Antibiotika užíváme při nemoci, jíme v mase, pijeme ve vodě

Nemoci z vody se řadí mezi infekční onemocnění – způsobují je mikrooraganismy vyskytující se v kontaminované vodě. Nezávadnost vody a zda spadá do kategorie vody pitné určuje v rámci Česka Státní zdravotní ústav.

I přes přísné vyhlášky a limity bakterií ve vodě může dojít k její kontaminaci – například ve vodovodním potrubí.

Voda ze studní také není vhodná – může dojít k jejímu infikování výkaly či zbytky hnojiv, proto jsou důležité pravidelné kontroly.

Jako běžný člověk závadnost vody neodhalíte. Voda se může zdát na první pohled v pořádku – nezapáchá, není zakalená ani nemá jinou barvu. Bakterii v takovém případě nerozpoznáte. Problém se ukáže až následně při střevních a žaludečních obtížích. Pokud máte podezření na závadnost vody, ihned ji nechte otestovat nebo nahlaste příslušným úřadům.

Příznaky nemocí z vody

Antibiotika užíváme při nemoci, jíme v mase, pijeme ve vodě Bakterie vyskytující se ve vodě

Voda je plná různých mikroorganismů. Některé člověku nevadí, ale některé vám mohou ublížit a způsobit spoustu neplechy v těle. Jaké nebezpečné bakterie se ve vodě vyskytují?

Koliformní bakterie

Nejčastějším mikroorganismem, který ve vodě můžeme najít, jsou koliformní bakterie.  Napomáhají ke správnému rozkladu potravy v lidském těle. Tyto bakterie se mohou snadno dostat do podzemních vod, studní.

Způsobují střevní potíže a koliku, ale pozor můžou vyvolat i vážné onemocnění jako je břišní tyfus. Koliformních bakterií se můžete snadno zbavit. Zahubíte je při teplotě vyšší než 50°C – proto převařením vody dosáhnete jejich vymýcení.

Je nutné, abyste kontaminovanou vodu dezinfikovali.

Enterokoky

Enterokoky jsou naší přirozenou součástí – nachází se ve střevech lidského organismu. Najdete je i ve vodě, v půdě a na rostlinách.

Tyto bakterie jsou odolné vůči vysokým teplotám a vysokému pH. Způsobují infekce močových a žlučových cest a gynekologické záněty.

Přítomnost enterokoků ve vodě svědčí o tom, že došlo k jejímu fekálnímu znečištění. Pro jejich odstranění použijte dezinfekci.

Jsou i mnohé další bakterie, které mohou vodu kontaminovat a způsobit nám nepříjemné trávící a žaludeční obtíže, patří mezi ně například – Legionella či Pseudomonas.

Antibiotika užíváme při nemoci, jíme v mase, pijeme ve vodě Dejte si pozor, co pijete

Možná jste to do téhle chvíle netušili, ale konzumace kontaminované vody představuje vysoké zdravotní riziko při cestování a na výletech do přírody. V České republice jsme zvyklí pít vodu z kohoutku, v cizích zemích to pravidlem není. Na svých cestách raději kupujte vodu balenou, u které budete mít jistotu, že není infikovaná. 

Když vás potká nepříjemný a pro cestovatele častý cestovatelský průjem, nezapomeňte organismus dostatečně hydratovat. Vařte si čaje, pijte ovocné šťávy a navracejte tělu sílu pomocí vývaru. V každém případě s sebou mějte léky na průjem a léky proti zvracení a nevolnosti.

Jak problémům předejít?

Základním kamenem, proto abyste neonemocněli z vody, je nepít nevhodnou tekutinu. Buďte obezřetní, dávejte pozor na to, jakou vodu pijete, umýváte nádobí, potraviny. 

Na cestách je vhodné mít s sebou dezinfekci, která vodu čistí. Vhodné jsou dezinfekční přípravky založené na chloru či chlorioxidu. Neriskujte – nepijte v zahraničí kohoutkovou vodu. Všude není zvykem ji pít jako u nás. V mnoha zemích ani taková voda není určená ke konzumaci. Předejděte tím trávícím a žaludečním potížím.

Dávejte si pozor i na led. Na výlet si s sebou berte dostatek pitné vody. V zahraničí navíc často naleznete na plastovém víčku bílý obal, který garantuje, že láhev nebyla otevřena.

Voda ze studny je také častým zdrojem výskytu nežádoucích mikroorganismů – ani tuto vodu tedy nepijte. Stejně tak je tomu i u vody z přírodních zdrojů – potoků, řek, jezer.

Zvažujte, jakou vodu pijete a z jakých zdrojů pochází. Nemoci z vody jsou velmi nepříjemné a dokáží pokazit celou dovolenou, proto jim předejděte – především svou opatrností. 

Léky na průjem

Nemoci z potravin a vody | Lab Tests Online

Další název: Otrava z potravin; Gastroenteritida

Obecný přehled

Co jsou nemoci z potravin a vody?

Nemoci z potravin a vody jsou infekční onemocnění, která vznikají v důsledku požití potravin nebo pití tekutin kontaminovaných mikroorganizmy nebo jejich toxiny.

Způsobují typické gastrointestinální příznaky jako bolesti břicha, nutkání ke zvracení, zvracení a průjem.

Tato kapitola nezahrnuje onemocnění po požití kontaminovaných potravin, která mají neinfekční příčinu, ani infekce v jiných oblastech těla než je zažívací trakt.

Instituce Centers for Disease Control and Prevention (CDC) odhaduje, že v USA po požití kontaminovaných potravin a vody každoročně onemocní 1 z 6 osob, z nichž zhruba 128,000 vyžaduje hospitalizaci, a 3,000 umírá na komplikace.

Mikroorganizmy, kontaminující potraviny a vodu, zahrnují mnohé bakterie, viry, a parazity. Některé z nich lze nalézt po celém světě, jiné jsou lokální. Některé se vyskytují běžně, jiné vzácněji.

Po expozici se mohou příznaky onemocnění vyskytovat u většiny lidí, nebo jen u těch, kteří jsou méně odolní. Lokální kmeny bakterií nemusí vyvolat infekci u místních obyvatel, kteří jsou na ně zvyklí, mohou však být příčinou onemocnění cestovatelů.

Kontaminované potraviny mohou mít normální vůni, vzhled a chuť; jimi způsobená onemocnění mohou být samoúzdravná nebo mít průběh středně závažný až těžký.

Nemoci z potravin a vody mohou postihnout kohokoli, nejzávažnější průběh však lze očekávat:

Tato onemocnění, obvykle označovaná jako otravy z potravin, mohou postihovat jednotlivé osoby, nebo se vyskytovat jako součást epidemie. Většina případů vzniká přímo v důsledku požití kontaminovaných potravin, méně často přenosem mezi lidmi, zejména v uzavřených populacích ve školkách, na výletních lodích, léčebnách nebo v ústavní péči.

Vyvinou-li se příznaky onemocnění u více než jedné osoby po požití stejné tekutiny nebo potraviny, které jsou kontaminovány stejnou bakterií nebo obsahující stejný toxin, jedná se o epidemický výskyt.

Výskyt může být lokalizovaný, nebo se může objevit ve více oblastech. Kvalitu vody a potravin průběžně monitorují příslušné státní instituce a orgány veřejného zdraví, které identifikují zdroj epidemie, zabraňují šíření epidemie a dohlížejí na nápravu.

Účinek těchto opatření znesnadňuje celosvětový pohyb potravin a obyvatel.

Při podezření na otravu potravinami je zapotřebí získat kompletní anamnézu postižených osob a zaslat k vyšetření do příslušných laboratoří odebrané vzorky, obvykle vzorky stolice.

Pacienti mohou být nápomocni poskytnutím informací o typu průjmu (krvavý, vodnatý), svých nedávných cestách a konzumované potravě. V některých případech je dobré sepsat potravu zkonzumovanou v posledních 10 dnech.

Tyto podrobnosti mohou poskytnout klíč k příčině onemocnění.

Často se také vyšetřují vzorky odebrané z podezřelého zdroje kontaminace. Laboratoře veřejného zdraví používají molekulární testy, nazvané pulzní gelová elektroforéza (pulsed-field gel electrophoresis, PFGE), které umožňují srovnat DNA patogenu izolovaného od nemocného s DNA mikroorganizmu izolovaného z podezřelé potraviny nebo vody.

Tímto způsobem mohou laboratoře rychle identifikovat zdroje onemocnění. Výsledky jsou ukládány do databáze PulseNet, kterou mohou využívat nejrůznější uživatelé ke srovnání DNA a k rychlé identifikaci onemocnění, které mají společný zdroj.

Po odhalení zdroje kontaminace lze zahájit příslušné kroky k zábraně šíření kontaminovaných potravin a následných onemocnění.

Kontaminace potravin

Potraviny mohou být kontaminovány v kterémkoli okamžiku pěstování, zpracování, skladování a obchodování. Příklady zahrnují kontaminace různých zdrojů:

  • Rostliny mohou být kontaminovány půdou, živočišnými hnojivy nebo vodou. Kontaminace čerstvých produktů, jako je špenát nebo salát, vzniká jejich oplachováním kontaminovanou vodou.
  • Zvířata mohou být kolonizována bakteriemi, které u nich onemocnění nevyvolávají, mohou však být příčinou infekce u lidí. Například bakterie druhu Salmonella jsou obvyklé u drůbeže. Mohou být přítomny dokonce i uvnitř neporušených vajíček, které po nedostatečném tepelném opracování mohou způsobit infekci u lidí.
  • Střevní bakterie mohou během zpracovávání kontaminovat maso, např. hovězí, které je živnou půdou pro mikroby. Při nedostatečném tepelném opracování může být příčinou onemocnění.
  • Potraviny jako jsou syrové ústřice nebo klíčky rostlin mohou být kontaminovány během růstu, a jsou-li požity syrové, mohou způsobit onemocnění.
  • Zaměstnanci potravinářského průmyslu a jejich rodinní příslušníci, kteří zanedbávají zásady hygieny, mohou kontaminaci šířit a přenášet. Kontaminace se může šířit prostřednictvím krájecího pultu, na němž se nejdříve krájí kontaminované maso a po nedostatečné očistě se na něm krájí jiné potraviny. Také osoba s nemocí potravin může přenášet toto onemocnění jídlem, které připravuje.
  • Zdrojem bakteriálního onemocnění z potravy mohou být nepasterizované šťávy a mléko. Některé bakterie, jako Listeria, se mohou množit i v ledničce.
  • V jídle, které je připraveno dlouho před konzumací, jako je tomu např. na pikniku, se mohou množit bakterie.
  • Některé bakterie a rostliny vytvářejí toxiny, které mohou vyvolat onemocnění z potravin. Mezi příklady lze uvést botulizmus, způsobený Clostridium botulinum, které vytváří toxin paralyzující svalstvo, nebo toxin, který vytváří Staphylococcus aureus. Některé toxiny ničí var, jiné nikoli.
  • Potraviny mohou kontaminovat další toxiny a jedy, ke kterým patří pesticidy, těžké kovy jako rtuť a olovo, nebo jsou přirozeně přítomny v potravinách, jako je tomu u jedovatých hub, avšak tyto otravy jsou mimo rámec této kapitoly.

Kontaminace vody

  • Kontaminována může být léčivá voda, voda ze studánky nebo jiná pramenitá voda, voda používaná k zavlažování, užívaná k rekreaci v jezerech, řekách, bazénech a v některých teplých mořích a oceánech. Dokonce i kontaminované kostky ledu, nebo malá množství kontaminované vody, polknuté při plavání, mohou způsobit onemocnění.
  • Mikroby se šíří při omývání potravin, umývání nádobí nebo mytí povrchů kontaminovanou vodou.
  • Kontaminující mikroorganizmy mohou žít v prostředí přirozeně, nebo se mohou do vody dostat ze zvířecích nebo lidských fekálií. Ke kontaminaci vody může dojít při přírodních katastrofách způsobených hurikány nebo zemětřesením. Splašky nebo odpadní vody, přítomné v pitné vodě, potenciálně ohrožují lidi nemocemi.

Příčiny: Mikroorganizmy a jejich toxiny

Mnohé bakterie, viry, parazité a toxiny mohou být potenciální příčinou onemocnění z vody nebo potravin.

Podle posledních zpráv z CDC jsou hlavní příčinou nemocí z vody a potravin noroviry. Jsou to velmi nakažlivé viry, které kontaminují potraviny a vodu a mohou být přenášeny mezi lidmi.

Mezi nejčastější příčiny patří následující bakterie:

Budete mít zájem:  Alergie Na Pg Liquid?

Za nejčastější příčinu onemocnění nebo úmrtí při nemocech z potravin lze pokládat noroviry, bakterie Salmonella, Listeria, a parazityToxoplasma. Onemocnění způsobená noroviry mají obvykle mírný průběh, postihují však mnoho lidí.

Mezi mikroorganizmy, nalézané jako příčina nemocí z vody a potravin patří:

  • Bakterie
  • Viry
  • Paraziti
  • Bakteriální toxiny

(Poznámka: Mnohá onemocnění spojená s konzumací vody nebo potravin mají neinfekční příčinu, jako např. otrava rybami kontaminovanými toxiny, a jsou mimo rámec této kapitoly).

Bakterie

  • Salmonella– tyto bakterie mohou kontaminovat syrové maso, drůbeží vejce a jiné potraviny. Příznaky se obvykle vyvinou v rozmezí 7 – 12 hodin po infekci a mohou přetrvávat po 4 – 7 dnů. Infekce obvykle odeznívá bez léčby, nebo jen s podpůrnou léčbou, avšak u některých osob, zejména u velmi malých dětí a starých osob, se může vyskytnout tak závažný průjem, že vyžaduje nemocniční léčbu. U těžce nemocných je nebezpečí vniku infekce do krve a riziko úmrtí. Tyto závažné případy se bezodkladně léčí antibiotiky. Sérotypy Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium jsou v USA obvyklé, u nás je zhruba 96 % salmonelových infekcí způsobeno sérotypem Salmonella Enteritidis. Mnohé případy jsou v souvislosti s cestováním. Salmonella typhi, původce tyfu, se vyskytuje v rozvojových zemích.
  • Relativně běžnou bakterií jeCampylobacter. Campylobacter jejuni byl příčinou některých nedávných epidemií. Toto onemocnění provázené vodnatelnou nebo krvavou stolicí se vyvíjí za 2 až 5 dnů po infekci a trvá zhruba týden; zdroj může být nepasterizované mléko nebo sýry, syrová nebo nedovařená drůbež, nebo kontaminovaná voda. Komplikace infekce zahrnují Guillain-Barré syndrom a reaktivní arthritidu. Počet případů se typicky zvyšuje na jaře a na podzim. Obvykle postačuje podpůrná léčba, závažné nebo protrahované případy mohou vyžadovat antibiotika.
  • Escherichia coli– bakterie E. coli jsou normálně přítomné v zažívacím traktu lidí i zvířat. Většina kmenů je neškodných, některé však vytvářejí tzv. „shiga toxin“, schopný způsobit krvavé průjmy a potenciálně závažné infekce šířící se ze zdrojů jako jsou nedovařené maso, nebo z člověka na člověka. Původce se nazývá shiga toxin-produkující E.coli neboli STEC. Jeden zvlášť závažný kmen spojený s mnoha epidemickými výskyty se označuje jako O157:H7. Velmi malé děti a staré osoby jsou nejzávažněji postihovány komplikacemi infekcí STEC, jako je hemolyticko-uremický syndrom (HUS).
  • Listeria monocytogenes- se nachází v tepelně nezpracovaném mase, zelenině, ovoci, měkkých sýrech, párcích v rohlíku a v nepasterizovaném mléce. Tyto bakterie se dobře množí, dokonce i v chladničce. Onemocnění může mít závažný průběh u osob s oslabeným imunitním systémem, a může být přeneseno z matky na dítě a vyvolat samovolný potrat.
  • Vibrio– nalézá se v kontaminovaných mořských plodech, jako jsou syrové ústřice. Nejčastěji se vyskytuje Vibrio parahaemolyticus; Vibrio vulnificus se nachází v teplé mořské vodě a může způsobit infekce se smrtelným průběhem, zejména u osob s onemocněním jater nebo s oslabeným imunitním systémem. Vibrio cholerae způsobuje choleru.
  • Yersinia– nachází se v nedostatečně tepelně zpracovaném vepřovém mase, mořských plodech a v nepasterizovaném mléku; často jsou zdrojem pokrmy připravené v prasečím střevě, jejichž konzumace, stejně jako počet infekcí, vrcholí v zimních měsících. Infekce provází reaktivní artritida. Nejčastěji se vyskytujícím druhem je Yersinia enterocolitica.
  • Shigella – zahrnuje několik druhů, z nichž některé vytvářejí toxin a způsobují reaktivní artritidu a hemolyticko-uremický syndrom. Shigella dysenteriae je příčinou dyzentérie, závažného onemocnění s krvavou stolicí a horečkou.

Viry

Zažívací potíže

Pálení žáhy (gastroesofageální reflux) jsou potíže způsobené zpětným tokem žaludečních šťáv do jícnu při nedostatečnosti dolního jícnového svěrače. Ten bývá poškozen např. obezitou, při těhotenství.

Příznaky pálení žáhy

Nejvýraznější je pálení žáhy, někdy s propagací až do krku, pocit kyselosti v ústech, říhání, občas krev ve zvratcích, poruchy polykání při tuhé stravě. Příznaky se zhoršují po kořeněném, tučném nebo kynutém jídle, po alkoholu, koncentrovaném džusu.

Příčiny pálení žáhy

Pálení žáhy se projevuje i po požití určitých potravin či tekutin (alkohol, káva, tučná a smažená jídla – zejména větší množství). Sliznice jícnu je žaludeční kyselinou podrážděna, vzniká zánět a pálivá bolest. Může dojít až k zánětu jícnu, vředu jícnu, vředovému zúžení jícnu, Barrettově metaplázii.

Návštěva lékaře při pálení žáhy

Při komplikacích vždy, jinak při trvání delší více jak 3 dny, při výrazné bolesti na hrudi (možnost kardiálních obtíží), opakující se poruchy polykání a pálení žáhy, krev ve zvratcích.

Léčba pálení žáhy

Základní léčbou při pálení žáhy je terapie za pomoci antacid, která však stačí pouze k úlevě příznaků, pokud nejsou intenzivní a nevyskytují se příliš často. Antaciva jsou i volně prodejná. Jsou to léky schopné neutralizovat žaludeční kyselinu chlorovodíkovou. Ústup obtíží však neznamená zhojení zánětlivých změn.

Současně s nimi není vhodné podávat jiná léčiva, jejichž vstřebávání může být zpomaleno, nebo může být dokonce i výrazně sníženo. Vždy je vhodné dodržet interval alespoň 2 hodiny po podání antacida. Dalším druhem léků jsou antiulceróza, léčiva tlumící tvorbu a vylučování žaludeční kyseliny chlorovodíkové.

Používají se k odstranění nepříjemných příznaků spojených s pálením žáhy, pyrózou a dalšími stavy spojenými se zvýšenou tvorbou žaludeční kyseliny. Jsou i volně prodejná. Rizikem je, že sice odstraní subjektivní potíže, ale také nestačí na zhojení poškození sliznice a mohou zakrýt jiná onemocnění.

Nejúčinnějším prostředkem na utlumení žaludeční sekrece jsou inhibitory protonové pumpy, které jsou v současnosti již také volně prodejné.

Peptický vřed je postižení sliznice v místech působení kyseliny a pepsinu, vzniká při poruše rovnováhy mezi kyselinou a látkami ochraňujícími sliznici (produkce hlenu).

Příznaky peptického vředu

Děti mají stížnosti atypické, senioři minimální, někteří jsou i bez příznaků. Typicky jde o palčivou, hlodavou bolest, pocit prázdna nebo hladu, bývá v okolí žaludku. Duodenální vředy – bolest odpoledne, po jídle se snižuje, vrací se po 2 – 3 hodinách, bývá v noci. Bolest u žaludečního vředu se jídlem spíše vyvolává.

Příčiny peptického vředu

Obezita, kouření, alkohol, těhotenství, těsný oděv, káva, koncentrované ovocné šťávy, vody nasycené kysličníkem, stres, deprese, mluvení při jídle (nadýmání).

Poruchy trávení potravy jsou způsobeny i nedostatečným vylučováním trávících enzymů v oblasti dvanáctníku (ze slinivky, z jater). Následně je porušeno vstřebávání látek (protože nejsou enzymaticky natráveny).

Příznaky poruchy trávení potravy

Bývají bolesti břicha, bývají kolikovité, mastná stolice, světlé barvy (acholická).

Příčiny poruchy trávení potravy

Dietní chyby, nadměrný příjem tuků, alkoholu.

Syndrom dráždivého střeva je jednou z nejčastějších příčin bolestí břicha a poruch střevní činnosti.

Příznaky syndromu dráždivého střeva

Škroukání v břiše, bolesti (zhoršují se v leže), větry, průjem nebo zácpa, hlen nebo krev ve stolici.

Příčiny syndromu dráždivého střeva

Střevní mikroflóru poškozují dietní chyby, dieta s malým obsahem vláknin, potravinové alergie, časté užívání antibiotik, projímadel apod.

Návštěva lékaře

Akutní bolesti břicha, žlučníkové kolikovité záchvaty, křeče břicha, opakovaně krev nebo hlen ve stolici, opakovaně světlá stolice.

Léčba zažívacích potíží

Léky na předpis a volně prodejné léky

Refluxní choroba jícnu (pocit nehybného trávícího ústrojí, snížená chuť k jídlu) je vlastně primárně poruchou hybnosti, a proto se užívají léky ze skupiny prokinetik, která jsou doplňkem léčby.

Prokinetika stimulují peristaltiku jícnu a zvyšují tonus dolního jícnového svěrače. Při poruše trávení v žaludku, slinivce, popř. v tenkém střevě se užívají léky na podporu trávení, tzv. stomachica.

Tyto léky a potravinové doplňky zvyšují chuť k jídlu, zlepšují trávení a podporují vylučování žaludečních šťáv a většinou zvyšují i jejich kyselost. Jsou proto nevhodná při zánětlivých onemocněních žaludeční sliznice, žaludečních vředech a překyselení žaludku.

Používají se také trávící enzymy. Léčiva, která se používají k nahrazení chybějících trávících enzymů, zlepšují funkci trávení probíhající především v tenkém střevě.

Pokud je hlavním příznakem poruchy trávení plynatost a nadýmání jsou vhodným lékem antiflatulencia, obsahující např. simethikon, jejichž účinek spočívá ve snížení povrchového napětí a tím uvolnění tlaků ve střevě. Nevstřebávají se a jsou bezpečná.

Přírodní a doplňková léčba

Přírodní látky (siličné drogy) označované jako aromatika (plod fenyklu, anýzu, koriandru a kořen anděliky) a dále amara (nať pelyňku, zeměžluči, kořen hořce) lze s úspěchem používat při poruchách trávení.

Při zánětlivých onemocněních žaludeční sliznice, při stresu, poruchách životosprávy se aplikují léčivé rostliny s obsahem slizů, které mají ochranný účinek (kořen proskurníku). Při plynatosti v žaludku a střevech, při kvasných a hnilobných dyspepsiích a poruchách střevní mikroflóry (po podávání antibiotik) se užívají tzv.

karminativa (list máty peprné, plod fenyklu, květ heřmánku), které pozitivně ovlivňují střevní pohyb (peristaltiku) a střevní mikroflóru. Používají se ve formě čajů, popř. potravinových doplňků.

Související články a odkazy:

Moje lékárna pečuje o seniory

Informační leták pro senioty o problematice zdravého životního stylu (PDF soubor, 94 kB)

Přírodní antibiotika v běžných potravinách: Fungují skvěle, když neuděláte chybu

08. 09. 2020 | Doba čtení 4 minuty

Velkou výhodou je, že přírodní antibiotika, na rozdíl od synteticky vyrobených léků, můžeme používat opakovaně, aniž bychom se museli bát, že organismus na ně příště nebude reagovat. Navíc obsahují velké množství účinných látek, které působí často nejen antibakteriálně, ale také i antiviroticky nebo antimykoticky.

Ve snaze skoncovat s nemocí co nejrychleji se mnozí uchylují k léčení antibiotiky i ve chvíli, kdy jejich nasazení není odůvodněné. Představa, že spolkneme několik pilulek a všechny neduhy zmizí jako mávnutím kouzelného proutku, je více než lákavá. Bohužel se nadměrné užívání antibiotik dokáže vymstít.

Organismus začne být na jejich podávání rezistentní a ve chvíli, kdy by byly prášky skutečně potřeba, nejsou dostatečně účinné. Přitom leckdy stačí v počátečním stadiu nemoci podpořit organismus některým ze snadno dostupných léků, tak, jak to odedávna dělávali naši předci. Pokud toužíte po skutečné kvalitě a tuzemském původu, pak se poohlédněte na některém z farmářských tržišť.

Právě tam je možné sehnat velmi kvalitní produkty přímo od pěstitelů či výrobců.

Česnek

obrázek z archivu ireceptar.cz Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Kdybychom hledali krále mezi přírodními antibiotiky, pak jím je bezesporu česnek. Při tepelné úpravě postupně ztrácí většinu účinných látek. Nejlepší je tedy jej užívat syrový, čerstvě rozdrcený.

Budete mít zájem:  Hlen V Krku Alergie?

U citlivých osob však může jeho konzumace v čerstvém stavu působit zažívací potíže, navíc jeho silné aroma není každému příjemné. Česnek můžeme užívat v podobě čaje, tinktury, oleje nebo sirupu. Chuť zpříjemníme přidáním zázvoru, hřebíčku nebo medu. V případě česneku platí, že šetření se nevyplácí.

Levné dovozové česneky často mívají mnohem méně účinných látek, než odrůdy vyšlechtěné a pěstované u nás.

Cibule

Ta není v domácím léčení používaná tak často jako česnek, ale její účinky jsou velmi podobné. Pomáhá ke zklidnění organismu i posílení imunity. Typické štiplavé aroma cibuli propůjčují sirné sloučeniny. Proto platí, že čím aromatičtější cibule je, tím více zdraví prospěšných látek obsahuje.

Sirné sloučeniny, thiosulfanáty, sulfidy a sulfoxidy, působí jako přírodní dezinfekce a antibiotikum. Doma si můžeme snadno připravit cibulový sirup: cibuli nakrájíme,.prosypeme cukrem. Po několika hodinách máme šťávu, kterou cukr z cibule vytáhl.

Pokud chceme získat sirup v růžové barvě, stačí k jeho přípravě použít červenou cibuli, která je velmi příjemná i pro svou lehce nasládlou chuť.

Křen

Nejlepší je konzumovat čerstvě nastrouhaný křen. Připravit můžeme také křenový med. Nastrouhaný křen smícháme s medem v poměru 1:1. Užíváme při nachlazení proti kašli, rýmě i chřipce − stačí tři lžičky denně. Po léčbě klasickými antibiotiky pomáhá křen přirozenému obnovení střevní mikroflóry a celkovému povzbuzení organismu.

Zázvor

Kousky zázvoru můžete zalít horkou vodou, nebo rovnou žvýkat Zdroj: Shutterstock.com / Teim
Nejúčinnější se doporučuje používat čerstvý oddenek, který má charakteristickou štiplavou chuť.

Tu způsobuje gingerol. Právě tato látka má, spolu se zázvorovými silicemi, silné antibakteriální a protizánětlivé účinky.

Silný výluh (čaj nebo polévka) z tohoto koření může v počátečním stadiu nemoci zabránit jejímu plnému propuknutí.

Med

Med patří k nejstarším a nejoblíbenějším přírodním antibiotikům. Abychom z medu vytěžili maximum léčivých benefitů, měl by být kvalitní domácí. A do čaje bychom jej neměli přidávat dříve, než vychladne na teplotu kolem 50 °C. Další možností je použití v kombinaci s cibulí, zázvorem nebo kurkumou. Díky příjemné sladké chuti je med vhodný i pro děti.

Manukový med pochází z balmínu košťatého (Leptospermum scoparium). Zdroj: Liga Cerina / Shutterstock.com

Jako med určený k léčivým účelům se prodává med manukový, původem z Nového Zélandu. V maorském překladu prý manuka znamená „cítím se dobře“. Manukový med pochází z balmínu košťatého (Leptospermum scoparium). Je označovaný jako med nejvyšší kvality, a tomu odpovídá jeho cena.

Jak zastavit průjem? Co jíst a čemu se vyvarovat?

  • Pokud trpíte průjmem, znamená to, že se váš organismus brání a zbavuje se škodlivých toxinů.
  • Mezi hlavní příznaky průjmu patří častá řídká stolice, škrundání a křeče v břiše.
  • Ve vážných případech je průjem doprovázen horečkou vyšší než 38 °C, silnými křečemi, závratěmi, pocity na omdlení, popřípadě zástavou močení, či stolice obsahuje krev nebo je černá.
  • Příčinou průjmu jsou většinou bakteriální nebo virové infekce z potravy či nápojů, stresu, nedostatku vitamínů nebo užívání antibiotik, které ničí užitečné střevní bakterie.
  • U dětí může při tomto onemocnění dojít až k dehydrataci, proto raději ihned vyhledejte lékařskou pomoc.
  • Při průjmu není důležité podstupovat speciální terapie, stačí pouze doplnit potřebné tekutiny, jako je například čaj z řepíku či ostružinového a malinového listí.

Průjem je obvykle známkou toho, že se náš organismus něčemu brání.

Zpravidla se objevuje po požití škodlivých toxinů. Za jeden až dva dny však většinou sám zmizí. V případě průjmu se nejedná o samotnou nemoc, ale o příznak, který kromě přítomných toxinů může signalizovat také širokou škálu lehkých i závažných chorob.

Příznaky

Průjem je častá, řídká až vodnatá stolice. Opakované vyprazdňování je doprovázeno škrundáním a křečemi v břiše. Tělo v takové situaci nestačí vstřebávat vodu, kterou stolice obsahuje, a hrozí proto dehydratace.

Ve vážných případech je průjem doprovázen horečkou vyšší než 38 °C, silnými křečemi, závratěmi, pocity na omdlení, popřípadě zástavou močení, či stolice obsahuje krev nebo je černá. V takové situaci je důležité vyhledat okamžitě lékaře. Zvláště nebezpečný může být průjem u dětí.

Příčiny průjmu

Průjem je většinou následek bakteriální nebo virové infekce z potravy nebo nápojů, stresu, nedostatku vitamínů nebo užívání antibiotik, které ničí užitečné střevní bakterie.

Průjem může mít i jiný důvod vzniku jako je například konzumace většího množství ovoce nebo zeleniny, než na které je trávicí ústrojí zvyklé. Jedná se většinou o citrusové plody a fazole. Průjem po jídle pak může značit potravinovou intoleranci, například nesnášenlivost laktózy či lepku. Může být též známkou vážnější nemoci, například rakoviny, Crohnovy choroby nebo onemocnění slinivky.

Průjmy rovněž dělíme podle délky jejich trvání, a to konkrétně na:

  • Akutní průjem, který trvá maximálně 14 dní a tělo se pomocí něj zbavuje škodlivých látek – nejčastěji infekce.
  • Chronický průjem neboli dlouhodobý průjem trvá déle než dva týdny a obvykle značí přítomnost jiného onemocnění, po němž je nutné bedlivě pátrat.

Zbarvení průjmu

Červený průjem

Červená barva obvykle značí krvácení, je tedy vždy důvodem k návštěvě lékaře. Kromě hemeroidů a mechanického poškození sliznice střeva, kdy se krev nachází jen kolem stolice, může krvavý průjem značit také rakovinu tlustého střeva či jeho zánětlivé onemocnění.

Černý průjem

I černá brava stolice značí krvácení. Konkrétně pak v horních partiích trávicího traktu. To může být důsledkem například prasklého žaludečního vředu. Je tedy nutná návštěva lékaře. Mějte však na paměti, že tmavé až černé zbarvení stolice může být rovněž důsledkem konzumace červené řepy, živočišného uhlí nebo doplňků stravy obsahujících železo.

Zelený průjem

Stolice zeleného zbarvení je poměrně častá zejména u kojenců. Tento odstín obvykle naznačuje, že potrava prochází střevem rychleji, než by měla. Zelená stolice se může vyskytnout také v případě, že dotyčný člověk snědl velké množství špenátu. Zároveň se ale může jednat o příznak některého z onemocněních trávicího traktu, a to konkrétně třeba:

  • Ulcerózní kolitidy
  • Syndromu dráždivého tračníku
  • Crohnovy nemoci
  • Celiakie
  • Rakoviny

Žlutý průjem

Průjem, který má žlutou barvu obvykle ukazuje na přítomnost parazita ve střevě, a to především při cestovatelských průjmech.

Zároveň může být příznakem virové či bakteriální infekce zažívacího traktu nebo onemocnění jater. Nemusí se vždy jednat o projevy nemoci.

Žlutá stolice může znamenat i to, že dotyčný snědl velké množství potravin či potravinových doplňků této barvy.

Průjem u dětí

Zvláštní pozornost si žádá průjem u dětí a průjem u kojenců. V případě těžších průjmů jsou totiž velmi náchylní k dehydrataci.

Kojenci trpící průjmem by měli být i nadále pravidelně krmeny a děti by neměly pít sodovku, ovocné šťávy nebo sportovní nápoje. Jak kojenci, tak děti by neměli užívat léky proti průjmu. U starších dětí podávejte k jídlu banány, jablečnou šťávu a rýži.

Pokud dítě zvrací, nikdy mu nedávejte tuhou stravu. V případě dehydratace ihned vyhledejte lékařskou pomoc.

Kdy ještě navštívit lékaře?

  • Pokud se průjem objeví u dětí mladších 6 měsíců
  • Dítě vykazuje příznaky střední nebo těžké dehydratace
  • Zvýšená teplota nebo horečka trvá déle než 24 až 48 hodin
  • Ve stolici je příměs krve nebo má průjmová stolice tmavou barvu
  • Průjem u dítěte trvá déle než týden
  • Dítě odmítá pít nebo jíst

Průjem v těhotenství

Ačkoli se většina těhotných žen potýká spíš se zácpou, která je způsobená hormonálními změnami, může některé nadcházející maminky potrápit zcela opačný problém, přičemž průjem na začátku těhotenství může být spojen přímo s početím. Jde tedy o reakci na náhlou tělesnou změnu. Průjem ke konci těhotenství zas může být předzvěstí blížícího se porodu. Obecně je ale průjem, který se vyskytne v průběhu gravidity, způsoben klasickou virovou infekcí a od toho se odvíjí i jeho léčba.

Průjem ze stresu

Na vznik průjmu může mít vliv i lidská psychika. Zvláště pak u citlivějších jedinců se může objevit průjem ze stresu. Ten může vyvolat například:

  • Mluvený projev na veřejnosti
  • Zkouška nebo pohovor
  • Společenské akce
  • Osobní problémy
  • Příliš mnoho práce
  • Problémy v zaměstnání

Léčba – co na průjem pomáhá?

Střevo má svoji jedinečnou vlastnost – dokáže se léčit samo. Jak již bylo zmíněno, průjem je v podstatě očistou organismu od virů či bakterií.

Proto není důležité podstupovat nijak speciální léčbu, ale pouze doplnit tělu potřebné tekutiny, aby nedošlo k dehydrataci. Zkuste čaj z řepíku či ostružinového nebo malinového listí obsahující taniny, které pomáhají tělu zadržovat tekutiny.

Pokud nepomohou čaje, zkuste jitrocel blešníkový, vstřebává nadbytečnou tekutinu ze střeva a dodává stolici hmotu.

V případě, že je průjem spojen s užíváním antibiotik, užívejte probiotika. Pomohou obnovit přiměřenou hladinu užitečných bakterií ve střevech. Jedním z volně dostupných léků je GOLDIM ProbioFlora.

Prostředků proti průjmu naleznete na trhu spoustu. Jedná se například o:

  • Endiaron – vhodné využití pro léčbu průjmu infekčního původu
  • Smecta – vhodné využití především pro léčbu průjmu způsobeného dietní chybou, nebo otravou z jídla
  • Černé uhlí

Seznam volně dostupných prostředků na léčbu průjmu různých původů naleznete zde: léky na průjem.

Co jíst při průjmu

Jak zastavit průjem? Pokud se nejedná o příznak bakteriální nemoci, tak nejlépe úpravou jídelníčku. Dieta při průjmu spočívá převážně ve vynechání mléka, tučných potravin a sladkostí.

Ideální je konzumace sucharů a tvrdšího pečiva. Při mírném zklidnění konzumujte po menších dávkách brambory, bílou rýži, vařenou mrkev a ovoce jako jsou banány, jablka a borůvky.

Též lze přidat vývar z krůtího nebo kuřecího masa.

Dietní opatření při zánětu tlustého střeva :: ZDRAV.cz :: Zdraví a zdravotnictví

Zánět tlustého střeva (ulcerózní kolitida) patří do skupiny nemocí, které spolu s Crohnovou chorobou a několika dalšími nazýváme zánětlivými onemocněními střevními. Tato onemocnění se objevují nejčastěji ve věku mezi 20. a 40. rokem, své nositele značně sužují a provázejí po celý život.

Budete mít zájem:  Léčba Pěti Bolestí Duše?

Příčina těchto onemocnění není známa, proto je dosud nelze žádným lékem ani dietou zcela vyléčit, pouze můžeme potlačit jejich projevy.

  • Příznaky onemocnění
  • Léčba onemocnění
  • Z hlediska dietetického je možno zánět tlustého střeva rozdělit na dvě fáze: fázi akutní, tedy období častých průjmů, teplot, krvácení a těžkého celkového stavu, a období klidové, kdy má nemocný normální stolici 1 – 2x denně, případně s mírnou příměsí krve.
  • Dietní režim v akutním stadiu

Zánět tlustého střeva se projevuje ve formě mírné nebo těžké. Celé tlusté střevo nebo jeho část je na zarudlé sliznici pokryto mnohočetnými vředy. Stolicí odchází krev a bílkovina ze zánětlivého výměšku.

Mírná forma onemocnění se projevuje stolicemi s příměsí krve v počtu 3 – 5 denně s různě těžkým postižením ostatních orgánů. Těžká forma je provázena horečnatým onemocněním s desítkami vodnatých krvavých stolic denně, což značně ohrožuje život nemocného prasknutím některého vředu či ochrnutím tlustého střeva.

Onemocnění léčíme preparáty kyseliny aminosalicylové, antibiotiky, hormony kůry nadledvinek a operací. Úplného vyléčení onemocnění, které je lokalizováno v oblasti tlustého střeva, je možno dosáhnout pouze operačním odstraněním celého tlustého střeva. Protože jde o závažný výkon, nelze jej provádět u každého nemocného s touto chorobou, jako se např.

provádí odstranění žlučníku při žlučových kamenech, ale pouze u onemocnění těžkých.Ve fázi akutního vzplanutí onemocnění dostávají nemocní výživu žaludeční sondou nebo ve formě intravenózních (nitrožilních) infuzí. Pokud stav nemocného dovoluje, můžeme mu později přidávat dietu ústy, až postupně přejdeme na takovou dietu, kterou nemocný dobře snáší.

Někteří lékaři uvádějí zásadu, že střevo potřebuje ke zhojení po určitou dobu klid a není tedy vhodné dočasně zvětšovat střevní obsah, který působí na vlastní střevo toxicky.V prvé fázi krvavých průjmových stolic podáváme především tekutiny, nejlépe minerální vody.

Minerálky by měly být bez příměsi bublinek oxidu uhličitého, který se do nich přidává při výrobě, protože nemocným způsobuje dráždění žaludku. Použijeme proto minerální vodu odstátou nebo minerálku bez obsahu oxidu uhličitého. Obsah minerálů lze zjistit z etikety lahve.

Důležitá je správná teplota nápoje, který nemá být ani příliš teplý (podporuje zánět), ani příliš studený (střevo dráždí). Někdy nesnáší nemocný pití nápoje ze sklenice, protože ho větší množství spolknuté tekutiny dráždí ke zvracení, ale vyhovuje mu dávkování po lžičkách.

Vhodný je i černý čaj nebo ovocný čaj ne zbytečně silný, ale většinou je snášen hůře než minerální voda.Protože zánět tlustého střeva způsobuje značné vyčerpání energetických zásob organismu, je třeba nemocnému zajistit přísun kalorií, minerálů a vitaminů.

Velmi vhodným pokrmem jsou polévky, především masový bujón, který je bohatý na minerály (pokud je vařen z hovězího masa, méně již z kostky). Dobře chutnají zahuštěné polévky typu zeleninového vývaru (mrkev, petržel, celer), které zahušťujeme rýží nebo vločkami. Polévky je třeba poněkud více osolit.

Jednak organismus ztrácí hodně soli průjmem, jednak jsou zmíněné polévky značně chuťově nevýrazné. Jako příloha je vhodný suchý rohlík nebo nasucho opečený toust. Netřeba připomínat, že zcela nevhodné jsou polévky luštěninové (hrachová, fazolová) zvláště s přídavkem uzenin a nadměrného množství dráždivého koření (gulášová) a polévky připravované z prášku.

Ovoci se nejspíše v akutní fázi vyhneme, protože způsobuje ve střevě nadměrné kvašení, zvláště je-li peckovité. Dodávku vitaminů hradíme zředěným ovocným džusem, neboť běžně dostupný koncentrovaný džus obsahuje větší množství konzervačních látek a je příliš kyselý. Dobře se snáší výrobky ze strouhaných a dušených jablek, především zbavených slupek.

Jablkové pyré nebo jablečný kompot doma uvařený s trochou zázvoru a skořice pomáhá těžce nemocnému pacientovi navrátit chuť k jídlu a osvěží ho. Podobně dobře stravitelné jsou banány.Zelenina je vhodná v prvních dnech především ve formě vývaru, později dušená a vařená. Používáme hlavně mrkev, petržel a celer.

Luštěniny a zelenina nadýmavá, jako je květák a zelí, jsou obtížně stravitelné a proto se jim spíše vyhneme. Ze syrové zeleniny s úspěchem podáváme salát ze strouhané mrkve s přídavkem citronu a případně cukru.Z druhů masa doporučujeme maso hovězí vařené, případně hovězí hašé. Dáváme mu přednost pro nedostatek tuku a možnost uvaření dobrého vývaru.

Nevhodné jsou luštěniny, mastná a tučná masa a uzeniny. Uzeniny obsahují především tuk a uhlovodany a jsou náročnější na správné uchování pro zamezení infekce.Z hlediska frekvence jídla doporučujeme jíst méně, ale častěji, což lze uplatnit i v běžné racionální dietě. Je ovšem třeba dodržovat se stejnou přísností obě části doporučení.

Udává se, že mléčné výrobky nejsou nemocnými se zánětem tlustého střeva dobře snášeny. Řada zkušeností však ukazuje, že jde většinou o nemocné, kteří měli průjem či jiné zažívací potíže po požití mléka nebo mléčných výrobků již delší dobu před vypuknutím onemocnění. Někteří nemocní spíše snášejí mléčné výrobky zakysané a jinak upravované, jako je jogurt nebo kyselé mléko či podmáslí. Bez pacientovy informace o jeho individuální snášenlivosti jednotlivých mléčných výrobků bychom mu je neměli podávat vůbec. Rozhodně nevhodné jsou výrobky ze sýra s výjimkou žervé nebo jiných měkkých sýrů. Tvrdé sýry jsou poněkud hůře stravitelné. Můžeme je použít spíše strouhané na posypání pokrmu, např. nudlí.Těstoviny jsou rovněž vhodnými potravinami při průjmu, u nás však nejsou příliš oblíbené pro omezené spektrum domácích předpisů a malou fantazii při vaření. Ze začátku je podáváme suché, později je promícháme s čerstvým máslem a posypeme strouhaným sýrem.

V klidnější fázi onemocnění, která následuje po několika dnech přísné diety a kdy se stav nemocných zlepšuje, podáváme především bezmasá jídla. Nemocným podáváme krémy, pudinky a řídký tvaroh. Dobře lze využít i vaječné sedliny z bílkového sněhu, které jsou chutné a dobře stravitelné. Vhodné je přidat dětské piškoty.

Z koření používáme především zeleninovou nať a kmín, a to i ve formě kmínového vývaru, který příznivě působí proti břišním bolestem a nadýmání a má podobný účinek jako máta peprná, kterou však většinou užíváme ve formě čaje.Po zklidnění akutní fáze spojené s průjmy a teplotami přecházíme pozvolna a stupňovitě, podle individuální míry snášenlivosti pacienta, na normální stravu. Na jednu stranu nesmíme nechat nemocného dlouho hladovět, protože onemocnění se pak špatně hojí. Na druhé straně je příliš rychlý přechod na normální stravu nemocnými špatně snášen a může vést ke zbytečnému dlouhému trvání nemoci.

Strava v klidové části onemocnění

Ve fázi, kdy je onemocnění zklidněno, podáváme nemocným již normální, tedy racionální stravu. Chybou je podávání bezlepkové diety, která není u tohoto onemocnění nutná ani vhodná, protože nemocného zbytečně omezuje. Jak nemocný pozná, že se onemocnění zklidnilo? Především ubývá počtu stolic na l – 2 denně, ubývá krve ve stolici, nemocný přestává mít teplotu, není již tolik unavený a slabý a také pozvolna přibývá na váze. Individuální informace a léčebné pokyny však doporučuje vždy ošetřující lékař.Nemocnému, který se z akutního průběhu uzdravil, musíme bedlivě připomenout, že jde o onemocnění, které trvá celý život. Období klidu a období obtíží se budou nepravidelně střídat. Nemůže jim zabránit dodržováním žádné z různých druhů diet. Přestože neznáme původce onemocnění, máme již řadu zajímavých poznatků. Pokud nemocný dobře snáší podávané léky, pak je při jejich trvalém užívání počet období zhoršení nižší a doba jejich trvání kratší, než pokud neužívá léky žádné.Racionální dieta u nemocných v klidové fází onemocnění by měla zajistit především odstranění většiny zažívacích obtíží, dodat potřebné kalorie, vitaminy a minerály a tak povzbudit chronicky nemocný organismus k lepší imunologické odezvě. Nemocný si musí hlídat také váhu. Hubnutí a krev ve stolici znamená hlásící se zhoršení choroby.Součástí trvale a pravidelně podávaných léků je dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, pokud ji nemocní mohou již konzumovat syrovou. Zeleninové přílohy jako saláty, rosoly a pěny by měly být součástí každého denního jídla nebo zeleninu připravujeme alespoň jedenkrát denně dušenou (karotka, hrášek, brokolice, kedlubny).Zajišťujeme dostatečný pitný režim, i když chronická fáze onemocnění zdaleka neohrožuje nemocného dehydratací, jako fáze akutní. V žádné fázi onemocnění zásadně nedoporučujeme pití alkoholických nápojů, je možné pouze občas vypít sklenku piva nebo červeného vína. Destilátům jako dráždidlu by se měli nemocní vyhýbat.

Příklad jídelního lístku v akutní fázi onemocnění

Snídaně: ovocný čaj, med, rohlík, jablková zavařeninaPřesnídávka: vanilkový pudink s piškotyOběd: polévka rýžová s vařenou mrkví a petrželí, bramborová kaše, rybí filéSvačina: banánVečeře: zapečené těstoviny se sýrem, čaj

Několik předpisů jídel pro klidovou fázi

Keltský závitek 1 porce: 1 kuřecí řízek, 1 plátek drůbeží šunky, l plátek nízkotučného sýra, 10 g hladké mouky, 5 g oleje, sůlNa osolený a naklepaný řízek položíme plátek sýra a šunky, řízek svineme, spojíme párátky, obalíme v hladké mouce a nasucho opečeme. Podlijeme vodou nebo vývarem a dusíme doměkka. Do hotového pokrmu přidáme na zjemnění olej.

Kapr na kmíně

1 porce: 250 g kapra, citron, olej, hladká mouka, drcený kmínPorce kapra osolíme, pokapeme citronovou šťávou, posypeme moukou a kmínem, potřeme olejem, podlijeme vodou a pečeme v troubě doměkka. Kapra ozdobíme dílkem citronu a zelenou petrželkou. Podáváme s maštěnými brambory.

Těstovinový nákyp se šunkou

1 porce: 100 g těstovin, 60 g šunky, l/2 vejce, 50 ml mléka, 10 g oleje, sůl, strouhankaTěstoviny uvaříme v mírně osolené vodě doměkka. K vychladlým těstovinám přidáme nakrájenou šunku, sůl, žloutek rozšlehaný v mléce a tuhý sníh z bílků. Sníh zlehka vmícháme a narovnáme do vymazaného a strouhankou vysypaného pekáčku. Pečeme v troubě.Autor: doc. MUDr. Milan Kment, CSc.Recenze: prof. MUDr. Kamil Provazník, CSc.

© Státní zdravotní ústav 1998

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector