Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká

Ne každý žloutek je správně žlutý – Slepičář

  • Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká
  • JSTE U MNE POPRVÉ?
  • PŘEJDĚTE ZDE A POUŽIJTE KÓD: PRVNINAKUP

Barva žloutku je zásadním ukazatelem jeho kvality. Žlutý je sice každý žloutek, ale to, že jeden je světloučký a druhý naopak temně žlutý, není žádná náhoda. Odstín žloutku je totiž přímo dán tím, čím se vaše slepice živí. A tmavější exempláře značí to, že slepička má svůj jídelníček bohatý. Její strava obsahuje nejen očekávané zrní, ale třeba i trávu, vámi naservírovanou červenou řepu či sem tam sezobnutou nějakou tu breberku.

Barvy žloutku

Žloutek žlutí karotenoidy, což není nic jiného než přírodní pigmenty, který způsob žlutost nějaké potraviny. Co vajíčko, to jiný poklad uvnitř a tím tedy i jiná barva žloutku.

Přitom sytě žlutý žloutek je to nejcennější, co po rozklepnutí vajíčka může chovatele slepic či obyčejného strávníka této laskominy potěšit.

Ovšem až po rozbití skořápky se velmi rychle ukáže, které vejce je šampion a které jen nedochůdče.

  • Mdlý žloutek. To, že mají některá vajíčka žloutek mdlý, jste si určitě někdy už všimli. Hlavně ta kupovaná v supermarketu. Mdlý žloutek vypadá, jako by byl nemocný a on ve skutečnosti opravdu nemocný jen. Mdlá bývají často vejce pocházející z chovu, kde jsou slepičí fešandy umístěny v klecích a krmeny pouze směsí. Pamlsky v podobě škvarků či ovoce a zeleniny tyto slepice nikdy neviděly, natož aby je ochutnaly.
  • Oranžový žloutek. Tak u této barvy si můžete být sto procentě jisti, že je dobarvován doplňky stravy, jakou jsou například řasy či chemické látky. Tento žloutek vypadá, jako by právě vylezl ze solárka. Rozhodně slepička, která toto vajíčka snesla nebyla krmena zelenou pící či přirozenou stravou.
  • Sytě žlutý žloutek. Krásně žlutou barvu mívají žloutky díky čerstvé zelené stravě, speciálního krmiva pro nosnice a také díky doplňkům stravy. Výborný vliv na sytě žluté žloutky má také nastrouhaná mrkev či kukuřice, oba tyto pamlsky obsahují přírodní betakaroteny, které žloutek krásně zbarví do žlutavé barvy.

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká

Jaká barva žloutku je ta pravá?

Chceme více žlutý?

Pokud jste chovatel slepic, sám dobře víte, že sytě žluté barvě žloutku vašich domácích vajíček se nic nevyrovná. Jak s barvou žloutků vlastně je?

  • Příroda. Tak pokud jeho barva bude docílena přírodní cestou a ne chemicky, tak určitě chceme. Přírodní látky nazývány xantofyly, které nám žloutek obarví na sytě žlutou až oranžovou barvu, nalezneme například ve vojtěšce, v kopřivách, trávě a červené řepě.
  • Chemie. Horší potom nastane, kdy se výrobce snaží oklamat zákazníky tím, že jim sice nabízí vejce s nádherně žlutými žloutky, ale jak k takové barvě ve skutečnosti došly, už se zákazník nedozví. Mnoho vajec totiž bývá z velkochovů uměle dobarvováno zdraví škodlivými látkami, které nosnice dostávají v rádoby vylepšeném krmivu. Nejlepší je tedy proto dávat přednosti vlastním vajíčkům či vajíčkům od poctivého chovatele kura domácího.

A jak nejlépe a nejrychleji oddělíte žloutek od bílku? Mrkněte do videa a zjistíte, že nikdy to nebylo jednodušší.

  1. Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká
  2. JSTE U MNE POPRVÉ?
  3. V OBJEDNÁVCE DRŮBEŽE ČI KURNÍKŮ ZADEJTE KÓD: PRVNINAKUP

sleva 42%

Mám sklademExpeduji ihned Dopravazdarma Novinka

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká

Dřevěný kurník německé kvality. Kurník je určen pro chovatele slepičího hejna čítající cca 8 kusů…

7 990 Kč 13 590 Kč

registrovaní 7 890 Kč

sleva 15%

Mám sklademExpeduji ihned

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká

Dřevěný kurník německé kvality. Kurník je určen pro chovatele slepičího hejna čítající cca 5 kusů…

4 490 Kč 5 190 Kč

registrovaní 4 390 Kč

sleva 15%

Mám sklademExpeduji ihned

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká

Krásný prostorný kurník s velkým výběhem pro Vaše slepice. Velice odolný proti povětrnostním vlivům…

4 690 Kč 5 390 Kč

registrovaní 4 590 Kč

sleva 14%

Mám sklademExpeduji ihned Dopravazdarma Novinka

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká

Krásný prostorný kurník s velkým výběhem až pro 12 slepic. Velice odolný proti povětrnostním vlivům…

10 099 Kč 11 599 Kč

registrovaní 9 999 Kč

Mám sklademExpeduji ihned Dopravazdarma Novinka

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká

Prostorný rohový kurník s dvěma vchody najednou. Kurník je vyroben z masivního dřeva a s velkým…

7 990 Kč

registrovaní 7 890 Kč

Je bezpečné jíst slepičí vejce s vadami?

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříkáRámeček: „OgorodGid“ / YouTube

Je to důsledek malých prasknutí cév během ovulace, kdy je žloutek oddělen od vaječníku slepice. Poté se pohybuje podél vejcovodu kolem roztržených kapilár a poté je pokryta proteinovou membránou. Sraženiny lze tedy najít v proteinu.

V každém případě jsou tyto skvrny naprosto bezpečné, proto nevyhazujte vajíčka s takovými vadami. Pokud vám připadají nepříjemné na pohled, opatrně je odstraňte špičkou nože a poté vařte jako obvykle.

Částice tkáně

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříkáRám: Veterinární lékař / YouTube

Jedná se o malé kousky pojivové tkáně, které se uvolňují při průchodu vajíčka vejcovodem. To se stává častěji u vesnice ležící slepice. Stejně jako krevní sraženiny nepředstavují tyto inkluze žádnou hrozbu.

Dvojitý žloutek

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříkáFotografie: [email protected] / Depositphotos

Mějte štěstí: v takových exemplářích je více živin, ale jsou velmi vzácné. Za prvé, v továrnách jsou vejce průsvitná a vyřazují se ze dvou žloutků. To se nedělá proto, že jsou škodlivé, ale proto, že jsou obvykle větší a nesplňují požadavky norem.

Zadruhé jsou odloženi kuřata pouze dvě věkové kategorie: mladí, kteří právě začali spěchat (obvykle to trvá několik měsíců a pak to zmizí) a staří, kteří mají hormonální poruchy.

Čtení nyní????‍⚕️

  • Měli byste se bát žloutků

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříkáFoto: Manfred Richter / Pixabay

Je to dobré! Barva žloutku závisí na množství karotenoidů ve stravě kuřete. Podle výzkumuOvlivňuje barva vaječného žloutku kvalitu výživy?, vejce s bohatými žloutky mají více živin než běžná vejce, včetně omega-3 mastných kyselin a beta-karotenu.

Vady skořápky

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříkáRám: Clauss Video Archive / YouTube

Někdy má hrboly a nánosy. To platí zejména, pokud kupujete vejce přímo od majitelů kuřat. I když je celá skořápka drsná na dotek, není důvod si dělat starosti. To jsou vklady vápníkkteré nebyly během pokládky vyhlazeny. Vypadají pro nás divně, protože takové výrobky se obvykle nedostanou do obchodů.

Barva skořápky však závisí na plemeni kuřat a neříká nic o nutriční hodnotě a bezpečnosti vejce.

Přečtěte si také????????

  • 10 vaječných salátů, které vám pomohou v každé situaci
  • 18 netradičních způsobů vaření vajec
  • 6 důvodů, proč jíst vejce k snídani

Nakupujeme vejce

O výživě 19. 3. 2013 | jra

Velikonoce jsou za dveřmi. A k nim neodmyslitelně patří slepičí vejce. Jak na jejich nákup, se dozvíte v našem článku.

Vejce obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek v dobře stravitelné formě.

Ať už to jsou velmi kvalitní bílkoviny se všemi esenciálními aminokyselinami, zdravé nenasycené tuky nebo vysoký obsah vitaminů (A, D, E, B2), kyseliny pantotenové a minerálních látek – železo, draslík, zinek, fosfor a selen.

Kvalita všech těchto látek se ale znehodnocuje, pokud není vajíčko v optimální formě, je staré nebo dokonce zkažené.

Budete mít zájem:  Moderní luštěniny: když se z čočky stane těstovina

Není vejce jako vejce

V obchodech na nás z obalů křičí pozitivní názvy jako čerstvá vejce, vejce z farmy apod. Na jiná než čerstvá vejce bychom ale narazit neměli. Co vše by mělo být na obalu i na samotných vejcích uvedeno?

Čerstvá vejce musí být zákazníkům dodána maximálně 21 dnů po snášce. Dělí se dle jakosti do I. a II. třídy označované jako A a B.

V maloobchodě bychom se měli setkat jen s třídou A, případně ještě s doplňujícím údajem „extra A“, „extra čerstvá“, který nás informuje o tom, že se jedná o vejce do devátého dne po snášce.

Vejce třídy B jsou určena pro průmyslové zpracování.

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříkáVedle třídy musí být na obalu vajec uvedeno číslo balírny/třídírny a hmotnostní skupina vajec (XL, L, M, S). Povinnými údaji jsou dále datum minimální trvanlivosti, údaj o podmínkách skladování a o způsobu chovu. Na vnější nebo vnitřní straně obalu musí být vysvětlen kód producenta, který je umístěn na vejci.

Pozor na označení CZ na obalu, to totiž neznamená automaticky český původ vajec, ale jde o označení balírny. České balírny mohou klidně balit vejce z jiných zemí. Proto se vždy podívejte i na kód vejce v obalu

Každé vajíčko, které koupíte v obchodě, musí být označené kódem, např. 2 CZ 9589. Tento kód je složen z několika částí:

Číslice před písmeny označuje typ chovu slepic Písmenný kód označující původ vajec Čísla představují část registračního čísla hospodářství
0 – nosnice chované v souladu       s eko zemědělstvím1 – nosnice ve volném výběhu2 – nosnice v halách (na                podestýlce)3 – nosnice v klecích
  • CZ – Česká republikaDE – NěmeckoPL – PolskoLT – LitvaNL – Nizozemí
  • ES – Španělsko

Dle zákona 154/2000 Sb. a vyhlášky č. 136/2004 Sb. musí mít každý hospodářský subjekt přiděleno registrační číslo. Na jeho základě lze identifikovat producenta vajec.

Prodej na trhu a ze dvora

Vejce prodávaná na tržišti nebo přímo ze dvora musí být také označena kódem producenta a producent musí být registrován u Krajské veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Vejce lze prodávat i bez kódu a registrace, ale chovatel musí splňovat dvě podmínky: 1) musí chovat méně než 50 nosnic a 2) smí prodat jen omezené množství vajec.

Drobný chovatel, který prodává vejce přímo konečnému spotřebiteli k využití v jeho domácnosti, musí dodržovat povinnosti uložené vyhláškou č. 289/2007 Sb. Pro spotřebitele jsou důležité zejména tyto údaje:

  • Čerstvá vejce mohou být prodána konečnému spotřebiteli nejpozději do 21 dnů po snášce, přičemž doba minimální trvanlivosti je 28 dnů od data snášky.
  • Za malé množství čerstvých vajec, která mohou být prodána chovatelem přímo jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje nejvýše 60 vajec.

Pokud nakupujete na trhu, prověřte si řádné uskladnění vajec v teplotách od 5 °C do 18 °C a vejce nesmí být vystavena přímým slunečním paprskům.

Obal vám vše neřekne

Pro posuzování čerstvosti a kvality vajec máme i několik osvědčených vizuálních ukazatelů.

  • Čerstvost vajíčka zjistíme tak, když ponoříme vejce do 10% roztoku kuchyňské soli. Čerstvá vejce klesají ke dnu. Stará či zkažená vejce se naklání nebo dokonce plavou, protože obsahují plyny, které vznikají rozkladem bílkovin.
  • Čerstvá vejce mají průhledný bílek a jejich žloutek je krásně pevný. Oddělení bílku a žloutku není snadné a oba drží tvar. Čím je vejce starší, tím řidší je bílek.
  • Skořápky vajec by měly být pevné, bez prasklin a defektů. Naopak barva vajec nic neříká o jejich kvalitě, ale závisí na druhu slepice.

Skladování vajec

Po nákupu umístěte vejce do chladu (5–8 °C), a to nejlépe špičkou dolů, protože na tupém konci je vzduchová bublina.

Při uskladnění tupým koncem dolů se může vejce více kazit, obsah vejce totiž tlačí na bublinu, která je v bláně a může se protrhnout nebo poškodit. V lednici vyberte to nejchladnější místo.

Poličky ve dveřích tedy nejsou ideální, protože patří k nejteplejším místům lednice. Vhodná je naopak vrchní a střední police.

Pokud nechcete vejce hned spotřebovat, tak nikdy nemyjte jejich skořápku. Na skořápce je ochranná vrstva, která chrání vejce před škodlivými mikroorganizmy.

Mohlo by vás také zajímat: Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká Další článek

Vejce

Vejce je samičí pohlavní buňka. Vejce snášejí členovci, měkkýši a převážná část obratlovců (např. plazi, ptáci, ryby), ale u většiny savců se embryo z vajíčka vyvíjí v děloze. Při procesu snášení vzniká oválný, na jednom konci zašpičatělý tvar vajíčka.

Nejčastěji se konzumují ptačí vejce, ale k sehnání jsou i rybí (kaviár) nebo šnečí vajíčka.

Nejvíce se vyprodukuje vajec slepičích, ale lidé jí i vejce křepelčí (obsah cholesterolu, vitamínů i alergenní potenciál mají stejný jako vejce slepičí), kachní (jsou tučnější než slepičí vejce), husí, pštrosí, bažantí, dále vejce perliček (hlavně v Africe) a racků (především v Anglii a Skandinávii). Vejce divokých ptáků jsou ve většině zemí chráněna a není tedy dovoleno je sbírat a konzumovat.

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká

Historie konzumace vajec

Vejce různých druhů ptáků byla součástí lidské stravy již od pravěku a to jak ve společenstvích lovců a sběračů, tak i u prvních zemědělců. Slepice byly pravděpodobně domestikovány v oblasti Indie a jihovýchodní Asie před více než 9500 lety.

V době 1500 let před naším letopočtem se domestikované slepice rozšířily do Sumeru a Egypta, 800 před naším letopočtem do Řecka, do té doby se v Africe jedla především vejce pštrosí a v Evropě křepelčí. Na konci 19. století bylo vynalezeno sušení vajec, používáno začalo být hlavně během druhé světové války.

V roce 1911 byla v Kanadě vymyšlena kartónová krabička na vejce.

Značení a skladování slepičích vajec

Vejce se podle jakosti dělí na třídu B (vejce určená pouze pro průmyslové zpracování) a třídu A (čerstvá vejce k maloobchodnímu prodeji). Při posuzování jakosti se vejce prosvětlují, sledují se abnormality skořápky, výskyt prasklin, velikost vajec, abnormality bílku a žloutku a také výskyt krevních skvrn a cizích tělísek.

Podle velikosti pak odlišujeme slepičí vejce S o hmotnosti nižší než 53 g, M o hmotnosti 53 až 63 g, L o hmotnosti 63 až 73 g a XL o hmotnosti větší než 73 g.

Vejce by mělo být označeno razítkem ve formátu X YY ZZZZ, kde X značí způsob chovu (číslo 0, 1, 2 nebo 3), YY je kódem země původu vajec (CZ značí vejce česká) a ZZZZ jsou poslední 4 číslice registračního čísla chovu.

Vejce označená 0 jsou od nosnic chovaných v ekologickém zemědělství (bio vejce), 1 od nosnic chovaných ve volném výběhu, 2 od nosnic chovaných v halách a 3 od nosnic chovaných v klecích.

Na obalu musí být čitelné datum minimální trvanlivosti (nanejvýš 28 dnů po snůšce), číslo třídírny/balírny (může se lišit od místa původu vajec uvedeného přímo na skořápkách), hmotnostní skupina vajec, vysvětlení kódu výrobce a doporučení pro uchovávaní v chladu. Při prodeji nebalených vajec musí být všechny tyto informace viditelně a srozumitelně uvedeny. Prodávat se mohou vejce nejpozději 7 dnů před datem minimální trvanlivosti, skladovat se musí při stabilní teplotě mezi 5 a 18°C.

Budete mít zájem:  Pijete mléko z mlékomatů? Dodržujte některé zásady

Po přinesení domů vejce neumýváme, zvýšila by se tak propustnost skořápky a urychlilo jejich kažení. Uložíme je v chladu špičkou dolů, nejlépe při teplotě 5 až 8°C. Chlad brání množení salmonel6 a pomáhá udržet kvalitu, chuť a konzistenci vajec.

Vejce je možné i konzervovat. Mohou se pasterizovat, sušit, nakládat nebo uchovávat některým z tradičních způsobů. Vařená oloupaná vejce se nakládají do nálevu obsahujícího ocet, sůl a koření.

Celá syrová vejce lze uchovávat ve slaném roztoku nebo obalená směsí soli a jílu. Známá jsou i čínská černá vejce, tzv.

stoletá, kdy se syrová vejce nechávají zrát po několik týdnů až měsíců ve hmotě složené z jílu, popela, soli, vápna a rýžových stébel.

Využití a způsoby přípravy vajec

Mezi nejznámější způsoby přípravy vajec patří vejce vařená naměkko, nahniličku nebo natvrdo, ztracená (zastřená) vejce, vejce do skla, smažená vejce (volská oka, sázená vejce), vaječná omeleta, vejce Florentine a vejce Benedikt. Po vložení do horké vody se vejce naměkko vaří 4 až 5 minut, nahniličku 6 až 7 minut a natvrdo 8 až 9 minut. Žloutek příliš dlouho vařených vajíček mění na svém okraji, vlivem sloučenin železa a síry, barvu dozelena.

Barva žloutku o kvalitě vejce nic neříká

Vejce se používají k výrobě slaného i sladkého pečiva, masných výrobků, těstovin, sladkostí, pudinků, likérů, majonéz a teplých i studených omáček (např. holadské, béarnské, tatarské).

Žloutek má emulgační vlastnosti, čehož se využívá právě při přípravě majonéz, pudinků, krémů a omáček. Našlehaný bílek, neboli bílkový sníh, se používá jako kypřidlo do těst a sladkých i slaných pěn a k výrobě sněhového pečiva (pusinek, laskonek, bezé).

Vaječný lecitin se používá jako emulgátor, lyzozym slouží ke konzervaci některých druhů sýrů.

Vejce a jejich složky nalézají využití i v průmyslu, umění (vaječné tempery), vědě (živné půdy pro mikroorganismy), farmacii (např. při výrobě vakcín38 proti chřipce, klíšťové encefalitidě, spalničkám a příušnicím) a kosmetice (vaječný tuk, vaječné masky).

Složení vajec a jejich vliv na zdraví

Vejce je chráněno pevnou skořápkou, která musí být natolik silná, aby unesla dospělého ptáka, a zároveň dostatečně tenká, aby ji klubající se ptáče dokázalo proklovat ven. Skořápka se skládá z 95 až 98% anorganických látek a 2 až 5% organických látek.

87 až 97% skořápky tvoří uhličitan vápenatý, až 2% uhličitan hořečnatý a 0,5 až 5% fosforečnan vápenatý a hořečnatý.

Většina skořápek vajec má bílou barvu uhličitanu vápenatého, ale některé jsou barevné nebo skvrnité, modré až zelené odstíny jsou způsobeny biliverdinem, hnědé, červené a růžové odstíny pak protoporfyfinem.

Barva vaječné skořápky nijak nesouvisí s výživovými vlastnostmi vajíčka, závisí především na genomu ptáka a na složení jeho potravy, při nedostatku vápníku (nevhodné stravě či u starých samic) je tenkost skořápky kompenzována pomocí protoporfyfinových skvrn.

Pod skořápkou se nachází vnější a vnitřní papírová blána. Mezi nimi se na tupém konci vajíčka nachází vzduchová komůrka, která vzniká, když snesené vejce chladne a smršťuje se.

Čím starší vejce, tím větší vzduchová komůrka je.

Toho se využívá při zjišťování čerstvosti vajec, kdy se čerstvé vejce při ponoření do vody potopí, ale staré vejce nevhodné ke konzumaci plave na hladině.

Pod papírovými blánami se nalézá řídký vnější a hustý vnitřní bílek, jeho účelem je ochrana žloutku s výživa rostoucího embrya. Syrový bílek je čirá žlutavá tekutina.

90% bílku tvoří voda, 10% bílkoviny, méně než 1% sacharidy a neobsahuje téměř žádné tuky, z vitamínů obsahuje hlavně ve vodě rozpustné vitamíny skupiny B.

Mezi hlavní bílkoviny vaječného bílku patří obalbumin (64%), ovotransferrin (14%), ovomukoid (9%), ovoglobulin (9%), lyzozym (4%), ve stopách pak ovomucin a alfa-livetin (kuřecí sérový albumin).

Bílkovinovými poutky je uprostřed bílku uchycen žloutek se zárodečným terčíkem. Žloutek se skládá z 52,3% vody, 26,5% tuků, 15,9% bílkovin, 9% lecitinu a 3,6% sacharidů.

Mastné kyseliny žloutkového tuku tuku2 jsou tvořeny ze 47% kyselinou olejovou (omega-9), z 16% kyselinou linolovou (omega-6), z 5% kyselinou palmitoolejovou (omega-7) a z 2% omega-3 mastnou kyselinou linolenovou a dále nasycenými mastnými kyselinami palmitovou, stearovou a myristovou.

Mezi bílkoviny vyskytující se ve žloutku patří apovitellin, kasein-kináza, phosvitin a alfa-livetin (kuřecí sérový albumin).

Ve žloutku se také nalézají vitamíny A, D, E, K (včetně K2, který společně s vitamínem D ovlivňuje metabolizmus vápníku), B1, B2, B5, kyselina listová37 (B9), žlutá až oranžová karotenoidní barviva lutein a zeaxanthin, vápník, železo, fosfor, zinek a selen.

Barva žloutku se pohybuje od velmi světle žluté až k tmavě oranžové, může být i olivově zelená. Je silně ovlivněna stravou ptáka, nic ale neříká o výživových vlastnostech vajíčka. Více žlutá vejce jsou způsobena tmavě zeleným krmením nebo krmením s obsahem karotenoidů. Chuť vajíčka je závislá na složení krmiva ptáků a určuje ji především žloutek.

Celé vejce bez skořápky se skládá ze 75% vody, 12,5% bílkovin, 11,2% tuků a 1,1% sacharidů. Vaječné bílkoviny obsahují všechny esenciální aminokyseliny.

Z minerálních látek vejce obsahují především železo, vápník, fosfor, draslík, zinek a selen.

Mezi další významné složky patří vitamíny A, B2, B6, kyselina listová37 (B9), B12, D, E a K2, lecitin, cholin (důležitý pro rozvoj mozku), cholesterol a koenzym Q10.

Střídmá konzumace vajec nezvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, podle většiny aktuálních zdrojů je možné bez obav sníst až 7 slepičích vajec týdně. Lidské tělo si v játrech vyrábí přibližně 75% potřebného cholesterolu, vliv stravy je tedy málo významný.

Cholesterol je nezbytný pro správné fungování lidského organismu, je součástí buněčných membrán, slouží k syntéze hormonů, žlučových kyselin a vitamínu D. Problematický je oxidovaný, vysokou teplotou poškozený, cholesterol, nepříliš vhodná jsou tedy smažená vejce.

Nejlépe stravitelná a nejzdravější jsou naopak vejce vařená.

Z důvodu vyššího obsahu živin, především omega-3 mastných kyselin a vitamínů, jsou nejvhodnější vajíčka od volně chovaných ptáků krmených zeleným krmením (trávou), lněným semínkem22, hmyzem, rybí moučkou či krillem.

Z důvodu rizika nakažení salmonelami6 by se těhotné ženy, staří lidé a kojenci měli vyhýbat konzumaci nedostatečně tepelně upravených vajec. Infikovaný obvykle bývá povrch skořápky, k nakažení obsahu vejce většinou dochází při porušení skořápky (vzniku prasklin) a rozbíjení vajec. Salmonely umírají prakticky ihned při teplotě 71°C, při dlouhém působení tepla již od 55°C.

Zanedbat nelze ani riziko alergie na vejce9, trpí jí přibližně 1% evropské populace, u dětí je výskyt mnohem častější, jedná se i o více než 2% dětí, u 80% z nich ale alergie do tří let věku vymizí.

Alergenní potenciál bílku i žloutku je podobný, tepelnou úpravou se snižuje pouze u žloutku.

Bílkoviny vajec všech druhů ptáků jsou si velmi podobné – a to včetně vajec křepelčích, křepelčí vejce nejsou pro alergiky na vejce méně riziková než vejce slepičí.

Budete mít zájem:  Kapr býval nóbl ryba, losos jídlo chudiny

Vejce jako dětský příkrm

Vejce, především žloutek, jsou bohatým zdrojem živin a tak se vejcím obvykle není vhodné vyhýbat ani při zavádění příkrmů10. Alergenní potenciál vaječného žloutku i bílku je podobný a týká se jak vajec slepičích, tak i ostatních ptačích.

Z důvodu snížení rizika vzniků alergií (potravinových i inhalačních) by se měla dostatečně tepelně upravená vejce včetně bílku dítěti zkusit zavést dokonce již v době od 4. do 6.

měsíce (podávat současně pouze jednu novou potravinu a to 4 až 5 dní po sobě, naprosto dostatečné množství jsou 1 až 2 lžičky, první den stačí okolí kolem pusinky otřít danou syrovou potravinou) a pokud nedojde ke vzniku alergické reakce, tak je podávat občas v pomalu rostoucím množství nadále, z důvodu výživnosti je vhodnější preferovat žloutky.

Pouze pokud se alergie na vejce9 projevila ještě při plném kojení70 miminka, je třeba dbát zvýšené opatrnosti a nejdříve půl roku od potvrzení alergie je zkusit zavést do stravy kojící maminky a až pokud dítě nereaguje přes mateřské mléko, lze zkusit vajíčko opatrně podat napřímo.

Náhrady vajec

Pokud z nějakého důvodu (např. alergie, veganství, nedostatečné zásoby, touha experimentovat) nemůžete nebo nechcete použít při vaření nebo pečení vajíčka, existuje mnoho způsobů, jak je nahradit.

  • škrob (kukuřičný, kuzu nebo arrowroot) nebo pudinkový prášek: 1 vajíčko v litých těstech (bábovky, muffiny, lívance, bramoráky apod.) nahradí 1 lžíce škrobu rozmíchaná se 3 lžícemi vody, při obalování lze použít místo vrstev mouky a vajíčka směs škrobu a vody
  • chia semínka: v litých a kynutých těstech a při obalování lze 1 vejce nahradit gelem z chia semínek, na který smícháme 1 lžíci chia semínek se 4 lžícemi vody a směs necháme za občasného míchání stát asi 20 minut
  • mletá lněná semínka: místo 1 vejce použít rozmixovanou 1 lžíci lněných semínek se 3 až 4 lžičkami vody
  • psylium: 1 vejce nahradit 1 lžičkou psylia smíchanou se 3 lžícemi vody
  • tuk nebo ořechová pasta („máslo“, jedná se o ořechy3 či semena rozmixovaná na téměř hladkou pastu): do křehkých (cukroví, cookies, linecké koláče) a kynutých těst přidat místo vajíčka 3 lžičky až lžíce tuku nebo ořechové pasty
  • kypřící prášek: do litých těst kypřených bílkovým sněhem přidat místo něho prášek do pečiva, 1 vejci odpovídají zhruba 2 lžíce kypřícího prášku a 2 lžíce vody navíc do těsta
  • banán: místo vajec přidat do litých těst rozmačkaný banán, 1 vejce nahradí polovina banánu
  • cizrnová mouka nebo směs Hraška (mletá luštěninová směs, vyrábí se ve více příchutích): na obalování nebo do litých těst se nahradí 1 vejce směsí 3 lžic cizrnové mouky nebo Hrašky se 3 lžícemi vody
  • xantan nebo guar: do bezlepkových těst lze 1 vejce nahradit půl lžičkou xantanové nebo guarové gumy a 3 lžícemi vody

Více o vejcích na modrykonik.cz

Použité zdroje

Co s nekvalitním medem?

S tím medem bych se netrápila a nějak ho zlikvidovala – nebezpečný odpad, nebo do jámy na zahradě? Určitě bych s ním nešla do obchodu, aby ho vzali zpět. To si říkám, že za ten čas a třeba i nervy /negativní podvědomí/ těch pár korun nestojí.

Člověk v životě přijde o víc.

Jsem z menšího města a včelaře jsem se také snažila mít svého. Po neúrodném roku, nebo při vyšším věku včelaře, jsem byla nucena najít nového. Dnes jsem v situaci, kdy vím o třech. Takže když neuspěji u jednoho, zkouším u dalších.

Vejce jsou problém, zde se nechytám, nějak tato činnost neletí, kdo má slepice, zásobuje vlastní rodinu. Chovatel by měl být známý, aby jste věděl, čím krmí a na jakém prostoru ty slípky má.

Jakmile to půjde, pořídím si pár slepic pro sebe.

Souhlas s Globusem, také tam kupujeme vše od masa po uzeninu.

Nekupuji výrobky od firmy Mondeléz. Již je to delší dobu co nám přestalo všechno chutnat, kvalita šla dolů. Na jaře poslední nákup Studentské pečetě, kdy jsme se z ní skoro otrávili a vůbec nechutnala.

Ještě donedávna /srpen?/ jsme kupovali Fidorky, ale bohužel, čokoládová poleva na povrchu byla hnusná, nějaká lojovatá, piškoty známá kauza. Naštěstí piškoty patřily v regálu k nejdražším, takže se pro psa i pro nás kupují Korekty pro Globus, vyrobené na Slovensku.

A ty po zkušebním testu v laboratoři vyšly jako jedny z nejlepších.

Zelenina je dobrá na trzích, i když již není jejich čas.

Z mléčných výrobků preferuji čerstvé měkké sýry, bryndzu, ricottu, balkánský sýr, který dávám do misky s vodou, jenom mírně osololenou, aby se nadbytečná sůl vyplavila. Smíchat s máslem a je dobrá pomazánka. Mléko mám ráda v lahvi a tučnější, občas chytnu i auto z farmy a to pak se nijak nerozmýšlím a kupuji co mají.

  • Na jaře a v létě trhám všechno co je k jídlu na zahradě od plevelů po kytičky.
  • Letos jsem udělala i hodně čatní, kompotů, marmelád.
  • Pokud bude nastavená politika a vývoj tak jak je a podepíšou TTIP, tak bude terno, kdo bude mít zahrádku a co bude moci si vypěstuje sám, svoje domácí věci.

Ty jejich americký, geneticky upravené věci, používané chemikálie, nebude nic zdravého jíst.

Jakou hodnotu asi bude mít jídlo přepravované na tak dlouho vzdálenost, přes půlku světa? Obyčejný ohníček na opečení buřtíků nám budou zakazovat, pálit větvičky ze stromů a listí též, ale přeprava všeho možného, co by se dalo vypěstovat v té které zemi, nevadí.

Jídlo, by mělo být co nejčerstvější, aby byly zachovány všechny nutriční hodnoty. A né plné stabilizátorů, barviv, zvýrazňovačů chuti, kyselin, chloru a kdovíjakých kyselin a derivátů. Stačí se podívat na složení kuřecích nugetů, které se již dnes u nás prodávají.

Česnek kupuji samozřejmě ten náš.

doplněno 20.11.15 09:00:

Již na pohled se pozná, která zelenina je od soukromého a která z velkoskladu. U toho malého není tak pěkná, velká.

  1. Máme malé trhy a trhovce osobně znám, takže nemám problém.
  2. Vím, že na velkých trzích a u neznámých prodejců toto nelze zaručit.
  3. Když vidím u nás na trhu jak dva, co si u tu zeleninu pěstují, jak mají zrasované ruce, jak jsou vorvaní, tak je mi jich líto.
  4. Samozřejmě, když člověk nemá možnost, tak jde a koupí tam, kde to jde.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *