Autoři studie doporučují zákaz reklamy na alkohol. Stojí nás to miliardy, říkají

Alkohol stojí Česko 59 miliard ročně. Snížit spotřebu může i zákaz reklamy

Autoři studie doporučují zákaz reklamy na alkohol. Stojí nás to miliardy, říkají Zdroj: Profimedia.cz

Roční náklady státu spojené s konzumací alkoholu činí 59,13 miliardy korun, což například v roce 2016 odpovídalo 1,25 procenta HDP. Vyplývá to ze studie neziskové organizace Institut pro zdravotní ekonomiku (iHeta), jejíž vypracování zadal úřad vlády. Ke snížení spotřeby alkoholu by podle autorů studie mohl vést zákaz či omezení reklamy na alkohol.

  • „Více než milion Čechů je ohroženo závislostí na alkoholu,“ uvedl na tiskové konferenci o společenských nákladech konzumace alkoholu hlavní řešitel studie Tomáš Mlčoch s tím, že Česko patří v rámci OECD mezi země s nejvyšší spotřebou.
  • Autoři studie doporučují zákaz reklamy na alkohol. Stojí nás to miliardy, říkají
  • Zdroj: iHeta

Podle autorů studie, která vznikala na základě analýzy dat z roku 2016 dva roky, činí náklady státu spojené s užíváním alkoholu ročně téměř 60 miliard korun.

„Například jen zdravotní pojišťovny stojí každoročně nadměrná konzumace alkoholu téměř 13 miliard korun, a to jen v hlavních diagnózách,“ uvádí Mlčoch. Výběr spotřební daně na alkohol přitom dosahuje pouze na 5,5 miliardy korun.

Kompletní výsledky by měla iHeta prezentovat ve zprávě na konci ledna.

Nejde přitom jen o náklady spojené se zdravotními dopady. Velkou složku tvoří i ztráta produktivity. Jedná se o absentismus (absence v práci z důvodu konzumace alkoholu) i presentismus (snížená pracovní produkce po užití alkoholu).

Právě ztráta pracovní produktivity je s 43,6 procentem nejvýraznějším dopadem užívání alkoholu a pro stát představuje roční náklady ve výši 25,8 miliardy korun.

Mezi další nákladové položky patří například výdaje za dopravní nehody či náklady spojené s trestnou činností.

  1. Náklady konzumace alkoholu:
  2. Autoři studie doporučují zákaz reklamy na alkohol. Stojí nás to miliardy, říkají
  3. Zdroj: iHeta

Autoři studie na základě třiceti druhů navrhovaných intervencí z odborné literatury připravili deset doporučení, která by mohla vést ke snížení spotřeby alkoholu v Česku.

Nejvhodnější je podle nich zákaz či omezení reklamy na alkohol, která má prokazatelný vliv na zvyšování konzumace a zvlášť silný dopad má na mladé a dospívající.

Odborníci tvrdí, že restrikce reklamy by při relativně snadném zavedení do praxe přinesla vysokou účinnost.

Dalším doporučením tvůrců studie je vyšší zdanění alkoholu, především tichého vína. Vycházejí ze statistik, podle nichž se při zdražení alkoholu o deset procent snížila jeho konzumace o 4,4 procenta. „Proti takovému řešení by ale nejspíš protestovali konzumenti i výrobci,“ uvědomuje si Mlčoch.

Mezi další doporučení ke snížení spotřeby alkoholu patří například identifikace rizikových konzumentů spojená se stručnými radami lékařů či zvýšení kontrol alkoholu za volantem a okamžité odebrání řidičského průkazu při pozitivním testu na alkohol.

Kromě toho i farmakologické intervence, osvětové programy, omezení prodejní doby alkoholu nebo zveřejnění údajů o kalorických hodnotách alkoholického nápoje na etiketě. Nepřímým doporučením je i snaha o regulaci kouření, které je s konzumací alkoholu často přímo spojené.

Způsobem intervence, které autoři naopak nedoporučují, je například omezení slevových akcí na alkohol.

Problémových uživatelů drog je 48 tisíc. Stále populárnější jsou opioidy

Autoři studie doporučují zákaz reklamy na alkohol. Stojí nás to miliardy, říkají

Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové by se měla doporučení zavést komplexně a ne jednotlivě. Výsledky studie chce zohlednit i v národní protidrogové strategii pro další roky. Návrh na změnu zákona o reklamě se chystá podat na ministerstvo kultury.

Cesta ke snížení spotřeby alkoholu vede podle Vedralové například přes častější intervence lékařů, kteří by pacientům měli více zdůrazňovat možné dopady nadměrné konzumace alkoholu. Jako rizikovou hranicí vidí dvě velká piva denně či čtyři decilitry vína u mužů, u žen pak zpravidla polovinu množství. „Žádná dávka alkoholu ale není bezpečná,“ dodává.

Dále čtěte:

Marihuana ve světě: nejdražší je v Tokiu, nejvíce se spotřebuje v New Yorku

Drogy bere stále více lidí, varuje OSN. Roste i jejich výroba

Nulová tolerance za volantem je ve světě výjimkou. Nejčastější limit je 0,5 promile

Na zdraví! Nová studie odmítá prospěšnost alkoholu, část vědců ji kritizuje

Ne, raději ANO

Když už nic jiného, mohli bychom říct, že nápad z dílny ministerstva zdravotnictví a Úřadu vlády povede k nebývalé explozi kreativity v reklamním průmyslu.

V televizním spotu libovolného výrobce piva, který by se v brzké době mohl objevit na obrazovkách, by mohla vystupovat například zombie a prohlásit: „Pivo XY, nejoblíbenější značka mezi nemrtvými!“ Přijde vám to bizarní? Tak by ovšem podle představ ministra Adama Vojtěch a protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové mohla reklama na alkoholické nápoje opravdu vypadat. 

Jejich společný návrh na změnu zákona o regulaci reklamy, který aktuálně koluje legislativním procesem, zapovídá v souvislosti s alkoholem zobrazování veškerých živých bytostí.

O těch balancujících na hranicích světů se však nezmiňuje a podle společných plánů obou institucí by inzerce na jakýkoliv alkoholický nápoj s výjimkou nejrůznějších „zombíků“, upírů a dalších neživých bytostí mohla obsahovat v podstatě jen láhev s logem.

To by se týkalo i nealkoholických piv, která minimální množství návykové látky obsahují. 

V televizích či rádiích by se navíc mohla alkoholová reklama objevit výhradně mezi dvaadvacátou a šestou hodinou.

Navíc podobně, jako je tomu dnes u tabáku, 20 procent reklamní plochy by muselo obsahovat varování o škodlivosti alkoholu.

Zapovězení tvrzení, že pití může vést k sexuálnímu úspěchu, je pak už jen vtipným dodatkem paragrafového znění návrhu, která veškerý alkohol včetně v Česku tradičního piva řadí na úroveň cigaret a tabáku. 

Ne že by podobně přísná regulace reklamy v Evropě neexistovala, rozhodně však nejde o obecný trend.

Podobně striktní pravidla platí podle rešerše Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) ve skupině zastánců tvrdé linie z řad skandinávských států se silnou prohibiční tradicí, případně v pobaltských zemích a ve Francii, jejíž postoj je ovšem dost ojedinělý. Ve středoevropském geografickém prostoru by šlo o naprostou výjimku. 

Comeback doktora Šimsy

Nejde přitom o jediný útok na výrobce a prodejce alkoholických nápojů pod taktovkou vládního ANO. Hnutí proti odvětví odstartovalo ofenzivu hned na několika frontách.

Legendární český průkopník boje s alkoholismem doktor Jan Šimsa by jistě zaplesal. Začalo už před třemi roky zavedením elektronické evidence tržeb (EET), která mělo za následek konec mnoha vesnických hospod, a tedy i odbytišť.

K tomu se přidal zákaz kouření v restauracích. 

Nejspíš dobře míněné bylo avizované snížení DPH na točené pivo, které mělo ztráty za EET vykompenzovat. Amatérismus členů Babišova kabinetu však ve výsledku přinesl naprosto chaotickou a nepřehlednou sadu proslulých „kelímkodžbánkových“ daňových sazeb, kdy se pivo natočené do džbánu daní jinak než do skleněného půllitru. 

Nejspíš, aby odvedl pozornost od selhání vlastní vlády, zaútočil následně Andrej Babiš na hostinské a vyzval je ke zlevnění piva, ačkoliv v praxi nic nenasvědčuje tomu, že by se jejich situace jakkoliv zlepšila a marže vylepšily. K tomu je potřeba přičíst zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol, který láhev destilátu od letošního ledna prodražil o devět korun. 

A ještě před předložením návrhu o praktickém zákazu reklamy na alkohol se v médiích rozjela státem hrazená protialkoholová kampaň.

Šlo o předzvěst tradiční akce Suchej únor, propagující dobrovolnou abstinenci v průběhu nejkratšího měsíce roku.

Tu po zahraničním vzoru s mírnými obměnami přivedla do Česka Liga otevřených mužů (LOM) a letos se konala už poosmé. Poprvé ovšem mohla spoléhat na solidní finanční polštář z eráru. 

Jak vyplývá z výročních zpráv LOM, ještě předloni si akce musela vystačit s 15 784 korunami od soukromých dárců. Další ročník už zaštítila Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV).

Jak však uvádí mluvčí Hana Kadečková, pojišťovna se k akci přidala až na poslední chvíli, a tedy ani podpora nebyla nijak vysoká. Na letošní ročník už ovšem pojišťovací ústav přispěl 363 tisíc korun včetně DPH, což je na mediální prezenci dost patrné.

Mediálními partnery akce se stala Česká televize nebo server Aktuálně.cz, kde se v posledních měsících ve zvýšené míře objevovalo i zpravodajství s protialkoholovou tematikou. 

Už od loňského podzimu se proto v českých médiích výrazně zvýšila frekvence zpráv upozorňujících na škodlivost konzumace alkoholu.

Podle mediálního monitoringu tak například slovo abstinence zaznělo v druhém pololetí loňského roku v tuzemských médiích celkem 754krát.

V prvních šesti měsících roku to bylo o dvě stovky zmínek méně a ještě méně o půl roku dříve. Ve veřejné debatě tedy téma výrazně nabylo na intenzitě, nešlo však o náhodu.

300 tisíc abstinentům, 40 milionů vinařům

Zde je potřeba dodat, že nelze popírat četné negativní dopady spojené s konzumací alkoholu.

Jde o odvětví, které ze své podstaty bude vždy stát jednou nohou na temné straně a nese spoluzodpovědnost za četné patologické jevy ve společnosti. Podpora prevence i debata o posílení regulace je tak jistě namístě.

Nelze nic namítat vůči protialkoholové kampani a aktivitám LOM či ZPMV. Toho jsou si vědomi i producenti alkoholických nápojů, kteří je nijak nerozporují. 

Protialkoholní zapálení současné vlády a stovky tisíc korun ovšem ostře kontrastují s úplně protichůdnými kroky toho samého kabinetu, a budí tak pochybnosti, do jaké míry to myslí ministři za ANO upřímně.

Loni na podzim tak například varovala Asociace nestátních organizací, že vláda se v rámci přesunu protidrogové problematiky mezi Úřadem vlády a ministerstvem zdravotnictví chystá osekat rozpočet na boj se závislostmi o 35 milionů korun. 

Podle bývalého náměstka brněnského primátora a dnes šéfa asociace Matěje Hollana se nakonec podařilo peníze uhájit.

Nejspíš se tak stalo ale jen díky křiku, jaký neziskovky spustily, a je otázka, zda by se peníze na celostátní úrovni našly i bez mediální pozornosti.

„Třeba Středočeský kraj ale drasticky seškrtal peníze na protidrogovou léčbu,“ dodal ovšem Hollan a my dodejme, že v čele středních Čech stojí hejtmanka Jaroslava Jermanová za ANO. 

Snižují se i peníze na protidrogovou prevenci, už loni klesla částka o 29 procent na celkem 30,5 milionu. V kontrastu s tím přitom stát podporu konzumace návykových látek štědře dotuje. Konkrétně se to týká vína. Řeč je o příspěvcích Vinařskému fondu, ze kterých se hradí propagace moravských a českých vín. 

Už léta platí vinaři z každé prodané lahve korunu na marketing domácích vín a stát to stejnou částkou dorovnává. Ročně jde zhruba o 40 milionů korun, které stát do propagace alkoholu investuje.

Cílem je zvýšit spotřebu moravských a českých vín, a podpořit tak domácí vinaře.

A je nutno dodat, že na rozdíl od jiných marketingových kampaní státu peníze byly vynaloženy účelně a naplnit cíl se mimořádně daří. 

Spotřeba vína na hlavu se za posledních deset let zvedla o téměř dva litry na 20,4 litru za rok.

Mezi vinaři panuje shoda, že růst jde téměř výhradně na úkor domácího vína a ve velké míře masivní státem podporované kampani, jejíž hlavní tváří se v posledních letech stal herec Ondřej Brzobohatý.

Projde-li záměr ministerstva zdravotnictví, Brzobohatého degustujícího červené už nejspíš neuvidíme.

Kolik pijí české děti?

Proč tedy tak radikální omezení reklamy? Ministerstvo zdravotnictví se ve svém protialkoholovém tažení odvolává na znepokojivou zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta mimo jiné doporučuje právě výrazné omezení reklamy a vyšší zdanění.

Budete mít zájem:  Křečové Žíly Přírodní Léčba?

Podle dokumentu se spotřeba čistého alkoholu na osobu a rok mezi lety 2010 a 2016 zvýšila ze 14 na 14,4 litru a 16,8 procenta populace starší 15 let užívá alkohol rizikově nebo je vystavena závislosti a nadprůměrné je i nárazové pití u mladých lidí.

Zhruba šest procent úmrtí pak souvisí s alkoholem, což je nad evropským průměrem. 

Čísel o alkoholu však koluje mnoho a podle producentů je potřeba podívat se na dostupná data detailněji a nejen vyzobávat alarmující údaje. Třeba Český statistický úřad (ČSÚ) dochází k poněkud odlišným zjištěním.

ČSÚ disponuje navíc posledními dostupnými daty nikoliv za rok 2016 jako WHO, ale i za rok 2018. Spotřeba čistého alkoholu se sice podle dat ČSÚ od roku 2010 nezměnila, ovšem v rozporu s údaji WHO ani nevzrostla.

A kdybychom si však vzali jako výchozí hodnotu nikoliv rok 2010, ale rok 2009, zaznamenali bychom už pokles o půl litru čistého lihu na osobu. 

Rozděleno na jednotlivé typy alkoholu je pak výše zmíněná rostoucí obliba vína spíš výjimkou.

Spotřeba vysokoprocentních destilátů klesla mezi lety 2008 až 2018 o více než litr z 8,1 litru na sedm litrů na hlavu a rok.

Piva vypijeme v průběhu roku 145,2 litru, to je o pět a půl litru méně než na konci minulého desetiletí, a k žádnému výraznému nárůstu nasávání tedy v Česku nedochází. Spíš naopak.

Co doporučuje Světová zdravotnická organizace Česku?

  • Zakázat prodej alkoholu na čerpacích stanicích, sportovních a kulturních akcích
  • Zavést omezení časů, kdy může být alkohol prodáván
  • Zachovat nulovou toleranci při řízení
  • Zvýšení postihů za řízení pod vlivem
  • Výrazně posílit regulaci reklamy a propagace alkoholu
  • Důsledně sledovat reklamu v online médiích
  • Zvážit zákaz slev na alkohol
  • Zvážit zavedení zdravotních varování na reklamu a obaly alkoholických nápojů
  • Zvážit regulaci sponzorských aktivit
  • Zdanit tiché víno
  • Zavést automatický růst spotřební daně podle inflace
  • Zajistit, aby systém zdanění neposkytoval pobídky pro nadměrnou konzumaci některých druhů alkoholu

Podle zástupců branže je navíc potřeba zohlednit především pozitivní vývoj v obzvlášť rizikových oblastech, jako je konzumace mladistvých.

Na tu se zaměřují dvě rozsáhlé mezinárodní studie, které za Česko vypracovávají týmy domácích vědců.

Podle studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) z roku 2014 je konzumace alkoholu mezi dětmi ve všech ohledech nad evropským průměrem. Ovšem je potřeba také dodat, že ve všech ohledech rapidně klesá.

Před šesti lety pilo jednou týdně alkohol 17 procent patnáctiletých. Ještě na začátku dekády to však bylo 38,6 procenta, tedy více než dvojnásobek. Poprvé se před 14 rokem života opilo 25 procent dotázaných dětí. O čtyři roky dříve to bylo 57,9 procenta. 

Studie HBSC se opakuje v čtyřletých odstupech, a aktuálnější data tedy vědci nasbírali už před dvěma lety. A zatímco u jiných typů rizikového chování, jako je třeba kouření, jsou již veřejnosti dávno k dispozici, u alkoholu stále chybějí. 

Podobně je tomu i u Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), která před pěti lety dospěla také k pozitivním výsledkům. Pokles obliby alkoholu a kouření mezi mladistvými byl natolik překvapivý, že stát šetření o rok později pro jistotu zopakoval. I podle validační studie však konzumace alkoholu mezi šestnáctiletými prudce poklesla. 

Stejně jako u HBSC je přitom už dokončen sběr aktuálnějších údajů, které nyní procházejí vyhodnocením a k dispozici by měly být v průběhu letošního roku.

Podle hlavního řešitele HBSC Michala Kalmana z Univerzity Palackého v Olomouci budou i nejnovější čísla druhého z průzkumů zveřejněná na konci dubna.

„Trend je pozitivní, konzumace alkoholu klesá,“ nastínil ovšem Kalman, že u dětí nedošlo od minula k žádnému radikálnímu obratu a situace se nadále zlepšuje. 

Ostrouhají reklamky i olympionici

Je tak otázka, proč ministerstvo přichází s návrhem striktních omezení těsné předtím, než budou k dispozici čísla, která s největší pravděpodobností vypovědí o pozitivních trendech ve spotřebě alkoholu i bez zásahu státu.  

Ne že by se výrobci alkoholu zříkali odpovědnosti za způsobené škody. Sami věří však spíše v samoregulaci a důsledný tlak na dodržování již existujících pravidel, jako je třeba zákaz prodeje alkoholu mladistvým. Poukazují právě na fakt, že rizikové konzumace ubývá i bez státních restrikcí.

„Ministerstvo zdravotnictví se místo zaměření na problematické oblasti lidského zdraví, jako je nadužívání antidepresiv, užívání nelegálních drog a například obezitě, věnuje minoritní problematice alkoholu,“ neskrývá rozhořčení šéfka ČSPS Martina Ferencová. 

Striktní omezení reklamy nebude mít totiž dopad nejen na výrobce alkoholu, ale na celé hospodářství. ČSPS vyčíslil, že zhruba z 90miliardového reklamního trhu připadá 2,1 miliardy korun na alkoholické nápoje.

Studie společnosti Deloitte z roku 2017 pro Světovou federaci zadavatelů reklamy přitom dospěla k závěru, že každé euro investované do reklamy generuje sedm dalších.

Čistou projekcí tak reklama na alkohol přispívá 14 miliardami korun k českému HDP, což by v případě schválení návrhu spadlo prakticky na nulu. 

Negativních následků se pak obávají především výrobci prémiových značek. Ty jsou dražší, a mají tak i větší přínos pro ekonomiku státu.

Poukazují přitom na studie, podle kterých nemá zákaz reklamy na celkovou konzumaci vliv, vede však právě k poklesu zájmu o dražší nápoje a většímu příklonu k nejlevnějším variantám. To dosvědčují i data o spotřebě.

Litva nebo Francie, kde platí velmi přísná regulace reklamy, vykazuje vyšší spotřebu alkoholu na hlavu než zatím stále poměrně liberální Česko.  

V druhém sledu by zákaz reklamy dopadl na oblasti sportu a kultury. Týkal by se totiž sponzoringu veškerých kulturních a sportovních akcí pro osoby mladší osmnácti let.  

Proč?

Týdeník Hrot v uplynulých týdnech a hovořil s několika pivovarníky a tázal se jich, jak si aktuální útok státu vysvětlují. Odpovědí byl jen bezradný výraz a krčení rameny. 

Je pravda, že premiér Andrej Babiš příliš nepije, a osobní životní styl by tak dost vysvětloval. Mnozí jeho voliči však považují minimálně pivovarnictví za historické dědictví Česka. Podobně tomu nejspíš bude i u vinařství a v některých regionech i ovocných destilátů.

Útok na odvětví by nemuseli přijmout zrovna pozitivně, a jak je známo, výsledky průzkumu veřejného mínění jsou pro premiéra hlavním vodítkem při jakémkoliv rozhodování.

Podivné sazby DPH jsou tak nejspíš opravdu výsledkem diletantismu Babišových ministrů a snahou naplnit státní kasu dostatečnými prostředky na další nesmyslné dárky vybraným skupinám voličů než prvoplánovým záměrem.

Co říká Světová zdravotnická organizace o Česku?

Podle WHO vzrostla mezi léty 2010 a 2016 spotřeba čistého alkoholu na osobu z 14 na 14,4 litru.

Pětina populace nad 15 let užívá alkohol rizikově, především míru nárazové konzumace ve skupině 15 až 24 let označuje organizace za znepokojující.

6,2 procenta úmrtí všech věkových skupin souvisí s alkoholem, v evropském průměru je to 5,5 procenta. V Česku abstinuje pouze 14 procent mužů a 34,6 procenta žen, což je jeden z nejnižších podílů v Evropě.

Jinou motivaci může mít ministr Vojtěch a protidrogová koordinátorka Vedralová. Zdravotnictví jako takové neskrývá totiž mnoho příležitostí, jak politicky zazářit.

Při většinou komplikované a těžko čitelné agendě je vedení problémového resortu nuceno rozhodovat spíše tak, aby naštvaných bylo co nejméně a ekonomické škody co nejmenší. To na popularitě opravdu nepřidá.

Neústupný boj s alkoholismem je oproti tomu veřejnosti jasně srozumitelný a nemalou části voličů i pozitivně přijímán. Ministrovi nabízí téma, jak se viditelně profilovat a nasbírat politické body. 

Podobný důvod může mít i Vedralová. Jmenování bývalé úřednice ministerstva doprovázela značná kritika, pochybnosti o kompetencích i nařčení z přílišné blízkosti k tabákovému průmyslu.

Zvlášť když ve funkci musel nedobrovolně skončit její předchůdce, uznávaný protidrogový expert Jindřich Vobořil.

Tvrdý postup vůči tolerované droze může Vedralové posloužit jako odpověď všem kritikům a vybudovat pověst rázné odpůrkyně návykových látek. 

Zda jsou osobní kariérní ambice dostatečným důvodem pro frontální útok na odvětví, jakým je pivovarnictví, které ročně odvede na 29 miliard korun na daních a zaměstnává 65 tisíc lidí, lze pochybovat.

Žádné reklamy na alkohol. Ministerstvo zdravotnictví připravuje omezení pro festivaly i média

Plzeňský Prazdroj každým rokem sponzoruje nejrůznější kulturní akce nebo organizace – třeba Český olympijský výbor, Národní divadlo nebo Centrum Paraple. Firma přispívá ale třeba i dobrovolným hasičům nebo vesnickým fotbalovým klubům. A právě podpora kulturních akcí je pro ni důležitá.

„Nelze přesně vyčíslit, jak se nám vynaložené prostředky vrací. Na základě zkušeností jsme ale přesvědčeni, že to má význam a že příjemný zážitek z kulturní akce nebo sportovního utkání se odrazí v preferencích spotřebitelů,“ říká Roman Trzaskalík, marketingový ředitel Plzeňského prazdroje.

O tento typ propagace by ale výrobci alkoholu, ať už lihovin, nebo i piva a vína, mohli přijít. Ministerstvo zdravotnictví totiž chystá zákon, který by měl výrazně omezit reklamu na jakékoliv alkoholické nápoje. A to ve všech médiích. Hlavním důvodem je vysoká spotřeba alkoholu v Čechách.

Česko na špici

„Česká republika se pravidelně řadí na špici států s nejvyšší spotřebou alkoholu. Tristní je to, že přední příčky zaujímáme i v nejmladších věkových kategoriích.

Z mezinárodních doporučení jednoznačně vyplývá, například z iniciativy WHO, že regulace reklamy je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro řešení tohoto významného problému pro lidské zdraví,“ vysvětluje mluvčí resortu zdravotnictví Renata Povolná.

V Česku pije přes míru více než milion lidí. Na spotřebu alkoholu upozorňuje kampaň Suchej únor

Číst článek

V tuto chvíli ministerstvo zdravotnictví návrh na omezení reklamy projednává s ostatními ministerstvy, odborem protidrogové politiky Úřadu vlády a odborníky v této oblasti. Jednou z možností je, že by se reklamy na alkohol mohly vysílat pouze od 22. hodiny večerní do 6. hodiny ranní a muselo by u nich být zdravotní varování.

Omezení reklamy se kromě výrobců nelíbí třeba ani organizátorům letních festivalů. Právě pivovary nebo likérky jsou jedni z nejvýznamnějších sponzorů.

„Samozřejmě by nám to dost zkomplikovalo život, nejde totiž jen o plakáty a reklamu sponzora na akci, my dokonce po něm máme pojmenovaná i pódia a nemluvě o tom, že veškerý sortiment partnera je na festivalu dostupný a sponzor si ho sám promuje. Takže pro nás je tato složka opravdu důležitá a zásadní a myslím si, že by se to dotklo většiny festivalů, sportovních i kulturních akcí,“ říká Martina Jablanovská, produkční a PR manažerka festivalu Votvírák.

Vysoké investice

Celkem výrobci alkoholu investují podle dat Asociace komunikačních agentur každým rokem do reklam dvě miliardy korun. Podle mluvčího Asociace Marka Hlavici povede omezení reklam na alkohol pouze k tomu, že lidé budou holdovat spíše levnějšímu, neznačkovému alkoholu.

„Postihnout zákonem nějaký průmysl je vlastně to nejjednodušší. Oni sami musí vědět z výzkumů, které mají k dispozici, že reklama nemá téměř žádný vliv na to, jakým způsobem se alkohol konzumuje, kdy se začne konzumovat a v jakém množství. Každý, kdo si vzpomene, jak se dostal k alkoholu, to moc dobře ví.“

Budete mít zájem:  Hysteroskopie dělohy – co je to a co vás při ní čeká?

Změny v DPH zkomplikují barmanům markování piva. Na různé způsoby prodeje padne jiná sazba daně

Číst článek

Navrhovaný zákon se nelíbí ani Hospodářské komoře. Její zástupci připomínají, že reklama na alkohol už regulovaná je a stát by se měl zaměřit hlavně na prevenci a vymáhání už existujících pravidel – jako je například zákaz prodeje alkoholu mladistvým nebo obchod s nelegálně vyrobeným alkoholem. Ministerstvo to ale vidí jinak.

„Reklama je jedním ze zásadních faktorů přispívajících k přetrvávající vysoké toleranci české společnosti k alkoholu, posiluje jeho spotřebu a působí negativně zejména na děti a mládež.

Reklama na alkohol u nás již regulována je, nicméně velmi zanedbatelně.

Navíc kodex reklamy Rady pro reklamu, který se zavázali dobrovolně dodržovat všichni inzerenti, dodržován v praxi není,“ doplňuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Renata Povolná.

Podle posledních dat OECD je Česko čtvrté na světě ve spotřebě alkoholu. Podle něj vypije každý Čech zhruba 11 a půl litru čistého alkoholu za rok. Žebříčku vévodí Litva.

Regulace reklamy a vyšší daň by v ČR snížila pití alkoholu o 5 procent, tvrdí experti

K omezení nadměrného pití alkoholických nápojů a popíjení mladistvých by v Česku nejúčinněji vedlo regulování reklamy a zvýšení daní na alkohol.

Ukázala to studie o společenských nákladech konzumace alkoholu, kterou pro Úřad vlády vypracoval Institut pro zdravotní ekonomiku iHeta.

Nadměrné pití ČR ročně podle studie stojí asi 56,6 miliardy korun, a to za ztrátu produktivity, léčbu či kvůli kriminalitě, invaliditě a předčasným úmrtím. Odpovídá to asi 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Česko patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele. Podle poslední vládní zprávy o užívání drog denně popíjí kolem 600 000 Čechů a Češek, z nich 100 000 nadměrně.

Odborníci už dřív sledovali mimo jiné úmrtnost těch, kteří se ze závislosti na alkoholu léčili.

Zjistili, že průměrná doba dožití u nich dosahovala 57 let, popsal výzkumník Národního ústavu duševního zdraví Ladislav Csémy.

Podle studie iHeta by zvýšení daně u alkoholu o deset procent vedlo ke snížení spotřeby alkoholu o 4,4 procenta. U piva by to mohlo být o 4,6 procenta, u vína o 6,9 procenta a u tvrdého alkoholu o osm procent.

„Bylo dokázáno, že plošné zvýšení daně na alkohol má větší vliv než dílčí zavádění daně pouze na jeden typ alkoholu. V neposlední řadě zvýšení daně snižuje i míru těžkého pití alkoholu,“ uvádí studie.

Podle ní by spotřeba „těžkých pijáků“ při desetiprocentním zvednutí daně klesla o 2,8 procenta.

Podle expertů je se zvyšováním výdělků alkohol dostupnější. „Lidé berou o 40 až 50 procent víc než před deseti lety, alkohol se o tolik nezdražil,“ podotkl jeden z autorů studie Tomáš Mlčoch.

Podle studie by vhodným opatřením mohla být rostoucí sazba spotřební daně. Zvedala by se například o dvě procenta víc než ceny. Pokud by se například inflace zvýšila o procento, alkohol by zdražil o tři procenta. Takové opatření měla v minulosti Británie.

Omezení reklamy by mělo vliv hlavně na pití dětí a mladistvých. Analýzy ukázaly, že bez reklamních spotů a plakátů se první zkušenost s alkoholem posouvá do vyššího věku a mladí také pijí méně často a menší množství. Zvýšení marketingových výdajů o deset procent se odrazí v růstu spotřeby o 0,3 procenta, poukazují autoři studie.

„Vyhodnotili jsme 30 různých intervencí. Stanovili jsme si čtyři kritéria – schopnost snížit konzumaci, náklady na zavedení, jaká jsou zjištění a složitost uvedení do praxe. Zákaz či omezení reklamy je legislativně jednoduché opatření, nestojí téměř nic a přináší velké úspory,“ uvedl Mlčoch.

Výsledkem studie pro vládu je seznam deseti opatření. Po zákazu reklamy a vyššího zdanění obsahuje zvýšení kontrol řidičů, okamžité odebírání řidičských průkazů, omezení prodejní doby alkoholu či uvádění kalorické hodnoty alkoholu na etiketě.

Prosadíme snížení DPH u točeného piva, slibuje Babiš

Vláda nyní chystá strategii boje proti drogám do roku 2027. Zmiňuje v ní „modelování ekonomické a marketingové regulace“ podle míry rizikovosti, aby se snížila nabídka i poptávka a nerozšířil se černý trh. Babišova vláda v programovém prohlášení slibuje, že prosadí snížení DPH u točeného piva. Ministerstvo financí pak plánuje růst spotřební daně u lihu.

Podle bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je vláda „trošku ve schizofrenii“ a navrhované strategii chybí snaha situaci změnit a stav jen udržuje, schází cíle ke snížení nákladů na dopady pití, kouření a užívání dalších drog.

„Většina stran měla být v příloze,“ řekl Vobořil.

Loni před odchodem z postu koordinátora předložil první návrh strategie s doporučeními k výraznějšímu zdražení cigaret a alkoholu a k využití procenta z daní z alkoholických nápojů, tabákových výrobků a hazardu na prevenci a léčbu.

domácí Aktuálně.cz alkohol Daně studie

Přísnější pravidla pro reklamu na alkohol? Mezi ministerstvy panují rozpory – Zdravotnický deník

S pohledem na spotřebu alkoholu v České republice (přečtěte si více například zde a zde) chce ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve spolupráci s národní protidrogovou koordinátorkou Jarmilou Vedralovou omezit reklamu. Podle Vojtěcha je reklama všudypřítomná a alkohol je v ní „prezentován jako něco, co je dennodenní součástí našeho života a dělá lidi spokojené a šťastné“.

Zvláště negativně podle něj pak působí na děti a mladistvé. A v konzumaci alkoholu u dětí a mladistvých jsme opravdu nadprůměrní, jak ukazují i výsledky uznávané celoevropské studie ESPAD 2015 provedené mezi žáky a studenty základních a středních škol.

V roce 2015 užilo alkohol v posledních 30 dnech 68 % dotázaných (evropský průměr je 48%), 42 % z nich pije alkohol v nadměrných dávkách (oproti průměrným 35%).

Jinak je ale skutečností, že celkový objem konzumovaného alkoholu dle statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) v ČR mezi roky 2008-2017 poklesl, a to o necelých 6 % (mírně klesá spotřeba piva a lihovin, naopak stoupá víno).

Autoři letošní studie „Spotřeba alkoholu v ČR“ z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) navíc upozorňují, že statistiky o domácí spotřebě mohou být ovlivněny zahraničními turisty (mezi lety 2012-2018 došlo k nárůstu o 39% na 10,6 milionu ročně), kteří často přichází ze zemí s nadprůměrnou spotřebou alkoholu jako Německo, Spojené království, Rusko, a do domácí spotřeby se dále počítá alkohol zakoupený přeshraničními návštěvníky při cílených jednodenních návštěvách ČR, projíždějícími řidiči kamiónů či cestujícími na Letišti Václava Havla (vloni odbavilo 16,8 milionu lidí).

Reklama nemá vzbuzovat pozitivní emoce

Vojtěch chce prosadit novelizaci zákonů, které reklamu na alkohol částečně regulují již dnes. Jde o zákony o regulaci reklamy, o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

 „Chceme navrhnout, jak by to mohlo vypadat a s ostatními resorty o tom diskutovat,“ vysvětlila Zdravotnickému deníku Jarmila Vedralová. „Naším cílem není reklamu zrušit. Chceme ale omezit její agresivní podobu skrytě zaměřenou i na mladé lidi.

Reklamu, která při zobrazování alkoholického nápoje vzbuzuje pozitivní emoce, štěstí, přátelství a pohodu. Alkohol je však návyková látka, tečka,“ dodala.

Reklama na alkoholické nápoje by podle návrhu neměla zobrazovat živou bytost či používat nebo napodobovat hlas veřejně známých osob a postav z pořadů zaměřených na děti.

Neměla by využívat ani prostředky nebo akce oslovující osoby mladší 18 let, takže by například dětské turnaje neměly být sponzorovány pivovary.

Reklama by naopak měla obsahovat zřetelné varování ve smyslu, že konzumace alkoholu může poškodit zdraví, a to v rozsahu nejméně 20% reklamního sdělení.

Příslušné novely však nespadají do působnosti ministerstva zdravotnictví, ke schválení vládě by je museli předložit jejich gestoři, tj. ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo kultury. A ti jsou vzhledem k tomu, že jednání jsou opravdu v počátku, ve svých názorech opatrní.

Podle David Hluštíka z odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu je třeba pamatovat na to, že každé zpřísnění regulace reklamy má dopad na podnikatelské prostředí. „Dopady případné úpravy by tedy bylo nutné pečlivě vyhodnotit ze všech úhlů pohledu,“ řekl Zdravotnickému deníku.

Ministerstvo kultury bude ve svém postoji vycházet z úpravy dané směrnicí EU o audiovizuálních mediálních službách.

Ta sice obecně reguluje reklamu na alkohol podobně jako české zákony, nestanoví však absolutní zákaz vysílání reklamy na alkohol v určitých časech ani podrobněji nedefinuje požadavky na ztvárnění  reklamních spotů.

„Směrnice k tomuto uvádí, že naplňování obecných cílů veřejného zájmu se lépe dosáhne, pokud jsou prosazována samotnými účastníky trhu,“ uvedla Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury.

Jednoznačně se proti ministerským snahám zatím vymezilo ministerstvo zemědělství. „Současnou právní úpravu vnímáme jako dostatečnou,“ uvedl pro Zdravotnický deník tiskový mluvčí Vojtěch Bílý. A podobně jako ministerstvo kultury zdůrazňuje nástroje samoregulace jako jsou etické kodexy přijaté výrobci lihovin.

Výdaje na reklamu nemají přímý vliv na spotřebu, reklama však ovlivňuje mladé

Kritici ministerského záměru argumentují tím, že doposud nebyl dokázán vztah mezi omezením reklamy a snížením spotřeby alkoholu. Tomu se věnuje již výše zmíněná studie z dílny CETA, která poukazuje na studii provedenou v USA.

Ta zkoumala dlouhodobý vztah mezi celkovými výdaji alkoholového průmyslu na reklamu a celkovou spotřebou alkoholu v USA mezi lety 1971 a 2012. Výsledky ukázaly, že výdaje na reklamu nemají přímý vliv na celkový prodej alkoholu (výdaje se zvýšily o 400%, zatímco průměrná spotřeba se prakticky nezměnila).

Reklama na alkohol tak podle těchto výsledků ovlivňuje spíše preference spotřebitelů k různým značkám alkoholu.

Autoři z CETA dále uvádějí, že „jiné studie ale říkají, že v zemích, kde je reklama regulovaná, je spotřeba alkoholu nižší než v zemích, kde k regulaci nedochází,“ i když je nutné vzít v úvahu také společenské trendy a vzorce chování v jednotlivých zemích.

A studie zkoumající vztah reklamy a spotřeby alkoholu mezi mladistvými statistickou závislost prokázaly. „Částečná regulace reklamy tak může v některých případech přinést snížení spotřeby alkoholu mezi nezletilými,“ dochází k závěru studie CETA.

Reklama může působit především na mladistvé, kdy některé způsoby vyobrazení lidí konzumujících alkohol vzbuzují pocit jisté společenské tolerance.

S tímto závěrem se shoduje i nedávná studie institutu iHETA zaměřená na společenské náklady na konzumaci alkoholu (o studii jsme psali například zde), podle níž má reklama statisticky významný vliv na všechny aspekty konzumace alkoholu u adolescentů, zvlášť pokud jsou v nich vyobrazené portréty šťastných lidí konzumujících alkohol (např. zvýšení pravděpodobnosti začátku první konzumace o 30%, u první nadměrné konzumace alkoholu o 30 až 100%, u zvýšení míry nadměrné konzumace alkoholu o cca 100%).

Zákon nebo etický kodex?

Určitá pravidla pro reklamu si již v tuto chvíli stanovují i samotní výrobci alkoholických nápojů. Vychází přitom nejen ze zákonné regulace, ale i z Kodexu reklamy sepsaného Radou pro reklamu.

Podle výkonné ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Martiny Ferencové si výrobci uvědomují, že neodpovědná propagace alkoholických nápojů může být spíše kontraproduktivní. „Alkoholové excesy image piva poškozují a jsou pro nás nežádoucí,“ řekla Zdravotnickému deníku Ferencová.

Proto má také ČSPS svůj Etický kodex, který podrobně stanoví pravidla pro reklamu a veškerou komerční komunikaci, přičemž zvláštní pozornost věnuje konzumaci mladistvých. Například v televizi či rádiu smí inzerenti reklamu nasadit jen v kanálech a časech, kdy je dané médium sledováno minimálně ze 75% populací starší 18 let.

Budete mít zájem:  Je krize, na prázdniny nemáme, slyší doma děti častěji

„Dodržování kodexu pravidelně kontrolujeme a minimálně za posledních pět let jsme neevidovali jedinou stížnost na jeho porušení, a to ani ze strany Rady pro reklamu.“ Ferencová dále zdůrazňuje, že pivovarnický sektor je tradiční součástí české ekonomiky, který na daních odvede zhruba 30 miliard korun.

Dalších 20 miliard pivovary ročně zaplatí dodavatelům, kteří jsou z 90% z ČR. Pivo také tvoří v průměru 25% tržeb v českém pohostinství.

„Historie jasně ukazuje, že plošné restrikce mají malou účinnost a regulace reklamy by byla výstřelem zcela mimo terč,“ uvádí Ferencová. Problematická konzumace alkoholu má podle ní obvykle více příčin, které ale vždy souvisí s konkrétním jedincem.

„Stát by měl tedy především směřovat svá opatření adresně na ty, kterých se to týká. Plošná regulace reklamy pouze ekonomicky poškodí reklamní průmysl, mediální domy a omezí konkurenční prostředí ve výrobě alkoholických nápojů.“ Ferencová by také uvítala větší aktivitu státu v osvětě a prevenci.

„Vymýšlení dalších regulí nedává smysl, pokud není zajištěno důsledné dodržování těch současných,“ dodala.

O tom, že samoregulace funguje, je přesvědčen i výkonný ředitel Rady pro reklamu Ladislav Šťastný. „To dokládá i skutečnost, že se každým rokem snižuje počet stížností, v současné době to jsou jednotky za rok.

Sázel bych pro to spíše na zdravý rozum,“ řekl Zdravotnickému deníku. „Jakou podobu by pak měla reklama mít? Jejím cílem je připoutat pozornost, neměl by chybět příběh a vtip.

Může být ale třeba časově omezena,“ dodal.

Stížnosti zasílané Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (každoročně jich je přibližně dvacet) však ukazují, že někteří vnímají televizní reklamu na alkohol jako problematickou, jak Zdravotnickému deníku potvrdil ředitel Rady Ivan Krejčí. „Většina z nich souvisí s potenciálně negativním vlivem na děti.

Mnohým rodičům vadí již samotný fakt, že mezi pořady, které jsou určeny dětem, nebo na programech, které jsou jako celek na ně zacílené, bývají reklamy na alkohol zařazovány.“ Krejčí však zároveň upozorňuje, že zrovna toto není v rozporu se zákonem, tj.

pokud obchodní sdělení není zaměřeno speciálně na děti a mladistvé nebo je nezobrazuje, jak pijí alkohol.

Podle Vedralové stávající zákonná úprava a samoregulace nestačí.

„Zrovna teď v září se konal na pražském výstavišti festival, kde byl hned vedle názvu – a tedy všude na plakátech – jeden světoznámý alkoholický nápoj,“ uvádí na závěr jako příklad Vedralová.

V podrobnostech o festivalu bylo možné se dočíst, že pro děti bude připraven zábavný program a vystoupení oblíbené kapely Kašpárek v rohlíku. Děti do 120 cm měly vstup zdarma.

Helena Sedláčková

Nepít je normální. Nová kampaň upozorňuje na rizika konzumace alkoholu

Nadměrná konzumace alkoholu je u nás častá, ochota přiznat si problém je však malá. Čísla mluví jasně. Mezi dospělými spadá 900 tisíc lidí do kategorie rizikového pití, přičemž 600 tisíc z nich konzumuje alkohol denně a z toho 100 tisíc nadměrně. „Alkohol v Česku představuje určitou tradici. Kultura pití je u nás dlouhá a alkohol je dostupný.

Dokonce i studenti pravidelně do průzkumů uvádějí, že nemají problém si alkohol opatřit i bez občanky. Regulace je prakticky nulová. Alkohol je ve srovnání s vyspělými zeměmi pořád i poměrně levný. Naše země je navíc takovým alkoholovým turistickým rájem. Pít v Česku je prostě normální.

A přitom brát drogy jako normální nevnímáme, a alkohol drogou je,“ říká ministr zdravotnictví Adam VOJTĚCH s tím, že celospolečenské náklady spojené s nadměrnou konzumací alkoholických nápojů dosahují 59 miliard ročně a vybrané spotřební daně pokryjí pouze desetinu.

//„Spotřeba alkoholu v České republice je 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, a tím v Evropě zaujímáme druhé místo spolu s Francií. Reklama na alkoholické nápoje často podprahově zobrazuje alkohol jako běžný prostředek k relaxaci, uvolnění, co už neuvádí v jakékoliv podobě varování, že se jedná o produkt se závislostním potenciálem, jehož užívání má rizika.

A právě na ta chceme novou kampaní upozornit,“ uvádí Jarmila VEDRALOVÁ, národní koordinátorka pro protidrogovou politiku, jejíž odbor na Úřadu vlády je iniciátorem vzniku kampaně.

Jednotlivé spoty odkazují na tel. linku 800 350 000, což je národní linka pro odvykání, která poskytuje návaznou pomoc pro všechny, kdo mají pocit, že oni sami či jejich blízcí už začínají mít s pitím problém. „Nechceme nikomu nic zakazovat a říkat, jak má žít. Ukazujeme jen běžné okolnosti, které vedou k rizikové konzumaci alkoholu a uvádíme fakta, která nelze opomínat.

Následné chování je už ale na zodpovědnosti každého,“ doplňuje Jarmila VEDRALOVÁ. //Trojici dvouminutových spotů připravila tvůrčí producentská skupina vzdělávací tvorby a nových formátů Aleny Müllerové v režii Rozálie Kohoutové a Sofie Šustkové, a kromě Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády na kampani spolupracovalo také Ministerstvo zdravotnictví a odborníci na závislosti.

„Naše spoty jsou jakousi antireklamou. Začínají pohodově, ale postupně se v nich začíná ukazovat rub a škodlivé důsledky nadměrné konzumace alkoholu.

Nemyslím si, že lidé po zhlédnutí spotů přestanou pít alkohol, ale snad se nám alespoň částečně podaří ovlivnit přílišnou toleranci společnosti k pití. Za nejvíce problematické pak vnímám to, jak snadno a brzo se k alkoholu dostanou děti.

I tomuto tématu se věnuje jeden ze tří spotů Nepít je normální,“ říká kreativní producentka České televize Alena MÜLLEROVÁ.

„Ročně se u nás pro poruchy vyvolané alkoholem ambulantně léčí 27 tisíc osob, kvůli předávkování alkoholem nebo z jiných vnějších příčin pod vlivem alkoholu – především v důsledků nehod a sebevražd pak zemře 800 lidí.

Nebezpečí konzumace alkoholu nelze tak ignorovat. A to nevyjímaje děti, kde je průměrný věk konzumace první sklenice alkoholu u nás 12 let a mimo jiné 20 % žáků 9. tříd přiznává pravidelné pití alkoholu.

Současná důkazy o vlivu alkoholu jasně podporují konsensuální stanovisko vylučující doporučení jakéhokoli množství alkoholu pacientům a veřejnosti.

Současně je zákonnou povinností každého zdravotníka ověřit úroveň konzumace u svého pacienta a v případě vyšší spotřeby aplikovat postupy krátké intervence,“ říká prof. Michal MIOVSKÝ, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.

Kromě dospělých a nezletilých dětí je třetí ze spotů zaměřen na alkohol v těhotenství, kdy ani v tomto případě nelze hovořit o „bezpečné“ míře a jakákoliv konzumace alkoholu u těhotných žen tak může nevratně poškodit plod. „Alkohol v době těhotenství může dítěti způsobit například tzv. fetální alkoholový syndrom, který zahrnuje mimo jiné i hyperaktivitu s poruchou soustředění neboli ADHD,“ dodává Jarmila VEDRALOVÁ.

Kampaň Nepít je normální podpořila také Všeobecná zdravotní pojišťovna. Náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči David ŠMEHLÍK uvádí: „Roční náklady zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů alkoholu se v ČR pohybují ve výši 13 miliard korun.

Jen VZP za ně vydá více než 8 miliard, což považuji za alarmující. Se sdružením dětských lékařů se nyní snažíme najít úhradové mechanismy a projekty, které by měly preventovat rizikové chování u dětí, spojené se závislostí na alkoholu a jiných návykových látkách.

Jejich realizaci považuji za jednu ze svých priorit.“

Jednou z velmi úspěšných osvětových kampaní v ČR je Suchej únor. S cílem navzájem se podpořit v osvětových a informačních aktivitách směrem k veřejnosti o škodlivosti a rizikovosti pití alkoholu, podepsali zástupci Úřadu vlády a Ministerstva zdravotnictví memorandum o spolupráci s organizátory kampaně Suchej únor.

Organizátoři poukazují na to, že Češi patří v pití alkoholu ke světovým rekordmanům a nadměrná konzumace ohrožuje jejich zdraví i kvalitu života.

“Suchej únor nabízí prožitek, který dokáže změnit zaběhlé návyky. Více než polovině účastníku navíc střízlivost natolik zachutná, že svoje pití výrazně omezují i po únoru. V roce 2019 se do kampaně zapojilo asi 6 % dospělé populace.

Ruku v ruce s úspěchem ale cítíme také rostoucí zodpovědnost, a proto se spojujeme s partnery, kteří hrají na poli prevence a osvěty klíčovou roli.

Podpis memoranda o spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Úřadem vlády vnímáme jako velmi důležitý krok pro další rozvoj a šíření kampaně Suchej únor,” komentuje spolupráci Josef PETR, ředitel Ligy otevřených mužů, neziskové organizace, která Suchej únor organizuje.

Regulace reklamy na alkohol

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR aktuálně usiluje o to, aby došlo k posílení regulace reklamy na alkoholické nápoje, neboť ta je jedním ze zásadních faktorů přispívajících k přetrvávající vysoké toleranci české společnosti k alkoholu, posiluje jeho spotřebu a působí negativně zejména na děti a mládež. 

„Jsem rozhodně pro přísnější regulaci reklamy na alkohol. Na rozdíl od reklam na cigarety, které jsou v zásadě zakázány, se ty na alkohol objevují všude.

Alkohol je v nich prezentován jako něco, co je dennodenní součástí našeho života a dělá lidi spokojené a šťastné. Přitom v reálu je to přesně naopak.

Alkohol způsobuje těžkou závislost, rozvrat rodin a další neštěstí,“ říká ministr zdravotnictví Adam VOJTĚCH. 

Česká republika se pravidelně v mezinárodních srovnáních řadí obvykle na špici států s největší spotřebou alkoholu.

Tristní je, že neblahé přední příčky v užívání alkoholu na mezinárodní úrovni zaujímáme i v nejmladších věkových kategoriích. Z mezinárodních doporučení (např.

iniciativy WHO SAFER) jednoznačně vyplývá, že dostatečná regulace reklamy je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro řešení tohoto významného problému veřejného zdraví.

V připravovaném návrhu na regulaci reklamy je například ustanoveno, že reklama na alkoholické nápoje nesmí zobrazovat živou bytost, nebo jakékoli její zpodobnění či používat nebo napodobovat hlas veřejně známých osob nebo postav z filmů či pořadů zaměřených na děti.

Reklama by dále neměla využívat prostředky nebo akce, které osoby mladší 18 let oslovují, nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů anebo záporně hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost v pití alkoholických nápojů, neměla by vytvářet dojem, že užívání alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu.

„Je důležité, aby reklama nevzbuzovala dojem, že alkohol má povzbuzující nebo uklidňující účinek a je prostředkem řešení osobních problémů.

Reklama v současnosti vytváří dojem, že užívání alkoholických nápojů je běžnou součástí života a má pozitivní účinek, i kvůli tomu chceme reklamní sdělení regulovat,“ dodává ministr zdravotnictví Adam VOJTĚCH s tím, že by reklama na alkoholické nápoje podle návrhu měla také obsahovat zřetelné varování ve smyslu „Konzumace alkoholu může poškodit vaše zdraví!“, a to v rozsahu nejméně 20 % reklamního sdělení.

Všechny 3 minipořady Nepít je normální najdete na www.nepitjenormalni.cz, nebo přímo na https://www.ceskatelevize.cz/porady/12803975805-nepit-je-normalni/dily/. #nepitjenormalni

Další informace

Informace podává MgA. Renata POVOLNÁ,  vedoucí tiskového oddělení Ministerstvo zdravotnictví České republiky. GSM: +420 728 302 397,  telefon: +420 224 972 688,  e-mail: [email protected] www.mzcr.cz

Kampaň Nepít je normální byla připravena ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky – národní protidrogovou koordinátorkou Jarmilou Vedralovou, a odborem protidrogové politiky. Tisková zpráva s fotografiemi je dostupná na stránce rvkpp.vlada.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector