Bojíte se návratu chřipky? Toto udělejte, když už je vám lépe.

A bez kvalifikace, rovnou všichni členové FIFA.

Čeferina přímo nesnáším, ale v tomto případě, mu musím dát za pravdu.

A turnaj hrát nejlépe na každém kontinentu. A takových 30 skupin po čtyřech bych dal.

Kdyz je to jednou za 4 roky, ma to prestiz a uroven. Nejlepsi hraci si uvedomuji, ze priste uz nemusi byt v nominaci a tak pokud muzou, vzdycky jedou. Prestiz i lesk turmaje, na ktery vsichni chteji by zo urcite ztratilo.

Dal bych to každý půlrok a nejlépe aby hrálo 128 týmů. To bude peněz.

Je to samozrejme totalni pitomina… cely generace to tak mely stejny… jednou za 4 roky absolutni svatek fotbalu.

Když je MS jednou za čtyři roky, tak se rád podívám i na zápas Hondurasu s Nigérii. Jestli bude jeden rok ME a druhý MS, ztratí to své kouzlo.

Z tých futbalistov chcú dostať čo to dá, veď už im musí z toho šibať: domáca liga, domáci pohár, iný domáci pohár, kvaldy na ME, na MS, EU súťaže klubové, prípravné zápasy v klube a za repre, Liga národov, turnaje ME, MS, ako kto toto má vydržať?, ak hráš toto všetko hore uvedené a do toho tempovú Anglickú ligu, za 10 rokov si mrzák na tele a vyšťavený ako citrón.

Keby boli MS každý štvrťrok, možno sa dožijem, že aj my budeme majstri sveta. Keď to Nemcov, Brazíliu, … prestane baviť.

Tak je jasný, že Wenger prosazuje co možná nejvíc soutěží – třeba by pak konečně i něco vyhrál :))

Já nejsem nějaký konzervativní člověk a mám rád změny, i když jsou často risk a můžou končit neúspěchem. Ale ME a MS co čtyři roky měnit nechci. Turnaj je vzácný, výjimečný a vždy top akcí. FIFA je prostě banda nenažranců a fotbal ruinují.

A proč ne každý rok jako hokej?Upřímně, i díky tomu mě MS v hokeji nějak moc nebere…

je to nesmysl. Hráči nejsou stroje na peníze. Už teď je ten kalendář nabitý k prasknutí, a když dojde k mimořádné situaci, tak pak se to složitě dohání

Osobně si myslím, že když už FIFA chce reorganizovat MS, tak by na to měla jít jinak. A mohla by z toho vytřískat víc prachů než nyní také. Například zavést celosvětovou kvalifikaci, aby na MS opravdu byly TOP týmy z planety. Ano, asi by tam nezbylo místo na asijské, některé africké, či severo a středoamerické týmy. Ale z hlediska financí je určitě atraktivnější zápas třeba hypoteticky Česko – Slovensko, než Panama – Tunisko. Nebo udělat mistrovství různých úrovní jako např. v hokeji. A systém sestupů a postupů. Toť můj názor. Ale FIFA stejně vymyslí nějakou totální hovadinu jako např. rozšíření na 48 účastníků, systém s 32 týmy považuji za naprosto ideální. 24 je kočkopes, 16 je na MS málo, 48 moc.

MS je specialni prave proto,ze se hraje jednou za 4 roky,stejne tak olympiada.Skoncilo by Euro…ne, tohle je hodne velkej nesmysl.

A nebylo by lepší jednou za rok ať je to takový „běžný“ turnaj na MS v hokeji?

Já jsem laik, úplně tomu nerozumím, ale vždycky mi přišlo divné, jak fotbalové mistrovství trvá měsíc, tým hraje dva zápasy týdně a navíc se jedná o týmový sport, kdy hráči nejedou celých 90 minut na plný výkon, ani náhodou.Tenis má čtyři grand slamy ročně, na grand slamu má hráč zápas každý druhý den (tedy pokud hraje jenom single, pokud přidá ještě čtyřhru nebo smíšenou čtyřhru, tak dokonce ještě častěji) a na tom kurtu je sám a prakticky celou dobu jede sprint-stop-sprint-stop. A některé zápasy trvají třeba tři hodiny nebo dokonce i víc.Ale třeba mi to někdo vysvětlí.

A ještě by se mohlo hrát všude…..tři zápasy v Súdánu, dva v Etiopii, čtyři v Bangladéši atd.

MS každé dva roky – debilita

Vážený pane,teď jste mě opravdu zmátl. Odjakživa považuji fotbal za výsostně mužskou záležitost, která má svoje zvláštní kouzlo. Už jen běhat sem tam 90 minut v kuse a nezkolabovat je neuvěřitelný výkon.Můj bývalý, sportovní novinář, mě párkrát vzal na hru jeho milované Bohemky do tzv. Ďolíčku. Bylo to úžasné! Dostala jsem klobásu a pivo v kelímku a teplou šálu, a vyfotila jsem se s tím velkým vycpaným klokanem (uvnitř byl člověk).Nesnažila jsem se pochopit pravidla, nebojte, ale ptala jsem se ho na různé detaily, kterých jsem si bystře všimla, například: Proč mají na sobě jen trenýrky a podkolenky? Nenastydnou jim kolena a dostanou revma? nebo To je legální, dostávat takové perdy do hlavy, budou mít trvalé následky, proč nemají helmu?!Nejen že mi neodpověděl, ale už mě tam nikdy nevzal.Ale to jsem odbočila.Můžete mi vysvětlit, proč do takové odborné diskuse o celosvětovém fenoménu cpete těhotné a kojící ženy? To Vám tak leží na mozku, že to i přidáváte jako ingredienci do buřtguláše? Obávám se, že s Vámi není něco ošklivě v pořádku. Hodně zdraví. M.

Asi nějaká snaha, jak tam dostat takový kopyta, jako naši…

On Wenger říká potřebujeme změnu, ale já tam jasně cítím budeme mít prachy.

A kam by nacpali všechny ty kvalifikace o MS, ME, evropské poháry, ligové poháry, ligové soutěže…Nejlepší fotbalisti by asi končili kariéry tak v 28 letech, páč by byli totálně vymačkaní. Je to blbost.

a mistrem světa měsíce října se stává……

Zbytečně se s tím pářou. Jedno MS na jaře, druhé na podzim. Týmy povinně smíšené, výhody pro ty, které zapojí těhotné a kojící ženy. Což samozřejmě znamená drobné změny v pravidlech, ale je to nezbytné….Když může být MS v ledním hokeji v jedné z nejteplejších zemí planety…

Pro mě je nejvíc Euro. Na rozdíl od MS žádnej slabej tým jen kvůli kvótám a ze špičky tam chybí jen Brazílie a Argentina.

Jako kompromisní řešení navrhuju, aby se mistrovství konalo každé 3 roky.

Jednou za 4 roky je to událost. Každé dva by to byla všední šeď.

Stejně s hokejem, nechápu, proč se MS v hokeji hraje každý rok. Jedenkrát za 4 roky by to bylo lepší.

aspoň ten Čeferin má rozum

A proč nehrát každý rok? A vlastně, co takhle hrát každý měsíc nějaké mistrovství. To by bylo peněz …. Jděte s tím už vážně někam

To mohl navrhnout je i…cil.Každý rok se dívat na ty simulanty.

Na jaře a na podzim každý rok…..to bude peněz.

Wengere jakou změnu?argument žádný nemá …

Neni to malo? 2-3 x rocne ..

Já chcu pivo zadarmo a fotbal každej den! Landa, vytáhni do boje!

A kdy by hráli kvalifikace? Nebo by zrušili LM?

FIFA to bude chtít mít za chvíli jako hokej. Rok co rok. A úroveň i sledovanost nižší…Kolik kolektivních sportů má své MS ob rok?Zruší mistroství Evropy Afriky, Asie, Ameriky, protože nebudou termíny?Pak budou chtít udělat mistroství klubů celé planety. Třeba Slavia vyjma tří domácích zápasů poletí do Brazílie odehrát jeden zápas, druhé kolo pak Číny, a třetí do Austrálie…

Souhlasím – pokud by šlo o hokej. Mistrovství jednou za dva roky by mělo mnohem větší úroveň než současné každoroční utrpení.

A kdy se bude hrát mistrovství Afriky, Copa América a další to ti pomazaní také již rozhodli? Nebo ono se to podá?

A já bych to dělal každej rok, Z0H, MS hokej, MS fotbal, LOH, a další sporty, které mají pauzy, bude prostě na co koukat, sportovci budou za 3 roky odepsaní, prostě žádná nuda.

UEFA si svým velkohubým prohlášením jen připravuje vyjednávací pozici aby z MS dostala prachy. To prohlášení Čeferina na konci že by to byly zajímavé peníze mluví za vše. Takže bych mu moc netleskal, jsou to všichni křiváci

Vo futbale sa najväčšie prachy točia v Európe a ostatné kontinenty by si z „európskeho koláča“ rady ukrojili pre seba. Každoročné MS by kolidovali (konkurovali si) s Ligou Majstrov, EL, KL. To neprejde

1. rok – Kontinentální poháry (Euro, Copa, Africký pohár) 2 . rok – MS 3. rok – Olympiáda 4. rok – volno A úplně stejně hokej. Jen místo Eura dát Světovej pohár. Takhle je v tom chlév, buď je všeho moc (MS v hokeji) nebo málo.

Šéf skiareálu dál bojkotuje vládní nařízení. "Na kopci odhalíte pravdu, koronavirus je umělý," říká — HlídacíPes.org

REPORTÁŽ. Ostravský skiareál Vaňkův kopec má otevřeno i přes vládní protiepidemická omezení a rostoucí počty nakažených.

Od začátku února, kdy majitelé střediska navzdory zákazu spustili vleky, došlo v areálu k několika potyčkám s policisty a jeho šéf Martin Kafka dostal již dvě dvacetitisícové pokuty.

On sám ale tvrdí, že nemá jinou možnost než v bojkotu pokračovat. Vláda podle něj postupuje neústavně a koronavirus je – jak je přesvědčen – umělý.

„Sledujeme přes webkameru Vaňkův kopec a zdravíme všechny, kteří si přišli zalyžovat. Jsme s vámi. Zamávejte nám do kamery,“ zní z rádia, zatímco se zhruba stovka návštěvníků pohybuje po malém příměstském lyžařském středisku.

Foto: Jan Žabka, HlídacíPes.org

Přestože vstupní terminály k vlekům jsou přehrazené páskou, vleky samotné jedou naplno. Lyžaři a snowboardisté nastupují až za ohraničeným prostorem a občas se vytvoří několikametrová řada.

V areálu je také otevřeno několik okének s občerstvením a v jednom z nich se dá najíst dokonce uvnitř. Na dveřích tam visí vlajka a oznámení, že jde o petiční místo. Tím se majitelé skiareálu snaží obejít vládní protiepidemická nařízení. „Kdo se nepostaví zlu, je jeho pachatelem,“ hlásá jeden z vyvěšených nápisů.

Dělat, že tu nejsou

Majitel areálu Martin Kafka po areálu chodí v čepici s nápisem „žiju svobodně a naplno“. Ani mezi množstvím návštěvníků ho proto nelze přehlédnout. Potkáváme se s ním v kanceláři, odkud je dobře vidět celé středisko. Teprve odsud je zřejmé, že by areál za normálních okolností zvládl i několikanásobně větší nápor návštěvníků.

„Vleky nám jedou, ale lidé se bojí přijít. Máme informace, že se obávají policie, aby je nestrhávali z vleku nebo nepokutovali,“ říká Kafka, který se sám před pár dny dostal do fyzického střetu s policií a musel zaplatit dvě pokuty ve výši 20 tisíc korun.

I když policie opakovaně na Vaňkův kopec přijela a nařídila vypnout vleky, nyní to vypadá, že policisté a návštěvníci žijí ve vzájemné symbióze. Na svah v podstatě neustále dohlížejí dva policisté, přítomní se ale tváří, jako by tam nebyli. 

Foto: Jan Žabka, HlídacíPes.org

Sám Kafka označuje své rozhodnutí pustit vleky pro veřejnost za formu protestu. Nouzový stav je podle něj  protiústavní a jeho prosazení navzdory Poslanecké sněmovně vnímá jako „nejvyšší stupeň agrese vlády, která se to ani nesnaží zakrývat“.

Přiznává však, že zpočátku měl pro rebelii hlavně materiální důvody. Musel doplatit fakturu za elektřinu ve výši půl milionu korun. „Pokud bychom tak neučinili, odpojili by nám elektřinu a v mrazech by vše promrzlo a popraskal by celý systém – čerpadla, rozvody, nebylo by ani čím točit vlek,“ vysvětluje.

„Nikdo s vámi nijak nediskutuje, nenabídnou vám žádnou otevřenou možnost. Dopisy z banky začínají tak, že chápou, že to je náročné, ale pokud nezaplatíme, tak přijdou exekuce, registr dlužníků, nebo to může mít vliv na další půjčky,“ popisuje situaci, v níž je teď i řada dalších podnikatelů: „Nějak tím proplouváte do chvíle, kdy se to stane vám nebo vašemu okolí.“

Odhalit pravdu na kopci

Dlužno dodat, že majitel Vaňkova kopce má i svůj svérázný názor na to, jak vůbec koronavirus vznikl. Stojí si za tím, že jde o biologickou zbraň upravenou člověkem. Lidstvo podle něj ohledně covidu žije ve lži, kterou stále dokola živí média.

Opírá se přitom o tvrzení kontroverzní molekulární bioložky Soni Pekové, která své výroky ale dosud nepodložila, natož publikacemi v odborných časopisech. Její názory navíc vyvrací i vědecká komunita; umělý původ viru nebyl nikdy potvrzen.

I tak ale Kafka za názory Pekové stojí. „Když vám někdo říká pravdu, cítíte se dobře. Když se cítíte špatně při tom, když někoho posloucháte nebo když sám mluvíte, je to lež,“ nabízí svůj pohled na svět.

Dar odhalit pravdu má podle něj každý a tak to prý udělal i on. „Musel jsem si vybrat, jestli se podvolím a budu dělat, že se mi to zdá, nebo budu žít v pravdě,“ říká.

Probuďte se pro radost

V roce 2020 zemřelo v Česku o 17 tisíc lidí více než v roce 2019, což je největší meziroční nárůst zemřelých za posledních sto let, a to právě i v důsledku koronaviru. „Naděje dožití z roku 2020 odpovídá zhruba situaci v roce 2013, jde tedy o návrat o sedm let zpátky,“ řekla pro Radiožurnál vedoucí oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu Terezie Štyglerová.

To, že od počátku pandemie před necelým rokem zemřelo v Česku v souvislosti s koronavirem zhruba 19 tisíc lidí, Martin Kafka nezpochybňuje. Argumentuje ale tím, že je to méně než 25 tisíc lidí, kteří každoročních zemřou v důsledku emisí. I tím odbývá dotaz na to, jak by reagoval, pokud by se nějaký návštěvník na svahu nakazil koronavirem a na následky nemoci zemřel.

Martin Kafka trvá na tom, že vládní opatření jsou podle něj nelogická: „Myslím, že to vnímáme všichni stejně, tu nesmyslnost, kdy do hypermarketu jít můžete a jít si zalyžovat ven na svah je zakázáno. Lanovky se zastaví a hromadná doprava posílí, aby turisty na horách vyvezli v uzavřeném autobuse, kde je namačkáno 50 lidí.“

Přesto měl donedávna na webových stránkách u online přenosu z areálu varování „Vstup na vlastní nebezpečí“. To ale mezitím přepsal na „Probuďme se pro radost z pohybu“.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

Chřipka vs. koronavirus COVID-19: Lidé se bojí neznámého, problém jsou obě nemoci

Z domova  |  08.03.2020 10:11:00

Chřipka i koronavirus jsou infekční choroby, které se přenášejí z člověka na člověka. Příznaky jsou často velmi podobné – vysoké teploty, bolesti kloubů. Není jednoduché je od sebe rozeznat. Pro odlišení nemocí se musí posuzovat také cestovatelská historie. Zatímco ale chřipka v nás běžně nevyvolává strach, koronavirová infekce děsí svět.

Světová i tuzemská média se už několik měsíců věnují hlavně jednomu tématu: koronaviru. Nezapomínáme ale na běžnou sezónní chřipku? Na tu každoročně zemře několik set tisíc lidí, počty mrtvých na COVID-19 dnes přesáhly hranici 100 000. Co tedy umocňuje náš strach a jsou naše obavy na místě?

Zatímco s chřipkou se zřejmě setkal každý z nás, koronavirus je pro nás „neznámou“. Když se nakazíme „běžnou“ chřipkou, rozeznáme její příznaky a víceméně se jí nebojíme. Vědci a lékaři ji studují celá desetiletí.

Všichni ji známe a vlastně ji s chladnějším počasím očekáváme. Ale i chřipka je globálním problémem. WHO uvádí, že ročně se jí nakazí 3 až 5 milionů lidí a zemře na ni 250 až 500 tisíc lidí. To znamená, že má vyšší úmrtnost než COVID-19. Přesto v nás takový strach nevyvolává.

Bojíme se neznámého. Koronavirus je nově zmutovaný virus. Není známý přesný první přenos na člověka. Zatím jsme na něj nevyvinuli léky, které by nakažené pacienty dokázaly zachránit. A bohužel neznáme ani přesná čísla nemocných ve všech zemích. To přispívá k dalším obavám.

COVID-19 je zřejmě nakažlivější infekce než sezónní chřipka. Každý s virem COViD-19 průměrně nakazí další 2,2 lidi, uvádí New England Journal of Medicine.

Sezónní chřipka zabije zhruba 0,1 % lidí, které se jí nakazí. Současné statistiky uvádí úmrtí pacientů s koronavirovou infekcí kolem 1,4 %, informoval NYTimes.

I ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, připomněl, že chřipka je v současnosti pro Českou republiku větším problémem než koronavirus. Z údajů Státního zdravotního ústavu vyplývá, že chřipková epidemie je v současnosti v Evropě na ústupu. Za letošní rok u nás této nákaze podlehlo 50 lidí. Na koronavirovou infekci zatím nikdo.

TNBiz.cz – Zprávy TNBiz jsou zpravodajským kanálem Televize Nova, TN.cz společnosti CET 21. TN.cz přináší zpravodajství z domácí i zahraniční ekonomiky a politiky.

Vtip na tento týden kreslené vtipy Marka Simona

Označení stránky: chřipka vs covid

Příbuzné stránky

X 

Zpravodajství na e-mail »

  RSS, Přebírání zpráv,

Natural 95 33.76 Kč

Nafta 31.61 Kč

• Štěpán Křeček, BHS Počet obyvatel ČR přestal klesat. Počet úmrtí je však stále vysoký
• Lucia Žárská, ProfitLevel Bitcoin se stal oficiální měnou
• Pim Brands, Ronda Invest Jak se daří Čechům v oblasti rezidenčního bydlení v porovnání s Evropou?
• Miroslav Novák, AKCENTA CZ Koruna vyhlíží úroveň 25 CZK/EUR
• Tomáš Kolomazník, Begin Capital Markets Pražská burza v létě: objemy obchodů letos vyšší než před rokem
• Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři 9 otázek, které je dobré si položit, když jsou trhy v růstu
• Olívia Lacenová, TopForex Do NFT už investují i velcí hráči na trhu
• Roman Vykouřil, Wonderinterest Trading s.r.o. Akcelerace „zelených“ investic pokračuje
• Jonáš Mlýnek, LYNX Long signál $335 na akcie Snowflake
• Jakub Petruška, Zlaťáky.cz Žlutý kov vs. Bitcoin – Obrací se po krátkém “kryptoboomu” karta opět ve prospěch zlata?
• Štěpán Hájek, PurpleTrading Měď je nejdražší v historii

Nachlazení, viróza nebo chřipka?

S příchodem podzimního počasí, kdy podceňujeme venkovní teploty a nedostatečně se oblékáme, se o slovo přihlásí rýma, kašel a obávané chřipkové epidemie.

Spousta lidí si stále myslí, že nachlazení a chřipka jsou totéž.

Obyčejné nachlazení není zdaleka tak nebezpečné, jako může být v některých případech chřipka. Nejméně devět dní trvá nekomplikované onemocnění virovou infekcí a je lhostejné, jestli proti ní bojujete ověřenými domácími prostředky, anebo těmi z lékárny.

Abychom tělu pomohli zbavit se zákeřných virů, je důležité rozpoznat, jde-li skutečně o virózu, nebo o chřipku.

Nejčastějšími příznaky nachlazení jsou kýchání, vodová rýma, ucpaný nos, bolesti v krku, ke kterým se občas mohou přidružit i bolesti hlavy, horečka, kašel či dokonce bolesti uší. Na nachlazení neexistuje očkování.

Platí na ně teplo, horký čaj, dostatek vitaminů. Čerstvý vzduch uzdravení uspíší, ale průvan mu škodí. V prvních dnech nachlazení raději zapomeňte na mléko.

Podporuje totiž tvorbu hlenu, a tak by vám ve vašem léčení nepomohlo.

Útok virů

Viry jsou nejmenší z mikroorganismů a je jich kolem nás mnohem více než bakteriálních infekcí.

Jsou to nitrobuněčné částice, jejichž jádro je tvořeno jadernou (nukleovou) kyselinou, obal je bílkovinový, někdy lipidový.

Může se zdát, že virů je kolem nás stále víc, ale není to pravda.

Překvapivě je jich tu stejný počet jako v minulosti. Ovšem obrovský nárůst lidí na této planetě a životní styl ulehčují přenos viru a jeho šíření.

Jenom vlastní imunitní systém je schopen zbavit tělo škodlivých virů. První překážkou při jejich vstupu do těla jsou sliznice dýchacích cest a mandle.

Pokud nevítaného návštěvníka zvládnou, vydají signál k tvorbě protilátek, které si s viry poradí definitivně. I když to nějaký ten den trvá.

Tři dny na náš organismus viry útočí, další tři dny ho intenzivně trápí a další tři dny příznaky nemoci postupně ustupují.

Útok miniaturních záškodníků poznáte podle nepříjemných, ale zpravidla ne nebezpečných příznaků, jako jsou bolest v krku, rýma, kašel, často i dva tři dny trvající zvýšená teplota.

Léčba spočívá v mírnění příznaků analgetiky, antipyretiky a léky proti bolesti snižujícími zároveň teplotu. Důležité je také dodržování klidu na lůžku.

Průběh nemoci je obvykle bez komplikací, antibiotika při běžném virovém nachlazení léčbu nezkracují, působí pouze na bakterie.

Podobná onemocnění nazýváme také nemocemi z nachlazení. Způsobuje je některý z více než 200 rozličných virů. Nejčastěji jde o rinoviry, které vyvolávají především zánět horních cest dýchacích.

Jak se šíří?

Rozeznáváme více než 20 rodin virů, které mohou vyvolat různá onemocnění. Člověka může infikovat několik stovek virů. A protože jsou všudypřítomné, je nejvhodnější obranou proti onemocněním, která způsobují, zvyšování obranyschopnosti organismu – imunity.

Není to hezká představa, ale s každým nadechnutím vdechneme viry. Mohou být vdechnuty jako rýma a chřipka, spolknuty v jídle a tekutinách, mohou přejít porušenou pokožkou přes sliny a způsobit opary. Mohou být přeneseny během pohlavního styku.

Existuje přes 200 různých virů, které způsobují normální rýmu (v porovnání se třemi nebo čtyřmi způsobujícími chřipku), z nichž většina se nazývá nosní viry (rhinoviruses). Viry nachlazení a chřipky se většinou přenášejí vzduchem jako kapénky, které jsou někým vydechnuty nebo vykýchnuty..

Vir způsobující nachlazení se může dostat do našich horních cest dýchacích nosem a očima.

Proč právě zima?

Viry milují studené počasí. Ale proč tomu tak je, nikdo neví. Vědci spekulují, že relativně nízká vlhkost umožňuje virům snadnější šíření, nebo to může být tím, že jsme v zimě více náchylní k jejich chycení. Méně větrání a více času stráveného v uzavřených prostorách by mohlo být dalším praktickým vysvětlením.

Ochlazení těla nemá vliv na to, zda chytnete virózu či nikoliv.

Studie dokázaly, že lidé, kteří byli vystaveni nízkým teplotám, nejsou o nic víc náchylnější k virózám v porovnání s lidmi, kteří byli v teple. Takže déšť, který nás zastihl venku, nemá s naším ucpaným nosem nic společného. V létě se kolem nás pohybuje jen třetina virů v porovnání se zimním obdobím.

Lékaři vždy očekávají vlnu podzimních viróz v listopadu a poté se spustí prosincové až lednové chřipky.

Kašel umí potrápit

Charakteristickým příznakem onemocnění plic a dýchacích cest je kašel. Je to vlastně významný obranný reflex, který slouží k zajištění průchodnosti dýchacích cest, které jsou dočasně uzavřeny hleny. Kašel, a to i krátkodobý, není dobré podceňovat. Nedojde-li v průběhu několika dní ke zlepšení, je nutná návštěva lékaře.

Kašel se rozvine náhle a vyvolává podráždění průdušnice, velkých průdušek nebo pohrudnice. Na jeho vzniku se může podílet množství virů nebo bakterií. Následkem je pak hromadění sekretu a hlenů způsobujících kašel, který se může i zhoršovat, pokud jsou hleny infikovány.

Při zakašlání dochází k dočasnému zvýšení tlaku v plících a s jeho pomocí dojde k vykašlání hlenu ústy.

Ale pozor, aby se z akutního kašle nestal chronický. Za chronický je považován ten, který se vrátí za dva roky po sobě a trvá zhruba tři měsíce. Suchý nebo dráždivý kašel není vyvolán zvýšeným množstvím hlenu, může tedy vzniknout v každém úseku dýchacích cest na začátku zánětu nebo jako důsledek jakéhokoli jiného dráždění.

Jak si pomoci

Nejlépe zůstat v klidu a užívat léky podporující vykašlávání, nepoužívat léky proti kašli (nejdůležitější je odstraňování hlenu), potlačovat horečku a v těžších případech brát antibiotika.

V místnosti, kde je nemocný, se doporučuje používat zvlhčovač vzduchu nebo přikládat mokrý ručník na topení. Výpary s obsahem heřmánkové silice, kuchyňské soli, máty, tymiánu nebo např.

eukalyptu, příjemně uvolňují dutiny a pomohou tak zmírnit nepříjemnosti s ucpaným nosem, zmírní i případné bolesti hlavy.

Vyplachujte si nos vlažným slaným roztokem – pro někoho to může být nepříjemné, ale je to účinné a osvědčené – splaskne vám rychleji sliznice, lépe se dýchá a snáze se zbavíte rýmy. Rozhodně se vyvarujte mléka a mléčných výrobků, cukru a všech potravin s obsahem cukru, výrobků z bílé mouky a plynotvorných potravin (kapusta, zelí, květák, fazole).

Přesušená sliznice potřebuje pořád zvlhčovat, vhodné jsou bylinkové, ovocné čaje, minerální vody bez bublinek, ředěné džusy. Nezapomeňte na česnek a cibuli, ty mají protizánětlivé účinky a česnek je dokonce přírodní antibiotikum. Čaj s medem, skořicí a hřebíčkem zahřeje, posílí a zlepší dýchání.

Když zaútočí chřipka

Skutečná chřipka je na rozdíl od virózy doprovázena vysokou horečkou, bolestmi hlavy, svalů a kloubů, značnou únavou, malátností a nechutenstvím. Akutní fáze zpravidla odezní po pěti až sedmi dnech, v deseti až dvaceti procentech případů však na ni může navázat bakteriální infekce.

Ta velmi často vede k zánětu průdušek, zápalu plic a někdy dochází i k zánětu pohrudnice nebo srdečního svalu.

Chřipku nikdy nepodceňujte, přibližně 140 osob z každého milionu obyvatel každoročně na chřipku zemře. Jedinou prevencí proti chřipce je očkování. Na rozdíl od většiny ostatních infekčních chorob a k naší velké smůle prochází virus chřipky neustálými změnami.

Právě ty jsou odpovědné za téměř zázračnou schopnost viru proniknout navzdory všemu do lidského těla.

Avšak také to znamená, že virus, který způsobil epidemii chřipky jeden rok, není totožný s virem chřipky, která nás postihne v roce příštím.

Proto se k výrobě očkovací látky používá každý rok vždy aktuální kmen viru, z čehož vyplývá, že na rozdíl od jiných očkování, která stačí absolvovat jednou za život, je pro ochranu proti chřipce nutné nechat se očkovat každý rok znovu. Vakcína proti chřipce je velmi levná a stojí kolem 200 korun.

Nebojácnými pomocníky při vašem zápolení s chřipkou jsou některé vitaminy a minerální látky – bolest svalů zmírní vápník s hořčíkem, na bolest v krku zabírá zvýšený přísun zinku a vitamin C, který se infekce nebojí.

Je třeba zdůraznit, že antibiotika nejsou v žádném případě léky proti chřipce ani jiné virové nákaze. Antibiotika mají smysl jen při komplikacích, které způsobily bakterie.

Protože se při horečce každý člověk hodně potí, nezapomínejte organismu pravidelně doplňovat ztracené tekutiny.

Rozhodně s nástupem do práce nepospíchejte, nedoléčená chřipka může vést k nepříjemným zdravotním komplikacím. Pokud bolesti v krku ani po několikadenní léčbě neustávají a nemůžete ani pořádně polknout, může jít o akutní zánět krčních mandlí, tedy angínu.

Všechny příspěvky

 Dobrý den,

 děkuji za Váš dotaz, vnímám, že jste situaci se synovou nemocí a nároky, které do jeho života přináší, hodně dlouho nesly, a teď si děláte starosti, jak dál. Můžu jen odhadovat, jestli se synem docházíte do místní nemocnice na odběry, nebo léčbu podstupuje ve větší nemocnici.

Jestli jde o jakoukoliv větší instituci, doporučuji obrátit se na kolegy psychology na ambulanci v nemocnici, dětském oddělení, případně na herního terapeuta, jestli je v nemocnici k dispozici.

Se stavy, které u syna popisujete, lze pracovat citlivě a kreativně, a moc bych Vám přála, abyste v tom nebyli sami.

Určitě základ pro překonání strachu, je v pochopení toho, proč do těchto situací „musím“. Je dobře se synem o odběrech a o tom jak probíhají, mluvit.

Popište mu Vaše pocity kolem odběrů a co se tam děje, a zkuste pojmenovat své i synovy emoce („chci si promluvit o tom, jak chodíme do nemocnice / na krev“, „mrzí mne, jak to u sestřičky chodí, chci vymyslet něco, abychom to zvládali co nejlépe“, „vidím, že někdy toho je na Tebe moc a máš strach?“). Určitě používejte slova, které běžně užíváte, když se spolu bavíte o nemoci a nemocnici.

Váš syn se k odběrům staví negativisticky na základě reálné zkušenosti s něčím pro něj nepříjemným, a také to už trvá nějakou dobu.

Má strach z určité věci – určitě stojí zato promluvit si s ním, zda je to píchnutí, čekání, atmosféra, osoby, vůně, cokoliv co mu v ambulanci může překážet, případně zda je strach hlubší – kupř.

nerozumí tomu, proč to podstupuje nebo má strach z vážnosti své nemoci, něco slyšel. Pak lze vymyslet strategii, jak tuto věc překonat.

Děti můžou často zrcadlit naše vlastní pocity strachu nebo obavy, které máme ohledně nemoci, ale s dětmi o nich nemluvíme – je tedy vhodné i jako dospělí se zamyslet nad tím, co za strachy vlastně v dané situaci máme, a jak s nimi sami zacházíme. Někdy tyto strategie můžeme nabídnout také dítěti („když se bojím já, mě pomáhá…“).

Určitě bude dobře vymyslet několik strategii, které by mohli pomoci, a synovi je postupně nabídnout, kupř. jako výběr ze dvou možností (synovi to může dodat pocit kontroly (moci) nad situací, ve které je vlastně bezmocný). Kupř. „Když se někdo bojí, nebo mě/nás něco bolí, může pomoci/mě pomáhá třeba hudba.

Zkusíme třeba pouštět písničky, co máš rád? Nebo si můžeme spolu zkusit v ambulanci zpívat, aby ses soustředil na něco jiného.“

 Rozhodně je dobře rozhovor uzavřít ve smyslu „když jsme to spolu takhle vymyslely, věřím, že to spolu zvládneme“.

Postupně pak lze podporovat i samostatnou kompetenci dítěte zvládnout situaci odběru – pozitivním oceněním jakýchkoliv dobrých momentů ve vyšetřovně (ne vágně „seš super“, spíše konkrétně „viděl jsem, že ti nebylo všechno jedno, ale dýchali jsme a pomohlo to, líbí se mi, že si to zkusil“).

Napadá mne, co chlapec o své nemoci ví, jak jí rozumí? Ve věku 6ti let se u dětí pochopení nemoci mění (ze schopnosti spojit si nemoc více s konkrétní událostí vs. širší pochopení), čili pro chlapce může být jeho nemoc abstraktnější.

Možná jste spolu dost mluvili a vysvětlovali jste mu potřebu brát léky nebo chodit na odběry, i když se třeba aktuálně necítí špatně? Zde mě napadá, že pak může vzniknout spojení s tím, že v nemocnici „se mu děje něco špatného“, a nerozumí, že jde o úkony potřebné kvůli boji s nemocí?

 Existuje několik publikací, které se používají k návodu a ukázce, aby děti pochopili, co se u různých nemocí, ale také zákroků děje (mají kupř. na odděleních k dispozici zdravotní sestřičky). Pro inspiraci kupř. na leukémii zaměřená „Knížka pro tebe“ (https://www.haima.cz/media/2019/09/Kn%C3%AD%C5%BEka-pro-tebe-1.pdf) nebo „Jak bylo Jů a Hele nemocné“ (http://leukemia.cz/dokumenty/Haima_Jak_bylo_Ju_a_Hele_nemocne.pdf), jaké slova se dají používat u vysvětlování nemocí (vysvětlení infekce, bacilů apod.). Děti si pak umějí lépe představit, co vlastně léky v jejich těle dělají, nebo co vlastně doktorům „tak moje krev řekne“.

U starších dětí (a nejen!) je velmi vhodné dobré zacházení od personálu, v synově věku jsou pro něj již méně zajímavé rozptýlení ve formě hraček, možná se tolik nedá „opít rohlíkem“.

Je pro Vás možné domluvit se s ošetřujícím personálem o rozhovoru s chlapcem, povídají si s ním u odběrů? Je možné jim třeba sdělit několik chlapcových zájmů, aby mu ohledně toho kladly otázky? Napadá mne, že když chodíte na odběry tak často, už chlapce můžou i znát?

Laskavý a humorný přístup může pomoci, rozhodně však u sebe i personálu zkuste zabránit zesměšňování a negaci synova strachu. Jeho obavy jsou velice reálné a prožívá je silně. Vhodné je naučit se se synem hodnotit míru strachu na škále (kupř. 1 až 10 intenzita), může si ji sám třeba nakreslit a můžete společně vymyslet, co mu může pomoci strach zvládnout překonat.

 6 let jako „věk hry“ také ještě může být pro situaci přínosem, dětem může pomoci identifikace s hrdiny, představa, že něco může zvládnout pomocí metafory (jakákoliv oblíbená pohádková postava, co se něčeho bála, a strach překonala – rybka Nemo jdoucí opět do čističky vody, Harry Potter bojující s drakem). Případně rytíři, sportovci, astronauti –  zamyslete se nad čímkoliv, co má syn rád nebo je jeho zájmem, a jak by se dalo k tomu připodobit překonávání strachu a obav.

U záchvatů paniky a breku je vhodné mít nacvičenou také nějakou relaxační strategii. Tu je vhodné nacvičit v klidu doma, aby syn věděl, že je to něco, po čem můžete sáhnout, když mu není dobře (třeba i u nevolnosti). Ve svém věku pravděpodobně zvládne nácvik dýchání, třeba spojeno s příběhem nebo nějakou představivostí.

Nejběžněji si lze představit strach/nevolnost/zimu jako balón, který je v nás, a každým výdechem se ho snažíme vypouštět (strachu ubývá) a nádechem nabíráme sílu, kterou potřebujeme (doporučuji kupř. z publikace Černý, V.: Děti a emoce, 2. vydání – kapitoly Strach a odvaha; Relaxace, vizualizace a meditace pro děti; nebo Müller, E.

: Příběhy z měsíční houpačky).

Pomáhá přehrávat si scény s hračkami, které můžeme léčit, a u toho vysvětlovat, co se to vlastně v té ambulanci děje, jak tomu rozumí dítě a jak my; kreslit, třeba i to z čeho má dítě strach a pak to od sebe odhodit / spálit a podobně. Někdy nás děti překvapí, když na skvělé řešení přijdou během hry klidně samy, ale natlačit je do toho určitě nejde.

Jestli máte dojem, že jste všechny možné strategie již vyzkoušeli, určitě se lze obrátit na lékaře (dětského, případně pedopsychiatra) s prosbou o léky na uklidnění vhodné pro 6ti leté dítě, s ohledem na onemocnění ledvin. Věřím tomu, že kapacitu ke zvládnutí situace syn má i bez podpory léky (avšak po půl roce je docela možné, že syn má tuto kapacitu vyčerpanou).

 Můžete se obrátit i na mně konkrétně – opětovným dotazem přes email, případně telefonicky.

Přeji Vám i synovi hodně sil.

23. 6. 2020, Mgr. Kristína Tóthová, [email protected]