Umělá sladidla jsou postrachem pro většinu lidí. Pojďme se s námi ponořit do této problematiky a zjistit, jak to s nimi je.
- Sdílet
- Uložit Uložené
- Sdílet Sdílet článek
Umělá sladidla jsou postrachem pro většinu lidí. Pojďme se s námi ponořit do této problematiky a zjistit, jak to s nimi je.
- Sdílet
- Uložit Uložené
- Sdílet Sdílet článek
Věřte nám nebo ne, umělá sladidla jsou tématem, které hýbe světem. A vlastně, toho si už většina z vás asi všimla. Co přijde na mysl náhodně dotazovaným lidem, když jim položíme otázku, jaký mají pohled na umělá sladidla? Nemoci, obezita, odpady, fuj, smrt.
Umělá sladidla prostě nemají dobrou reputaci. Zamýšlíme se však proč? Stovky, tisíce článků a titulků v novinách, jak způsobují smrt, jak způsobují všechny typy rakoviny a jak jsou pro nás nejnebezpečnější složkou potravin.
Podobně laděných titulků a informací se šíří mnoho, což způsobí, že je to prostě najednou pravda, zda se vyznáme, nevyznáme, jestli jsme si prostudovali téma sami, zda se spoléháme na bulvární média a bláboly v televizi.
Typická dogmata, jak již pomalu zažehnané téma, že ten kdo chce mít super postavu, musí snídat, jinak to nemá smysl.
Také jsem jen člověk, také jsem jen jeden z vás, a proto jsme se rozhodli nakouknout pořádně se ponořit do problematiky umělých sladidel.
Ano, také bych nerad konzumoval odpad, pokud bych věděl, že mi ubližuje a oddaluje mě od cílů a také jsem ten, který nespolkne každou věc, která se někde vyhlásí, bez jakýchkoliv referencí.
Proto se pojďte společně s námi podívat do hlubin umělých sladidel, které chutnají slaďoučce, ale…. no nepředbíhejme.
Proč vlastně umělá sladidla?
Jednoduše obsahují kalorie, většina z nich je 80-700x sladší než cukr, takže nám na oslazení stačí velmi malé množství. Jsou převážně k tomu, aby odstranily z potraviny cukr, ušetřily kalorie a aby zůstala daná potravina sladká.
Nejznámější umělá sladidla jsou aspartam, sukralosa, sacharin a acesulfam. Pojďme si definovat i tzv. dietní (light, zero) nápoje.
Jde o nápoje, které jsou slazené s umělými sladidly, které mají zanedbatelný až žádný počet kalorií tak, aby dosáhly chuť běžné verze (s cukrem) takového nápoje.
Postrach s názvem aspartam
Asi nejznámějším umělým sladidlem je právě aspartam, který je ve více než 6000 produktech v amerických obchodech. Poprvé byl schválen pro lidskou spotřebu v roce 1974 a akceptovatelný denní příjem (dále jen ADP) činil 50mg/kg tělesné hmotnosti.
Tento příjem představuje pro 70kg člověka asi 20 klasických plechovek Coly Zero, než by se měl setkat s rizikem v rámci nějakých zdravotních problémů. O tomto se moc nemluví, i kvůli studii na hlodavcích, kde zaznamenali zvýšení některých typů rakoviny – leukémie a lymfomů, zatímco dávka aspartamu byla nižší než ADP.
Nicméně, jelikož víme, jaká jsou média, rázem vznikaly titulky „Aspartam způsobuje rakovinu“, ale srovnání hlodavců s lidmi (a ještě i s fyzicky aktivními lidmi s lepšími stravovacími návyky) je maximálně irelevantní.
V roce 2006, hlavně kvůli zmiňovaným mediálním titulkům, dala FDA znovu existující data prověřit, nyní se zaměřením na to, že a zda je aspartam potenciální karcinogen u hlodavců a zda se to dá aplikovat na lidi. Stanovisko se nezměnilo. „Na základě více než 100 toxikologických a klinických studií můžeme označit umělá sladidla za bezpečné pro lidskou konzumaci.
“
Dále, v roce 2013 dal Evropský úřad pro bezpečnost potravin přehodnotit všechna data týkající se aspartamu a potvrdil, že není karcinogen. Pokud se někdo ve svém jídelníčku dokáže dostat nad udávané bezpečné hodnoty (50mg/kg), asi mají stravovací problémy a měli by řešit ty, ne se zabývat umělými sladidly, co říkáte?Kolikrát je dané sladidlo sladší než cukr?
zdroj: naturallyintense
Bezpečnost na prvním místě
Pojďme ještě více k té bezpečnosti, která zajímá asi většinu z nás. Víte, co je při problematice bezpečnosti umělých sladidel nejhorší? Je pravděpodobné, že většinu z nich financují subjekty s přímými nebo nepřímými finančními vazbami na prodej dotyčných produktů.
Na interpretování alespoň nějakých výsledků potřebujeme mít v sobě trošku víry. Výzkumů na zvířatech je více, ale ty nás nezajímají, nejsme myši a nejsme ani žádní zajíci.
Zaměříme se na ty lidské výzkumy, konkrétně to bude sukralóza, aspartam a sacharin, protože toxikologické studie u stevie, neotamu a acesufamu jsou na dost bídné úrovni, co se týče výzkumu na lidech.
Počínaje sukralózou, Baird a kolegové provedli 2 samostatné druhy studií se stejnou dávkou tolerance trvající 13 týdnů, kde zdaleka nepřekročili ADI 5 mg/kg.
Žádné nežádoucí účinky ani klinicky zjistitelné účinky ani v jedné ze studií.
V tomto výzkumu při konzumaci 7,5mg sukralózy na kilo hmotnosti denně po dobu 12 týdnů nebyly zjištěny žádné vlivy na homeostázu glukózy s jedinci s diabetem typu 2 a rovněž bylo vše v pořádku v rámci hladin glukózy.
A teď citlivá téma – rakovina. Přehled všech dosud dostupných důkazů, zpráv, včetně stovky studií dospěl k takovému závěru: „Studie neposkytují žádné důkazy, které by podporovaly spojitost mezi aspartamem a rakovinou v jakékoli spojitosti. Aspartam, alespoň podle dosud existujících výzkumů, je jako sladidlo na současné úrovni v rámci spotřeby bezpečné.“
Vliv na tělesnou kompozici, hmotnost, metabolismus a hlad
Článek bude dost dlouhý i bez některých výkladů studií, tak jen ve zkratce. Byly to studie na obyčejných lidech, i na více fyzicky aktivních lidech. Šlo všude v podstatě o to, že jedna skupina konzumovala většinu jídel a nápojů s umělými sladidly a druhá ne.
Jeden výzkum trval celé 3 roky a výsledky pověděly, že skupinka konzumující potraviny s aspartamem shodila mnohem více hmotnosti než ti, kteří ne. Podobných výsledků je extrémně mnoho, ale vyvodit jasný závěr je nemožné.
Jsou výzkumy spojující umělá sladidla s dlouhodobě nižšími procenty tuku, ale také s vyšším BMI a přírůstky na váze, ale i neutrální výzkumy hovořící o prakticky nulových změnách.
Je zřejmé, že energetický příjem může být snížený nahrazením slazených nápojů těmi s umělými sladidly, takže zde může být užitek v podobě úbytku hmotnosti a kontroly glykémie.
Víme, že nápoje slazené cukrem způsobují a podporují přírůstky na váze a jsou spojeny s obezitou, metabolickým syndromem a diabetem typu 2, takže jejich nahrazení nízkokalorickými alternativami se zdá být opodstatněné řešení a také doporučené organizacemi AHA a ADA. V této studií byly rovněž cukrem slazené nápoje spojovány s chorobami srdce, zatímco uměle slazené ne.
Tak či onak, studie bokem, podle nás zde spíše jde o celkový pohled na výživu v závislosti od daného člověka, proto se výzkumy liší.
Pokud si někdo sleduje kalorický příjem, nebo se alespoň stravuje s rozumem a ne nějakým radikálním způsobem, kdy vyřazuje z jídelníčku něco, protože slyšel, že se z toho přibírá, přitom cvičí a má i dostatek mikronutrientů, přírůstky na hmotnosti kvůli pár deci Coly Zero nebo sladidlům do ovesných vloček, jsou nemožné. Pokud někdo pořádně ani neví, co a proč konzumovat, nemá vykryty vitamíny, minerály a ani rozumné rozložení mikronutrientů, přičemž neví, kolik kalorií přijímat na udržení hmotnosti či hubnutí, přitom se spíše zaměřuje na nutričně nehodnotné potraviny a konzumuje tak mnoho „umělých“ potravin , přírůstky na hmotnosti jsou zde více než reálné.
Co se týče hladu, tak při pohledu na celkové údaje můžeme říci, že nevíme, zda aspartam pozitivně nebo negativně ovlivňuje chuť k jídlu. Údaje jsou jednoduše smíšené.
I když, několik výzkumů hovoří o tom, že alespoň u obézních lidí aspartam potlačuje chuť k jídlu, ale při více fit lidech je tento efekt minimální, až žádný. Výzkumy se však většinou shodují s tímto.
„Aspartam nezvyšuje hlad u těch, kteří ho používají a studie indikují, že může být účinným nástrojem jako součást programu na kontrolu hmotnosti. Je bezpečný a může pomáhat při kontrole kalorického příjmu.“
Způsobují bolest hlavy?
Téma samo o sobě, neboť v souvislosti s umělými sladidly se skloňuje téma bolesti hlavy poměrně často. Na druhé straně, publikované byly přinejmenším 2 pozorování, které směřovaly k možnému vztahu mezi sukralózou a migrénou (bolest hlavy).
Shodou okolností i zprávy ohledně aspartamu mají podle některé literatury spojení s migrénami. Nicméně, jsou i mnohé potraviny, které jsou v seznamech uváděny jako potenciální spouštěče migrény, což samozřejmě není důkaz toxicity.
V každém případě, je hloupé říkat, že v žádném případě za to aspartam nemůže, ale je stejně hloupé tvrdit i opak. Toto téma zůstává otevřené.
Hormony a jiné zajímavosti
Nejvíce skloňovaný je asi inzulín, ale ten je po ochutnávce aspartamu či jiného nekalorického sladidla zůstává neovlivněný. Odpověď na otázku, zda nějaký dietní nápoj může potenciálně zvýšit sekreci inzulínu může být ale kladná.
Proč? Tento proces vznikne jako předběžná reakce, i v rámci sladidla aspartam (skrz aminokyselinu fenylalanin). Nicméně, takové nárůsty inzulínu jsou příliš maličké na to, aby přes jakékoli mechanismy dokázaly dělat něco z praktického hlediska.
Navíc tyto mechanismy nenastávají při většině běžných dávek, které přijme normální člověk. Takže ty zprávy, jak si dáš ráno Monster Zero a vystřelí ti hladina inzulinu, jsou nepravdivé.
V této studii se řešily rozdíly v rámci růstového hormonu, kortizolu, prolaktinu a inzulinu po požití 0,534g aspartamu (zhruba 1 litr slazeného nápoje) společně s konzumací nějakého jídla. Hormon sytosti CCK (cholecystokinin), i hormon GLP-1 a další hormony zůstaly nedotčeny.
Jedním z velkých klád pod nohy umělým sladidlům bylo téma, že by mohly zhoršit glukózovou toleranci, nebo poškodit střevní mikrobiom (mikroflóru). To přinesla zejména tato studie na myších. Ne nebojte, hned pochopíte, proč tu pleteme studii na myších.
V podstatě šlo o to, že myším podávali 10% roztok umělých sladidel (zvláště aspartam, sacharin, sukralózu). Po 11 týdnech myši projevily zvýšené hladiny glukózy nalačno než myši, které pily obyčejnou vodu s 10% rotzokem glukózy a všimli si i vyšší úroveň bakterií, které byly dříve spojeny s obézními lidmi.
Stejný výzkum byl aplikován i na 7 lidí, kteří běžně nekonzumovali umělá sladidla. Dali jim přijímat nejvyšší denní bezpečné množství sacharinu po dobu 7 dní. Po 5 dnech měli čtyři zhoršenou glukózovou toleranci. Nic moc a celkem rána pro sladidla? Není to úplně tak.
Byla zkoumány 3 sladidla, přičemž největší efekt byl právě při sacharinu i když droboučké rozdíly se objevily u sukralosy i aspartamu.
Dělat závěry by tentokrát bylo velmi brzy, protože žádné jiné vlivy v rámci této oblasti neexistují u jiných studiích a hlavně třeba zmínit i dávky umělých sladidel, které jsou pro běžného člověka, kterého baví fitness a zdravé stravování, tak trošku nemyslitelné. Natož na denní bázi. Chceme být však objektivní, tak jsme neignorovali ani tuto oblast, která sice nepřináší definitivní závěry.
Další závěry a zprávy, hlavně o aspartamu
Je toho více a mnoho výzkumů najdete i ve zdrojích pod článkem. Ale i když bychom chtěli, nedokážeme říci, že by se závěry nějak speciálně odlišovaly.
„Výsledky rozsáhlého výzkumu, které byly provedeny na vyhodnocení všech ostatních, tvrdí, že se neprokázaly žádné příčinné souvislosti mezi aspartamem a nežádoucími účinky. To znamená, že váha vědeckých důkazů potvrzuje, že i v množstvích mnohokrát větších, než lidé běžně zkonzumují, je aspartam bezpečný pro použití jako sladidlo, resp. látka zvýrazňující chuť.“
„Pokud jsou všechna data ohledně aspartamu, i ty v před marketingovou i po marketingové éře, brána jako celek, je jasné, že aspartam je bezpečný a neexistují žádné otevřené otázky týkající se bezpečnosti při podmínkách klasického využití.“
„Konzumace aspartamu, a to i na vyšší úrovni, než je běžná konzumace, nemá prakticky žádný vliv na hladiny jiných složek v krvi, jako jsou aminokyseliny, metanol či glukóza.
Aspartam je velmi dobře zkoumané sladidlo skrz rozsáhlé laboratorní testy, pokusy, epidemiologické a klinické studie a co se týče bezpečnosti, jeho konzumace je v pořádku.
Souhrn studií potvrzuje, že není nalezena žádná věrohodná spojitost mezi aspartamem na úrovních zjištěných v lidské stravě a věcmi týkajícími se nervového systému, chování, jiných symptomů či nemocemi.“
Sladká pravda s trpkou příchutí?
Zpět k nadpisu článku. Proč sladká pravda? Protože se tyto poznatky dobře čtou.
A proč s trpkou příchutí? Nejen, že příliš velké množství umělého sladidla má natrpklou chuť, ale stále jsou minimálně podoblasti a účinky, které nemají závěr vybarvený na 100%, takže i když můžeme k tomuto datu nahlas říci, že umělá sladidla nejsou ty věci, které stojí za vším tím zlem a neduhy, je zde drobná kaluž, v níž není stabilní hladina vody.
Samozřejmě lidé si budou stále vybírat nekompletní studie, které se jim právě hodí, přitom jsou irelevantní, aby vznikaly konspirace a ta nejnegativnější mínění. A celkem se sem hodí i větička z našeho komplexního článku o lepku.
„V mouce je lepek, v mléce je laktóza, v mase jsou antibiotika, sója je GMO, ovoce a zelenina v obchodech jsou bez vitaminů. Z toho vyplývá, že nejzdravější je se oběsit – pouze tak člověk zemře zdravý.“ A ještě si k tomu přičti umělá sladidla.
Ale víme, že skutečná věda však není pro lidi tak sexy, jako ty dech beroucí titulky v médiích a pěkným příkladem bylo nedávná téma, že sklenice vína se rovná hodině v posilovně.
Na základě výzkumů, které byly prováděny mnoha nezávislými subjekty, odborníky, můžeme potvrdit, že umělá sladidla jsou bezpečná v rozumných dávkách.
Umělá sladidla mohou poskytnout způsob, jak si vychutnat některá jídla, která můžete milovat, s odstraněním kalorií, poskytnout mentální výhodu, zatímco jsou jejich negativní účinky prakticky nulové, opět – v rozumných, běžných dávkách.
I když budeš poslouchat od těch, kteří necvičí, nekonzumují nutričně hodnotné potraviny a kouří balíček cigaret, že: „ale kámo, víš jak škodí?“.
No pochybujeme, že v dohledné době se dogmata v rámci umělých sladidel stanou minulostí, možná kdybychom článek pojmenovali „Ó bože, umělá sladidla způsobují smrt a toto je 5 důvodů proč. Třetí tě šokuje.“ V každém případě, toto byla umělá sladidla a i když je článek dlouhý, věříme, že vám něco dal.
Nezapomínejte na fakt, že asi většina, která čte tento článek, ví, co je to zdravý životní styl, v jídelníčku konzumuje nutričně hodnotné potraviny, možná si i sleduje kalorický příjem, má dostatek vitamínů, minerálů a nezanedbává ovoce či zeleninu. Přidat si umělé sladidlo do vloček, dát si k té vodě, kterou pijeme, sem tam i nějaký uměle oslazený nápoj, není žádná věda. A dokonce, jak jsme se již dozvěděli, není to věda ani často v horších případech.
Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Žvýkat bez aspartamu?
Patříte také k těm, kteří sáhnou bezmyšlenkovitě po své oblíbené značce žvýkaček a nezabýváte se složením? Možná stačí hledat vždy jen jedno slovo – aspartam.
Jeho sladkému kouzlu podléháme každý den v mnoha podobách. Proč ho tedy nevynechat alespoň ve žvýkačkách? Někde se začít musí.
Myslím, že je opravdu málo lidí, kteří by v dnešní době nezaznamenali, že nám tato látka poměrně škodí. Jen pro shrnutí:
Aspartam E 951
- aspartam je v potravinářském průmyslu aditivum, tedy tzv. éčko
- je to náhradní sladidlo a je asi 200x sladší než sacharóza
- najdeme ho ve žvýkačkách a spoustě potravin a dokonce i v zubních pastách, protože neškodí zubům.
- je vhodný pro diabetiky, proto se přidává do dia výrobků a produktů se sníženým obsahem cukru, např. light nápojů i jogurtů
- ve vyšších koncentracích způsobuje: únavu, bolesti hlavy, problémy se žaludkem, sníženou vnímavost, otupělost, výkyvy nálad a mnoho jiných neduhů
Oficiální instituce zabývající se výzkumem této látky jsou velmi zdrženlivé v potvrzení skutečnosti, že aspartam našemu organismu skutečně vážně škodí.
Je ovšem zařazen mezi látky nevhodné pro děti a těhotné ženy. Nebylo by to však poprvé, kdy oficiální zdroje zatím nepotvrdily výraznou nebezpečnost látky, ale přesto se o tom ví a na skutečnosti to nic nemění.
Je to tedy na nás, jak se zachováme a jak si s tím poradíme.
Co třeba žvýkačky, potřebujete je nutně pro život? Já ANO. Je to jeden z rozmarů moderní společnosti, který si ráda užívám. Sice mne na pustém ostrově od hladu neuchrání, ale v běžném životě jsou mi oporou. Chutnají mi, pomáhají lépe se soustředit a uklidňují mne.
Nechci se jich vzdát, ale zároveň nehodlám mé tělo saturovat aspartamem více, než je bezpodmínečně nutné. Pokud totiž nejste vegan (i ti to mají občas složité) nebo si nedáváte přísně pozor na složení potravin, nemáte moc šanci se aspartamu zcela vyhnout.
Je to smutné, ale je to tak.
Řešení je snadné a dostupné. Existuje pár firem, které vyrábí žvýkačky bez aspartamu a zbytečných aditiv. K produktům se dá dostat poměrně snadno. Jsou dostupné v obchodech zaměřených na zdravé potraviny a čas od času i v běžné distribuční síti supermarketů. Když se chce, tak to prostě jde.
Nutno dodat, že dříve byla chuť takových žvýkaček méně intenzivní. Mám pocit, že v dnešní době už prakticky nepoznáte rozdíl. Jen vaše tělo vám za pár let poděkuje, že jste se vyhnuli zbytečným sladidlům.
Snad jen jedna drobnost nám může trochu pokazit idylický obrázek žvýkaček bez aspartamu. Bývají o něco dražší, než masově dostupné a marketingově „profláklé“ značky. Já jsem se rozhodla udělat tento malý kompromis v ceně, abych nedělala kompromis se zdravím.
A co vy, umíte dělat kompromisy v maličkostech?
Katka Volková
Seznam éček | CEFF
Kategorie: látky zvýrazňující chuť, sladidla
Aspartam je syntetické sladidlo a látka zvýrazňující aroma. Byl objeven náhodně při vývoji léku na žaludeční vředy a v přírodě se přirozeně nevyskytuje.
Aspartam byl původně považován za dokonalé umělé sladidlo a výrazně přispěl k rozmachu průmyslu nízkokalorických potravin. Látka je asi stoosmdesátkrát (100-200 krát) sladší než cukr a zanechává v ústech pocit sladkosti.
Ve směsi s dalšími sladidly se ještě zvyšuje její sladivost.
Aspartam je stabilní v pevném stavu, a proto se často používá v sypkých a tabletovaných výrobcích. Používá se jako stolní nízkokalorické sladidlo (stolní sladidlo IRBIS) a jako sladidlo v sypkých směsích pro výrobu nejen nízkokalorických, ale i běžných nápojů. Setkáme se s ním také ve žvýkačkách a v nízkokalorických mléčných výrobcích.
Používání tohoto sladidla v potravinách bylo povoleno počátkem osmdesátých let v mnoha zemích.
Po určité době začala být zpochybňována kvalita testů na karcinogenitu, které by měly být podle některých nevládních organizací zopakovány.
Zastánci tohoto sladidla však poukazují na fakt, že se jedná o jedno z nejdůkladněji testovaných potravinářských aditiv a že dávky obvykle konzumované nemohou působit toxicky.
Ve vysokých dávkách vykazoval aspartam neurotoxické účinky u hlodavců.
Část aspartamu se v těle rozkládá na toxický methanol, který je nebezpečný zejména pro děti a těhotné a kojící ženy. Jedním z dalších produktů rozkladu aspartamu je aminokyselina fenylalanin. Jedinci trpící vzácnou genetickou poruchou zvanou fenylketonurie se musí vyhýbat potravinám obsahujícím aspartam.
Aspartam je spojován s rakovinou mozku, která se v západním světě vyskytuje čím dál tím častěji.
V rámci studie na pokusných krysách z roku 1996 bylo zjištěno, že testovaná zvířata konzumující aspartam měla vyšší pravděpodobnost výskytu rakoviny mozku než kontrolní skupina zvířat.
Diketopiperazin je látka, která vzniká během metabolického zpracování aspartamu v těle. Existuje podezření, že tato látka hraje roli při vzniku mozkových nádorů.
Pozor, aspartam zvyšuje chuť k jídlu, i když se jedná o nízkokalorické sladidlo, které většina lidí používá při snižování váhy! Podle některých konzumentů jsou nápoje slazené aspartamem návykové. Tito lidé jsou schopni vypít až 15 plechovek denně.
U citlivých jedinců se po požití dietních limonád dostavují různé potíže, například bolesti hlavy či závratě, svědivé vyrážky a poruchy chování (u dětí). Tyto obtíže však nebyly potvrzeny v kontrolovaných studiích.
Pokud máte pocit, že se u vás po požití aspartamu dostavily nežádoucí účinky, raději se mu pro příště vyhněte!
Nezávislá organizace CSPI doporučuje vyhýbat se této látce z několika důvodů: Aspartam může ovlivňovat mozkové funkce a způsobovat změny chování, někteří lidé mohou navíc trpět závratěmi, bolestmi hlavy, záchvaty připomínajícími epileptické záchvaty a ženy také menstruačními problémy.
V České republice se aspartam smí používat v omezeném množství v různých výrobcích se sníženým obsahem využitelné energie nebo bez přidaného cukru (například ochucené nápoje, nápojové koncentráty, různé dezerty, mražené krémy, žvýkačky, cukrovinky a cukrářské výrobky). Aspartam se také smí přidávat ke zvýraznění aroma do stolních sladidel, majonéz, hořčic, salátů, vitaminových přípravků, ovoce a zeleniny v sladkokyselém nálevu, některých druhů piva včetně nealko piva a do žvýkaček.
Stolní sladidla a potraviny obsahující aspartam musí být na obalu označeny textem: „Obsahuje zdroj fenylalaninu“.
Pozn. Zpracováno ve spolupráci s odbornou poradkyní CEFF Dr. Terezou Vrbovou dle knihy Víme, co jíme aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách.
Zdravé žvýkání bez éček
Sdílej na FCB Tweetni Ulož pin Dej nám zprávu
Zdravé žvýkání – neobsahuje aspartam, sorbitol, gluten, laktózu a fruktózu. Xylitol je získáván bez genové technologie.
Rádi žvýkáte. Kupujete si bezmyšlenkovitě žvýkačky, které Vám nabízí obchod, ve kterém nakupujete. Tak to dělá většina z nás.
Aniž byste si to uvědomovali, můžete zakoupením běžně dostupných žvýkaček zbytečně vnášet do Vašich těl, ale i těl Vašich dětí něco, co Vám neprospívá nebo ještě hůře.
V tomto příspěvku se budeme zabývat nahrazením těchto nezdravých žvýkaček. Pojďte s námi objevovat zdravé žvýkání. Vhodné i pro bezlepkáře.
Zdravé žvýkání
1) Aspartam E951
Před mnoha lety jsem zjistil, že moje nejoblíbenější žvýkačka obsahuje aspartam E951, který je zařazen mezi nebezpečné látky nevhodný pro děti, pro těhotné.
Když jsem to zjistil, přemýšlel jsem, co s tím mohu udělat? Občas na něco myslíte, ale nemáte prostor k tomu to řešit nějak aktivně, a hlavně nevíte, na koho nebo kam se obrátit. Navíc moje důvěra v běžně poskytované informace, které jsou protkané marketingovými lobby, ve mně nikdy nebudila důvěru.
Tu myšlenku jsem v hlavě měl, přemýšlel jsem nad ní, ale řešení mi do cesty nepřicházelo. Stále jsem s nakupováním těchto žvýkaček pokračoval.
2) Sorbitol E420
Další sladidlo sorbitol E420, které se objevuje ve žvýkačkách. Je nevhodné pro děti. Poslední dobou se začalo objevovat ve žvýkačkách.
Zřejmě se někteří výrobci snaží nahradit aspartam jakousi kombinací sorbitolu s xylitolem. Doporučuji se sorbitolu vyhnout. Může způsobovat průjmy, střevní potíže, nadýmání a plynatost.
Když už sladidlo ve žvýkačkách, tak pouze xylitol E967. Ani kombinace se sorbitolem či s aspartamem není vhodná.
Obrázek je užit s lehkou nadsázkou. Přistupujte k tomu tak, prosím. Nic to ale nemění na tom, že aspartam a sorbitol zdraví neprospívá. Tyto sladila jsou nevhodná pro děti. Ale dospělí by je dle mého také neměli konzumovat, pokud si mohou vybrat. Tímto obrázkem na to chceme upozornit. Děkujeme za pochopení.
Procitnutí
Po několika letech jsem se k této informaci znovu vrátil. Jsem více otevřený v hledání. Pokud zjistím, že může mému tělu něco škodit, už si to nekoupím. Jak to zjistíte, už nechcete jíst ani žvýkat některá éčka, nechcete si ničit zdraví.
Ano, stále chcete ale žvýkat. Nedalo mi to a začal jsem hledat jiné alternativy, které mohou mé tělo “poškozovat“. Nejlépe takové, které mohou být dokonce prospěšné pro tělo i chrup. Dlouho jsem hledal odpověď na tuto otázku.
Aspartam E951 – děkuji ne!
Pro zajímavost vkládám článek, na který jsem dnes úplnou náhodou narazil. O aspartamu jsem nic (kromě ověření éčka na našich oblíbených stránkách zdravapotravina.cz) nehledal – sám to nějak nechápu.
Ale stalo se a tady je článek, který potvrzuje, že žvýkačkám nebo čemukoliv, co obsahuje éčko E951 – aspartam, bychom se měli obloukem vyhnout. Proč je to vlastně ještě dovoleno? Protože je x-krát sladší než cukr a protože zvýrazňuje aroma – bylo by zřejmě drahé jej nahradit (výrobci).
Když ale víme, že je zdravotně závadné, pak jeho použití nechápu. Ale zpátky k hlavnímu tématu – ke žvýkačkám.
Vložená upoutávka – Bez aspartamu a sorbitolu
Bez aspartamu a sorbitolu (2. díl) >>
Ušetříte koruny, ale zdraví už ne
Bylo mi jasné, že když 10 ks žvýkaček stojí 15 Kč, že to nebude nic extra zdravého. Ano, splní to naše očekávání – požvýkáme si. Je důležité myslet ale také na to, co nám to může vzít. Může to vzít kousek zdraví našemu tělu.
Trvalo mi to, ale měl jsem štěstí, když mi o sladidle, které je dokonce prospěšné pro zubní hygienu, pověděla moje fyzioterapeutka. Jedná se o sladidlo Xylitol – E967 (odkaz na ferpotravina.cz). Nejedná se o naprosto zázračné sladidlo, kterým bychom mohli 100% nahradit cukr. O Xylitolu jsem se dočetl, že je nutné požívat jej s rozmyslem.
Má ale prokazatelně prospěšné účinky na naše zuby. A to bylo pro mne velmi důležité vodítko, kterého jsem se chytil.
Trochu odbornosti
Více informací založených na studiích a potvrzení toho, co zde o Xylitolu píšeme, můžete dohledat v článku “Xylitol a jeho účinky“. Jedná se o anglicky psané stránky, které se zaměřují na jídlo jako lék.
Podívejte se na odstavec Xylitol Benefits – což je výtah o tom, v čem nám může být Xylitol prospěšný, zestručnění informací plynoucích z různých zahraničních studií publikovaných v Journal of Dental Education [Deník výuky stomatologie], European Journal of Dentistry [Evropský deník zubního lékařství], apod.
Žvýkačky s Xylitolem (zdravé žvýkání)
Proto mě napadlo, jestli náhodou neexistují žvýkačky, které Xylitol obsahují. Žvýkačky jsem našel, objednal a vyzkoušel. Jsem s
nimi spokojený a se mnou i celá naše rodina. Bylo nutné si zvyknout na to, že vydrží kratší dobu, než klasické žvýkačky. Ale když si uvědomíte, že se jedná o zdravé žvýkání (jsou zdravé pro Váš chrup), změníte svůj pohled.
Po obědě můžete udělat bez použití kartáčku a pasty pohodlnou zubní hygienu 5 minutovým žvýkáním, je to prostě úžasné. Navíc dcera strašně ráda žvýká (které dítě ne? ???? ). To byl možná ten hlavní důvod, proč jsem začal hledat nějaké řešení.
Také se jí na začátku nezamlouvalo, že žvýkačka vydrží krátce. Ale věřte tomu, že je to jen zvyk. Když chce dcera žvýkat, dám ji žvýkačku s Xylitolem. Chvilku ji požvýká – její potřeba je naplněna – je ráda. Celé to vlastně splní účel a ještě něco navíc.
Já, ale i moje žena máme dobrý pocit, že jsme ji žvýkání nezakázali, a navíc že děláme něco pro její zuby (pro její zdraví).
Štítek žvýkaček (důležité info)
Štítek produktu Vás informuje o tom, že žvýkačky v uzavíratelné krabičce byly vyvinuty pro dentální péči. Umělé sladidlo Xylitol je získáván bez použití genové technologie. Neobsahuje aspartam, sorbitol, gluten (lepek), laktózu a fruktózu.
Nákup žvýkaček na internetu | Dostupnost
Vzhledem k tomu, že žvýkačky nejsou běžně dostupné, doporučuji objednat si je přes internet. Když už budete objednávat, nákup si v klidu promyslete. Nemusíte objednávat jen žvýkačky.
Nákup na internetu | Jak nakupujeme my
Když nakupujeme přes internet drogerii, lékárenské zboží nebo věci, které jsou běžně příliš drahé nebo je těžké je v kamenném obchodě v místě bydliště sehnat, snažíme se vybrat pro nás nejvhodnější internetový obchod. Samozřejmě záleží na ceně, dopravě a dostupnosti zboží.
Ale také na tom, kolik zboží můžeme naráz objednat v jednom obchodě. Když bydlíte ve větším městě, můžete si některé věci zaslat na pobočku, do nějaké výdejny, do úloženky, na různá depa, parcel místa, apod. Díky tomu ušetříte náklady za dopravu.
Pokud Vám to za úsporu nestojí, je ideální objednat větší množství a ušetřit jinde.
Větší objednávka má smysl
Při větší internetové objednávce, kterou většinou děláme, se náklady za dopravu vrátí jinde. Jak je to možné? Máte nižší ceny produktů, objednáváte z pohodlí domova, ušetříte čas, palivo a třeba i nervy.
U internetové objednávky ušetříte a necháte si ji zaslat až domů. Mnoho obchodů nabízí při objednávce nad 1.000 Kč dopravu zdarma. Tím se nákup na internetu stává ještě výhodnější. Hovoříme o úspoře ve stokorunách. Zvláště ve chvíli, kdy objednáte již po 2., 3.
, a na delší časové období. S Vaší praxí roste úspora.
Naše objednávka
Když jsme si objednávali žvýkačky s Xylitolem, koupili jsme je nejen pro dceru (děti), ale také pro nás (dospělé).
Věděli jsme, že objednávku budeme opakovat zase za delší dobu, proto jsme objednali žvýkačky do zásoby. Aby to mělo smysl, objednali jsme jiné zboží, pro doplnění toho, co nám docházelo.
Na seznamu jsme měli některé z níže uvedených produktů (neuvádím všechny – jen pro představu).
Škrabka jazyka (čistič jazyka)
Již delší dobu jsem chtěl vyzkoušet čistič jazyka, o kterém vím, že mě může zbavit až 80% bakterií v ústech, které leží na jazyku.
Vytváří zde povlak, který zvyšuje pH v ústech (kyselost); vylučuje toxiny, které použitím škrabky odstraníme; může být příčinou nepříjemného pachu z úst, skvrn na zubech, nebo může dokonce způsobovat vznik zubního kazu.
Čištění jazyka není nic nového, je to již doporučované po tisíciletí. U nás čištění jazyka přehlížíme, a to i přesto, že se jedná o základní hygienu.
Mezizubní kartáčky
Na zadní zuby preferuji spíše ty ve tvaru L. Vzhledem k tomu, že je používám 2x denně (celý rok), myslím si, že je vhodné nakupovat je do zásoby. Neupřednostňuji žádnou značku, ale ty, na které odkazuji, mám vyzkoušené a jsem s nimi spokojený. Každý musí vědět sám, jakou velikost potřebuje. Uvádím jen příklad.
Já používám na zadní zuby L tvar žluté 0,7 mm (viz níže). Na ty s menšími mezerami L tvar červené 0,5 mm. A nakonec na přední zuby, kde není téměř žádný prostor používám běžné mezizubní kartáčky 0,45 mm (pro vhodnou manipulaci na předních zubech není L tvar nutný/šikovný).
Kartáčky ve tvaru L vydrží déle – díky lepší manipulaci na zadních zubech (proto ten ohnutý tvar L) – nemusíte je ohýbat a navíc každý z nich je osazen krytkou. Je nutné počítat s tím, že to chvíli trvá, než si zvyknete – pokud jste předtím používali běžné rovné mezizubní kartáčky. A pokud jste nepoužívali mezizubní kartáčky vůbec – je na čase s nimi začít.
Nenechte se odradit počátečními nezdary. Během pár dní si zvyknete. Mezizubní prostor zásadním způsobem ovlivňuje kazivost zubů.
Odkazy
Žvýkačky s Xylitolem pro děti Žvýkačky s Xylitolem (30 ks) – nutné vybrat příchuť – viz níže* Čistič jazyka (škrabka) Mezizubní kartáčky ve tvaru L (pro hůře dostupné zadní zuby). Máme vyzkoušené, že L-kové mezizubní kartáčky jsou šikovnější při manipulaci. Mezizubní kartáčky rovné (rovné – jen pro přední zuby).
*Příchutě žvýkaček, které nás příjemně překvapili (dáváme i dceři) – širší výběr příchutí žvýkaček s xylitolem:
Zelený čaj – velmi jemná a příjemná chuť zeleného čaje osloví Vás i Vaše děti. Osvěží Vás a překvapí vyváženou chutí. Skořice – nečekali jsme, že budou tak dobré. Jsou trošku pálivé, ale ani 4-5-letým holčičkám to nevadí. Skořice prodlužuje dobu, kdy mají žvýkačky chuť.
Zdravé žvýkačky neobsahují nezdravý aspartam, který dobu žvýkání prodlužuje. To ale díky skořici u zdravých žvýkaček nebudete pociťovat. Ideální volba. Brusinka – výborná sladší chuť. Je to jistota pro každého. Ovoce (pomeranč) – dceři moc chutná – možná díky sladkosti.
Bude rychle pryč ????
Spearmint – pro svěží dech.
Ideální si od každé příchutě objednat aspoň 2 balení. Tak objednáváme my. Když už platíte za dopravu, ať je to aspoň na půl roku.
Mohlo by Vás také zajímat (doporučujeme):
1) Párátka s nití (tip) | Až v dalším příspěvku
Také jsme zakoupili moje oblíbená párátka s nití, kterým se budu věnovat detailněji v dalším příspěvku o zubní hygieně. Článek si přečtěte zde.
2) TOP přírodní deodoranty na trhu | 100% přírodní
Nejlepší přírodní deodoranty na trhu dle radyzezivota.cz.
3) Větší balení zdravých žvýkaček s xylitolem – ušetříte
Levnější žvýkačky s xylitolem díky většímu balení.
*Veškeré námi doporučené produkty máme sami vyzkoušené a jsme s nimi spokojeni. Samozřejmě se může stát, že někomu nebudou vyhovovat. Neupřednostňujeme určitou značku. Považujeme za nejlepší způsob užívání značky střídat – ale je to vždy individuální.
V odkazech spíše doporučujeme na konkrétní zboží (šikovný produkt/pomůcku), které naší zubní hygieně prospívá. Často o nich domácnosti ani nevědí – že něco podobného vůbec existuje.
Čištění mezizubních prostor a nebo jazyka je v mnoha rodinách něco jako scifi – přitom je to ale stejně nezbytná pomůcka při čištění zubů jako samotný kartáček a pasta.
Pokud Vám byl tento článek prospěšný, poděkujte nám Vaší podporou!