3 tipy, jak omezit sodík v jídle

3 tipy, jak omezit sodík v jídle

Magazín o zdraví a prevenci Příjem potravin s vysokým obsahem sodíku se už delší dobu spojuje s vysokými hodnotami krevního tlaku. Některé důkazy však naznačují, že účinky, které má sodík na krevní tlak, se mohou změnit nebo být spuštěny v souvislosti s ostatními látkami přijímanými v potravě.

Aby vědci zjistili, jak může stravování ovlivnit spojitost mezi solí a krevním tlakem, analyzovali údaje o stravování získané od 4680 dospělých osob středního věku a určili množství 80 výživových látek ve stravě každého člověka. Kromě draslíku žádná z těchto živin neměla vliv na snížení průměrné vysoké hodnoty krevního tlaku měřeného v průběhu 24 hodin u osob konzumujících velké množství sodíku, jak vědci uvedli ve zprávě pro odborný časopis Hypertension.

„To je velmi důležité, protože tento poznatek naznačuje, že přílišný příjem soli a její nepříznivé účinky na krevní tlak nelze vyřešit zvýšením příjmu jiné živiny,“ říká hlavní autor studie doktor Jeremiah Stamler z Feinbergovy lékařské fakulty na Severozápadní chicagské univerzitě. „Řešením je pouze snížení příjmu soli,“ doplňuje Stamler. „To je ovšem velmi obtížné, protože v důsledku komerčního zpracování potravin se sůl vyskytuje téměř ve všem, co jíme.“

Chronické zvýšení vysokého tlaku je spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob, srdeční příhody, mrtvice a selhání srdce.

V rámci snížení rizika srdečních onemocnění by dospělí měli snížit příjem sodíku na méně než 2 gramy denně, což podle údajů Světové zdravotnické organizace přibližně odpovídá jedné polovině čajové lžičky soli.

Sodík se nevyskytuje pouze v soli, ale také v různých potravinách včetně chleba, mléka, vajec, masa a mořských plodů a dále ve zpracovaných potravinách, jako jsou polévky, preclíky, popcorn, sójová omáčka nebo bujonové kostky.

Nadměrné množství sodíku v krevním oběhu může stahovat vodu do cév. V důsledku toho dochází ke zvýšení množství tekutiny, kterou musí srdce přečerpat, a to se následně projeví zvýšeným tlakem. Přebytečný sodík může z těla pomoci odstranit právě draslík.

Studie potvrdila spojistost mezi množstvím sodíku v moči a vysokým krevním tlakem bez ohledu na pohlaví a napříč zkoumanými věkovými skupinami

V aktuální studii vědci zkoumali údaje o množství sodíku a draslíku v moči a o krevním tlaku, výšce, hmotnosti a stravovacích návycích u dospělých osob mezi 40 a 59 lety v Japonsku, Číně, Velké Británii a USA.

Vyšší hladina sodíku je spojována s vyšším krevním tlakem u mužů i žen ve všech věkových kategoriích účastníků studie bez ohledu na jejich rasu, etnikum nebo socioekonomický status.

Spojení mezi sodíkem a krevním tlakem bylo podobně vysoké u lidí s běžnou váhou i u obézních jedinců, u lidí s nadváhou pak bylo o něco slabší než u těch, co přímo trpěli obezitou.

Výzkum také zjistil, že draslík snižuje vliv přijaté soli na tlak pouze u osob, které měly nízké hladiny sodíku v moči.

Studie nebyla řízeným experimentem navrženým tak, aby prokázala, zda a jak sůl či další živiny přijaté v potravě mohou přímo ovlivnit krevní tlak.

Dalším omezením bylo to, že průzkum použitý k vyhodnocení stravovacích návyků účastníků studie mohl být pouze nespolehlivým nástinem toho, co lidé skutečně jedí.

Přesto poskytují výsledky studie určité důkazy o tom, že při udržování správného tlaku je třeba brát v potaz příjem soli, řekla k tomu Cheryl Andersonová, vědkyně z lékařské fakulty Kalifornské univerzity, která se ve studii neangažovala.

„Přestože může draslík pomoci snížit vliv sodíku na zvyšování tlaku, není jeho příjem povolenkou ke konzumaci slaných jídel,“ uvádí Andersonová ve své zprávě.

3 tipy, jak omezit sodík v jídle

Podle studie publikované v odborném časopise Hypertension ostatní látky přijímané ve stravě snižují vliv sodíku na vysoký krevní tlak jen minimálně.

3 tipy, jak omezit sodík v jídle

Jeden člověk ze tří má vysoký tlak. A většina z nás o tom nemá tušení. Vysoký krevní tlak je příčinou mnoha příznaků a je hlavním rizikovým faktorem pro vznik…

3 tipy, jak omezit sodík v jídle

V první části našeho příspěvku jsme vám radili, jak rychlými a jednoduchými opatřeními můžete udržet svůj tlak v normálních hodnotách. Dnes vám představíme…

3 tipy, jak omezit sodík v jídle

Přinášíme vám poslední ze série opatření, které můžete praktikovat každý den pro snížení a udržení krevního tlaku v normálu.

Naučte se méně solit: Jak na to, Energy (cz)

Bez soli se neobejdete. Sodík a chlor, který sůl obsahuje, tělo potřebuje pro své normální fungování. Sodík udržuje potřebnou vodu v organismu, chlór má zase vliv na chemickou rovnováhu žaludečních šťáv. I jód, který se do soli často přidává, je důležitý – reguluje totiž produkci hormonů štítné žlázy a zároveň ho drtivá většina z nás nepřijímá v potravě dostatek.

Co způsobuje přemíra soli

Především zvedá krevní tlak. A co způsobuje vysoký krevní tlak? Kardiovaskulární choroby, infarkt, mrtvici a selhání srdce. To nechcete.

Krevní tlak je měřen jako síla, kterou tlačí krev na cévní stěny. Pokud je tedy krevní tlak příliš vysoký, způsobuje poškození mnoha orgánů, jako např. už zmíněného srdce, ledvin, mozku a dokonce i očí.

Za vše může sodík. Ten do sebe nemusíte dostat jen v soli, ale například i v glutamátu sodném. V některých zemích, především v Asii, se používá jako standardní ingredience k ochucení jídla.

Češi dlouhodobě mnohonásobně překračují doporučený limit konzumace soli, a to více než 3x! Nejsme v tom sami, ve většině vyspělých zemí lidé solí více než je zdrávo.

3 tipy, jak omezit sodík v jídleSůl: vypadá docela nevinně, ale žádné neviňátko to tedy není.

Vysoký tlak

Říkáte si, že určitě vysoký krevní tlak nemáte? A víte to jistě? Podle odhadů z Anglie a USA třetina lidí trpící na vysoký tlak o své nemoci neví. Existuje odhad, podle kterého bude do roku 2025 trpět na vysoký krevní tlak až 60% Američanů.

Jak to asi bude u nás?

Samozřejmě, za vysokým tlakem není jen sůl. Sedavý způsob života, špatné stravovací návyky a genetické predispozice také hrají roli.

Problémem je, že jíme příliš průmyslově zpracovaného jídla, které obsahuje kromě cukrů i sůl, kvůli chuti. A nejsou to jen typicky slané pochutiny, ale i potraviny, u kterých byste obsah soli nečekali.

Doporučená konzumace soli

Zdá se vám to celé trochu zmatené?

Sůl tedy musíte konzumovat, maximálně však 5g denně. To je množství odpovídající kávové lžičce a zároveň i množství, které nikdo žijícím „normálním“ životním stylem (tj. i nějaká ta zpracovaná jídla) nemá absolutně problém splnit. Spíše naopak.

Jedinou protisilou je draslík. Jeho dostatek částečně vyrovná škodlivé účinky soli, působí totiž na redukci krevního tlaku.

Měli byste se tedy soustředit na snížení podílu soli v potravě a zároveň zvýšení obsahu draslíku.

Děti

Jak je to u dětí?

Po odkojení dítěte většina matek sůl pomalu zavádí. To ale není nutné, naopak. Nejenže není vhodné dětem do 3 let jídlo solit, ale také by se neměl používat bujón a podobné, už silně dosolené, ingredience při vaření.

Obecně by děti do 3 let neměly přijmout více jak 2g soli v potravě (méně než polovina lžičky). Až do 15 let by měla konzumace soli zůstat pod 5g soli (méně než čajová lžička). Více soli zvládnou fyzicky aktivní děti.

3 tipy, jak omezit sodík v jídlePřesolené hranolky ani dětem, ani medvídkům.

Jak solit méně

Vařte si doma a nekupujte polotovary. O vhodnosti návštěv fast foodu ani nemluvě. Doma můžete zredukovat příjem soli takto:

  • Nesolte těstoviny ani rýži během vaření
  • Nenechávejte na stole solničku
  • Snažte se držet si odstup od slaných pochutin (oříšky, brambůrky)
  • Vybírejte produkty s nižším obsahem sodíku
  • Zkuste nahradit sůl přidáním černého pepře
  • Používejte čerstvé a sušené bylinky, zázvor, česnek, čili
  • Nepřehánějte to se sójovou omáčkou
  • Místo bujónů si doma připravte poctivý vývar a po částech ho zamrazte
  • Jestliže berete vitamíny v tabletách, zkontrolujte obsah sodíku (ne víc než 2g denně!)
  • Jezte co nejméně průmyslově zpracovaných jídel, vyhněte se tedy především uzeninám

Na první pohled se zredukování solení vašich jídel může zdát jako zbytečné trýznění. Vězte však, že si chuťové buňky po pár týdnech zvyknou a vám se otevře brána k novým chutím, které byste přes sůl jinak necítili.

Potraviny s vysokým obsahem draslíku

  • Kde najít draslík, který působí proti škodlivému efektu sodíku, tedy soli?
  • Mezi potraviny se zvýšeným podílem draslíku se řadí (pořadí dle koncentrace):
  • 3 tipy, jak omezit sodík v jídleSolte méně a uchovejte své srdce a další orgány déle zdravé.

Sůl už dávno není nad zlato. Její akutní nedostatek by nám sice také neprospěl, mnohem více si však ubližujeme tím, jak běžnou součástí našeho jídelníčku se stala a kolik jí spotřebováváme.

I Světová zdravotnická organizace (WHO) omezení množství soli řadí mezi jednu z nejúčinnějších a zároveň nejjednodušších metod, jak v populaci snížit množství výskytu kardiovaskulárních chorob a globálně zabránit až 2,5 milionu úmrtí ročně.

Přidejte se i vy k hnutí za redukci soli. Nemusíte nikde pochodovat v ulicích, stačí si všímat, kolik solíte a podniknout aktivní kroky k tomu, aby si vaše chuťové buňky začaly chuť jídla užívat i bez přílišného dosolení.

Budete mít zájem:  Galerie: I malé děti mají velmi zkažené zuby

Jak jste na tom vy? Neodpustíte si oběd nebo večeři bez řádného pokrytí jídla solí? Nebo se snažíte ve spotřebě soli mírnit?

Zdroje: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]

Se solí opatrně

Bez soli se naše tělo neobejde, ale zároveň je třeba si na ni dát pozor. Podle průzkumů Češi solí dvakrát více, než by měli.

Místo doporučených 3 – 5 g spotřebují denně až 12 g soli! Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně jen 3 až 5 gramů soli – což je jedna kávová lžička.

 3 tipy, jak omezit sodík v jídle

Až 70 % denní spotřeby soli přijmeme v běžných potravinách (chléb, pečivo, uzeniny, maso, sýry,…). Jen asi 20 % spotřeby tvoří sůl, kterou používáme při vaření a dosolování jídla. Sodík se vyskytuje i v nápojích, zde je však jeho množství výrazně menší. Jaká jsou negativa příjmu soli?

Přesolování je nebezpečné – jaká jsou rizika pro naše zdraví?

Nadměrné množství soli ve stravě podporuje mnoho zdravotních komplikací, proto je s ní opravdu třeba „šetřit“.
Sůl například způsobuje zadržování vody v těle, přetěžování ledvin a podporuje vznik ledvinových kamenů.


Na pozoru by se měli mít hlavně ti, kteří mají problém s krevním tlakem a celkově zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, protože vysoký příjem soli vede ke zvyšování krevního tlaku.


Dále může sůl přispívat ke vzniku osteoporózy (řídnutí kostí), a to proto, že vede k vylučování vápníku z kostí.
Navíc by se nadměrnému solení měli vyhnout hubnoucí osoby, protože sůl výrazně zvyšuje chuť k jídlu.


Nadbytek soli ničí i chuťové buňky a vede k nižší citlivosti na slanou chuť, protože si zvyknete na více intenzivní slanou chuť a jiné jídlo Vám tak připadá nedosolené.

Špetka denně

Úplně vyloučit sůl z jídelníčku také nelze. Sodík a chlór, spolu s dalšími minerály a stopovými prvky (jód, fluor, draslík, hořčík, vápník…), zabezpečují udržení rovnováhy tekutin v těle, ale také správnou funkci nervů a svalů, srdce, ledvin a střev.

Sodík zabraňuje ztrátám vody z těla a působí jako prevence svalových křečí. Chlór je zase součástí žaludeční šťávy a udržuje rovnováhu mezi kyselým a zásaditým prostředím v těle.

Často je také běžná jodidovaná sůl pro konzumenta i významným zdrojem jódu, jehož nedostatek způsobuje například zhoršení funkce štítné žlázy.

Jak zjistit množství soli?

Na většině obalů potravin snadno zjistíte, kolik obsahují základních živin, tedy i sodíku. Množství soli si přepočítáte lehce tak, že obsah sodíku vynásobíte 2,5x.

Nakonec tu pro Vás máme několik rad, jak omezit solení:

1. Nedosolujte

Prvním nedostatkem v českém stravování je automatické dosolování i bez toho, aniž by člověk jídlo ochutnal. Zkuste tento špatný návyk postupně odstranit.

Ale nedělejte tyto změny drasticky. Postupným snižováním docílíte určitě trvalejších výsledků. Navíc 20-25% snížení chuťově nepoznáme.

Hodně solit se velice rychle naučíte, ale těžce se to odnaučíte i tak to zkuste, pomůžete tak svému tělu.

2. Sáhněte po bylinkách a jiných dochucovadlech

Zkuste místo soli použít kvalitní olivový olej nebo jiné druhy koření.

Vhodné jsou i bylinky – například libeček, tymián, bazalku, petrželku, pažitku, koriandr, rozmarýn, dobromysl… Na výběr a vyzkoušení jich máme opravdu mnoho.

Pozor pozor – mnoho kořenících směsí už sůl obsahuje, proto vybírejte nejlépe kořenící směsi bez přidané soli. Nebo si směs vytvořte sami smícháním jednodruhových koření.

3. Zvyšte příjem ovoce a zeleniny

Strava bohatá na ovoce a zeleninu obsahuje menší množství soli. Střídejte různé druhy ovoce a zeleniny a tím zásobujte svoje tělo řadou vitamínů, minerálních látek a vlákniny. Pozor si ale dejte na sůl v konzervované zelenině (olivy 2400mg Na/100g, kysané zelí – 747mg Na/100g).

4. Odstraňte slánku z dosahu

Jednoduchá, ale účinná rada. Zkuste si solení udělat méně snadné a méně po ruce. Když si budete muset pro sůl při jídle dojít, možná Vás už chuť dosolit přejde.

5. Nekupujte hotová jídla

Polotovary, instantní jídla, ale také jídlo z fast foodů obsahuje velké množství soli, proto se mu vyhněte.

6. Vyhněte se některým druhům potravin

Obecně je lepší konzumovat jen vyjimečně uzené ryby, uzeniny, slaninu, výrazně slané sýry, konzervy a trvanlivé pečivo.

7. Vařit doma

Pokud si jídlo připravíte doma bezpečně víte, kolik soli obsahuje.
Další radou je při přípravě jídel přidávat sůl už na počátku vaření, aby se stala součástí pokrmu. Není dobré dosolovat až talíři.

Jistě že třeba steak nebudete solit hned, ale pokud je to aspoň trošku možné přidejte sůl již při vaření.Bifteky, steaky (čili rychlé smažení/opékání) a vnitřnosti (hlavně játra) nesolíme před přípravou či na začátku vaření.

Byly by pak tvrdé a nedobré, posolíme je až v poslední fázi nebo před podáváním na stůl.

U zeleniny je to také různé. Na konci se doporučuje solit brokolici nebo čerstvý hrášek, u nichž nám jde o krásnou barvu. Ve slané vodě by ji rychle ztratily.

Také si dáváme pozor u klasických sušených luštěnin, jako je hrách a fazole, ty solíme až když začnou měknout, protože jinak by nejpravděpodobněji zůstaly tužší.

Pokud zeleninu vaříme na páře, solíme ji až těsně před podáváním, to samé se týká přípravy zeleninových salátů, u kterých by předčasně přidaná sůl mohla pustit vodu (šťávu) a tak změnit jak jejich konzistenci, tak i chuť. Navíc v obou případech by došlo ke zbytečné ztrátě vitamínů a minerálů.

Co se týká polévek, bez ohledu na surovinu, měli bychom zohlednit to, že pokud je posolíme na začátku, tak budou mít výraznější chuť, ale nebudou už tak čiré. Což může být například u různých vývarů docela na škodu. Takže je solíme raději až poslední čtvrtině vaření.

8. Čtěte obaly

Už je to tu znovu – čtení obalů, ale je to opravdu účinná obrana proti výběru přesolených potravin.

Zajímavost: Víte kolik přibližně procent příjmu soli přijmeme v uzeninách?………………je to až 15%

Na trhu existuje několik druhů soli:

3 tipy, jak omezit sodík v jídle„Larry Hoffman“ licencováno podle CCBY2.0

Sůl kamenná nebo mořská ?
Odborníci na výživu mají často odlišný názor na to, jaká sůl je pro člověka vhodnější, lepší. Jestli mořská nebo kamenná.  Běžná kuchyňská sůl je většinou vysoce čištěný produkt.

V procesu čištění byla původní sůl zbavena asi šedesáti prvků, které tělo nutně ke své funkci potřebuje. Nerafinovaná mořská sůl obsahuje pouze 75% chloridu sodného a zbylých 23% připadá na jiné minerály.

Rafinovaná kuchyňská sůl je však téměř 99% chlorid sodný – a ostatní minerály v ní zcela chybí.
Další možností je solení takzvanou Atlantskou solí, která se dá koupit v obchodech se zdravou výživou buď, šedivá nebo bílá.

Šedivá Atlantská sůl je těžena v ekologicky čistých místech a neprochází procesem bělení ani jódování, zůstává tak v nejpřírodnějším stavu.

Himalájská sůl je běžná kuchyňskou sůl – chlorid sodný s příměsí dalších prvků, které jí dodávají zabarvení. Obsah sodíku je ale v podstatě srovnatelný s běžnou kuchyňskou solí. Použití je stejné, jako u klasické soli.

Himálajská sůl je ale 100% přírodní produkt. Neobsahuje konzervační ani jiné chemické přísady. Obsahuje stopové prvky a minerály jako jsou například železo, zinek, vápník, draslík,  hořčík, jód apod.

a proto je zbarvena například do růžové barvy.

Zdroje:
Zásady správného stravování se zaměřením na sůl. http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/seminare/2013/zasady_stravovani_sul.pdf
Jak správně solit. http://www.prostezdravi.cz/jak-spravne-solit/

Sodík a zdraví aneb se solí opatrně

3 tipy, jak omezit sodík v jídleSodík je pro tělo velmi důležitá minerální látka, pokud je však v těle přítomen v nadměrném množství, působí zdravotní problémy. Negativní působení sodíku je spojováno především s vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí. Normální krevní tlak (podle doporučení American Heart Association 2006) je pod 120 mm Hg (systolický krevní tlak) a pod 80 mm Hg diastolický krevní tlak).

Denní příjem sodíku by u zdravého člověka neměl překročit 2,4 g denně. Největším zdrojem sodíku pro náš organizmus je kuchyňská sůl.

Zajímavost: Asi 30 % sodíku je nesměnitelný objem v kostech a buněčných strukturách. Vylučován je nejvíce močí, dále potem a stolicí. Cca 1 g sodíku (Na) je obsažen ve 2,5 g kuchyňské soli (NaCl – chloridu sodného).

Podle České diabetologické společnosti by spotřeba sodíku neměla překročit 3 gramy na den, což je 7,5 gramů kuchyňské soli denně.

Velmi rizikový je příjem sodíku u lidí s nadváhou a u lidí s vysokým krevním tlakem (hypertenzí). Doporučená spotřeba sodíku se pohybuje okolo 1 gramu/ 1000 kcal.

Příjem kuchyňské soli se u nás běžně pohybuje kolem 16 gramů na osobu a den, což je téměř trojnásobek oproti doporučení.

Přímá souvislost s krevním tlakem

Vyhodnocením velkého množství klinických studií bylo prokázáno, že snížením denního příjmu sodíku o 1,8 g na den lze dosáhnout i snížení hladiny systolického krevního tlaku o 4-2 mm Hg u hypertoniků. U lidí s normálním krevním tlakem dojde ke snížení méně výraznému. Pokud zároveň dojde i k poklesu tělesné hmotnosti, sníží se riziko hypertenze o 20 %.

Budete mít zájem:  Avokádový olej má vyjímečné zdravotní účinky – jak vám může pomoci?

Kromě nižšího příjmu sodíku je velmi důležitý i příjem potravin bohatých na draslík. Bylo prokázáno, že dieta bohatá na draslík, hořčík a vápník snižuje hladinu systolického krevního tlaku o 3,5 mm Hg a diastolického tlaku o 2,1 mm Hg, u lidí s vysokým krevním tlakem (tj. hypertoniků) dokonce o 11,4 mm Hg u systolického a 5,5 mm Hg u diastolického tlaku krve.

Tipy jak omezit příjem soli

  • Jezte základní potraviny, které obsahují málo soli obiloviny, mouka, brambory, rýže, zelenina, mléko, maso
  • Možno odstranit solničku z jídelního stolu (nahradit bylinkami)
  • Dobré je zvýšení příjmu čerstvých či mražených potravin, ovoce a zeleniny
  • Při přípravě, vaření a konzumaci pokrmů omezit dosolování
  • Snížení příjmu konzervovaných a sterilizovaných pokrmů a uzenin
  • Ke zvýraznění chuti pokrmů použít byliny, česnek a cibuli namísto přidání soli
  • V případě použití soli volit náhražky NaCl
  • Čtěte informace o obsahu soli v potravinách na etiketách výrobků
  • Nejen v případě konzumace soli platí jedna stará dobrá rada – všeho s mírou

Sůl v potravinách

O soli v potravinách se pvíce dozvíte ve videu o soli v potravinách.

O problematice soli v potravinách se také zabýval pořad Černé Ovce.

Přehled o tom, kolik sodíku obsahují potraviny

hovězí maso 800
vepřové maso 600
hovězí játra 1.150
vejce 1.400
sýr ementál 6.200
mouka pšeničná hrubá 20
mouka žitná 30
rýže loupaná 60
kukuřice, zrno 60
ovesné vločky 30
brambory 190
fazole 20
hrách 20
zelí bílé 130
kapusta 560
mrkev 450
rajčata 60
špenát 620
hřiby 50
jablka 20
broskve 40
pomeranče 30
jahody 30
maliny 20
borůvky 10
hrozny 20
ořechy 40
mléko (označ. plnotučné) 470

Projevy předávkování sodíkem

Nadbytek v příjmu soli způsobuje zvyšování krevního tlaku a poškozování cév. Není-li současně zabezpečen odpovídající příjem draslíku, dochází k porušení acidobazické rovnováhy, což se může v konečném důsledku projevit nervozitou a podrážděností.

Projevy nedostatku

Nedostatek je jen obtížně dosažitelný, naše potrava spíše obsahuje nadbytek soli, neboť většina průmyslově zpracovaných surovin je solená.

Uvádí se, že průměrně člověk přijímá až sedminásobek denní potřeby. Při chronických onemocněních ledvin může dojít k podstatným ztrátám sodíku potem.

Mohou se objevit svalové křeče končetin a břicha, bolesti hlavy a průjmy.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Příjem sodíku u chronického onemocnění ledvin (predialýza a dialýza) – Dieta při chronickém onemocnění ledvin

Sodík je pro tělo základní minerálem. Je to převládající iont v mezibuněčné (extracelulární) tekutině vašeho těla a podléhá zde přísné regulaci. Sodík je vyvážen draslíkem (hlavní kladně nabitý iont – kationt v buňkách) a společně udržují správné rozložení vody v těle a krevní tlak. To znamená, že tělo potřebuje jen malé množství sodíku pro:

  • regulaci objemu krve a krevního tlaku
  • udržení rovnováhy mezi kyselinami a zásadami
  • zachování normální funkce svalů a nervů

Proč byste měli sledovat příjem sodíku, pokud trpíte chronickým onemocněním ledvin?

Při chronické onemocnění ledvin vylučují vaše ledviny méně vody, snižuje se tím objem moči. Toto snížení začíná již ve fázi predialýzy a zhoršuje se s postupem onemocnění.

Se sníženým vylučováním vody se jí více zadržuje uvnitř těla a může způsobovat otoky a vysoký krevní tlak. Sodík působí jako „magnet na tekutiny“ a může tento stav ještě zhoršovat, proto je nutné jeho příjem snížit.

To nemusí být snadné, protože sodík je obsažen v kuchyňské soli (chlorid sodný), která se v naší potravě vyskytuje ve velkém množství.

V dialyzační fázi se stává důležitým další účinek sodíku – způsobování žízně. Čím více tedy budete sodík omezovat, tím snazší bude dodržovat doporučená omezení tekutin. Zeptejte se svého lékaře a dietologa na další instrukce ohledně příjmu sodíku.

Jaké jsou hlavní zdroje sodíku ve stravě?

Sodík je minerál, který se nachází v přirozené stravě jen v malých množstvích. Na rozdíl od jiných minerálů má dobře rozeznatelnou a oblíbenou chuť. Z toho důvodu je hojně přidáván do zpracovaných potravin a pochutin (někdy i ve velkých množstvích).

Potraviny s vysokým obsahem sodíku jsou:

  • stolní sůl
  • konzervované polévky, bujóny, omáčky
  • pochutiny jako jsou chipsy, oříšky, sýrové sušenky, popcorn, preclíky
  • tavené sýry
  • nakládaná zelenina, nálev z nakládané zeleniny, olivy
  • sójová omáčka
  • kečup
  • rychlé občerstvení (fast food)/ jídlo v restauraci (například pizza, hamburger)
  • uzeniny a solená jídla: slanina, šunka, masové konzervy

Praktické rady, jak snížit příjem sodíku

  • Čtěte etikety! Hledejte výrobky s méně než 100 mg sodíku v jedné porci.
  • Nejezte jídla, ve kterých je sůl jednou z prvních pěti složek.
  • K ochucení jídla používejte byliny/koření.
  • Snažte se jíst čerstvé potraviny, které mají přirozeně nízký obsah sodíku.
  • Omezte chléb – je vněm hodně soli!

Doporučený příjem sodíku:

  • ve všech stádiích chronického onemocnění ledvin [1-3]:
  • 5-6 g kuchyňské soli/den (= 1 čajová lžička/den)
  • Zdroje:
  • Cano N, Fiaccadori E, Tesinsky P et al.: ESPEN Guidelines on Enteral Nutrition: Adult Renal Failure. Clin Nutr 2006; 25: 295–310.

Měli byste držet nízkosodíkovou dietu? Ano, pro zdraví vašich ledvin

Dietu bez přebytku sodíku bychom měli vlastně držet všichni. Nebo aspoň snažit se omezovat příliš mnoho soli v naší každodenní stravě. Denní doporučená dávka sodíku je 2 300 miligramů, což odpovídá malé lžičce. Když limit překračujete, je na místě omezit sůl. Při nízkosodíkové dietě by se měla hladina přijatého sodíku pohybovat jen na 1 500 až 3 000 miligramech na den.

Co se děje se sodíkem v těle, k čemu je dobrý? Sodík je v těle zpracováván ledvinami. Ty jsou tedy zodpovědné za to, kolik sodíku proudí ve vaší krvi.

Když ledviny zjistí, že sodíku v těle máte málo, trochu ho uskladní a pomůžou tělu správně fungovat. Když je sodíku v těle naopak příliš mnoho, ledviny jeho přebytečné množství odplaví v moči.

Někdy ovšem nedokáží odplavit dostatek sodíku přirozenou cestou. Sodík se může z těla dostávat také potem.

REVOLUCE ve výživě! Co platilo, už neplatí, všechno je jinak

Co se stane, když máte přebytek sodíku? 
Nejčastějším negativem nadbytku sodíku je hypertenze, tedy zvyšování krevního tlaku, které nastává v důsledku zvýšeného vylučování a následné ztráty draslíku. Nedostatek tekutin, který je způsobený častým vylučováním, může vést k infarktu či mrtvici. Dalším negativním působením je gastritida nebo žaludeční vředy. 

Bez sodíku to ale také nejde. Je nutný při tvorbě červených krvinek a kyseliny chlorovodíkové v žaludku, bez které bychom nemohli trávit. Zároveň sodík stimuluje činnost ledvin. Zabraňuje i tvorbě ledvinových kamenů. Působí proti svalovým křečím. 

Jak držet nízkosodíkovou dietu
Začínejte postupně. Neomezujte naráz všechno, na co jste byli dříve zvyklí. Můžete začít tím, že se vrhnete do vaření oblíbeného jídla, ale přidáte o polovinu méně soli než obvykle.

Vyhněte se jedení ve fast foodu nebo restauraci, sůl se obvykle přidává nejen do dezertů, ale i do každé ingredience hlavního jídla. Doma máte přehled o tom, kolik soli do jídla přidáte.

Používejte také čerstvou zeleninu (nebo mraženou) a ovoce, nepoužívejte polotovary.

Zázračné zelí. Vitamínová bomba, díky které zhubnete

Vyhnout byste se měli ošetřenému, solenému zabalenému masu. Tedy všem párkům, klobásám, sušenému hovězímu masu. Uzeniny celkově nejsou zdravé, ale ty solené a ošetřené navíc obsahují mnoho soli.

Raději kupujte výrobky, které jsou z 90 procent maso nebo si vyberte místo uzeniny kuřecí či hovězí maso, které si ugrilujete. Tak nebude obsahovat žádné přidané látky včetně soli.

Nekupujte také konzervy ve slaném nálevu, i kdyby to byla zelenina.

Vyměnte sůl. Za co? Bylinky
Nemusíte do každého jídla přidat hodně soli, aby mělo nějakou chuť, je spousta kořenících směsí bez přídavku soli. Jako třeba kari nebo koření na steak.

Místo soli můžete použít i trochu balsamica. Používejte více pepř než sůl. Sladkokyselé chuti docílíte tak, že přidáte do pokrmu citronovou šťávu.

Můžete si také připravovat domácí dressingy a omáčky, jídlo ochucujte jimi nebo čerstvými bylinkami. Sůl pak automaticky omezíte. 

Jak na zdravé srdce? 5 mýtů, které vás můžou zabít

Maso a zeleninu můžete marinovat. Nejlepší je přitom používat mimo citron také česnek, cibuli a olivový olej. Tyto přísady jídlo skvěle namarinují. Budou mít skvělou a výraznou chuť.

Pozor na potraviny, které se tváří, jako že sůl neobsahují. Sůl najdeme i v potravinách, jako je mléko a chleba.

Tam může být na jednu porci i 130 miligramů sodíku! Nezapomeňte, že sůl je i ve sladkých potravinách, protože zvýrazňuje chuť. 

Tipy

  • Na potravinách vždy hledejte nápis „snížený obsah sodíku“, to znamená, že v porci dané potraviny by mělo být méně než 140 mg sodíku.
  • Zkuste také potraviny s označením „bez sodíku“, ty mají méně než 5 mg na porci. Nebo „nízký obsah sodíku“, takové potraviny mají méně než 35 mg na porci. 
  • Vždy vybírejte z možných variant „nesolené“.
  • Kontrolujte informace na obale. Vybírejte potraviny, v nichž je obsaženo maximálně 5 procent doporučené denní dávky sodíku na porci.
Budete mít zájem:  Plíseň v domácnosti (v bytě, v domě) a zdravotní problémy, které může způsobit – pozor na ni

Kila navíc nejdou dolů? Pět originálních paleo snídaní je tu

4 znamení, že jíte moc soli! Chodíte často na záchod?

Foto: Krasula, Shutterstock.com

Sůl je pro organismus nezbytná. Je-li jodidovaná, je zdrojem důležitého jodu, kterého je u nás ve stravě přirozeně málo. Nadbytek soli je ovšem nebezpečný: ohrožuje srdce i mozek, zvyšuje riziko osteoporózy, žaludečních vředů i ledvinových kamenů. Hrozí i vám?

Průměrná denní spotřeba soli v Česku představuje více než dvojnásobek doporučené dávky. Často ji totiž do sebe dostáváte nenápadně – v kupovaných potravinách, o kterých ani nevíte, že jsou vlastně přesolené. Víte, co vám hrozí při nadbytku soli?

Když to se solí přeženete jednou za čas, nic zásadního se nestane. Jinak je tomu ale u strávníků, kteří sahají po slánce automaticky, jen co sednou ke stolu. Problémy způsobené chronickým nadbytkem soli v jídelníčku nejsou na první pohled zřejmé a projeví se až po delším čase.

„U lidí, kteří dosolují každé jídlo či jedí potraviny s nadměrným obsahem sodíku, dochází ke zvýšení objemu extracelulární tekutiny, což může mít za následek prosáknutí kůže a podkoží.

Dlouhodobé nadužívání soli pak může mít za následek hypertenzi, což je rizikový faktor akutního infarktu myokardu či mozkové příhody,“ varuje Miluše Vostradovská, internistka a praktická lékařka pro dospělé na klinice Canadian Medical.

Kromě vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních chorob hrozí také velmi nepříjemné žaludeční vředy nebo ledvinové kameny!

A jak poznáte, že byste měli se solením ubrat? Dávejte si pozor na tyto čtyři příznaky:

Jeden ze znaků, že příliš solíte, je častá žízeň. Pocit dehydratace přichází opakovaně a zesiluje při zvýšeném výdeji energie. Jestli sportujete, měli byste na správné množství soli dbát o to víc, jinak se vaše tělo brzy unaví a trénink bude výrazně méně efektivní.

Typické je i časté odbíhání na toaletu – zvýšeným pitím a močením se ledviny snaží filtrovat přebytek sodíku. Při hojném močení organismus přichází nejen o vodu, ale navíc vylučuje potřebný vápník – zvyšuje se tak riziko vzniku osteoporózy neboli řídnutí kostí. Že něco není v pořádku, můžete poznat i podle toho, že je moč tmavší a hustší.

Foto: SedovaY, Shutterstock.com

Jedním z hlavních znaků nadbytku soli ve stravě je neustálá žízeň

Nezdravý příjem soli lze poznat i podle toho, že tělo začne zadržovat vodu na neobvyklých místech a vás nepříjemně překvapí třeba kruhy nebo otoky pod očima. Přílišné solení může navíc narušovat krevní oběh a způsobit, že krevní cévy budou pod kůží víc vidět.

Charakteristické jsou i zvýšené chutě na nezdravé nebo hodně kořeněné jídlo. Nepříliš vhodné pokrmy, jídla z fastfoodů a polotovary obsahují soli opravdu dost, tělo si na nich vytvoří závislost a bude přesně tento typ stravy vyžadovat.

„Když hodně solíte, nestačí vám přirozená chuť potravin. Jste zvyklí na výraznou slanou chuť a vybíráte si buď potraviny s přidanou solí, nebo ve slaném nálevu, anebo si pokrmy přisolujete. Kdo sahá po slánce dříve, než pokrm vůbec ochutnal, přijímá soli spíše více, než je doporučená denní hodnota, stanovená pro dospělého člověka na pět gramů,“ varuje nutriční terapeutka Jitka Laštovičková.

Foto: Nicoleta Ionescu, Shutterstock.com

Polotovary a jídlo z fastfoodu jsou pro tělo nezdravé z mnoha důvodů. Jedním z nich je i nadbytečný příjem soli

Že byste měli se solí ubrat, zjistíte také podle citlivějších, bolestivějších svalů. Jejich regenerace neprobíhá tak, jak by měla: nadbytek sodíku zadržuje vodu v těle, což u nesportovně založených lidí způsobuje otoky, zavodnění organismu a podstatně větší bolest svalů po fyzicky náročném výkonu.

Máte dojem, ze se vás nezdravé přesolování týká? Snažte se omezit potraviny, které samy o sobě obsahují dost soli, jako jsou uzeniny, sýry, krekry, slané oříšky nebo pečivo.

Vyhýbejte se i instantním bujonům a pokrmům. Namísto kupovaných kořenicích směsí (bývá v nich veliký podíl soli) používejte čerstvé či sušené bylinky, jako je petrželka, pažitka, libeček, bazalka apod.

Skvělou chuť dodá i česnek či cibule.

Hlídáte si, co jíte? Musíte si všechno dosolovat?

3 tipy, jak omezit sodík v jídle

Není žádným tajemstvím, že v našem jídelníčku je až příliš mnoho soli. Nejvíce jí přijímáme prostřednictvím průmyslově zpracovaných potravin, jako jsou masné výrobky, sýry, mořské produkty, konzervy a samozřejmě bramborové chipsy a všelijaké „křupky“.

Hodně soli obsahují také chléb a pečivo a překvapivě i některé cereálie. Dalším nebezpečím jsou jídla, jež si dáváme v restauracích. Existuje celá řada vážných zdravotních rizik, která s sebou přináší nadmíra soli ve stravě.

Nejčastějším projevem je hypertenze neboli vysoký krevní tlak, který výrazně zvyšuje riziko výskytu srdečních a cévních chorob.

Pět gramů soli denně stačí

Jedlá sůl (říká se jí též kuchyňská, chemicky NaCl) je důležitým zdrojem sodíku, jehož hmotnostní podíl je v soli asi čtvrtina. Pro naše tělo však bohatě stačí množství čtyři až pět gramů soli denně, přičemž dětem do jednoho roku by se jídla neměla přisolovat vůbec. Naopak více soli potřebují lidé, kteří trpí nadměrným pocením.

Sůl se také často obohacuje o cenný jód, kterého má naše tělo nedostatek, pak hovoříme o tzv. jodizované soli. Pozoruhodné na soli je to, že ovlivňuje mnohem více než jen slanou chuť, což je také důvodem, proč po ní tolik toužíme. Překvapivě i díky soli chutnají sladká jídla ještě sladčeji, sůl snižuje hořkost, podporuje vůně, a dokonce zlepšuje celkovou chuť potravin.

Stále tedy platí, že sůl je nad zlato.

Nadmíru sodíku na sobě jen tak nepoznáte

Zdravotní rizika spojená s přemírou kalorií, tuků a sladkostí si už dnes uvědomuje asi každý z nás. Důsledky vidíme na vlastní oči, nejčastěji ve formě obezity a postupného omezení přirozené pohyblivosti těla. Naproti tomu problémy spojené s konzumací přílišného množství sodíku nejsou viditelné na první pohled.

Důsledky uvidíte teprve ve chvíli, kdy si změříte krevní tlak. Příliš mnoho sodíku ve stravě zvyšuje riziko vzniku osteoporózy, ledvinových kamenů, žaludečních vředů, mozkové mrtvice, vysokého krevního tlaku a chorob srdce a cév.

Sodík ve stravě mít určitě musíme, ale je tu obrovská propast mezi tím, jaká by měla být denní dávka a kolik ho skutečně spotřebujeme. Doporučený denní příjem sodíku je asi 2300 mg – a ještě méně, pokud je vám více než padesát let.

Snížit jeho přijaté množství je poměrně náročný úkol, když si uvědomíme, že muži spotřebují v průměru více než 4000 mg sodíku denně (ekvivalent jedna a půl lžičky soli) a ženy přibližně 3000 mg.

Nejvíce soli je v průmyslově zpracovaných potravinách

Dlouho předtím, než jsme začali používat slánky, jsme si vychutnávali příjemnou chuť soli v rostlinných potravinách.

Pro naše předky bylo jaksi samo sebou konzumovat rostlinné pokrmy a přírodní suroviny ve velkém množství, získávali z nich nejen sodík, ale i spoustu dalších důležitých minerálních látek jako draslík, který se přirozeně vyskytuje zároveň se sodíkem.

Dnes je situace naprosto odlišná – téměř sedmdesát pět procent zkonzumované soli pochází z průmyslově zpracovaných potravin, přibližně patnáct procent je přidáváno do pokrmů během jejich přípravy a ochucování a jen pouhých deset procent soli je obsaženo v přírodních surovinách a potravinách.

Problém je v tom, že sodíku je těžké se vyhnout. V průmyslově zpracovaných potravinách a v jídlech z restaurací je tolik soli, že i kdybyste nepoužili slánku, pravděpodobně budete konzumovat více sodíku, než je zdrávo. Jídla z restaurací jsou navíc dvojnásobnou hrozbou. Nejenže bývají přesolená, ale většinou jsou podávána ve zbytečně velkých porcích.

Pro náš organismus jsou tedy dnes největším zdrojem sodíku průmyslově zpracované potraviny, uzeniny, některé sýry (např. balkánského typu nebo tavený), instantní polévky a omáčky, kořenící směsi a všechny druhy polotovarů.

Dalším zdrojem mohou být některé minerální vody a glutaman sodný, který je přidáván jako látka zvýrazňující chuť do celé řady průmyslově zpracovaných výrobků.

  • Omezte co nejvíce spotřebu průmyslově zpracovaných potravin, polotovarů, chipsů, instantních jídel a jídel z fast foodů. Raději si vařte sami z čerstvých surovin.
  • Zařaďte do jídelníčku více ovoce a zeleniny. Vedle toho, že obsahují menší množství soli, v sobě mají i velké množství minerálních látek, vlákniny, vitamínů a stopových prvků.
  • Při přípravě jídla používejte více koření. Místo soli použijte bylinky a tradiční druhy koření, jako je červená paprika nebo kmín, ale snažte se i trochu experimentovat – koření lze míchat a zkoušet nové druhy. Nezapomínejte ani na kvalitní olivový olej. Také kapka citronu může dobře zvýraznit přirozenou chuť vašeho pokrmu.

Zdroj: TZ Herbalife

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector