Arterioskleróza (ateroskleróza) – nebezpečné kornatění tepen – příznaky, projevy, léčba

Arterioskleróza (ateroskleróza) – nebezpečné kornatění tepen – příznaky, projevy, léčba

Ateroskleróza, nebo také arterioskleróza, je jedním z velice častých onemocnění naší doby. Jde o stav, kdy dochází ke kornatění – tuhnutí – tepen, v jejichž stěnách se nastřádalo příliš tuku a dalších látek a vznikly tzv. arterómy. Hlavními rizikovými faktory pro vznik tohoto stavu je konzumace příliš velkého množství jídla a nedostatek pohybu, není tedy překvapivé, že toto a další cévní onemocnění zaujímají přední místa na žebříčcích příčin úmrtí v současném světě.

Pokud máme v krvi velké množství cholesterolu, začne se ukládat na stěnách tepen a je tak jedním z hlavních původců aterosklerózy. Jeho název zná nejspíš každý, ale připomeňme si, co je vlastně zač a proč je tak často “strašákem”.

Cholesterol se v našem těle vyskytuje přirozeně a je důležitou stavební látkou, bez které bychom se neobešli. Podílí se na zpracování tuků. Náš organismus ho sám vytváří, určité množství přijímáme i v potravě, a to je zcela v pořádku.

Cholesterol je nám užitečný do té doby, než jeho hladina překročí určité meze, kdy nám začne být nebezpečný. Samotná konzumace potravin, které cholesterol obsahují, není ale jediným důvodem, proč může být jeho hladina zvýšená. Především konzumace nevhodných a přebytečných tuků způsobuje jeho nadměrnou syntézu v našem těle.

Problém se zvýšenou hladinou cholesterolu má až 70% všech dospělých v naší republice.

Nesprávné složení stravy není jediným rizikovým faktorem, přestože asi nejčastějším. K dalším faktorům, které se výrazně podílí na vzniku a urychlení aterosklerózy, patří například kouření. Látky, které se nám dostávají do těla z cigaretového kouře, způsobují celou řadu nepříznivých změn v našem organismu. Mezi ně patří i změna složení a vlastností krve a fyzické poškození samotných tepen, ztenčování jejich stěny, a tím větší náchylnost k usazování nechtěných látek. Kromě toho nadměrné kouření zvyšuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, což jsou samy o sobě rizikové faktory cévních onemocnění. Změny v organismu vedoucí k větší pravděpodobnosti tvoření aterosklerotických plátů, jak se usazeninám říká, způsobuje také cukrovka, takže ji rovněž řadíme k výrazným rizikovým faktorům. Nikoho jistě nepřekvapí zmínka obezity a nedostatečné fyzické aktivity, svou roli může hrát i genetika. Nemalým rizikem je také vystavení vysoké míře stresu. Všechny příčiny vedoucí k vzniku aterosklerózy nejsou zcela prozkoumány. Roli může hrát například zánětlivé onemocnění tepen a řada dalších faktorů, které se obecně neuvádějí, protože zkrátka nejsou dosud objasněny. Nicméně podívejme se na aterosklerózu z klasického hlediska, jako na onemocnění způsobené nezdravým životním stylem a především zvýšenou hladinou cholesterolu. Když tedy přijímáme nevhodně složenou stravu, v naší krvi se vyskytuje více tuků a cukrů.

Tyto nepotřebné látky se mohou začít usazovat na stěně tepny, krystalizuje zde přebytečný cholesterol, může dojít i k nahromadění dalších látek, například vápníku. Tepna se stává méně pružnou a aterosklerotické pláty způsobují zúžení prostoru, kudy protéká krev.

Oběh je tedy omezován, k orgánům se nedostává dostatek kyslíku v potřebném čase, což může postupně vyústit až v poškození postižených orgánů a částí těla.

Mezi nejznámější důsledky kornatění tepen patří infarkt myokardu způsobený zkornatěním věnčitých tepen a cévní mozková příhoda, která vzniká v důsledku aterosklerózy krkavice.

Kromě toho nás ale může potkat další řada komplikací, které ústí z chronického poškození tepen, vzniku usazenin a omezení průtoku krve. Zvýšení krevního tlaku vlivem horší průchodnosti cév dále přispívá k rychlejšímu a rozsáhlejšímu vývoji aterosklerózy. Pokud toto onemocnění postihne cévy dolních končetin, omezí se přísun krve a vznikne ischemická choroba, která se projevuje bolestí a v nejhorším případě až gangrénou nedostatečně prokrvených oblastí. Na usazených plátech se může začít tvořit a hromadit krevní sraženina.

Tento stav se nazývá trombóza a může dále znesnadňovat již tak omezený průtok krve.

Může to dojít ještě dál, krevní sraženina se může utrhnout a být vmetena do nějakého vzdálenějšího místa v krevním řečišti a tím ucpat tenkou nebo příliš ztenčenou cévu, toto se nazývá embolizace a embolie.

Oslabení stěny tepny, zvlášť ve spojení s vysokým krevním tlakem, vede k výdutím a dokonce i k protržení. V neposlední řadě takové poškození může způsobit, že jsou tepny náchylnější ke stahům a křečím.

Léčba se přizpůsobuje tomu, jaké jsou u daného pacienta příčiny onemocnění. Převážně se léčí vysoká hladina cholesterolu, dále hypertenze a cukrovka, doporučuje se hubnutí a samozřejmě přestat kouřit. Základem je změna životního stylu, který pravděpodobně tyto stavy způsobil v první řadě. Pokud je to možné, musí pacient změnit svůj jídelníček a zvýšit fyzickou aktivitu. Je nutné počítat s tím, že se rozhodně jedná o dlouhodobou záležitost, pravděpodobně na celý zbytek života. Existuje také celá řada farmakologických přípravků, které předepíše lékař v závislosti na situaci pacienta a typu jeho onemocnění. Prevence aterosklerózy je tedy jednoduchá, přesto pro mnoho lidí téměř neproveditelná. Nejlépe se tomuto onemocnění vyhneme, pokud nebudeme do svého jídelníčku zařazovat příliš tučná a sladká jídla, naopak budeme konzumovat dostatek vlákniny, přehršel živočišných tuků částečně nahradíme vhodnými tuky rostlinnými, budeme dostatečně fyzicky aktivní a nebudeme kouřit. Autor: Barbora Bukačová

Na aterosklerózu zemře více lidí než na nádorová onemocnění. Při ateroskleróze dochází ke kornatění tepen, protože se v jejich stěnách nahromadilo příliš mnoho tuku a jiných látekZdravá výživa

Ateroskleróza neboli kornatění cév – příznaky a léčba

  • Ateroskleróza (nebo také arterioskleróza) je zánětlivé onemocnění cév, které vzniká v důsledku ukládání tuku do cévní stěny.
  • Proces kornatění cév většinou začíná již v mládí, s věkem se ale situace postupně zhoršuje a problémy se nejčastěji projeví kolem 50-60 let.
  • Mezi hlavní rizikové faktory, které mohou mít vliv na vznik aterosklerózy, patří zvýšený cholesterol a LDL, kouření, vysoký krevní tlak nebo třeba obezita a nedostatek pohybu.
  • Ateroskleróza věnčitých tepen srdce může způsobit infarkt či anginu pectoris, ateroskleróza tepen zásobujících mozek může vést až k mozkové mrtvici či aterosklerotické demenci a ateroskleróza tepen dolních končetin se projevuje bolestmi při chůzi a způsobuje gangrénu.
  • Léčba aterosklerózy se skládá především z celkové úpravy životního stylu, dále se používají hypolipidemika a antihypertenziva.
  • Co se týče prevence, nejdůležitější je dodržovat zdravý životní styl, sportovat, přestat kouřit a hlídat si krevní tlak i cholesterol.

Ateroskleróza (nebo také arterioskleróza) je zánětlivé onemocnění cév, které vzniká v důsledku ukládání tuku do cévní stěny. Postižená místa se kvůli tomu zužují, což zpomaluje a ztěžuje proudění krve, a může dojít až k jejich úplnému uzavření. Tato nemoc pacienty nebezpečně ohrožuje na životě a ve vyspělých zemích patří mezi velice časté příčiny úmrtí.

Aterosklerózu sice popsali lékaři již během 18. století, v moderní době se však značně rozšířila, a proto se často řadí mezi civilizační choroby.

Proces kornatění cév většinou začíná již v mládí, s věkem se ale situace postupně zhoršuje a problémy se nejčastěji projeví kolem 50-60 let.

Mezi nejzávažnější komplikace, které může ateroskleróza následně způsobit, patří infarkt či mozková mrtvice.

Příčiny aterosklerózy

Vnitřní stěny tepen jsou za normálních okolností hladké a pružné. Při počínající ateroskleróze ale dojde k jejich poškození a na povrchu se začnou postupně ukládat tukové látky (především cholesterol).

Tyto usazeniny se poté obalují krevními sraženinami a vazivem a dochází ke vzniku tzv. ateriosklerotických plátů. Tepenné stěny ztrácí svou pružnost a průtok krve do tkání je omezený.

Orgány nejsou dostatečně zásobené kyslíkem a může dojít k jejich poškození.

Rizikové faktory:

  • Zvýšený celkový cholesterol
  • Zvýšený nízkodenzitní lipoprotein
  • Kouření
  • Vysoký krevní tlak
  • Diabetes mellitus
  • Nadměrný příjem potravy a obezita
  • Dědičné predispozice
  • Nedostatek pohybu
  • Nedostatek estrogenů (předčasná menopauza)

Příznaky aterosklerózy

První projevy aterosklerózy pacient většinou pocítí až ve chvíli, kdy je průchodnost tepny omezená. Krev proto nemůže proudit k orgánům a dochází k jejich částečnému či trvalému poškození. Příznaky se poté liší podle toho, kde v těle se postižená tepna nachází.

Ateroskleróza věnčitých tepen srdce

  • Zrychlené dýchání a pulz
  • Bolest na hrudníku
  • Dušnost
  • Bledost
  • Selhání srdce a infarkt
  • Angina pectoris

Ateroskleróza tepen zásobujících mozek

  • Mozková mrtvice
  • Psychické změny
  • Bezvědomí
  • Porucha řeči
  • Ochrnutí
  • Aterosklerotická demence
Budete mít zájem:  Kvasinková Infekce U Mužů Priznaky?

Ateroskleróza tepen dolních končetin

  • Bolest při dlouhé chůzi
  • Bolest v klidu
  • Pocit chladu
  • Kulhání
  • Gangréna (odumření tkáně)

Pokud jsou postižené tepny, které zásobují oko, vzniká postižení očního nervu (neuroretinopatie) a pacient může oslepnout. Při postižení tepen vedoucích k ledvinám se rozvíjí nefroskleróza, která má často za následek selhání ledvin. Ateroskleróza aorty může způsobit výduť neboli aneurysma.

Léčba aterosklerózy

Pro zjištění přítomnosti aterosklerózy lékaři používají různá vyšetření. Ta zahrnují například měření krevního tlaku, ultrazvukové vyšetření (angiografie), vyšetření krve, zjišťování koncentrace cholesterolu a cukru v krvi a dále také měření průtoku krve a velikosti zúžení cév.

V případě aterosklerózy se léčí hlavně příčiny, které vedou ke vzniku aterosklerotických plátů. Důležité je začít s léčbou včas, aby se zabránilo rozvoji nepříjemných komplikací. Lékaři se zaměřují především na snížení vysoké hladiny cholesterolu a nemocní proto musí celkově změnit svůj životní styl.

Pacientům se doporučuje:

  • Nasadit speciální dietu
  • Přestat kouřit
  • Omezit tuky
  • Omezit alkohol
  • Omezit sůl (při vysokém krevním tlaku)
  • Pravidelně se pohybovat a cvičit

Pokud tato opatření nepřinesou žádné zlepšení a ateroskleróza je již v pokročilejším stádiu, používají se různé druhy léčiv. Jedná se především o hypolipidemika (léky, které snižují produkci cholesterolu uvnitř buněk) a antihypertenziva (léky proti vysokému tlaku). V případě ucpání cév mohou lékaři přistoupit také k chirurgickému řešení, kdy se snaží cévy znovu zprůchodnit.

Ateroskleróza a prevence

Jak zabránit kornatění tepen? Hlavním způsobem prevence je dodržování zdravého životního stylu. Lidé by se měli vyhýbat tučným a hodně sladkým jídlům, místo živočišných tuků používat rostlinné a do svého jídelníčku zařadit větší množství vlákniny. Důležité je také pravidelně sportovat, přestat kouřit (nebo kouření alespoň omezit) a hlídat si krevní tlak a cholesterol.

Ateroskleróza: příznaky, léčba (kornatění tepen)

Ateroskleróze, se také někdy říká, nemoc 20. století
nebo se řadí mezi civilizační choroby. I když, tato
označení nejsou zcela přesná. Neboť ateroskleróza byla popsána již
v 18.

 století a naši předci se s ní potýkali ještě dříve. Bohužel
v moderní době je její masivní nárůst opravdu nepopiratelný. Mohlo by se
zdát paradoxní, že toto onemocnění, je zvláště ve vyspělých zemích,
jednou z nejčastějších příčin úmrtí.

Česká republika bohužel není
výjimkou.

Tato choroba je dlouhodobě probíhající degenerativní proces, jehož
podstatou je ukládání tzv.: aterogenních
látek
, zejména lipidů (tuků) ve stěně
tepny
.

Postižená tepna je za normálních okolností hladká, ale při
počínající ateroskleróze je poškozena a povrch její vnitřní stěny je
zdrsněn. Na této tepně se pak snadno mohou zachytávat aterogenní látky,
přinášené krví.

Látky, které se zachytí, se postupně hromadí a
začínají způsobovat zúžení průsvitu tepny nebo dokonce
její uzávěr.

Krev tedy nemůže dostatečně proudit do
další části těla, kterou má postižená tepna za úkol zásobovat.

Příčiny aterosklerózy

Na vzniku a dalším rozvoji tohoto onemocnění se podílí více faktorů,
které lze rozdělit do třech hlavních skupin, a ve velké většině úzce
souvisí se špatným životním stylem a zlozvyky mnohých lidí
v dnešní době.

V prvé řadě to je nadbytek aterogenních (aterosklerózu
tvořících) látek v krvi. Za tyto látky považujeme především
lipidy (cholesterol, fosfolipidy, triglyceridy). Nadbytek
těchto látek je způsoben poruchou jejich metabolismu v organismu nebo je ve
vysoké míře přijímáme potravou.

Druhým činitelem, způsobujícím tuto chorobu, je porucha endotelu
(výstelky)
uvnitř tepny. Tato porucha může způsobit místní
tvorbu krevních sraženin, které zúží, či úplně
ucpou tepnu.

Pod poslední příčinou nalezneme řadu činitelů, kteří vzniku
aterosklerózy napomáhají. Jsou to na příklad: vysoký krevní tlak,
obezita, kouření, genetické faktory, stres, hyperlipoproteinémie, cukrovka a
podobné poruchy metabolismu cukrů.

Aterosklerotická choroba má několik stupňů vývoje. První stupeň se
nazývá lipoidní (tukové) skvrny. Jsou to žlutavě
zbarvená ložiska ve stěně tepny, složená především z cholesterolu.

Další fází jsou fibrózní a ateromové pláty, což
jsou opět žlutavá ložiska, která již ale nejsou hladká, vystupují nad
povrch stěny a obsahují řídký mastný obsah.

Jestliže se krycí vrstva
ateromového plátu rozpadne, jeho obsah se vyplaví krví a v tepenné stěně
vznikne tzv.: ateromový vřed, který tuto cévu poškozuje.

V místě,
poškozeném tímto aterosklerotickým procesem se druhotně začne tvořit
trombus neboli krevní sraženina, která výrazně zužuje
průsvit
 tepny.

Poslední fází je zvápenatění, kdy se v postiženém
úseku cévy ukládají vápenaté soli, a ložisko tvrdne.

Příznaky a projevy aterosklerózy

Pokud je ateroskleróza v počátečních stádiích, nemocný nemusí nic
tušit, tento proces je totiž dlouhodobě bez příznaků. Postupně však
dochází k pozvolnému zužování průsvitu tepny a oblast (tkáně,
orgány), kterou tepna zásobuje je nedostatečně prokrvena.

Projevy jsou tedy závislé na té části tepenného úseku, který je
postižen. Vždy ale platí, že čím větší úsek tepen je postižen, tím
horší je i poškození zásobované tkáně.

Jestliže se ateroskleróza nachází na mozkových
tepnách
, dochází k různým psychickým změnám,
aterosklerotické demenci či až k náhlé cévní mozkové
příhodě neboli mrtvici.

Náhlá cévní mozková příhoda
se projeví různě dlouhým bezvědomím a po něm je
většinou pacient ochrnut na jednu polovinu těla (pravá,
levá), není schopen se o sebe postarat sám, nemůže mluvit a často
nechápe, co mu ostatní chtějí sdělit.

Jsou-li postiženy tepny zásobující oko, vzniká
neuroretinopatie neboli postižení očního nervu a následná
slepota.

Dalším úsekem, který může být postižen, jsou srdeční
(koronární) tepny
.

Tehdy dochází ke vniku dvou forem
ischemické choroby srdeční a to sice k selhávání levého
srdce a akutnímu infarktu myokardu.

Jejich projevy jsou bolest na
hrudi
, zrychlené dýchání a rychlý pulz,
studená opocenost, bledost, úzkost a
dušnost
.

Při postižení tepen ledvin se rozvíjí obraz tzv.:
nefrosklerózy, která končí až selháním ledvin.

Posledním úsekem, který bývá aterosklerózou zasažen, jsou
tepny na dolních končetinách, což se projeví
bolestí končetin, jejich chladem, kulháním
a až možným vznikem gangrény.

Rizikové faktory aterosklerózy

Nejčastějšími a největšími riziky vzniku aterosklerózy jsou
nedostatek pohybu, nezdravá, zvláště tučná
strava
a hlavně kouření.

Za další činitele se považuje nadměrný stres,
obezita, vysoký krevní tlak,
dědičnost, poruchy metabolismu cukrů
(cukrovka) poruchy metabolismu tuků
(hyperlipoproteinémie).

Čím více rizikových faktorů je přítomno najednou, tím větší je
riziko vzniku aterosklerózy. Rizikem je také vysoký LDL
cholesterol
v krvi, který ukládání aterogenních látek
napomáhá. (cholesterol HDL je naopak prospěšný)

Léčba aterosklerózy

Před zahájením léčby je nezbytné, aby lékař krevními testy zjistil
hladinu cholesterolu a provedl také ultrazvukové či angiografické
vyšetření, které potvrdí zúžení průsvitu tepny.

Léčba by se měla vždy zahajovat dietetickým a režimovým
opatřením
. Základem je dieta s výrazným omezením
tuků
. Nutné je vyhnout se konzumaci živočišných tuků. Denní
příjem cholesterolu by neměl přesáhnout více než 300mg, což je zhruba
množství, které najdeme v jednom vaječném žloutku.

Dalším krokem je výrazné omezení alkoholických
nápojů
. U lidí trpících vysokým krevním tlakem, je nutné
snížit i příjem soli.

Tělesnou hmotnost je třeba udržovat mezi 18,5-25,0, tyto
hodnoty jsou vypočítány podle výsledků indexu tělesné hmotnosti
(BMI). Snížení tělesné hmotnosti napomáhá
i následující režimové opatření, které představuje vykonávání
přiměřené tělesné aktivity. Pod tímto pojmem se skrývá
pravidelné cvičení a to alespoň 30 minut denně,
4× týdně.

Jestliže všechna tato výše popsaná opatření nestačí a proces
aterosklerózy se zhoršuje, je na řadě využití léků. Medikamenty, které
se používají, se nazývají hypolipidemika. Což jsou léky
ze skupin statinů, kyseliny nikotinové, pryskyřic nebo fibrátů, které se
nasazují, dle druhu cholesterolu, jež je třeba upravit. Možná je i jejich
kombinace.

Jak si mohu pomoci sám

Jak bylo uvedeno již výše, je nezbytná úprava
jídelníčku
. V kuchyni vyměňte veškeré živočišné tuky za
rostlinné. Svůj jídelníček se snažte co nejvíce přiblížit zdravému
stravování. Jezte raději celozrnné pečivo než bílé a naopak přednost
dejte bílému masu před tmavým, vhodné jsou i mořské ryby. Jezte dostatek
zeleniny a ovoce.

Budete mít zájem:  Náhrada Škody Na Zdraví Promlčení?

Důležité je nekouřit, nebo tento zlozvyk alespoň co
nejvíce omezit.

Vyvarujte se také konzumaci alkoholu a to zvláště destilátů. Někdo
ovšem doporučuje denní konzumaci 2dcl červeného vína. Jeho pozitivní
účinky nejsou prokázány, ale pokud toto množství budete považovat za
maximální, průběh aterosklerózy to nezhorší.

Jestliže trpíte nadváhou, snižte jí pomocí diety (kterou zvolí
odborník) a pomocí pravidelného cvičení. Vhodná je
například jízda na kole, plavání nebo alespoň svižná procházka a to,
jak již bylo uvedeno výše alespoň 4× týdně, po dobu 30 minut.

Jestliže trpíte cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem, je důležité,
abyste na tyto choroby byli správně léčeni (pod vedením odborníka) a tuto
léčbu dodržovali. Tato onemocnění totiž průběh aterosklerózy mnohdy
zhoršují a urychlují.

Komplikace aterosklerózy

Za komplikace nemoci se považuje zúžení, či uzávěr tepny, aneurysma a
ruptura aneurysmatu.

Zúžení a uzávěr tepny způsobuje nedokrevnost
zásobované tkáně či orgánu. K zúžení dochází pozvolna díky
ukládání tukových látek. Uzávěr může vznikat také postupně nebo
náhle a to krevní sraženinou.

Aneurysma je rozšíření tepny, v určité její části,
kde se snáze usazují krevní sraženiny nebo tukové látky.

Ruptura aneurysmatu je vážnou komplikací, neboť se
jedná o prasknutí, za vzniku rozsáhlého krvácení.

Další názvy: kornatění tepen, arterioskleróza, arteriosclerosis, atherosclerosis, atherosclerosis obliterans, makroangiopatie

Ateroskleróza: dlouho nebolí, o to je však zrádnější

  • Srdce v kondici
  • Novinky
  • Ateroskleróza: dlouho…

Kornatění tepen většinou probíhá bez příznaků. Teprve po letech se může projevit infarktem, mozkovou mrtvicí nebo ischemickou chorobou dolních končetin. To už ale dochází k nevratnému poškození organismu. Na místě je tedy otázka, jak onemocnění vzniká a zda se lze před ním chránit.

Ateroskleróza se někdy přezdívá nemoc 20. století. Jedná se o jednu z nejčastějších civilizačních chorob, která je ve vyspělých státech postrachem číslo jedna.

Kornatění tepen totiž výrazně přispívá do statistiky každoročních úmrtí. Česká republika v tomto ohledu bohužel není výjimkou.

V posledních letech navíc kvůli nevhodnému životnímu stylu dochází k masivnímu nárůstu výskytu této choroby. Jak tedy onemocnění vzniká?

  • Ateroskleróza je dlouhodobý proces, jehož podstatou je ukládání tuků ve stěně tepny. To způsobuje postupný uzávěr cévního průsvitu, což vede ke zhoršení průtoku krve za místem poškození. Tkáň za uzávěrem trpí nedostatkem kyslíku a živin.
  • Tukové kapénky se do stěny tepen začínají ukládají již po narození. K tvorbě a zvětšování tukových plátů v cévní stěně přispívá nezdravý životní styl. Onemocnění však probíhá po mnoho let skrytě a většinou se projevuje až po 50. roce života.
  • Ke vzniku aterosklerózy přispívá vysoký krevní tlak, obezita, kouření, alkohol, genetické faktory, nedostatek pohybu, stres, cukrovka a zvýšená hladina cholesterolu a triglyceridů v krvi.
  • V pokročilých fázích kornatění může dojít k prasknutí tukového plátu. Na poškozeném plátu se vytvoří destičková zátka (trombus), která zamezí průtoku krve za místem poškození. Orgány a tkáně za uzávěrem za krátkou dobu podlehnou nenávratnému poškození, takzvané nekróze. Trombus nebo jeho část se navíc může uvolnit a způsobit takzvanou embólii. To znamená, uzávěr cévy v jiné časti organizmu, např. v mozku, jehož následkem je cévní mozková příhoda.

Nemoc mnoha tváří

Příznaky pokročilé aterosklerózy závisí na lokalizaci poškozené tepny. Pokud jsou zasaženy srdeční tepny, dochází ke vzniku anginy pectoris (bolestí na hrudníku z důvodu nedostatečného dokrvení srdečního svalu) nebo infarktu myokardu.

V případě postižení mozkových tepen se rozvíjí cévní mozková příhoda, lidově zvaná mrtvice. Zúžené cévy na nohou vedou k vývoji ischemické choroby dolních končetin (spojenou s bolestí při chůzi nebo v pozdějších stádiích i v klidu). Projevy aterosklerózy jsou tak vskutku bohaté.

Ve většině případů je postiženo hned několik tepen najednou. Není tedy výjimkou, že se u jednoho jedince rozvine poškození více orgánů a tkání. Nutno zmínit, že až do této doby ateroskleróza nebolí a nemocné nijak neobtěžuje.

Kornatění tepen je tedy bez nadsázky časovanou bombou, která často vede k náhlému a nevratnému poškození lidského organismu.

Prevence je nutností

Lékaři odhadují, že až 90 % případů infarktu myokardu je způsobeno nezdravým životním stylem. Pokud chcete ochránit zdraví svého kardiovaskulárního systému, měli byste se držet následujících rad:

  • V prevenci je naprosto nezbytná úprava jídelníčku. Snažte se co nejvíce omezit příjem živočišných tuků, smažených jídel a sladkostí. Na Vašem stole by se naopak měly pravidelně objevovat rostlinné nenasycené tuky, ale také dostatek ovoce a zeleniny.
  • Další důležitou položkou je zanechání kouření a vyvarování se nadměrné konzumace alkoholu, zejména destilátů.
  • Jedinci trpící nadváhou by měli redukovat svou hmotnost pomocí pravidelného pohybu.
  • Pokud trpíte cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem, nezanedbávejte pravidelné lékařské prohlídky a řádně dodržujte předepsanou léčbu.

(holi)

Zdroj:www.webmd.comwww.heart.org

Cévní stárnutí: Jak vzniká ateroskleróza?

Stárnutí se týká všech částí těla. Většina změn, které stárnutí provázejí, je podstatnou měrou ovlivněna zásobením kyslíkem a živinami, které po těle roznáší krev. Ta proudí cévami. Když cévy onemocní, zúží se a pak trpí část těla, která je zúženými cévami zásobena. 

Nejčastější onemocnění cév, které do jisté míry závisí na věku (ale nejen na něm), je ateroskleróza. Je však chybou se domnívat, že ateroskleróza je způsobena věkem. Jsou i osmdesátníci, kteří mají cévy hebké a pružné, a mladíci, jejichž cévy jeví pokročilé známky postižení.

Ateroskleróza (tzv. kornatění tepen) je onemocnění cév.

V důsledku zvýšené koncentrace LDL-cholesterolu i dalších tukových látek v krvi a poškození cévní výstelky třeba vysokým krevním tlakem, se ve stěně cév ukládají tuková depozita.

Do nich jsou vychytávány vápenaté soli, zachytávají se zde krevní destičky, a to celé je ještě zpevněné fibrinovými vlákny. Takto postupně se tvoří tzv. ateromový plát, charakteristický útvar pro aterosklerózu.

Ateromový plát v sobě skrývá minimálně dvě rizika: zúžení tepny (nedostatečný průtok krve) a „prasknutí“ nebo „utržení“ části plátu, která je dále nesena krevním proudem, až se dostane do drobnější cévy, kterou uzavře. Nedostatečnému průtoku říkáme ischémie (nedokrevnost), uzávěr tepny a v jeho důsledku odúmrti příslušné tkáně označujeme jako infarkt.

    Alphega lékárny nabízí službu tzv. měření cévního věku, které zjistí, v jaké kondici     jsou vaše cévy. Pokud budou vaše cévy starší, než by odpovídalo vašemu     kalendářnímu věku, poraďte se s lékařem.

  •     Nechte si změřit svůj cévní věk, můžete přispět k včasné prevenci kardiovaskulárního     onemocnění.
  •     Více informací naleznete zde.

Důsledky = kardiovaskulární onemocnění

1. Nedokrevnost – ischémie:

Slovo ischémie se vyskytuje v názvech onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční, kdy při zvýšené námaze nestačí zúžené tepny zásobovat srdeční sval a objeví se typická bolest na hrudi, někdy provázená dušností, která nutí nemocného ustat v činnosti. Existuje také ischemická choroba dolních končetin, kdy při námaze dojde k prudké bolesti končetiny, která nedovolí další pohyb. K podobným jevům může dojít i v mozku, pak se objeví tzv. tranzitorní ischémie (přechodná nedokrevnost mozku).

    HDL (tj. „hodný“ cholesterol) a LDL (tj. „zlý“ cholesterol)     Cholesterol je látka tukové povahy. Nebezpečí spočívá v jeho nadbytku v krvi.     Hlídat je třeba právě LDL. Je-li ho v krvi více než 3 mmol/1l,     usazuje se v cévních stěnách a ničí jejich pružnost. 

2. Infarkt:

Infarkt se vztahuje ke koronárním tepnám, konkrétně jejich uzávěru. Srdeční infarkt vyžaduje urgentní lékařský zákrok na specializovaném pracovišti, po němž následuje dlouhodobá léčba, hlídání krevních tuků a krevního tlaku. 

Koronární tepny jsou tepny, které přivádí krev do srdce.

Následovat by měla i tzv. kardiorehabilitace, tedy fyzioterapeuty usměrněná a kontrolovaná fyzická aktivita, která má příznivý vliv na rekonvalescenci pacienta. Infarkt také může postihnout mozkové tepny. Mezi příznaky infarktu patří svíravá bolest na hrudi, pocení, potíže s dýcháním, nevolnost a úzkost.

Budete mít zájem:  Léčba Poruchy Imunitního Systému?

Familiární hypercholesterolémie

Aneb vrozený sklon k infarktu a mozkové mrtvici je způsoben genetickou odchylkou, která je příčinou odlišného metabolismu tuků. Postižení mají od dětství v krvi vysokou koncentraci LDL-cholesterolu a dalších lipidů. Jde zpravidla o rodinný výskyt.

I velmi mladí lidé, jejichž přímí příbuzní prodělali/zemřeli na infarkt nebo mozkovou mrtvici před 50. rokem by se už nejpozději ve třetí životní dekádě měli zajímat o koncentraci krevních tuků. Díky moderním lékům (zejména tzv.

PSCK9 inhibitorům) lze i v těchto případech koncentraci cholesterolu upravit na bezpečnou úroveň.

Kudy na aterosklerózu

Až na výjimky lze aterosklerózu mírnit a předejít jejím důsledkům preventivními opatřeními. Prevence cévních chorob je daleko účinnější než následná terapie.

Základem je dlouhodobá úprava životního stylu: nekouřit, pravidelně a přiměřeně vykonávat fyzickou aktivitu, výrazně omezit živočišné tuky a konzumovat převážně středomořskou dietu, její základ tvoří ryby, ovoce, zelenina a rostlinné oleje.

Pokud po změně životního stylu nedojde k žádoucímu ovlivnění rizikových faktorů, pak musí nastoupit farmakologická léčba:

  1. Statiny, fibráty a ezetimib jsou bezpečné léky, které snižují koncentraci nebezpečných tuků v krvi
  2. Léčba zvýšeného krevního tlaku: cílovou hodnotou je tlak pod 140/90, u diabetiků raději 130/85, naopak u seniorů je možné tolerovat za určitých podmínek i 145/95
  3. Léčba diabetu a prediabetu: diabetes je velmi nebezpečným rizikovým faktorem všech kardiovaskulárních onemocnění
  4. Léčba všech přidružených onemocnění, například chronické obstrukční plicní nemoci (rozedmy), astmatu, revmatických onemocnění
  5. Předcházení infekčním chorobám očkováním (proti chřipce a pneumokokům)

MUDr. Marta Šimůnková 

Arterioskleróza, ateroskleróza

Arterioskleróza (ateroskleróza) je celkové onemocnění cév, které mění hladké vnitřní stěny tepen, k čemuž přispívá i narušení vnitřní cévní výstelky (endotelu), které může mít na svědomí zvýšený krevní tlak, některá virová onemocnění, ale i například kouření.

Rozhodující podíl na vzniku a rozvoji arteriosklerózy však mají především krevní lipidy, čili tuky, a z nich pak zejména cholesterol. Ten se v místech narušeného endotelu ukládá, obaluje krevními sraženinami a vazivem a vytváří tzv. aterosklerotické pláty.

Tepenná stěna se přitom ztlušťuje a ztrácí pružnost. Protože tepny se silnými stěnami nejsou dostatečně pružné a špatně se roztahují, zvyšuje se v nich tlak krve a omezuje se krevní průtok do tkání. Vnitřní průsvit tepny se zužuje a průtok krve zhoršuje a zpomaluje.

Může dojít k postupnému zužování nebo dokonce uzávěru postižených cév.

Příznaky arteriosklerózy

Podle lokalizace postižení tepen – srdce (ischemická choroba srdeční, angina pectoris, infarkt myokardu), mozku (TIA-tranzitorní ischemická ataka, tzn.

„hrozící“ mozková mrtvice, cévní mozková příhoda), končetinové tepny (ischemická choroba končetin, atrofie kožních adnex, chladnější končetiny a další), ledviny.

Zhoršení prokrvení končetin, pocity brnění, zhoršená citlivost, únava, zapomínání, nesoustředěnost.

Příčiny arteriosklerózy

Riziko aterosklerózy stoupá při přítomnosti rizikových faktorů – kouření, zvýšení cholesterolu a tuků v krvi (hyperlipidémie), obezita, vysoký krevní tlak (hypertenze), cukrovka (diabetes mellitus), dědičnost, nedostatek tělesného pohybu.

Návštěva lékaře při arterioskleróze

Návštěva lékaře je nutná při poruchách paměti, u chladnějších končetin a poruch jejich citlivosti, tlakové bolesti na hrudi (srdce), omezení pohybu končetin (při cévní mozkové příhodě).

Prevence arteriosklerózy

Preventivní opatření spočívají v omezení přísunu soli (omezit solení, konzumaci uzenin), omezit konzumaci masa hovězího a vepřového a konzumovat spíše maso bílé (drůbež, ryby), omezit alkohol a moučná a sladká jídla včetně nápojů (Cola apod.). Vysoký cholesterol můžete snížit změnou ve svých stravovacích návycích, změnami životního stylu a v případě nutnosti užíváním léků.

Léčba arteriosklerózy

Léky na předpis

Vzhledem k trendům uvolňování léčivých přípravků do volného prodeje v této skupině uvádíme přehled základních léčebných skupin, které se používají při terapii kardiovaskulárních onemocnění. Léčba je zaměřena především na regulaci funkcí kardiovaskulárního systému, metabolismus tuků a snižování agregace (shlukování) krevních destiček do sraženin.

ANTIHYPERTENZIVA – Nejprve je vhodné vyzkoušet režimová opatření jako jsou snížit příjem soli, omezit, popř. přestat kouřit a pít alkohol. Zvýšit tělesnou aktivitu a minimalizovat stres.

Pokud jsou u pacienta známky orgánového poškození (srdeční a ledvinové potíže, poškození sítnice), nasazují se léky na lékařský předpis.

Diuretika, betablokátory, vazodilatátory, ACE inhibitory, alfablokátory nebo jejich kombinace.

  • HYPOLIPIDEMIKA – Léčiva ovlivňující hladinu lipidů (tuků).
  • Hořčík s vápníkem – jejich nedostatek souvisí s vysokým tlakem.
  • Česnek – účinný při snižování krevního tlaku.
  • Koenzym Q – zlepšuje srdeční činnost a snižuje krevní tlak.
  • Pupalkový olej – důležitý pro krevní oběh a snižování tlaku.
  • Lecitin – slouží k emulgaci tuků, zlepšuje funkci jater a snižuje krevní tlak.
  • Hloh – povzbuzuje srdeční činnost, snižuje vysoký krevní tlak.

Související články a odkazy:

Moje lékárna pečuje o seniory

Informační leták pro senioty o problematice zdravého životního stylu (PDF soubor, 94 kB)

Pravidelné prohlídky očního pozadí podstupují diabetici a pacienti s vysokým krevním tlakem

Vyšetření očního pozadí, oftalmoskopie, se používá ke kontrole stavu sítnice, jejích cév a zrakového nervu. Patří mezi základní oftalmologická vyšetření.

Oční pozadí vám lékař nejspíš vyšetří při opakovaných bolestech hlavy a poruchách vidění. Provádí se i při podezření na zvýšení nitrolebního tlaku.

Pravidelné prohlídky podstupují diabetici a pacienti s dlouhodobě vysokým krevním tlakem. Vyšetření provádí oftalmolog.

Pomocí oflalmoskopie lékař posuzuje změny na cévách, které provázejí některá onemocnění, například vysoký krevní tlak, aterosklerózu (kornatění tepen) a cukrovku. Dlouhodobě vyšší tlak se nazývá odborně hypertenze. Tato choroba je velmi zrádná, protože nositele dlouho nemusí omezovat. Po určité době se však může náhle projevit jako mozková mrtvice nebo srdeční infarkt.

Vysoký krevní tlak mechanicky poškozuje cévy a mění jejich charakteristický obraz. Proto je možné při tomto vyšetření určit závažnost hypertenze.

Cukrovka je onemocnění, při kterém nedokáže organismus dokonale zpracovat přijatý cukr v potravě. Nedostatečně léčená cukrovka může vést k očnímu onemocnění zvanému diabetická retinopatie a postupné ztrátě zraku.

Ateroskleróza je onemocnění cév, při kterém dochází k ukládání tukových částeček v podobě tukových plátů do stěny cév. Nebezpečná je tím, že může dojít k uvolnění plátu, a ten může způsobit např. srdeční infarkt. Změny způsobené aterosklerózou může lékař pozorovat právě na očním pozadí.

Vyšetření se nemusíte obávat, je nebolestivé. Při vyšetření přenosným oftalmoskopem se lékař podívá do vašich očí během několika minut a vás to vůbec nebolí.

Vyšetření očního pozadí pomocí štěrbinové lampy je přesnější, ale k jeho provedení je nutno provést rozkapání Vašich očí.

Připravte se na to, že po rozkapání budete nějakou dobu sedět v čekárně se zavřenýma očima a čekat zhruba 20 min než se vaše zornice dostatečně rozšíří, aby bylo možno provést vlastní vyšetření.

Při vyšetření přístroj produkuje jasné světlo a tak je zadní oblast oka dobře viditelná. Světlo můžete po vyšetření ještě krátce vnímat v podobě světelných záblesků.

Poměrně častým onemocněním sítnice jsou oběhové poruchy, kdy dochází k uzávěru sítnicových cév. Tyto uzávěry vznikají většinou jako důsledek arteriosklerózy, což je degenerativní onemocnění cév, dochází ke zužování cév a k horšímu krevnímu zásobení tkání. Vznik arteriosklerózy je podporován některými celkovými chorobami jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, porucha metabolismu tuků apod.

Uzávěr centrální sítnicové žíly se projevuje rychlým zhoršováním vidění, trombus způsobuje přetlak žíly, rozšíření žíly je nepravidelné, dochází ke krvácení do sítnice. Podávají se léky na rozšíření cév, po čase se tromby vstřebávají, popřípadě se pomocí laseru zlepšují oběhové poměry v sítnici.

Diabetická retinopatie se projevuje až po 8 až 10 letech trvání cukrovky, změny na očním pozadí procházejí třemi stádii.

V první fázi dochází k poškození kapilár, kde se objevuje mikroskopické vydutí a protenčení cévní stěny, v druhé fázi dochází ke krvácení do sítnice a ve třetí fázi dochází k závažným komplikacím, jako jsou krvácení dosklivce, odchlípení sítnice, vznikají nové cévy, které prorůstají do sítnice a sklivce. Prognóza je nepříznivá, často dochází k úplné ztrátě zraku.

Léčba spočívá v dokonalé kompenzaci základního onemocnění, tj. cukrovky, ovlivnit stav cév a oddálit nejzávažnější komplikace lze pomocí léků nebo chirurgicky.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector