Bakterie zabiják: antibiotika nezabírají, máme se bát?

Bakterie zabiják: antibiotika nezabírají, máme se bát? Paradox virové zátěže u pacientů s COVID-19  

Koronavirus způsobující současnou epidemii vykazuje několik nestandardních vlastností. Patrně stále ještě velmi málo víme o „logice“ či přesněji mechanismech jeho chování. To je názor i skupiny tureckých odborníků, kteří narazili na nečekaný jev. Ten je zaujal natolik, že na základě něj zpracovali článek a nejdůležitější poznatek dali přímo do názvu: Neviditelnou částí ledovce může být vyšší virová zátěž u asymptomatických pacientů s COVID-19.

Autor: Radim Valenčík 03.12.2020 14:04 16284x Diskuze: 20

Bakterie zabiják: antibiotika nezabírají, máme se bát? Kde se vzal covid-19: Evoluční původ pandemického koronaviru  

Nová fylogenetická studie příbuzenstva koronaviru SARS-CoV-2 ukazuje, že tahle vypečená čeládka žije v čínských netopýrech již několik desetiletí.

Jsou mistry v rekombinacích genetického materiálu a neustále vytvářejí nové a nové varianty. Občas se jim to vážně povede a stvoří pandemický patogen. Zcela náhodně, samovolně a přírodně.

Nejlepší obranou do budoucna bude detailně sledovat netopýry a jejich koronaviry, zároveň s lidmi v rizikových oblastech.

Autor: Stanislav Mihulka 01.08.2020 05:46 106432x Diskuze: 29

Bakterie zabiják: antibiotika nezabírají, máme se bát? DNA z doby Vikingů ukrývala neznámou historii neštovic  

Dříve velmi děsivý, dnes již prakticky vyhubený virus neštovic podle analýz sekvencí dávných kostí a zubů vznikl zřejmě nejméně před 1 700 lety. To je mnohem dříve, než jsme si mysleli. V 6. století našeho letopočtu byly pravé neštovice běžné po celé Evropě, tehdy naštěstí ve výrazně méně zabijácké variantě než moderní pravé neštovice.

Autor: Stanislav Mihulka 28.07.2020 07:24 14986x Diskuze: 2

Bakterie zabiják: antibiotika nezabírají, máme se bát? Dobré zprávy z bojiště se superbugs  

Zatímco v pátrání po léku na koronavirus se spíše nedaří, než daří, v oblasti antibiotik se konečně ve dvou případech začalo blýskat na nové lepší časy. Na významu jedné ze zpráv nic neubírá ani to, že se týká objevu půl století starého.

Autor: Josef Pazdera

Jak zničit zlatého stafylokoka, který odolá i antibiotikům? Nemocným dává naději fág P68

  • 2. prosince 2019
  • Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru
  • Vědecký tým pod vedením Dominika Hrebíka z brněnského institutu CEITEC dokázal popsat vlastnosti bakteriofágu, který si dokáže bez problémů poradit s bakterií, proti níž přestávají působit existující antibiotika. 
  • Bakterie zabiják: antibiotika nezabírají, máme se bát?

Stále větší počet bakterií odolává léčbě antibiotiky, a tak se stále vytvářejí nové a nové generace těchto látek. Přitom antibiotická odolnost je podle Světové zdravotnické organizace vůbec největší zdravotní hrozbou budoucnosti.

Již nyní existují bakterie, na které žádné léky nezabírají, a situace se stále zhoršuje. V boji s odolnými bakteriemi mohou lidem pomoci fágy, což jsou bakteriální viry, které je dokáží zlikvidovat.

Fágy napadají bakterie podobně jako viry chřipky lidské buňky. Zachytí se na povrchu konkrétního organismu, vloží do něj svou genetickou informaci a z bakterie se tak stane továrna na nové fágy. Bakteriální infekci tak vlastně zlikviduje infekce virová, aniž by to ale uškodilo člověku. Fágy jsou totiž vysoce specializované a obvykle jeden druh fága napadá jen několik kmenů bakterií.

Zabiják zabijáků

Fág s označením P68 dokáže zlikvidovat až 80 procent kmenů bakterie Staphylococcus aureus neboli zlatého stafylokoka. I když je tato skutečnost už dlouho známá, doposud se nevědělo, jak vlastně tento bakteriofág vypadá a jak se mu daří tyto bakterie likvidovat.

„Proto jsme se pustili do popisu jeho struktury, což nám umožnilo především špičkové vybavení pro cryo-elektronovou mikroskopii a krystalografii,“ uvedl Dominik Hrebík, který působí v institutu CEITEC ve skupině Pavla Plevky.

Bez takového vybavení nebylo dřív možné tak komplexní organismy, jako jsou viry a fágy, detailně zkoumat. I díky tomu patří tým mezi první na světě, kterým se to podařilo a výsledky jejich práce nyní publikoval vědecký časopis Science Advances, který patří do skupiny prestižních časopisů Science.

„Zjistili jsme, že náš fág má mnohem víc strukturních proteinů, než se předpokládalo. Našli jsme je jak uvnitř, tak na jeho povrchu,“ uvedl Hrebík. Fágy se totiž podobně jako viry skládají z bílkovinného obalu, který ukrývá jejich genetickou informaci, krčku a vláken, jež slouží k tomu, aby se mohly zachytit na příslušných bakteriích.

Vědci našli nečekaně jednu ze strukturních bílkovin v kapsidě fágu P68 a také v místě, odkud při infekci proniká z fágu do bakterie jeho DNA. „Šlo o zcela nový protein, u kterého se nám podařilo zjistit i jeho funkci. Přišli jsme také na to, že strukturní proteiny z hlavičky fága pomáhají DNA proniknout přes obal bakterie,“ doplnil Hrebík.

Fágová léčba budoucnosti

Podobné studie mohou pomoci k tomu, aby se takzvaná fágová terapie začala víc využívat. Nejde přitom o žádnou novinku, bakteriofágy byly objeveny a jejich funkce popsaná už na počátku minulého století.

Dokonce se úspěšně využívaly v různých částech světa třeba pro potlačení cholery nebo jiných nemocí. S objevem antibiotik se ale zájem o fágy vytratil a pracovalo s nimi jen pár laboratoří v zemích východního bloku.

Do pozornosti vědců se dnes dostávají i díky tomu, že by mohly pomoci s řešením rostoucí antibiotické rezistence.

„Proto jsme se teď zaměřili na další, konkrétně na druh, který infikuje bakterie rodu Pseudomonas aeruginosa, které u lidí s oslabenou imunitou způsobují různé infekce. V tomto případě se snažíme kromě struktury zjistit také to, jakým způsobem se bakteriofág v buňce replikuje a co ke svému množení potřebuje,“ doplnil Hrebík.

Odhalit strukturu organismu, který je velký jen několik desítek nanometrů, není jednoduché. Na P68 pracovali výzkumníci zhruba tři roky a potřebovali snímky asi třiceti tisíc těchto fágů. Museli také upravovat různé metody využívané k výpočtům struktur makromolekul.

Dominik Hrebík se přitom nejdříve zaměřoval na studium rostlinných proteinů a ke cryo-elektronové mikroskopii a virům se dostal až během doktorského studia. „Baví mě zkoumat celé molekulární mechanismy a rád bych u této práce zůstal. Po doktorátu bych si chtěl najít podobně zaměřenou laboratoř v zahraničí a naučit se zase něco nového,“ dodává student. 

Budete mít zájem:  Co na bolest zubu

FAKTA

Zlatý stafylokok

Staphylococcus aureus (také zlatý stafylokok) je grampozitivní bakterie patřící do rodu stafylokoků. Objevil ji v roce 1880 skotský chirurg Alexander Ogston v hnisu z otevřených poranění a o čtyři roky později jí německý bakteriolog Friedrich Rosenbach dal latinský název.

Způsobuje často různé infekce v rozsahu od mírných zánětů kůže a měkkých tkání až po život ohrožující sepse („otravy krve“, směřující až do septického šoku spojeného se selháváním orgánů), syndrom toxického šoku a nekrotizující pneumonie.

Patogenita této bakterie je výsledkem produkce toxinů, které způsobují ničení tkáně nemocného. Tvoří žlutý pigment – podle toho jeho název.

Publikace

Hrebík, Dominik & Stverakova, Dana & Škubník, Karel & Fuzik, Tibor & Pantůček, Roman & Plevka, Pavel. (2019). Structure and genome ejection mechanism of Staphylococcus aureus phage P68. Science Advances. 5. eaaw7414. 10.1126/sciadv.aaw7414. 

Zdroj: ČT 24

Bakterie, na které antibiotika nezabírají

Datum: 17.09.2020

Trpíte neustálými infekty,záněty a antibiotika nezabírají? Důvod je více než jasný! Bakterie, které vám zánět způsobují jsou rezistentní na antibiotika. Dnes již existuje oficiální seznam dvanácti druhů bakterií, na které antibiotika nezabírají.

Když v roce 1928 objevil Alexander Fleming penicilin znamenalo to velký zlom v medicíně. Díky němu se podařilo, zachránit velké množství lidských životů a medicína začalo svojí novou epochu.

Penicilin se stal nepostradatelným díky své účinnosti proti bakteriálním infekcím streptokoky, stafylokoky a mnohými dalšími bakteriemi. Jeho účinnost, stejně jako u dalších antibiotik spočívá v pozastavování syntézy buněčných stěn bakterií a aktivování enzymů, které následně způsobují buněčnou smrt.

Postupně bylo zejména v období padesátých a šedesátých let uváděno na trh velké množství dalších druhů antibiotik. Lidstvo nabralo dojem, že se již není čeho bát, vždyť přeci máme antibiotika, ty nás zachrání!

Nesprávné užívání antibiotik

Antibiotika se předepisovala na kašel, na rýmu, lidem i zvířatům, a hlavně i tam, kde nebyla opodstatněná. Antibiotika totiž působí jen na bakterie, rozhodně ne na viry, to znamená na virové chřipky či nachlazení.

Vysoké nadužívání antibiotik postupem času způsobuje rezistenci bakterií na ně. Vznik a růst bakterií rezistentních na antibiotickou léčbu narůstá geometrickou řadou. Prostě, antibiotika přestávají účinkovat!

Rezistence vůči antibiotikům není u bakterií nic nového a již dlouho probíhá závod, kdy se medicína snaží zůstat o krok před čím dál odolnějšími mikroorganismy tím, že vyvíjí nová a nová antibiotika.

Ale poslední nová třída těchto léků byla přitom vynalezena v roce 1987.

Od té doby dochází už jen k modifikacím stávajících antibiotik a i těch je málo, mezi roky 2009 a 2013 byly v USA schváleny jen dva takové nové léky.

Nová antibiotika?

Pro farmaceutické společnosti není zajímavé investovat do vývoje nových léků na bakteriální infekce.

Tyto léky totiž pacient neužívá dlouhodobě tak jako třeba lék na tlak či cholesterol, tudíž finanční efekt není tak výnosný.

Je to jeden z hlavních důvodů, proč byl vývoj nových antibiotik téměř zastaven a dnes vlády některých států pod tlakem narůstajících, těžko léčitelných bakteriálních onemocnění začínají sami financovat výzkumy nových preparátů.

Světová zdravotnická organizace vydala seznam 12 druhů bakterií, na něž nezabírají dostupná antibiotika:

Pseudomonas aeruginosa – způsobuje záněty močových cest a středního ucha

Enterobacteriaceae – způsobuje záněty močových cest a trávicího traktu

Acinetobacter baumannii – způsobuje zánět plic

Enterococcus faecidum – způsobuje záněty močových cest a gynekologické záněty

Staphylococcus aureus – způsobuje velkou škálu zánětů a infekcí

Helicobacter pylori – způsobuje záněty žaludku a vředy

Campylobacter a Salmonella – způsobuje střevní onemocnění

Neisseria gonorrhoeae – způsobuje kapavku

Doporučení

Pokud onemocníte nějakým zánětem v první řadě byste si měli vyžádat všechna vyšetření a zejména kultivaci dříve, než vám budou podána antibiotika.

Důležité je odlišit, jestli se opravdu jedná o bakteriální infekci, a pokud ano, jaký typ bakterie jí způsobuje a jaké antibiotikum je na ní účinné. Až potom antibiotikum nasadit.

Jestliže se vyšetření dělají až po využívání jednoho či více balení antibiotik, která nezafungovala optimálně, tak jsou výsledky zkreslené. Výjimkou jsou urgentní stavy, kdy je nutné pacienta stabilizovat.

Nová naděje

Lidé, kteří se zabývají přírodní medicínou vědí, že velkou nadějí jsou medicinální houby. Jedná se zejména o dřevokazné houby pocházející ze zemí Dálného východu, ale některé nalezneme i v našich evropských lesích.

Pokud tyto houby chceme využívat jako přírodní medicínu, je potřeba je upravit tak, aby naše tělo bylo schopné z nich přijmout látky, které podporují náš imunitní systém, a těmi jsou betaglukany. Betaglukany v těle působí tak, že zvyšují počet a zejména kvalitu bílých krvinek. Je to vlastně takové „hnojivo a výživa“ našich bílých krvinek.

Prostřednictvím kvalitních bílých krvinek může organismus lépe bojovat proti virům, bakteriím, různým toxinům, zánětům a plísním. Medicinální houby jsou jeden z mála přírodních prostředků, který dokáže velmi účinně působit i proti toxickým plísním v organismu.

Jak správně používat medicinální houby?

Aby se betaglukany do těla vstřebaly je nutné je z houby uvolnit. To se dělá speciálním postupem, při kterém vznikne tzv. koncentrát. Koncentrát vzniká luhováním byliny nebo houby v luhovacím mediu, kterým je nejčastěji voda.

Silný výluh, který obsahuje koncentrovaný komplex účinných látek obsažených v houbě je speciální technologií vysušen na prášek. Tento prášek se pak dávkuje do jednotlivých kapslí.

Koncentráty mají vysokou kvalitu, vysokou vstřebatelnost a jsou velmi účinné. Koncentráty obsahují daleko více betaglukanů než namletá houba a jeho vstřebatelnost v organismu je velmi vysoká.

Léčivé houby mají ještě jednu skvělou vlastnost. Společně působí synergicky. Při jejich správné kombinaci v jednom přípravku se jejich účinky pozitivně násobí, a to také i s využitím bylin, vitamínů a minerálů. Pokud tedy chceme dosáhnout lepšího léčivého účinky, vždy je dobré užívat přípravky s kombinací hub.

Najděte si vhodné byliny a houby  sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme přírodní preparáty právě pro vás.  [email protected]

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Budete mít zájem:  Otrava z hub: Proč je nám po houbách nejčastěji špatně

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Na lidské bakterie už nezabírají antibiotika. Ze salmonely a streptokoka se mohou stát zabijáci

Některé bakterie rostou v těle dál bez ohledu na přítomnost antibiotik. Jedná se o takzvanou antibiotickou rezistenci, která už v dnešní době představuje celosvětový problém.

Bakterie jsou vůči pilulkám odolné, a některé nemoci se tak znovu stávají nevyléčitelnými. Před zneužíváním antibiotik koneckonců varoval už v padesátých letech minulého století slavný vynálezce penicilinu Alexander Fleming.

Teď jedná o antibakteriální rezistenci Valné shromáždění OSN.

Washington – Rezistence bakterií vůči antibiotikům se zařadila k největším problémům světového zdravotnictví. Bakterie jsou vůči pilulkám odolné, a některé nemoci se tak znovu stávají nevyléčitelnými.

Podle vědců příčina tkví v jejich nadužívaní – a to nejen ve zdravotnictví jako takovém, ale i v živočišné výrobě a v zemědělství.

Pokud se problém nezačne řešit, odolnost vůči antibiotikům může v roce 2050 vést až k deseti milionům úmrtí ročně. Tvrdí to alespoň studie britských vědců, kterou zveřejnil server BBC.

Antibiotika zažívala velkou popularitu už v polovině dvacátého století, kdy byla oslavována jako „zázrak, který vyléčí vše“. Už tehdy se ale našli i tací, kteří na budoucí problém upozorňovali.

Mezi nimi i Alexander Fleming, skotský vynálezce jednoho z nejpoužívanějších antibiotik, penicilinu. Na nadcházející krizi těchto léků upozorňoval už v roce 1945, když za svůj objev přebíral Nobelovu cenu.

Problémem antibakteriální rezistence se ve středu zabývá dokonce Valné shromáždění OSN.

„Klameme sami sebe“

„Je opravdu smutné, jak zneužíváme antibiotika v medicíně a živočišné výrobě. Klameme sami sebe, když si myslíme, že tyto 'zázračné léky' budou vždycky po ruce,“ sdělil pro The Huffington Post odborník na infekční onemocnění z Uppsalské univerzity ve Švédsku Otto Cars.

Podle údajů amerického Centra pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) kvůli antibiotické rezistenci každý rok zemře více než 700 000 lidí. Ve skutečnosti ale může být číslo ještě větší, protože neexistuje žádný globální systém, který by tyto příčiny úmrtí monitoroval, napsal The Guardian.

Předpisy jako na běžícím páse

Podle studie, kterou letos v květnu uveřejnil vědecký časopis JAMA, je v Americe v průměru jeden ze tří lékařských předpisů na antibiotika zbytečný.

Pacienti ale tyto léky od doktorů buď sami vyžadují, anebo si lékaři nejsou jistí diagnózou. Raději nechtějí riskovat, že by něco zanedbali.

„Antibiotika používáme na všechno. Bereme to jako samozřejmost, že budou vždycky fungovat. Když zabírat přestanou, usoudíme, že bychom měli použít nové léky. Ale tato strategie už přestala fungovat,“ řekla Jean Patelová z Centra pro prevenci a kontrolu nemocí. 

Léky už nespasí ani angínu

V roce 2013 zveřejnilo americké CDC seznam celkem osmnácti bakterií, které jsou nejvíce rezistentní. Jde například o bakterii typu Clostridium difficile, která vyvolává onemocnění trávicího traktu, nebo Neisseria gonorrhoeae, která způsobuje kapavku.

Dále se na seznamu objevila také bakterie Salmonella, jež způsobuje salmonelózu, či všechny tři typy streptokoků. Výskyt streptokokových nákaz – například spála, angína nebo zápal plic – je přitom velmi častý hlavně u dětí

Klostridie: Bakterie zabiják, nebo stará známá?

„S klostridiemi se v nemocnicích setkáváme už řadu let a není to pro nás žádná novinka. Za poslední tři roky jsme nezaznamenali úmrtí na Clostridium difficile a žádná speciální opatření nechystáme. Stávající jsou více než dostatečná,“ říká vedoucí nemocniční hygieny Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Dana Vaculíková.

Z USA se však už do Evropy dostal nový kmen a tento fakt určitě jisté obavy vzbuzuje.

Nový kmen se již dostal do Evropy

Výskyt agresivního kmene klostridie (Clostridium difficile) by mohl být problémem především v domovech pro seniory, o čemž svědčí signály z Velké Británie, kam už „superbakterie“ dorazila a předpokládá se, že se bude šířit i do dalších zemí Evropy. V Británii už zaznamenali na osm tisíc úmrtí ročně na tuto bakterii, což je varovné číslo.

Co dodržovat:– Ruce si samozřejmě myjte pravidelně, nejen pokud jsou viditelně špinavé. Při styku s nemocnými používejte také dezinfekci.

– Po použití alkoholového dezinfekčního prostředku si už nemyjte ruce mýdlem a vodou.- Pečujte o své ruce pravidelně, nejméně jednou denně používejte ochranný krém nebo emulzi.

– Pokud přicházíte do kontaktu s pacientem v nemocnici, nenoste umělé nebo dlouhé nehty.

K čemu jsou probiotika:– posilují imunitní systém

– obnovují zdravou střevní mikroflóru, která mohla být narušena užíváním antibiotik, hormonů či nevhodnou kyselinotvornou stravou s převahou jednoduchých cukrů a chemických látek- zvyšují odolnost střeva proti choroboplodným mikroorganismům vyvolávajícím průjmy- zlepšení trávení- snižují hladinu škodlivého LDL cholesterolu- snižují riziko žaludečních vředů, ale také rakoviny střev, případně zánětlivých střevních nemocí

Clostridium difficile je bakterie způsobující průjem nebo jiná onemocnění trávicího traktu v situacích, kdy je běžná střevní mikroflóra potlačena antibiotiky. Může způsobovat vážnou infekci střeva.

Pro zdravotníky to pak znamená pacienty s průjmovým klostridiovým onemocněním izolovat, striktně dodržovat bariérový ošetřovatelský systém, důsledné mytí rukou mycí emulzí a dezinfekcí, zavést zpřísněnou osobní hygienu personálu a pacientů.

Nakažení klostridií mívají těžké průjmy, které se nedaří léčit. Pokud jde o pacienty s oslabeným organismem a ani antibiotika nezaberou, bývají následky fatální.

Hlavní je správná hygiena i strava

Bakterie klostridie zabila letos v ČR doposud 50 lidí, loni 56, předchozí rok 33. Podle údajů ministerstva zdravotnictví přibylo také případů onemocnění. Letos jich bylo zatím zaznamenáno přes 1200, přitom loni to bylo za celý rok 1552.

Budete mít zájem:  Krása spočívá v průměrnosti

 Bakterií se nejčastěji nakazí nemocniční pacienti po léčbě antibiotiky, protože jim tyto léky zničí ve střevech „dobré“ bakterie a jejich místo obsadí nebezpečné klostridie produkující toxiny. Pokud se chcete v maximální míře chránit, věnujte zvýšenou pozornost dokonalé hygieně a čistotě v domácnosti.

Po léčbě antibiotiky užívejte probiotika, která lze koupit v lékárnách, ale obsahují je i některé potraviny.

Nejdůležitějším probiotikem je vláknina. Proto je důležité kromě probiotik zakoupených v lékárně jíst i dostatečné množství zeleniny a ovoce. Doporučená denní dávka je podle odborníků 400 gramů zeleniny a alespoň jeden plod ovoce. Například celozrnné pekařské výrobky obsahují vitaminy B a nachází se v nich i několik druhů zmiňovaných vláknin.

Den hygieny rukouŽe je hygiena důležitá, si samozřejmě zdravotníci uvědomují.

Proto také v květnu v ústecké Masarykově nemocnici zorganizovali u příležitosti mezinárodního Dne hygieny rukou akci pod stejným názvem, a to konkrétně na oddělení dětské chirurgie.

A protože byla zaměřena na děti a jejich rodiče, nesla název „Paci, paci, pacičky ať mám čisté ručičky“.„Pro mě je hygiena alfou a omegou pro ošetřování, a to platí nejen pro dětské pacienty, ale i pro rodiče, kteří je provází po dobu hospitalizace.

Den hygieny rukou už u nás běží třetím rokem a třeba loni jsme se zaměřili na osvětu mezi seniory,“ říká vedoucí nemocniční hygieny Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Dana Vaculíková.Děti si při akci mohly mimo jiné vyzkoušet tak zvaný Blackbox, který ukáže, zda máte opravdu čisté ruce.

Světový Den hygieny rukou, vyhlášený Světovou zdravotnickou organizací (WHO), připadl na 5. května.

Rodí se zabiják stejně silný jako rakovina. Může za to nadužívání prášků

Před zvyšující se spotřebou antibiotik varuje Světová zdravotnická organizace (WHO) i početné zástupy odborníků. Čeští lékárníci například osvětu šíří vždy v listopadu v rámci Evropského antibiotického týdne.

„Problém je zejména zvýšené předepisování antibiotik. Používáme je čím dál častěji,” řekla pro Seznam Zprávy vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Helena Žemličková.

Situace přitom směřuje k alarmujícím důsledkům. Varují i britští vědci, podle kterých může rezistence v roce 2050 zabíjet až deset milionů lidí ročně.

„Za posledních deset let rezistence stále narůstá, a to navzdory snahám snižovat spotřebu antibiotik. U některých bakterií se podařilo zastavit nárůst rezistence a zmenšit šíření bakterií, podařilo se to třeba ve veterinární medicíně, ale nedaří se to tak úspěšně, jak bychom potřebovali,” popisuje Helena Žemličková. Doufá ale, že se vývoji naznačovaném WHO podaří zabránit.

Podle prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse se situace v Česku podobá zbytku světa. „Rezistence v tomto ohledu nezná hranice, bakterie si vzájemně předáváme.

Stejně jako v jiných zemích se i u nás vyskytují kmeny bakterií, které nejsou citlivé na prakticky žádné antibiotikum.

Stejně tak se rozsah rezistence zvyšuje a v budoucnosti to může být problém mnohem větší, proto je třeba se chovat v terapii uvážlivě již dnes,” tvrdí Aleš Krebs.

Lékaři jsou pomocí přednášek, seminářů i standardního vzdělávání vedeni k tomu, aby antibiotika nadbytečně nepředepisovali. Přesto Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení. A v mnoha případech zbytečně.

„Další věcí je pak obsah antibiotik v přírodě, jejich používání ve veterinární praxi, i když se veterináři v Česku snaží zpravidla chovat velmi zodpovědně. Správný přístup k antibiotikům mají v současnosti také pediatři, kteří se po letech používání širokospektrých nebo potencovaných antibiotik vrací k úzkospektrým, mezi než patří i nejstarší antibiotikum penicilin,” míní Krebs.

Příčina neutěšené situace však neleží jen v častém doporučování silné léčby. Podílet se na ní může obyčejný mezilidský kontakt. „Čím více se dostáváte do kontaktu s nemocnými lidmi, kteří třeba mají infekci vyvolanou rezistentním mikrobem, tím více je pravděpodobné, že se infekce rozšíří i na vás,” dodává k věci Helena Žemličková.

„Dále je to špatná hygiena, obecně špatné hygienické podmínky, migrace nebo cestování. Řada pacientů si může přivážet multirezistentní bakterie nebo infekce jimi vyvolanými z cizích zemí,” vyjmenovává.

Před problémem dlouhodobě varuje také OSN, podle které se významně zvyšuje počet běžných infekcí. Ty se kvůli stoupající odolnosti mikrobů stávají neléčitelnými. „Bez dostupnosti účinných esenciálních antimikrobik hrozí kolaps systému moderní medicíny,” dodávají odborníci.

Oběti lze ale počítat už nyní. Evropské centrum pro kontrolu nemocí (ECDC) letos publikovalo zprávu, podle které taková příčina v Evropě stojí za 33 tisíci úmrtími ročně.

Náklady na léčbu odolných nemocí potom dosahují na 1,5 miliardy eur (38,3 miliardy korun) za rok. Nejlepší situace je ve skandinávských zemích, kde jsou častěji nasazována úzkospektrá antibiotika.

Lidé je zároveň užívají kratší dobu.

Situaci v Česku zhoršuje nedisciplína samotných pacientů a jejich neznalost. Podle průzkumu České lékárnické komory se například až 21 procent lidí domnívá, že antibiotika působí na viry, při nachlazení nebo chřipce. Víc než polovina lidí potom při užívání antibiotik chodí dál do práce. Jiní je zase kombinují s jinými léky.

„Z těch nejčastějších špatných způsobů používání to jsou chybné kombinace s potravou, kdy v některých případech ani nedosáhnete hladiny potřebné k léčbě, jen se bakterie takzvaně otužují. Dále nedodržování intervalů mezi dávkami, nedodržení potřebné délky terapie a léčebného, zpravidla především klidového, režimu,“ popisuje Aleš Krebs.

Někteří lidé podle něj navíc používají antibiotika zbylá z předchozí léčby. „To je naprosto nevhodné, protože jednak nejsou schopni rozlišit, zda skutečně mají bakteriální infekci, na jejíž léčbu jsou právě tato antibiotika vhodná, jednak ani počet tablet zbylého antibiotika není dostatečný na vyléčení infekce,” říká Krebs.

Podle odborníka pacienti někdy mívají obavy z cíleného užití antibiotik, jindy ale zase vytvářejí na lékaře tlak s cílem jejich předepsání. „Zřejmě si tak připadají skutečně léčeni, což je naprostý omyl, protože virové infekce – zpravidla běžné nachlazení – antibiotika neléčí,“ uzavírá šéf lékárníků.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *