Azbest a zdraví – je škodlivý? Způsobuje rakovinu?

Některé negativní dopady azbestu na lidské zdraví jsou známy poměrně dlouhou dobu.

Již v roce 1898 byla před britský parlament předložena zpráva o „Zlých následcích azbestového prachu“, zabývající se zejména prostředím továren, kde se azbest používal.

V roce 1926 byl v USA pro změnu uznán poprvé v historii právní nárok na kompenzaci továrnímu dělníkovi, který utrpěl újmu na zdraví ve spojitosti s působením azbestu.

Dnes se už od používání azbestu na mnoha místech upustilo. V České republice je práce s azbestem zakázána zákoníkem práce s výjimkou výzkumných a analytických prací, likvidace nepotřebných zásob azbestu, odpadů a zařízení obsahujících azbest a prací při jeho zneškodňování.

Azbest v plících

V případě vdechování azbestových vláken do plic se jich část usadí ve vzduchových pasážích a v buňkách, jimiž jsou plíce tvořeny.

Většina vláken je z plic odnesena nebo se dostanou ve vykašlaném hlenu do krku a následně jsou spolknuty a dostávají se do žaludku.

K tomu obvykle dochází v průběhu několika hodin, ale vlákna v dolní části plic se dostávají pryč pomaleji. Část se jich stále pohybuje v plicích po mnoho let, nebo se z těla nedostanou ven nikdy.

V plicích dělníků, kteří vdechovali azbest, se může vyvinout jakoby zjizvená tkáň, která je také v bláně kolem plic. Tato tkáň se při dýchání nerozpíná a nestahuje jako normální plicní tkáň, i když plíce obklopuje, a tím činí dýchání obtížným. Může tím být také snížen přítok krve do plic a v důsledku toho se zvětší srdce. Taková nemoc se nazývá azbestóza.

Lidé takto postižení mají krátký dech, často doprovázený kašlem. Jde o závažné onemocnění, které může vést k zneschopnění až ke smrti lidí vystavených vysokým koncentracím azbestu. U lidí, na něž azbest působil při výkonu jejich povolání, bývají často pozorovány změny na membráně obklopující plíce.

Stejné příznaky se objevují i u lidí žijících v místech s vysokými koncentracemi azbestu v okolním prostředí.

Azbest a rakovina

Azbest také způsobuje závažné rakovinné onemocnění, které se nazývá mesotheliom a které bývá občas mylně zaměňováno s rakovinou plic, i když i ta může být azbestem iniciována.

V případě mesotheliomu vzniká rakovinné bujení na vnitřní výstelce dutiny hrudní, dutiny břišní a povrchu plic, zatímco pro rakovinu plic je typické zasažení jejich vnitřních částí. Dojde-li k zabodnutí ostrých azbestových vláken do kůže, může se pro změnu vytvořit tzv.

„azbestová bradavice“, což je nezhoubný výrůstek, který vzniká zárůstem azbestových vláken do kůže.

Azbest a zdraví – je škodlivý? Způsobuje rakovinu? Azbest a zdraví – je škodlivý? Způsobuje rakovinu?

Azbest a zdraví – je škodlivý? Způsobuje rakovinu? Měření kontaminace vniřních prostor školky azbestovým prachem

Některé z námi  realizovaných zakázek si můžete prohlédnout na stránce reference

Bezpečnost práce s azbestem. Škodlivost, výskyt a povinnosti | CRDR

Protože azbest vykazuje nebezpečné vlastnosti, které jsou škodlivé pro lidský organizmus, je zařazen do skupiny karcinogenních a mutagenních látek.

Patří tak mezi nebezpečné chemické látky a jakákoliv manipulace s ním podléhá z hlediska bezpečnosti práce legislativním povinnostem (při odstraňování, likvidaci apod.).

Tento článek se zabývá škodlivostí azbestu, nejčastějšími místy, kde se vyskytuje, ale také povinnostmi zaměstnavatelů z hlediska BOZP.

Škodlivost azbestu

Největším problémem azbestu jsou jeho karcinogenní vlákna, která se podélně štěpí. Při štěpení pak vznikají velmi malá vlákna, která mohou být při vdechnutí do plic velmi škodlivá. Mohou být faktorem ke spuštění onemocnění a mohou člověku způsobit dokonce rakovinu.

Azbest a zdraví – je škodlivý? Způsobuje rakovinu?

„Onemocnění způsobené azbestem se mohou projevit po 15 až 40 letech.“

Nutno říct, že škodlivost azbestu nezpůsobuje jeho chemické působení, ale uvolňování jemných vnitřních vláken při mechanickém působení:

  • odstraňování,
  • demontáž,
  • lámání,
  • drcení,
  • demolice,
  • otěry,
  • nárazy,
  • broušení,
  • kartáčování,
  • řezání,
  • vrtání.

„Velmi opatrní buďte zejména při rekonstrukci starých budov, ve kterých se azbest často používal.“

Jemná vlákna se mohou uvolňovat do ovzduší také degradací, tedy působením přirozených klimatických podmínek:

  • teplota,
  • vítr,
  • voda,
  • sníh,
  • nečistoty.

„Při neodborné likvidaci azbestu dochází k uvolňování jemných vláken, které jsou při vdechování škodlivé.“

Je dokázáno, že škodlivost azbestu, respektive azbestových vláken, není nezanedbatelná. Lékařské studie prokázaly, že dlouhodobé vystavování expozici azbestových vláken způsobuje onemocnění plic, pohrudnice a pobřišnice. Není ani vyloučeno, že azbest může způsobovat rakovinu! Nejvíce ohroženi jsou kuřáci.

„Kuřáci, kteří se vystavují expozici azbestu pravidelně, mají 50x až 90x větší pravděpodobnost vzniku karcinomu plic.“

Mezi nejčastější onemocnění způsobená dlouhodobým vlivem azbestu patří zejména:

  • onemocnění plic – azbestóza, hyalinóza, fibróza,
  • onemocnění pohrudnice a pobřišnice,
  • nádorová onemocnění – mezoteliom (pleury nebo peritonea), karcinom plic.

Kde se azbest nejčastěji vyskytuje?

Pro udržení maximální úrovně bezpečnosti práce je důležité vědět, kde nebo v jakých materiálech či produktech, se azbest vyskytuje. Patří sem:

  • střešní krytiny, jako je Eternit (šedý, černý a červený),
  • střešní krytina vlnitého tvaru (šedá, černá, červená a zelená),
  • izolační azbestové desky (ID a IDK),
  • venkovní desky pod střechu (Cembalit, Cempoplat, Lignát, Dekalit, Unicel (světle šedý),
  • interiérové desky (Dupronit A, B, C, Ezalit A, B, C (světle šedý),
  • azbestové šňůry z azbestu,
  • tepelně izolační desky (Izomín, Akumín, Calothermex),
  • požární desky s vlnitou hliníkovou fólií v jádru (Pyral),
  • protipožární nástřiky na ocelové konstrukce (Pyrotherm),
  • kanalizační a tlakové roury a kolena (šedé),
  • střešní větrací prvky, tvarovky a hřebenáče,
  • květinové truhlíky a jiné zahradnické doplňky,
  • sendvičové desky s polystyrenem,
  • asfaltové desky s mikro-mletým azbestem (Asbit),
  • asfaltové pásy s mikro-mletým azbestem (Arbit-S, Aralebit, Cufolbit, Plastbit),
  • obložení automobilových brzd,
  • podložky a zástěny lokálních zdrojů tepla (podložky pod el. a plynové vařiče apod.),
  • netkané textilie (Netas).

Povinnosti zaměstnavatele při práci s azbestem z hlediska BOZP

Práce s azbestem je dle Zákona č. 258/2000 Sb. zařazena do kategorie rizikové práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací. U takto rizikových prací je zaměstnavatel z hlediska BOZP povinen:

  • vést evidenci každého zaměstnance, který pracuje s azbestem,
  • archivovat tuto evidenci po dobu minimálně 10 let,
  • předat evidenci prací orgánu ochrany veřejného zdraví v případě, že ukončil svou podnikatelskou činnost a neuplynula-li 10 letá lhůta archivace,
  • oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví všechny skutečnosti, které by mohli mít vliv na zvýšení expozice azbestem na zaměstnance či pracovní podmínky.

Kvůli bezpečnosti práce s azbestem je zaměstnavatel povinen také:

  • ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví všechny práce, které by mohly zaměstnance exponovat azbestem,
  • podat hlášení o pracích s azbestem nejpozději 30 dnů před zahájením prací,
  • podat hlášení o změně pracovních podmínek, které mohou způsobit expozici azbestem,
  • dodržovat zvláštní bezpečnostní pokyny při práci s azbestem, při jeho odstraňování, likvidaci a nakládání s azbestovým odpadem.

Důležité zákony týkající se nakládání s odpady z azbestu:

  • Povinnosti při nakládání s odpady z azbestu – § 35 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech,
  • Technické požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky – § 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu.

Azbest. Podceňované nebezpečí při rekonstrukcích a bourání staveb

Záludnost azbestu je v tom, že nemoc můžete dostat třeba až za deset nebo třicet let od doby, kdy jste mu byli vystaveni. Riziko je neviditelné a vzdálené v čase.

Snad proto je mu v ČR věnováno tak málo pozornosti a spousta stavebních firem prostě tomu vůbec nevěnuje pozornost.

Ještě horší je, že této skutečnosti často z neznalosti nevěnují pozornost ani stavební úřadym, autorizované osoby povolující stavby, referáty ŽP a obyčejní občané, zadavatelé rekonstrukce staveb. JE OPRAVDU NEJVYŠŠÍ ČAS SE PROBUDIT!!

Azbest můžete najít v nejrůznějších stavebních materiálech, od střešních krytin (tzv. eternit), přes potrubí kanalizačních stoupaček, opláštění vzduchotechnických rozvodů, až po volně stojící zástěny ke kamnům nebo jako podložky pod starými elektrickými vypínači. Z azbestu můžou být izolační nástřiky na stěnách nebo mezi zdmi a obložením budov.

Azbestový barák

Zoufalá situace je, pokud bydlíte v domě, kde se při rekonstrukci nezohlednila přítomnost materiálů, které obsahují azbest.

Vyčistit jeden byt od azbestových vláken je neuvěřitelně nákladné – jde o částky, které se z desítek tisíc můžou přehoupnout i přes statisíce, podle míry zamoření a velikosti bytu.

Vyčištění bytu si neuděláte sami domácím vysavačem, ale musíte si pozvat specializovanou firmu. A domoci se odškodnění na tom, kdo to způsobil, je velmi náročné.

Jak takové situaci předejít a na koho se obracet?

Pokud žijete ve starším domě (orientačně postavený do roku 1989), kde mohly být použity materiály s azbestem, můžete si nechat provést rozbor vzorku materiálu. „CEPO je schopné v určitém množství a po předchozí dohodě nechat rozbor udělat u odborné laboratoře.

Stačí, když opatrně oddělíte kus podezřelého materiálu, zabalíte do igelitového sáčku a pošlete nám ho poštou,“ říká Martin Skalský. Skanska Foster Bohemia je pro občany schopna tyto rozbory udělat taky, v případě akutního ohrožení do šesti hodin po doručení vzorku, stačí se předem domluvit s Petrem Balvínem.

Při získávání vzorku místo navlhčete a snažte se materiál nedrolit, abyste snížili prašnost. „Takové rozbory mají ale hodnotu jen pro zájemce, pro případné soudní spory by odběr musela udělat akreditovaná firma,“ upozorňuje Petr Balvín, z Fy SKANSKA Foster.

Ta má taky zkušenosti s konstrukčními systémy staveb a odhalí azbest i ve skrytých konstrukcích. Co v situaci, kdy se u vás chystá rekonstrukce a vy máte podezření, že v domě jsou azbestové materiály? Nejlepší je neodbornému stavebnímu zásahu vůbec předejít.

Petr Balvín radí zjistit si na stavebním úřadě, zda byl proveden stavebně-technický průzkum a zda je případný nález azbestových materiálů zohledněn ve stavebním povolení. Můžete si u krajské hygienické stanice ověřit, zda se ke stavebnímu povolení vyjadřovala. Stavební firmy jsou povinny hlásit práce s azbestem 30 dnů před započetím prací.

Budete mít zájem:  Chia olej – až po okraj plný zdravých omega-3 mastných kyselin

Pokud je prokázáno, že v domě jsou azbestové materiály, musí tomu odpovídat i přístup stavební firmy. Jestliže k vám přijde dělník jen v montérkách, který začne stoupačky rozbíjet kladivem (což se někdy stává) nebo je jinak nešetrně rozebírat, je poslední možnost začít jednat.

„Nejúčinněji ochráníte své zdraví, když budete chránit zdraví dělníků, kteří rekonstrukci provádějí,“ tvrdí Petr Balvín. Je to tím, že u nás není žádný limit pro koncentraci azbestu v bytech, zato máme limity pro azbest na pracovišti.

Každý zaměstnavatel je povinen svým zaměstnancům zajistit zdravé pracovní prostředí nebo je náležitě vybavit ochrannými pomůckami a znalostmi. Může se stát, že než přijde hygienická kontrola, může být již vybouráno a váš byt plný neviditelných vláken.

„Další možností je podat trestní oznámení, že je poškozováno vaše zdraví, a podat žádost o předběžné opatření, tedy zastavení stavby do doby, než bude prošetřeno, jaké jsou podmínky na pracovišti,“ říká Petr Balvín. Upozorňuje, že tento způsob obrany asi zatím nikdo nepoužil.

„Ale dokud se to jednou nestane, bude se dál přecházet poškozování zdraví lidí,“ říká Petr Balvín.

Martin Skalský radí být duchapřítomný a hlavně rychlý. „Azbest je důvod, proč volat všechny úřady, které s tím můžou mít co do činění: hygienickou stanici, stavební odbor, odbor životního prostředí, Českou inspekci životního prostředí. V nouzi volat policii, že se v domě rozšiřuje nebezpečný materiál.

Čím déle se s nebezpečným materiálem zachází, tím víc azbestu se uvolní,“ říká Skalský. „Je potřeba mít přesné údaje, kdo, v který den, v kolik hodin a jaké práce prováděl, mít fotky nebo videozáběry z prací.

Takto zdokumentované stavební práce se můžou později hodit jako důkazní materiál,“ radí Martin Skalský.

Jestli máte doma azbestová vlákna, se dá odborně zjistit. Obrátit se můžete například na firmu Skanska Foster Bohemia, SITA CZ nebo si u Českého institutu pro akreditaci vyhledat jinou firmu, která je akreditovaná na zjišťování azbestových vláken.

Lepší azbest na střeše?

V minulosti byl běžnou střešní krytinou eternit, do kterého se taky přidával azbest. To, že máte nad hlavou eternit, ještě není důvod k panice. Materiály s azbestem jsou nebezpečné v okamžiku, kdy se z nich můžou uvolňovat vlákna, například když je rozlamujete, vrtáte do nich nebo je jinak mechanicky poškozujete.

Pokud eternit jen leží na střeše a nic ho neodírá, je lepší to tak nechat. Pokud se rozhodnete střechu vyměnit neodborně sami, riskujete, že si zamoříte dům a okolí azbestem. Nejde přitom jen o vás, ale i o vaše sousedy. Soused vás pak může žalovat, že jste mu zamořili pozemek azbestem a požadovat náhradu škody.

Myslet si, že si v domě nebo okolí pořádně uklidíte a prach vyluxujete domácím vysavačem, je bláhové. Obyčejný vysavač, i když má nejrůznější filtry, vlákna azbestu nezachytí, akorát je znova rozvíří v prostoru. Jen si kontaminujete vysavač a vlákna si s ním zanesete i do prostor, kde dřív azbest nebyl.

Azbest si domů můžete přinést i na pracovním oblečení. Největší nesnáz s eternitem je, jak ho odstranit, aby se do okolí i do samotného domu nedostala vlákna azbestu.

„Pokud by se to dělalo pedantsky, pak by se kolem domu muselo udělat z igelitu neprodyšné pásmo, ve kterém by speciální filtr čistil vzduch a kosmonauti ve skafandrech by střechu pomalu rozebrali. To je ale velmi drahé,“ říká Petr Balvín. Podle něj je možné postupovat podle německé normy TRGS 519 a za zvýšené opatrnosti střechu rozebrat levněji.

Takové šetrné sundání eternitu se dělá z pomocné plošiny nebo pomocného lešení (aby se nechodilo po krytině) nebo se provádí zevnitř domu. Pracovníci by měli mít ochranné obleky a dýchací filtry účinnosti P3, běžné respirátory nestačí. Krytina se před manipulací nastříká enkapsulačním přípravkem, který zapouzdří azbestová vlákna.

Následně se krytina postupně a šetrně rozebere tak, aby nedocházelo k lámání. Rozebraný materiál se hned zavírá do neprodyšných pytlů.Sundáním eternitu ze střechy záležitost nekončí. Stavební odpad se musí odvést na skládku nebezpečných odpadů ve stavu, kdy je stabilizovaný a zabalený. Je důležité, aby odpad byl převážen tak, aby nedocházelo k úniku azbestu.

Pod kamnama, za kamnama

Azbest se vyskytuje rovněž v nehořlavých zástěnách u kamen nebo v podložkách pod elektrickými vypínači. Zástěnu prostě opatrně zabalte do igelitového pytle a odneste do sběrného dvora. Na odstranění dvou tří podložek k vypínači taky nemá smysl volat kosmonauty ve skafandrech.

Abyste snížili prašnost materiálu co nejvíc, doporučuje Petr Balvín vypojit elektřinu a desku navlhčit, aby se snížila prašnost. Pak opatrně desku odšroubujte a dejte do igelitu, vlhkým hadrem otřete stěnu, hadr taky zabalte a všechno odneste do sběrného dvora.

Pracovníka sběrného dvora upozorněte na to, že jde o materiály s obsahem azbestu.

ZDROJ:www.ekolist.cz, upraveno, doplněno

Azbest zabíjí. Varování lékařů dlouho nikdo neposlouchal

Časovaná bomba v plicích

Dlouhá a tenká vlákénka azbestu se při vdechnutí mohou dostávat hluboko do plic, až do plicních sklípků. Zákeřnost azbestu spočívá v tom, že vlákna jsou tak malá, že jsou pouhým okem neviditelná. Protože nezapáchají, naše smysly nás před nimi nevarují.

Navíc, bezprostředně po vdechnutí vlákna, nezpůsobují žádné zdravotní problémy. V lidském těle se ale nerozkládají a zůstávají v něm jako tikající časovaná bomba, která může vybuchnout třeba až za 20 nebo 30 let po vdechnutí.

Azbest je minerál ze skupiny silikátů, který se v přírodě vyskytuje v různých formách. Mezi tzv. serpentinity patří „bílý azbest“ neboli chryzolit. Mezi tzv. amfiboly patří „modrý azbest“ neboli krocidolit a „hnědý azbest“ neboli amozit.

Pro azbest je typické, že se vyskytuje ve formě tenkých dlouhých vláken, která mají tendenci se podélně štěpit. Azbestová vlákna jsou lehká a při tom pevná a ohebná, odolávají vysokým teplotám, působení kyselin i zásad. Azbest se dobře opracovává a má velmi dobré elektroizolační vlastnosti.

Proto našel široké využití v mnoho oborech lidské činnosti.

Částečky azbestu v těle vyvolávají místní reakci, která může vést ke vzniku velmi vážných až smrtelných onemocnění. Může vzniknout zjizvení plic, kterému se říká azbestóza, rakovina plic nebo mezoteliom, což je velice zhoubný nádor pleury, tedy hladké membrány, kterou jsou plíce obaleny.

Azbest a cigarety? Smrtící kombinace

Nejvíce ohroženi jsou lidé, kteří s azbestem pracovali přímo v továrnách na jeho zpracování, ale i stavební dělníci, pokrývači, topiči, elektrikáři, hasiči apod. Riziko rakoviny plic se dramaticky zvyšuje u kuřáků, kteří byli vystaveni azbestu. Mají asi 50krát až 90krát větší šanci, že onemocní rakovinou plic, ve srovnání s lidmi, kteří nekouřili a s azbestem nepřišli do styku.

Od izolace až po záclony. Průmysl si azbest oblíbil

Azbest se začal v průmyslovém měřítku používat už v druhé polovině 19. století a jeho spotřeba rostla až do 80. let 20. století. Azbest se používal jako tepelná izolace a žáruvzdorná ochrana. Ve formě azbestocementů se z něj vyráběly například vodovodní a odpadní roury, obklady, střešní krytiny, obaly elektrických vedení, nádrže na chemikálie nebo elektrické rozvaděče.

Další skupinou použití byly tzv. třecí produkty, například obložení automobilových spojek nebo brzdové destičky pro automobily a železniční vozidla. Z tzv. azbestových papírů se vyráběly třeba podložky pro elektrické spotřebiče, izolace teplovodu nebo průmyslové nápojové filtry. Z azbestových vláken se vyráběl také speciální žáruvzdorný textil nebo žáruvzdorné záclony.

Do Česka, resp. Československa, se azbest dovážel z Ruska, Kanady, Jižní Afriky a z Kypru a zpracovával se v mnoha podnicích na řadě míst. Azbestové cementové závody měly své výrobny např. v Berouně a v Hranicích.

Eternitové závody sídlily v Šumperku, podnik Stavební izolace v Praze.

Ale azbest zpracovávaly také podniky Azbestos ve Zvěřínku, Krkonošské papírny v Hostinném, Dehtochema v Bělé pod Bezdězem nebo Severočeské dřevařské závody v Černousích.

Včasná varování, pozdní poučení. Byznys vítězil

První doložené varování před nebezpečím azbestu pro zdraví pochází už z roku 1898 od britské inspektorky Lucy Deanové. Ta upozornila na nemoci dýchacího ústrojí a plic u dělníků, kteří s azbestem pracovali.

V roce 1906 bylo ve Francii popsáno úmrtí desítek dělnic pracujících s azbestovými textiliemi. O pět let později byla popsána škodlivost azbestu u pokusných zvířat. V následujících desetiletích se hromadily další a další studie o škodlivosti azbestu.

V roce 1955 přinesli odborníci první důkazy o jeho rakovinotvornosti. Zpracování azbestu ale bylo už tak ziskovým odvětvím, že veškerá varování byla ignorována. Teprve v 80. letech 20. století začaly první země azbest zakazovat. Průkopníky byly v tomto ohledu Norsko, Švédsko a Švýcarsko. Později je následovalo Rakousko, Finsko a Holandsko a poté i další země.

Co na to Češi?

První omezení používání azbestu přišlo v roce 1984. Tehdejší hlavní hygienik téměř 30 let po prvních důkazech uznal azbest za karcinogen a zakázal ho používat alespoň ve formě nástřiku. Nicméně ještě po dobu více než 10 let u nás pokračovala masová výrobu zboží z azbestu a azbestocementu. Teprve v roce 1997 byla výroba azbestových materiálů v Česku ukončena.

Budete mít zájem:  Svízel a zdraví našeho těla – na co se dá tato bylinka použít?

Počet nemocných kulminuje

S důsledky používání azbestu se celá Evropa potýká dodnes. Vzhledem k jeho dlouhodobému působení totiž ještě stále roste počet onemocnění rakovinou u lidí, který byli azbestu vystaveni. Teprve po roce 2020 by měly počty nemocných začít klesat.

Co můžete dělat vy aneb Rady k nezaplacení• Máte-li v domácnosti výrobky obsahující azbest, zabraňte jejich poškozování například otěrem, nárazy a podobně • U materiálů obsahujících azbest v žádném případě neprovádějte zásahy nebo úpravy jako broušení, kartáčování, řezání nebo vrtání • Neodborným zásahem do materiálů s obsahem azbestu můžete na dlouhou dobu zamořit svůj dům nebo pracoviště azbestovým prachem. Stejně tak můžete zamořit i své oblečení • Pro stavební úpravy, které by se týkaly částí domu obsahujících azbest (např. obklady, příčky, střešní krytina) využijte služeb firmy, která je na práci s azbestem speciálně vybavena a má s ní zkušenost • Pamatujte, že materiál obsahující azbest je nebezpečný odpad a nesmí se míchat s jiným stavebním odpadem

• Adresář Krajských hygienických stanic

Azbest – Wikipedie

Azbest

Vláknitý azbest s muskovitem, ostrov Berneray, Vnější Hebridy, Skotsko (ze sbírek přírodovědného muzea v Londýně)

Obecné

Kategorie

minerál

Chemický vzorec

Na2Fe2+3Fe3+2Si8O22(OH)2

Identifikace

Barva

nazelenalá, nažloutlá, namodralá až bílá

Vzhled krystalu

hedvábně vláknitý, jehlicovitý

Soustava

monoklinická

Tvrdost

2,5 – 3

Lesk

hedvábný, někdy perleťový

Štěpnost

dokonalá

Vryp

bílý

Hustota

2,53 – 2,65 g ⋅ cm−3

Rozpustnost

nerozpustný v kyselinách

Azbest (dříve psáno asbest, česky osinek[1], z řec. ασβεστος, „neuhasitelný“) – souborné označení různých vláknitých silikátů, jejichž společným znakem je spřádatelnost vláken, žáruvzdornost a poměrná chemická stálost.

Světlé až tmavozelené minerály ze skupiny silikátů (křemičitanů) se v přírodě vyskytují ve dvou hlavních skupinách: buď jako amfiboly, nebo jako serpentiny. Typickou vlastností pro azbest je vytváření dlouhé tenké vláknité struktury, vlákna mají tendenci odštěpovat se po délce. Chemický vzorec je Na2Fe2+3Fe3+2Si8O22(OH)2 (chryzotil); Fe7Si8O22(OH)2 (amosit).

Asi 95 % produkce připadá na serpentinový azbest (neboli chryzotil), zbytek na amfibolové azbesty (zvl. tzv. amosit, tj. Fe-Mg amfibol, a krokydolit, tj. odrůda riebeckitu), které jsou co se týče rizika pro zdraví mnohem nebezpečnější.

Například zmíněný krocidolit má až 500 krát vyšší potenciál vyvolat rakovinu, než nejméně nebezpečný chryzotil, jenž je obvykle jediným druhem azbestu používaným v eternitu, boletických panelech, či většině jiných materiálů obsahujících azbest.

Chryzotil obvykle tvoří žilky v serpentinových tělesech, řídce i v serpentinizovaných karbonátech. Většina světové těžby pochází z Ruska, Kanady a JAR.[2]

Azbest se dříve masivně využíval jako žáruvzdorný materiál. Vzhledem k prokázání karcinogenních vlastností bylo používání azbestu v mnoha zemích světa zakázáno.

Typy azbestu

Typem azbestu je např. abchazit (Jefremov 1938), neuznaný minerál, v podstatě jen jemně vláknitá šedá až nazelenalá odrůda tremolitového azbestu.

Je typický zvýšeným obsahem CaO (až 16 %), experimentálně bylo potvrzeno, že vláknité formy vznikají při teplotách 400–550 °C (v závislosti na tlaku).

Jeho nálezy jsou uváděny z ložiska azbestu v horském hřebenu Adangia v Abcházii (Gruzie) jako vlákna 10–30 cm dlouhá.

Vlastnosti

Vlákna azbestu (zobrazena pomocí SEM)

Azbest má typické chemické a fyzikální vlastnosti. Je špatným tepelným vodičem, k roztavení amfibolového azbestu dochází okolo teploty 1100 °C, k roztavení serpentinového azbestu při teplotách okolo 1500 °C (porovnatelné s bodem tání oceli). Nehořlavosti a značné žáruvzdornosti se využívalo při výrobě ochranných ohnivzdorných hasičských pomůcek a ve stavebnictví. Zejména při stavbě vícepodlažních staveb se užívalo azbestových nástřiků nebo izolačních desek obsahujících azbest. Azbest je pevný, ohebný a bioperzistentní, takže je optimální ke zhotovování konstrukčních materiálů. Je odolný proti kyselinám i zásadám. Azbest nemá charakteristický zápach ani chuť. Spirálová vlákna serpentinového osinku se česky nazývají „hadce“ a rovná vlákna amfibolového osinku „jinorázy“. Relativní permitivita εr např. papíru z azbestu je 3,0 až 4,0.

Výskyt

V České republice se nenachází žádné významné naleziště, na němž by se dal azbest průmyslově dobývat, ale byl objeven na několika lokalitách jako doprovodný minerál ložních rud. Významná naleziště azbestu se nacházejí v Austrálii, USA, Indii a jižní Africe. Světová produkce obnášela v roce 2007 cca 2,3 miliony tun a podílelo se na ní Rusko 45 %, Čína 15 % a Kazachstán 15 %.

Nebezpečnost

Podrobnější informace naleznete v článku Zdravotní rizika azbestu.
Částečky azbestu v plicní tkáni

Varování před nebezpečností azbestu pro lidský organismus pochází z roku 1898 z Velké Británie v souvislosti s nemocemi dýchacího ústrojí a plic u dělníků, kteří s azbestem pracovali.[3] Problém azbestu tkví v malých rozměrech jeho vláken, která jsou schopna (podobně jako jiné mikroskopické pevné částice) pronikat se vzduchem do dýchacích cest a dále do plic. Zde se azbest zabodává do plicních sklípků a postupem času může vzniknout rakovinné bujení (mezoteliom). Jedná se tedy o silně karcinogenní látku. Způsobuje také onemocnění zvané azbestóza (zaprášení plic azbestem) – vdechováním azbestových vláken dochází ke zjizvení plic, projevuje se dušnost, příp. kašel a nakonec vede ke smrti. Dalšími riziky je fibróza a mesotheliom.[4]

Regulace

Ochranná maska pro práci s azbestem

Používání azbestu je kvůli jeho nebezpečnosti v mnoha zemích zakázáno a v současnosti se pracuje na odstranění azbestu z okolí lidských sídel. Tyto akce jsou někdy zdrojem polemiky, protože některé technologie odstraňování azbestu mohou způsobovat větší uvolnění azbestu do prostředí než jeho ponechání na místě.[zdroj?]

V Česku

V České republice je používání azbestu regulováno zákonem o chemických látkách, který zmocňuje k vydání vyhlášky se seznamy nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo omezeno. Příloha k vyhlášce pro azbest uvádí: „Uvádění na trh, do oběhu nebo používání těchto vláken a výrobků, do nichž jsou tato vlákna záměrně přidávána, je zakázáno“.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SSJČ, heslo „asbest“
  2. ↑ PETRÁNEK, Jan. Azbest. In: Encyklopedie geologie [online]. ISBN 978-80-7075-901-1. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?azbest
  3. ↑ Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Azbest zabíjí. Varování lékařů dlouho nikdo neposlouchal, Český rozhlas Plzeň, Zdraví „v cajku“, 7. února 2017
  4. www.szu.cz [online]. [cit. 01-12-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-12-2006. 
  5. ↑ ČOI selhala, proto vyzýváme Tescomu: Zastavte nelegální prodej termosek s nebezpečným azbestem!

Literatura

  • Čuchrov F.V. (ed.) (1981): Mineraly: spravočnik. vydavatelství Nauka, Moskva, 83
  • Svoboda & al. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd. 1. svazek. Academia Praha
  • DER SPIEGEL (časopis), číslo 50/2008: Koalition der Unwilligen
  • SVOBODA, Luboš. Stavební hmoty (volně dostupná elektronická kniha). [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-260-4972-2. S. 950. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

  • Azbestová textilní vlákna
  • Boletický panel
  • Lignát
  • Eternit

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu azbest na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo azbest ve Wikislovníku
  • (anglicky) Azbest a ochrana zdraví při práci
  • O azbestu na Arnika.cz
  • (anglicky) O azbestu na stránkách European Agency for Safety and Health
  • Postup odstranění a likvidace azbestu
  • Azbest – chraňte dělníka, ochráníte i sebe
Autoritní data

  • PSH: 10682
  • BNF: cb11957965n (data)
  • GND: 4003178-0
  • LCCN: sh85008511
  • MA: 510490043, 2911167598
  • NARA: 10640178
  • NDL: 00570569

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Azbest&oldid=20258811“

Azbest

Častým problémem majitelů bytů, domů a rekreačních objektů je v rámci oprav a rekonstrukcí setkání s materiály obsahujícími azbest. V obecném povědomí je uloženo, že se jedná o látku nežádoucí a nebezpečnou, se kterou je třeba zacházet podle zvláštních pravidel od manipulace až po vyřešení nerudovské otázky – kam s ním. Proto nabízíme několik informací.

Azbest byl díky své vysoké odolnosti (teplo, chemické látky) a pevnosti v tahu těžen a používán především na produkci vůči teplu a tření odolných výrobků (stavebnictví). Do ovzduší se asbestová vlákna dostávají opotřebováním výrobků obsahující asbest.

Díky své malé velikosti jsou jednotlivá vlákna schopna v atmosféře cestovat na velké vzdálenosti. Azbest je nerozpustný a v životním prostředí perzistentní [4]. Azbest má typické chemické a fyzikální vlastnosti.

Je špatným tepelným vodičem, k roztavení amfibolového azbestu dochází okolo teploty 1100 °C, k roztavení serpentinového azbestu při teplotách okolo 1500 °C. Nehořlavosti a značné žáruvzdornosti se využívalo při výrobě ochranných ohnivzdorných pomůcek a ve stavebnictví.

Zejména při stavbě vícepodlažních staveb se užívalo azbestových nástřiků nebo izolačních desek obsahujících azbest. Azbest je pevný, ohebný a bioperzistentní, takže je optimální ke zhotovování konstrukčních materiálů. Je odolný proti kyselinám i zásadám. Azbest nemá charakteristický zápach ani chuť.

Používání azbestu je kvůli jeho nebezpečnosti v mnoha zemích zakázáno a v současnosti se pracuje na odstranění azbestu z okolí lidských sídel. Tyto akce jsou někdy zdrojem polemiky, protože některé technologie odstraňování azbestu mohou způsobovat větší uvolnění azbestu do prostředí než jeho ponechání na místě [3].

Trocha teorie. Azbest je souhrnný název pro vláknité silikátové materiály typu serpentinitů –chrizotil a amfibolů – krokydolit, amozit, antofylit, tremolit a aktinolit. Pro technické účely je nejčastěji využíván chryzotil. Obecně azbestové minerály krystalizují do dlouhých, pevných tenkých vláken.

Některé minerály proto mohou existovat jak ve vláknité–azbestové formě, tak ve formě neazbestové, která vláknitou formu nemá. Chryzotil je tvořen tenkými, dutými, ohebnými trubičkovitými vlákny, po chemické stránce je základem oxid křemičitý. Amfiboly mají silnější, pevná a tvrdá vlákna, přímá i zvlněná.

Krokydolit se vyskytuje v přeměněných rudách železe, může se objevit i v rule. Ostatní přírodní vlákna mají původ v minerálech vyskytujících se ve vláknité formě. Některé byly používány jako náhrada azbestu, některé z nich jsou dnes spojovány s následným onemocněním lidí.

Budete mít zájem:  Bolesti hlavy. Může to být migréna.

Jedná se o vláknité zeolity, vlákna erionitu, vlákna attapulgitu, sepionitu a wollastonitu [1].

Podle mezinárodní konvence se jedná o vlákna delší než 5 µm a tenčí než 3 µm s poměrem délky vůči tloušťce větším než 3 : 1. Tato vlákna se nazývají respirabilní (jinak také „vlákna WHO“). Následné studie nalezly vztah mezi možnou karcinogenitou i jinými rozměry vláken (kratší než 5 µm v rozsahu tlouštěk od 0,01 µm.

Azbestová vlákna vznikají ze základní suroviny štěpením při jejím zpracování, v současné době omezení výroby azbestových materiálů materiálu je nejfrekventovanějším zdrojem uvolňování vláken z původních výrobků obsahujících azbest (nejčastěji při rekonstrukčních stavebních zásazích). Jedná se především o výrobky se slabě vázaným azbestem, definované hustotou menší než 1g/cm-3 [1].

Azbestový aerosol v atmosféře vzniká dále mobilizací azbestu z povrchu dálnic, půdy, důlních skládek a při demolici budov azbestu do ovzduší působením větru. Azbestová vlákna s respirabilní velikostí tvoří poměrně malou část fibrogenního aerosolu v nižší vrstvě atmosféry.

V atmosféře se chemicky ani fotolyticky nerozkládají a díky svým aerodynamickým vlastnostem se mohou pohybovat na značné vzdálenosti. Z atmosféry jsou odstraňovány pouze mokrou depozicí, v menší míře suchou.

První informace o škodlivém účinku azbestového prachu pocházejí z přelomu 19. a 20. století. Ve 40. letech minulého století byl stanoven vztah mezi expozicí azbestovému prachu a výskytem vazivových ztluštěnin pohrudnice.

Ve třicátých letech se objevily zprávy o výskytu bronchiálního karcinomu ve spojení s azbestózou. Důkaz o vztahu maligního mezoteliomu k expozici azbestu byl podán v roce 1960. Symptomy, které zaměstnance vystavených azbestu provázely, byly vykašlávání, dráždivý kašel a neurčitý tlak na hrudi.

Postupně se objevila dušnost a srdečně-plicní nedostatečnost.

Problematika azbestu a jeho vláken spočívá ve velikosti respirabilní frakce (velikosti vdechovaných částic), která je dostatečná na to, aby se dostala až do plicních sklípků, kde se vlákna pro jehličkovitý tvar zachytí (připomíná vlas s trny) a je nemožné je uvolnit. Tím dochází k problémům s plícemi a k poškození plící, které je nevratné [5].

Při inhalaci azbestového aerosolu se do plic dostávají pouze vlákna menší než 3 μm. Větší zůstávají v bronchiálním traktu. Eliminace vláken z respiračního systému probíhá mechanismem mukociliárního (mukoid = součást krevního séra) a makrofágového systému i chemickými a fyzikálními procesy. Vlákna delší než 5 μm nemohou být plicními makrofágy inkorporovány.

Kratší vlákna jsou eliminována rychleji. Karcinogenní účinek azbestu je vysvětlován genotoxickým účinkem na úrovni chromozomů. Spočívá zřejmě více ve fyzikálních vlastnostech vláken azbestu než v jeho chemickém složení.

Při environmentálních hladinách koncentrace azbestu v ovzduší se nedá počítat se vznikem azbestózy, do úvahy přichází pouze karcinogenní působení azbestu – potvrzuje se výskytem rakovinných onemocnění v průmyslových oblastech. Ke vzniku azbestózy vede expozice člověka delší než 20 let aerosoly obsahujícími azbest.

Obvykle má pozvolný průběh s typickým nálezem na RTG plic, výraznější postižení je v současnosti raritní, bylo spojeno s dlouholetou expozicí vysokým koncentracím prachu s obsahem azbestu. Vznik azbestózy je nevyhnutelným předpokladem pro vznik bronchiálního karcinomu. Kouření má synergický účinek s azbestem při vzniku rakoviny plic s dobou latence 20 let.

Azbestóza se projevuje specifickou dlouhotrvající zápalovou reakcí plicního tkaniva vedoucí k charakteristické difúzní fibróze plic. Tím se redukuje funkční tkanivo plic a vznikají funkční poruchy dýchání. Azbest, jak vyplývá z výše uvedeného, patří k významným karcinogenům. Tento účinek je ještě potencován kouřením.

Vzhledem ke zdravotním rizikům při nakládání s materiály obsahujícími azbest (karcinogenní potenciál, prokázaný karcinogen) je nezbytné ze strany zaměstnavatelů důsledně dodržovat zákonně stanovené povinnosti v ochraně zdraví pracovníků.  Zaměstnavatel je v souladu s § 41 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.

, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinen ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví, realizaci prací, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu.

Hlášení se týká provádění prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu, včetně prací při odstraňování staveb nebo jejich částí, konstrukcí, zařízení, instalací nebo výrobků, jejichž součástí je azbest.

Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.

Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu zaměstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu (ojedinělou a krátkodobou expozici azbestu upravuje vyhláška č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací) [6].

Odpady obsahující azbest musí být po celou dobu odstraňování řádně enkapsulovány, dostatečně penetrované materiály musí být vkládány do speciálních vaků a dále ukládány v speciálních kontejnerech pro nebezpečný odpad. Vždy musí být voleny takové technologické postupy, jimiž bude možné předejít uvolňování azbestových vláken do okolí.

Prostor, kde dochází k odstraňování azbestových materiálů, musí být vždy vymezen kontrolovaným pásmem, v němž je nutno dodržovat speciální režimová opatření (nesmí se zde jíst, pít, kouřit).

Práce s azbestem lze považovat za ukončené pouze na základě vykonání závěrečných kontrolních měření početní koncentrace respirabilních anorganických vláken akreditovanou zkušební laboratoří [2].

Jak se ale má chovat drobný stavebník, který provádí rekonstrukční práce sám, bez využití služeb firem, které jsou vázány zákonnými povinnostmi pro ochranu zdraví svých zaměstnanců? Naprosto stejně jako firma – tzn.

chránit sebe a své okolí před inhalací a depozicí prachu vznikajícího při demoličních a rekonstrukčních pracích, v maximální míře omezovat prašnost při stavebních úpravách, s materiálem s obsahem azbestu nakládat jako s nebezpečným odpadem včetně manipulace, přepravy a uložení na k těmto účelům určenou skládku.

Po ukončení prací ověřit měřením k tomu způsobilou laboratoří nezávadnost vnitřního prostředí, kde lze očekávat průnik prachu s obsahem azbestových vláken.

Kde se můžeme v objektech s azbestem setkat – možností je i v době zákazu jeho používání relativně dost. Jedná se zejména o:

Stříkaný azbestový materiál – používán byl z důvodů protipožárních. Užívány byly např. hmoty Limpet a Pyrotherm. Jedná se o omítky, kde plnidlem je cement smíchaný s azbestovými vlákny. V pozdější době byl azbest někdy nahrazován celulózovými nebo skleněnými vlákny.

Azbestocementové desky – užívány byly z důvodu prefabrikace budov. Často jsou obsaženy v příčkách a podhledech. Firemní názvy – Eternit, Ezalit, Dupronit, UNICEF, IDK 30, Cemboplast, Ozimin, Probit 200, HORP, Azbestocementová deska, Lignát, Lignopal, UNICEF, Cembalit.

Desky pro zvýšení protipožární odolnosti – často obsahují více než 50% azbestu.Často se užívaly jako obložení nosníků. Firemní názvy – Pyral, FEAL.

Obvodové pláště budov – prefabrikace je zde buď ocelová nebo železobetonová vyplněná lehkými cihlami, které jsou na obvodě uzavřeny následujícími systémy s obsahem azbestu – Bios, OD-011, Kovoplastický plášť obvodový, CHANOS, Bdp, Isodit, Panel AC-PS, Stross fasáda, Sidalvar Feal VAR M3.

Desky v kabelových prostorách – často jsou používány na tzv. kabelových lávkách. Často obsahují až 30% azbestových vláken.

Konstrukční systémy – jsou zařazeny do dřevěných objektů jako protipožární prvky, jedná se o azbestocement.. Rovněž se používaly jako příčky a stropy. Komerční názvy – Chanos, Omega, Inpako, MDU-85, Monti, Stamo, TL 40/70.

Střešní krytiny – užívány pod názvem Eternit. Obsahují 8 – 12% azbestu. Zhruba po 20 letech po instalaci dochází díky korozi cementové složky k uvolňování azbestových vláken.

Panelové domy – obsahují azbestocementové truby na kanalizační svody a odvětrání. Obsahují 10 – 12% azbestových vláken. K jejich uvolnění dochází v podstatě jen při neodborné demontáži.

Azbestovou vatu jako tepelnou izolaci – v některých objektech existuje tepelná izolace z azbestu krytá omítkou.

Ochranné textilie, elektrická topidla, těsnění přírub, rozvody vody [1].

V rámci projektové přípravy je u bouracích prací nutno věnovat pozornost materiálům obsahující azbest, Projektová dokumentace musí obsahovat dle vyhl.499/2006 Sb.,o dokumentaci staveb, příloha č.

15 – rozsah dokumentace bouracích prací, v položce B – výsledky stavebního průzkumu na přítomnost azbestu ve stavbě.

V případě výskytu materiálu obsahující azbest postupovat v souladu s řadou právních předpisů:

–         s §41 , zák.258/2000 Sb., v platném znění,ohlašovací povinnost

–         NV 361/2007 v platném znění – podmínky ochrany zdraví při práci, § 19 – 21 Azbest

–         vyhl..č.432/2003 Sb.,náležitosti hlášení prací s azbestem,

–         vyhl.č.394/2006 Sb., stanovení práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu.

1 ČERVENKA a kol. Azbest a jeho nebezpečnost, Skanska CZ, 2007

2 SKÁCEL František, GUSCHLOV8 Zoja, TEKÁČ Viktor. Azbestová a minerální vlákna ve vnitřním prostředí. Chemické listy 106, 961-970(2012)

3 Azbest. [vid. 25. 10. 2018]. Dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Azbest

4 Azbest. [vid. 25. 10. 2018]. Dostupné z  https://arnika.org/azbest

5 [vid. 25. 10. 2018]. Dostupné z https://www.rehabilitace.info/zdravotni/azbest-a-zdravi-je-skodlivy-zpusobuje-rakovinu/

6 Azbest. [vid. 25. 10. 2018]. Dostupné z  http://www.hygpraha.cz/dokumenty/azbest-2366_2366_44_1.html

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector