Bolestí maturantů je matematika

I kdyby nám Andrej Babiš zařídil lehčí maturitu, hlas ve volbách do Poslanecké sněmovny mu v říjnu nedáme, zní od řady maturantů.

Ti tak reagují na nečekanou snahu premiéra zlehčit pro letošní rok maturitní zkoušku kvůli koronaviru, a to i navzdory svému ministrovi a odborné veřejnosti. Studenti lobbují za to, aby byla tzv. úřední maturita, a premiér jim jde zatím na ruku.

Kvůli jeho postoji se tak objevily spekulace, že to dělá proto, aby získal nové mladé voliče pro nadcházející parlamentní volby.

Parlamentní volby se kvapem blíží, a zatímco tradiční seniorská voličská základna se od premiéra Andreje Babiše kvůli vládním nezdarům kolem očkování i nekoncepčnímu vedení v době pandemie postupně odklání, premiér loví voliče v nových vodách. Zatím se ale zdá, že ne zcela úspěšně. „Chceme lehčí maturitu, ale nic za to nečekej,“ vzkazují mu prvovoliči.

Redakce všechny oslovené studenty zná. Na jejich přání neuvádí celá jména, ale pouze školu, kde studují.

I kdyby to zařídil, hlas mu nedám

„Babiš je svým způsobem jediný, kdo za lehčí maturitu kope a je pro. Ale víme, že je to proto, aby získal náš hlas ve volbách. I kdyby to nakonec zařídil, tak pro něj ale rozhodně hlasovat nebudu. Nejsem blbá,“ vzkazuje premiérovi otevřeně maturantka ze Střední zdravotnické školy v Praze studující obor požární ochrany, která si ale s ohledem na letošní výuku lehčí maturitu přeje.

K tématu

Bolestí maturantů je matematika

Hlavním problémem je podle ní to, že letošní maturanti neměli možnost účastnit se praktické výuky, která je pro její povolání do budoucna zásadní.

Právě Andrej Babiš je tím, kdo jakousi formu lehčí maturity i vzdor svému ministru školství Robertu Plagovi navrhuje. V úterý večer přišel s návrhem dokonce na tři formy maturity – klasickou pro studenty směřující na VŠ, upravenou, a poslední, tzv. úřední maturitu.

Právě tu navrhl na popud studentů. „Vzhledem k tomu, že se ale návrat 1. března nekonal, je podle nás jediným řešením úřední maturita.

Souhlasíme i s tím, aby byla volba, že by si student mohl vybrat, jestli chce zkoušku konat,“ řekl CNN Prima NEWS maturant Jiří Trávníček z Uherského Brodu, který je zároveň jedním z mluvčích organizace za Spravedlivé maturity, která ulehčení požaduje a s premiérem je v kontaktu.

Trávníček zároveň ale dodává, že premiérův boj za úřední maturity automaticky neznamená to, že mu v říjnu maturanti hodí hlas.

Úřední maturita je Babišova hra

„Nemyslím si, že zrovna skupina maturantů volby rozhoduje. Navíc, co mám zprávu, tak maturanti nejsou tak snadno ovlivnitelní, že by jen kvůli administrativní maturitě hodili hlas panu premiérovi. Nevylučuji, že se tak někteří rozhodnou, ale je to jejich svobodná volba,“ dodal Trávníček.

Někteří studenti dokonce předem avizují, že premiérův záměr „prokoukli“. „Úřední maturity jsou podle mého pro většinu studentů neadekvátní a jedná se jen o jeden z předvolebních tahů Andreje Babiše,“ uvedl student pražského Gymnázia prof. Jana Patočky s tím, že si přeje maturitu klasickou.

Ani další oslovení studenti neplánují premiérův boj za lehčí maturity podmínit svým hlasem ve volbách a naopak se jim tato cesta zdá úsměvná.

Babišovi se směju

„Smála jsem se tomu, když jsem to četla. Jsem ráda, že za nás bojuje, ale stejně bych ho nevolila. Jen kvůli maturitě mu hlas nedám, protože ho prostě nemám ráda,“ řekla CNN Prima NEWS maturantka ze Střední školy grafického designu v Lysé nad Labem.

„On si fakt myslí, že tím na svou stranu získá desítky tisíc voličů? Tak ten je ještě naivnější než já, který doufá v úspěšnou maturitu z matematiky,“ glosoval premiérovy snahy student ze střední odborné školy v Libereckém kraji.

Jak skutečně budou letošní maturity vypadat, zatím jisté není. Většina studentů se ale na nějaké formě úlev shoduje. Ministr školství Robert Plaga slíbil představit plán do konce týdne, ale vzhledem k zásahům premiéra nemusí na ministrově konceptu příliš záležet.

Bolestí maturantů je matematika Bolestí maturantů je matematika

MŠMT ČR

Praha 1.

listopadu 2010 – Kdyby se v druhém říjnovém týdnu na středních školách a odborných učilištích
místo maturitní generálky konala ostrá maturita, zhruba 70 procent žáků by zkoušky, ke kterým se přihlásili, zvládlo
úspěšně.

Vyplývá to z výsledků maturitní generálky. Ty naznačují, že u maturitní zkoušky může neúspěšnost
v řádném termínu dosáhnout hodnot mezi 15-21%. Dnešní průměrná neúspěšnost se pohybuje kolem 13%.
 
 

Přibližně třicetiprocentní modelová neúspěšnost odpovídá odhadům organizátorů projektu Maturitní generálka MAG´10
stejně jako fakt, že největší potíže měli žáci se zvládnutím testů z matematiky.

Úroveň této modelové
neúspěšnosti téměř jednoznačně naznačuje, že skutečná neúspěšnost žáků v prvním, tj. řádném termínu maturitní
zkoušky, se bude pohybovat v rozmezí 15 – 21%.

U současné podoby maturitní zkoušky se přitom neúspěšnost
v prvním termínu pohybuje mezi 12 – 13%. 

Budete mít zájem:  Nejíte kapra? Zkuste jinou rybu!

 „Výsledky potvrdily naše očekávání. Procento neúspěšných se může zdát vysoké.

Je ale třeba brát v potaz,
že u ostré maturity nebude chybět žákům dosud neprobrané učivo závěrečného ročníku, žáci budou mít za sebou
intenzivní předmaturitní přípravu a budou více motivováni u zkoušek uspět.

Osobní zkušenost s testy se navíc
díky generálce bez pochyby pozitivně promítne do zodpovědné volby předmětové skladby pro ostrou maturitu,“ uvedl
ministr školství Josef Dobeš.

 Naopak minimální dopad na míru neúspěšnosti měl podle ministra bojkot maturitní generálky, o kterém před
zahájením administrace zkoušek na školách informovala některá média. K bojkotu se rozhodlo zhruba 500 žáků
přihlášených ke generálce, což odpovídá 0,5 procenta z celkového počtu žáků, kteří generálku absolvovali.

 Největší potíže dělala žákům v generálce podle předpokladů matematika. Tu si vybralo 44 procent maturantů,
téměř 48 procent z nich by ale nyní ostrou zkoušku nesložilo. U zkoušky z českého jazyka a literatury, kterou
absolvovali všichni žáci, byla neúspěšnost zhruba 22 procent.

 Z cizích jazyků měli žáci největší potíže s němčinou. K té se přihlásilo 22 procent maturantů, 39
procent z nich by ale nyní zkoušku nesložilo úspěšně. U angličtiny, kterou si žáci volili nejčastěji (72
procent), by neuspělo zhruba 34 procent maturantů.

Zveřejněná čísla slouží především k orientaci organizátorů a veřejnosti. Školy a i samotní žáci dostanou
výsledky v řádném termínu do 3. listopadu, a to formou žákovských protokolů.

„Maturitní generálka splnila své cíle i účel prakticky na 100%. Co se týče výsledků, poskytuje orientační, avšak
velmi důležitou informaci, kterou potřebují žáci při volbě svého maturitního předmětového portfolia.

Prvním
listopadem totiž začíná běžet 15-denní lhůta pro podávání přihlášek žáků k maturitní zkoušce v roce 2011.

Modelové výsledky neúspěšnosti u testů maturitní generálky rozhodně není třeba vnímat jako hrozbu, ale jako výzvu a
případně signál, který směrem orientovat svoji přípravu na „ostrou“ maturitní zkoušku,.“ řekl ředitel Centra pro
zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT Pavel Zelený.

MAG10 výsledky maturitní generálky 1.pps

Video z tiskové konference:

 Fotografie z tiskové konference:

  • Bolestí maturantů je matematika
  • Bolestí maturantů je matematika
  • Bolestí maturantů je matematika

Mgr. Lucie Kubovičová
ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace
tel.: +420 234 811 566
fax: +420 234 811 753

e-mail: [email protected] 

Epizeuxis v maturitních otázkách? Hloupost, zbytečné. Učme něco užitečného, říkají odborníci | Domov

PRAHA „Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon.“ Najít epizeuxis, tedy opakování slov v jednom verši, byl jedním z oříšků letošní státní maturity. A to možná právě kvůli termínu, který studenti neslýchají tak často. Pozastavila se nad ním i odborná veřejnost. „Je to hloupost,“ říká například šéf Scio Onřej Šteffl. Podle jazykovědce Karla Olivy by se děti měly učit něco užitečnějšího.

„Vypište z výchozího textu jeden verš, v němž se vyskytuje epizeuxis.“ Tak zněla úloha číslo 28, která se objevila v letošních maturitních testech z českého jazyka a literatury. Zapotili se kvůli ní nejen někteří studenti ve školních lavicích, ale rozruch tato otázka způsobila zejména na sociálních sítích mezi odborníky a laickou veřejností.

  • slovo epizeuxis pochází z řečtiny
  • označuje básnickou figuru, která vyjadřuje opakování slova či slovního spojení v jednom verši za sebou
  • Zdroj: Wikipedia

Společným jmenovatelem ohledně záhadné epizeuxis je přitom jedno: je třeba, aby ji znali i maturanti na průmyslových či jiných středních odborných školách?

„Úloha, ve které se objevuje epizeuxis, přímo vychází z katalogu požadavků k maturitní zkoušce, jehož jedna část přímo upravuje požadavky na dovednost aplikovat základní znalosti literární teorie na konkrétní text, přičemž výraz epizeuxis je zde sám přímo uveden,“ reagoval na dotaz serveru Lidovky.cz mluvčí společnosti Cermat Jan Pohanka.

Co to je epizeuxis?

Katalogy požadavků k maturitním zkouškám podle webu ministerstva školství vymezují „očekávané vědomosti a dovednosti, které mohou být ověřovány v rámci společné části maturitní zkoušky“. Státní maturity připravuje zmíněné Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které zároveň tyto katalogy pro ministerstvo připravuje.

Šéf společnosti Scio a ředitel ScioŠkoly Ondřej Šteffl ale míní, že právě to je problematické. Podle jeho názoru nemá nikdo dohled nad tím, co Cermat do katalogu zařazuje. „Zkuste se někoho zeptat, co je epizeuxis.

To slovo je vlastně pouhé odborné synonymum pro opakování, nic nového jeho znalost nepřináší.

U maturanta gymnázia lze snad tento požadavek ještě pochopit, ale pokud má být maturita pro všechny, proč má student průmyslovky či odborného učiliště znát takové odborné slovo, když ho může nazvat normálně?“ myslí si Šteffl.

Podle jeho slov je užití termínu epizeuxis běžné pro bohemisty či češtináře, avšak ostatní se s ním setkávají jen zřídka. „Každý vidí, že je to hloupost, a jen to snižuje autoritu maturity,“ dodal.

28 Vypište z výchozího textu jeden verš, v němž se vyskytuje epizeuxis:František Halas: Zpěv úzkosti (zkráceno)

  1. Kolikrát verši můjkolikrát klopýtal’sv bolesti lásce žalu mémsoukromémkolikrát verši můjkolikrát tancoval’s
  2. Teď krokem zbrojnýmverši můjpochoduj
  3. Pěšáckým rytmem zněte slovaúzkostí šikovanáTé úzkosti dvanácté
  4. Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvonČí ruce ho rozhoupalyFrancie sladká hrdý Albiona my jsme je milovali
  5. Ty Francie sladká Franciekde je tvá čapka Marianoslunečný štít tvůj prasklý jea hanbou čpí tvé ano
  6. Je noc a v krytech zákopůtep krve země zníza tebe světe za tu Evropustydí se voják poslední

(ze sbírky Torzo naděje, 1938)

Ve zmíněném katalogu požadavků je epizeuxis vyjmenovaná u požadavků na schopnost analyzovat umělecký text.

Studenti musí být schopni rozeznat vyprávěcí způsoby jako dialog či monolog, přímou či nepřímou řeč a v neposlední řadě také básnické tropy a figury jako alegorie, aliterace, metaforu, přirovnání, synekdochu či právě epizeuxis.

V letošních zkouškách ji studenti měli najít v básni Zpěv úzkosti od Františka Halase (viz BOX Letošní epizeuxis).

Podobně jako Šteffl o tom smýšlí i přední český jazykovědec Karel Oliva. Podle něj jsou na místě dvě otázky. Ta první je, nakolik je vhodné a užitečné učit děti o figuře epizeuxis.

Ta druhá zase zní, z čeho Cermat při tvorbě této otázky vycházel, zdali si například udělal něco jako „průzkum trhu“.

„Jsem sice jazykovědec, nikoli literární vědec, ale podle mého úsudku je tento termín velmi speciální a zejména jeho znění se používá tak zřídka, že bych skoro řekl, že to ve výuce nemá místo,“ myslí si.

Podle jeho slov je určitě potřeba děti a studenty upozornit na to, že tento jev lze v básních najít. „Ale není třeba jim kvůli tomu do hlavy vtloukat specializovaný termín, který uslyší jednou ve vyučování a poté po něm už v životě nevzdechnou,“ doplnil jazykovědec Oliva s tím, že poté je otázka, z jakého důvodu Cermat tuto otázku do maturitních testů zařadil.

Podle Cermatu jsou katalogy v souladu s rámcovými vzdělávacími programy a odpovídají tak středoškolskému učivu.

Vznikly jako společné dílo Cermatu, Ústavu pro jazyk český Akademie věd, Ústavu pro českou literaturu Akademie věd a pedagogů.

„Návrhy katalogů pak prošly vnitřním připomínkovým řízení před gremiální poradou ministerstva školství a po jejím schválení připomínkový řízením před poradou vedení,“ vysvětlil pro server Lidovky.cz Jiří Zíka, ředitel Cermatu.

Podle Zíky byl epizeuxis v katalogu vyjmenován a učitelé tak věděli, že u maturit bude. „V letošním roce byl mezi tzv. figurami zařazen tento pojem, v příštím bude zřejmě další. Otázka v tomto případě, stejně jako ve všech případech ověřování porozumění odborným výrazům, nemůže využít synonyma. Taková alternativa by byla možná, pokud by úloha testovala znalost synonym,“ doplnil.

V tom mu jazykovědec Oliva dává částečně za pravdu. Pokud platí, že učitelé byli upozorněni na to, že epizeuxis v maturitních otázkách bude, je jejich chybou, pokud na to žáky nepřipravili. „Já bych to ale děti neučil,“ doplnil Oliva.

Matematika opět dopadla nejhůře

Cermat už nicméně zveřejnil souhrnné výsledky letošních maturit, podle kterých dopadla matematika i přes mírné zlepšení opět jako nejméně úspěšný předmět.

Nezvládlo ji celkem 23 procent maturantů přihlášených na matematiku, což představuje asi čtyři tisíce lidí. Celkem šlo letos k maturitě sedmdesát tisíc žáků.

Zhoršení nastalo v testu z českého jazyka a literatury, kde letos propadlo 8,4 procenta lidí. Loni to bylo 6,5 procenta.

„Jsem ráda, že jsou výsledky takové, jaké jsou. Doufám, že je to signál, že jsme si dokázali na státní maturitu zvyknout a že se studenti dokázali lépe na maturitu připravit. Věřím, že také pro učitele je to pozitivní zpráva,“ okomentovala výsledky ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Bolestí maturantů je matematika

Ředitel Scio Ondřej Šteffl.

Jenže podle odhadu Šteffla, který je matematik, mohla právě zmíněná epizeuxis způsobit, že stovky dětí maturitu neudělaly. Jeho odhad činí 600 studentů, kterým jeden bod za špatně zodpovězenou otázku na tuto básnickou figuru způsobil, že u takzvané zkoušky dospělosti propadli. Konkrétní úspěšnost u této otázky Cermat serveru Lidovky.cz do uzávěrky tohoto textu nezaslal.

„V češtině je takových hloupostí ještě poměrně málo. Když se někoho zeptáte, zda umí řešit logaritmické rovnice, tak to sice taky nikdo nebude umět, ale už to někdy slyšel.

Ale jinak to je pro kosmetičku, pro policistu, pro desítky dalších profesí, u kterých se dnes vyžaduje maturita, úplně stejně k ničemu. Zbytečnosti ovšem odrazují.

S logaritmickou rovnicí se všichni ve školách setkávali, s epizeuxis naštěstí nikoli, a to je jeden z důvodů, proč je matematika strašák pro mnohem víc lidí než čeština,“ uzavřel šéf Scio Šteffl.

Z matematiky letos „rupla“ téměř čtvrtina maturantů. Pohoršili si i v češtině

Úspešnost českých studentů u maturitní zkoušky z češtiny a matematiky rok od roku klesá.

Didaktický test z češtiny nezvládlo letos 10,4 procent maturantů, tedy o 0,7 procenta míň než loni, zatímco z matematiky propadlo 22,3 procenta maturantů, což je o 0,6 procenta méně než loni.

Vyplývá to z tiskové zprávy s výsledky didaktických testů, kterou v pondělí poskytl organizátor maturit Cermat.

Matematika „obhájila“ i letos pozici nejméně úspěšného předmětu v maturitních testech. Výslednou známku čtyři dostalo z matematiky 24,5 procenta lidí.

Téměř polovina jich tak buď neuspěla nebo uspěla jen s druhým nejhorším hodnocením, tedy dostatečně.

Zároveň se oproti loňskému roku mírně snížil podíl žáků, kteří v řádném termínu složili didaktický test matematiky na jedničku nebo dvojku, a to z 28,7 procenta na 27,6 procenta. Maturantů s trojkou z matematiky je letos 25,6 procenta.

Z povinného testu z češtiny propadlo letos 6488 maturantů z celkového počtu 62 234. Neuspěl tak každý desátý maturant, který psal test poprvé. Ještě v roce 2014 to přitom bylo 2,76 procenta maturantů. V didaktickém testu z matematiky neuspělo 3298 studentů z 14 762 maturantů, kteří ho skládali.

Maturita z matematiky by měla být povinná na gymnáziích a lyceích od roku 2021. Na většině ostatních maturitních oborů se má stát povinnou součástí maturity o rok později.

V současnosti musejí maturanti skládat zkoušku z češtiny a druhý předmět si vybírají mezi matematikou a cizím jazykem. Podíl maturantů, kteří dají přednost matematice, v posledních letech stále klesá.

Letos si ji zvolilo 23,4 procenta maturantů.

K maturitním zkouškám bylo letos přihlášeno 69 318 středoškoláků, což je zhruba o 500 méně než loni. Maturitní testy se letos psaly od 2. do 9. května. Sloh z češtiny byl už 11. dubna.

Matematika skolila málem polovinu maturantů. Test měl skrytou vadu na kráse

Maturitní test z matematiky bude sice ještě několik let nepovinnou součástí maturity (na gymnáziích bude povinný od roku 2021 a na absolutní většině zbývajících středních škol o rok později), letošní výsledky však nedopadly dobře.

Matematiku si jako volitelný předmět vybrala zhruba pětina maturantů a z nich více než 22 procent propadlo. Dalších téměř 25 procent odešlo se čtyřkou.

Dohromady tedy téměř polovina všech maturujících neuspěla anebo k tomu neměla daleko.

Václav Klaus mladší o maturitách. (Video: Seznam.cz)

Podle matematika a konzultanta vzdělávání Oldřicha Botlíka není důvod špatných výsledků v tom, že by maturitní test byl špatný či náročnější než loni.

Testuje však prý znalosti, které jsou dnes už nepotřebné.

„Ono se to těžko říká, protože test samozřejmě reprezentuje to, jak se matematika vyučuje. Ale já si myslím, že výuka matematiky stojí před nutnými změnami a vadou toho testu je, že těm změnám bude bránit,” tvrdí Oldřich Botlík, kterého Seznam požádal o recenzi letošního maturitního testu.

Matematik také míní, že testy jsou obecně špatné, pouze ukazují, jak by se matematika už neměla učit. Testy podle něj totiž po studentech žádají spíše mechanické výpočty a znalost vzorců než skutečné porozumění matematice.

Co má přesně na mysli, se Oldřich Botlík pokusil ukázat na několika příkladech z letošního testu, o jejichž výpočet a výklad k výpočtu ho Seznam požádal.

Jedním z nich byla úloha, v níž měli studenti nejprve vyjádřit poměr hodnot na číselné ose a poté na ni nanést obraz hodnoty 1.

Úloha číslo 3.

„Tohle je úloha, která podle mě řadu z nich vykolejila nebo se řada z nich rozhodla, že ji přeskočí, protože nevěděli, jak mají postupovat. A ty dva body, které za ni mohli dostat, jim za to nestály,” komentuje zadání Botlík.

Podobně to pak podle něj bylo u dalších dvou příkladů: jedné slovní úlohy o více neznámých a také u příkladu na abstraktní myšlení.

Úloha číslo 15.

Všechny podle něj spojuje fakt, že jsou zajímavé a zkoumají matematické myšlení. Spojuje je ale také to, že pro studenty vypadají složitě – vzhledem k tomu, jak se vyučuje matematika – a maturanti je raději přeskakují.

„Většina ostatních úloh je toho typu, že vlastně člověk nemusí moc myslet a stačí, když se naučí nějaký postup, který aplikuje. Student pak nemusí moc rozumět tomu, co dělá,” dodává.

Botlík jako dlouhodobý kritik státních maturit tvrdí, že by se problémy daly najít v podrobných statistikách a výsledcích testů. Ty ale Cermat dlouhodobě zveřejňovat nechce a činí tak většinou s časovým odstupem. I proto jsou podobné analýzy jako ta jeho spíše odhadem.

„Celá diskuse kolem maturit, která nikdy netrvá dlouho, pak probíhá v režii Cermatu a nikdo fundovaně nemůže oponovat tomu, co pan ředitel Zíka říká,“ uvádí.

Botlík dodává, že dle jeho názoru zavedení povinné maturity z matematiky v této podobě, jak je to naplánováno na rok 2020 pro gymnázia a lycea a na rok 2021 pro ostatní střední školy, je naprosto nepředstavitelné. Maturitu by podle jeho odhadu nesložila až třetina všech studentů.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *