Bércové vředy – jak vypadá jejich léčba?

Žilní bércový vřed je poslední stádium chronické žilní nedostatečnosti.

U bércového vředu lze až ve 40% prokázat jako příčinu jeho vzniku nedostatečnost povrchního žilního systému a lze jej definitivně vyléčit jejím ošetřením. Z větší části jsou bércové vředy způsobeny postižením hlubokého žilního řečiště, zde je chirurgická léčba prakticky nemožná a pacient je odkázán na konzervativní terapii.

Bércovým vředem trpí 0,3-1% populace v produktivním věku, nad 70 let je častější, zejména u žen , kde výskyt je 3 %

Typicky se projevují chronickými defekty kůže s rozpadem a odumřením okrsků tkáně.První známkou vznikajícího bércového vředu je místní zarudnutí, kůže nad postiženým místem se ztenčuje, je suchá a může ji pokrývat suchý ekzém. Defekty kůže vznikají nejčastěji v oblasti vnitřního kotníku, ale může se šířit cirkulárně. Tyto defekty se infikují a zhoršuje se lokální nález.

Je založena na stanovení vyvolávající příčiny vzniku defektu, tj. zda se jedná opravdu o vřed žilního původu 60-85%,může ovšem jít také o vřed ischemického původu 10-20%, proto je nezbytné cévní vyšetření,dále může být příčina neuropatická. Diagnostikou metodou první volby je duplexní ultrazvukové vyšetření.

• Multifaktoriální přístup – místní terapie, léčba přidružených chorob,léčba bolesti, je nezbytné, aby pacient s žilním vředem měl cévní vyšetření, v našich zeměpisných šířkách je terapie spíše soustředěna do ordinací kožních lékařů, léčba by měla být spíše vedena v chirurgické ambulanci i s ohledem na možnou chirurgickou intervenci.
• Lokální léčba by měla být vedena dle současných trendů, pomocí moderních krycích prostředků, dále kontrola infekce atd…
• Pokud je původ žilního vředu v povrchním žilním systému, miniinvazivní endovenozní léčba je na místě, jinak pokud nelze chirurgicky ošetřit zdroj původu žilního vředu je možná pouze konzervativní léčba.
• Více o způsobech léčby

Bércový vřed – mýty, omyly a rady

Smyslem tohoto sdělení je poukázat na správné ošetřování bércového vředu, zdůraznit význam diferencovaného přístupu k nemocnému, vyvrátit mnohé mýty, upozornit na omyly, kterých se nemocní s bércovými vředy dopouštějí, zmínit se o rizikových faktorech, prognostických ukazatelích a současně doporučit možná preventivní opatření u bércového vředu žilního původu.

Základním předpokladem úspěšné léčby bércového vředu je určení příčiny, což znamená stanovení správné diagnózy. Často pouhé zhodnocení bércového vředu pohledem, jeho lokalizace, velikost, tvar, charakter spodiny a kožní změny v okolí mnohé napoví o příčině, vývoji a prognóze.

Za účelem přesného stanovení etiologie onemocnění je třeba provést vyšetření přístrojové, laboratorní, případně vyšetření histopatologické.

Vzhledem k tomu, že většina bércových vředů má příčinu v oběhových poruchách, jsou tato vyšetření zaměřena především na vyšetření žilního a arteriálního systému dolních končetin.

Příčina onemocnění hraje hlavní úlohu v celém procesu hojení bércového vředu a je kromě dalších faktorů, významným ukazatelem prognózy onemocnění. Nejoptimálnější varianta je taková, když příčina bércového vředu je odstranitelná. Jako příklad lze uvést odstranění křečových žil u pacientů s bércovým vředem žilního původu.

V takovém případě je bércový vřed snadno zhojitelný a jsou-li současně dodržována preventivní opatření, lze předpokládat, že onemocnění se nebude opakovat.

Jsou však jedinci, kteří mají změny v oblasti žilního systému závažného charakteru, zejména ti, kteří prodělali zánět hlubokých žil (flebotrombózu) s následným poškozením chlopní v hlubokém žilním řečišti a radikální řešení v takových případech není možné.

Pak nastupuje léčba symptomatická, konzervativní – užívání léků (venofarmak), které pozitivně ovlivňují stav žilního systému, léčba zevní kompresí s místním ošetřováním bércového vředu.

Podle stupně závažnosti poškození žilního systému lze většinou i v těchto případech bércový vřed zahojit, bohužel existují však bércové vředy, které jsou nezhojitelné, kde možnosti lékařské vědy i umění končí.

Tyto poznatky mohou být odpovědí na často kladenou otázku, proč se někomu bércový vřed zahojí, zatímco jinému přetrvává a stává se nezhojitelným.

Další dotaz, se kterým se pacienti na lékaře obracejí se týká dědičnosti bércových vředů.

Bércové vředy nejsou onemocnění dědičné, ale dědí se některé příčiny, které k jejich vzniku vedou, většinou za současného působení rizikových faktorů.

Zde je třeba zdůraznit dědičnou dispozici ke vzniku křečových žil (varixů) a oběhovým poruchám žilního systému, které jsou – jak již bylo zmíněno- nejčastější příčinou vzniku bércového vředu.

K rizikovým faktorům, které u takto disponovaných jedinců mohou přispět ke vzniku chronického žilního onemocnění a k manifestaci bércového vředu, patří opakované záněty žil, zejména záněty hlubokých žil, dále dlouhodobé stání a sezení, které vedou k městnání krve v dolních končetinách. Jiným rizikovým faktorem jsou opakovaná těhotenství, hormonální antikoncepce, nadváha, obezita, kouření, případně další.

Významnou úlohu při hojení bércového vředu má místní ošetřování. Cílem ošetřování bércového vředu je sanace spodiny, podpora tvorby granulační tkáně a stimulace epitelizace vhodnými prostředky. V současné době kromě klasických mastí (Borová mast, Kafrová mast, Borargentová mast, event.

další) a obkladů, farmaceutický průmysl nabízí celou řadu velmi efektivních prostředků k zevní léčbě bércových vředů, které mají různé materiálové složení a z toho vyplývající léčebný účinek. Volba těchto prostředků musí respektovat charakter spodiny (intenzitu mokvání, hloubku rány, povlaky) a změny v okolí.

Vzhledem k těmto okolnostem, musí být každý případ posuzován zcela individuálně. Nelze se spokojit s přáním nemocného, který se odvolává na dobře fungující prostředek u „svého známého“, po kterém se bércový vřed zahojil.

I u jednoho a téhož jedince se v průběhu hojení, které je zpravidla dlouhodobé, střídají různé prostředky – podle proměnlivosti spodiny vředu a podle intenzity sekrece.

Úspěch léčby však nezávisí jenom na výběru prostředku, ale také na kvalitě ošetřování. Pacienti s bércovým vředem mají mnohdy mylný názor na způsob ošetřování. Často lze pozorovat, že nanášejí na ránu zbytečně mnoho masti, která se tlakem obvazu dostává do okolí, kde kůži dráždí, maceruje nebo způsobuje další nežádoucí reakce.

Množství masti musí být přiměřené velikosti, hloubce a mokvání.
Jinou chybou, která se při ošetřování vyskytuje, je naopak šetření obvazovým materiálem.

Pacient, zejména při léčbě bércového vředu moderním krytím, těmito prostředky šetří, aplikuje si je na vřed v nedostatečné velikosti, někdy sotva pokrývající ránu, byť podle návodu mají její plochu alespoň o 2 cm překrývat.

Někteří nemocní úsporně hospodaří i s tzv. sekundárním krytím, jako jsou gázové čtverce, hydrofilní a kompresivní obvazy, což způsobí, že sekret záhy gázu a obvazy prosákne, zaschne a současně přischne i ke spodině vředu.

Při snímání takového obvazu dojde ke stržení a poškození nově se tvořících buněk, vřed krvácí a hojení se zpomalí.
Další omyly u nemocných s bércových vředem souvisejí s nedostatečnou hygienou postižené končetiny. Mnozí z nich se domnívají, že voda bércovému vředu škodí, opak je však pravdou.

Nebojme se sprchování bércových vředů, při kterém se odstraní sekret, povlaky a zbytky mastí.

Doporučený postup při ošetřování bércového vředu lze shrnout do několika základních bodů: 

1. Vřed osprchujeme vlažnou vodou shora dolů.

2. Okolí vředu osušíme měkkým ručníkem.

3. Na vřed se přiloží gáza smočená v obkladovém roztoku a nechá se působit asi 20 minut.

4. V případě léčby vředu „klasickou“ metodou se okolí rány ošetří zinkovou pastou nebo zinkovým olejem, případně podle potřeby jiným prostředkem, aby kůže v okolí byla chráněna před nežádoucím účinkem sekretu z rány a mastí, které se na spodinu vředu aplikují.

5. Ošetří se vřed – mast se nanese přímo na spodinu vředu nebo se vřed překryje nejdříve jednovrstevnou gázou, na kterou se nanese mast určená k jeho ošetření.

6. Přiloží se vícevrstevné čtvercové krytí z hydrofilní gázy a provede se fixace hydrofilním obinadlem.

7. U bércového vředu žilního původu se navine na postižený bérec kompresivní obvaz.

8. Při použití většiny moderních krycích prostředků není většinou nutné tato krytí pokrývat hydrofilní gázou, stačí je fixovat hydrofilním obvazem nebo kompresivním obinadlem.

U pacientů s takto ošetřeným bércovým vředem se doporučuje pohybová aktivita, při které se zapojuje svalově žilní pumpa lýtka, která napomáhá návratu žilní krve k srdci. Také zde se někteří jedinci s bércovým vředem mylně domnívají, že léčba musí probíhat za klidu na lůžku.

Na závěr tohoto sdělení považuji za nutné zmínit se o preventivních opatřeních, kterými může nemocný předejít opakovanému vzniku bércového vředu žilního původu.

Do rámce těchto opatření patří odstranění příčiny onemocnění, rizikových faktorů nebo jejich kompenzace, které stávající obtíže redukují.

Opakovanému vzniku bércového vředu žilního původu může nemocný předejít pravidelným nošením kompresivních obinadel nebo punčoch. Léčba zevní kompresí je základním pilířem konzervativní léčby.

Bohužel se často setkáváme s negativním postojem ke kompresivní terapii, zejména v letních měsících.
Dále je třeba se záměrně vyhýbat účinkům tepla, pobytu na slunci, v saunách apod.

Dalším preventivním opatřením je dostatečná pohybová aktivita, procházky, rekreační sporty, rehabilitační gymnastika, cyklistika a plavání.

K významným preventivním opatřením patří vyvarování se dlouhodobého stání a sezení.

Mám bércový vřed

Bércový vřed (ulcus cruris) je poškození kožního krytu zasahující různě hluboko do podkožních tkání v oblasti kotníku nejčastěji na vnitřní straně a na dalších místech bérce (oblast mezi kolenem a kotníkem).

Většina bércových vředů je žilního původu. Žilní bércové vředy jsou projevem městnání krve v dolních končetinách. Při přetlaku v žilním řečišti dochází k tzv. žilní nedostatečnosti. Žíly na končetinách se rozšiřují.

Chlopně ztrácejí svoji správnou funkci a propouštějí část krve zpět. Průtok končetinami se zpomaluje. Tekutina z krve v přeplněných žilách přestupuje do podkoží. Rozvíjí se otok. Jeho následkem dochází k poruše výživy kůže.

Bezprostřední příčinou vzniku vředů bývá drobné kožní poranění nebo infekce.

Výskyt bércových vředů se zvyšuje s věkem. Ženy jsou jimi postiženy častěji než muži.

Jak vypadá?

První známkou vznikajícího bércového vředu je místní zarudnutí. Kůže nad postiženým místem se ztenčuje. Je suchá a může ji pokrývat svědivý ekzém. Už vzniklý defekt kůže je obvykle dobře ohraničený s rovnými okraji. Bércové vředy bývají rozsáhlé, secernující, spíše mělké, s povleklou spodinou.

Většinou jsou provázeny rozsáhlým otokem postižené oblasti a dalšími kožními změnami.

Nejčastějším místem výskytu vředu je oblast vnitřního kotníku. V některých případech může postihovat i celý obvod bérce. Okolí vředu vykazuje známky žilní nedostatečnosti (hromadění pigmentu, ztráta ochlupení).

Vředy často provází bolest.

Co s ním?

Bércový vřed je onemocnění chronické s dlouhodobou léčbou a častými recidivami. Jeho léčba je „běh na dlouhou trať. Vyžaduje proto plnou spolupráci pacienta a ošetřující osoby. Nedílnou součástí léčby je poučení nemocného, případně členů rodiny a jejich aktivní zapojení do léčby.

Základním předpokladem úspěšné léčby je ovlivnění příčiny vzniku bércového vředu. U vředů žilního původu je podmínkou odstranění městnání krve v dolních končetinách a přetlaku v povrchovém žilním systému.

Za tím účelem se používá komprese elastickými obinadly nebo kompresivními punčochami, v indikovaných případech i chirurgický zákrok (odstranění křečových žil, ošetření nefunkčních spojek, podvaz žilních kmenů).

• Systémová léčba – závisí na příčině vzniku vředů, přidružených onemocněních a celkovém stavu nemocného (stavu výživy a imunitního systému, přítomnosti bolesti, kvalitě spánku, psychických vlivech apod.)
• Místní léčba – při použití vhodných moderních materiálů v ráně vzniká příznivé vlhké mikroklima, které napomáhá k urychlení hojivého procesu. Moderní krytí určené pro vlhké hojení ran se nelepí ke spodině rány, nedochází tedy k poškození nově vytvořené tkáně a výměna krytí je téměř bezbolestná a není tak častá jako u tradičních materiálů.
• Fyzikální léčba – spočívá v kompresní terapii elastickou bandáží končetin nebo speciálními punčochami. Kromě nich lze využít i přístroje střídající přetlak a podtlak. Přiznivé účinky má manuální masáž okolí rány nebo léčby biostimulační lampou.

Hojení a ošetřování

Hojení bércového vředu probíhá ve třech fázích:

1. čistící fáze
2. granulační fáze
3. epitelizační fáze

Po pravidelném nanášení HemaGelu na živou tkáň a odstraňování tkáně nekrotické se bércový vřed velmi dobře zahojí. HemaGel je možné použít na bércový vřed i v počátečním stádiu, kdy rána ještě není úplně otevřená.

Postup použití HemaGelu

• Očistěte ránu od mechanických nečistot, např. částeček prachu, zbytků předchozích léčebných materiálů, které by mohly následně dráždit a poškozovat ránu.
• Otevřete tubu vpichem pomocí otočeného víčka.
• Aplikujte malé množství gelu na celou spodinu rány. Gel přilne na spodinu rány a postupně absorbuje sekrety a další tekutiny z rány.
• Ránu kryjte sterilním čtvercem nejlépe z netkaného textilu a fixujte obinadlem nebo náplastí. Drobná poranění po nanesení gelu kryjte polštářkovou náplastí. Fixační materiály musí přesahovat cca 1 cm přes okraj rány.
• U indikovaných pacientů s prokázanou infekcí je nutné dodržet ordinaci ATB a dalších léků dle rozhodnutí lékaře.
• Pacienti s indikací kompresivní terapie mají léčbu doplněnou o bandáž krátkotažným obinadlem.
• Účinek gelu se projevuje bobtnáním. Unikátní technologie gelu zabraňuje přilepení k ráně a tím umožňuje i velmi snadné odstranění bez bolesti jemným setřením.
• Převaz provádějte dle potřeby po 24-48 hodinách. U infikovaných ran doporučujeme častější výměny.

Bércový vřed – jaké jsou příznaky a v čem spočívá léčba? Bércové vředy trápí více ženy. Příčinou mohou být neléčené křečové žíly

• Bércovým vředům předchází hromadění krve v dolních končetinách.
• V místě bércového vředu dochází ke změně pigmentace.
• Prevencí onemocnění je dostatek pohybu.
• K léčbě bércových vředů pomohou pružná obinadla.
• Vhodnou pomůckou jsou i kompresní punčochy.
• Rizikovou skupinu představují kromě obézních lidí také kuřáci.

Za bércový vřed se označuje poškození kůže v oblasti mezi kotníkem a kolenem. Poranění bývá způsobeno hromaděním krve v dolních končetinách a jejím následným propouštěním do podkoží. Výskyt vředů se zvyšuje s věkem a častěji se týká žen.

Jeho léčba je dlouhodobá. Onemocnění má navíc tendenci se vracet.

Bércovým vředům většinou předchází hromadění krve v dolních končetinách, tedy konkrétně v oblasti bérce, kde následně vzniká přetlak a dochází k takzvané žilní nedostatečnosti. Průtok krve se zpomaluje a z přeplněných žil prosakuje do podkoží, což má za následek otok a porušení výživy kůže. Vřed pak vzniká v důsledku kožního poranění nebo infekce.

Pravděpodobnost onemocnění se zvyšuje s věkem a mnohem častěji se týká žen. Ohrožena jím jsou ale také sedavá zaměstnání, kuřáci a lidé s obezitou. Negativní vliv může mít i užívání hormonální antikoncepce. Nejčastěji se vředy vyskytují v oblasti kotníku, mohou ale postihnout i celý obvod bérce.

Příznaky

V počátečním stádiu je místo bércového vředu zarudlé. Kůže nad postiženým místem se postupně ztenčuje, je suchá a může být pokryta svědivým ekzémem. Vznikající defekt kůže bývá ohraničený rovnými okraji.

Vřed je zpravidla rozsáhlý, vlhký a je doprovázený značným otokem. Okolí rány pak vykazuje známky žilní nedostatečnosti, která se projevuje hromaděním pigmentu a ztrátou ochlupení.

Vředy velmi často doprovází bolest a nepříjemný zápach.

Léčba

Velkou nevýhodou bércových vředů je častá recidiva, což znamená, že mají tendenci se vracet. Jejich léčba je proto dlouhodobá a vyžaduje plnou spolupráci pacienta s odborníkem. Zapojit by se měla také rodina.

Úspěch spočívá hlavně v nalezení a následném odstranění příčiny vzniku bércového vředu. Obvykle se jedná o zamezení hromadění krve v dolních končetinách a přetlaku v povrchovém systému žil.

K tomu efektivně pomohou elastická obinadla nebo kompresní punčochy.

V některých případech se volí i chirurgický zákrok, pomocí kterého se odstraní křečové žily, ošetří se nefunkční spojky nebo se podvážou žilní kmeny.

Obecně však existují tři druhy léčby:

• Systémová
• Místní
• Fyzikální

V případě systémové léčby se řeší hlavně příčina vzniku vředů, záleží ale také na dalších případných onemocněních a celkovém zdravotním stavu nemocného. Místní léčba se soustředí na postiženou oblast. Přímo na vřed se tedy nanášejí vhodné léčivé přípravky a moderní krytí, které se nelepí ke spodině rány a jeho výměna je díky tomu téměř bezbolestná.

Poslední fyzikální léčba spočívá v kompresní terapii. Jde tedy o užití elastických bandáží či kompresních punčoch. Kromě nich lze použít také přístroje střídající přetlak a podtlak. Pozitivně působí také masáž okolí rány či léčba biostimulační lampou.

Hojení bércových vředů probíhá ve třech fázích:

• Čistící fáze, během které se odstraňuje nekróza a čistí se spodiny rány
• Granulační fáze, kdy se rána chrání před znečištěním
• Epitelizační fáze, která spočívá v podpoře hojení a udržení vlhkého prostředí

Domácí léčba

Jako podpůrnou léčbu lze použít mast z měsíčku lékařského či kostivalu lékařského. K léčbě může přispět také konzumace borůvek, šípků, černého rybízu, červeného zelí a křenu. Nápomocné jsou také obklady z přesličky rolní.

Rizika bércového vředu

Jendou z možných komplikací onemocnění je zánět či ucpání cév, které může vést až k amputaci končetiny. Následkem infikace streptokokem může dojít také k rozvoji erysipelu neboli takzvané růže. Důležitou roli v tomto případě hrají antibiotika.

Prevence

Vzniku bércových vředů lze předejít dostatečným pohybem, vyváženou stravou a udržováním přiměřené váhy. Za prevenci lze považovat i cévní gymnastiku. Lidé by se měli navíc vyvarovat kouření, které k rozvoji nemoci rovněž přispívá.

Bércové vředy foto

Bércové vředy: příznaky, léčba (bércový vřed)

Bércový vřed je chronickým a dlouhodobým onemocněním,
které se často opakovaně navrací. Jeho léčba vyžaduje aktivní přístup
a spolupráci nemocného, stejně jako jeho obrovskou ukázněnost a
trpělivost.

Bércový vřed lze definovat jako chronický defekt
kůže charakterizovaný rozkladem tkáně a jejím odumřením
(nekrózou).

Bércové vředy mohou vznikat z žilních,
tepenných či smíšených příčin.

Statistické údaje udávají, že 1 % populace trpí bércovými vředy a
takto postižených pacientů přibývá s věkem (až 3,5 % obyvatel nad
65 let trpí bércovými vředy). Podmínky pro vznik vředu se většinou
utváří pomalu.

Příčinou vzniku bércových vředů je nejčastěji
onemocnění cévního systému, žilního i tepenného.

Proto odlišujeme
dva základní druhy bércových vředů: tepenné a žilní
(ovšem řadí se sem i vředy diabetiků, proleženiny a vředy po úrazech a
při nemocech krve).

Žilní (venózní) vředy jsou nejtěžší komplikací
chronické žilní nedostatečnosti (insuficience – hromadění žilní krve
v dolních končetinách), což vede k hromadění tekutiny v podkoží,
otoky kolem kotníků, rezavohnědému
zabarvení kůže na bércích, tenčí
kůži se suchými šupinkami na povrchu a
ztrátě ochlupení na bércích. Vředy venózní (žilní)
jsou mělké s nepravidelnými okraji a mokvají.

Vředy arteriální vznikají na podkladě onemocnění
arteriálního systému dolních končetin, při zúžení nebo závěru tepen.
K rozvoji dochází u starších pacientů anebo u pacientů s vysokým
krevním tlakem ().

Tyto vředy jsou ale nejčastěji
umístněny spíše na prstech a na patě. Jsou hluboké, mají
výrazné navalité okraje, často jsou kryté pevnou odumřelou tkání.

Vředy
se ale vyvíjí většinou postupně, nejdříve místo zarudne nebo se na něm
vytvoří nehojící se stroupek, z něj potom vzniká samotný vřed.

Rizikové faktory bércového vředu

Rizikové faktory vedoucí k bércovému vředu jsou hlavně
onemocnění žilního systému. Žilní onemocnění
způsobují 73% všech bércových vředů. Faktory ovlivňující vznik
žilního onemocnění jsou mnohé.

Za všechny uvádím tyto: dědičné
dispozice ke ztrátě elasticity žilní stěny, vyšší věk, proběhlý
zánět v hlubokém žilním systému a větší počet těhotenství.

Tím
končí seznam faktorů, které nemůžeme moc ovlivnit (nebo na kterých
v případě těhotenství není nic špatného).

Další část pak tvoří skupina, která je nám všem dobře známa. Jde
hlavně o životní styl. Rizikovým faktorem je totiž
i sedavé zaměstnání nebo dlouhé stání, nedostatek tělesného
pohybu a obezita.

Prevence bércového vředu

U této nemoci je mnoho věcí, které smrtelník ovlivnit nemůže, ale je
zde také hodně místa pro lidi, kteří nechtějí nechat své nohy
„padnout“. Pravidelný pohyb, zdravé
jídlo, dostatek tekutin a přiměřená
váha významně snižují riziko vzniku bércového vředu.

Svou roli zde hraje i odpočinek, vždy když budete moci,
podložte si nohy. Málokdo si uvědomuje, že tak malá plocha jako jsou nohy,
nese celou váhu našeho těla.

Příznaky a projevy bércového vředu

Příznaky začínají zhoršením kvality kůže. Kůže se
ztenčuje, papírovatí a
vysychá nebo naopak může být prosáklá a
zmokvalá. Bércové vředy se často vyvinou z malého
poranění, škrábnutí nebo oděrky, která se dlouhou dobu nechce zhojit.

Pokud ale za jejich vznikem nestojí dřívější poranění, je vývoj
vředu následný. Na kůži pozorujeme zarudlou skvrnku. Skvrnka se zvětšuje
a ze středu osychá. Postupem času se na ní může utvořit
stroupek. Stroupek praská a otvírá se rána, která zasahuje
do podkoží. Pokud se do rány dostane infekce, začne silně zapáchat.

Léčba bércového vředu

Cílem léčby je odstranit příčiny, které toto
onemocnění vyvolaly nebo alespoň trochu kompenzovat
přidružené choroby. Bércové vředy se objevují
u diabetiků, nemocných s chronickou žilní
nedostatečností, nemocných s vysokým tlakem (hypertenzí), nemocní po
zánětu hlubokých žil a obézních.

Při léčbě samotného bércového vředu je důležité
odlehčovat končetinua minimalizovat tlak působící na
poranění.

Dobře působí bandážování dolních končetin (hlavně
u pacientů s poruchami funkce žil), obinadla motejte od prstů přes patu,
až pod koleno.

V dnešní době se v této oblasti naskytuje několik druhů léčby,
vesměs jsou založeny na stejném způsobu, jde o tzv. vlhké
ošetřování ran. Použitím vhodných materiálů je na ráně
vytvořeno prostředí – vlhké mikroklima, při kterém dochází
k urychlení zhojení rány.

Moderní krytí určená pro vlhké ošetřování
ran se k ráně nepřichytí a při převazu nedochází k poškození nově
vytvořené tkáně. Díky odlišným fyzikálním vlastnostem a účinkům je
možné vybrat materiál odpovídající nejlépe probíhající fázi hojení.

Vhodně zvolené krytí podporuje čištění vředu „odsáváním“
choroboplodných zárodků, slouží také jako ochrana rány před novými
choroboplodnými zárodky a umožňuje odstranění odumřelé tkáně bez
poškození tkáně nově vznikající. Krytí podporuje novotvorbu
tkáně tím, že vyrovnává hladinu vlhkosti a chrání tak ránu před
vysycháním.

Obvaz urychluje dělení buněk, díky tomu, že udržuje ránu
vlhkou a zabraňuje tak předčasné tvorbě strupu. Kromě aktivního
uhlíku je možné na stejné rány použit i různé druhy
hydrogelů.

V některých případech jsou však snahy lékařů i pacienta samotného
marné, poškození cévního systému je tak velké, že zhojení už není
možné a postižená končetina se musí amputovat.
V dnešní době už ale začíná počet nutných amputací u léčených
vředů klesat.

Jak si mohu pomoci sám

Sám si nemocný může pomoci pravidelným lehkým procvičováním
nohou. Tím napomáhá návratu krve žílami zpět k srdci a
odlehčuje tak přetíženému cévnímu řečišti.

Cvičení se jmenuje
Cévní Gymnastika a mělo by se provádět třikrát denně po
dobu cca tří minut. Je dobré ho preventivně provozovat,
pokud máte sedavé zaměstnání.

Cvičení spočívá v kroužení
v kotnících na obě strany, přitahování a propínání špiček a
skrčování a natahování prstů u nohou.

Komplikace bércového vředu

Komplikace jsou mnohé. Přítomnost bércového vředu sebou nese mnohá
rizika, hlavně proto, že nejde jen o samostatné onemocnění, ale je
kombinováno s další, mnohdy velmi závažnou chorobou.

Toto oslabení organismu, spolu s otevřenou „vstupní“ branou (vředem)
pro infekce a mikroorganismy různého druhu, dělá z bércového vředu
vážný problém. Komplikací bývá rozvoj erysipelu –
růže.

Mikroorganismus – Streptokok, který ji způsobuje,
se do těla dostane právě přes vřed. Po několika dnech vzniká v okolí
vředu červený otok, který se dále jazykovitě šíří.

Je nutné rychlé
nasazení antibiotik, protože jinak hrozí rychlé
rozšíření infekce do celého organismu.

Velmi silnou komplikací bércových vředů je zápach.
Nejde sice o něco, co by pacienta fyzicky ohrožovalo, ale tím víc ho to
může ohrozit psychicky. Mnoho nemocných se za sebe velmi stydí a snaží se
vyhnout kontaktu s lidmi. Bojí se například nastoupit do městské hromadné
dopravy. Moderní léčebné přístupy však umožňují řešit i tento
problém.

Diskuse

Další názvy: bércový vřed, vřed bércový, bercák, ulcus cruris

Bércové vředy

Bércové vředy jsou nepříjemným a dlouhotrvajícím onemocněním kůže. Komplikují vám běžný život a divíte se, že vás taková choroba potkala.

Naštěstí jste včas navštívili lékaře, podstupujete léčbu, zdá se vám však, že pokračuje pomalu a stav se téměř nezlepšuje. Vyzkoušejte jako doplněk k léčbě konopnou mast „Defekt“. U kožních onemocnění působí jako malý zázrak.

Sami lékaři jsou překvapeni, jak je konopná mast účinná a jak rychle pomáhá regeneraci kůže.

Bércové vředy – zastavte odumírání kožní tkáně

Bércové vředy vypadají jako otevřená rána, jejich podstatou je pomalá ztráta a odumírání kožní tkáně. Vyskytují se zejména na bérci (oblast mezi kotníkem a kolenem), někdy na nártu či prstech dolní končetiny.

Zasahují hlubší vrstvy kožní tkáně a jejich léčba trvá několik týdnů až několik let. A právě konopná kosmetika působí při podobných kožních defektech velmi účinně.

 Konopná mast je přípravek, který spoléhá na účinky souboru biologicky mimořádně aktivních esenciálních mastných kyselin obsažených v konopném oleji.

Bércové vředy – hlavní příčiny vzniku onemocnění

• Žilní poruchy (57 až 85 % výskytu)
• Tepenné poruchy (5 až 20 % výskytu)
• Poruchy látkové výměny (5 až 10 % výskytu v souvislosti s cukrovkou)
• Krevní poruchy
• Poruchy nervového systému (roztroušená skleróza)
• Poruchy mízního systému
• Kožní nádory
• Autoimunitní onemocnění

Léčba bércových vředů je dlouhá a komplikovaná

Nikdo nechce mít onemocnění, při kterém mu odumírá kožní tkáň. Jak tomu zabránit? Při léčbě se bércové vředy musí čistit, odumřelá tkáň se musí odstranit a je nutné posílit tvorbu tkáně nové.

Léky pomáhají léčit příčiny onemocnění, většinou žilní nebo tepenné poruchy. Co je však nejdůležitější? Pomáhat tvorbě nové tkáně.

A právě proto se může nepostradatelným doplňkem léčby stát konopná mast, která má mimořádné účinky právě při regeneraci kožní tkáně.

Na bércové vředy je konopná mast

Základem konopné masti Defekt je konopný olej ze semen technického konopí, který neobsahuje žádné psychotropní nebo návykové látky. Při našem jedinečném technologickém zpracování dochází k uvolnění kompletního spektra farmakologicky účinného komplexu nenasycených mastných kyselin aj.

složek v unikátním vzájemném poměru.

Olej navíc neobsahuje ani nežádoucí příměsi a nečistoty, které u běžných olejů způsobují postupné biologické znehodnocení a které je třeba v případě jiného zpracování zneškodnit přidáním dalších (emulgačních a stabilizačních) prostředků především chemicky syntetického charakteru.

Konopná mast Defekt se vyrábí z nejčistšího konopného oleje, ten vyniká uceleným souborem pro člověka nepostradatelných esenciálních mastných kyselin a dalších biologicky účinných látek.

Vědci objevili, že konopný olej má na kůži a její hojení skvělé účinky. Pomáhá zacelovat rány a dodává kožním buňkám vyživující látky. Vyzkoušejte účinek konopné masti  na bércové vředy.

Konopná mast CutisHelp „ Defekt“ je k dostání výhradně v lékárnách.

« zpět

Hojení bércových vředů komplikují tučná jídla i kouření

Redakce

Plzeň – Již několik týdnů máte možnost ptát se odborníků z plzeňské fakultní nemocnice na různá témata.

Ilustrační foto | Foto: Archiv Deníku

Co to je chronická rána• Chronická rána je taková rána, která se i přes několikatýdenní terapii nehojí a vzniká přechodem akutní rány do chronicity z důvodu přítomnosti infekce či jiných přidružených onemocnění.

• Nejznámějšími jsou tzv. bércové vředy, které jsou projevem chronické žilní nedostatečnosti (insuficience) a v hojení stagnují. Jejich léčba je zdlouhavá a problematická.

• V případě pokročilé ischemické choroby dolních končetin jsou dalším typem chronické rány arteriální kožní vředy a v neposlední řadě známé dekubity-proleženiny.

• Tyto defekty svou dlouhodobostí mohou představovat velmi závažný socioekonomický problém.

Fakultní nemocnice Plzeň dává na svých webových stránkách jednou týdně veřejnosti možnost zeptat se odborníků na specifické téma. Tento týden se lidé ptali na webu FN Plzeň na téma chronických ran. Na jejich dotazy odpovídal vedoucí lékař Chirurgického oddělení FN Plzeň MUDr. Petr Šíma.

Pane doktore, a co ty kmenové buňky, jejichž používání vypadá jako všelék…? Používají se k léčbě? Iveta K.Na našem pracovišti se kmenové buňky zatím nevyužívají. U nás se snažíme hojení defektů potencovat tzv. PRP- na destičky bohatou krevní plasmou. Tato léčba má však poměrně přesná kritéria a nelze ji využít u všech nemocných.

Ptala jsem se na ty bércové vředy: vadí třeba kouření, tučná, slaná jídla? Ptám se, protože mám známého, toho bércové vředy hodně trápí, ale on si s nějakou zdravou životosprávou hlavu nedělá. Děkuji. Anna SobotováSamozřejmně, že vadí kouření, které celkově zhoršuje situaci kardiovaskulárního aparátu.Obezita a konzumace tučných jídel také hojení bercových vředů zhoršuje

Prosím Vás, proč se rány při ischemické chorobě dolních končetin nechtějí i přes veškerou péči hojit? Co tomu brání? Děkuji a přeji hezký den. Marie DobráIschemická choroba dolních končetin je komplexní onemocnění, při kterém se tkáním v dolních končetinách nedostává dostatek okysličené krve.

Záleží na kterém místě k poruše prokrvení dojde, někde jsme schopni léčebně zasáhnou a prokrevní končetiny obnovit, ale v některých případech, hlavně když je postižena nejperiferněnjší část cévního řečiště tak jsou naše možnosti výrazně omezené a prokrevní končetiny již obnovit nejde.

Právě v těchto případech dochází k omezenému hojení defektů na končetině.

Dobrý den, může dlouhodobě ležícímu pacientovi proti proleženinám pomoci vodní postel? Nebo jaké byste doporučil lůžko? Ivan MoravecU dlouhodobě ležících pacientů je riziko vzniku proleženin vysoké i při užívání všech dostupných antidekubitálních pomůcek. Osobně s vodním lůžkem žádné zkušenosti nemám, ale na trhu je řada antidekubitálních matrací, které mohou vznik dekubitu výrazně eliminovat. Je však zapotřebí jejich užívání spojit s dobrou ošetřovatelskou péčí a polohováním nemocného.

Dobrý den, pane doktore, je vůbec možné bércové vředy trvale vyléčit? A jakou by měl pacient dodržovat životosprávu? Děkuji.

 Anna SobotováLéčba bércových vředů je zdlouhavá, ale je možné vřed plně vyléčit. V budoucnu však je končetina trvale ohrožena vytvořením nového bércového vředu.

Je zapotřebí dodržovat správnou hygienu dolních končetiny a v určitých případech končetiny bandážovat nebo užívat kompresní punčochy.

Pane doktore, jak probíhá vyndání křečových žil? Děkuji. Martina BzeneckáJedná se o klasický operační zákrok, kdy dle nálezu je většinou odstraněna celá povrchová žíla dolní končetiny + jednotlivé žilní uzle jsou také vyndány, doba hospitalizace cca 4 dny

Pane doktore, manželovi (65) se vloni udělal na noze (u kotníku) malý vřed, léčili jsme ho asi 3 měsíce a vše se zahojilo. Po roce se udělal na stejném místě, několik vředů vedle sebe, postupně vznikajících a žádná léčba (konzervativní) nepomáhá.

manžel nemá cukrovku, ale na nohou má výrazné křečové žíly celý život.

Můžete poradit, co dál? Martina BzeneckáDobrý den,asi by bylo nejvhodnější aby se manžel dostavil na naši ambulanci na vyšetření, problém bude v jeho křečových žilách,které nejspíše bude nutné odstranit.

Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi. Více zde.

• Chat FN Plzeň,
• Plzeň,
• nemoc,
• léčba,
• potravina,
• Fakultní nemocnice Plzeň,
• Kouření,
• Dobrá,
• kouření,
• nemocnice,
• kmenová buňka,
• infekce,
• Ivan Moravec,
• webová stránka,
• lékař

Přednosta odpovídal na dotazy o alergiích a astmatu Primář odpovídal na téma gynekologická onemocnění Lékařka odpovídala na téma nedoslýchavost