Alergie na bílkovinu kravského mléka – nejčastější alergie v dětském věku

Alergie na bílkovinu kravského mléka patří mezi nejčastější alergie dětského věku, intolerance laktózy se u dětí objevuje nejčastěji přechodně, po prodělání průjmového onemocnění.

Jedná se o dva rozdílné problémy, přesto si často lidé rozdíl mezi alergií a intolerancí laktózy neuvědomují, neumějí je odlišit.

V čem tedy spočívá alergie na bílkovinu kravského mléka či intolerance laktózy, jak jsou časté, jak se zjistí a jak se léčí?

Co je alergie na kravské mléko

Alergie obecně se popisuje jako přehnaná reakce imunitního systému organismu na běžný podnět. Při alergii na bílkovinu kravského mléka jsou vyvolávajícím podnětem (alergeny) alergické reakce bílkoviny  ̶  albuminy, globuliny a kaseiny. Výzkumy ukazují, že alergie na bílkovinu kravského mléka se vyskytuje zhruba u dvou a půl procenta dětí do tří let věku.

Riziko vzniku alergie u dítěte je vyšší, pokud rodiče nebo sourozenec dítěte trpí nějakou alergií, atopickým ekzémem či astmatem. Dobrou zprávou je, že u většiny dětí alergie na bílkovinu kravského mléka vymizí před dosažením třetího roku věku.

Projevy alergie

Projevy alergie se mohou objevovat na různých tělesných systémech  ̶  na dýchání (sípání, rýma), na trávení (zvracení, výraznější potíže s nadýmáním, průjmovitá stolice s příměsí hlenu nebo krvavých nitek nebo naopak zácpa), na pokožce (kopřivka či vyrážka, otok, atopický ekzém).

Některé příznaky se objevují krátce po kontaktu s alergenem (otok, kopřivka, zvracení), jiné naopak až po delší době (atopický ekzém, průjmovitá stolice).

Rozpoznání potíží může komplikovat fakt, že kojence obecně často v prvních měsících života může trápit ublinkávání či reflux, kojenecké koliky ̶ všechny tyto potíže vedou k neklidu dítěte, častějšímu pláči.

↑ nahoru

Alergie se může klinicky projevit v řádu dní, ale i týdnů či dokonce jednoho až dvou měsíců od kontaktu s bílkovinami kravského mléka.

Nejčastěji se alergie na bílkovinu kravského mléka rozvine u dítěte do tří měsíců od setkání s bílkovinami kravského mléka.

Pokud je dítě krmeno déle než tři měsíce standardním kojeneckým mlékem (bez speciální úpravy bílkoviny) a dobře jej toleruje, je jen málo pravděpodobné, že ho alergie na bílkovinu kravského mléka trápí.

Alergie na bílkovinu kravského mléka – nejčastější alergie v dětském věku

První kroky

Trápí-li dítě různé potíže (od kožních až po zažívací), první kroky rodičů by měly vést k pediatrovi, který dítě vyšetří, zhodnotí jeho potíže a doporučí další postup.

Pokud existuje podezření na alergii na bílkovinu kravského mléka, zařazuje se u malých dětí takzvaná eliminační dieta a následná expozice alergenu (byl-li průběh reakce velmi silný, eliminační dieta a expozice se nemusejí zkoušet ̶ záleží na zhodnocení potíží dítěte a doporučení lékaře).

Nejprve se na určitou dobu (doporučuje se doba čtyř až osmi týdnů) zcela vyřadí bílkoviny kravského mléka ze stravy dítěte (fáze eliminace).

U dětí krmených kojeneckým mlékem se zařadí speciální mléko určené pro děti s touto alergií, u dětí plně kojených je nutná bezmléčná dieta kojící ženy.

Následně se po uplynutí této doby opět do stravy dítěte (či kojící ženy) bílkoviny kravského mléka zařadí (fáze expozice).

Pokud v průběhu eliminační fáze potíže vymizely nebo se zmírnily a při opětovném zařazení se potíže opět objeví či výrazně zhorší, alergie je potvrzena. Pokud se ve fázi eliminace potíže nezměnily, nezlepšily, při expozici se výrazně nezhoršily, pak se s největší pravděpodobností o alergii na bílkovinu kravského mléka nejedná.

U kojenců a batolat není možné často alergii zjistit pouhým odběrem krve  ̶  alergie může probíhat i takzvanými non-IgE mechanismy, kdy se netvoří specifické IgE protilátky proti bílkovinám kravského mléka.

↑ nahoru

Léčba alergie na bílkovinu kravského mléka

Léčba alergie na bílkovinu kravského mléka spočívá v úpravě stravy  ̶  vyloučení bílkoviny kravského mléka ze stravy dítěte. A protože některé z bílkovin kravského mléka přecházejí ze stravy kojící ženy do mateřského mléka, je nutná bezmléčná dieta maminky.

Kojící žena by tak měla ze své stravy vyřadit všechny potraviny a pokrmy obsahující mléko, mléčné výrobky (a to nejen jogurty, sýry, kefíry a acidofilní mléka, ale i máslo) nebo mléčnou bílkovinu (syrovátku, kasein). Alergie na bílkovinu kravského mléka – nejčastější alergie v dětském věku

Na první pohled to možná vypadá poměrně jednoduše, nicméně mléko či jeho stopy najdeme často i v potravinách nebo pokrmech, kde bychom jej úplně neočekávali – třeba v některých typech pečiva, v některých uzeninách, hotových potravinách či pokrmech. Je proto nutné se zajímat o složení pokrmů a číst pozorně etikety potravin.

Situaci usnadňuje současná platná evropská legislativa, která upravuje označování potravin.

Mimo jiné také ukládá prodejcům potravin, provozovatelům restaurací povinnost uvádět přítomnost alergenů ze speciálního seznamu, který je součástí příslušného legislativního předpisu.

Tento seznam neuvádí všechny složky potravy s potenciálem vyvolat alergickou reakci (těch je totiž ohromné množství), najdeme v něm však ty nejčastější alergeny – mimo jiné i kravské mléko.

Bílkoviny pak kojící žena ve stravě může získat z vaječného bílku, libového masa a ryb (lze zvolit i libové uzeniny s vysokým obsahem masa), ideální je zařadit také jáhly, amarant, pohanku, quinou a červenou čočku (zejména je-li již dítě starší a netrápí jej tolik nadýmání). Protože jsou mléko a mléčné výrobky v běžné stravě významným zdrojem vápníku a vitaminu D, je vhodné domluvit se také s lékařem na doplnění vitaminu D a vápníku prostřednictvím tablet a kapek Vigantol.

U kojených dětí je namístě i opatrnost v době zařazování dokrmu standardním kojeneckým mlékem nebo mléčné dětské kaše při zavádění příkrmů.

Jak už bylo zmíněno, do mateřského mléka kojící ženy pronikají jen některé z bílkovin kravského mléka, setkání s bílkovinami ve standardním kojeneckém mléce či dětské mléčné kaši tak může vést k rozvoji alergie.

I proto je vhodné testovat nejprve jen opravdu malé množství a při případných potížích se poradit s pediatrem.

↑ nahoru

Dítě krmené kojeneckým mlékem se převede na speciální přípravek  ̶  hypoalergenní mléko s vysoce štěpenou syrovátkovou bílkovinou (extenzivně hydrolyzovaný preparát)  ̶  nebo speciální přípravky obsahující směs aminokyselin.

U většiny dětí dostačuje obvykle použití hypoalergenního mléka, u zhruba deseti až třiceti procent dětí je nutné nasadit aminokyselinový přípravek.

Jak hypoalergenní mléko, tak aminokyselinové přípravky mají specifickou nahořklou chuť, může tak několik dní trvat, než si dítě na tuto chuť přivykne.

Tyto speciální přípravky může předepisovat pediatr, případně specialista-alergolog, dětský gastroenterolog.

Při alergii na bílkovinu kravského mléka se rozhodně nedoporučuje dítěti podávat kozí, ovčí, bůvolí mléko nebo sójové „mléko„, nedostatečné je i podávání takzvaného HA mléka (hypoantigenního) s částečně naštěpenou syrovátkovou bílkovinou (parciálně hydrolyzovaný preparát). Nijak nepomůže ani tepelná úprava mléka, alergeny kravského mléka teplotě odolají.

Intolerance laktózy

Intolerance nebo také nesnášenlivost laktózy spočívá v neschopnosti organismu rozštěpit a vstřebat laktózu. Nesnášenlivost laktózy dovede člověku komplikovat život, ale nemá závažný negativní vliv na jeho zdraví.

Laktóza (mléčný cukr) se řadí mezi jednoduché sacharidy, je složena z jedné molekuly glukózy a z jedné molekuly galaktózy.

Pro její trávení (rozštěpení na glukózu a galaktózu) je potřebný enzym laktáza (β-galaktosidáza), který se tvoří v kartáčkovém lemu tenkého střeva.

Pokud je enzymu málo nebo je jeho aktivita snížená, laktóza není správně rozštěpena, nevstřebává se, a jak prochází tenkým střevem, váže na sebe vodu a její průchod tenkým střevem se dále zrychluje.

↑ nahoru

V tlustém střevě pak laktózu fermentují střevní bakterie osidlující náš trávicí trakt (vzniká vodík, metan, laktát a mastné kyseliny s krátkým řetězcem) ̶ výsledkem je časté výrazné nadýmání, bolesti břicha, řidší či průjmovitá stolice (může mít kyselý zápach), objevit se ale může i zácpa nebo nevolnost či bolesti hlavy. Nástup příznaků a potíží i jejich intenzita se mohou výrazně lišit u každého člověka.

Alergie na bílkovinu kravského mléka – nejčastější alergie v dětském věku

Původ

V České republice trápí intolerance laktózy zhruba deset procent populace, ale směrem k jihu Evropy, v Africe i v Asii jsou čísla mnohem vyšší. Laktózová intolerance je jen výjimečně vrozená, nejčastěji vznikne v důsledku geneticky daného poklesu množství enzymu laktázy.

V dětství, kdy dítě přijímá mateřské mléko, je tak aktivita laktázy dostatečná, ale později se s věkem postupně snižuje.

Intolerance může vzniknout i v důsledku jiných potíží  ̶  když je narušena střevní sliznice, kde se enzym tvoří, například při nespecifických zánětlivých onemocněních střev (Crohnova choroba), při neléčené alergii na bílkovinu kravského mléka (probíhá-li zánět střevní sliznice), při neléčené celiakii, při průjmových onemocněních a jiných.

Po průjmovém onemocnění, při správně dodržované bezlepkové dietě při celiakii a bezmléčné dietě při alergii na bílkovinu kravského mléka se postupně střevní sliznice zotaví (což může trvat delší dobu, zejména u celiakie) a laktáza se může v kartáčkovém lemu tenkého střeva opět tvořit.

↑ nahoru

„Lečba“ intolerance laktózy

Zda člověka opravdu trápí laktózová intolerance, nebo je třeba pátrat po jiné příčině jeho potíží, je možné zjistit odběrem krve a stanovením genetické informace (jsou známy genotypy spojené s intolerancí laktózy), dechovými testy (vodíkovým testem nebo detekcí uhlíku) či laktózovým tolerančním testem (podání laktózy a následné měření glykemie).

Podstatou „léčby‟ intolerance laktózy je úprava stravy. Podobně jako u alergie na bílkovinu kravského mléka i zde nám pomůže legislativa  ̶  označování alergenů na obalech potravin a jejich uvádění v restauracích.

Díky povinnému značení budeme vědět, kde se s mlékem (a tedy i s laktózou) setkáme. Při laktózové intoleranci ale na rozdíl od alergie není potřeba se mléčných výrobků zcela vzdát.

Je nutné také vzít v potaz, že se množství laktózy v jednotlivých mléčných výrobcích liší a i tolerance je individuální.

Někomu vadí hlavně mléko, které je na laktózu velmi bohaté, ale kysané mléčné produkty (jogurty, tvaroh a další) nebo sýry, máslo či šlehačku, kde je laktózy výrazně méně, může konzumovat bez obtíží. Jinému člověku však vadí i malé množství laktózy.

Na trhu je dnes již rozšířena řada speciálních mléčných výrobků označovaných jako „lactose free‟ nebo „low lactose‟ (bez laktózy nebo s nízkým obsahem laktózy)  ̶  mléko, sýry (tvrdé sýry, mozzarella, cottage a jiné), smetana, máslo, jogurty a další.

Budete mít zájem:  Kdy je prevence rakoviny tlustého střeva zdarma

Cenově jsou o trochu dražší než běžné varianty mléčných výrobků, ale rozdíl není nijak dramatický. Pro nejmenší děti jsou zde speciální kojenecká mléka bez laktózy.

Některá se využívají při kojeneckých kolikách, jiná pro zotavení po prodělaném průjmovém onemocnění a podle toho mají také speciálně upravené složení.

↑ nahoru

Alergie na bílkovinu kravského mléka – nejčastější alergie v dětském věkuPomoci může i to, když mléčné produkty nebudeme jíst na lačný žaludek a samotné, vždy je zkombinujeme ještě s jinou potravinou (abychom zpomalili průchod laktózy tenkým střevem). Je lepší tedy sníst sýr a chléb a zeleninu nebo jogurt a ovesné vločky a podobně.

Dostupné jsou také kapky, tablety či kapsle s obsahem aktivního enzymu (laktázy), které se užívají zároveň s konzumací potraviny obsahující laktózu. Pozitivní vliv mají i přípravky s obsahem probiotik a probiotik, a to hlavně po prodělaném průjmovém onemocnění nebo po užívání antibiotik. Některé přípravky však mohou obsahovat stopy laktózy  ̶  vybírejte tedy obezřetně.

Pokud máte dojem, že by vaše dítě mohla opravdu trápit alergie na bílkovinu kravského mléka nebo intolerance laktózy, pak je prvním krokem návštěva pediatra a porada s ním. Pediatr dítě vyšetří, vyslechne si, jaké potíže jej trápí, může případně doporučit návštěvu odborníka – dětského gastroenterologa nebo alergologa.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Alergie na bílkovinu kravského mléka – nejčastější alergie v dětském věku

Kde hledat pomoc

  • Portál pro alergiky
  • Spolek FÉR potravina
  • Spolek Ichtyóza

Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně pod pojmy „kravský“ a „mléko“.

Potravinové alergie a intolerance u dětí: 1. část Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM)

Pojmy alergie a intolerance bývají často zaměňovány. Názorným příkladem rozdílu mezi potravinovou alergií a intolerancí může být alergie na bílkovinu kravského mléka a laktózová intolerance.

Alergie na bílkovinu kravského mléka – nejčastější alergie v dětském věku

Co je laktózová intolerance?

Je deficit enzymu laktázy, který vede k nestravitelnosti laktózy. Důsledkem je, že se nestrávená laktóza fermentuje v tlustém střevu. Následkem toho se velmi často objevují koliky kojenců, nadýmání, pocity plnosti, plynatost, zvracení, mohou se vyskytnout řídké, fermentované (silně zapáchající) stolice.

Tyto reakce však na rozdíl od alergií nejsou založeny na imunologickém podkladě, ale na poruše trávení – nedochází při nich k tvorbě protilátek na samotné složky potravy.

Ještě podrobněji se problematice ohledně laktózy budeme věnovat v dalších částech našeho seriálu o alergiích a intolerancích, nyní zpět k ABKM.

Co je alergie?

Alergická reakce organismu na přítomnost mléčné bílkoviny nebo jiného alergenu je, na rozdíl od intolerance, založena na imunologickém podkladě. Kravské mléko obsahuje bílkoviny s vysokou alergizující schopností, tzv. alergeny (např. kaseiny, ß-laktoglobulin atd.).

Ty jsou značně odolné vůči teplu, proto zůstávají téměř stejně aktivní i po převaření mléka.

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM)

V naší populaci se zhruba u 2-3 % dětí vyskytuje alergie na bílkovinu kravského mléka.

Z tohoto důvodu je třeba sledovat reakci dítěte při podání mléčného příkrmu s větší opatrností, stejně jako je tomu u dalších často alergizujících složek potravin (např. celeru, ryb, sóji, exotických druhů ovoce, arašídů aj.).

Přesto bychom se jim v jídelníčku dětí neměli paušálně vyvarovat. Dle aktuálního doporučení by se děti měly s potencionálními alergeny potkat do 1. roku života, aby je právě jako alergeny tělo nevnímalo.

Dobrou zprávou je, že až u 85% dětí příznaky ABKM do tří let věku vymizí. Avšak to neznamená, že alergie „jen tak“ vyhasne, u části dětí se může manifestovat v jiné podobě, např. jako astma.

První potíže s ABKM mohou nastat již při kojení!

Ano – tedy ještě daleko dříve, než se dítě s prvním mléčným příkrmem setká. Tyto alergeny totiž mohou přejít i do mateřského mléka (v množství nanogramů) a způsobit tak reakci u miminka nepřímo. Maminky by si měly hlídat množství zkonzumovaných mléčných výrobků. Doporučují se 2 – 3 porce za den.

Jsou známy i ojedinělé případy, kdy maminka dostala v porodnici radu, aby pila kysané mléko pro lepší vyprazdňování a denně tak vypila i 2 litry kefíru. V dřívějším jídelníčku měla stěží jogurt za týden. Děťátko se jí osypalo a řešila se možná alergie na mléko.

Když množství konzumovaných výrobků upravila, tak se i miminko dostalo do pohody.

Alergie na bílkovinu kravského mléka – nejčastější alergie v dětském věku

Jak poznat projevy alergie na bílkovinu kravského mléka u dětí?

Známkou ABKM je nejčastěji přítomnost hlenu a krve ve stolici kojence. K dalším příznakům může patřit nevolnost, zvracení, břišní diskomfort. Často se objevují i projevy kožní v podobě kopřivkových pupenů, atopického ekzému, otoku v okolí úst.

Nesmíme ale zapomínat i na méně specifické obtíže, jako je neklid, poruchy spánku, neprospívání, chudokrevnost. Výše uvedené příznaky se mohou často i kombinovat. Tyto projevy můžeme pozorovat v řádech hodin, ale i dnů až týdnů po konzumaci, a proto je mnohdy obtížné nemoc rozpoznat.

Jaké jsou diagnostické metody u prokazování alergie na bílkovinu kravského mléka?

  • zjištění osobní a rodinné anamnézy lékařem (pediatr, alergolog, imunolog…) – měla by být první zjišťovací metodou. Nejen o osobní, ale i rodinnou anamnézu by se měl každý lékař zajímat vždy, neboť se v případě ABKM dědí sklon ke vzniku alergie.
  • vyšetření dítěte lékařem (např. krevní a kožní testy) – další krok, který by měl lékař provést. Bohužel, i když vyjdou krevní testy negativně, neznamená to, že je vyhráno. Většina ABKM je tzv. „non Ig“, tzn. nespouštějí tvorbu protilátek a v krvi se tak může jevit vše v pořádku, i když alergií jedinec skutečně trpí.
  • přísná eliminační dieta (vyřazení všech potravin s mléčnou složkou z jídelníčku) – tato dieta je považována za nejspolehlivější metodu pro stanovení diagnózy ABKM, její součástí je následná expoziční zkouška. Pro potvrzení diagnózy musí po nasazení eliminační diety příznaky vymizet a po znovuzařazení alergenu do jídelníčku by se měly znovu objevit. Tato dieta by vždy měla být indikována a pečlivě sledována odborníkem, lékařem nebo nutriční terapeutem a v čase by pak měla být znovu kontrolována tzv. re-expozicí.

Velmi důležitou součástí terapie je předcházení vzniku deficitů. Ty mohou nastat v případech, kdy ze stravy vyloučíme velkou a důležitou skupinu, která je podstatným zdrojem mnohých stěžejních živin (jako např. mléčné výrobky).

Co dělat, když zjistíme, že má kojenec alergii na bílkovinu kravského mléka?

Jedinou možností je naprosté vyřazení všech zdrojů, které obsahují alergeny, ze stravy. Pokud je maminka schopna kojit, ideálním řešením je, aby sama dodržovala striktní bezmléčnou dietu. Na trhu je velká řada rostlinných nápojů a výrobků často označovaných jako „náhrada mléka“.

Nejčastěji se jedná o výrobky ze sóji, kokosu, mandlí a jiných skořápkových plodů, ale i nápoje rýžové, ovesné a z jiných obilovin. Nápoje se prodávají jak ve formě tekuté, tak i sušené (nejméně vhodné), ochucené i neochucené.  Dále je možné koupit nejrůznější rostlinné jogurty, sýry, pudinky aj.

Vždy je ale třeba zhodnotit obsah jednotlivých makroživin (bílkoviny, sacharidy a tuky) a mikronutrientů (vitaminy, minerální látky

a stopové prvky), a také případnou fortifikaci – tedy to, zda byl produkt o nějakou živinu dodatečně výrobcem obohacen (např. zda byl přidán vápník aj.). Důležité je mít na paměti, že složení produktů od jednotlivých výrobců bývá velmi odlišné. Proto by tyto produkty neměly být označovány jako rovnocenné mléku.

U sójových výrobků (zejména sušených nápojů) bylo opakovaně zjištěno vysoké množství zdraví škodlivých transmastných kyselin, které vznikají při výrobě ztužených tuků. Pokud nejsou navíc tyto výrobky obohaceny, obsahují oproti mléku jen velmi málo vápníku a neobsahují ani vitamíny D a B12. Z alergologického hlediska se nedoporučuje podávat nápoje ze sóji, které mohou taktéž být příčinou alergické reakce.

Náhražky mléka z rostlinných zdrojů si můžeme vyrobit doma…

Ostatní rostlinné nápoje jsou z alergologického hlediska bezpečnější, nejlépe je na tom rýžový nápoj. Můžeme si je zkusit vyrobit i doma a získat tak levnější variantu, díky domácí výrobě s nám známým složením.

Domácí rostlinný nápoj lze připravit téměř z jakýchkoliv obilovin, ořechů, semen či luštěnin. Pro přípravu je třeba pouze dobrý mixér a sítko nebo tkanina na scezení, pokud by někomu vadily pevné kousky v nápoji.

Aby byl využit obsah všech živin, je dobré použít scezené části nebo nápoj vůbec nescezovat a nechat v něm i všechny nedokonale rozmixované části, i tak se obsahem vápníku a bílkovin nemohou rovnat mléku.

Důležité je u takto vyrobených nápojů dodržovat zásady správného skladování – tedy v chladném prostředí, ideálně v lednici. Jejich trvanlivost je krátká a nelze doporučit přípravu na více dní dopředu.

U dospělých ani u malých dětí by rostlinné nápoje neměly být každodenní náhražkou jiných zdrojů bílkovin, vápníku, vitaminu D atd. Řešíme jimi spíše pestrost jídelníčku a pomyslnou chuťovou „náhradu“ mléčných produktů, nejsou však zcela adekvátním zdrojem pro nároky organismu na vápník, plnohodnotné bílkoviny, vitamin D aj., jak již bylo uvedeno.

Alergie na bílkovinu kravského mléka – nejčastější alergie v dětském věku

Čím nahradit mléko u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, pokud nemůžeme kojit?

Pokud kojit nelze, využívá se u dětí trpících ABKM speciálně upravená umělá výživa. První volbou jsou aminokyselinové formule pouze na lékařský předpis. Běžně dostupná hypoalergenní mléka (HA mléka) dítě s ABKM netoleruje.

Problémem často bývají i zkřížené reakce na více alergenů. Velmi často se vyskytuje zkřížená reaktivita na mléka různých živočišných druhů, a proto rozhodně nelze doporučit záměnu za kravské mléko mlékem jiného zvířete.

Budete mít zájem:  Jaké maso na steaky? Přeci české

Jak již bylo uvedeno, u dětí s ABKM dochází poměrně často po fázi eliminace alergenu k vymizení příznaků a následnému navozování tolerance.

Proto se doporučuje pomocí provokačních testů (za odborného dohledu!) vyzkoušet, zda alergie přetrvává nebo nikoliv. V mnohých případech se tomu tak bohužel, často ze strachu rodičů, jaká by byla reakce, neděje.

Strava dětí pak zůstává ochuzena, často zbytečně déle, než je nutné, o jednu celou významnou potravinou skupinu.

TIP na závěr Chystáte se zavádět příkrmy? Jak na to poradíme v článku „Postupné zavádění příkrmů – jak na to?

Autorem článku je tým výživových poradců Nutrifit

Tento článek je součástí seriálu článků nazvaného „Potravinové alergie a intolerance u dětí“. Přečtěte si také další díly tohoto oblíbeného seriálu!

Potravinová alergie – angis.cz

Alergie na bílkovinu kravského mléka – nejčastější alergie v dětském věku

Dobrých 25 procent Čechů trpí nějakou formou alergie. V mnoha případech se jedná o „klasické“ alergie na prach, pyl nebo třeba roztoče, a v poslední době zažívá velký boom i potravinová alergie. Ta sice existovala vždycky, ale mnohem méně se o ní mluvilo a také počet pacientů byl daleko menší. 

Občas si lidé pletou alergii na nějakou potravinu a její intoleranci. Oba případy znamenají nežádoucí reakci na potraviny.

Klasickým příkladem může být mléko, kde někdo může mít na mléko alergii, ale mnohem více lidí trpí intolerancí laktózy. Rozdíly nejsou ani tak v reakcích na mléko, ale v příčinách problému.

Zatímco u skutečné alergie jde o alergii na mléčnou bílkovinu, v případě laktózové intolerance se jedná o problémy s mléčným cukrem.

U mléčné alergie, která se většinou začne projevovat s přechodem na umělou výživu, se jedná o klasickou potravinovou alergii, ve které nastává alergická reakce po pozření bílkoviny kravského mléka.

Že nejvíce alergií je na kravské mléko, zase tak moc nepřekvapuje, konečně u dětí se z lidského mléka na kravské hromadně přešlo až někdy v průběhu minulého století. O prospěšnosti kravského mléka se ale vědci přou dodnes. U této alergie prostě imunitní systém reaguje na některé glykoproteiny mléka.

U dětí platí, že pokud se příznaky ať již trávicí, kožní, nebo respirační objeví do tří měsíců věku, nebo se dokonce zkombinují, jedná se téměř vždycky o potravinovou alergii.

PROJEVY ALERGIE A INTOLERANCE

Z hlediska patogenního procesu se mohou příznaky potravinové alergie manifestovat řadou kroků a objevit se buď v jednom, nebo ve více orgánech. Nejběžněji se jedná o bolesti břicha, průjmy a zvracení, dále to může být kopřivka, nebo dokonce respirační problémy. V nejhorších případech může dojít až k anafylaktickému šoku, který přímo ohrožuje život.

V případě intolerance na laktózu jde o problém, se kterým se již narodíme. Místo alergie se jedná o metabolickou poruchu, díky níž naše tělo nedokáže štěpit mléčný cukr. Ve střevě chybí enzym laktáza, takže laktóza zůstává v původní stavu a naše tělo na ni reaguje jako na cizorodou látku.

Navíc neštěpená laktóza zůstává v tenkém střevě, kde na sebe váže vodu, a výsledkem jsou tzv. osmotické průjmy. 

Jednotlivé choroby je od sebe možné celkem jednoduše rozeznat – krevní bílkoviny se u mléka různých živočišných druhů liší, takže pokud zaměníme kravské mléko za ovčí nebo kozí, alergické problémy zmizí.

Na druhé straně je ale laktóza obsažena v každém mléku, takže po jeho výměně budou projevy intolerance dále pokračovat.

I když je laktózová intolerance nevyléčitelná, lidé trpící touto chorobou mohou s klidem konzumovat kefíry nebo sýry, protože tam je prakticky veškerá laktóza přeměněna na neškodnou kyselinu mléčnou.

DALŠÍ POTRAVINOVÉ ALERGIE

Vedle laktózové intolerance existuje ještě několik typů reakcí na součásti potravin, které se svými účinky podobají alergiím nebo intoleranci, ale jsou způsobeny ještě dalšími reakcemi.

Sem patří zejména reakce na nejrůznější aditiva, reakce na histamin či tyramin v potravě (čokoláda, jahody, citrusy) a reakce na nejrůznější toxiny, ať už živočišné, nebo rostlinné.

Jak již bylo řečeno, nejběžnější jsou alergie na kravské mléko, a to především u kojenců, kteří začnou být krmeni kravským mlékem příliš brzy. Následují vejce, ryby a mořské plody, mouka, citrusové plody, jahody, a zapomenout nemůžeme ani na ořechy a luštěniny, zejména na arašídy.

Alergie na arašídy je nejčastěji řazena do kategorie alergie na ořechy nebo také alergie na olejniny. Z biologického hlediska je však podzemnice olejná luštěnina, a tak je nutné ji začlenit k dalším luštěninám, mezi které patří sója, hrách, cizrna nebo fazole. 

NEJEN ARAŠÍDY, ALE I VÝROBKY Z OŘECHŮ

Když už jsme u těch alergií na arašídy – také ty jsou častější, než si myslíme. A zrovna u nich je riziko anafylaktického šoku obzvláště velké. Navíc podzemnice olejná, jak již její název napovídá, slouží jako surovina pro výrobu olejů, které se dále využívají nejen v kuchyni, ale i v potravinářské výrobě.

Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se lidé postižení alergií na arašídy vyhnuli i potravinám, které mohou obsahovat olej nebo tuk vyrobený z podzemnice olejné. Proto je také na mnoha potravinových výrobcích napsáno, že jsou vyráběny na strojích, které mohou obsahovat stopy ořechů.

 A letecké společnosti očekávají, že cestující s touto alergií upozorní letušky, které v tomto případě nebudou v celém letadle podávat obvyklý sáček s buráky.

Na první pohled se to sice může zdát jako zbytečné přehánění, protože někdo ve třetí řadě nebude alergikovi o pět či více řad dál vadit, ale pravdou je, že potravní alergeny se mohou šířit i vzduchem, a to nečekaně daleko. U sáčku s arašídy to platí obzvlášť.

DIAGNÓZA

Stanovení diagnózy rozhodně není nic jednoduchého. Lékař většinou usuzuje z anamnézy na základě konzumovaných potravin. Dalším krokem je potom tzv. eliminační dieta, kdy se potenciálně rizikové potraviny z jídelníčku vyloučí a zjišťuje se, jestli také zmizely příznaky.

U malých dětí s relativně omezeným jídelníčkem je to samozřejmě výrazně jednodušší. Je-li to potravinová alergie, pak se dítěti nejpozději do čtrnácti dnů skoro zázračně uleví. Potom je čas na objednání se k alergologovi. U větších dětí a u dospělých se také používají tzv.

 expoziční testy, většinou v případech, že dosažené výsledky nejsou zcela jednoznačné.

Jelikož se pacientovi cíleně nasazují potraviny, u kterých se předpokládá, že alergickou reakci vyvolají, je nutný důkladný dozor lékaře, a hlavně na začátku přehled o tom, jak silnou reakci může testovaná potravina vyvolat. Je jasné, že jiným způsobem spouštěč alergie nelze upřesnit.

PREVENCE

Prevence prakticky neexistuje. Jen v případě dětských alergií se často doporučuje počkat s kravským mlékem až po dosažení prvního roku života, s vejci po dosažení dvou let a s rybami dokonce ještě o rok déle. To ale nejsou údaje vytesané do kamene, hodně bude záležet na tom, jak jsou na tom s alergiemi rodiče.

Pokud se v rodině vyskytuje alergická zátěž, neměli bychom dítěti podávat vejce do tří let. U senzitivních jedinců se pak tato doba může posunout až do doby okolo šestého roku.

Pokud přece jen chcete vejce vyzkoušet dříve, tak jen zcela tepelně upravené, a začněte žloutkem v malém množství, i když je pro dítě hůře stravitelný. 

ALERGICKÝ POCHOD

Utěšit nás může skutečnost, že u většiny dětí alergie na bílkoviny kravského mléka pravděpodobně zmizí do tří let věku. V mnoha případech ale dítě v šesti letech začne na jaře kýchat. Říká se tomu alergický pochod. Místo kojeneckého ekzému ho teď bude trápit pylová alergie nebo astma a často i zkřížené alergie. Jinak je tomu u dospělých pacientů.

Tady se objevuje jiné spektrum potravinových alergií, jejichž reakce bývají časného typu. Tedy, že po snědení alergenu zareagují během několika minut – otečou, rozkašlou se nebo je začne svědit jazyk.

Na rozdíl od dětských pacientů, pro které jsou typičtější reakce pozdního typu, kde po snědení dané potraviny nedojde ke zhoršení ihned, ale třeba až druhý den, takže si problémy často nespojujeme s tím „správným“ jídlem.

ZKŘÍŽENÉ ALERGIE

Situaci dále komplikují tzv. zkřížené alergie vznikající na základě podobnosti alergenů, takže organizmem vyrobené protilátky proti jednomu alergenu reagují s jiným alergenem s podobným chemickým složením. Nejčastějším případem jsou zkřížené alergie mezi pyly a některými potravinami.

Příkladem může být třeba bříza, která má zkříženou reaktivitu s jablkem, hruškou a meruňkami. Podobně pelyněk má zkříženou reaktivitu s mrkví. Většinou se to projeví jako tzv. orální alergický syndrom se svěděním či otokem horního patra nebo úst.

Zkříženou alergickou reakci si sami vyvoláme třeba tím, že se v pohodlí domova zakousneme do rajčete. Bránit se můžeme jednoduše – o tom, na co máme alergii, bychom po vyšetření lékařem měli přesně vědět, včetně rizika zkřížené alergie.

A potom se těm potravinám, které jsou pro nás rizikové, prostě budeme muset v syrovém stavu vyhýbat. Počet potravinových alergií stále stoupá, nicméně odborníci upozorňují na to, že klasické testy na potravinovou alergii se mohou často mýlit. To platí zejména v případě, že se lékař spokojil jen s jedním testem.

Potom by mohla nastat situace, kdy si budeme odpírat potraviny, které nám vlastně vůbec neublíží. Rozhodně se tedy vyplatí důkladné vyšetření pomocí celé palety testů.  

Nejčastější jsou alergie na kravské mléko

Alergie na kravské mléko se objevuje stále častěji

Alergie na kravské mléko, přesněji na bílkoviny kravského mléka (BKM), je nejčastější potravinovou alergií u kojenců a batolat. Nesmíme však zaměňovat alergii na mléko a intoleranci laktózy. Nepleťme si také alergii na mléko a přecitlivělost na mléko. Jedná se o dvě rozdílné věci.

Alergie nebo nesnášenlivost?

Mléko obsahuje víc než 30 různých proteinů (kasein, laktoglobulin, betalaktalbumin) a všechny mohou způsobovat alergické reakce. Nejčastějším vyvolavatelem bývá kasein a laktoglobulin, v případě přetrvávajících alergií se nejvíc uplatňuje kasein.

Budete mít zájem:  Jak správně vybrat kontaktní čočky?

Alergie na mléko je přednostně alergií v prvním roce života. Postihuje kolem pěti procent kojenců. Pouze několik procent případů propukne v pozdějším věku a jen velmi výjimečně v dospělosti. Dospělí tuto alergii nemají nebo jen velmi vzácně.

Mohou však trpět nesnášenlivostí laktózy neboli mléčného cukru. Tato potíž může trápit tisíce dospělých.

Lahvička mléka je první potravinou kojence, a tak se také jako první objevují alergie na proteiny kravského mléka. Alergie se může rozvinout i tehdy, když je dítě výlučně kojeno, a to přesunem proteinů kravského mléka vypitého matkou do mateřského mléka.

Až 60 procent alergií na tuto bílkovinu vznikne u plně kojeného dítěte, a to tehdy, když je matka alergická a v jejím jídelníčku najdeme bílkovinu kravského mléka. Někdy může stačit dokonce jediná lahvička adaptovaného mléka podaná dítěti v porodnici před nastolením dostatečné laktace matky.

V případě senzibilizace in utero (v bříšku matky) se dítě už rodí s alergií na mléko.

V případě alergie na bílkovinu kravského mléka se jedná o imunologickou přecitlivělost (senzitivita) k bílkovinám kravského původu. Příznaky jsou především trávicí (průjmy, zvracení, koliky, plynatost, vodnaté a hlenové průjmy, někdy i krev ve stolici), kožní (ekzémy, kopřivky) a dýchací (astma).

Při nesnášenlivosti laktózy jde o neschopnost trávit mléčný cukr. Jedná se o metabolickou vadu, nikoli imunologickou, a to enzymatický deficit enzymu štěpícího mléčný cukr uvnitř střev. Enzym, který rozkládá laktózu, buď vymizel, nebo má sníženou funkci a příliš velké množství mléka není pak dobře snášeno.

Mléčný cukr se nerozštěpí, zůstane ve střevech, kde zkvasí a způsobuje obtíže. Máte-li tedy v dospělosti zkvašené stolice, trápí vás bolesti břicha a plynatost, a nikdy se neobjevuje krev, pak pravděpodobně trpíte nesnášenlivostí laktózy.

U kojenců je nesnášenlivost vzácná, obvykle bývá přechodná po infekčních průjmech.

Alergie s věkem vymizí

V 80 % případů alergie na kravské mléko zmizí mezi prvním a druhým rokem života. Většina alergií na mléko vymizí do tří let věku dítěte. Alergie obyčejně propukne do tří měsíců věku, vznik alergie až po 6. měsíci věku je spíše vzácností.

To, že alergie na mléčnou bílkovinu vymizí, ale bohužel neznamená definitivní ústup alergického terénu. Alergie na bílkovinu kravského mléka bývá minimálně v 50 procentech začátkem procesu, kterému říkáme alergický pochod.

V šesti letech polovina dětí původně s alergií na bílkovinu kravského mléka už má jiné alergické onemocnění způsobené vzdušnými alergeny, například alergickou rýmu nebo astma.

Diagnóza alergie na BKM

Diagnóza se opírá o pečlivou anamnézu a velmi důležitá je zkušenost dětského lékaře. Laboratoř a četné laboratorní testy jsou až na druhém místě.

Jakmile trávicí, případně kožní či respirační příznaky přijdou do tří měsíců věku, maximálně do šesti, a jakmile nemají jiné logické vysvětlení, pak je diagnóza alergie na bílkovinu kravského mléka pravděpodobná. Zvlášť když najdeme alergii u rodičů či sourozence. Diagnózu alergie na BKM může potvrdit eliminační dieta.

Bílkovina kravského mléka se vynechá na dva až čtyři týdny, ale někdy to nestačí, někdy se efekt pozná až po třech měsících. Dítě dostává hydrolyzované preparáty, a pokud se klinicky „uzdraví“, je diagnóza na 99 procent jasná.

U dítěte, které mělo nebo ještě má alergii na kravské mléko, musí být provedeno okolo 4.-6. roku života alergologické vyšetření k odhalení nových alergií. Děti alergické na kravské mléko mají častěji další potravinové nebo respirační alergie

Co podávat místo kravského mléka?

Pro kojence s projevy alergie na bílkovinu kravského mléka jsou připraveny hydrolyzované preparáty. Hydrolyzáty jsou vyrobeny z kravského mléka, jehož proteiny byly přeměněny a jsou méně alergizující. Rozlišujeme hydrolyzáty, které jsou vyrobeny z proteinů laktoséra (např.

Nutrilon pepti), a preparáty vyrobené z kaseinu (např.Nutramigen). V případě prokázané alergie na proteiny kravského mléka je mléko částečně hrazeno z pojištění.

Pokud dítě odmítá nahořklou chuť některých hydrolyzátů, je možné – od stáří šesti měsíců – upravit tuto chuť přidáním obilovin bez glutenu a bez vanilky. Velmi vzácně děti reagují i na slabé dávky mléčných proteinů přítomných v některých hydrolyzátech.

Pak je třeba najít hydrolyzát, který jim vyhovuje, nebo upřednostnit mléko uměle vytvořené, jako je například Neocate. Toto mléko s podkladem aminokyselin obsahuje všechny nezbytné elementy k vyváženému růstu.

Některé maminky si myslí, že vhodnou náhradou může být sójové mléko. Zkřížená alergie mezi kravským mlékem a sójou se však týká v ČR 17-47 % kojenců alergických na proteiny kravského mléka. Proto se u nás sójové mléko nedoporučuje jako náhrada při prokázané alergii na bílkovinu kravského mléka.

Taktéž nejsou vhodná hypoalergenní mléka (označená H.A.) – ta jsou užitečná především v prevenci rozvoje alergie u dětí. Někdy je dětem nabízeno mléko kozí, ovčí, mandlové, rýžové nebo ovesné. V případě prokázané alergie na BKM jsou velmi časté zkřížené reakce a není vhodné tato mléka používat.

Navíc nedodávají ani dostatečné množství potřebných živin k vyváženému růstu kojence.

Alergie na bílkovinu kravského mléka

Příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka se týkají nejčastěji trávicího systému a pokožky, méně často dýchacích cest.

U některých malých dětí se může objevit i závažnější reakce, jako je například sípavé dýchání, napuchnutí rtů, svědění kůže a vyrážka, či zvracení.

Zřídka se může vyskytnout také závažná reakce jako je anafylaxe, tedy alergická reakce, která vede až ke stavu ohrožení života.

  • Zažívací trakt: zvracení, větry nebo nadýmání, průjem, krvavá nebo hlenovitá stolice, zácpa, bolení bříška, ublinkávání
  • Dýchací cesty: sípavé dýchání, problémy s dýcháním, kašel, kýchání
  • Pokožka: ekzém, erytém, kopřivka, vyrážka
  • Jiné: napuchnutí očí, rtů nebo obličeje, neklid, zvýšená rozmrzelost, plačtivost, podrážděnost, náhlý nebo postupný váhový úbytek

Diagnózu určuje lékař

Výše uvedené příznaky nemusí být vždy jednoznačně projevem alergie na bílkovinu kravského mléka, ale mohou být zapříčiněny zcela jinou nemocí. Diagnózu vždy určuje lékař na základě tzv. eliminačního testu.

Eliminační test představuje vyloučení alergenu (tj. kravského mléka) ze stravy kojence nebo matky v případě kojeného dítěte. Pokud se jedná o alergii, do 3 dnů (kopřivka, zvracení, kolika, krev ve stolici) až 4 týdnů (atopický ekzém, hlenovité průjmy) dojde k ústupu obtíží. Po dobu eliminačního testu se dítěti, které již není zcela kojené, nasadí výživa bez obsahu alergenu.

Diagnózu může určit praktický lékař pro děti a dorost, pediatr, alergolog nebo gastroenterolog.

Jak zvládnout alergii na bílkovinu kravského mléka?

Příznakům alergie na bílkovinu kravského mléka se dá vyhnout jen řízenou dietní výživou s eliminací kravského mléka z jídelníčku dítěte nebo matky.

  1. Eliminace bílkovin kravského mléka může být poměrně jednoduchá u plně kojených dětí. Maminka vyloučí bílkovinu kravského mléka ze svého jídelníčku.

    To je nezbytné proto, že některé mléčné bílkoviny se mohou ze stravy matky dostat do mateřského mléka. Příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka by pak měly cca do 2 týdnů vymizet.

    Při bezmléčné dietě je ale nutné zajistit dostatečný přísun vápníku.

  2. Pokud dítě není výhradně kojeno, pak musíme vysazení kojeneckého mléka nahradit adekvátní výživou. Výživou, která musí jednak minimalizovat pokračování vzniklé imunitní reakce a jednak splňovat výživové požadavky dítěte. Způsob náhrady se řídí podle závažnosti projevů:

    • Pokud jde o relativně lehkou alergii (kojenecká kolika bez jiných příznaků, lehký ekzém apod.), používá se obvykle výživa s extenzivně hydrolyzovanou bílkovinou. Ta je vyráběna z kravského mléka, ale speciálním postupem, během něhož se bílkoviny rozštěpí a sníží se tak výskyt alergické reakce. Výživa ale obsahuje zbytkové peptidy, na něž se alergická reakce může objevit.
    • U dětí s těžší formou alergie (neprospívání, těžký průjem, těžký ekzém, rozsáhlé otoky, těžká či dlouhotrvající dušnost, anafylaxe) se obvykle používá výživa na bázi aminokyselin, což jsou stavební prvky bílkovin, které nejsou alergenní. Vyrábí se v prostředí, kde se nevyskytuje bílkovina kravského mléka, díky čemuž lze minimalizovat riziko kontaminace. Neobsahuje bílkovinu kravského mléka ani jiné přidané bílkoviny nebo peptidy, a to ani ve stopovém množství. Obsahuje pouze čisté aminokyseliny, proto je lehce stravitelná a vstřebatelná.

Promluvte si s lékařem o přístupu, který je vhodný pro Vaše dítě.

Co do diety dítěte s ABKM nepatří

  • Děti s alergií na bílkovinu kravského mléka nesmí být krmeny kojeneckými mléky s neupravenými bílkovinami kravského mléka, které obsahují velké množství alergenu. Děti s těžkou ABKM nesmí ani přípravky s částečně štěpenou bílkovinou označované jako HA mléka.
  • Do diety dětí s ABKM nepatří ani sója a sójové výrobky. Lékaři nedoporučují podávat sóju kojencům do šesti měsíců věku. Navíc u dětí alergických na bílkovinu kravského mléka je velká pravděpodobnost, že budou trpět i alergií na sóju.
  • Vhodné nejsou ani výživy vyráběné z mléka jiných zvířat (například z kozího mléka), protože u miminek alergických na bílkovinu kravského mléka mohou vyvolat alergickou reakci.
  • Ve výživě kojenců se sice nepoužívá, ale je důležité vědět, že rýžové mléko se nedoporučuje u dětí až do čtyř a půl roku věku.

Za jak dlouho alergie vymizí?

Alergie na bílkovinu kravského mléka u většiny dětí do 3 let věku vymizí, v ojedinělých případech může trvat i déle.

Obvykle lékař po 6 až 12 měsících po nasazení speciální diety (extenzivního hydrolyzátu nebo aminokyselinové formule) přistupuje k opětovnému podání bílkoviny kravského mléka (podání mléka nebo mléčného výrobku) dítěti.

Přesný průběh tohoto expozičního testu určuje lékař. U některých dětí je nutné, aby testy proběhly v nemocnici pod lékařským dohledem.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector