Spolu s rostoucí životní úrovní Češi dbají čím dál víc na svoje zdraví, čemuž přizpůsobují i svůj jídelníček. Velkou roli v tomto ohledu hraje nejen příznivá ekonomická situace, ale také edukace a v neposlední řadě i módní trendy.
Za posledních šest let se zájem o zdravé potraviny několikanásobně zvýšil. Roste zájem především o čerstvé potraviny, jako je ovoce a zelenina, a to jak lokální, a exotická. Existuje také významná skupina spotřebitelů, kteří se vyhýbají například lepku a laktóze.
Jak ukazují data Nielsen Shopper Trends Study; Nielsen RMS ACV Report W13/2019, klíčovou roli zastávají čerstvé potraviny. Ty tvoří 44% podíl na celkových tržbách.
Daří se rostlinným mlékům
Zcela zásadní vliv na nákupní rozhodnutí má v kategorii čerstvých potravin ovoce a zelenina, pečivo, mléčné výroby a maso. Přesto je nutné konstatovat, že nadpoloviční většina Čechů (58 %) trpí nadváhou. Potěšující je však skutečnost, že 46 % s tímto stavem hodlá něco dělat. Většina z této skupiny zvolí zdravou stravu, menší skupina se pak obrací ke sportu.
Z dlouhodobého hlediska je možné pozorovat, že růst zdravých kategorií překonává ty nezdravé, případně neutrální, přičemž rekordy doslova trhají nemléčné výrobky.
Dobře si vedou rostlinná mléka, u kterých je patný nárůst prodejů při srovnání let 2012 vs. 2018 o 1 000 %.
O 500 % zvýšily prodeje také rostlinné jogurty, o 100 % narostly müsli a cereální tyčinky, o 70 % džusy a o 50 % si polepšilo čerstvé mléko.
Důvodem je zdraví, styl i móda
Studie společnosti Median (Market&Media&Lifestyle – TGI, 4. kvartál 2018 a 1.
kvartál 2019) ukazuje, že se spotřebitelé potraviny obsahující některé složky snaží nejíst, přičemž mnohdy nejde o doporučení od lékaře.
Že se vyhýbá laktóze, uvádí 3,5 % respondentů, ovšem, že se ji snaží omezovat, již odpovědělo 13,7 %. Podobně je tomu u lepku, kterému se vyhýbá 3,1 % dotázaných a kterému se snaží vyhýbat 15,4 %.
V tomto případě je zapotřebí položit si otázku, co k tomuto chování spotřebitele vede? Jde o snahu naplňovat zdravější životní styl, módu, nebo se výskyt alergií na určitou složku potravy o tolik zvýšil? „Konkrétně v případě lepku jde o obojí.
Jednak se výskyt intolerancí jednoznačně zvýšil, a to v důsledku stále větší hybridizace původních odrůd obilí – obsah lepku je tak vyšší a v reakci na to roste množství lidí, kteří jsou na jeho obsah více a více citliví – a jednak již naštěstí dostatečně prosakují informace o tom, že jeho konzumace není až tak vhodná a zdravá pro kohokoli, takže i lidé bez intolerancí vyhledávají alternativy anebo minimálně potraviny které jsou přirozeně bez lepku,“ vysvětluje Tereza Havrlandová, majitelka společnosti Lifefood.
Obchodníci rozšiřují nabídku
Trend vyhýbání se určitým složkám potravy samozřejmě zaznamenali obchodníci, kteří na něj také reagují. Například Kafland již loni rozšířil nabídku privátní značky K-free o další bezlepkové a bezlaktózové produkty.
„Cílem je nabídnout širší sortiment nejen skupinám lidí trpících potravinovými intolerancemi, ale i těm zákazníkům, kteří se rozhodli stravovat zdravěji,“ vysvětluje Renata Maierl, tisková mluvčí společnosti Kaufland Česká republika.
Výrobky jsou pro lepší přehlednost barevně rozlišeny a opatřeny symboly na obalech. Ty značí, zda je výrobek bez laktózy, lepku či bez obou těchto látek. „Dostupnost produktů speciální výživy je v Česku stále velmi omezená. Naším cílem je nabídnout zákazníkům co největší výběr za přijatelnou cenu, a proto v budoucnu plánujeme další rozšíření značky,“ dodává Renata Maierl.
Vzrostly i nezdravé potraviny
Stále častěji se v nákupních koších českých spotřebitelů objevují také zdravé potraviny. Souvisí to jednak s rostoucí popularitou zdravého životního stylu a vyššími příjmy, ale i s rostoucí nabídkou prodejců.
Břetislav Chovítek, Commercial Manager společnosti Nielsen, shrnuje trendy v posledních letech takto: „Z dlouhodobého hlediska růst takzvaných zdravých kategorií výrazně předčí ty nezdravé, kam patří například alkohol, slazené nápoje a cukrovinky, nebo ty neutrální, kam jsme pro srovnání trendů zařadili například mouku, rýži, těstoviny, olej a podobně. Ve srovnání s rokem 2012 tržby za zdravé potraviny narostly téměř o polovinu (47 %), zatímco nezdravé rostly o 30 % a neutrální jen o 12 %. Mezi nejrychleji rostoucí zdravé kategorie patří rostlinná mléka a jogurty, müsli a cereální tyčinky. Také mnohým lokálním ale i exotickým druhům ovoce a zeleniny se daří výrazně navyšovat obrat – v horizontu posledních šesti let se například sedminásobně zvýšily tržby za maliny a avokádo, mnohonásobně více Češi utrácejí také za borůvky, mango, třešně, kokos nebo zázvor. I když celkově skupina zdravých potravin rostla rychleji, mezi těmi nezdravými se najdou také kategorie, jejichž tržby se za posledních šest let výrazně zvýšily. Například obrat za tvrdý alkohol a slané pochutiny narostl o více než polovinu.“
Trend je celosvětový
Příčinu zvýšeného zájmu o zdravé potraviny je možné podle Terezy Havrlandové vidět v tom, že běžná česká strava je extrémně nezdravá. „Z tohoto důvodu lidé, kteří chtějí změnu, jdou do většího opaku.
Na západě je zájem o něco slabší, a to proto, že jejich běžná strava až tak tragická není a například bio je tam běžnou součástí jídelníčku většiny obyvatelstva. Inklinace k větším extrémům tam proto není tak veliká. Obecně je to ale trend, který jde celým světem, takže Čechy nejsou žádnou větší výjimkou,“ konstatuje Tereza Havrlandová.
Firma Lifefood českým spotřebitelům dodává produkty, které jsou svou povahou snacky. Od běžných produktů se ale liší minimálním stupněm zpracování a maximálním zachováním přirozených složek.
„Kupříkladu všechny naše alternativy pečiva jsou přirozeně bezlepkové, neboli jsou ze surovin, které lepek nikdy neobsahovaly, a nikoli že ho z nich někdo nějakým náročným procesem extrahoval. K tomu mají některé naše produkty vyšší obsah proteinu, a to opět na základě konkrétních celistvých složek jako jsou semínka nebo oříšky,“ vysvětluje Tereza Havrlandová.
Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 07-08.2019…
Nestlé: Životní prostředí nepočká na konec pandemie
Mezi vašimi programy pro udržitelnost a zdraví je možná nejvýraznější ten, který se týká stravování dětí. Co přesně děláte pro jejich lepší stravování?
Program „Nestlé pro zdraví dětí“ zaměřujeme především na nutriční vzdělávání dětí. Inspirovali jsme se vlastně tím, co se tady odehrálo před lety v jiné oblasti. Když si vzpomenete, tak před několika lety bylo třídění odpadu v Česku takovým dítětem v plenkách a moc to nefungovalo.
Následně se ale podařilo skrze mladou generaci vzdělat jejich rodiče a prarodiče, a nyní jsme jedna z nejlépe třídících zemí v Evropě.
A proto jsme si řekli, že i my chceme nějakým způsobem vzdělávat společnost, především tedy děti, a vysvětlit jim, že strava má být především pestrá a že je potřeba umět se orientovat v tom, co je na obalech produktů napsáno.
Nepřemýšleli jste i o aktivnějším zapojení se do stravy ve školních jídelnách?
V dobách před covidem jsme jezdili na mezinárodní den kuchařů vařit do škol, což byla inspirace nejen pro děti, ale i pro učitelky v tom, co si mohou vařit. Nicméně otázka jídelen je pro nás opravdu velkou výzvou. Vedeme o tom debaty hlavně s naší značkou Nestlé Professional, která dodává produkty pro stravovací zařízení.
V minulosti jsme ale hodně naráželi na to, že školy mají velmi nízký rozpočet na to, co mohou koupit a jejich možnosti jsou omezené. Budoucnost vidíme především ve vzdělávání kuchařů, což jsme začali praktikovat ve spolupráci s Nestlé Professional v programu YOCUTA.
Kuchařům se snažíme například vysvětlit, že zužitkovat se dá téměř všechno.
Na fóru udržitelného podnikání jste zmínila, že nejvíce CO2 od vás plyne ze surovin, které využíváte k výrobě vašich produktů. Jaké to jsou například?
Když si představíte výrobu čokolády, tak pro mléčnou čokoládu potřebujete kakao a mléko. Na to potřebujete úrodnou půdu a krávy.
Z hlediska vzniku emisí je pro nás důležité sledovat, jakým způsobem se plodiny, ze kterých se stanou vstupní suroviny nebo potrava pro zvířata, pěstují, zpracovávají a přepravují.
Naším cílem je, aby pěstitelé nahradili tradiční konvenční zemědělství postupy regenerativního zemědělství, které půdu zbytečně nevyčerpávají.
Principem regenerativního zemědělství je využívat šetrnější techniky jako například bezorební hospodaření, omezení umělých hnojiv a výsadba meziplodin. Tím je možné dosáhnout lepší kvality půdy a zvýšit její schopnost zadržet vodu i CO2. A když se vrátíme ke krávám, tak z hlediska emisí jsou taky důležité složení a kvalita jejich potravy.
Nedávno jste uvedli na trh veganskou verzi tyčinky KitKat. Má to být spíše gesto pro vegany, nebo to souvisí se snahou omezit mléko ve vašich produktech?
Je to určitě kombinace obojího.
Považujeme za důležité vegany v jejich přesvědčení podpořit, protože pokud nebudeme schopni vyprodukovat udržitelným způsobem to, co spotřebujeme, pak je lepší jít cestou veganství, kde těch emisí je sice o něco méně, ale také nejsou úplně nulové. Nicméně určitě nikdy nebude celý svět vegetariánský ani veganský, a tak je potřeba řešit změnu především v zemědělství.
Jak dlouho se firma Nestlé zaobírá udržitelností?
Dlouhodobě. Nestlé pracuje s konceptem „vytváření sdílených hodnot“. Ten spočívá v tom, že ve stejnou chvíli přinášíte hodnotu společnosti i akcionářům, a to tím, že rozvíjíte komunity ve kterých působíte.
Nestlé představilo svou cestu k udržitelnosti a nulovým čistým emisím v prosinci, a to přesto, že na těchto cílech pracuje už déle.
Je potřeba říct, že představení takové cesty je pro firmu našich rozměrů běh na několik let, a proto byly konkrétní kroky představeny až v loňském roce.
Během pandemie jsou ale jakékoliv větší výdaje pro mnoho společností nebezpečné, občas i nereálné. Ovlinila pandemie výrazně i vaší firmu? Pokud ano, co vás žene k tomu, abyste nyní investovali do tak komplexní a dlouhodobé záležitosti, jako je právě udržitelnost?
Pandemie odhalila to, že životní prostředí nepočká, než se z toho dostaneme. Pandemie se dotkla všech oborů. Naším významným zákazníkem je například HORECA, což je segment hotelů, restaurací a kaváren, které během pandemie utrpěly značné ztráty, takže i my to pociťujeme, ale naštěstí máme široké portfolio a nijak výrazně nás to neovlivnilo.
Nicméně udržitelnost je důležitý bod, který si Nestlé určilo a ke kterému směřujeme. Já osobně jsem přesvědčená, že bez toho nebudeme konkurenceschopní, což od nás naši spotřebitelé očekávají. Investoři také už dnes hodně přemýšlejí o tom, jestli dávají své peníze do něčeho, čím nebudou zhoršovat životní prostředí.
My jsme tady proto, abychom pracovali s penězi akcionářů co nejlépe.
Říkáte, že se vás pandemie také dotkla, byť minimálně. Jak to hnulo s vašimi tržbami či obratem za loňský rok?
Globální prodeje Nestlé v minulém roce stouply o 3,5 procenta, takže výsledky byly příznivé, ovšem ne ve všech divizích, jako například již zmíněná divize zaměřená na HORECA. Roční tržby nám poklesly o 8,9 procent, což ale zapříčinilo především posilnění kurzu švýcarského franku a prodeje vlastnických podílů. Vesměs však můžeme říci, že výsledky za loňský rok předčily očekávání.
Došlo během koronakrize v Nestlé k propouštění zaměstnanců?
My jsme pro zaměstnance vytvořili a vytváříme stále co nejbezpečnější podmínky, ať už formou ochranných pomůcek nebo testování. Nemuseli jsme řešit žádné hromadné propouštění ani zásadní změny v pracovních týmech. Pokud jsme v souvislosti s pandemickou situací museli rušit pracovní pozice, tak to bylo pouze v řádu jednotek.
Počet pracovních míst může také ovlivnit robotizace. Máte ji v plánu? Pokud ano, přemýšlíte, jak zaměstnancům udržet jejich pracovní místo?
Automatizace a robotizace u nás samozřejmě probíhá, jako všude jinde. Rozhodně ale není příčinou úbytku pracovních míst.
V nedávné minulosti jsme řešili akutní nedostatek pracovních sil, takže roboti nahrazují nejjednodušší rutinní manuální činnosti a my školíme zaměstnance, aby roboty dokázali ovládat.
Tedy robotizace v Nestlé nebere lidem pracovní místa, naopak jim nabídne vyšší kvalifikaci a pozice.
Bio, eco, organic: Opravdu jsou bio potraviny zdravější?
Problematika bio versus potraviny zpracované konvenčním způsobem
má více otazníků než odpovědí. Podle nejnovějších průzkumů
Ministerstva zemědělství ČR nám stále více záleží na tom, co jíme.
Mění se tak i naše nákupní chování.
„
Situace se pomalu zlepšuje, slevy však stále
vedou. Není to otázka peněz, ale lidé se rádi nechávají
manipulovat. Když se podívám v obchodě vedle zlevněného produktu na
podobný, kolikrát najdu levnější balení ve srovnatelné kvalitě. Je
potřeba číst etikety, protože prodejci mají povinnost zveřejnit
složení potraviny.
Na bábovku, která vám v igelitu vydrží tři
měsíce, chuť nemám, byť by byla sebelevnější. V současné době
nastupuje trend dováženého, čerstvého jídla, kupování potravin přes
internet, kde si už můžeme vybrat i biosortiment. Obrat biopotravin
je každým rokem větší, takže bych řekla, že jsme snad na dobré
cestě i ke změně myšlení o tom, co jíme,“ říká MUDr.
Marie Lukášová
ze Spoluzdrave.cz.
Je potřeba zdůraznit, že brát ohled na přírodu v konzumaci je
určitě krok správným směrem. Zároveň bychom ale měli zůstat
ostražití, protože tlak na nákup ekologických produktů se neúměrně
zvyšuje. Ve světovém měřítku jde o lukrativní byznys. Nakupujte, ať
to stojí, co to stojí.
A když ne hodně, pak alespoň bio. Jenomže
žádný extrém není dobrý. I tady platí, že by měl vyhrát zdravý rozum.
Kvalitu potravin u nás kontroluje hned několik institucí: Státní
zemědělská a potravinářská inspekce, krajské hygienické stanice,
Státní veterinární správa ČR a Ústřední kontrolní a zkušební ústav
zemědělský.
Čistě a pestře
Rostoucí zájem o produkty z ekologického zemědělství stoupá.
Souvisí to s vyšší informovaností v otázkách životního prostředí a
zdravého životního stylu.
„Pokud bychom vzali definici biopotravin
a přeložili ji do neodborné řeči, pak jde o potraviny, jejichž
surovina je pěstována (rostliny) nebo chována (zvířata) v prostředí
bez chemických zásahů, to znamená, že nejsou při jejich výrobě a
následně ani při dalším zpracování používány pesticidy, herbicidy,
antibiotika, stabilizátory, barviva a jiná éčka nebo další chemické
prostředky pro zlepšení jejich kvality, tedy aby déle vypadaly
lépe. Takže teoreticky by v případě bioproduktů mělo jít o čisté
potraviny, které v přiměřeném množství naše tělo dokáže zpracovat,
aniž by to na něj mělo nějaký negativní dopad. V tomto by měly být
biopotraviny skutečně lepší,“ vysvětluje MUDr. Marie Lukášová.
Myslete však na to, že jen samotné potraviny vás nespasí. „Bio
opravdu pro zdravý životní styl nestačí. Mohlo by to totiž
dopadnout tak, že si člověk dá bio salám, bio máslo a bio bílý
chléb. A to se zdravou výživou nemá nic společného.
Proto za
důležitější hledisko zdravého životního stylu považuju vyváženost
ve stravě, to znamená zdravé zdroje tuků, kvalitní sacharidy s
vysokým obsahem vlákniny, dostatek ovoce a zeleniny a kvalitní
bílkoviny. A především pestrost,“ dodává výživová poradkyně Lada
Nosková z Dietplan.
cz s tím, že pro nadměrný zájem o původ ztrácíme
kontrolu nad tím, zda jíme dostatečně a jestli nejsme každý den v
podvýživě.
Vyšší cena (ne)vadí
Jedním z nejsilnějších argumentů „antibio“ hlasů je vyšší cena
ekologicky produkovaných surovin. Sami spotřebitelé si ale
uvědomují, kolik práce s nejistým výsledkem musí ekologičtí
zemědělci zastat. Nepoužívají umělá hnojiva ani pesticidy.
A při
zpracování biopotravin je to také mnohem složitější a časově
náročnější. Vzhled potravin pak nebývá tolik oslňující, ale i to už
principy trhu srovnávají. Pomalu, ale přece. „Biopotraviny jsou
dražší, nicméně cena se pomalu začíná srovnávat s běžnými cenami.
Řekla bych, že je to i vyšší nabídkou biopotravin.
Dnes už hodně
lidem není jedno, co konzumují, zákazník začíná mít větší slovo a
výrobce se přizpůsobuje. Je více výrobců a větší konkurence.
Samostatnou otázkou v cenotvorbě jsou zemědělské dotace.
Až bude
prioritou zdraví lidí, pak i biopotraviny budou levnější,“ tvrdí
lékařka Marie Lukášová s tím, že takové potraviny jsou u nás
záležitostí malovýroby, která bude vždy dražší.
Avšak řada drobných zemědělců, kteří biokvalitu produkují, to
dělá s viditelnou láskou a to je přidaná hodnota. Organické však
nemusí být nutně dražší. Lokální producenti mnohdy musí cenu
(navzdory nákladům) držet níž, aby produkty jednoduše prodali.
Na co vsadit
Jelikož doposud neexistují jednoznačně vyznívající vědecké
výzkumy, které by potvrdily, nebo vyvrátily prospěšnost biopotravin
pro naše zdraví, zůstává na zvážení, zda do nich investovat, a
hlavně v jaké míře. „To si opravdu musí stanovit každý sám.
Já
osobně si někdy kupuju maso, někdy vejce a mléčné výrobky, ovoce a
zeleninu téměř vůbec, protože se mi většinou nelíbí vzhledově.
Myslím, že s velkým otazníkem je mouka a obiloviny – ty si
nekupuju. Vím, že když nejsou vůbec chemicky ošetřeny, jsou
náchylnější na škůdce, parazity a plísně.
A mě prostě nebaví pořád
ve spíži hubit moly,“ odlehčuje téma Lada Nosková.
Zaměřte se na vyvážený jídelníček a podle něj
nakupujte. „Ve své praxi doporučuji jako základ stravy
vařit ze základních potravin a surovin, nepoužívat průmyslově
zpracovanou stravu, kde je zátěž přídavných látek – éček – vyšší.
Je to vždy otázka volby, možností a rozhodnutí, nakolik si člověk
cení vlastního zdraví.
Pokud se klient rozhodne pro biopotraviny,
je to samozřejmě lepší. Ještě lepší varianta jsou lokální
biopotraviny,“ tvrdí Marie Lukášová s tím, že v biokvalitě by
volila hlavně to, co kupujeme a jíme nejčastěji. Některé cizorodé
látky se v těle kumulují (např. pesticidy nebo těžké kovy), takže
čím delší zátěž, tím se mohou více podepisovat na našem zdraví.
„Pokud piju jednu kávu za čtrnáct dní, tam bych asi biokvalitu
neřešila,“ uzavírá.
Jak poznat biokvalitu
Biozebra s popiskem produkt ekologického
zemědělství: Označuje potraviny v biokvalitě vyrobené v
České republice. Na obalu musí být také umístěn číselný kód
kontrolní organizace (CZ-BIO-xxx).
Zelený list s hvězdičkami: Od roku 2010 jím musí
být označeny všechny organické potraviny vyrobené v EU. Obal musí
nést informaci o místě, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny.
Pro biopotraviny dovezené do EU z třetích zemí je však evropské
logo dobrovolné. Bio pro zdravý životní styl nestačí. Bio salám,
bio máslo a bio bílý chleba nemají se zdravou výživou nic
společného.
Pokud nevíte, kde najít lokální biopotraviny, zkuste následující
webové stránky:
Adresarfarmaru.cz – pokud chcete nakupovat přímo
od výrobců a pohodlně najít ty ve svém nejbližším okolí.
Poznejsvehofarmare.cz – série poznávacích akcí,
které mají za cíl propojit menší a střední farmáře s jejich
potenciálními zákazníky. Ochutnejte výrobky přímo od výrobců,
poznejte regionální potraviny a ty, kteří se jejich produkcí
zabývají.
Kamprobio.cz – mapa, která vám ukáže, že
producenty ekologického zemědělství máte hned za rohem.
Mnohem více informací o zdravém životním stylu najdete v aktuálním čísle časopisu Dieta. Čeká vás mimo jiné i velký hubnoucí manuál pro letošní rok nebo rozhovor s Dianou Kobzanovou!
Nestíháte zajít do trafiky? Objednejte si časopis v našem iKiosku. Poštovné je zdarma!
Na co v jídle myslet v mládí, abychom obstáli ve stáří
Teprve až se zhoršením zdravotního stavu, příchodem nemocí a se zkušenostmi posbíranými během života si uvědomujeme, co vše jsme mohli pro sebe v mládí udělat a neudělali, či jak moc jsme si zbytečně škodili.
Výživa nás provází celoživotně, stejně tak i náš celkový přístup ke stravování utvářený vlivem rodiny a okolí. Výživa je jeden z hlavních faktorů, který bez debat ovlivňuje naše zdraví, vitalitu a každodenní výkony.
Je proto nutné se zamýšlet nad její kvalitou i kvantitou.
Auto by toho s malým množstvím benzínu také moc neujelo, i kdyby byl sebekvalitnější, ale tam to hned pochopíme. Proč tedy nechápeme svoje tělo?
V dnešní době se nemusíme bát nedostatku potravin. Spíše naopak, nabídkou potravin jsme doslova zahlceni. Máme ale k dispozici kvalitní potraviny? Obecně se dá říci, že kdo hledá, najde.
Nicméně ke snížení kvality prodávaných potravin v posledních letech docházelo a dochází. Děje se to například ruku v ruce se špatnou péčí o půdu, s požadavkem na celoroční dostupnost tzv.
sezónních potravin a s tlakem na co nejnižší prodejní cenu.
Jak tedy poznáme kvalitní potravinu? Určitě nemůže být vodítkem pouze její vyšší cena. Důležité je sledovat její složení.
Výskyt zbytečně vysokého množství přídatných látek a nezvykle dlouhá doba použitelnosti potraviny určitě nebude signalizovat její dobrou kvalitu. Také způsob technologického zpracování může sehrát důležitou roli.
Rozhodně je lepší připravovat jídlo z kvalitních vstupních surovin než dávat přednost polotovarům.
Stejně jako kvalita potravy je důležitá i její kvantita. Obzvláště pak dostatečné zastoupení jednotlivých živin v naší každodenní stravě. I když se stále ještě najde hodně lidí holdujících nekvalitní, objemné stravě, praxe posledních 10 až 15 let ukazuje, že spousta lidí, ve snaze o lepší výživu, dává čím dál tím více přednost kvalitě potravin na úkor jejich kvantity.
Mnohdy však záměrně upřednostňují pouze určitou živinu, typicky dnes například bílkoviny, a ostatní se snaží omezovat. Někoho k tomu vede to, že si již nemůže dovolit nákup více potravin s vyšší kvalitou, ale přitom se chce stravovat zdravě. Mnohem častějším důvodem omezování se v kvantitě stravy je však snaha lidí zhubnout nebo si zuby nehty udržet tělesnou váhu.
Často mají dokonce tito lidé pocit, že to tak dělají správně. Ve výsledku však tento přístup vede k nedostatečnému příjmu nejen celé řady živin, ale také dochází k deficitu přijímané energie, což má vliv na naši vitalitu a výkony (myslí i tělem). Má to vlastně podobný efekt, jako když jíme nepravidelně a nedostatečně, protože jídlo z jakéhokoli důvodu nestíháme.
V té souvislosti mě napadá, že třeba auto by toho s malým množstvím benzínu také moc neujelo, i kdyby byl sebekvalitnější, ale tam to hned pochopíme. Proč tedy nechápeme svoje tělo? Je to tím, že náš organismus ještě dlouho, i když skoro nemá benzín, může využívat různé další rezervy, a to je ten důvod, proč problémy vidíme až s odstupem času.
Jak tedy můžeme na sobě poznat, že naše strava není v pořádku? Na začátku jsou to určitě ztráta vitality, častá únava (i ráno poté, co jsme vstali), vyšší potřeba spánku. Časem se může začít zhoršovat naše imunita, regenerace našich tkání, činnosti orgánů.
Již během prvních dnů může také docházet ke ztrátě aktivní tělesné hmoty a zvyšování podílu neaktivní tukové hmoty v těle. V mládí může docházet ke špatnému zavápnění a vývoji hustoty kostí.
Celkově platí, čím déle takový stav trvá a čím starší jsme, tím výraznější škody to může v našem těle způsobit. Někdy již může být na nápravu pozdě.
Nejčastěji se sebou z hlediska stravování experimentují mladí lidé, lidé s malými nebo špatnými znalostmi v oblasti výživy (získanými z pochybných zdrojů) a ti, co chtějí stůj co stůj zhubnout.
Produktem takových experimentů pak může být člověk s poruchou příjmu potravy (mentální anorexie) nebo člověk v důchodovém věku s morbidní obezitou. V obou případech se k danému stavu postupně přidružuje spousta dalších onemocnění. A tak by to určitě při realizovaných změnách ve výživě nemělo dopadat.
Vždy a za všech okolností je nejdůležitější, aby tyto změny vedly k udržení či zlepšení zdraví, ne naopak. Zhubnutá kila nikdy nestojí za naše ztracené zdraví!
Naštěstí se dnes i v rámci Lékařské fakulty MU objevuje spousta studijních oborů, které umožňují studentům v různých předmětech získat kvalitní odborné znalosti z oblasti výživy, které pak mohou využít nejen pro sebe, ale hlavně v rámci edukace a péče o své budoucí pacienty a klienty. Do budoucna to pak může určitě velmi významně přispět k lepšímu povědomí veřejnosti o výživě a vhodnějšímu přístupu ke stravování.
Autor působí na Ústavu ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Prodeje ovoce rostly během pandemie o desítky procent
Ovoce a zelenina, alternativní potraviny, potraviny s vitaminy, vlákninou a minerály končily v košících českých zákazníků nejvíce přesně v době, když stoupaly křivky pandemie koronaviru.
Podle výzkumu agentury Nielsen byl celkový nárůst prodeje ovoce a zeleniny za rok 2020 vyšší zhruba o 6 %, což je porovnatelný růst jako jsme zaznamenali v roce 2019.
Nicméně při detailnějším pohledu se ukazuje, že zatímco zelenina rostla pouze něco málo přes 4 %, tak prodeje za ovoce vzrostly o 8 %. „Nejvýraznější nárůst vidíme např.
u citrónů o 33,4 %, jablek o 33,1 %, česneku o 30,4 %, zázvoru o 30,3 % a pomerančů o 21,8 %. Snaha o doplňování vitamínů pomocí čerstvého ovoce a zeleniny je tedy znatelná,“ uvádí Barbara Hýžová, Senior Consultant, Retailer Services, Nielsen.
Bez citrusů to nejde
Zájem o ovoce a zeleninu kopíruje období vrcholů pandemie i podle údajů řetězců. Navíc díky zavřeným školám a vyššímu podílu práce z domova se zákazníci více stravovali doma, což prodeje ovoce a zeleniny rovněž podpořilo.
„V únoru a listopadu byly nárůsty prodeje ovoce a zeleniny dvanáctiprocentní, za nimi stojí z většiny citrony, mandarinky, pomeranče a jablka, tedy plody, které jsou všeobecně známé jako zdroje vitamínů,“ říká Lutfia Volfová, vedoucí externí komunikace Globusu.
„Nárůsty prodejů ovoce a zeleniny se meziročně pohybují v průměru za celý rok v řádech jednotek procent, v některých dnech či týdnech v době vrcholu pandemie ale mohly být nárůsty u některých konkrétních druhů až v řádech desítek procent,“ uvádí Tomáš Kubík, tiskový mluvčí Penny. Nejvíce se podle něj prodávaly citrusové plody, zejména pomeranče nebo mandarinky.
V Albertu díky pandemii zintenzivnili spolupráci s českými dodavateli, kteří měli omezené možnosti exportu a uplatnili tak více produkce na domácím trhu. „V čerstvých potravinách se jednalo například o nárůst prodejů českého ovoce,“ potvrzuje trend Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.
I v Kauflandu byl vysoký zájem o ovoce a zeleninu, především ale při první vlně pandemie. „Při druhé podzimní vlně byl tento efekt o poznání nižší.
U ovoce byl meziroční nárůst vyšší, než u zeleniny a činil necelých 10 %,“ uvádí Renata Maierl, tisková mluvčí Kauflandu.
Nejvíc se zde prodávaly také citrusy s nárůstem o 18 %, poté jádrové ovoce jako jablka a hrušky, jejichž prodeje vzrostly o 25 %.
Podobně primárně v první vlně pandemie na jaře zaznamenali nárůst prodejů i v Tesco. „Při jarní vlně pandemie byl nárůst hlavně u pomerančů a citronů, oproti letům minulým až dvojciferný,“ popisuje situaci Václav Koukolíček, tiskový mluvčí Tesco.
Raiffeisenbank: Okénko trhu 11.4.2017
Ve svém rozhovoru pro Právo guvernér ČNB J.
Rusnok uvedl, že na hodnocení situace po opuštění kurzového závazku je ještě brzy, ale že „měnová politika byla v celkovém kontextu úspěšná a rozhodně pomohla oživit českou ekonomiku“.
Zároveň odhadoval, že volatilita české koruny na devizovém trhu způsobená postexitovou situací může trvat až několik týdnů. Česká koruna dnes oproti euru oslabila o 0,3 % a v současnosti se obchoduje za cenu poblíž EUR/CZK 26,65.
Průmyslová výroba v eurozóně v únoru meziměsíčně klesla o 0,3 %. Meziročně pak vzrostla o 1,2 %. Data průmyslové výroby za únor zklamala trh, který očekával růst o 0,1 % m/m a 1,9 % r/r.
Statistika průmyslové produkce v lednu byla rovněž revidovaná směrem dolů, meziměsíčně o 0,6 p.b. na 0,3 % a meziročně o 0,4 p.b. na pouhých 0,2 %.
Předstihový indikátor ZEW, který měří ekonomické očekávání v eurozóně, vzrostl v dubnu o 0,7 bodů na 26,3 body.
Obdobně si polepšil také německý ZEW index za duben. Jeho složka hodnocení současných podmínek vzrostla o 2,8 bodu na 80,1 bodu. Investoři a analytici, kteří jsou hlavními respondenty, zlepšili také svá očekávání. Složka očekávání vzrostla na 19,5 bodů z březnových 12,8 bodů.
Medián trhu čekal v obou případech jenom nepatrné zvýšení. Prezident ZEW institutu vidí jako hlavní důvod zlepšení indexu stabilní růst německé ekonomiky v prvním čtvrtletí. Ten je podpořen dobrými výsledky za únor a to jak z průmyslové výroby, stavebnictví a maloobchodu, tak především z trhu práce.
Vysoká poptávka po práci vede ke zvýšené důvěře spotřebitelů a růstu spotřeby domácností.
Po zveřejnění výsledků euro nepatrně posílilo a obchoduje se za cenu okolo EUR/USD 1,062. Ovšem větší vliv na kurz eurodolaru mohou mít data z amerického trhu zveřejněná v pátek. Především výsledek spotřebitelské inflace za březen by nám mohl indikovat, kam se budou ubírat kroky americké centrální banky. Trh očekává, že americké spotřebitelské ceny v březnu rostly tempem 2,6 %, což je o desetinku méně než v únoru. Ve svém včerejším projevu prohlásila guvernérka americké centrální banky J. Yellen, že americká ekonomika je zdravá, s nízkou mírou nezaměstnanosti a inflací dostatečně blízko cílové hranici 2 %. J. Yellen rovněž poznamenala, že fokus měnové politiky Fedu se teď změní z aktivně expanzivní na neutrální. Na mezinárodních trzích opět vzrostla cena ropy Brent. Poté co se v pondělí v Lybii uzavřely ropné pole a Saudská Arábie snížila objemy těžby ropy nejníže od ledna, se cena ropy nakrátko vyšplhala přes 56 dolarů za barel. Ještě před měsícem se barel této ropy prodával za cenu okolo 51 dolarů. Vliv na cenu ropy má také geopolitické napětí v Sýrii. Autor: Monika Junicke, analytik, 234 401 070 Editor: Daniela Milučká, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Budou Češi opět více kupovat zdravé potraviny jako na jaře? | Zprávy
Při první vlně pandemie koronaviru Češi podle odborníků kupovali více zdravých potravin, výjimkou byly menší vesnické prodejny. Vyšší poptávka po vitaminových doplňcích a zdraví prospěšných potravinách sice nyní není znatelná, prodejci však předpokládají, že s nadcházející zimou zájem o tento sortiment může znovu růst.
Jak vyplývá z vyjádření obchodníků, výrobců a expertů na výzkum trhu, letošní březen a duben se nesl v duchu panických nákupů a snaze předzásobit se. Nákupy všech potravin například podle Barbary Anny Bezouškové ze společnosti Nielsen rostly meziročně rychleji než ve zbytku roku.
Nárůst zdravých potravin byl přitom ještě zhruba o třetinu rychlejší než v celém potravinovém koši. Volně prodejné vitamíny podle ní vzrostly o více než 80 procent.
„Více než v jiných měsících rostly i prodeje ovoce, nejvýrazněji citrony a zázvor, který proti standardnímu růstu okolo deseti procent vyrostl v období březen až duben o 115 procent,“ uvedla.
Mlékárna Hollandia zase zaznamenala za jarního nouzového stavu meziroční nárůst prodejů o pět procent. „Spotřebitelé v té době v nákupním chování akcentovali faktor zdraví, což se projevilo na větší preferenci jogurtů a jogurtových výrobků. Částečnou roli pak mohl sehrát i faktor předzásobení, zejména v březnových týdnech,“ vysvětlil marketingový manažer Hollandia Jan Škoda.
„On-line supermarket Rohlik.cz evidoval na jaře zhruba jedenapůlkrát vyšší zájem o müsli, kaše, tyčinky nebo ořechy než v jiném období,“ řekla ČTK mluvčí e-shopu Zdeňka Svoboda Kuhnová.
„V případě produktů ze sortimentu doplňků stravy jsme během jarního nouzového stavu zaznamenali až stoprocentní nárůst prodeje oproti stejnému období v loňském roce.
V případě biopotravin došlo k nárůstu v řadu jednotek procent,“ uvedl manažer komunikace dm drogerie markt Jiří Peroutka.
V obchodech s potravinami za září a část října zatím podle Bezouškové nelze pozorovat vyšší poptávku po zdraví prospěšných výrobcích. Škoda i Svoboda Kuhnová ale potvrzují, že na podzim se lidé tradičně zaměřují na posílení imunity a kupují potraviny, které přispívají k vyšší obranyschopnosti.
Předseda obchodního Družstva CBA Roman Mazák na dotaz ČTK upozornil, že lidé v menších obcích jsou zvyklí si velkou část zdravých potravin zajistit vlastním pěstěním nebo chovem. O zdravé potraviny podle něj proto v malých vesnických obchodech zájem na jaře nevzrostl a žádnou změnu neočekává ani v současné době.
Pesticidy, které v EU zakazujeme, vyvážíme do Brazílie. A vrací se nám zpátky
Do budoucna lze očekávat, že čím zdravěji a kritičtěji budeme přistupovat k zemědělské produkci v Evropě, tím intenzivněji nejspíš budeme odebírat potraviny ze zemí, ve kterých u nás zakázané pesticidy používají. Zdravější ale nebude nikdo. Zemědělci, spotřebitelé ani sama příroda. První náznaky o nápravu stavu se zákazem domácího použití, ale povoleného vývozu rizikových pesticidů už v EU existují.Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | Pedro Ventura/Agência Brasília / Flickr.com Evropská unie má dvojitý standard kvality: na území členských států se snaží potírat aplikaci pesticidů a snižovat jejich celkový objem, zatímco zůstává jedním z největších světových vývozců prokazatelně závadných a vysoce toxických pesticidů do světa. V případě Brazílie je stav zvláště tristní: evropské rizikové pesticidy se nám totiž obloukem vrací v podobě importovaných výpěstků.
Evropská unie patří k útvarům, které ve světě vynikají asi tou vůbec nejpřísnější legislativou ve vztahu k používání pesticidů v zemědělství. Aktuálně se například řeší tzv. Zelená dohoda pro Evropu a vize, že v roce 2030 by měla být čtvrtina zemědělských ploch v EU obdělávána organicky a i na zbytku polí by se mělo aplikovat o 20 % hnojiv a 50 % pesticidů méně. Ostatně, užití pesticidů je tu už nyní všestranně sledováno a regulováno a konkrétní aplikace vysoce toxických pesticidů ohrožujících životní prostředí a lidské zdraví je plošně zapovězeno. S jednou konkrétní výjimkou: evropské společnosti nadále mohou legálně takové vysoce rizikové toxické substance produkovat, pokud jsou cíleny k prodeji a vývozu do třetích zemí. Země EU jsou tedy světovým průkopníkem vlastního čistého zemědělství a současně jedním z největších světových vývozců životní prostředí znečišťujících pesticidů do okolního světa.
Brazílie, supermarket pro celý svět
Své o tom vědí například v Brazílii, státu, který tak rádi káráme za jeho pochybný vztah k amazonským pralesům. Ty se tu rapidním tempem a za řevu motorových pil přeměňují na paseky pro dobytek a ornou půdu určenou k pěstování plodin pro export.
Méně se už v Evropě hovoří o tom, že tahle jihoamerická země je dlouhodobě strategickým partnerem v zajištění evropské potravní bezpečnosti.
Brazílie je světově největším vývozcem cukrové třtiny, etanolu, cukru, kávy; světovou dvojkou ve vývozu sóji a tabáku; třetím největším vývozcem kukuřice, banánů, ananasů a fazolí.
A své významné místo má i v produkci brambor, palmového oleje, rýže, pomerančů a citronů, obilnin, luštěnin, cibuli, hroznech nebo mangu. Hodí se zmínit, že každé zvýšení osetí zemědělské plochy v Brazílii o 5 % se tu transformuje v zisk 189 miliard reálů (774,1 miliard,- Kč) plynoucích z vývozu.
Vývozu, který významnou měrou míří do zemí EU. A přináší peníze, které si šestý nejlidnatější stát světa, s poněkud narušenou ekonomikou, nechce a nemůže odříct. V globálně propojeném světě všechno tak nějak souvisí se vším.
Takže stížnosti na odlesňování pomyslných amazonských zelených plic světa, které se mění na vývozní sklad globálního supermarketu – z nějž ale ochotně odebíráme zboží – se víc než jen trochu míjí účinkem.
Pokrytectví evropských zemí ve vztahu k jinak kritizované Brazílii jde ale ještě o krok dál: pro dynamicky se rozrůstající brazilské zemědělství totiž z Evropy sami ochotně dodáváme vysoce toxické pesticidy.
Takové, o kterých už dobře víme, že škodí zdraví i přírodě, a jejichž aplikaci na území EU jsme proto zakázali. V Brazílii nám ale tolik nevadí. Tedy, aspoň ne všem. Prodej pesticidů Brazílii (v roce 2015 za 240 miliard korun) totiž pomáhá Evropě alespoň částečně vykrýt bilanci dovozu potravin.
Jako bumerang
Jen v roce 2018 bylo v Brazílii spotřebováno 370 000 tun pesticidů. Z toho celkem 60 000 tun vysoce rizikových, v EU zakázaných. Jde přitom vyloženě o chuťovky: účinné látky přípravků Acephate, Atrazine, Carbendazim nebo Lactofen, které byste nejspíš skutečně potkat nechtěli.
Tři evropské chemičky – německé BASF a Bayer, švýcarská Syngenta – prakticky kontrolují místní trh s postřiky. A směle sem dodávají látky, které si v Evropě, ve svých domovských zemích, netroufnou používat už skoro 30 let.
Ostatně, ze seznamu jednotlivých účinných látek pesticidů, aplikovaných a používaných v brazilském zemědělství, je v EU 44 % zakázáno. Jen Německo do Brazílie vyváží 233 látek, z nichž je 62 považováno za nebezpečné a vysoce toxické a v zemi výrobce jsou zakázané.
Asi není nutno dodávat, že Brazílie – země mizejících pralesů a rostoucích polí – se kvůli nim nestává o nic čistější zemí.
Brazílie je ukázkovým příkladem i kvůli svému bumerangovému efektu. Pesticidy, do ní exportované, se totiž navrací zpátky do Evropy v žádaných výpěstcích. V roce 2018 byly v dovozových poživatinách zaznamenány rezidua 74 různých pesticidů. To, co jsme odeslali, se nám vlastně vrátilo zpátky.
Břímě vývozu vysoce rizikových pesticidů pochopitelně neleží jen na Německu a Švýcarsku, potažmo na Brazílii. Máslo na hlavě má také Velká Británie, Itálie, Holandsko, Francie, Belgie a Španělsko. Ty v roce 2018 vyvezli do světa 81 615 tun pesticidů (obsahujících dohromady 41 v EU k aplikaci zapovězených účinných látek).
Adresáty byly v tomto případě kromě Brazílie ještě Ukrajina, Maroko, Mexiko a Jižní Afrika. A dá se do budoucna očekávat, že čím zdravěji a kritičtěji budeme přistupovat k zemědělské produkci v Evropě, tím intenzivněji nejspíš budeme odebírat potraviny ze zemí, ve kterých u nás zakázané pesticidy používají.
Zdravější ale nebude nikdo. Zemědělci, spotřebitelé ani sama příroda.
První náznaky o odstranění dvojitých standardů a nápravu stavu se zákazem domácího použití ale povoleného vývozu rizikových pesticidů už v EU existují. Lídrem, současně potírajícím jak domácí aplikace rizikových pesticidů, tak i jejich vývoz do třetích zemí, by se v roce 2022 mohla stát Francie.
Asi nebude velkým překvapením, že v absolutních číslech vede zemědělství v Číně, které jich ročně zužitkuje 1,7 milionů tun ročně.
Žebříček spotřeby pesticidů pak pokračuje Spojenými státy americkými, Brazílií, Argentinou, Kanadou a Malajsií. Evropu pak na šesté příčce zastupuje Ukrajina následovaná Francií.
Česká republika je ve světovém pořadí na 55. místě, statistika Worldometeres nám přisuzuje spotřebu 4434 tun pesticidů ročně.
Jenže údaj o celkové roční spotřebě nenese plnou informaci: podstatná je i průměrná roční spotřeba pesticidů na hektar orné půdy.
Žebříček pak hned vypadá o něco jinak: na prvním místě se s 22,6 kilogramy rázem objeví Kostarika, země jinak vychvalovaná světem coby ekologický šampion a environmentální inspirace.
Průměr 13,9 kilogramů na hektar připadá Ekvádoru, 13,1 kg/ha používá Čína; po 12,6 a 12,4 pak Jižní Korea a Japonsko. Česko, s průměrnou spotřebou 1,7 kilogramů na hektar orné půdy, stojí spíše v ústraní.
Byť k rekordmanům jako je třeba Indonésie (s 0,03 kg/ha pesticidů) určitě nepatří. Výsledek porovnání je tak spíše rozpačitý: některé státy, proslulé svým pokrokovým přístupem k ekologickému zemědělství, spotřebovávají řádově více pesticidů, než státy, kde se k nějaké udržitelnosti produkce moc nehlásí.
reklama