Antibiotika často užíváme zbytečně: Trápí to lékaře?

Odpovědi na Vaše dotazy | leky-poradna.cz

Dnes jsem dostala na zánět průdušek Klacid a Erdomed. Mám problém s polykáním prášků. Jednou se mi stalo, že mi zůstal v krku a začala jsem se dusit a teď se bojím. Tak jsem se chtěla zeptat jestli můžu při užívání Erdomedu prášek z tobolek vysypat do vody a to vypít? Dále jsem se chtěla zeptat jestli se může brát Klacid SR i večer, nebo je lepší ráno.

3.12.2014, 18:05

Klacid SR se užívá 1x denně společně s jídlem, takže jestli jej spolknete ráno nebo večer je na Vás, ale musí být dodržované dávkování po 24 hodinách a tyto tablety se nesmí půlit ani drtit.

Co se Erdomedu týče, také by se jeho obsah z kapslí vysypávat raději neměl, pokud byste měla s jeho spolknutím velké problémy, nechte si od lékaře předepsat sirup anebo sáčky, které jsou určené k rozpustění ve vodě.

Beru antibiotika Augmentin 1g a Ciplox 500, od zítra mám užívat Puregon 900 IU/1,08 ml. Je možné brát tato antibiotika společně s puregonem nebo ne?

2.10.2014, 9:50

Problém by to být neměl, nicméně o tom, že antibiotika užíváte by měl lékař, který Vám bude Puregon aplikovat, vědět.

Mám již od ledna problémy s dýcháním (jsem astmatik), trápí mě po celou dobu teploty i přes 39 stupňů, silný a dávivý kašel. Obvodní lékař řekl, že to je chřipka a dal mi Klacid SR po dobrání mě poslal na plicní, kde mi lékař opět nasadil Klacid, ale už ne SR. Nevím, jestli tedy znovu Klacid brát. Beru pravidelně léky na cukrovku, vysoký tlak a cholesterol.

12.2.2015, 20:52

Na chřipku by Vám lékař antibiotika předepsat neměl. Chřipka je virového původu, antibiotika potlačují růst nebo zabíjejí bakterie, na virové infekce jsou tedy neúčinné. Aby lékař rozlišil, zda se jedná o bakteriální nebo virovou infekci, může Vám udělat tzv. CRP test (z krve).

Suchý dávivý kašel může být i nežádoucím účinkem léků na vysoký krevní tlak (záleží, jaké přesně užíváte a jestli je máte předepsané nově), ale vzhledem k tomu, že máte horečky, se bude pravděpodobně jednat o infekční onemocnění. Na Vaši otázku nelze přesně, odpovědět, zaleží totiž, jaké vyšetření jste podstoupil u lékařů a na základě čeho Vám antibiotika předepsali apod.

Co prosím obsahují Doxyhexal tabletky? Pokud je používám, mám krásnou pleť, ale jakmile je doberu, pleť se mi po týdnu opět zhorší. Není možné účinnou látku z tabletky užívat v jiné formě? Nenachází se také v nějakém přírodním přípravku? Celý život brát tabletky nemohu, ale bohužel jsou jediný prostředkem, který mi pomohl.

9.2.2015, 0:05

Tablety Dohyxehal obsahují látku Doxycyklin, který patří do skupiny tetracyklinových antibiotik. O nutnosti jejich užívání rozhoduje v případě akné nejčastěji kožní lékař, který Vám je může v případě, že máte infekční bakteriální akné (těžší forma akné), předepsat až na 3 měsíce.

Základem péče o pleť s akné je její důkladné každodenní čistění vhodnými nedráždivými přípravky a následná aplikace vhodné péče, ať už volně prodejných kosmetických přípravků nebo antibiotických roztoků nebo gelů vázaných na lékařský předpis.

Neméně důležitá je úprava životosprávy, detoxikace a myslím si, že by Vám mohla pomoct také 3 měsíční kúra Acnevac – jde o bakteriální inaktivované čištěné lyzáty, které pomáhají organismu zvýšit imunitu proti bakteriím způsobující akné.

Užívá se 1 kapsle ráno nalačno po dobu 10 dnů, potom následuje 20 denní pauza a užívání se ještě tímto způsobem dvakrát zopakuje.

Mohu užívat současně antibiotika a Smectu? Nevyruší se účinky atb? Může se smecta používat dlouhodobě při dráždivém tračníku, když nic jiného nezabírá?

3.5.2015, 6:30

Smectu společně s antibiotiky užívat můžete, ale je potřeba mít mezi nimi minimálně dvouhodinový rozestup. Smecta je vhodná k dlouhodobému užívání při chronických průjmech, jako je tomu například v případě diagnózy dráždivého tračníku.

Mohu si k ATB Doxyhexal vzít také Isoprinosine? Používám jej k léčbě oparů, momentálně se mi udělaly 4 a potřebuji se jich co nejrychleji zbavit.

23.6.2015, 11:56

Kombinaci těchto léků byste neměla užívat bez vědomí lékaře.

Mohu si brát Doxyhexal s Ibuprofenem?

Astma trápí stovky milionů lidí. Pomoci může biologická léčba | Zdraví

Diagnózu „průduškové astma“ každý rok vyslechne na celém světě stále více lidí. Česko nevyjímaje.

„Toto onemocnění postihuje lidi napříč všemi věkovými skupinami a mohou jej mít i malé děti,“ upozorňuje primář plicního oddělení českobudějovické nemocnice Petr Vaník.

Obrovské rozšíření této nemoci s sebou přináší jistou výhodu – astmatu a alergiím vůbec je věnována zvýšená pozornost a trvale jsou vyvíjeny nové léky a inhalační systémy.

U velké části pacientů dokáže správné soustavné užívání léků astmatické projevy úplně potlačit. Vyléčit však tuto nemoc zatím lékaři neumějí.

Rozmanité projevy

Pod pojmem astma si veřejnost většinou okamžitě vybaví boj nemocného o každé nadechnutí, případně projevy nemoci popisují jako dusivý kašel. Pravdivé je obojí, přičemž projevy astmatu mohou být velmi rozmanité.

Někdy mají podobu častých „katarů dýchacích cest“, často jsou pak zbytečně léčeny antibiotiky. Někdy pacienti pozorují postupně se zhoršující zadýchávání při námaze, které přičítají netrénovanosti, věku nebo zvýšení hmotnosti.

Za dechovými obtížemi při astmatu vždy stojí chronický alergický zánět průduškové sliznice. Tento zánět má zvláštní charakter a na rozdíl od zánětu při infekci není nakažlivý. Způsobuje však zvýšenou dráždivost průdušek, které pak reagují stažením a zúžením průsvitu na nejrůznější podněty – spouštěče.

Ty mohou být velice různorodé. U alergiků je to přítomnost alergenu, obecně i třeba námaha, stres, chladný vzduch, dráždivé výpary a mnohé další. Astmatici časem vypozorují, co je pro ně rizikové.

Přespolní běh i při nemoci

„Běhám od mládí přespolní běhy, a to přesto, že mám alergii na smíšené pyly, prach a roztoče. Rozmluvit jsem si svůj koníček nenechala. Také můj alergolog umlčel námitky mých rodičů větou, že sama poznám, jestli jsem schopna v přírodě bez problémů běhat.

Několik záchvatů, kdy jsem s vypětím všech sil bojovala o každý nádech, mi ukázalo, že v červnu, kdy jsou moje projevy alergie nejsilnější, nemohu běhat, byť léky užívám pravidelně,“ popisuje své zkušenosti Jitka Dvořáková z Královéhradecka.

 Vzhledem k tomu, že jinak může díky svým lékům běžně fungovat i v inkriminovaném měsíci, o změně léčby neuvažuje.

Nepravda v ordinaci

„Můj kamarád, medik, mi říkal, že moderní léčba mi umožní při přenastavení léčebného režimu potlačit projevy alergie a astma i v pro mě nejhorším období. To ale nechci, už takhle do sebe pravidelně cpu chemii. Takže své lékařce potvrzuji, že vše je v pohodě,“ dodává mladá žena s tím, že z pravidelně užívaných kortikoidů má obavy.

Jenže s jejím přístupem určitě nelze souhlasit. Pacientka nedává lékaři přesné informace, čímž brání tomu, aby léčba byla v jejím nejhorším období patřičně upravena. Navíc naznačuje zcela zbytečné obavy z vedlejších účinků léků. Péče o astmatiky v Česku přitom patří k nejlepším na světě.

„Léčba astmatu je vždy komplexní, dlouhodobá, většinou celoživotní. Jejím cílem je nejen odstranit momentální obtíže, ale současně i zabránit jejich opakování a progresi onemocnění.

Léky jsou podávány většinou inhalačně a pro každého pacienta volíme formu, kterou dobře zvládá a která mu vyhovuje.

Inhalační lék se stává skutečným průvodcem astmatika na celý život,“ říká lékařka Ester Seberová z alergologické ordinace Respiral v Plzni.

Obavy z podávání kortikoidů, které jsou dnes základem léčby, pocházejí z doby, kdy byly tyto léky podávány systémově, tedy do celého těla (v tabletách nebo injekcích), a jejich dlouhodobé podávání vedlo (a dosud vede) k závažným nežádoucím účinkům.

Od počátku devadesátých let se začaly v léčbě astmatu užívat kortikoidy inhalační, podávané přímo na sliznici dýchacích cest a navíc v malých dávkách. Tyto léky v obvykle doporučovaném množství, na rozdíl od původních, naopak žádné nežádoucí účinky na organismus nemají. Podstatné je, že díky moderní léčbě většina astmatiků může dál žít svůj běžný život.

„Při astmatu lze samozřejmě vlivem pokroků v léčbě také sportovat, dokonce i vrcholově, příkladů by se našlo dost,“ dodává primář Vaník z českobudějovické nemocnice.

Z českých reprezentantů je možné uvést běžce na lyžích Lukáše Bauera či tenistku Petru Kvitovou. Oba sportovci během své kariéry několikrát mluvili o své léčbě i o tom, že jen díky perfektnímu dodržování pokynů od specialistů mohou podávat maximální výkony.

Zbytečná úmrtí

Část pacientů však léčebný režim podceňuje a léky užívá jen při potížích.

Byť většina astmatiků v České republice trpí nejvýše středně těžkými formami, stejně podle studie profesora Vladimíra Vondry, který pracuje jako alergolog a imunolog na Poliklinice Kartouzská v Praze 5, umírá v České republice v posledních letech na astma 130–140 pacientů ročně. Jde o vysoké číslo, vždyť léky jsou dostupné.

„U nejlehčích forem onemocnění užívají pacienti jen úlevové inhalační léky podle potřeby, u těžších pak musejí užívat trvale inhalační kortikoidy jako základní léky astmatického zánětu a současně úlevové léky, aby odstranili symptomy,“ potvrzuje primář Petr Vaník.

Takto dobře vedená základní léčba postačí, aby bylo onemocnění pod kontrolou. Pak ještě existuje malá skupina pacientů s těžkým astmatem, která na klasickou léčbu nereaguje. Pro ně je určena biologická léčba, která je ve světě i v Česku dostupná zhruba deset let.

„Pacientům s těžkou formou astmatu přináší velkou úlevu biologická léčba (využívá protilátek zamířených do míst, kde brání poškození plic – pozn. red.). Je však velmi nákladná a je účinná pouze pro některé typy astmatu. Její indikace a vedení jsou proto soustředěny do center pro léčbu těžkého astmatu,“ dodává alergoložka Ester Seberová.

Antibiotika pomáhají. Obezřetnost při jejich užívání je ale na místě

Pro většinu pacientů spásonosná slova znamenající začátek cesty za odstraněním zdravotních potíží, které nás sužují. Antibiotika zkrátka uzdravují i zachraňují životy. Jenže to nemusí platit vždy. 

To proto, že stále přibývá bakterií odolných vůči antibiotikům jako důsledek nadměrné spotřeby těchto léků, stejně jako jejich nesprávného užívání. I na to upozorňuje ve své kampani letošní, už dvanáctý Evropský antibiotický den, který opět připadne na 18. listopadu.

Nadužívání, nebo nesprávné používání antibiotik má za důsledek rostoucí odolnost bakterií vůči antibiotikům. A to je problém, který už dávno přerostl hranice jednotlivých zemí a proměnil se v globální hrozbu. V souvislosti s tímto problémem podle zprávy Evropské komise umírá v EU 25 000 lidí ročně.

Samozřejmě platí, že zachování účinnosti antibiotik je na prvním místě úkolem pro vědce a lékaře, ale významnou roli mohou sehrát i samotní pacienti a laická veřejnost. Svým zodpovědným přístupem k léčbě a uvážlivému a obezřetnému užívání antibiotik.

A co znamená uvážlivé používání antibiotik? Odpovědí je několik důležitých zásad. Užívají se pouze na lékařský předpis, ve správné dávce, ve správném intervalu mezi jednotlivými dávkami a po předepsanou dobu.

Rozhodně si antibiotika neordinujte sami ze zbytků balení, která jste v minulosti nevyužívali celá a to, co zůstalo, jste neodevzdali k likvidaci. Na staré zásoby okamžitě zapomeňte.

Navíc lidé poměrně často užívají antibiotika i při běžném nachlazení nebo chřipce. V tomto případě ale vůbec nepomůžou. Proti virovým onemocněním, mezi něž se řadí nachlazení i chřipka jsou, jsou neúčinná.

A naopak nevhodné, příliš časté a nadměrné užívání, nebo chybné zacházení s antibiotiky vede k tomu, že ztrácejí svou účinnost a řada druhů nebezpečných bakterií se antibiotikům přizpůsobuje a postupně se vůči nim stává rezistentní. Infekce a onemocnění, které rezistentní bakterie způsobují, jsou potom jen velice těžko léčitelná, protože antibiotika ztrácejí svou účinnost.

Obezřetnost při používání antibiotik je zkrátka na místě. Stručně řečeno, antibiotika nejsou bonbony. Trápí vás nachlazení? Skolila vás chřipka? Je to nepříjemné, ale dopřejte si hlavně odpočinek, naordinujte si klid. Rozhodně ne antibiotika. Po těch sáhněte opravdu jen v nutných případech a jen pokud vám je předepíše lékař.

Pro své zdraví uděláte mnohem víc, když budete potížím předcházet. Vsaďte na prevenci. Infekcím můžete předcházet očkováním a dodržováním správných hygienických návyků.

Jak správně užívat antibiotika? Vyvarujte se těchto chyb

Již od nepaměti se v medicíně užívaly nejrůznější plísně, opravdový průlom v historii antibiotik ale nastal při objevení penicilinu Alexandrem Flemingem v roce 1928.

Od té doby antibiotika vyléčila nespočet nemocí a zachránila miliony lidských životů. V současné době se ale potýkáme s nadužíváním tohoto léku, což může mít velmi vážné důsledky pro nás i budoucí generace.

Přečtěte si, co přesně ta antibiotika jsou a jaké jsou zásady jejich užívání, abyste zbytečně neohrozili své zdraví!

Co vlastně jsou antibiotika?

Antimikrobiální látky jsou léčiva využívaná k prevenci a terapii infekčních onemocnění.

Velkou podskupinu těchto antiinfektiv tvoří antibiotika, což jsou látky přírodního původu produkované plísněmi či bakteriemi a slouží k zástavě množení bakterií nebo k jejich usmrcení.

Léčiva s antibiotickým účinkem mohou být také uměle vyráběna a řadí se mezi chemoterapeutika. Tyto látky nemají nic společného s protinádorovou léčbou, jak bývají často všechna chemoterapeutika mylně interpretována.

Obecně totiž chemoterapie označuje jakoukoli léčbu spočívající v podání chemické látky, včetně užití zmíněných syntetických ATB či protinádorových cytostatik. Mezi antimikrobiální látky dále patří antivirotika, antimykotika, antimalarika či antihelmintika.

„Až 70 % infekcí horních cest dýchacích je virového původu a antibiotická terapie tak není indikována.“

V jakých případech jsou antibiotika vhodná?

V dnešní době dochází velmi často k nadužívání a nesprávnému použití antibiotik. To podporuje rozvoj bakteriální rezistence a dalších nežádoucích účinků. Aby k tomu dále nedocházelo, je důležité dodržovat zásady racionální antibiotické terapie.

Antibiotika by měla být užívána pouze u infekčních stavů způsobených bakteriemi. Nikdy sami nezačínejte brát ATB, která vám např. zbyla doma po předchozí léčbě. Až 70 % infekcí horních cest dýchacích je virového původu a antibiotická terapie tak není indikována.

Jedním z takových případů je známá chřipka. Zda se jedná o virovou či bakteriální infekci, může napovědět vyšetření CRP (C-reaktivní protein), což je bílkovina detekovatelná v krvi při zánětu.

Výsledná hodnota slouží lékaři pouze orientačně a je důležité ji správně interpretovat vzhledem k příznakům nemoci a nálezu při vyšetření pacienta.

Zásadní pravidla užívání antibiotik

Aby byla léčba účinná, je nutné správně dodržovat dávkování a intervaly mezi jednotlivými dávkami.

Dále je třeba si uvědomit, že ke zlepšení stavu nemusí dojít ihned po začátku terapie (zpravidla nastává za 2-3 dny), proto léky nepřestávejte užívat bez předchozí konzultace s lékařem.

Stejně tak nepřerušujte léčbu předčasně, i kdybyste se již cítili zcela zdraví. Dáváte tím šanci odolnějším bakteriím přežít a šířit rezistenci.

Během nemoci je samozřejmostí dodržovat klidový režim a dostatečně se hydratovat. Podání některých typů antibiotik je navíc doprovázeno speciálními omezeními, jako je např.

vyhýbání se nadměrnému slunění a zákaz požívání alkoholu. Některá ATB totiž způsobují zvýšenou citlivost kůže ke slunečnímu záření a může tak dojít ke vzniku vyrážky.

Dále může být přechodně snížená schopnost jater odbourávat alkohol.

Pokud vás trápí propuknutí nemoci v oblasti uší, nosu nebo krku, doporučujeme navštívit jednu z našich ordinací, případně ordinaci praktického lékaře nebo jiné ORL pracoviště. Jen lékař může pomocí příslušných vyšetření určit, zda se jedná o virové nebo bakteriální onemocnění, a jestli je vhodná léčba antibiotiky.

Antibiotika na chřipku nezabírají, ale lidé je žádají

Filip Sušanka

Redaktor~ka

Napište mi

Praha – V Česku stejně jako v ostatních zemích Evropské unie pacienti takřka v polovině případů užívají antibiotika zbytečně. To vede k tomu, že spousta těchto léků přestává být účinná. Odborníci varují, že s nadcházející chřipkovou sezónou zneužívání antibiotik ještě vzroste.

Situace se opakuje každým rokem. Člověk s prvními příznaky respiračních onemocnění zamíří k lékaři, místo aby zůstal první dny v posteli. V ordinaci se pak dožaduje předepsání antibiotik a neodejde, dokud nemá patřičný recept v ruce.

Tento postup je ale špatný a k vyléčení nevede. „Průběh chřipky jako virové infekce nemohou antibiotika ovlivnit. Přesto je lékaři často předepisují a také pacienti jejich předepsání často vyžadují. Smysl to má pouze tehdy, když virovou infekcí oslabený organizmus napadnou jiné mikroorganizmy,“ vzkázala ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.

Stejné je to i u nové, prasečí chřipky. I tu totiž způsobuje virus se stejnými parametry, jaké má původce sezónní chřipky. Potvrzuje to i případ prasečí chřipkou nakažené pětileté dívky z Mostecka, která bojuje v ústecké nemocnici o život. Nemoc u ní totiž přerostla ve virový zápal plic, který se antibiotiky léčit nedá.

Podle primáře infekčního oddělení Pavla Dlouhého už je mimo ohrožení života.

Stejné komplikace přitom měla minulý týden jiná pacientka stejné nemocnice. Kvůli komplikacím dokonce musela předčasně porodit císařským řezem. Zatímco novorozenec je podle posledních informací v pořádku, žena zůstává v umělém spánku napojená na dýchací přístroj.

Pozor, bakterie si zvykají

I na těchto případech lékaři ukazují, že jsou antibiotika pro léčbu chřipky nevhodná. „Bakteriální komplikace chřipky jsou poměrně vzácné, není proto důvod, aby pacient užíval antibiotika. Při běžném onemocnění nemohou pacientovi pomoct.

Obáváme se ale, že současná situace kolem chřipky povede k akceleraci nadužívání antivirotik,“ prohlásil odborník na antibiotickou rezistenci Vlastimil Jindrák. Přestože se to nezdá, je zbytečné užívání antibiotik vážným problémem. Kvůli jejich zbytečnému předepisování se totiž začínají objevovat bakterie, které jsou vůči nim odolné.

Pokud by současný trend pokračoval, tak by antibiotika zcela ztratila svou účinnost.

Nezanedbatelný je také ekonomický dopad problému. „Odhadujeme, že se v Česku špatně předepíše až padesát procent všech antibiotik. To představuje více než jednu miliardu korun každý rok,“ upozorňuje Jindrák.

Do Česka dorazily první vakcíny proti prasečí chřipce

Česká republika má prvních 95 tisíc dávek vakcíny proti prasečí chřipce. Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková soudí, že lékaři začnou očkovat na začátku příštího týdne.

Prvními, kdo ji dostanou, budou chronicky nemocní pacienti. Následovat budou zdravotníci a lidé potřební pro zachování chodu státu, například hasiči nebo energetici. Vláda nakoupila milion vakcín, kvůli pomalejší výrobě však jejích dodávka zatím vázne.

Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi. Více zde.

18.11.2009

• antibiotikum,
• chřipka,
• Praha,
• Česko,
• lékař,
• Evropská unie,
• prasečí chřipka,
• Dana Jurásková,
• Pavel Dlouhý,
• nemoc,
• vakcína,
• virus

Rezistence bakterií na antibiotika je větší problém, než se zdá

Magazín o zdraví a prevenci Situace je natolik alarmující, že při léčbě bakteriálních infekcí přestávají fungovat i velmi silná antibiotika, která byla dříve v léčbě považována za jistotu. Příčinou tohoto vývoje je především nezodpovědný přístup k užívání antibiotik, a to nejen ze strany pacientů, ale i lékařů.

Jeden z hlavních důvodů, proč antibiotika ztrácejí svoji účinnost, je jejich nadměrné a unáhlené užívání. Je celkem běžnou záležitostí, že se pacienti domáhají u lékaře předepsání antibiotik i v případě obyčejné virózy. S tím se ve své ordinaci setkává i MUDr. Milada Klimešová: „Pacienti vidí v antibiotikách zázračný všelék, který je okamžitě postaví na nohy. Žádají je i na banální nachlazení, kašel, rýmu nebo pálení v krku, i když nemají teplotu.“  Přitom většinu těchto obtíží způsobují obvykle viry, nikoli bakterie. Užíváním antibiotik si tak nemocný zadělá na mnohem závažnější zdravotní problémy, protože umožní bakteriím ve svém těle, aby se staly odolnými vůči působení antibiotik.

Jak správně užívat antibiotika

Další chybou, které se pacienti často dopouštějí, je nesprávné užívání antibiotik. Řada z nich přestává brát léky ve chvíli, kdy se jejich zdravotní stav zlepší.

Tím, že nedoberou celou předepsanou dávku, se vystavují nebezpečí, že některé rezistentní bakterie v těle přežijí a budou proto muset s léčbou začít od začátku. „Mnoho pacientů si hledá informace na internetu a do ordinace přijdou již s doporučením, jaká antibiotika jsou pro ně vhodná.

Většinou požadují ty s nejkratší dobou užívání. Jakmile předepíšeme vícedenní terapii, setkáváme se s tím, že pacienti léčbu přeruší,“ potvrzuje zkušenosti ze své praxe MUDr. Klimešová.

Výjimkou nejsou ani situace, kdy si pacienti uchovávají nedobraná antibiotika doma pro případ, že by je mohli v budoucnu využít. Naordinují si je následně sami, a to většinou nevhodně.

„Často se od pacientů dozvíme, že se již začali léčit bez konzultace s lékařem antibiotiky, která nedobrali při poslední nemoci, a žádají po nás další předpis,“ dodává Klimešová s tím, že takový postup má významný vliv na vznik rezistentních bakterií v těle pacientů.  

Nevhodné předepisování antibiotik

Svůj podíl na šíření antibiotické rezistence však mají i někteří lékaři, kteří nepřistupují k antibiotikům jako k významným lékům a předepisují je bez vyšetření na zjištění citlivosti bakterií i v případech, kdy to není nutné.

Pro lékaře může být v současné době těžké se v množství dostupných léků orientovat, proto často volí antibiotika se širokým spektrem.

Ta jsou pro pacienty sice komfortnější, ale vystavují je nežádoucím účinkům a z dlouhodobého hlediska výrazně ovlivňují rozvoj antibiotické rezistence. Znepokojující je i to, jak snadno jsou antibiotika dostupná, což potvrzuje i MUDr.

Klimešová: „V dnešní době není problém antibiotika sehnat. Nenapíšeme-li je pacientovi my, jde na pohotovost, ke známému lékárníkovi nebo mu je dá kamarád, a u nás se pak zpětně dožaduje receptu.“ 

Přitom závažnost zdravotního stavu lze do jisté míry ověřit i bez návštěvy lékaře. Domácí CRP test od značky Veroval® dokáže s více než 95% přesností určit, zda infekce v těle je bakteriálního původu a je tedy nevyhnutelné nechat si antibiotika předepsat.

Přehlížení antibiotické rezistence může zapříčinit návrat do minulosti, kdy lidé umírali na infekce, které dnes dokážeme běžně léčit. Přístup k tomuto problému by se měl proto razantně změnit, a to na všech úrovních.

Osvěta ohledně správného zacházení s antibiotiky by měla směřovat nejen na zdravotníky, ale hlavně na širokou veřejnost.

CRP testy, které se donedávna používaly pouze v ordinacích, jsou teď dostupné i pro domácí použití. Díky CRP testům odhalíte infekce horních cest dýchacích a…

Chřipka, nachlazení, záněty močových cest, celková únava – to jsou časté zdravotní problémy, u kterých občas váháte s návštěvou lékaře. Buď kvůli tomu, že…

Spotřeba antibiotik každoročně roste a podle odhadů až 50 % pacientů užívá antibiotika zbytečně.

Viry milují, když se dotýkáte tváře. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak s tímto zlozvykem přestat.

Zdraví

Antibiotika potřebujeme, abychom se mohli ochránit před některými vážnými nemocemi, respektive jejich komplikacemi. Někdy ale antibiotika bereme již jako samozřejmost, máme dojem že jsou všemocná a užíváme je zbytečně. Nadužívání nebo nesprávné používání antibiotik je pak příčinou odolnosti mikrobů vůči nim. Antibiotika potom nemusí účinkovat, když je skutečně potřebujeme. Proto je rozumné vždy dobře zvážit, jestli je terapie antibiotiky opravdu potřebná nebo nutná.

Kdy ano a kdy ne?

Obecně se dá říct, že antibiotika působí především proti bakteriím, resp. jsou účinná při léčbě mikrobiálních infekcí. Mezi nejznámější onemocnění, při kterých jsou antibiotika indikována patří angína nebo zápal plic.

V případě nachlazení nebo chřipky, je ale na místě dopřát si spíš odpočinek a dostatek vitaminu C. Užívat antibiotika v tomto případě nemá smysl, protože virová onemocnění nelze antibiotiky léčit.

• Jak ale poznat, jestli zvýšená teplota a další příznaky onemocnění (bolest v krku, kašel) jsou skutečně mikrobiálního původu a potřebujeme antibiotika nebo nám postačí vitaminy a klidový režim?
• Pomůže vám CRP test

Pokud nechceme nebo nemáme možnost hned běžet k lékaři, může nám dobře posloužit domácí CRP test. Ten je běžně k dostání bez předpisu v lékárně a velmi jednoduše díky němu zjistíte, jestli je na místě zvážit léčbu antibiotiky. Stačí k tomu kapka krve odebraná z bříška prstu na ruce. Na přesný způsob použití se můžete podívat v tomto návodu:

CRP test se vyplatí mít doma zejména lidem s časově náročným zaměstnáním, kteří si díky testu mohou během několika minut udělat orientační představu o závažnosti svého zdravotního stavu. Ocení ho určitě i maminky s malými dětmi, kterým pomůže zjistit, zda je skutečně nutné cestovat do přeplněné čekárny.

Také pokud se k lékaři vypravíte a diagnóza není zcela jasná, máte už dnes na většině pracovišť praktických nebo dětských lékařů možnost CRP test požadovat. Vyhnete se tak neodůvodněnému nasazení antibiotik, které zbytečně zatěžuje imunitní systém a přispívá ke zvýšení rezistence bakterií.

Nezapomeňte na probiotika

Pokud jsou již antibiotika indikovaná, je také důležité myslet na škody na mikroflóře, které zejména širokospektrá antibiotika způsobují. I tady je pomoc poměrně jednoduchá.

Se začátkem léčby antibiotiky nasaďte zároveň probiotika a užívejte je ještě alespoň týden po ukončení léčby. Na trhu jsou k dispozici i probiotika, která lze užívat již od narození, např. Biopron Laktobacily Baby BIFI+.

Jsou vyráběna ve formě vysypávacích tobolek, takže se snadno podávají i miminkům, stačí je pouze vmíchat do dětské stravy.

1. Více najdete v článku: DEJTE SE PO ANTIBIOTIKÁCH RYCHLE DO KUPY
2. Z potravin jsou vhodné bílé jogurty nebo kysané mléčné nápoje.
3. Praktické tipy a zásady při užívání antibiotik:

• užívejte antibiotika v pravidelných časech (je to důležité pro udržení stabilní hladiny a správné účinnosti léku)

• doberte vždy předepsanou dávku antibiotik (pokud to neuděláte, může infekce propuknout znovu a bude těžší ji zlikvidovat)

• antibiotika mohou být silným alergenem, jakékoliv nezvyklé reakce (nejčastěji kožní) hlaste hned lékaři

• pokud dítě lék odmítá polknout, smíchejte ho s tučnějším jogurtem – účinně lék skryje a usnadní jeho polykání

• není-li to přímo uvedeno v příbarovém letáku, nikdy nerozebírejte tobolky, abyste z nich vysypali pouze prášek (přípravek by se nemusel rozpustit na správném místě zažívacího traktu)

Věděli jste, že?

• Při akutní bolesti ucha můžete zkusit cibulovou kúru – při jejím včasném nasazení se můžete někdy nasazení antibiotik i vyhnout. Pokrájejte na malé kousky žlutou cibuli, na vteřinu ji dejte spařit, vložte ji do kousku čisté látky nebo gázy. Vytvořený balíček naplněný teplou cibulí přiložte na bolavé ouško a fixujte teplou šálou nebo čepicí. Pozor! Obklad musí být teplý, ale nesmí pálit! Dítě hned uložte do postele. Je velmi pravděpodobné, že do rána bude bolest pryč.

• Rostlinná antibiotika se v přírodní medicíně používají už od starověku, velmi často působí současně proti virům, bakteriím i plísním a disponují komplexními mechanismy, které znemožňují vznik rezistencí. Navíc celkově posilují imunitu. Mezi přírodní antibiotika patří např. aloe, borůvka, čekanka, česnek, hřebíček, kopřiva, levandule, med, tymián nebo zázvor.

• Antibiotické účinky mají i některé kovy (jako je stříbro, zlato, měď či slitiny jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky také známy a využívány již od starověku.

Léčbu antibiotiky je vždy nutné dobře zvážit, ideálně se zmíněným využitím CRP testu. Pokud ale lékař uzná, že jsou nutná, nebraňte se jim za každou cenu.

Pomáhají dítěti i dospělému zvládnout těžká onemocnění, která by třeba jinak nemusela zůstat bez následků. Při a po užívání antibiotik vždy pomozte normalizovat střevní mikroflóru probiotiky.

Zdroj:

AZRODINA.cz, 27.3.2015

Nejezte antibiotika zbytečně. Na chřipku nezabírají!

31.10.2018 | #Pojištěnci

• V neděli 18. listopadu je Evropský antibiotický den,
• který nám má připomenout, že zbytečně časté užívání antibiotik vede k oslabení jejich účinnosti (rezistenci) a ohrožuje nás tedy do budoucna na našem zdraví.
• To v našem rozhovoru potvrzuje lékař Michal Prokeš, člen centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu (mohli jste číst také na začátku letošního roku v časopise Zdraví jako vášeň):

Do třiceti let prý začneme umírat častěji na bakteriální infekce než na rakovinu. Podle odborníků je to tím, že antibiotika přestávají zabírat. To je docela hrozivá zpráva. Co si o tom myslíte?

Je těžké předvídat, co bude za třicet let, ale když člověk vidí, jak rychle vznikají rezistence (odolnosti) na antibiotika a jak málo se o to důležití lidé zajímají, tak nelze takový katastrofický scénář vyloučit.Je celá situace způsobena nadužíváním antibiotik? Že je prostě bereme i při onemocněních, na která nefungují – při virózách, nachlazení, chřipkách?

Ano, přesně to jsou ta nejčastější onemocnění, kde se antibiotika užívají zbytečně.

Podle průzkumu veřejného mínění z června 2016 se celá třetina Čechů domnívá, že antibiotika působí právě proti nachlazení a chřipce. Proto je po lékařích vyžadují a ti jim je píší.

Ano. Je to způsobeno tím, že většina „normálních“ lidí se o nemoci a léky zajímají až tehdy, kdy sami onemocní. Mylně se domnívají, že užívání antibiotik u virových onemocnění předejde komplikacím a že se člověk uzdraví rychleji.

Řada klinických studií ukázala, že tomu tak není, ale to lidé nechtějí slyšet.

Proč jim je tedy lékaři předepisují? Proč jim raději nevysvětlí, že tím jen zatíží jejich organizmus, že prostě antibiotika umí bojovat s bakteriemi, ale ne s viry? Může to být tím, že se bojí ztráty důvěry pacienta, když mu odmítnou předepsat antibiotikum?

V Nizozemí byl před lety proveden výzkum, ve kterém bylo zjišťováno, proč lékaři předepisují léky. Zjistilo se, že kromě snahy zlepšit stav pacienta jsou léky předepisovány i proto, aby lékař předešel konfliktu s pacientem (o kterém se předpokládá, že pro léky do ordinace přišel), dále při nejisté diagnóze nebo prostě proto, aby už (konečně) pacient z ordinace odešel pryč.

Předpis léku byl též zdůvodňován tím, aby neuspokojený pacient nezačal chodit k jinému lékaři. Můžeme se domnívat, že tato zdůvodnění platí obecně pro všechny léky včetně antibiotik a pro všechny vyspělé země, a tedy i pro nás.

Lékaři na osvětovou přednášku pro každého pacienta nemají čas (a zvláště ne v průběhu chřipkové epidemie) a zkratkovitá informace mnohé pacienty nepřesvědčí.

Často se také stává, že lékař předepíše jedna antibiotika, ta nezaberou, tak nasadí druhá i třetí. Je takový postup v pořádku? Každý předpis antibiotika by měl být podložen racionální úvahou.

V případě potřeby by měla být provedena další vyšetření, včetně odebrání vzorku na kultivaci a vyšetření citlivosti k antibiotikům (pokud je to ovšem možné). Bohužel v ČR řada lékařů taková vyšetření běžně neprovádí.

Na druhé straně – nehrozí při obavě nadužívání antibiotik – zanedbání nějaké nemoci, která si zaslouží nasadit antibiotika hned? Vezměme například boreliózu – ta je dobře léčitelná právě antibiotiky.

Okamžité nasazení antibiotik je v našich zemích třeba pouze u meningitidy (zánětu mozkových blan), a to je naštěstí velmi vzácné onemocnění. Pokud vidíme prvé stadium boreliózy (červený kruh na kůži, který je uvnitř vybledlý), není problém takové onemocnění rozeznat a antibiotika nasadit. Prodleva 2 – 3 dní nevadí.

U druhého či třetího stadia boreliózy jsou však příznaky značně odlišné a ani zde si ji s respirační infekcí nikdo nesplete. Kupodivu se ukazuje, že prodleva několika dní při nasazení antibiotik u bakteriální anginy též nevadí a že podávání antibiotik u zánětu průdušek vůbec neovlivní vznik komplikací, jako je např. bakteriální zápal plic.

To jen tak pro zajímavost.

Na trhu už se dokonce objevily i volně prodejné domácí testy, které mají zjistit, zda původ našich potíží je bakteriální či virový. Doporučil byste lidem, aby si před návštěvou lékaře takový test udělali, aby věděli, zda antibiotika po lékaři vyžadovat či ne?

To se těžko posuzuje z hlediska lékaře a závisí to případ od případu.

Domnívám se, že u běžného respiračního onemocnění by to bylo zbytečné, ale nejsem z těch, kteří by pacientům chtěli nějaké diagnostické pomůcky zakazovat (vždyť i teplotu si mohou sami změřit, že?).

Jen je vhodné, aby si pacienti uvědomili, že je třeba nálezy správně interpretovat a že v tom má lékař větší zkušenosti než oni.