8 věcí, které oslabují dětskou imunitu.. A jak funguje vůbec imunita?

S nástupem do dětského kolektivu je dobré začít posilovat imunitu vašich dětí. Jak? Úplným základem je dostatečné penzum spánku, vyvážená strava plná vitamínů a dalších výživných látek, chybět by neměla ani dostatečná fyzická aktivita vašich ratolestí.

Jak u každého člověka, tak i u dítěte dozrává imunitní systém vlivem prodělaných nemocí, viróz a nehod typu škrábnutí, modřin a pohmožděnin. To vše ovlivňuje a posiluje obranyschopnost dětského organismu, a jeho schopnost vypořádávat se snáze s útoky na imunitní systém.

Takže ač je to pro vás jako rodiče i pro vaše dítko problematické, vězte, že se dětské tělíčko seznamuje s nemocemi, učí se na ně reagovat a tvoří si obranné látky. S nadsázkou lze říci, že předškoláci a malí školáčci absolvují svůj první rok v kolektivu jako cestu plnou trvalého onemocnění dýchacích cest, jež je přerušeno jen kratšími epizodami pevného zdraví.

Silná imunita = rychlejší uzdravení

Vyplatí se vám tedy vůbec u předškolních a čerstvě školních dětí posilovat imunitu, když si nemocemi stejně mají projít? Rozhodně ano. Dětský imunitní systém udržujte v kondici neustále, jelikož silnější obranyschopnost organismu značně zmírní celkový průběh i délku nemoci a urychlí uzdravení vašeho dítěte.

Doba rekonvalescence je po nemoci pro každé dítko obzvláště důležitá, a tak jej po nemoci nechejte pořádně odpočívat a dopřejte mu dostatek času na nabrání nových a čerstvých sil.

Díky tomu pak po prvním roce ve školce a škole frekvence nemocí vašeho prcka klesne. Jak moc však záleží na několika faktorech.

Kromě stavu imunitního systému třeba i na tom, jak se vaše ratolest s pobytem ve školce a škole vyrovná psychicky. Každý stres imunitu dítěte oslabuje.

Školka a třída, ráj bacilů?

Když dítko nastoupí ze školky do školy, je jeho obranyschopnost již posílena a více vyzrálá z pobytu ve školce. Přesto však musíte počítat s tím, že hlavně mladší školáci budou postonávat ještě docela často.

Dětský kolektiv je de facto uzavřený hodiny a hodiny v jedné místnosti, čímž se stává ideálním prostředím pro šíření kapénkových infekcí, děti si také nemoci snadno předávají skrz sliny pitím z jedné láhve, nebo z doteku jak mezi sebou, tak přes školní pomůcky a vybavení tříd.

I proto byste měli naučit své dítě pravidelnému mytí rukou. Mimoto je samotný přechod z prázdninového volného režimu na ten školní, plný povinností pro dětské tělo šokem.

Musejí najednou dříve vstávat, být půl dne v jedné třídě, a změněný je i stravovací a pitný režim. Když k tomu přidáte typické podzimní výkyvy počasí se stresem spojeným se školními a školkovými povinnostmi, máte jasno.

Některý dětský organismus to neunese a onemocní.

Jak z toho ven?

  • Dopřejte dítku kvalitní a dostatečně dlouhý spánek
  • Dodejte do stravovacích zvyklostí dítěte ovoce a zeleninu i potraviny se zinkem a selenem
  • Přidat můžete i doplňky stravy, které podpoří výživu dítěte
  • Nechte je denně cvičit, sportovat a hýbat se na čerstvém vzduchu
  • Udělejte z povinností zábavu a nebojte se lenošení dětí

Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek

Po prázdninách naučte své dítě chodit spát dříve. Jedině tak ráno rádo s chutí a vyspalé vstane.

  A kolik by mělo vaše dítě spát? To jsme probírali ve článku Spí vaše dítko dost? Dostatečný a kvalitní spánek hodně posílí obranyschopnost, ba co víc, je vědecky prokázáno, že školkaři a školáci, kteří spí déle, lépe prospívají a nemají problém s pozorností ani náběh k obezitě.

S usínáním vám mohou u dětí pomoci bylinkové čaje. Ideální je majoránkový, heřmánkový, nebo meduňkový čaj, vypitý hodinu před spaním. Také spánková hygiena je důležitá – viz zmíněný článek Spí vaše dítko dost?

Dopřejte dítku ovoce a zeleninu i potraviny se zinkem a selenem

Základem pro zdraví a silnou imunitu je samozřejmě optimální strava. Všechny děti by měly jíst hodně ovoce a zeleniny. Obzvláště vitamíny C, A a E. Mimoto jim dodejte do stravy železo, zinek a selen.

Selen a zinek jsou nepostradatelné antioxidanty, které redukují záněty a podporují imunitu. Pro selen stačí sáhnout po ořechách a semínkách, ovesných vločkách, vejcích, lososu a tuňáku, drůbežím a hovězím mase.

Zinek najdete ve vaječném žloutku, dýňových semínkách, luštěninách a houbách. Naopak obranyschopnost oslabuje mnoho cukru.

Doplňky stravy, které podpoří výživu dítěte

I když je základem imunity správný jídelníček, lze jej dobře podpořit i pomocí doplňků stravy. Ideálem se zdají doplňky stravy ve formě sirupu nebo želé pastilek.

Sirup nebo želé pastilky k podpoře imunity doplňte ještě o probiotika, jež zajistí správné trávení i kvalitní střevní mikroflóru.

Na trhu jsou i kombinované dětské preparáty, obsahující vše zmíněné (podporu imunity i střevní mikroflory).

Cvičení, sport a pobyt venku

Obranyschopnost dětského organismu podpoří vždy také dostatek pohybu. Proto nechte děti pobývat minimálně hodinu denně venku a doplňte to také fyzickou aktivitou. Proč? Protože cvičení zlepšuje cirkulaci krve a posiluje srdce i plíce, což podporuje imunitu.

Pohyb je také ideálním adeptem k odbourání stresu a cestou k lepší náladě.

A protože dnešní děti jsou hodně závislé na technologiích (mobily a tablety), tak proč toho nevyužít a nepořídit jim fit náramek nebo fit hodinky, díky kterým budou děti rády sportovat a sledovat svůj pohyb v mobilních aplikacích?

Udělejte z povinností zábavu a nebojte se lenošení dětí

Zařaďte do školních a školkových plánů dostatek prostoru pro hru, zábavu a odpočinek. Jinak stres z povinností a nového přísnějšího poprázdninového režimu vaše dítko převálcuje. Ano, i nuda je užitečná, protože stejně jako vy, i vaše dítě se občas potřebuje nudit, zahloubat se do vlastních myšlenek či si jen užít chvilku lenošení.

A co pády, modřiny a odřeniny?

Samozřejmě vás nepobízíme k tomu, abyste pády, silné bolesti či závažné stavy svých dětí zlehčovali. Ale s modřinou, odřeninou či krátkodobou bolestí hlavy nebo bříška si lze poradit i bez léků potažmo lékařů. A čím je tedy řešit? Opět jsme u bylinkových čajů, ale i koupelí nebo obkladů.

A nač se která bylinka hodí?

  • Na bolení bříška pomůže tymián, nebo oregano, které lze popíjet jako čaj či přikládat jako obklady.
  • Na kašel je prima jitrocel ve formě čajem nebo sirupu.
  • Na „prdíky“ zaručeně funguje čaj z fenyklu, kmínu nebo tymiánu.
  • Na bolesti v krku pomáhá heřmánkový, či šalvějový čaj i obklady, a pokud vaše dítko umí kloktat tak i ke kloktání.
  • Na žaludek je výborný čaj z majoránky, nebo dobromyslu (oregana).
  • Malé i větší odřeniny hravě zvládne obklad z odvaru z meduňky nebo šalvěje.
  • Na otoky je ideálním parťákem obklad nebo koupel z jitrocele nebo máty.
  • A imunitu vašeho potomka pomůže doladit rakytník ve formě čaje, nebo plodů.

Na čaj potřebujete uděláte 2 čajové lžičky bylinky, kterou zalijete 200 ml vroucí vody a po 7 minutách louhování vlažné dáte dítku vypít a to 1 až 3 x denně.

Můžete dosladit medem. Na odvar použijte dvě polévkové lžíce bylinky, kterou přelijete 500 ml vroucí vody, louhujete 15 minut a scezené použijete na obklady nebo do koupele.

Jak řešíte karamboly a nemoci vašich dětí vy? Máte nějaký tip pro ostatní rodiče? Podělte se o něj s námi!

Imunita je náš obranný štít. Aktivujte ho správně nejen v boji proti koronaviru

Během sezónních epidemií je ze všech stran kladen apel na posilování imunity. Právě ta totiž určuje, zda se nám podaří nemocem odolat, nebo jestli nás porazí. V době epidemie koronaviru je navíc posilování obranyschopnosti významným krokem, kterým můžeme chránit sebe i ostatní.

Imunitní systém tvoří mnoho druhů různých buněk, tkání a látek, jejichž vzájemná synergie hraje klíčovou roli v obranyschopnosti našeho organismu.

Díky nim bojuje tělo proti vnějším cizorodým látkám – bakteriím, virům, plísním, houbám a jejich toxinům.

Rizika však číhají i uvnitř organismu, a tak je úkolem imunity likvidovat také vlastní, potenciálně škodlivé, buňky (například staré, poškozené nebo nádorové buňky).

Imunitní systém utváří dvě složky: vrozenou a získanou imunitu. Vrozenou (nespecifickou) imunitu tvoří bílé krvinky, ale i kůže nebo sliznice.

Bílé krvinky jsou schopny pohltit cizorodé látky (antigeny) a zneškodnit je v řádech minut, ale až když se definitivně přesvědčí, že jde opravdu o antigen. Nedokážou si však cizorodou látku zapamatovat pro příště.

Imunitu získanou (specifickou) oproti tomu tvoří konkrétně bílé krvinky vyzrávající v brzlíku a v kostní dřeni (T a B-lymfocyty). Ty si jsou schopny antigen zapamatovat a při příštím setkání reagují okamžitě.

SARS – CoV2 (COVID-19) je pro náš imunitní systém zcela nový typ viru. V populaci se tak rychle rozšiřuje proto, že na něj naše vrozená imunita neumí hned reagovat. Musí absolvovat poměrně dlouhý proces, než se s ním vypořádá imunita získaná a zapamatuje si ho.

Virus nejprve (na rozdíl od bakterií) napadne přímo buňku. Vrozená imunita na to zareaguje řadou buněk, tzv.

přirozených zabíječů (NK – buňky), a další buňky vrozené imunity (dendritické buňky) rozpoznají svými receptory virovou buňku, pohltí ji a rozloží.

Budete mít zájem:  Imunitu posílí lahodný domácí čaj

Části této virové buňky pak předají buňkám specifické imunity a ty spustí další reakce likvidace virové buňky. Teprve v této fázi vznikají specifické protilátky, které následně kolují v krvi a zajišťují imunologickou paměť.

Snížená imunita zvyšuje riziko nákazy, v ohrožení jsou senioři i obézní lidé

K nejrizikovějším skupinám v rámci nákazy COVID-19 patří osoby se sníženou imunitou. K těm se řadí také senioři. S rostoucím věkem totiž dochází ke snížení imunity.

Důvodem je mimo jiné pokles tvorby imunitních buněk v kostní dřeni, snížená tvorba protilátek na sliznicích a narušené funkce imunitního systému jako celku.

Průběh nemoci pak bývá u seniorů horší kvůli zvýšené zánětlivé reakci organismu.

„Také obezita má na imunitní systém negativní dopad. Způsobuje částečnou ztrátu imunitní schopnosti (poškozená aktivita bílých krvinek, snížená tvorba protilátek).

Obézní lidé zároveň mívají horší průběh onemocnění, protože tuková tkáň je zdrojem prozánětlivých látek způsobujících v organismu stav chronického zánětu ještě před infekcí,“ říká Ing. Mgr.

Jitka Jirků, nutriční terapeutka z kliniky Canadian Medical.

Imunitu můžeme posílit vhodným stravováním

V současné době je tedy jedním z klíčových opatření zamezení šíření nemoci a časný vývoj vakcín.  Proto je tolik apelováno na posilování imunity. Toho lze docílit dostatečným odpočinkem, pohybovou aktivitou ideálně na čerstvém vzduchu či konzumací vhodných potravin.

„Náš imunitní systém je stále aktivní, nikdy neodpočívá, a právě v průběhu infekce je mnohem aktivnější a náročnější na zdroje (zrychluje se metabolismus, je zvýšená potřeba látek pro tvorbu nových buněk atd.), které musí získat ze stravy,“ vysvětluje Ing. Mgr. Jitka Jirků.

Dostatečné množství vitaminů a stopových prvků hraje klíčovou roli pro správné fungování imunitního systému jak z pohledu prevence, tak i při léčbě nemoci.

Nedílnou součástí optimálně fungujícího imunitního systému je i zdravá střevní mikrobiota (střevní bakterie).

Mezi klíčové vitaminy v boji proti infekci patří A, C a D, které jsou přímo zodpovědné za vyzrávání a efektivitu imunitních buněk, včetně jejich schopnosti rozlišit škodlivé látky a efektivitu jejich reakce.

Pro aktivitu bílých krvinek jsou důležité vitaminy B6, B12 a kyselina listová. Ve stravě nesmí chybět antioxidační vitamin C a E a antioxidační enzymy, jejichž součástí je selen, zinek, měď a železo.

Ty chrání náš organismus proti oxidačnímu stresu, který je nedílnou součástí naší obranyschopnosti. Pro růst a podporu zdravé střevní mikrobioty je důležitý dostatek rostlinné stravy, vlákniny a fermentovaných potravin.

Z toho, co bylo uvedeno výše, jasně vyplývá nutnost pravidelné a dostatečné konzumace ovoce, zeleniny, celozrnných produktů, ořechů, vajec, ryb a mléčných výrobků (nejlépe zakysaných).

Nepostradatelnou složkou stravy jsou také omega 3 mastné kyseliny obsažené ve vysokotučných rybách, které působí protizánětlivě. Jejich variabilita pomůže dosáhnout optimálního příjmu v období zvýšených nároků organismu na všechny imunitní funkce v těle.

Proč byste měli vědět, jakou hladinu vitaminu D máte?

„Vitamin D má zcela zásadní význam pro lidské zdraví. Jeho nedostatek má nepříznivý vliv na imunitu – například na onemocnění dýchacích cest, funkci srdce a svalů, krevní tlak, nervovou soustavu, zdravý vývoj kostí a zubů či riziko vzniku některých nádorů,“ připomíná MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

V zimním a jarním období nezískáme vitamin D ze slunečního záření (chybí UVB složka záření) a musíme jej tělu dodat ve stravě či vitaminovými doplňky. Odborníci upozorňují na naprosto nedostatečnou hladinu vitaminu D diagnostikovanou během roku u více než 40 % evropské populace.

Jakou máte hladinu vitaminu D v organismu, můžete zjistit jednoduše. „Vyšetření se provádí z krve, na odběr je třeba přijít nalačno, přibližně 12 hodin předtím nejíst a nekouřit. Před odběrem je dobré vypít ¼ litru vody nebo neslazeného čaje,“ radí MUDr. Podroužek.

V současné době je možné využít také test, nyní nabízený ve formě cenově zvýhodněného balíčku, kterým zjistíte, jakou máte hladinu vitaminu D a zároveň také hladinu protilátek COVID-19. I tento test můžete absolvovat v odběrových místech EUC Laboratoří po celé České republice.

  • Rádi byste podpořili svou imunitu? Můžete využít řady prostředků z širokého sortimentu EUC Lékáren:
  • Vitamin D                                           
  • Posilování imunity                              
  • Rádi byste věděli, jaká je vaše hladina vitaminu D? Můžete využít nabídky EUC Laboratoří:
  • Test COVID-19 protilátky + vitamin D

Imunolog radí, jak podpořit dětskou imunitu a které doplňky z lékárny opravdu fungují

Někteří rodiče se i během prázdnin snažili držet děti mimo větší kolektiv – v obavě před nákazou koronavirem. Nemůže se však taková „izolace“ projevit spíše oslabenou imunitou při návratu do kolektivu?

Neřekl bych, že takové děti budou mít oslabenou imunitu. Je pravda, že dítě, které chodí do kolektivu, se jakoby sžije s tou „zoo“, která se tam vyskytuje, a dříve si zvykne na mikrobiální prostředí kolektivu.

Většinou se to projeví hlavně při vstupu dítěte do kolektivu – tehdy začne být častěji nemocné, ale jsou to jen jednodušší infekty, které probíhají nekomplikovaně a bez následků. Obvykle trvají pár dní, maximálně týden. Jako rodič bych se tím určitě nestresoval.

Pokud ovšem infekty trvají déle nebo pokud jde dítě z jednoho infektu do druhého a neprospívá, pak patří jednoznačně do rukou imunologa – aby zjistil, zda nejde o poruchu imunity.

Delší izolace dítěte, kterou jste zmínila, však není důvodem k obavám z návratu do kolektivu. I pokud jde o covid-19, víme, že mortalita dětí je u tohoto onemocnění extrémně nízká, mnohé děti jsou zcela asymptomatické nebo mají jen mírné příznaky.

Je možné imunitu posílit ze dne na den?

Ze dne na den se to nedá, ale určitě na to není pozdě ani teď. Samozřejmě, efektivní budování imunity je běh na dlouhou trať, nemá to být jen nárazové posílení například pomocí užívání nějakých přípravků krátce před rizikovým obdobím. Přesto uznávám, že i to může být jeden ze způsobů akutního posílení imunitního systému a jeho odpovědi, zejména před blížícím se rizikovým obdobím.

Jak by tedy mělo vypadat opravdu efektivní posilování imunity?

Budování dobré obranyschopnosti by mělo být součástí životního stylu již od dětského věku. Maminky by na to měly myslet už během těhotenství a prvních týdnů a měsíců života dítěte. Už tehdy se dá dítě pomocí velmi důležitých podnětů připravit na další život, mimo jiné i snížit výskyt některých imunitně podmíněných onemocnění.

Tento text původně vyšel ve slovenském Denníku N. Pro české čtenáře jej přeložila Lenka Libá.

Pokud ale mluvíme o posílení imunity před rizikovým obdobím – například před návratem dětí do kolektivu nebo dospělé osoby z dovolené do práce –, správně fungující imunitní systém musí mít čtyři základní pilíře. Prvním je dostatek spánku a odpočinku. Když si náš imunitní systém neodpočine, pak může selhávat.

Restituce imunitních funkcí během spánku je mimořádně důležitá. Potvrzují to i výzkumy provedené u vysokoškoláků. Ve zkouškovém období jsou obvykle pod velkým psychickým tlakem.

Kombinace ponocování, nepřiměřené stravy, nedostatku pobytu na čerstvém vzduchu a chronického stresu často vede ke zvýšené nemocnosti a úplné vyčerpanosti.

Druhým pilířem je přiměřená sportovní aktivita.

Co znamená „přiměřená“?

Nemají to být vrcholové sportovní výkony. Ale když se člověk párkrát týdně věnuje pohybové aktivitě – například běhu, chůzi, cvičení v posilovně nebo pohybu v přírodě –, má to pozitivní vliv na imunitní systém. Platí to i pro děti, které by měly mít především dostatek pohybu na čerstvém vzduchu.

Někteří rodiče vedou děti i k otužování. Je i to dobré řešení? V jakém věku je podle vás vhodné s tím začít?

To je velmi individuální. Základem podle mě je, že to musí být dítěti příjemné – aby při tom netrpělo a nebránilo se. Děti bychom rozhodně neměli otužovat v extrémních podmínkách.

Je třeba pamatovat i na to, že v prvních dvou letech života má dítě jinou termoregulaci než dospělý člověk. To znamená, že začít s otužováním je dobré až kolem tří až čtyř let.

A dělat to přiměřeně věku, nejlépe hravou formou, aby dítě nezískalo k otužování negativní postoj.

Totéž platí i o saunování. Některé studie ukázaly, že pravidelné saunování zlepšuje slizniční imunitu a obranyschopnost, ale platí to v případě dlouhodobého pravidelného saunování.

Pokud jedete do sauny jednou za pár měsíců, je naivní doufat, že vám to imunitu posílí nějak výrazněji.

U dětí opět platí, že bychom se saunováním měli začít nejdříve po třetím roce a raději volit kratší pobyty a nepříliš vysoké teploty, je dobré začít infrasaunou – tak, aby to dítěti nebylo nepříjemné.

Pojďme k třetímu pilíři.

Budete mít zájem:  Otužování – vliv na zdraví a správný postup

Tím je prevence psychického stresu. Zatímco akutní, nárazový stres může mít na imunitní systém příznivé účinky, dlouhodobý stres naopak imunitní funkce potlačuje.

Jestliže člověk žije v chronickém kontinuálním stresu – ať už z důvodu obav o budoucnost, nebo kvůli práci, která ho nutí k nadměrně vysokému pracovnímu tempu –, jeho imunitní systém může postupně ztrácet dostatečnou aktivitu a funkčnost.

Jak ovlivňuje imunitu výživa?

To je ten čtvrtý důležitý pilíř – přiměřená racionální strava. To znamená pestrá, s dostatkem vlákniny, vitamínů a minerálů. Je však třeba říci, že ani ta nejpestřejší strava nám nedokáže v rizikovém období dostatek vitamínů a minerálů zajistit.

Obecně platí, že před rizikovým obdobím bychom měli pravidelně kompenzovat nedostatek některých důležitých vitamínů.

V našich podmínkách je již přímo pandemií deficit vitamínu D, který má komplexní imunomodulační (podporující imunitu, pozn. red.) a protizánětlivé účinky.

V našich geografických podmínkách, kde většinu roku nemáme dostatek slunečního záření, by ho měla užívat prakticky celá populace – minimálně během podzimu a zimy.

V rizikovém období je dobré užívat i vitamín C. Na podzim a v zimě už nemáme dostatek ovoce, které by přirozeně zrálo v našich končinách, a to, které vidíme v obchodech, je většinou dovážené, dozrává ve skladech, a proto je v něm koncentrace vitamínu C velmi nízká. Je tedy dobré doplňovat si céčko ve formě tablet.

Které další látky mají pozitivní vliv na imunitu?

Pokud jde o prevenci virových onemocnění, právě v aktuálním období bych doporučil užívat zinek. Často je součástí výživových doplňků, ale já osobně jsem spíše zastáncem mozaikového poskládání více přípravků. Multivitamíny sice často obsahují velmi mnoho látek, a dokonce i zajímavě nakombinovaných, ale obvykle jsou v tak homeopatických dávkách, že ani nemohou mít žádný výraznější efekt.

Pokud jde o doplňky na podporu imunity, které se dají koupit bez předpisu, jsou v první linii jednoznačně betaglukany. Jsou to přípravky, které mají určitou kapacitu imunitní podpory, navíc jsou zcela bezpečné – mohou se užívat dlouhodobě a nemusíte se přitom bát, že byste si přestimulovali imunitní systém. Mohou je užívat i děti.

Betaglukan je látka, kterou obsahuje i hlíva ústřičná?

Ano, je to jeden z přírodních zdrojů betaglukanu. Dalšími jsou řasy, cereálie, kvasinky… Právě betaglukany získané z vyšších hub, jako je i zmiňovaná hlíva ústřičná, vycházejí ve studiích jako nejefektivnější. V jejich případě tak nepotřebujete tak vysoké dávky jako u kvasinkových glukanů.

Běžně dostupné rostlinné přípravky a bylinky s naší imunitou zásadně nepohnou?

S imunitou ne. Mohou však pomoci při prvních projevech akutního infektu – když máme pocit, že na nás něco leze. Tehdy je důležité zvýšit příjem vitaminů a minerálů, které jsem již zmiňoval, ale mohou pomoci i fytofarmaka, tedy přípravky rostlinného původu. Fungují hlavně v akutní fázi infekce, ale při dlouhodobém používání není jednoznačně prokázán jejich preventivní účinek.

Mohou to být například přípravky na bázi echinacey, pelargónie nebo bezu, který obsahuje sambucol, což je velmi účinná protivirová složka. Přírodní produkty navíc mají tu výhodu, že se dají navzájem kombinovat, můžete tak využít jejich synergický účinek.

Pro prevenci virových onemocnění je důležitá i pravidelná hygiena nosní dutiny, na to jsou optimální různé solné roztoky nebo roztoky na bázi mořské vody. Pokud jste již akutně nemocný a máte ucpaný nos, lze použít i velmi populární dekongestiva, což jsou přípravky z reklam, které vás „zázračně zbaví problémů s ucpaným nosem“.

Každý z nás po nich rád sáhne, když mu je špatně, ale je třeba si uvědomit, že je můžete používat maximálně 7 až 10 dní, protože jinak na ně může vzniknout návyk. Když se tento přípravek podává déle, nepřinese úlevu, naopak může způsobit výraznější potíže. Můžete si tak vybudovat onemocnění, které se jmenuje medikamentózní rýma.

Pokud dítě překoná slabší infekci – nemluvím hned o covidu-19 –, nevede také to v konečném důsledku k posílení imunity? Nezvyšuje se tím obranyschopnost organismu?

Tak to úplně není. Běžné respirační infekce nezanechávají žádnou imunitní odpověď ani imunitní ochranu a dané onemocnění můžete dostat v téže sezoně i opakovaně.

Nebylo vědecky dokázáno ani to, že by u dětí, které jsou častěji nemocné, existovalo menší riziko alergických onemocnění.

Je ale pravda, že běžné nezávažné respirační infekce jsou jistým tréninkem imunitní odpovědi, zejména co se týče její rychlosti.

V posledních letech dětští lékaři upozorňují i na to, že bychom to u dětí neměli přehánět ani s hygienou, tedy že i život ve „sterilním prostředí“ může mít negativní vliv na imunitu.

Zřejmě narážíte na tzv.

 hygienickou teorii, která říká, že v souvislosti s modernizací života a vyšším hygienickým standardem už dnešní děti nejsou v prvních letech života vystaveny takovému množství mikrobiálních činitelů jako v minulosti, což vede ke změně reaktivity (schopnost reagovat na určitý popud, pozn. red.) imunitního systému, například i k vyššímu riziku výskytu alergií. Jenže tato teorie je již v této podobě překonána. Ukázalo se totiž, že děti z farmářského nebo „špinavého“, málo podnětného sociálního prostředí mohou trpět alergií stejně jako děti z „čistého“ prostředí. Řekl bych, že rozhoduje míra – stejně uškodit může nadměrná i žádná hygiena. Na to, aby se reaktivita našeho imunitního systému formovala správně, je potřebný určitý kontakt s mikroorganismy z vnějšího prostředí.

Velmi dobrým příkladem budování reaktivity naší imunity je kojení. Jde nepochybně o optimální způsob výživy dítěte v prvních měsících života a zároveň je to způsob, jak může matka nastartovat správnou reaktivitu imunitního systému dítěte.

Příznivé složení prospěšných mikroorganismů v mateřském mléce přispívá k správnému budování střevní mikroflóry u dítěte.

Z pohledu imunity má mateřské mléko význam hlavně v prvním roce života, později jsou již tyto složky v mateřském mléce prakticky nepřítomné.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Při výskytu alergií se zkoumá i dědičnost. Je imunita zčásti dána i geneticky?

Když se člověk narodí, jedna část imunitního systému je již v podstatě hotová – to je vrozená imunita.

Druhá část je imunita získaná, která se vyvíjí postupně, pod vlivem různých podnětů z prostředí, jako je například kojení, překonání různých infekcí, očkování, některé složky stravy… Rozdělení imunity na vrozenou a získanou je však spíše akademické, protože imunitní systém je jeden celek a nedá se přesně oddělit, která část je vrozená a která získaná.

Platí však, že reaktivita imunitního systému je dána geneticky. V některých rodinách například sledujeme větší výskyt určitých revmatických nebo autoimunitních onemocnění. Souvisí to s tím, že jedinec si nese určité prvky zvýšené reaktivity imunitního systému vůči vlastním antigenům.

Podobně to platí i pro alergie, kde vidíme, že se alergická onemocnění „seskupují“ v rodinách. Když je rodič alergik, pak je padesáti- až šedesátiprocentní šance, že i dítě bude mít alergii. Dnes už není výjimkou, že alergii mají oba rodiče – tehdy je riziko, že se i dítě stane alergikem, dokonce až 60 až 80 procent.

Počet alergií u nás obecně narůstá a odhaduje se, že brzy bude mít alergii každý druhý člověk.

Dlouhodobě se mluví také o negativním vlivu nadměrného užívání antibiotik. Jaký efekt to může mít na imunitu dětí a dospělých?

Když někdo řekne, že užíval troje antibiotika a zničilo mu to imunitu, není to zcela pravda. Faktem však je, že nepřiměřená, neindikovaná a častá antibiotická léčba ovlivňuje složení mikroflóry v trávicím traktu člověka, což může mít sekundární vliv i na imunitní funkce.

Nadměrné užívání antibiotik může také zvyšovat výskyt bakterií, které jsou vůči antibiotikům rezistentní. Objevují se různé takzvané superbakterie, které neodpovídají prakticky na žádná dostupná antibiotika.

Antibiotická rezistence začíná být opravdu alarmujícím problémem nejen na Slovensku, ale na celém světě.

Imunolog se zaměřením na vzácná onemocnění imunity dětského a dospělého věku, profesor v oboru pediatrie (2019). Studium všeobecného lékařství ukončil v roce 2004 na Jesseniově lékařské fakultě Univerzity Komenského (JLF UK) v Martině.

V roce 2007 obhájil doktorát na JLF UK v oboru pediatrie a v roce 2010 na univerzitě Sapienza v Římě. Postupně získal atestaci v oboru pediatrie, klinické imunologie a alergologie, dorostového lékařství a pediatrické respirační medicíny.

Absolvoval také studium v oboru Master of Business Administration (MBA) a Master of Health Administration (MHA).

Aktuálně působí na Klinice dětí a dorostu a na Klinice respirační medicíny UK JLF a UNM v Martině jako vedoucí Centra pro očkování rizikových dětí a dorostu a rovněž jako vedoucí Centra pro vrozené poruchy imunity a periodické horečky. Je primářem Oddělení klinické imunologie a alergologie v Univerzitní nemocnici Martin.

Budete mít zájem:  TOP 13 využití kokosového oleje pro vaši krásu

COVID-19 má výrazně horší průběh u lidí se zhoršenou imunitou. Jak si ji rychle zlepšit?

Lidský organismus je vybavený pozoruhodně účinným arzenálem – imunitní systém používá proti nebezpečím celou řadu opatření.

„Když se setkáte s mikroskopickým rizikem, které jste nikdy nepotkali, máte v těle řadu bariér, které mu brání vstoupit do vašeho těla,“ vysvětluje imunoložka Sheena Cruikshanková z Manchesterské univerzity.

„Je to kůže, hlen – ten je opravdu mimořádně důležitou bariérou – a také mikrobiom, tedy obrovské množství mikroorganismů, které jsou součástí našeho těla, jak vně, tak uvnitř,“ uvedla vědkyně v rozhovoru pro britský web Guardian.

Fakta

  • Dostatek zdravé vyvážené stravy bohaté na ovoce a zeleninu, luštěniny a fermentovanou potravu.
  • Dostatek pohybu, ideálně venku; každý týden nejméně 150 minut procházek, jízdy na kole a dalších běžných, středně náročných aktivit.
  • Dostatek spánku a odpočinku, snaha vyhýbat se zbytečnému stresu.

Pod touto vnější hranicí se nachází další obranná vrstva – epitel, neboli buněčná ochranná vrstva. Pro většinu cizorodých organismů je obtížné se přes ni dostat. Pokud už se to nějakému patogenu podaří, musí se ještě vypořádat s obranou bílých krvinek, tedy lidských imunitních buněk.

Jeden z jejich typů, takzvané makrofágy, je přítomen ve všech našich tkáních. Tento obranný mechanismus je sice všudypřítomný, ale nepříliš přesný. Makrofágy ale komunikují s „chytřejšími“, více adaptivními buňkami – lymfocyty.

Právě ony jsou schopné zapamatovat si svého protivníka – pokud ho už jednou dokázaly porazit, ví, jaké zbraně proti němu využít. Lymfocyty řeší většinu lidských zdravotních problémů, aniž bychom si to vůbec uvědomovali.

A díky nim také funguje očkování – při něm se naučí, jak se s daným typem oslabeného protivníka vypořádat a pak mohou v reálném nebezpečí účinně zasáhnout.

Lidský imunitní systém ale není dokonalý, má mnoho slepých míst. „To znamená, že naše imunitní reakce není schopná některé druhy mikroorganismů rozpoznat,“ uvedla doktorka Cruikshanková. Oslabená imunita je v tom logicky horší než imunita silná. Podle všech výzkumů je nejlepší cestou k robustní imunitě zejména zdravý životní styl.

Klíčový je mikrobiom

Lidské tělo obsahuje více buněk, které patří mikrobům, než vlastních „lidských“. I proto je mikrobiom klíčový – spolupráce těchto miliard organismů by měla fungovat co nejlépe.

„Žijeme v s našimi bakteriemi v symbióze,“ uvádí profesor Arne Akbar, předseda Britské společnosti pro imunologii. „Pro naše zdraví je nejlepší mít ty, které se vyvíjely společně s námi.

Vše, co tohle změní, může být ke škodě věci,“ dodal.

Tito mikrobi totiž nejen tvoří obranné hradby našeho těla, ale také jsou zodpovědní za správné naprogramování imunitního systému. Prokázala to řada výzkumů, především na zvířatech. Ale je to patrné také z výzkumů na starších lidech a těch s nemocemi, pro něž jsou typické záněty (alergie, astma, cukrovka a podobně). Ti mají mikrobiom méně pestrý, a tedy méně účinný.

Podle doktorky Cruikshankové je pro kvalitnější mikrobiom důležité správně ho krmit, tedy jíst rozmanitější stravu s vysokým množstvím vlákniny. Vegetariánská strava není podmínkou, ale obecně platí, že čím více rostlinné stravy člověk konzumuje, tím lépe, tvrdí vědkyně: „Našemu mikrobiomu opravdu chutná vláknina, luštěniny a kvašené potraviny,“ vysvětlila.

Podle Cruikshankové i dalších expertů na mikrobiom jsou v současné době nejlepšími fermentovanými potravinami kefíry a nakládaná zelenina. Na trhu je také celá řada probiotických přípravků, ale vědecky zatím není jejich účinnost stoprocentně prokázaná – není totiž zcela jasné, zda mohou úplně přežít cestu zažívacím traktem. „Mnohem efektivnější je změnit vaši stravu,“ doporučuje vědkyně.

Zřejmě podobně důležitý je i mikrobiom v kůži, ale věda o něm zatím ví mnohem méně než o tom střevním. Má na něj negativní dopad příliš vysoké množství ultrafialového světla (to ale současně zabíjí i viry), které oslabuje jeho ochrannou funkci. „Je možné, že nějaký dopad může mít i kombinace parfémů a další kosmetiky,“ uvedla expertka.

Ve zdravém těle, zdravý mikrobiom

Aby byl člověk zdráv z hlediska imunity, je potřeba, aby byl fit také tělesně. „Bílé krvinky umí být dost líné,“ potvrzuje doktor Akbar. „Cvičení je mobilizuje tím, že zvyšuje pohyb krve, takže snadněji mohou dělat svou práci a hledat a ničit rizika v různých částech těla.“

Obecné doporučení říká, že lidé by měli být tělesně aktivní každý den a středně náročné aktivitě by měli věnovat nejméně 150 minut týdně – mezi ni patří delší výlety, práce na zahradě, projížďky na kole.

Další variantou je nejméně 75 minut náročné tělesné aktivity týdně – to může být běh, plavání nebo aerobik a další podobná cvičení. „Cokoliv je lepší než vůbec nic,“ dodává Akbar.

Vliv pohybu je nesmírně silný – například studie vědců z Birminghamské univerzity prokázala, že 125 nekuřáckých amatérských cyklistů ve věku 55 až 79 let mělo imunitu na úrovni mnohem mladších lidí.

Osm běžných věcí, které může udělat každý proti hrozbě koronaviru

Naopak neplatí, že by elitní sportovci byli díky své aktivitě téměř imunní vůči infekčním nemocem – opak je pravdou. „Vrcholoví sportovci jsou naopak vůči infekcím velmi citliví, protože extrémní cvičení může mít negativní dopad na náš imunitní systém,“ říká Akbar.

To je současně varováním: nemá smysl začít najednou ze dne na den s intenzivním cvičení ve snaze nabudit si imunitu. „Pokud jste lenoch a najednou zkusíte uběhnout maraton, mohlo by to aktivovat stresové hormony a být to špatné pro naši imunitu,“ vysvětluje Akbar.

Cvičení má v tomto ohledu ještě další pozitivní dopad: snižuje úroveň stresu, což je další obrana před infekcemi. Některé stresové hormony, jako je kortisol, mají totiž negativní dopad na imunitní funkce – typickým případem je situace, kdy mohou plané neštovice postihnout jednoho člověka dvakrát. Zatímco normálně proti nim lze získat imunitu, při silném stresu se i tato nemoc může vrátit.

Alkohol není odpověď, vitaminy ano

Mnoho reakcí na sociálních sítích ukazuje, jak si lidé kupují rozsáhlé zásoby alkoholických nápojů. Oblíbená je také reakce, že „slivovice léčí všechno“.

To je prokazatelně nepravdivé: „Některé studie nám říkají, že makrofágy, tedy první linie obrany, jsou méně efektivní u lidí, kteří konzumují velké množství alkoholu,“ potvrzuje doktorka Cruickshanková.

„A existují také práce, které ukazují, že nadměrná konzumace alkoholu může vést také k redukci lymfocytů. Pokud k vám tedy infekce pronikne, budete s ním hůře bojovat,“ varuje expertka.

Naopak důležité jsou vitaminy, ale ne všechny jejich druhy stejně. Nejčastěji se hovoří o vitaminu C, ale jeho nadměrné užívání je pro běžného člověka nesmyslné.

Je sice klíčový pro správnou funkci imunity, ale naše tělo ho neumí správně ukládat – jeho nadbytek se z těla vyplaví.

Podle Cruickshankové je ideální jíst nějaké ovoce nebo zeleninu při každém denním jídle, to by mělo k zásobování organismu stačit.

Zajímavý, ale málo prozkoumaný, je vliv vitaminu D na imunitu – využívají ho totiž makrofágy a přes zimu se jeho úroveň dostává kvůli méně intenzivnímu slunečnímu svitu na nižší úroveň.

Klíčový je odpočinek

Stres z mimořádné situace, se kterou se zatím nikdo nemohl setkat, obava o bezpečí své rodiny i budoucnost a další hrozby, mohou u řady lidí vést k horšímu spánku, případě k problémům s usínáním. Přitom právě dobrý odpočinek spojený s dlouhým a hlubokým spánkem je spojený se správnou tvorbou T-lymfocytů.

A právě pohyb a zdravá strava jsou důležité pro kvalitu spánku, unavené tělo snadněji usíná a díky tomu získává více energie na posilování imunity.

Kdo potřebuje pomoc nejvíc?

Zdravým a zejména mladým lidem tato změna příliš nepomůže, jejich tělo je schopné se s infekcí vypořádat relativně snadno – maximálně sníží dobu, jakou mu to bude trvat. Důležitější je posílení imunity u skupiny starších a ohrožených lidí.

Obzvlášť důležité je zvýšení imunity u těch, kdo se blíží k ohroženým skupinám – a současně jsou schopni nějakých změn ve své životosprávě; obecně jde tedy o padesátníky až šedesátníky, kteří mohou poměrně snadno změnit svou stravu nebo o něco zvýšit svou fyzickou aktivitu. Přispívá k tomu i výrazné oteplení, které do České republiky tento týden přichází a které umožní procházky nebo projížďky na kolech.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector