Ani kardiaci se nemusí bát sexu

Soulož představuje stejnou zátěž, jako když svižně vyjdeme do druhého patra.
Foto: Profimedia.cz

Pokud si muži zlepší fyzičku alespoň tak, aby byli schopni rychlé chůze, nic jim nehrozí. Soulož představuje stejnou zátěž, jako když svižně vyjdeme do druhého patra.

Navíc se většinou nepotřebují šetřit, naopak se aktivním pohybem potřebují dostat do kondice. Musí být samozřejmě přiměřený jejich věku a zdraví. Pomůže jim i dohled lékařů.

Jakou námahu zvládnou, to přesně ukážou zátěžové testy. Proto je dobré, když poté, co přestáli infarkt, nastoupí do lázní na rehabilitační pobyt, který jim pojišťovny hradí.

Tady se řadu věcí naučí a prakticky si je vyzkoušejí.

Pokud se budou pravidelně věnovat rekreačním sportům, nebo aspoň svižné chůzi, má většina z nich šanci, že jejich srdce bude téměř tak výkonné jako srdce zdravého trénovaného člověka.

Aktivní pohyb jim obvykle vrátí také ztracené sebevědomí a podpoří jejich psychiku. U mužů po infarktu nejsou totiž ničím výjimečným úzkostné stavy, depresívní nálady nebo sklon se přehnaně sledovat a chovat se tak trochu jako hypochondr. Lékařům a lázeňskému personálu pak dá někdy dost práce přesvědčit je, aby se věnovali rozumným a pravidelným aktivitám.

To, co živí obavy kardiaků, jsou i historky o mužích, kterým při souloži selhalo srdce. Jak ukazují naše zkušenosti i různé průzkumy, dochází k tomu nápadně často u starších mužů, kteří mají pohlavní styk s milenkou. Negativní roli v tom tedy nesehrává tělesná námaha, ale stres. Při sexu s manželkou k podobným případům téměř nedochází, a to ani u pacientů s nemocnými cévami i srdcem.

To možná většina mužů neví. Stejně jako netuší, že poruchy erekce velmi často signalizují blížící se kardiovaskulární potíže.

Když jsme před lety studovali v Sexuologickém ústavu život mužů, kteří přestáli srdeční infarkt, zjistili jsme, že téměř polovina z nich měla problémy s erekcí řadu měsíců před první srdeční atakou. Je to pochopitelné. Cévy mívají postižené aterosklerózou v celém organismu.

Tepny v penisu jsou ale tenčí než ty v srdci, proto se u nich projeví potíže s průtokem krve dřív. Muži s poruchami erekce by měli co nejdříve mluvit se svým lékařem. Mohou si tím zachránit život.

Potíže se ztopořením mívají také muži, kteří si léčí vysoký krevní tlak nebo třeba nedokrevnost dolních končetin. Tu často doprovázejí poruchy prokrvení pánve a penisu. Většině těchto pacientů mohou pomoci léky typu viagry, které zlepší prokrvení pohlavního údu. Pokud postižení muži neberou léky obsahující nitroglycerín, nemusí se jejich užívání bát.

Dámy jsou v porovnání s pány v nevýhodě. Po klimakteriu je začnou dohánět, pokud jde o infarkty a kardiovaskulární potíže. Jejich pohlavní orgány jim však nevyšlou tak jasné varování jako penis mužům.

Hlavní zprávy

Novinky

Léto, slunečné počasí, volno, vytoužená dovolená a pobyt v novém prostředí přejí často opěvovaným letním láskám. Neplatí to jen pro mladé a svobodné. Léto nabízí řadu příležitostí i k oživení milostného života partnerů, kteří jsou spolu již pěknou řádku let. Ale co když je mládí dávno pryč a kromě zkušeností máte za sebou i srdeční infarkt? Musíte na romantická léta už jen s nostalgií vzpomínat?

Zpátky se vším všudy

Po prodělaném infarktu zastihnou dříve či později každého obavy z toho, kam se bude život dál ubírat. Bude všechno jako dřív? K základním potřebám člověka patří i sexualita. Hluboko v mysli nejednoho kardiaka ale klíčí pochybnosti, jestli je milostného života ještě schopen. Často to vede ke vzniku sexuálních poruch nebo úplné rezignaci na intimní sbližování. Zbytečně.

Největší překážkou není vlastní tělo (srdce), ale paradoxně samotný strach. Vědcům se již dávno podařilo dokázat, že již dva až šest týdnů po infarktu se sexuální život kardiaka může vrátit do zajetých kolejí bez výraznějších omezení.

Častým námětem hořkých anekdot je úmrtí jednoho z partnerů (přirozeně muže) při pohlavním styku.

Ve skutečnosti však vzniká v průběhu sexuální aktivity jen méně než 1 procento všech infarktů. Energetický výdej při pohlavním styku se navzdory zažitým představám obvykle blíží zátěži při svižné chůzi do schodů, nesení desetikilové zátěže nebo golfové partii, při které si sami nesete hole. Zátěž působící na oběhový systém zvyšuje riziko infarktu, ale kupodivu nijak dramaticky.

Toto riziko lze navíc ještě snížit vhodnou léčbou a rehabilitací zaměřenou na zvýšení kondice.

Modrý zázrak pro každého?

Některé kardiaky postihují dříve než samotný infarkt problémy v milostném životě. Problémy s erekcí trpí podle některých statistik víc než polovina mužů starších 60 let. Může přitom jít o jeden z prvních příznaků onemocnění kardiovaskulárního systému související s překážkou v krevním zásobení.

V současnosti je na trhu již celá řada preparátů řešících tzv. erektilní dysfunkci.

Jejich základním účinkem je roztažení cév a zvýšení přítoku krve do příslušných partií. Pro kardiaka může mít tento účinek neblahé následky. Stejně riziková může být i kombinace s některými léky užívanými k léčbě srdečních chorob. Neplatí to však absolutně, posouzení vhodnosti konkrétního preparátu je individuální.

Před užitím zázračné pilulky byste se proto měli vždy poradit se svým ošetřujícím lékařem.

Diagnóza srdečního onemocnění nebo prodělaný infarkt rozhodně neznamená konec sexuálního života. I tady však platí „všeho s mírou“. Dodržováním několika zásad si můžete zajistit bezpečné potěšení.

Bezpečný sex trochu jinak

  • Vyberte si denní dobu, která není stresující, ale kdy jste naopak odpočinutí a relaxovaní.
  • Sexuálním hrátkám se věnujte raději až tři hodiny po jídle, kdy už proběhlo řádné trávení.
  • Zajistěte si klidné, důvěrně známé prostředí.
  • Léky, které dlouhodobě užíváte, si vezměte před sexem.
  • Bolesti na hrudi nebo závratě v průběhu pohlavního styku neprodleně konzultujte se svým lékařem.

Zdroj: Jackson, Graham, Raymond C. Rosen, Robert A. Kloner, and John B. Kostis.

„The Second Princeton Consensus on Sexual Dysfunction and Cardiac Risk: New Guidelines for Sexual Medicine.“ The Journal of Sexual Medicine 3: 1 (2006): 28–36. 10 Sep. 2008 Miner, Martin M.. „Sexual Activity after Myocardial Infarction: When to Resume the Use of Erectogenic Drugs.

“ Current Sexual Health Reports 3: 1 (2006): 30–34. 10 Sep. 2008

http://heartdisease.about.com/lw/Health-Medicine/Conditions-and-diseases/Sex-after-a-Heart-Attack-for-Men.htm

(raf)

Ani kardiaci se sexu nemusí bát

Osoby s poruchami srdce mohou být v sexuálním životě více či méně limitovány, riziko infarktu či náhlého úmrtí ale není vyšší než při obdobně namáhavé fyzické zátěži.

Foto: Popisek:

Nepodcenění příznaků srdečních onemocnění, včasná léčba a prevence jsou klíčem k spokojenému sexuálnímu životu. Na prevenci kardiovaskulárních chorob se každoročně zaměřuje také Světový den srdce, letos to bylo 29. září.

Srdce, láska a sex jsou pojmy, které jsou a vždy budou spolu spojovány, ve skutečnosti však mnohdy nemají nic společného. Sexuální styk je z fyziologického hlediska aktivita spojená s fyzickou a také psychickou zátěží. Při sexuálním aktu stoupá krevní tlak i tepová frekvence a rostou nároky srdce i celého organismu na spotřebu kyslíku. Průměrná zátěž organismu při sexuálním styku je stejná jako obejití bloku domů rychlejší chůzí. Psychická zátěž je těžko vyčíslitelná. Osoby se srdečními poruchami proto mohou být v sexuálním životě, stejně jako v jiných fyzicky náročných aktivitách, více či méně limitovány a mohou se potýkat s různými úskalími.Možné komplikace sexuálního života kardiaků se liší podle stupně poškození srdce. Evropská asociace srdečního rytmu (European Heart Rythm Association) pro lepší diagnostiku vytvořila čtyřstupňovou škálu hodnocení srdečních onemocnění, tzv. EHRA kvalifikaci. Pacienti na prvním a druhém stupni pociťují dušnost či bolest na hrudi pouze při velké námaze nebo vůbec. Sexuální aktivity jsou schopni zcela bez omezení. Pacientům na třetím stupni s obtížemi již při malé námaze, se doporučuje provozovat sexuální aktivity pouze výjimečně a krátce. Nejhůře jsou na tom pacienti na čtvrtém stupni hodnocení, kterým se sexuální aktivita nedoporučuje vůbec.

Budete mít zájem:  Jak na škytavku a škytání?

Poruchy sexuální aktivity u osob s nemocným srdcem mnohem častěji postihují muže. Kornatění tepen a užívání léků snižujících krevní tlak zhoršují schopnost erekce. Některé přípravky na léčbu srdečního selhání navíc snižují i libido, což se pacienti snaží řešit užíváním přípravků k léčbě erektilní dysfunkce.

Tyto přípravky ale mohou v kombinaci s léky proti kornatění tepen vést k nežádoucímu poklesu krevního tlaku, mdlobám až ke ztrátě vědomí“ varuje prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC z Interní kardiologické kliniky FN Brno.

„Riziko infarktu i náhlé smrti je ale při sexu stejné jako při kterékoliv jiné průměrné zátěži,“ doplňuje profesor Špinar.    

Sexuální aktivitu není nutné kardiakům zakazovat, je však nutné, aby si byli vědomi možných rizik a nepodceňovali léčbu srdečních onemocnění jako prevence vzniku závažných komplikací, které mohou mít dopad nejen na jejich zdraví ale i na psychiku a sexuální život. Mezi klíčové faktory patří včasné odhalení nemoci a nepodceňování příznaků. Například nepravidelné bušení srdce, zrychlený tep, snížená výkonnost při zátěži, nadměrné pocení, zadýchávání a častá únava mohou poukazovat na fibrilaci síní, nejčastější poruchu srdečního rytmu. Projevit se ale nemusí žádnými příznaky. Pokud není fibrilace síní správně léčena, může zanechat závažné následky. Velmi rychlé a nepravidelné stahy síní způsobují vznik krevní sraženiny, která se může uvolnit a ucpat mozkové tepny, čímž vzniká cévní mozková příhoda – mrtvice. Vážným komplikacím fibrilace síní lze předejít zdravým životním stylem, dodržováním doporučení lékaře a pravidelným užíváním léků na snížení srážlivosti krve.

Na prevenci kardiovaskulárních onemocnění upozorňuje Světový den srdce, který letos připadl na 29. září. Tématem letošního ročníku je prevence srdečních onemocnění u žen a dětí. Zaměřuje se na propagaci zdravé stravy, fyzické aktivity a nekouření.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

sex , srdce , kardiaci , KVO , sex po infarktu

autor: Redakce

Když nefungují vztahy, neklape to ani v sexu, říká psycholožka Laura Janáčková

Díváte se jako vědecká pracovnice na sex jako na vážnou věc?Sex je vážná věc i pro ty, kteří se mu nevěnují vědecky, protože je středem našeho zájmu a každou chvíli na něj myslíme – muži dokonce několikrát denně.

Přečíst článek ›

Přesto je asi méně závažný než vaše druhá specializace, jíž je péče o onkologické pacienty. Jak to jde dohromady?Myslím, že ty dvě odbornosti se vyvažují. Víc než 25 let se zabývám onkologickými a chronicky nemocnými pacienty, některé z nich doprovázím až do konce života. Přestože jejich úděl není jednoduchý, mohou být příkladem pro ostatní.

Jsou nejen stateční, ale mnohdy dokážou i přes bolest, utrpení a nemoc žít naplno. Často s nimi řeším i vztahové problémy. Máte-li totiž problém ve vztahu, je jen otázkou času, kdy nastanou také v sexu.

Vždy se řídím zásadou, že většina problémů se dá řešit, a pokud to jde, je nutné to zkusit, jít za odborníkem a přiznat barvu, ne na sex zanevřít, vztah zmačkat a vyhodit.

Nejeví se vám z této perspektivy bolístky náctiletých, kteří řeší každý uhřík nebo málo nadšenou odezvu na nové tetování, jako nepodstatné hlouposti?Ne, protože každá věc, která člověka trápí, je pro něj v daný okamžik důležitá. I onkologičtí pacienti řeší, jak vypadají, a chtějí se líbit.

Když se člověk necítí dobře, vnímá bolest a nesnáze daleko intenzivněji. Já spíš ale měla na mysli fakt, že dnešní doba je tak uspěchaná a zaměřená na výkon, že nám spousta zásadních věcí uniká. Rodiče už nechodí domů ve čtyři odpoledne, aby se zbytek dne věnovali dětem. Vydělávají peníze a snaží se zabezpečit pro potomstvo komfort.

To ale není zadarmo, děti tráví spoustu času odděleně od rodiny a její péče. Přicházejí tak o přirozené vzory.

Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Řeší rodiče i dnes otázku, jak dcerám a synům sdělit základní poznatky o pohlavním styku a všech ožehavých souvislostech?Jistě, to se bude řešit pořád. Ačkoli stále mluvíme o sexu, málokdo hovoří o tom vlastním, o svém intimním životě.

Většina rodičů má problém o něm komunikovat s dětmi. Občas se stydí i ony a většinou mámu či tátu zarazí s tím, že to už dávno vědí. Přitom bychom to měli být my, odpovědní rodiče, kdo je bude informovat.

Poznatky z internetu nebo od kamarádů nejsou vždy to pravé ořechové, často jsou zavádějící. Důsledkem toho často bývá, že se láska odděluje od sexu, což je škoda.

Odpovědi bychom měli dávat my, protože děti jsou zvídavé, a nezapomínejme, že člověk je tvor sexuální od narození až do konce života. Při prvním zájmu z jejich strany bychom tedy o tom měli mluvit.

Tak mě napadá, jestli jsem neudělala výchovnou chybu, když jsem se svou pubertální dcerou sledovala seriál Sex ve městě, který je místy sice velmi názorný, ale zároveň poukazuje na rozdíl mezi technikou milování a láskou?Zmíněný seriál je taková pohádka pro ženy a všechny ji máme rády, protože otvírá řadu témat, která jsme v životě řešily nebo viděly v našem okolí.

A každá z nás by chtěla pana Božského…Kromě toho se ovšem dotýká i vážných věcí, v několika dílech třeba překonání rakoviny. Byly tam zobrazeny postřehy z reálného života nemocné ženy. Takže chybu jste určitě neudělala, ale věřím, že výchovně nezůstalo jen u Sexu ve městě, že jste doplnila také jiné informace.

Přečíst článek ›

Například jsem mohla použít vaši definici sexu jako něčeho, co muži chtějí a ženy to mají.Většinou to tak jistě je. Od pradávna byl sex obchod. Vidíme to u většiny primátů i jiných savců. Sex za kameny je třeba běžný u tučňáků.

Ti stavějí hnízda a mají své partnery, avšak když cizí tučňák přinese samičce kámen potřebný ke stavbě hnízda, vymění ho za sex, pak se otřepe a v klidu čeká na toho svého samečka.

My přece také dostáváme drahé kameny, třeba zásnubní prsteny s briliantem, toužíme po nich a podvědomě hodnotíme partnerovu připravenost dostatečně do nás a našich eventuálních potomků investovat.

Také jste autorkou sdělení, že žena se ráda podělí s jinými o bohatého muže, než aby měla nějakého chudého jen pro sebe.To není můj bonmot, ale fakt, který vychází z evoluční sexuologie.

Ženy si vybírají muže podle zdrojů a ochoty sdílet je, teprve až poté přichází na řadu atraktivita. A v ní jsme značně tolerantní. Buď se nám muž líbí, protože má hodně testosteronu, ostře řezané rysy, modrý stín ve vousech a široká ramena.

Nebo se nám až tolik nelíbí, ale má ty zdroje. Pak říkáme, že má charisma.

Sexy mozek?Dejme tomu. Nebo se nám nelíbí vůbec, což poznáme podle toho, že má užší ramena než my, a pak řekneme, že bude kamarád. No a o ty pány se zdroji se sice dělit nechceme, ale někdy nám nic jiného nezbývá.

Přečíst článek ›

Vy jste tedy na naše polovičky přísná, a to nemluvím o výroku Robina Williamse, který ráda citujete: „Bůh dal muži mozek a penis, ale bohužel málo krve na to, aby mohl oboje používat současně.“Praxe to zcela potvrzuje.

Často mám v institutu muže, kteří mají rodinu, pohodové manželství, hodné a úspěšné ženy, a přesto se bezhlavě zamilují, jsou zcela intoxikováni, takže nevidí nic jiného než milenku a nový život po jejím boku. To je chvíle, kdy se jim krev z mozku odplavila do úplně jiných partií.

Rozumná žena, pokud chce zachovat rodinu, to musí vydržet, než se krev zase vrátí.

Na dotazník Deníku na téma Jak milují Češi, jehož otázky jste formulovala, odpovědělo 9000 lidí. Překvapilo vás to množství?Ano, jde o velký soubor. Náš odhad byl dva tisíce vyplněných dotazníků. Ve své podstatě se jedná o jeden z největších průzkumů v Česku za posledních několik let.

Budete mít zájem:  Prestižní a luxusní kosmetika – co vše může obsahovat?

Dá se z toho vyvodit, že sex je i v současnosti pro většinu lidí jedna z nejdůležitějších věcí v životě?Sex je úzce spjat s partnerskými vztahy a pro většinu českých mužů i žen jsou to právě partnerské vztahy, jež jsou jejich prioritou. Nicméně i samotný sex pro zhruba třetinu respondentů patří mezi tři nejdůležitější životní priority. U mužů to bylo dokonce 44 procent. A to není rozhodně málo.

Přečíst článek ›

Jak se život v ložnicích proměnil v polistopadovém období?Jsou oblasti, které se zdánlivě v sexuálním životě Čechů za 30 let nezměnily. Sexuální aktivita začíná téměř ve stejném věku, výrazně se nezvyšuje ani nesnižuje celkový počet udávaných sexuálních partnerů.

Též se významně nemění uváděná průměrná délka soulože, frekvence styků či preferované sexuální aktivity. Alarmující bylo pouze zjištění, že šest procent respondentů mělo první styk před patnáctým rokem, tedy pod legální věkovou hranicí, a dále, že 39 procent mladých lidí ve věku do 19 let se nijak nechrání před pohlavně přenosnými nemocemi.

Další změny souvisí s dostupností pornografie, patrné je ovlivnění módou a kladení důrazu na výkonnostní složku.

Byla víc předělem sametová revoluce, nebo nástup internetu a mobilů?Rozsáhlé studie našich kolegů, které se zabývaly rozdíly v sexuálním chování mezi východním a západním Německem, uváděly, že ženy žijící ve východním Německu hodnotily svůj sexuální život daleko lépe než jejich kolegyně ze západního Německa.

Podle výsledků citované studie měly i zhruba dvakrát více orgasmů. Je tedy zřejmé, že jak u našich sousedů, tak u nás se stres, vysoká pracovní výkonnost, postupující emancipace spolu s dostupností pornografie negativně odráží na našem sexuálním životě.

V této souvislosti i v našem průzkumu zaznamenáváme poměrně významný pokles spokojenosti s vlastním sexuálním životem.

Přečíst článek ›

Co nejvíc ovlivňuje naše intimní životy profese, rodinné zázemí, partner, biologické dispozice?Všechny uvedené faktory mají samozřejmě vliv na náš sexuální život. Nicméně nevíme přesně, nakolik naše sexuální chování ovlivňují geny, jaký má podíl kultura, výchova atd.

Co však víme bezpečně, je, že geneticky je ovlivněna naše sexuální orientace. Je to vklad, se kterým se narodíme, a výchova ani jakékoliv kulturní restrikce na tom nic nezmění.

Obecně lze říci, že jedním z důležitých faktorů ovlivňujících naše sexuální chování je konkrétní zkušenost z partnerského a sexuálního soužití, a to i v širším kulturním kontextu.

Věk, v němž lidé v Česku začínají sexuálně žít, se dlouhodobě u dívek i chlapců pohybuje kolem 18 let. O čem to svědčí?Svědčí to o psychické připravenosti, dobré vzdělanosti a výchově moderní západní civilizace. Politika většiny evropských zemí chrání dětství svých potomků stanovením věkové hranice, od které je sex legální. U nás je to patnáct let.

Není tedy v zájmu naší společnosti ani v zájmu dospívajících, aby se významně snižoval průměrný věk pohlavního styku u chlapců a dívek. Přesto i v této sféře zaznamenáváme změny, neboť je nemalé procento těch, kteří legální hranici prvního styku porušili.

U naší mládeže můžeme také čím dál častěji sledovat otvírající se nůžky mezi fyzickým sexem a prožitkem zamilovanosti a lásky.

Ve společnosti přibývá neplodných párů, singles i rozvodů. Má to vliv na sexuální aktivitu Čechů?Zásadní vliv není zaznamenán, majoritní část společnosti totiž žije stále ve více méně dlouhodobých partnerských vztazích, kde je sex relativně častěji a pravidelně konzumován.

Přečíst článek ›

Především ženy v představách stále spojují sex s láskou.

Je to tak i v reálném životě, nebo je víc těch, co si chtějí užít?Náš průzkum ukázal, že přibližně 60 procent mužů i žen přiznává, že měli někdy nezávazný sex.

Je to poměrně zajímavé zjištění, neboť není zásadní rozdíl mezi muži a ženami, přestože muži mají ve své genetické výbavě schopnost odosobněných sexuálních vztahů, na rozdíl od žen, jejichž očekávání jednu noc přesahují.

Kdy se sexem Češi končí?Doufám, že nikdy. V nastavení člověka sexualita hraje roli až do konce jeho života. Nicméně průzkum odhalil, že více než třetina Čechů (39 procent) sex ve věku nad šedesát let nepraktikuje.

Nejčastějším důvodem jsou zdravotní problémy, ztráta stálého partnera, aktuální psychický stav a nedostatečná motivace. Ale naopak skoro polovinu mužů a žen (48 procent) sex zajímá a pravidelně ho praktikuje i po šedesátce.

Obecně je možné říci, že lidé žijící v párech aktivním sexuálním životem udržují tyto návyky až do pozdního věku. Výzkumy též ukazují, že samotáři či osamělí lidé končí se sexem dříve.

Kolik mají v životě průměrně partnerů?Získané údaje ohledně počtu partnerů se překvapivě u mužů a žen neliší. Polovina z nás (45 procent) uvádí jednoho až čtyři partnery za život. Čtvrtina měla v životě pět až devět sexuálních partnerů a přibližně každý desátý (12 procent mužů a 9 procent žen) uvádí dvacet a více.

Přečíst článek ›

V USA i západní Evropě se intenzivně řeší otázka sexuální agresivity, harašení a vydírání, která našla svůj výraz v kampani MeToo.

Co si o ní myslíte?Kampaň na počátku jistě vycházela z bohulibé myšlenky, ukázat na problémy spojené se sexuálním násilím a obtěžováním, ale její výsledek se spíše podobá štvanici na muže.

Často je bez prokázání viny odsuzuje, vylučuje ze společenského dění a ničí jejich osobní životy. Muži ztrácejí šanci se účinně hájit a jsou vyhoštěni z jakékoliv diskuse. MeToo též hází do stejného pytle nevhodné typy seznamování a dvoření se sexuálním násilím.

Myslím, že kampaně, jako je tato, se v konečném důsledku obracejí proti ženám. Tím nechci zlehčovat uvedený problém, ale domnívám se, že jeho řešení není ve vytváření všeobecných obav a zbytečných hysterií, ale v racionální a společensky korektní diskusi.

Má to něco společného s emancipací?Ne, tohle narůstá do obludných rozměrů, které překračují hranice dané pohlavími. Zásadní problém je v genderové nevyváženosti, v úbytku porozumění mezi muži a ženami, v chápání jejich rolí ve společnosti. Je to škoda, protože on a ona tvoří barvitý, krásný a motivující svět.

A není nic špatného na tom, když jde kolega s kolegyní na kávu a probírají tam pracovní věci, toho by se nikdo neměl bát, ani když jde o nadřízeného a podřízenou. Nevidím nic přínosného a hrdinského v tom, že si ženy samy budou nosit těžké tašky, otvírat si dveře a na všechno si vydělávat. To není právo, za které je třeba bojovat.

Pracovat se má na tom, abychom měli pěkné vztahy naplněné vzájemnou úctou.

Skoro nikdo už neřeší stejnopohlavní páry, zato se hodně mluví o výběru pohlaví, a to i v rovině mentální volby. Jak se na to díváte?

S rakovinou jde o život – kdo by si vzpomněl na sex?

„Od psychologa bychom měli odcházet s pocitem porozumění, podpory, náhledu a nadhledu nad situací, se kterou jsme za ním přišli.

Odcházet bychom měli plní síly a energie k tomu, abychom se vyrovnali se svými těžkostmi a nasměrovali své kroky k cestě za svým cílem,“ říká doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.

, sexuoložka a psycholožka, která se jako jedna z mála u nás věnuje onkologicky nemocným pacientům.

Spoustu let pomáháte onkologickým pacientům i jejich partnerům a rodinám. S čím tito lidé nejčastěji přicházejí právě za psychologem?

Budete mít zájem:  Jak vybrat dětský tábor?

Za onkopsychologem nemocní přicházejí v době, kdy je velmi potřebné, aby zmobilizovali všechny svoje síly na boj s onkologickým onemocněním. V ordinaci se s nimi setkávám, abych jim byla v tomto boji nápomocná. Bojují o svůj život. Na začátku všeho se ale potýkají se ztrátou identity, strachem ze stigmatizace.

Postupně přichází ztráta aktivit, prostě na ně chybějí síly. Potom se musí nemocný vyrovnat se ztrátou autonomie. Pocit nezranitelnosti, který má zdravý člověk, je najednou vážně narušen. A v neposlední řadě bojuje se strachem.

Strachem ze smrti, bolesti, utrpení, osamocení, strachem ze ztráty feminity, maskulinity a také se strachem ze ztráty lidské důstojnosti. Spolu s nemocnými ale o život svých nejbližších chce bojovat i rodina, manželé, manželky, děti či přátelé.

I těm je třeba poskytnout radu, nabídnout porozumění i útěchu, aby byli účinnými pomocníky, spolubojovníky a průvodci v jednom z nejtěžších období života toho člověka.

S rakovinou jde o život, kdo by si vzpomněl na sex… Je to opravdu tak?

Je a není. Během rozhovorů o nádorovém onemocnění málokoho napadne zeptat se, jak to je se sexem. Boj s nemocí přináší úplně jiné starosti a komunikace o sexu nám často připadá nedůležitá, když vlastně jde o život. A přesto – právě v tomto období potřebujeme tělesnou blízkost a projevy lásky svého partnera.

V období, kdy se nemáme sami rádi, máme nízké sebevědomí a své partnery někdy paradoxně chráníme tím, že je máme raději než sebe, a proto je odstrkujeme v domnění, že nemůžeme být ani v nejmenším přitažliví. Strach z tělesné blízkosti je však i na té druhé straně, na straně zdravých partnerů.

Strach racionální, aby neublížili, aby se nedotkli, aby nebyli dotěrní, vyvolává ochromení a nenavozuje duševní atmosféru sexuálního naladění. Setkáváme se ale i s iracionálním strachem partnerů, třeba aby se nenakazili, nebo dokonce s fámou, že chemoterapie prostřednictvím tělesných tekutin může působit i na ně, a s podobnými nesmysly.

Sobectví a osobní nezralost vedou ke komunikačním chybám a ztrátě vztahu. Přibližně jedna třetina partnerských vztahů prodělá pod vlivem nádorového onemocnění natolik závažné změny, že vztah skončí rozvodem nebo rozchodem. Máme-li problémy ve vztahu, je jen otázkou času, kdy se objeví problémy v partnerském sexuálním životě.

Nicméně platí to i obráceně. Pokud máme problémy v sexu, je jen otázkou času, kdy se projeví v partnerském vztahu.

Provázejí onkologická onemocnění nějaké typické sexuální problémy?

Ano, dokonce velmi často. Více než tři čtvrtiny pacientů uvádějí problémy v sexuální oblasti, které u nich vznikly právě v důsledku nádorového onemocnění. Často se setkáváme s poklesem sexuální aktivity a schopnosti sexuálního prožitku.

Mnoho žen má potíže s dosažením orgasmu, často bývají způsobené vlivem psychické zátěže, nedostatečným uvolněním a podobně. Léčba nádorového onemocnění může být i příčinou bolesti při styku, kterou někdy může vyřešit i obyčejný lubrikační gel.

Psychická zátěž může způsobovat u mužů funkční sexuální poruchy, nejčastěji jde o poruchy erekce nebo sexuální apetence. Všechny tyto problémy ale jde více či méně řešit, a právě proto je třeba o nich začít i mluvit.

I v době robotiky a laparoskopie mají muži po operaci nádorů prostaty hrůzu z možné impotence. Mluví s nimi někdo o jejich obavách?

Jednou z nejdůležitějších součástí komunikace je informovanost pacienta. V roce 2013 jsem měla možnost účastnit se výzkumu TAPE, který byl zaměřený na komunikaci lékařů urologů a onkologických pacientů. Podle výsledků Česká republika pokulhává za možnostmi okolních zemí.

Lékaři často nemají dostatek času na to, aby pacientovi mohli jeho zdravotní situaci a léčebný postup vysvětlit tak, aby nemocný vše pochopil. Podle průzkumu se lékař věnuje sdělení diagnózy a následného postupu průměrně 15 minut, což je z pohledu nemocného nedostačující. Pacient je pak často odkázán na informace, které si sám opatří z internetu nebo jiných zdrojů.

Tyto informace nejsou vždy relevantní a mnohdy se podílejí na zhoršení psychického stavu pacienta.

Nejen někteří onkologičtí pacienti jsou ochotní doufat v uzdravující sílu žraločích ploutví, případně terapii konzultují s lunárním kalendářem. Setkáváte se s obdobnými nápady i v sexuologické praxi? A jde je úplně zavrhnout?

Důvodů, proč se lidé uchylují k alternativním druhům léčby, je řada. Někteří volí „alternativu“ proto, že v rámci první svépomoci nechtějí užívat chemické přípravky.

Mnoho lidí však hledá pomoc v alternativní medicíně také v situaci, kdy mají reálný či subjektivní pocit, že klasická medicína již nemá účinné možnosti pro jejich léčbu. Sama se v praxi u svých onkologických pacientů setkávám právě s touto snahou v boji o život.

Je však nutné mít za všech okolností na paměti, že alternativní medicína není omnipotentní a že by měla probíhat vždy ruku v ruce či nejlépe ve vzájemné spolupráci s klasickou medicínou podloženou vědeckými základy.

To platí ve stejné míře i u potravinových doplňků slibujících zvětšení penisu nebo jeho erekci. Zvětšení penisu medikamenty je nesmysl a vliv jiných léků na léčení erektilní dysfunkce než těch, které předepisuje lékař, je na úrovni placebo efektu.

Jsou sexuální dysfunkce obecně u mužů právě tím problémem, kterým s vámi nejčastěji řeší?

Většina mých klientů konzultuje primárně spíš vztahové problémy, ale musíme si uvědomit, že potíže s erekcí řeší kolem padesátky téměř polovina mužské populace a s věkem procento adekvátně roste. Muž sám se za tyto „nedostatky“ stydí a odbornou lékařskou pomoc vyhledá bohužel méně než desetina mužů, jichž se to týká.

Ale s poruchami erekce se ve svém životě setkal téměř každý muž. U mužů ve vyšším věku bývají příčiny mnohdy fyzické, u mladých mužů jde častěji o psychické problémy. Erektilní dysfunkce může být způsobena řadou psychických faktorů, ale též nemocí či léky. Právě proto by nikdy neměla být podceňována.

Dobrá erekce je totiž často označována za mužský barometr zdraví. Mezi fyzické příčiny poruch erekce samozřejmě patří alkoholismus, únava, ale – jak lékaři vědí – například i hypertenze a cévní onemocnění.

Porucha erekce může být dokonce prvním příznakem některého z těchto onemocnění, měla by muže varovat, protože zdaleka nemusí být právě erekce to jediné, co mu schází. Je třeba však zdůraznit, že pro získání a udržení erekce máme v současné době poprvé v historii kvalitní a velmi účinné léky.

Vždy je však nutné vyhledat odbornou pomoc u svého praktického lékaře, urologa či sexuologa. Stud zde není na místě. Není čeho se bát a výsledek někdy stojí za to.

Od lékaře je u nás zvykem odnést si recept, bez něj se cítíme ošizeni. Od psychologa máme jít domů s radou, jinak to nebyl dobrý psycholog?

Někteří psychologové kompenzují lékařský recept obecným testem, nesmyslnou diagnostikou nebo jednoznačnou, jasnou radou. Přesto si myslím, že vyplněný test ani rada nejsou tím nejdůležitějším, s čím by měl člověk právě od něj jít.

Od psychologa bychom měli odcházet s pocitem porozumění, podpory, náhledu a nadhledu nad situací, se kterou jsme za ním přišli.

Odcházet bychom měli plní síly a energie k tomu, abychom se vyrovnali se svými těžkostmi a nasměrovali své kroky k cestě za svým cílem.

Pokud mluvíme o cílech, své vlastní mají koneckonců i armády nešťastníků prchajících do Evropy. Mohlo by být profitem z exodu zvýšení bídné natality nás Evropanek? Máme šanci? A co budou mladí uprchlíci mailovat domů kamarádům, až narazí na feministky?

Natalitu Evropanek nám neevropští imigranti určitě nezvýší, protože jejich asimilace ve zcela odlišných podmínkách nebude rychlá a ani jednoduchá. Pochopitelně ale mohou zvýšit celkovou natalitu v Evropě, a to díky své preferenci větších rodin. A ty dojmy z feministek… Jejich kulturní odlišnost je, myslím si, z velké části setkání s feministkami ušetří.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector