Bolí vás nohy vždy po stejné vzdálenosti? Je to cévami

22. 05. 2014 Přečteno: 19955x

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění, při kterém se do nohou nedostává dostatek kyslíku a živin potřebných k jejich správné funkci, a tkáně trpí nedokrvením (ischemií). Při chronické formě nemocní pociťují svíravou bolest dolních končetin (tzv. klaudikační bolest) poté, co ujdou určitou vzdálenost. Později bolesti vznikají i v klidu, na prstech se objevují defekty a nemocní jsou ohroženi odumřením tkáně a ztrátou končetiny nebo její části. Nejčastější příčinou je ateroskleróza.

Výskyt ischemické choroby dolních končetin

Klaudikační bolesti postihují 6% české populace. Uvádí se, že 20 – 50% nemocných s chronickou formou ICHDK nemá žádné potíže, takže skutečný výskyt je mnohem větší – okolo 17% osob nad 55 let má známky ICHDK. Počet nemocných stoupá s věkem, muži jsou postiženi 2x častěji.

Ischemická choroba dolních končetin – příčiny

Až 90% případů ischemické choroby dolních končetin je způsobeno aterosklerózou, tedy koronatěním tepen. Ateroskleróza v různé míře postihuje všechny tepny organismu, proto někteří nemocní s ICHDK rovněž prodělali srdeční infarkt nebo cévní mozkovou příhodu.

Rozvoj aterosklerózy (a tedy i vznik ICHDK) je podmíněn vzájemně se kombinujícími rizikovými faktory. Nejdůležitější je přítomnost diabetu (cukrovky) a kouření. Dále pak hypertenze (vysoký krevní tlak), vysoká hladina krevních tuků (dyslipidémie), mužské pohlaví a věk na 50 let.

Méně častými příčinami ICHDK jsou záněty cévní stěny (vaskulitidy), degenerativní postižení struktur cévní stěny nebo cévní anomálie.

Jak vzniká ischemická choroba dolních končetin

Cévy postižené aterosklerózou se postupně zužují a nedostatečný krevní průtok nedokáže naplnit výživové požadavky tkání. Bolest je odpovědí svalu na nedostatečné prokrvení.

Vzniká vždy o etáž níž, než je lokalizace cévního postižení. Pokud jsou postiženy bércové tepny, nemocný má klaudikace v dolní části lýtka nebo v plosce nohy.

Při zúžení stehenních tepen pociťuje bolesti v lýtkách.

V pokročilejších stádiích se bolest přesouvá do akrálních oblastí dolní končetiny, tedy do prstů. A to proto, že průtokový tlak krve za každým zúžením (stenózou) tepny postupně klesá, až je nejnižší v akrech. Kromě svalů se nedostatečně prokrvuje i kůži a podkoží, tvoří se tkáňové defekty.

Příznaky ischemické choroby dolních končetin

Chronická forma ICHDK se projevuje svíravou až křečovitou bolestí, jež se dostaví typicky při chůzi a odezní do 10 minut po zastavení. Odborně se označuje jako klaudikace nebo klaudikační bolest. Vzdálenost, kterou nemocný ujde do vzniku bolesti, je nazývána klaudikační interval.

Při pokročilejších stádiích choroby se objevuje klidová bolest, která se šíří od prstů směrem ke kotníkům a dolní části lýtek. Při svěšení nohou se zvýší průtokový tlak a intenzita bolesti se snižuje nebo úplně vymizí. Při opětovné horizontalizaci končetiny se bolest objeví znovu. V dalším stádiu je bolest kontinuální.

V nejtěžším stádiu onemocnění nedostatečným prokrvením trpí nejen svaly, ale také podkoží, přídatné kožní orgány i kůže samotná. To se projevuje vymizením ochlupení, ztenčením kůže a trofickými změnami na nehtech, které jsou pak náchylnější ke vzniku mykózy nehtů (onychomykózy) a meziprstí.

U některých pacientů potíže progredují až do vzniku tkáňových defektů – vředů a odumření tkáně (gangrény). Jedná se hlavně o diabetiky.

Jejich podkladem jsou drobné oděrky a úrazy, jež se při poruše prokrvení mnohem hůře hojí.

Lokalizace defektů je opět v místech nejhůře prokrvených, tedy na prstech, nebo v tlakových bodech – na prstech a na patě, později až na dolních částech bérce. Defekty se často infikují, odumřelá tkáň se musí amputovat.

Ischemická choroba dolních končetin bývá doprovázena poruchami sexuálních funkcí. Ale může být až do pokročilého stádia klinicky němá.

Rozsah postižení ICHDK

Rozsah a lokalizace koronatění tepen není u všech nemocných stejná. U diabetiků jsou častěji postiženy bércové tepny, u silných kuřáků a osob s vysokou hladinou tuků (hyperlipidémií) je maximum změn v pánevním a stehenním řečišti.

Akutní forma ischemické choroby dolních končetin

Náhle vzniklá porucha prokrvení dolní končetiny ohrožuje postiženého ztrátou končetiny, ale i na životě. V jedné pětině případů vzniká na podkladě tvorby krevní sraženiny (trombózy) v místě chronických aterosklerotických změn. Končetina je bledá, chladná a bolestivá, není hmatný pulz. Tento stav vyžaduje rychlé operační řešení.

Diagnostika ischemické choroby dolních končetin

Pokud vás při chůzi trápí bolesti končetin, jež vás nutí zastavit se, nechte se vyšetřit. Cévními poruchami se zabývá specialista – angiolog. Lékař se vás nejprve bude ptát na charakter, intenzitu a lokalizaci bolestí i vzdálenost, jakou ujdete, než vás bolest donutí zastavit.

Kromě běžného fyzikálního vyšetření celého těla provede i vyšetření dolních končetin. Zhodnotí kvalitu pulzací končetinových tepen (tedy zda v nich proudí dostatek krve), srovná teplotu, barvu kůže i trofické změny obou končetin.

Dále vám provede některý z polohových testů, které hodnotí schopnost prokrvení končetin.

Nejjednodušší vyšetřovací metodou ke stanovení diagnózy je ultrazvukové dopplerovské vyšetření, které prokáže průtok krve v místě měření. K posouzení kvality průtoku se používá index kotník/paže, kdy se porovnává hodnot systolického tlaku krve měřeného na holenní a pažní tepně. Hodnoty pod 0,9 jsou jasnou známkou ICHDK.

Dokonalejší zobrazovací metodou pro cévní systém je duplexní ultrazvuk, který zobrazí i stav cévní stěny, přítomné aterosklerotické pláty a jejich zvápenatění. Odhalí i jiné typy postižení cévní stěny a cévní anomálie.

Jestliže se uvažuje o operačním řešení ICHDK, je nutné znát přesný průběh tepen a jejich postižení. K tomu se používá CT kontrastní vyšetření cévního systému (CT angiografie) nebo RTG kontrastní vyšetření (digitální subtrakční angiografie). Aby bylo možné zobrazit cévy, před vyšetřením se do žíly podá kontrastní látka (jód).

Klasifikace ischemické choroby dolních končetin

ICHDK se dělí několika způsoby, známá je klasifikace dle Fontainea. Nejjednodušší dělení je na dvě stádia – klaudikační stádium, ve kterém má při chůzi křečovité bolesti dolních končetin, a stádium kritické ischemie, kdy má nemocný klidové bolesti, defekty na dolních končetinách a je ohrožen ztrátou končetiny nebo její části.

Léčba ischemické choroby dolních končetin

Terapie ischemické choroby dolních končetin závisí především na stádiu onemocnění.

Volí se z možností – svalového tréninku, medikamentózní léčby vazodilatačními léky a invazivních metod perkutánní transluminální angioplastiky a chirurgické revaskularizace.

Ve všech stádiích je nezbytná abstinence kouření, úprava životního stylu a důsledná léčba rizikových faktorů –  cukrovky, vysokého krevního tlaku a tuků, které podporují rozvoj aterosklerózy cév.

Léčba rizikových faktorů

Nejčastější příčinou ICHDK je ateroskleróza, k jejímu vzniku a rozvoji přispívá hypertenze, dyslipidémie a diabetes. Tyto choroby musí být ve všech stádiích ICHDK důsledně léčeny.

Nemocní s ICHDK mají vysoké riziko srdečního infarktu a cévní mozkové příhody. Aterosklerózou jsou zasažené nejen jejich tepny dolních končetin, ale také věnčité cévy na vyživující srdce (koronární cévy) a mozkové cévy. Pokud se léčíte s ICHDK, užívejte léky zabraňující tvorbě krevních sraženin (antiagregační léky) – Anopyrin či Godassal.

Svalový trénink

V klaudikačním stádiu je základní léčebnou metodou svalový intervalový trénink a léčba rizikových faktorů.

Pravidelná aerobní fyzická aktivita podporuje tvorbu krevních kolaterál, zlepšuje výkonnost svalů končetin, podporuje funkci cévní stěny a snižuje riziko tvorby krevní sraženiny. Doporučuje se pravidelné skupinové cvičení pod odborným dohledem. Kromě toho má pravidelná fyzická aktivita příznivý vliv na pokles krevního tlaku a hladiny cholesterolu.

Vazodilatační léčba

Pro nemocné v klaudikačním stádiu, kteří ujdou bez bolestí méně než 200 m, je určena vazodilatační léčba. Jejím cílem je prodloužení klaudikačního intervalu a zlepšení tolerance zátěže. Nejúčinnějším lékem je cilostazol, který kromě rozšiřování cév i mírně protisrážlivý účinek. V České republice se zatím nepoužívá.

Stejné účinky má i u nás nejčastěji používaný naftidrofuryl (Enelbin), který navíc zlepšuje metabolické pochody ve svalových buňkách. Účinky pentoxifylinu (Agapurin, Trental) byly vyvráceny, proto se již v léčbě ICHDK nedoporučuje. Pokud není vazodilatační léčba po 3 – 6 měsících úspěšná, přistupuje se k invazivním metodám.

Invazivní metody

U chronických aterosklerotických změn končetinových cév mají nejlepší a dlouhodobý efekt invazivní metody obnovení krevního průtoku – perkutánní transluminální angioplastika a chirurgická léčba.

Perkutánní transluminální angioplastika (PTA) je metoda obnovení cévní průchodnosti (revaskularizace). Postupuje se stejným způsobem jako při snaze obnovit prokrvení srdečního svalu při infarktu myokardu.

Přístupem z třísla se přes stehenní tepnu zavede speciální katétr za místo zúžení nebo neprůchodnosti cévy. Katétr je opatřen balónkem, pomocí kterého se zúžení rozšíří, případně se do místa zavede stent (trubičková kovová výstuž).

Tato metoda se používá u kratších lézí.

Při postižení delšího úseku se volí chirurgická revaskularizace, tedy přemostění místa stenózy bypassem (cévní spojkou). Ten je buďto žilní nebo umělý.

Léčba prostanoidy

Pokud není možné ve stádiu klidových bolestí a defektů na dolních končetinách provést revaskularizaci invazivními metodami, volí se léčba prostanoidy.

Jedná se o bílkovinné působky, které se normálně tvoří v cévní stěně a rozšiřují průsvit krevní cévy a podporují její funkci.

Podávání prostanoidů (Alprostan, Prostavasin) snižuje klidové bolesti, prodlužuje vzdálenost, kterou nemocný ujde, a zrychluje hojení defektů. Prostanoidy se podávají nitrožilně po dobu 3 – 4 týdnů.

Lokální léčba defektu a amputace

Místní léčba defektů spočívá v zajištění vlhkého hojení, odstraňování odumřelé hmoty a léčbě infekce. Hojení defektů podporuje odlehčení postižených míst pomocí speciální obuvi.

Vždy je snaha o záchranu končetiny, proto se zpravidla nejprve provádí revaskularizace, a čeká se na její efekt. Pokud se neobnoví prokrvení, prsty nebo část nohy se musí amputovat. Z odumřelé tkáně by se totiž do celého těla dostaly toxické látky, které by ohrozily život nemocného.

Velká amputace (nad kotníkem) se provádí při závažných infekcích. Amputace je život zachraňujícím výkonem.

Prevence ischemické choroby dolních končetin

Nejlepší prevencí ICHDK je prevence tvorby aterosklerotických plátů. Pokud jste obézní, zhubněte. Dodržujte zásady zdravé životosprávy s dostatkem pohybové aktivity. Nekuřte a vyhýbejte zakouřeným prostorám.

Jestliže se léčíte s cukrovkou, věnujte zvýšenou pozornost péči o dolní končetiny. Každé drobné poranění si nechte odborně ošetřit. Noste speciální obuv určenou pro diabetiky a nechte se sledovat v podiatrické ambulanci, jež se zabývá komplexní péčí o dolní končetiny.

Doporučení při ischemické chorobě dolních končetin

Přestože jste absolvovali provedení bypassu nebo PTA, nejste vyléčeni. Je nutné brát pravidelně doporučené léky, dodržovat režimová opatření a chodit na kontroly, protože průchodnost tepny se může omezit na jiném místě, ve stentu či bypassu.

Bolí vás nohy vždy po stejné vzdálenosti? Je to cévami

Je to vlastně celkem jednoduché. Cévy vodí krev. Když se céva ucpe, příslušný orgán se přestává prokrvovat. Například u srdce to znamená, že sval nemá dostatek kyslíku a odumírá. Na počátku je zadýchávání, později to začne bolet, skončí to infarktem a srdečním selháním. Anebo také ne, hodně záleží na nás.

Podle Tomáše Bureše, vedoucího lékaře EUC Kliniky Kladno, lidé problém někdy podceňují, přitom se tepenná onemocnění začínají týkat čím dál mladších ročníků. „Podle statistik je to onemocnění typické pro věk šedesát a víc.

Jenže teď výrazně narůstá procento výskytu u mladších lidí.

V ambulancích vídáme pacienty, kteří nejsou ani padesátiletí a přicházejí již se závažným postižením, velmi špatně prokrvenou končetinou v úrovni velké tepny,“ říká chirurg.

Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

„Prvním příznakem není bolest na hrudi, ale zadýchávání při námaze,“ upozorňuje Tomáš Bureš

Příčinu tohoto posunu vidí v několika aspektech. Prvním je velký nárůst cukrovky, která je jedním ze základních onemocnění, jež vedou k ateroskleróze – kornatění tepen – a zhoršují ji.

Druhým je podle lékaře velký boom kouření, kdy začíná kouřit hodně mladých lidí. „Klesalo to tak před deseti lety, dnes je to naopak.

Cukrovka a kouření jsou dvě základní věci, pak dieta, respektive strava bohatá na živočišné tuky, a nedostatek pohybu, čili standardní faktory civilizačních onemocnění,“ popisuje.

Musíte se pravidelně zastavit? Typický znak špatných tepen

Fenoménem posledních let jsou pak mozkové mrtvice u velmi mladých žen. „Pozorujeme to tak pět let.

Zhruba tři až pět procent z pacientů s cévní mozkovou příhodou jsou takto mladé ženy a jejich podíl stále roste,“ říká Tomáš Bureš.

Podle lékařů za těmito zdravotními problémy stojí prakticky vždy nebezpečná kombinace antikoncepce a kouření, tématu se věnujeme podrobně v článku Antikoncepce + kouření = průšvih.

Liší se podle postiženého orgánu:

Srdce

Prvním příznakem není bolest na hrudi, ale zadýchávání při námaze, protože srdce nefunguje, jak by mělo, pacient má sníženou výkonnost, je unavený. To, co předtím zvládal, nezvládá, ale ještě ho nemusí nic bolet. Když již bolest přijde, je to špatně. To už srdce bije z posledního a je potřeba akutní řešení.

Dolní končetiny

Problém se projevuje plíživě. Pacienta začne bolet noha, při chůzi pociťuje bolest v lýtku. Potíže se časem stupňují – jednak se zkracuje vzdálenost, po které noha začne bolet, za druhé se bolest zhoršuje.

Dochází k tomu, že se člověk musí na nějakou dobu úplně zastavit. Když si odpočine, potíže ustoupí a může jít zase o kousek dál.

Typické pro toto onemocnění je, že vzdálenost, kterou je člověk schopen urazit, je stejně dlouhá, že se tedy zastavuje třeba vždy po sto padesáti metrech, je to pravidelné.

Pokud problém ignoruje, vede to až k tomu, že noha je tak špatně prokrvená, že když se poraní, poranění se nezahojí. Vznikne sněť, gangréna, velká rána, která se nehojí a člověk o nohu může velmi snadno přijít. „U nás spousta pacientů bohužel přijde až v této fázi, s otevřenou ránou,“ říká lékař.

Hlava

Do mozku vedou dvě velké cévy, levá a pravá krkavice. Cévní obvod v hlavě je propojený. „Máme kupodivu raritně i pacienty, kteří mají zavřené obě dvě krkavice, a přesto žijí a celkem normálně fungují.

Ale to jsou tak dvě procenta pacientů. Jinak spousta pacientů přijde až s velkou mozkovou příhodou,“ říká Tomáš Bureš.

Tedy až když mají velký problém: nevidí na oko, přestanou vnímat končetinu, nemůžou mluvit, to jsou typické příznaky mrtvice.

Záblesky v oku jsou předzvěstí

Přestože tepenná onemocnění hlavy jsou nejzákeřnější, pokud jde o varovné signály, mohou se objevovat určité „předpříznaky“ – záblesky v oku. Tepna, která vede do oka, je totiž jedna z prvních „větví“ uvnitř hlavy, která se z cévního okruhu odpojuje.

„Pokud pacient nemá vyloženě ucpanou celou krkavici, ale má ten problém, že se tvoří sraženiny, které pak létají do hlavy a způsobují drobné embolizace, tak to velmi často končí v oční tepně.“ Člověk pak má velmi často záblesky v oku nebo výpadky zorného pole, něco mu jakoby v oku drobně bliká.

„S tím už člověk přijde, to už je mu divné. Stejně tak přijde s tím, že se ráno probudil a nebyl schopen říct dobrý den. Pak se rozmluvil a už to zase šlo. Jsou to náznaky,“ popisuje lékař a dodává, že signálem určitě není bolest hlavy, naopak jím mohou být chvilkové „divné stavy“, kdy tělo neposlouchá.

Prevence je jednoduchá

Prevence tepenných onemocnění je podle Tomáše Bureše nasnadě: „Vemte si, jaký člověk je typicky ohrožený? Pracující ve stresu, má kancelářské povolání, kouří, pije spoustu kafe, má vysoký krevní tlak, nepravidelně se stravuje… Takže úplně jednoduše, když začne do práce chodit pěšky nebo jezdit na městském kole, tak to úplně stačí. Tím naplní dvacet třicet minut za den a najednou má pohyb z nuly na půlhodinu v tepové frekvenci, která je dobrá.“ Pro prevenci aterosklerózy jsou doporučovány zejména tzv. aerobní aktivity, třeba právě obyčejná rychlá chůze.

Jako další na řadu přijde kouření a stravování: „Přestane kouřit a začne se pravidelně stravovat normálním, ne fastfoodovým jídlem. Dneska se všude hodně propagují doplňky stravy, to je úplně špatně.

Stačí normální smíšená strava, jíst všechno, hlavně pravidelně, hodně čerstvých potravin, nepřepalované tuky.

Čili úplně jednoduché věci, které dokáže každý, nic to nestojí a ještě ušetří – a za dva měsíce se bude cítit rozhodněji zdravěji,“ uzavírá lékař.

MUDr. Tomáš Bureš

Primář chirurgického oddělení, vedoucí lékař EUC Kliniky Kladno

Vystudoval 2. lékařskou fakultu UK v Praze. Od roku 2000 pracoval na chirurgickém oddělení Oblastní nemocnice Kladno. V roce 2003 získal atestaci v oboru všeobecná chirurgie. Dále se specializoval na obor cévní chirurgie, ve kterém získal v roce 2008 odbornou způsobilost. V roce 2015 se stal vedoucím lékařem v EUC Klinice Kladno s.r.o., www.eucklinika.cz.

Bolí vás nohy? Můžete mít nemocné i srdce!

Bolest nohou. Nejčastěji si ji lidé spojují s namoženými svaly a bolestí zad a přičítají ji zejména dráždění míšních nervů. Bolest nohou může ale mít i jinou příčinu. Velký podíl bolestí nohou totiž pochází i od nemocných cév a může znamenat i vážné riziko pro vaše srdce.

Pokud jsou aterosklerózou postiženy dolní končetiny, je velmi pravděpodobné, že budou postiženy i cévy srdce.

Bolest nohou. Nejčastěji si ji lidé spojují s namoženými svaly a bolestí zad a přičítají ji zejména dráždění míšních nervů. Bolest nohou může ale mít i jinou příčinu.

Velký podíl bolestí nohou totiž pochází i od nemocných cév a může znamenat i vážné riziko pro vaše srdce.

Ateroskleróza nejen na srdci

Při slově ateroskleróza si lidé nejčastěji vybaví ucpané srdeční tepny. Tento zdravotní problém vzniká nejčastěji kvůli špatnému životnímu stylu, ale nezatěžuje pouze srdce. Kouření, tučná jídla, stres, to všechno totiž může podporovat vznik aterosklerotických plátů i v jiných cévách těla, například na dolních končetinách.

Bolest, jako když bičem šlehá

Jejich kornatění se pak nejčastěji projeví zejména bolestí při chůzi, která je pacienty popisována jako „šlehnutí bičem“. Ta je způsobena nedostatečným prokrvením nožních svalů, protože kvůli zúženému průměru cévy se do nohou nepodaří napumpovat dostatečné množství krve, a pokud ano, znamená to zvýšenou zátěž pro srdce jako pumpu.

Podle počtu ujitých metrů před začátkem bolesti se postižení tepen dolních končetin dělí na několik stadií:

• I. stadium je bezpříznakové. Nemocný většinou nemá žádné obtíže, ale stěna cévy je již postižena a nemocný někdy mívá pocit chladu na končetinách.
• II. stadium je stadium tzv. klaudikační bolesti, která vzniká právě nedostatečným prokrvením svalů při chůzi, chůzi do schodů apod. Při chůzi nemocný končetinu odlehčuje nebo se zastavuje. Bolest v klidu ustupuje, protože dojde k jejímu prokrvení. Toto stadium se dělí na dvě podstadia:
  • stadium II.a – bolest začíná při ujití vzdálenosti delší než 200 m,
  • stadium II.b – bolest začíná při ujití vzdálenosti kratší než 200 m.
• III. stadium je už poměrně závažné a vyznačuje se bolestí nohou v klidu, například v noci.
• Při IV. stadiu pak dochází k nezvratným změnám ve tkáních a rozvíjí se gangréna svalů a měkkých tkání.

S bolestí nohou vyhledejte lékaře

Proto je třeba při neustávající bolesti nohou vyhledat lékaře. Pokud jsou totiž aterosklerózou postiženy dolní končetiny, je velmi pravděpodobné, že budou postiženy i cévy srdce.

Naštěstí se ale lze aterosklerózy zbavit, nebo ji alespoň zmírnit. Nutné k tomu ale je vzdát se současného životního stylu a začít žít zdravě, bez tučných jídel, cigaret atd.

Odměnou pak bude nejen zbavení se bolestí nohou, ale i snížení rizika ischemické choroby srdeční.

(kam)

Zdroj: http://www.medicalnewstoday.com/articles/67340.php

Bolest nohou jako příznak nemoci na webu Vitalion.cz

Nohy Kornatění tepen Céva Bolest nohou v klidu Ischemická choroba srdce Líbil se vám článek? ANO NE Modrání nehtů

Dobrý den, paní doktorko, mám dotaz ohledně modrání nehtů…na webových stránkách…

Suchý žalud

Dobrý den, je mi 25 let, dokončil jsem vysokou školu a mám již několikaletý…

Rovamycin

Dobrý den, Pane doktore, mám již od středy zánět krčních mandlí a od čtvrtka…

Předčasné probouzení

Posledních několik let se v noci budím každé 2 hodiny. Pravidelně chodím spát…

Bolení varlete

Dobrý den, měl bych takový dotaz: občas si vyběhnu s kamarády ven zaběhat delší…

Pracovní úraz

dobry den mal som pracovny uraz .boli ma palec ruka az po rameno. mal som zlomenu…

Když chůze bolí a není to únavou …

Hodně z nás má tu smůlu, že si buď díky rizikovým faktorům zděděným po rodičích, nebo svým poněkud nezřízeným životním stylem dospěje k tzv. ischemické chorobě dolních končetin. Jde v podstatě o zanesení tepen dolních končetin aterosklerózou. Laicky bychom to mohli přirovnat k zanášení vodovodních trubek vodovodním kamenem. Hlavním rizikovým faktorem tohoto onemocnění je e vedle cukrovky především kouření. Chorobou v nějaké formě trpí zejména po šedesátce poměrně velké procento lidí. Nedávný výzkum CHZECH-ABI prováděný Českou angiologickou společností v ordinacích praktických lékařů ukázal, že již ve věku nad 50 let trpí tímto onemocněním asi 5% vyšetřených a ve věku nad 80 let se toto číslo blíží k jedné pětině.

Onemocnění se projevuje nejčastěji jako bolesti ve svalech vznikající již po poměrně krátké ujité vzdálenosti. Nemocní to často popisují, jako kdyby se jim do lýtka zakousl pes, nebo jako když člověk vleze do hodně ledové vody. V pokročilých stádiích onemocnění se bolesti stávají často klidovými, jsou horší v noci a trochu ji uleví svěšení nohy dolů z postele.

Moderní medicína se umí s tímto onemocněním vypořádat jen částečně. U velkého procenta nemocných jsou lékaři schopni cévu zprůchodnit, ale celý proces aterosklerózy vyléčit dosud nedovedeme. I tak přináší obnovení průtoku cévou značnou úlevu.

Ukazuje se však, že velmi efektivním opatřením, které nejen že po čase zlepší potíže, ale významně zlepšuje i kvalitu života, je právě chůze. Ta zde není jen rehabilitační metodou, ale díky chůzi dochází k objektivnímu zlepšování prokrvení končetiny.

U těch nemocných, u kterých se nepodaří všechny cévy jednoduše zprůchodnit, je pak chůze absolutn klíčová pro zlepšení těch okrsků tkáně, kam se nepodařilo okysličenou krev znovu dostat intervencí.

V nedávné době byly nejméně ve dvou studiích (studie CLEVER a rotterdamská studie Sandry Spronk) proti sobě srovnávány metody intervenční, kdy lékaři obnovili průtok do končetiny katetrizačním zprůchodněním tepny, a trénink chůze. Výsledky byly velice překvapivé, chůze si vedla v řadě aspektů stejně dobře jako drahé intervence a v některých ohledech je dokonce předčila.

Je samozřejmé, že chůze je obtížná pro pacienty, kteří mají bolesti po několika desítkách metrů. Ti by jistě měli vyhledat lékařskou pomoc a nebránit se intervenčnímu zákroku. Absolutně to platí pro nemocné s klidovými bolestmi nebo dokonce se vznikem defektů či gangrény.

Na druhé straně, pokud potíže dovolují ujít alespoň pár stovek metrů, je rehabilitace chůzi proveditelná. Trénink spočívá v opakovaných a postupně prodlužovaných úsecích, nejvýše však právě do objevení bolesti. Pak je třeba vždy zařadit krátkou přestávku a interval opakovat.

Při důsledném tréninku se intervaly postupně budou prodlužovat a potíže se mohou značně a dlouhodobě vylepšit.

Vše samozřejmě musí být doprovázeno dalšími opatřeními ve smyslu kontroly rizikových faktorů. Nutností je nekouřit, dobře léčit zvýšený cholesterol, cukrovku, vysoký tlak. Objevení se bolestí v nohou při chůzi po neadekvátně krátké době je proto vždy důvodem k návštěvě lékaře, který celkem jednoduchými metodami dokáže zjistit, zda jsou končetiny dobře nebo špatně prokrvené.

Pokud patříte k těm, které onemocnění ischemickou chorobou dolních končetin již postihlo, pak je třeba zdůraznit, že krom chůze samotné je třeba mimořádně úzkostlivě pečovat o nohy.

Je třeba zabránit jakémukoli poranění (zejména k nim dochází při neodborné pedikúře nebo v domácím prostředí při nošení nevhodné domácí obuvi. Je však třeba zabránit i otlakům z nevhodné obuvi jako takové.

Velmi špatné následky má také prochladnutí či omrznutí končetiny.

Ačkoli se zdá, že ohrožení končetiny není tak závažné jako ohrožení srdce například infarktem, má komplikovaná ischemické choroba dolních končetin docela špatnou prognózu. A komplikace mohou být často výsledkem i zcela banálního poranění.

Foto © Péter Gudella | Dreamstime.com

Bolest nohou? Mohou za ni svaly nebo žíly?

Bolest nohou trápí 90% lidí. Nesprávně chodíme, nesprávně stojíme, málo sportujeme, nevhodně se stravujeme, kouříme. Společným jmenovatelem je pak bolest, jejíž příčinu hledá buď ortoped a nebo cévní chirurg. Jak lze poznat, že je něco v nepořádku s cévami a nikoli s pohybovým aparátem?

Datum zveřejnění: 30. června 2020

Je to jednoduché. Právě proto, že nohy jsou nejvíce namáhaným prostředkem při chůzi a my lidé jsme oproti zvířatům navíc znevýhodněni chůzí vzpřímenou. Nejprve je nutné uvědomit si, že cévy tvoří žíly a tepny. Jsou stejně důležité, ale každá z nich má funkci trochu jinou a také rizika s nimi spojená jsou odlišná.

  Na vině jsou žíly

Mezi nejčastější obtíže pacientů patří chronická žilní nedostatečnost, kdy dochází ke zhoršení odtoku krve. Poznat ji lze poměrně lehce, protože dokáže potrápit křečemi v lýtku, když jste v klidu, spíše k večeru.

Může být spojována také s otoky bérců. Lýtka mohou pacienta bolet i během chůze, ale bolest nemizí ani po zastavení. Lidem s žilní nedostatečností většinou pomůže, když si nohy zvednou a něčím podloží.

Chronická žilní nedostatečnost v zásadě nebezpečnou nemocí není.

 Na vině jsou tepny

Aterosklerotické onemocnění tepen je bohužel závažnější. Jde o ischemickou chorobu dolních končetin, kdy bolest přichází při chůzi a výrazně uleví i poměrně krátká zastávka.

Pacient pociťuje typickou bolest nejčastěji v lýtku, ale někdy ve stehně, hýždích a také v oblasti kyčlí, kterou většinou popisují jako psí kousnutí. V takovém případě dochází k zúžení nebo uzávěru tepen, kdy jsou svaly vystaveny nedostatku kyslíku a živin.

Cévní chirurgové těmto bolestem odborně říkají klaudikace. V pokročilejší fázi ischemické choroby bolí nohy i v klidu, především v noci.

Jaká je pomoc v ORP Centru?

• Odborné klinické vyšetření cévním chirurgem
• Ultrazvukové vyšetření cévního systému
• Okamžitá léčba, možnost provedení operačního zákroku
• Odstranění žilek a křečových žil
• Včasná a dobře naplánovaná rehabilitace
• Profesionální lymfodrenáž pro léčbu otoků
• Trénink pro pacienty s ischemickou chorobou dolních končetin
• Analýza chůze a došlapu
• Speciální vložky do obuvi
• Ve většině případů ischemické choroby dolních končetin vystačíme s konzervativní léčbou, úpravou životního stylu, tréninkem chůze a léky.

Jak může pacient pomoci sám sobě?

• Přestat kouřit
• Pravidelně se hýbat (rychlá chůze, procházky denně ideálně hodinu, cviky, rehabilitace)
• Zdravě jíst
• Užívat léky na snížení krevního tlaku a snížení cholesterolu a cukru v krvi  Bohužel většina pacientů o svém onemocnění ani neví. Ze sta pacientů, kteří toto onemocnění mají, pouze 25 dorazí k lékaři. Cévní systém je totiž poměrně bohatě rozvětven a v případě, že se část cévního stromu uzavře nebo zúží, pomocí jiných větví překážku „obejde“. Presto ischemické onemocnění dolních končetin by pacienti měli vnímat jako vykřičník pro další prognózu. Pokud jsou nemocné tepny na nohou, pravděpodobně ani tepny srdce a mozku na tom nebudou lépe. V případě bolesti nohou je proto více než vhodné jít se poradit s odborníkem, ať už z řad cévní chirurgie nebo ortopedie, protože tyto dva lékařské obory spolu v mnohém souvisí.

ANGIOLOGIE A CÉVNÍ CHIRURGIE:POKUD SI NEJSTE JISTI, KDE JE PŘÍČINA BOLESTI VAŠICH NOHOU, OBJEDNEJTE SE NA VYŠETŘENÍ DO ORP CENTRA.

Vaskulitidy a arteritidy: příznaky, léčba (záněty žil,)

Vaskulitida je obecný název pro zánět krevních cév. Ve stěnách
těchto cév toto onemocnění způsobuje nejrůznější patologické změny,
zahrnující jejich ztluštění, oslabení, zúžení či zjizvení. Pod tento
pojem zahrnujeme mnoho druhů těchto zánětů lišících se ve svých
projevech, příčinách i nebezpečnosti.

Obecně pro ně lze říci, že
existují buď v akutní nebo chronické formě a ve svém konečném důsledku
mohou způsobit poškození důležitých vnitřních orgánů, které kvůli
poškození cév nedostávají dostatečně efektivně krev a tím i kyslík a
živiny.

Postiženým může být prakticky kdokoli; léčba je složitá ale
naštěstí ne vždy je úplně potřeba.

Rizikové faktory

K odhalení rizikových faktorů je třeba si uvědomit mechanismus, jakým
vaskulitida vzniká. Jde o proces, ve kterém tělo napadá své vlastní
struktury, v tomto případě tedy cévy, a to tepny i žíly,
nejrůznějších velikostí.

Není vždy úplně jasné, proč se toto děje,
důvody se liší případ od případu, nicméně zjednodušeně lze říci,
že často je na vině určité onemocnění imunitního
systému, alergická reakce, infekce nebo některé druhy rakoviny.

Po
útoku vlastního imunitního systému se v cévách rozvine zánět, a procesy
související s rozvojem a hojením zánětu mohou způsobit ztluštění a
změnu charakteru stěny cév.

Ztluštění způsobí zúžení
průsvitu cévy, čímž se ztěžuje průtok krve, který se postupně
stává pro danou oblast nedostatečným. Tkáni chybí dostatek kyslíku a
živin. V jiných případech může dojít ke vzniku krevní sraženiny,
která cévu ucpe a dochází ke stejnému postižení.

V dalších případech zánětlivý proces naopak stěnu cévy oslabí, ta
se pod působící tlakem vyklene a vznikne takzvané aneurysma, které svým
hrozícím prasknutím ohrožuje pacienta na životě.

Vaskulitidy podle jejich příčiny můžeme rozdělit na
primární a sekundární. Primární
vaskulitidy většinou vznikají z neznámých příčin, jejich původ
nemůžeme často vystopovat. Vedle toho sekundární vaskulitidy nasedají jako
průvodní jev na některé jiné onemocnění, většinou závažnějšího
charakteru.

Může jít o prostou alergickou reakci, přecitlivělost zpravidla
na léky, ale i jiné látky. Obraz vaskulitidy se může rozvinou i při a po
proběhlé infekci, jako je třeba žloutenka typu B a C.

Tak jako i u řady
jiných chorob je zvýšené riziko u osob s poruchou imunitního systému,
s jeho nedostatečnou funkcí a nebo naopak u jeho přehnané aktivity, jako
je tomu u autoimunitních onemocnění.

Nejvážnějším rizikovým faktorem je nádorové onemocnění krve a
lymfy, leukémie, lymfomy a další.

Prevence vaskulitid

Prevencí vzniku vaskulitid je samozřejmě jako u většiny onemocnění
dodržování zásad zdravého životního stylu a kvalitní
doléčování nejrůznějších jiných nemocí, protože jak už bylo
řečeno, ty se mohou významným způsobem uplatňovat při vzniku
zánětu cév.

Příznaky a projevy vaskulitid

Vaskulitid je samozřejmě velké množství, a proto jsou příznaky
u jednotlivých typů značně různorodé a i v rámci
jednoto typu variabilní. Obecně lze říci, že příznaky závisí na
druhu postižené cévy a na orgánu, který je jí zásobován.

U většiny lidí se u většiny druhů vaskulitid vyskytují příznaky jako
je horečka, únava, ztráta chuti
k jídlu a tím i úbytek váhy, bolesti v kloubech a
svalech, slabost či necitlivost částí
těla.

Burgerova choroba neboli trombangiitis obliterans
je onemocnění dáváné do souvislosti především s kouřením cigaret.
Způsobuje zánět a uzávěry cév končetin. Projevuje se jako bolest v rukou
a pažích, chodidlech a nohou, později se vytvářejí vřídky až velké
vředy na prstech u rukou i nohou.

Kawasakiho choroba postihuje hlavně děti mladší pěti
let a má typické znaky vaskulitid jako je zarudnutí kůže, horečka a
poněkud nestandardní a právě pro tuto vaskulitidu typický symptom, kterým
je zánět v oblasti oka.

Polyarteritis nodosa postihuje hlavně cévy střední
velikosti v nejrůznějších částech těla, včetně kůže, ledvin, svalů,
střev, srdce i nervové soustavy. Okem můžeme vidět drobné zarudnutí
podobné vyrážce, tzv. purpuru, na kůži se defekty projeví jako drobné
i větší vředy, mohou se vyskytnout i problémy s ledvinami a pacient
může pociťovat slabost ve svalech či bolest břicha.

Hypersensitivní vaskulitida je jak už je z názvu patrné
způsobena hpersenzitivitou, tedy přecitlivělostí, organismu na určité
podněty, funguje teda na podobném či stejném principu jako alergie.
Většinou jde o přecitlivělost na léky či látky uvolňující se při
napadení infekcí. Na těle se projevuje jako drobné červené flíčky
na kůži.

Mikroskopická polyangitida postihuje hlavně cévy
menšího průsvitu v kůži, plicích a ledvinách. V těchto orgánech
dochází k patologickým změnám vedoucím k poruchám jejich funkce. Na
kůži se vytváří rozsáhlé léze, pacienti ztrácí na hmotnosti,
přidružuje se horečka a nebezpečná glomerulonefritida až
poškození nervů.

Takayasuova artritida postihuje největší artérie těla
včetně aorty, dále karotidy nebo ledvinové artérie. Ohroženy jsou
především mladší ženy, které pociťují slabost a bolest v rukou,
zeslabený nebo vymizelý puls, bolesti hlavy a problémy se zrakem.

Behcetův syndrom postihuje jak tepny, tak žíly. Na kůži
se objevují nejrůznější léze včetně těch podobných akné, na
sliznicích úst a genitální oblasti se vytváří vředy a může dojít
i k zánětu oka. Postihuje hlavně mladší osoby po
dvacítce.

Obrovskobuněčná artritida je zánět tepen v oblasti
hlavy, především v oblasti spánků. Právě kvůli tomuto specifickému
místu postižení se projevy právě zde, a to bolestí hlavy,
přecitlivělostí pokožky hlavy, bolestí čelisti při žvýkání,
problémy s viděním, rozmazené, neostré vidění a
v nejtěžších případech může dojít dokonce i k oslepnutí.

Henoch- Schonleinova purpura je onemocnění postihující
především děti, ale výjimkou nejsou ani případy dospělých. Je
způsobena zánětem cév v kůži, kloubech, střevech a ledvinach. Projevuje
se tedy jako bolest v oblasti břicha, krev v moči, bolestivost kloubů,
zarudnutí (purpura) v oblasti hýždí, nohou a chodidel.

Kryoglobulinémie se vyskytuje ve spojitosti s infekcí
žloutenkou typu C. Na dolních končetinách se opět vytváří purpura, dále
se přidružuje artritida, poškození nervové soustavy a celková slabost.

Wegenerova granulomatóza způsobuje zánět krevních cév
v nose, dutinách, hrdle, plicích a ledvinách.

Jde o onemocnění
způsobené problémy s částí bílých krvinek, takzvaných neutrofilních
granulocytů.

Typickými příznaky je obtížné dýchání, chronický znět
vedlejších nosních dutin stejně jako časté krvácení z nosu (takzvaná
epistaxe), časté infekce středního ucha, glomerulonefritida a
poškození plic.

Diagnóza

Při pozorování některých příznaků by pacient měl nejprve navštívit
svého praktického lékaře, který poté může rozhodnout o jeho odeslání
ke specialistovi. Specialista může být různý, záleží na místě, ve
kterém se příznaky projevují nejvíce, může jít o neurologa,
revmatologa, dermatologa, plicního lékaře,
urologa, kardiologa i další.

Po odebrání anamnézy, která zahrnuje popis příznaků,
probíhající nebo proběhlé léčby a další, většinou doktor provede
klasické fyzikální vyšetření.

Dál může přistoupit k odběru krve, kde
se soustředí hlavně na rychlost sedimentace, krevní obraz, často i hladinu
C reaktivního proteinu (je ukazatelem zánětu) a protilátky proti
neutrofilním granulocytům (typické u Wegenerovy
granulomatózy).

Vyšetření moči je také nezbytné, jelikož u řady
vaskulitid dochází ke změnám ve složení moči (z důvodu
poškození ledvinných cév) či dokonce může být přítomna krev.
Nepříznivá je přítomnost bílkovin v moči.

Lékař může udělat i angiogram, tedy rentgenový
snímek pacientových cév. Do cévy je zaveden tenký
katetr, kterým je do cévy vstříknuta kontrastní látka, která se
poté zobrazí na rentgenovém snímku.

Další zobrazovací metody zahrnují
vyšetření ultrazvukem, centrální počítačovou
tomografií a magnetickou rezonancí.

Z takto
získaných obrazů je pak možné zhodnotit postižení především
větších cév.

A konečně doktor může udělat biopsii poškozené
cévy. Jde o chirurgický zákrok, při kterém se odebere kousek
tkáně cévy, které se poté může dále mikroskopicky či
imunohistochemicky vyšetřovat v laboratoři.

Léčba

Vzhledem k velkému množství typu vaskulitid je jasné, že léčba nebude
pro všechny stejná. Léčbu volí lékař podle příčiny vzniku
onemocnění, v některých šťastnějších případech dokonce ani léčba
není nutná a onemocnění se samo upraví s časem.

Nicméně, ve většině případů léky nutné jsou, a to léky ze dvou
skupin. První jsou umělé kortikosteroidy, které se
využívají pro svůj vynikající protizánětlivý účinek.
Používá se především prednison nebo
metylprednisolon.

Problémem užívání kortikoidů je ale
velké množství jejich nežádoucích účinků, jako je zvýšení hmotnost,
žaludeční problémy, hypertenze a poškození srdce, odvápňování kostí,
diabetes, změny na kůži (vznik pajizévek- strií a celkové ztenčení
kůže). Po jejich vysazení také často dochází k výraznému opětovnému
zhoršení léčené nemoci (takzvaný rebound fenomén).

Z toho důvodu se
přistupuje k podávání nejprve vyšších dávek k zvládnutí nejhorší
fáze nemoci a pak snížení na co možná nejnižší dávky.

Těžší formy vaskulitid si mohou vyžádat léčbu léky ovlivňujícími
přímo imunitní systém. Sem řadíme imunosupresiva jako je cyklofosfamid či
azatioprin, které ničí buňky imunitního systému.

Co pro sebe mohu udělat

Důležité je hlavně přijít k lékaři včas a nečekat, až se
problémy rozvinou silněji. Při včasném zachycení poškození je
prognóza velice dobrá, proto se vyplatí s návštěvou
lékaře neotálet.

V průběhu léčby se mohou objevit nepříjemné
vedlejší účinky léčiv, které ale samozřejmě jinak zdravý organismus
lépe snáší.

Proto je třeba, aby pacient dodržoval zásady
zdravého životního stylu, kvalitně se stravoval
(hodně ovoce, zeleniny, ryb, celozrnných potravin, naopak se vyhýbal
alkoholu, soli a cukru) a několikrát týdně cvičil.

Komplikace

Komplikace a jejich charakter se odvíjejí od toho, v jakém místě na
těle došlo k rozvinutí vaskulitidy. Obecně lze ale říci že existují
dvě základní komplikace, a to je poškození vnitřních
orgánů z důvodu nedostatečného přístupu kyslíku a živin
poškozenými artériemi či nedostatečným odvodem krve poškozenými
žilami.

Druhou a bohužel velice častou komplikací jsou opakující se
ataky vaskulitid i přes úspěšné doléčení prvního
onemocnění. Často pouze stačí zopakovat léčbu a pacient je opět
vyléčen, ale někdy se bohužel nezdaří vaskulitidu vyléčit nikdy a
pacient musí celý život brát léky a být sledován u svého lékaře.

Další názvy: záněty žil,, záněty cév, záněty tepen