Astmatik v době koronaviru: je více ohrožen?

Astmatik v době koronaviru: je více ohrožen?

KoronavirusLifestyle / Zdraví

Pro některé lidi je období, kdy se po zimě probouzí příroda k životu, utrpením. Ilustrační foto: Pixmac

Astmatik v době koronaviru: je více ohrožen? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz

Astma je závažné chronické onemocnění, které postihuje dýchací cesty. Současná pandemie onemocnění covid-19 však nepředstavuje pro naprostou většinu astmatiků výrazně vyšší riziko ve srovnání s běžnou populací. Zásadní ovšem je, aby měli astmatici své onemocnění pod kontrolou a dodržovali léčbu.   

I když je astma chronickou respirační nemocí a má tedy potenciál zhoršit průběh koronavirového zápalu plic, platí, že pokud je astma pod kvalitní kontrolou, jsou normální funkce plic a pacient je dlouhodobě bez stavů zhoršení a akutních záchvatů, není riziko závažného průběhu koronavirové plicní infekce zásadně vyšší než pro jedince, kteří astmatem netrpí.

„Podmínkou je, aby astmatici dodržovali předepsaný léčebný režim, předepsané dávky léků a samozřejmě i preventivní ochranná opatření, jakými je nošení ochranných pomůcek, desinfekce rukou a povrchů, významné omezení kontaktu s jinými lidmi. Správné dodržování obecně vyhlášených ochranných postupů by mělo být dostatečné,“ říká profesor Petr Pohunek, ředitel České iniciativy pro astma.

Konzultace s odborníkem v současné situaci

Pokud by astma nebylo zcela stabilní či byly již před epidemií častější příznaky, je třeba stav konzultovat telefonicky s ošetřujícím odborníkem, probrat současnou léčbu a způsob jejího podávání, především inhalační techniku. Dobrým pomocníkem jsou pro tyto případy videohovory, kdy může lékař podávání léků i objektivně vidět a zhodnotit.

Po domluvě s ošetřujícím lékařem je vhodné aktuálně odložit pravidelné preventivní kontroly. V souladu s potřebou dodržování léčby by měli astmatici myslet na zajištění dostatku léků, nejlépe formou e-receptu.

Základem léčby astmatu jsou v dnešní době léky, které dokážou účinně tlumit zánětlivé změny v průduškách. Nejvíce se dnes užívají kortikoidní hormony, především v inhalační formě.

V poslední době bylo možné narazit na informaci, že podávání kortikosteroidů může průběh nemoci covid-19 zhoršit. „To by s určitou pravděpodobností mohlo nastat při podávání celkových kortikosteroidů v době rozvíjející se koronavirové pneumonie.

Pokud je již pacient užívá, pro těžší stupeň astmatu, nesmějí se náhle vysadit, protože by mohlo dojít k závažným komplikacím. Nově nasazovat jen kvůli koronaviru se určitě nemají. Vše je třeba řádně konzultovat s lékařem a nepodnikat bez porady žádné kroky.

V žádném případě se však tato rizika netýkají kortikosteroidů v inhalační podobě, a to ani při vyšších dávkách, má-li je nemocný předepsány,“ vysvětluje profesor Pohunek.

Ani ostatní protiastmatické léky průběh nemoci covid-19 nezhoršují. „Platí, že léky se mají podávat dále tak, jak byly předepsány, důsledně, dobrou technikou. Vysazování léků z obav oslabení imunity a zhoršení průběhu covid-19 není namístě a může vést k zásadním komplikacím,“ varuje Pohunek.

Projevy sezónní alergie se neshodují s příznaky onemocnění covid-19

Pylová sezóna je v plném proudu a alergiky trápí každoroční obvyklé potíže. Mnozí mohou zaměnit příznaky alergií za symptomy koronavirového onemocnění, projevy alergie se však od projevů onemocnění covid-19 liší.

Nový koronavirus SARS-CoV-2, způsobující těžkou infekci dýchacích cest, se projevuje nejčastěji horečkou, kašlem či dušností. Sezónní alergie se od virových onemocnění liší. S vyšší teplotou a výraznějšími celkovými projevy spojena nebývá. Jsou pro ni naopak typické rýma, ucpaný nos a kýchání.

Astmatik v době koronaviru: je více ohrožen?

Autor: Jan Puci

Sdílet na FB

Na astma umírají v Česku desítky lidí ročně. Záchvaty mají jasné znaky

„Bylo mi teprve 13, když jsem v roce 1981 poprvé prožila astmatický záchvat. Jediné, co jsem tehdy o astmatu věděla, bylo to, že na něj moje teta zemřela v 50 letech o tři roky dříve.

Stalo se to uprostřed noci. Probudila jsem se a nemohla jsem dýchat a začala panikařit.

Moje matka viděla, že nemůžu dýchat, a hned mě vzala na pohotovost,“ popisuje 53letá Jaroslava, která onemocněla už jako dítě.

Přečíst článek ›

„Tehdy jsme bydleli kousek od nemocnice, což byla v tomto případě obrovská výhoda. Lékař tehdy prohlásil, že je to astma, a dal mi injekci, což mi pomohlo, zároveň jsem dostala nějaké léky, už si ani nepamatuju, co to bylo, ale vím, že když bylo nejhůř, pomáhaly mi,“ dodává. 

Jaroslava měla astmatické záchvaty, které trvaly i tři dny. „Bylo to hrozné, nemohla jsem dýchat a styděla jsem se za to. Když jsem šla do kopce, nemohla jsem mluvit a moji kamarádi to zpočátku vůbec nechápali, tak jsem se jich dokonce stranila a často radši seděla doma, abych se vůbec nezadýchala,“ vzpomíná Jaroslava. 

* U dětí a dospívajících se výskyt pohybuje kolem 10–12 %.* Nemocných v Česku může být až 900 000 lidí.* Astmatem celosvětově trpí až 300 milionů nemocných.* Jde o jednu z nejčastějších chronických nemocí vůbec.

* Astmatem v dospělém životě trpí více ženy.

Slabé záchvaty měla i v noci, když spala v jedné místnosti se svými sestrami. „Sestry byly naštvané, že pořád sípu a ony se nevyspí. Myslely si, že to dokážu zastavit, vůbec mi nechtěly rozumět,“ vysvětluje.

Později se Jaroslava vdala a narodily se jí tři děti. „Když jsem měla opravdu dlouhý útok, musel si můj manžel vzít volno a někdy bylo pro mě těžké vzít děti do školy. Před několika lety jsem si poprvé uvědomila, že mě astma mohlo zabít, když jsem se zhroutila na ulici,“ vrací se k děsivému okamžiku. 

Přečíst článek ›

„Bylo to v parném létě, už od rána se mi hůř dýchalo a bohužel jsem při pauze na oběd zkolabovala, jelikož jsem si zapomněla inhalátor doma.

Tohle vím už jen z vyprávění, ale před hospodou, kam jsem chtěla na oběd jít, stálo pár mladých mužů, kteří pili pivo a křičeli, že jsem opilá.

Naštěstí mě majitel hospody přenesl dovnitř na chladnou podlahu, a když nenahmatal pulz, poskytl mi první pomoc, než pro mě přijela sanitka,“ pokračuje.

Astma bohužel zůstalo v rodině Jaroslavy – jeji syn začal mít problémy, když mu byly dva roky, a dceři ho diagnostikovali ve třinácti letech. „Jsem vděčná za to, že já i moje děti máme fungující léčbu. Každý den užívám preventivní inhalační kortikosteroidy a musím zaklepat, že už jsem delší dobu žádný záchvat neměla,“ uzavírá Jaroslava. 

Názor odborníka: Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc. (Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol)Průduškové astma je nejčastější chronickou nemocí dětského věku. Astma se typicky projevuje suchým kašlem v noci nebo po tělesné zátěži, případně kašlem přetrvávajícím déle i po odeznění respirační infekce.

Hlavními příznaky jsou ale dechové potíže nebo dokonce pískoty při dýchání vyskytující se především mimo akutní respirační infekce. Vzniká na podkladě genetické dispozice ve spojení s řadou dalších faktorů, především s alergickou přecitlivělostí. Význam mohou mít také virové infekce.

Mnozí nemocní ale svou nemoc nemají řádně sledovanou a léčenou a mohou tak nejen mít zbytečné potíže a omezení, ale mohou být i ohroženi těžkým záchvatem dušnosti. V České republice stále ještě na astma zbytečně umírá několik desítek lidí ročně.

Zatímco u dětí úmrtnost prakticky vymizela, u dospělých byl v posledních několika letech zaznamenán zřetelný vzestup. To může souviset s podceňováním potřeby preventivní léčby.

Přitom současná preventivní léčba astmatu je vysoce účinná a bezpečná a pro nemocného nepředstavuje ani žádné významné omezení.

Je podávána především inhalačně a její aplikace zabere obvykle asi 1 minutu jednou nebo dvakrát denně. Vysazení nebo snížení dávky léků bez konzultace s lékařem může být nebezpečné.

To se obvykle neprojeví hned, ale s odstupem několika týdnů až měsíců může dojít k rozvoji i těžkého stavu.

Co byste měli vědět o astmatu? 

Přestože astma může vzniknout v každém věku, většina případů začíná již ve věku předškolním a školním. Zvýšené riziko vzniku nemoci hrozí dětem v rodinách, v nichž už se astma a jiná alergická onemocnění vyskytly dříve, například ve formě alergické rýmy nebo ekzému. 

Přečíst článek ›

Příčinami vzniku mohou být genetická dispozice, znečištěné ovzduší, znečištěné vnitřní prostředí budov, pasivní i aktivní kuřáctví, nedostatečné větrání. Riziko vzniku astmatu zvyšuje také pobyt ve vlhkém prostředí s výskytem plísní. Důležité tak je co nejčastěji větrat, aby se v místnosti vyměnil zatuchlý vzduch.

Jak se pozná astmatický záchvat? Mezi základní znaky patří zkrácený dech, sípavé zvuky při výdechu, zmodralé rty a konečky prstů. Mezi nejčastější příznaky astmatu patří kašel, dušnost, sípání, tlak na hrudi, rozšíření nosních dírek, hluboký nádech a prodloužený výdech, úzkost. Neléčené nebo špatně léčené astma může být velmi omezující a může i ohrozit na životě.

Budete mít zájem:  Slazení při diabetu? Možné to je

Astma a koronavirus Virus, který útočí na dýchací systém, může vyvolat obavy u astmatiků. Podle Světové zdravotnické organizace WHO by měli být v současné době opatrnější.

Zároveň se však podle odborníků zatím nezdá, že by samotné astma mělo znamenat vyšší pravděpodobnost nakažení COVID-19 než u chřipky či jiné infekční choroby.

Přesto však dodržujte základní doporučení:* Užívejte pravidelně léky a inhalátory, které máte předepsané od lékaře, a ujistěte se, že jich máte dostatek.* Vyhýbejte se sociálním kontaktům a pravidelně si myjte ruce.

* Každý den čistěte povrchy, kterých se často dotýkáte, jako jsou stoly, kliky, vypínače, telefony, klávesnice, toalety nebo dřezy, abyste se ochránili před COVID-19.* Vyhněte se látkám či prostředkům, které mohou způsobit astmatický záchvat.

* Pravidelně větrejte.

Recept pro zdraví: Česnečka proti virům      

Ingredience: 200 g brambor, 2 lžíce sádla, 12 stroužků česneku, 1 petržel, 1/4 celeru, 2 cibule, 2 lžičky sušené majoránky, 750 ml vody nebo vývaru, chlebové kostičky, máslo

Postup: Brambory oloupejte a nakrájejte na kostičky. Cibuli nakrájejte najemno a česnek krájejte na plátky nebo jej prolisujte. V hrnci rozehřejte sádlo, na kterém osmahnete cibuli, přidejte osm stroužků česneku a orestujte, ať pustí svou chuť. Poté zalijte horkou vodou nebo vývarem, přidejte brambory.

Polévku osolte, opepřete a vařte, dokud nebudou brambory měkké. Mezitím si na pánvičce opečte nakrájené kostičky chleba. Poslední čtyři stroužky česneku prolisujte na závěr do hotové polévky a přidejte sušenou majoránku. Podávejte s chlebovými kostičkami.

Ohroženi karanténou i koronavirem. Komu může izolace ublížit

Problémy dnes mají hlavně lidé s depresemi, astmatem nebo rodiče handicapovaných dětí. Ilustrační snímek

Ačkoliv se Česko nejtvrdšími způsoby snaží omezit rozšíření koronaviru, existují skupiny, kterým může karanténa ublížit víc než sama nemoc. Je proto důležité vyhodnocovat ji individuálně, a k ostatním přistupovat tolerantně.

Téměř úplná izolace a povinné nošení roušek na ulici – vláda v opatřeních proti epidemii koronaviru dál přitvrzuje. Ačkoliv ta pomáhají snižovat rychlost nákazy nemoci, přísný režim má i svoji stinnou stránku. Pro celou řadu lidí se zdravotními problémy je totiž jeho dodržování na hraně nemožného.

„Bavíme se třeba o lidech, již jsou mladí, somaticky v dobré kondici, samotnou nákazu by zvládli fyzicky zřejmě dobře, ale mají psychické potíže, které mohou současná opatření prohlubovat,“ říká klinický psycholog a psychoterapeut Adam Suchý.

Jde ale i o astmatiky, o rodiče dětí s poruchou autistického spektra anebo další pacienty. Lidé z ohrožených skupin totiž vedle koronaviru ohrožuje i karanténa – čerstvý vzduch a pohyb je pro ně životně důležitý, roušku ale zvládnou nosit jen výjimečně.

Je proto důležité nerezignovat ani na používání selského rozumu. „Sundání roušky automaticky neznamená nakažení všech v okruhu kilometru ani revoltu vůči přijatým opatřením,“ apeluje Suchý i na toleranci ostatních.

Astmatici a lidé s respiračními syndromy patří mezi hlavní rizikové skupiny nemoci nového druhu koronaviru. I ten totiž napadá dýchací cesty.

Procházky v parcích, byť téměř bez lidí, ale tito postižení i přes jejich zdravotní přínos už dnes důkladně zvažují. Bojí se útoků, kterým kvůli nové povinnosti nošení roušek čelí někteří lidé v ulicích.

„Pro lidi, kteří již mají nějaké respirační onemocnění, může být velmi obtížné dýchat přes odpor roušky a mohou potřebovat pauzu, aby se volně nadechli čerstvého vzduchu,“ vysvětluje psycholog.

I proto by každý měl vyhodnotit, kam se vydá. A pokud to jde, nařízení upřednostnit. „Moje dcera sice má respirátor, ale ven ji nebereme. I v lékárně nám doporučili, abychom byli raději doma,“ popisuje jeden z rodičů na sociálních sítích.

V souvislosti s rozšířením koronaviru na českém území vydali psychologové seznam doporučení pro lékaře i širokou veřejnost.

Autory jsou olomoucký klinický psycholog PhDr. Adam Suchý a přednosta Ústavu psychoterapie a psychosomatiky v Brně, doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D.

Doporučení naleznete na hlavní straně webu Asociace klinických psychologů ČR.

Problémy při zavádění nových opatření mají ale všechny děti bez rozdílu. Mnoho rodičů hlavně nejmladších dětí se totiž potýká s tím, že je k nošení roušky nepřesvědčí.

Chat: Martina Vašáková — Linka 1212 — Česká televize

Sandra Novakova: „Partner (55let) ma 4. stadium rakoviny plic,diagnostikovan loni v cervenci po operaci patere (nasla se metastaze). Máme 2.5 lete dite. Je již půl roku na biologicke lecbe (Alecensa). Od dětství astma, silný alergik na brizu a pyl. Nemuze spat..

Bere ventolin a uziva nosní spreje jako je olynth a stop ryma. Objednan na alergologii je uz dlouho, ale az na červen.

Je možné v jeho případě vyhledat lékaře drive? Koho a kde byste doporučila? A co byste mu doporucila kromě klasických rad ohledně hygieny a ochrany respiratorem? Děkuji.“

Martina Vašáková: „Dobrý den, Váš muž je určitě se svým nádorovým onemocněním sledován u plicního lékaře- pneumoonkologa.

Nechť se mu se svými obtížemi svěří, věřím, že plicní lékař mu rád poradí, předepisovat přípravky do nosu na léčbu alergie mohou i plicní lékaři. Alergologické vyšetření zde není zásadní.

Stran obecných rad- vyvarovat se styku s větším počtem lidí, při návštěvě lékaře používat roušku nebo respirátor Při alergické rýmě pomůže i výplach solným roztokem tzv nosní konvičkou- mají volně v lékárně“

Mirka: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda pacient ( 54 let) s autoimunitním onemocněním štítné žlázy, nyní bez léků s normální funkcí štítní žlázy patří do rizikové skupiny, pracuji v MŠ.“

Martina Vašáková: „Dobrý den, předpokládám, že Váš partner má autoimunní onemocnění štítnice léčeno- zřejmě bere Euthyrox nebo Letrox. Pokud nebere celkové kortikoidy nepatří do rizikové skupiny, pokud není obézní.“

Věra: „Dobrý večer paní profesorko, děkuji za to, že jste se zmínila v tomto právě ukončeném pořadu o astmatu při koronaviru. Je mi 55 A od mala mám diagnostikovanou chronickou bronchitidu a astma. Mimo jiné jsem alergická na cigaret kouř .

Mívám o dost těžší a delší průběh chřipky a jiných onemocnění. Koronaviru se bojim tak, že od 24.2.

, kdy jsem prodělala nějaké údajně virové onemocnění( odvezli mne 155 na chirurgii a poté na infekční do TN), při němž jsem zvracela a měla teplotu a další dny prospala a zhubla do týdne 5 kg , se velmi obàvám ( bylo to opravdu strašné), koronaviru a do nyní nevychàzím.

Na infekčnim jsem dostala kapačku a táno mě poslali domů. Bylo mi divně další celý týden. Byla jsem přesvědčena, že je to horši průběh salmonely nebo compalobakter. Ale nic mi nenašli. Žiji sama, a je pro mne situace složitá.

Zajímalo by mne, zda jsem v rizikové skupině a jeli to pro mne opravdu tak nebezpečné jako např. Vámi zmiňované obézní muže, či jiné rizikové skupiny. Beru různé doplňky- betaglucan, vitamin C, carnosin,, ale ráda bych od vás slyšela názor, doporučení, neboť se možná trápím zbytečně a na místo toho bych mohla raděj pro své zdraví udělat víc. Moc Vám předem děkuji. Věra“

Martina Vašáková: „Dobrý den, pokud máte astma a neberete celkové kortikoidy v tabletách trvale nebo nechodíte často na kapačky s kortikoidy a nemáte nyní na inhalačních lécích dechové obtíže, nemáte vyšší riziko. Důležité je zbytečně se nestresovat, chodit na vycházky, zabavit se věcmi, co máte ráda“

Katka: „Tatínek má vysoký tlak, defibrilátor, CHOPN, pod kontrolou, jinak dobrá kondice, cvičí, jezdí na kole. Je možné/vhodné setkání ve venkovním prostoru samozřejmě s rouškami, s odstupem? Nedovedeme si představit, že se budeme měsíce stýkat jen po telefonu. Děkuji mnohokrát za odpověď.“

Martina Vašáková: „Dobrý den, souhlasím s Vámi, tatínek, i když patří do rizikové skupiny, by asi také uvítal, pokud by Vás viděl osobně. Pokud nebudete mít žádné respirační příznaky nebo teplotu, můžete se s ním setkat. Osobní kontakt je velmi důležitý a citová deprivace a stres z toho vyplývající může napáchat škody i na imunitním systému. Já sama svého tatínka pravidelně navštěvuji“

Andrea Hradecká: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda pacient s prodělanou sarkoidosou, nyní již několik let bez obtíží, patří do rizikové skupiny. Děkuji za odpověď.“

Martina Vašáková: „Dobrý den, sarkoidóza, bez nutnosti léčby celkovými kortikoidy a/nebo jinými léky potlačujícími imunitu není pravděpodobně rizikem pro horší průběh COVID-19. Zatím jsme zde neměli žádného z našich pacientů se sarkoidózou s nemocí COVID-19“

Budete mít zájem:  Emfyzém plic (rozedma plic) – příčiny, příznaky a léčba

Katka: „Dobrý den, dcerka 12 let, brala léta na astma Seretide (min. dávku), loni pro dobré výsledky spirometrie vysazen, nasazujeme jen při infekcím dých. cest. Je alergička, nyní pylová alergie – rýma, bez kontroly od podzimu, nyní nechceme jet zbytečně do Prahy, kde máme lékařku (z důvodu koronaviru). Máme raději nasadit lék (prevence). Děkuji.“

Martina Vašáková: „Dobrý den, pokud dcerka nemá žádné příznaky astmatu, pak bych se do nasazení Seretide nenutila. Předpokládám, že léky na alergickou rýmu má, pokud ne, lékařka Vám je může poslat e-receptem formou SMS“

Večeřová: „Dobrý večer paní Vašáková, při vší úctě k vám, nepochopila jsem vaší dnešní myšlenku „Jen blbec chodí do práce, která ho nebaví”. Opravdu je vhodné tato moudra pronášet, v této pro mnoho lidí nejisté době, ve veřejnoprávním pořadu? To je v naší, říkáme vyspělé společnosti, něco opravdu špatně. Naštěstí máme po 22 hodině.“

Martina Vašáková: „Dobrý den, omlouvám se, jestli jsem tím někoho (Vás) pobouřila, použila jsem to jako „citát“.

Pro vysvětlení citátu: práce je nedílnou součástí našeho života, pokud člověk dlouhodobě dělá něco, co jej netěší, nebo přímo trápí, pak může mít z toho psychické i fyzické problémy a snáze onemocní.

Pomáhá to, zejména když si ve Vámi citované vyspělé společnosti, v době, kdy většina lidí je někde zavřena a bojí se s rouškou na obličeji, musíte každý den v 5 ráno zdůvodňovat, proč jít opět nasazovat své zdraví a život.

Pak si říkáte, ano jsem lékař, tak musím, ale ať je to jak chce, tak svou práci mám rád, tak tam jdu protože chci a těší mě to ( a pak si říkám krátký citát : „jen blbec chodí do práce, která jej netěší“ a já nechci být blbcem). Toť pro vysvětlení mého krátkého jadrného citátu.“

Marek: „Děti astmat co máte ráda cukroví druh a sladkosti a jídlo čokoládu máte děti“

Martina Vašáková: „Dobrý den ano mám děti, malé i velké, mám ráda čokoládu a zmrzlinu, dávám si jí občas :-)“

Kateřina: „Dobrý den paní primářko,
prosím o radu na koho bych se mohla obrátit. Je mi 43 let a díky přibývajícím potížím jsem se rozhodla začátkem roku skončit s kouřením. Jenže do toho přišel Covid-19 a bojím se jít k lékaři na hlubší vyšetření.

Loni v říjnu jsem na vlastní žádost absolvolala u našeho plicního primáře spirometrii a rtg plic s výsledkem „v pořádku“, ale cítím se stále hůř a mám silné bolesti zad, které zasahují až do přední části krku. Samozřejmě mne v souvislosti s tím napadají ty nejhorší myšlenky.

Ráda bych absolvovala vyšetření plic a současně i krku, abych věděla, na čem jsem. Zároveň však nechci jít ani ke svému praktickému lékaři ani znovu do místní nemocnice, jelikož tam pracují mí rodiče a je to pro mne velkou překážkou.

Lze se objednat na vyšetření jinam? Na koho se případně mohu obrátit?
Předem děkuji za radu.
Samoživitelka a maminka dvou malých dětí“

Martina Vašáková: „Dobrý den,
pokud máte obtíže, jděte ke svému lékaři, musí zachovávat tajemství a neříkat to nikomu, ani Vašim rodičům.

To, že nyní jedna z infekcí, která nás trápí, je COVID, neznamená, že bychom měli zanedbat ostatní nemoci.

jak jsem říkala, mám větší obavy z toho, kolik libí zbytečně zemře na neCOVID diagnózy, jen ze strachu jít k lékaři, nebo z důvodu, že sám lékař má strach a neordinuje a nebo nemocnice většinu provozu vyhradila COVID“

Andrea: „Dobrý den, Trpím chrinickou bronchitidou a genetické vyšetření ukázalo mutaci genu – NBS. Má toto negativní vliv na event. průběh při onemocnění covid? Alergie na laktózu může mít vliv ? Existuje doporučení na podporu imunity při těchto ukazatelích? Moc děkuji“

Martina Vašáková: „Dobrý den, nepíšete, zda kouříte. Kouření, zvláště, máte-li už plicní symtomy(zřejmě máte CHOPN?) rizikem pro COVID je Alergie či intolerance laktózy by vadit neměla“

Mirka Tegiová: „Mám autoimunitní onemocnění štítné žlázy, s normální funkcí, léky neberu, pracuji v MŠ. Patřím do rizikové skupiny, je mi 54 let? Mohu něco dělat pro posílení imunity nebo nezasahovat do imunitního systému? Děkuji“

Martina Vašáková: „Dobrý den, určitě nejste v rizikové skupině. Do imunitního systému nezasahujte, nestresujte se, žijte pokud možno zdravě, jak doba a opatření dovolí“

Stella: „Dobry den, je mi 50, beru leky na tlak konkretne Lozap 50, Oestrogel po celkove hysterektomii a nemam nosni ani krcni mandle, srdecni selest od 3 let bez lecby a BMI 27. Pracovnimu stresu nevyhnu, ale jsem na nej zvykla. Nekourim. Jsem rizikova skupina? Ktery faktor z uvedenych je nejvic rizikovy?“

  • Martina Vašáková: „Dobrý den, i když máte výše uvedené diagnózy, jste nekuřačka, tak nepatříte do rizikové skupina. Nicméně, poctivé je říci, že ještě zcela nevíme, jaké jsou všechny rizikové faktory, zřejmě zde bude hrát roli i genetika imunitní odpovědi, takže někdy mohou onemocnění i osoby, které jsou zdravé a nejsou staré, záleží zřejmě také na virové náloži“
  • Jana: „Dobrý den paní doktorko, Je vhodnè užití azytromycinu antibiotik při současné nemoci covid a zánětu průdušek? Děkuji“
  • Martina Vašáková: „Dobrý den, azithromycin je vhodným antibiotikem na zánět průdušek, dlužno ale poznamenat, že COVID neléčí, jen může modulovat imunitní odpověď na coronavirus“
  • Lukáš Novák: „Jsem více ohrožen koronavirem, pokud se léčím dlouhodobě se sarkoidozou plic ?“
  • Martina Vašáková: „Nikoliv, nejsou pro to prozatím žádné důkazy“
  • ANTI: „Co Covid-19 a kuřáci hašiše?“
  • Martina Vašáková: „Kouření čehokoliv způsobuje poškození plic a kuřáci obecně mají vyšší náchylnost ke všem plicním infekcím, kromě toho že si ničí plíce a způsobují rozedmu, fibrózu a samozřejmě rakovinu“

Iveta: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda když manžel trpí nespecifickým chronickým onemocněním je vždy pravidlem, že kdyby náhodou chytil vir Covidu či chřipky, bude mít toto onemocnění u něho horší či těžký průběh? Manžel je nekuřák a v minulém roce v listopadu mu byl zjištěn po nějaké viroze pravděpodobně (dle rentgenu) oboustranný zápal plic, poté na CT bylo zjištěno jizvení plic s fibrotizací. Dnes je na kortikoidech a nikdo neví, proč se to u něho stalo. Podstoupil bronchoskopii, laváž i biopsii plic a nikdo nepřišel na příčinu. Moc děkuji.“

Martina Vašáková: „Nález Vašeho muže jsem neviděla, má zřejmě nějaké intersticiální plicní onemocní s fibrózou, věřím, že byl přešetřen, zda nemá idiopatickou plicní fibrózu, pak by měl jinou léčbu než kortikoidy. Má vyšší riziko stran své plicní nemoci (může se zhoršit při COVID a exacerbovat) a hlavně stran užívání kortikoidů“

ANTI: „A co COVID-19 a kuřáci, kteří jsou ještě horší než kuřáci tabáku – tedy kuřáci marihuany?“

Martina Vašáková: „Kuřáci marihuany nejsou horší než kuřáci tabáku, tedy alespoň ze strany plicního zdraví. Kouříte-li, musíte si být vědomi, že podstupujete vědomě vysoké riziko plicních infekcí, rakoviny plic, chronické obstrukční plicní nemoci, rozedmy, plicní fibrózy, nádorů ostatních lokalizací…. Zemřete v průměru o 15 let dříve než byste museli“

SK: „Jako předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti apelujete na kuřáky, že právě nyní je vhodný čas cigaretu či doutník odložit – to je jistě správné – tento apel, ale kolik kuřáků vás poslechne?“

Martina Vašáková: „Děkuji za tuto otázku. Ano apelujeme, kouření je velký zabiják, který je bohužel stále společností dosti tolerován. My se snažíme kuřáky poučit, vzdělat a pomoci jim při odvykání.

Nyní mají prostor zamyslet se, zda jim za to kouření stojí, zda unesou větší strach z COVID, zamyslet se nad tím, zda chtějí zemřít na rakovinu nebo se udusit při CHOPN.

Zpětnou vazbu, kolik našich spoluobčanů výzvu přijalo, zatím nemáme“

SK: „Co alkoholici a Covid-19?“

Martina Vašáková: „Alkohol snižuje imunitní odpověď, krom toho, že způsobuje závažné nemoci jater, mozku, nervové soustavy a metabolismu. Důkazy nejsou, ale předpokládám, že i pro COVID by alkoholismus mohl být vyšším rizikem“

Iveta: „Ještě k tomu mému níže položenému dotazu ohledně onemocnění mého manžela. Ve zprávě z biopsie má v dg. J849 Intersticiální plicní nemoc NS, Resumé Bilaterál. plic.

Budete mít zájem:  Na podporu imunity platí betaglukany: Kde je najít?

postižení, není IPF, není indikace k antifibrotické th. Bral ze začátku Prednison 2 -1 – 0, nyní 1 ráno a má mít kontrolní vyšetření na průběh. Bohužel nikdo není moc sdílný k tomuto problému.

Nemáme se už kde zeptat. Moc Vám děkuji za Vaši radu a pomoc.“

  1. Martina Vašáková: „měli byste dostat alespoň rámcovou odpověď, co Vašemu muži je, jsou samozřejmě situace, kdy se to určit přesně nedá, ale ve většině případů interstitiálních plicních procesů to lze. Předpokládám, že chodí do některého z center intersticiálních plicních procesů, jejich lékaři by měli být dostupní pro dotazy i nyní“
  2. Andrea Hradecká: „Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda vyléčená sarkoidosa patří mezi růžové faktory. Děkuji“
  3. Martina Vašáková: „Vyléčená sarkoidóza mezi rizikové faktory COVID nepatří“

Trvá dlouho, než se po nakažení koronavirus projeví. Může u nás zdomácnět jako chřipka, říká Maďar

„Zatím je známo, že se z koronaviru vyléčilo 45 110 osob, a pokud předtím neměly žádnou nemoc nebo jinak křehké zdraví, daří se jim, pokud vím, dobře. Většina nakažených, kteří jsou ve statistikách mimo samotnou Čínu, mají mírnější průběh nemoci,“ napsal na dotazy čtenářů lékař Rastislav Maďar.

Zatím se podle Maďara zdá, že lidé, kteří se vyléčili z nakažení koronavirem, získávají imunitu. „Úplnou jistotu mít nemůžeme, ale do budoucna by se lidstvu dobrá postinfekční imunita při kontrole této nemoci dost hodila,“ dodal. 

Vir by však podle Maďara mohl v Evropě zdomácnět.

„Ta nákaza nás jako celou populaci neohrozí, tedy pokud nějak dramaticky nezmutuje, ale to teď není pravděpodobné, dokonce může časem u nás i zdomácnět s určitým sezonním výskytem, jako má např. chřipka,“ odpověděl čtenářům.

V takovém případě by podle něj lidem s křehčím zdravím pomohla vakcína. Na chřipku letos v Česku podle Maďara umřelo několik desítek lidí a je možné, že koronavirus více obětí mít nebude.

Riziko nakažení koronavirem v Česku je podle něj nízké. Z preventivních důvodů by například pražskou MHD neměli jezdit starší lidé a lidé s podlomeným zdravím.

Maďar popsal průběh onemocnění koronavirem jako onemocnění s mírnou, až bezpříznakovou formou.

Ale existují také středně těžké formy bez ohrožení života, až po případy těžkého zápalu plic s dechovou nedostatečností a nutností intenzivní péče, které hlavně u starších nebo lidí s chronickou nemocí či oslabenou imunitou mohou ohrožovat život nakaženého. Těžších případů je ale v rámci populace jako celku významná menšina. Karanténní doba trvá prozatím dva týdny.

Za problematické však Maďar označil to, že doba od nakažení po odhalení viru trvá dlouho. „U nového koronaviru je problém, že než zjistíte, že ho máte na svém území, mohou uplynout 2-3 týdny.

To dost omezuje efektivitu protiepidemických opatření, i když jsou okamžitá. Navíc dochází, jak víme, k vylučování viru v inkubační době a od bezpříznakových nakažených,“ odpověděl Maďar.

Podle něj se virus přenáší především kontaktem mezi lidmi, není zatím známo, jak dlouho virus přežije ve venkovním prostředí, například na klice u dveří.

Nový typ koronaviru se začal šířit na začátku prosince 2019 z čínského města Wu-chan. Po třech měsících je jím ve světě nakaženo přes 89 tisíc lidí v 64 zemích včetně Česka, kde se v neděli objevily první tři případy. Téměř 3000 lidí nákaze podlehly. 

Na dotazy čtenářů serveru iHNed.cz odpovídal Rastislav Maďar v pondělí 2. března od 10 do 11 hodin.

Děkujeme za Váš zájem, otázky již není možné vkládat.

Astmatici a koronavirus: Nemoc mi bránila žít, říká Gabriela

Paní Gabriela žije s astmatem už několik desítek let. První problémy s dýcháním si odbyla v šestnácti letech, kdy studovala na střední zdravotnické škole. Začalo to kašlem, dušností a vyvrcholilo prvním astmatickým záchvatem, po kterém skončila v nemocnici. Dostala inhalační léčbu a jak sama říká, její stav se trochu srovnal a astma ji nějak extrémně neomezovalo.

Vše se začalo zhoršovat v jejích třiceti letech při druhém těhotenství. „Opakovaly se mi dušnosti, bylo to mnohem častěji, třeba dvakrát či třikrát do roka.

Najednou jsem nemohla fungovat bez podpůrných léků, dostávala jsem injekce s kortikosteroidy, často mi měnili inhalační léčbu, protože mi nezabírala,“ vzpomíná paní Gabriela, která je povoláním zdravotní sestra.

Gabriela: Nebyla jsem schopná přejít z místnosti do místnosti

Diagnóza zněla těžké astma. Nemoc ji omezovala i v normálních denních činnostech, byla často na antibiotikách.

„Kolikrát jsem nebyla schopná přejít z místnosti do místnosti, přesto jsem nechtěla být doma na neschopence a stále jsem chodila do práce.

Jeden mladý doktor se na mě nemohl dívat a poslouchat, jak pořád kašlu a zadýchávám se, takže mi domluvil vyšetření v Hradci Králové, ve fakultní nemocnici u paní primářky Krčmové,“ říká paní Gabriela.

Společně s doktorkou Krčmovou vyzkoušely další léky. „V té době už jsem byla na systémových kortikosteroidech.

Byla to jediná možnost, jak jsem mohla fungovat, jak v zaměstnání, tak i doma,“ pokračuje pacientka.

Jenže tyto léky, kterými se léčí těžké astma, mají mnoho vedlejších účinků: „Začala mi narůstat váha, cukr v krvi i cholesterol a začaly se objevovat otoky celého těla.“

Před dvěma lety přišla doktorka Krčmová s tím, že by pro paní Gabrielu mohla být vhodná nová biologická léčba. Jak to s léčbou dopadlo? Podívejte se na příběh paní Gabriely ve videu:

Lékařka: Astmatici, používejte jednorázové roušky

A jak zvládají pacienti s astmatem nošení roušek? MUDr. Irena Krčmová, CSc. z Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty v Hradci Králové je sama astmatička a připouští, že nošení roušek je pro ni obtížné.

„Skutečně to není lehké, musím říct, že rouška velmi brzo provlhne, pacienti to vnímají jako určitou zábranu. Já sama roušky často měním. Všem doporučuji zejména jednorázové roušky, nejsou tak drahé, můžete je často měnit, látkové roušky, které taháme v autě a po kabelkách, nemají takovou účinnost,“ vzkazuje lékařka nejen astmatikům.

Rady pro pacienty s astmatem pro dobu koronavirovou

Neléčené nebo nedostatečně léčené (tj. „nekontrolované“) astma může zvýšit riziko získání koronavirové infekce i zhoršit průběh koronavirového zápalu plic. Klíčové je dostat jej v následujícím období pod kontrolu.

„Nejlépe mohou nejen těžcí astmatici předejít těžkému průběhu nemocí během podzimu, kdy se očekává souběh covid-19 a chřipky, tím, že budou mít astma pod kontrolou. To znamená mít předepsány léky odpovídající tíži a typu jejich nemoci a tuto léčbu řádně užívat,“ apeluje MUDr.

Milan Teřl Ph.D z Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň.

Normální funkce plic a pacient dlouhodobě bez stavů zhoršení a akutních záchvatů sníží riziko závažného průběhu koronavirové plicní infekce.

„Zejména biologická léčba astmatu těžkých astmatiků je indikována s výhodou, neboť můžeme v léčbě postupně omezovat tabletové kortikosteroidy, které způsobují potlačení imunitních funkcí.

A imunosuprese je v kovidové době u našich pacientů určitě nežádoucí, “ doporučuje MUDr. Irena Krčmová.

Další nastupující výhodou biologické léčby je skutečnost, že velkou část jejího podávání lze – po předchozím zácviku pacienta nebo jeho okolí – svěřit do domácí péče.

„Nemocný je tak zbaven často dlouhého cestování do léčebných center.

V současné době přibývá další neocenitelný benefit domácího podávání – snížení rizika infekce nejen díky omezení cestování, ale i díky omezení návštěv zdravotnických zařízení,“ dodává docent Teřl.

Astmatičtí pacienti by tedy měli dodržovat předepsaný léčebný režim, vč. dávek léků, a samozřejmě dodržovat preventivní ochranná opatření. „Pokud mají nemocní jakékoli problémy a astma se jim nedaří udržet pod kontrolou, doporučuji například svůj stav po telefonu konzultovat s odborníkem.

V případě, že to individuální vybavení jednotlivých pracovišť umožňuje, je ideální online konzultace. Určitě však nedoporučuji u pacientů zvyšovat bez porady s lékařem paušálně léčbu, nebo léky naopak z obav z oslabení imunity a zhoršení průběhu covid-19 vysazovat.

Léky podávejte důsledně a dobrou inhalační technikou podle předpisu lékaře,“ shrnuje MUDr. Krčmová.  

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector