlíky, hodí kroužky života a stoupá skrz skříň (malé kruhové dveře) s plnými bramboráky. Kurz důvěry není individuální událostí. Je to týmová snaha. Rekrutaři dokončí kurz ve čtyřech skupinách. Cílem je překonat cílovou čáru jako tým, ne jako jednotlivci.

Týden 3 . Během třetího týdne se učí méně učebny a další učení na ruce. Vaše práce v učebně bude zahrnovat výcvik o námořní historii, zákony ozbrojených konfliktů, řízení peněz, lodní komunikace, námořní lodě a letadla (pevné křídlo a rotační křídlo) a základní navigace. Získáte je znovu s druhým písemným testem.

Poté si položte rukavice a odstraňte prach z technik vytváření uzlů, jelikož se dostanete k procvičování základních dovedností v oblasti řízení linek (koneckonců nemůžeme mít nové rekruty, které by svázaly kluzný uzel a umožnily tomuto letadlovému dopravci odklidit se od doku, což by kapitánovi rozrušilo a nepochybně by vás nadchlo). Získáte také přímé zkušenosti a praxi v technikách první pomoci. Samozřejmě, během třetího týdne bude pokračovat výkřiky, cvičení a trénink.

4. týden . Během čtvrtého týdne si všimnete, že nejste příliš kričeni. Zdá se, že RDCs se zbavují, nebo ty a tvoji kolegové začínají dělat svůj čin společně.

V závislosti na tom, do jakého tvaru byste měli začít, můžete také vzít na vědomí, že vaše svaly nebudou bolet tolik, když se každé ráno probudíte. To je dobrá věc, protože čtvrtý týden bude vaším počátečním testem tělesné výchovy.

Pokud se na tomto testu nedaří dobře, ocitnete se v souladu s nějakým „individuálním tréninkem“ a pamatujte si, co jsem řekl, že o to nechcete dělat. Ani náhodou. Žádná legrace.

Navy PT Test se skládá ze sedlového dosahu, kroucení, push-upů a běhu nebo plavání. Námořnictvo je jediná vojenská služba, která testuje pružnost. To dělají pomocí testu sit-reach.

Testovatel sedí na zemi se svými nohama napnutými vpředu, koleny rovně a prsty směřující rovně nahoru. Bez trhnutí nebo poskakování se nakloníte dopředu a dotýkejte se prsty prsty.

Musíte se dotýkat prstů po dobu alespoň jedné vteřiny. Dostanete tři pokusy.

Curl-ups jsou jen sedět-ups s koleny ohnuté, a ruce křížení hrudi. Každá oblast testu PT musíte absolvovat „dobrý“ nebo lepší, aby jste absolvovali Navy Boot Camp. (Po Boot Campu je pouze potřeba získat skóre „Uspokojivé“ nebo lepší na zkouškách PT).

Také během čtvrtého týdne si vyzdvihnete své uniformy na šaty (doufejme, že se hodí teď!) A získejte fotografie z rolí.

5. týden . Pátý týden přidává následující úkoly hlavně do učebny, na střelnici a v počítačové / online učebně:

  • Zvýšení počtu živých kruhů vypálených pomocí pistole M-9, 9 mm z pěti kol do 40 kol.
  • Pálí pět „křehkých“ tréninkových kol na brokovnici Mossberg.
  • Rozsáhlé brífení o boji proti terorismu / síle o podmínkách ohrožení, historii terorismu a krocích námořníků mohou trvat, než se představí méně potenciálního cíle.
  • Počítačové kurzy a seznámení s webem Navy Knowledge Online.
  • Osm hodinových poradenských zasedání s pracovníky RTC a RDC.

6. týden . Šestý týden rekruti začnou uplatňovat některé z mnoha věcí, které se naučili.

Ochrana před chemickými, biologickými a radiologickými situacemi, stejně jako školení o ochraně proti terorismu, které používají veškeré dostupné ochranné prostředky.

Rovněž základní kontroly poškození při naléhavých situacích na palubách lodí a zdraví a povědomí o zdraví se objevují u rekrutů.

7. týden . 7. týden je týden bojových stanic! Tento týden je základním kamenem všech poznatků, které se dosud naučili a které se aplikují v události o délce 12 hodin, která je oba únavná, stresující a vzrušující týmová pracovní událost. V tomto týdnu se provádí test živého požáru v dosahu, závěrečný PT test a Test připravenosti na hodnocení připravenosti (Battle Stations).

8. týden promítání. Rekrutají se oficiálně námořníci a projdou a přezkoumají na obřadním školení. Poté se prohlédnou ze základního výcviku a přesunou se na své následné ratingové školy, kde se seznámí se specifickými pracovními dovednostmi, se kterými se zaregistrovali před Boot Camp.

Zaplacení v Boot Campu

Přímý vklad je povinný pro vojenské výplaty. Před odjezdem do základního školení byste měli mít bankovní účet, který s sebou přinesou informace o účtu a bankovní kartu. Pokud nemáte účet nastaven, jednou z prvních věcí, které zaměstnanci udělají, je požadavek na vytvoření účtu u Navy Credit Union nebo základní banky.

Může však být několik týdnů předtím, než vám banka může poskytnout debetní kartu, což ovlivní vaši schopnost přistupovat k vaší platbě. Vojenský personál se platí od 1. do 15. dne každého měsíce. Pokud tyto dny spadají do jiného než pracovního dne, platí vám předchozí pracovní den.

Vaše platba je přímo uložena na váš bankovní účet.

Civilisté si vyzkoušeli vojenský dril

Autor: kapitánka Jana Samcová

Taktika, bojové drily, noční výsadek v terénu nebo sestřelování letadel na trenažéru – nejen to zažily čtyři desítky civilistů na akci 25 hodin s 25. protiletadlovým raketovým plukem. Pod dohledem strakonických instruktorů si o víkendu vyzkoušeli, jaké to je být vojákem.

„Kontakt! Nepřítel na dvanácté hodině!,“ křičí Pavla Novotná a plácne sebou do bahna. Málokdo by hádal, že tato zapálená bojovnice je v civilu zdravotní sestrou.

„Zkoušela jsem se před časem dostat do armády, ale nebyla volná pozice. Chtěla jsem zjistit, jestli mě stále láká, stát se vojákem z povolání,“ prozradila, proč se přihlásila na akci.

„Práci v nemocnici mám ráda, přesto tuto možnost nezahazuji. Beru to jako druhou variantu,“ doplnila Novotná.

Spolu s dalšími civilisty si vyzkoušela, co všechno vojáci musí umět. „Nejvíc mě bavily bojové drily a boj zblízka. Nejnáročnější byla manipulace s útočnou puškou Bren. Byla na mě jednoduše moc těžká. Vojáci nám ale vše vysvětlili a pomáhali nám,“ dodala Pavla Novotná.

Zkušenost není překážkou

Na akci dorazili i lidé, kteří mají s armádou již zkušenosti. „Před čtyřmi roky jsem se chtěl stát příslušníkem aktivní zálohy. Kurz základní přípravy ve Vyškově jsem ale musel předčasně ukončit. Tato akce je pro mě nabuzením. Chtěl bych to opět zkusit, tentokrát ale již k profesionálním vojákům,“ prozradil Tomáš Kocich, jenž na akci přijel až z Františkových Lázní u Chebu.

Oživil si tak poznatky z výcviku ve Vyškově. „Nejzajímavější mi přišel noční pochod a základy přežití,“ uvedl mladý muž, který pracuje v tiskárně. „Snažím se sportovat, takže akci jsem zvládal dobře. Čekal jsem, že to bude horší – fyzicky i psychicky,“ zhodnotil Kocich.

Sestřelovali cvičně letadla

Součástí programu bylo také seznámení s technikou, kterou strakoničtí vojáci disponují. Civilisté si na trenažérech vyzkoušeli, jak se pomocí protiletadlových kompletů sestřelují nepřátelská letadla. Nacvičovali první pomoc v boji, učili se ovládat radiostanice, orientovat se v mapě a řadu dalších věcí.

Noc strávili pod přístřešky na vojenském cvičišti Oldřichov. Silně pršelo, navíc museli střežit své postavení. Většina tak spala hodinu, maximálně dvě. Na jejich motivaci se to ale nijak nepodepsalo. „Měli obrovskou snahu, naučit se něco nového a získat nové zkušenosti.

Poslouchali, co jim říkáme, a navíc se i sami aktivně ptali,“ pochválil účastníky rotný Ondřej Lepič. Akce byla dobrou praxí i pro něho.

„Procvičil jsem se v komunikaci a práci s lidmi, což využiji při své službě u strakonického pluku,“ dodal rotný Lepič, který působí na pozici velitele družstva.

Nevšední akci, na kterou se civilisté sjíždějí z celé republiky, uspořádal strakonický útvar počtvrté. Celkem jí prošlo již 138 lidí, z toho 27 bylo žen. Letošního ročníku se zúčastnilo 40 zájemců, mezi kterými bylo 11 žen.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector